DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

úterý 2. ledna 2018

Interview - UNDERGANG - Our lyrics evolve around various aspects of death, like murder, torture, suicide, the stages of decomposition or other horrors.


Interview with rotten death metal band from Denmark - UNDERGANG.

Answered David Torturdød
Translated by Duzl, thank you!


Ave UNDERGANG! I have been listening to your new album for some time now and I still discover something new in it, some new pieces of darkness. I have to say that I thought that your album will be great but this completely killed me. The album is great. How are your reactions from your fans and what about reviews?

- Thank you for the good words, glad to hear you like “Misantropologi” and have been able to find new depth in the songs over several listens. We’re rather proud of the album ourselves and feel like it’s the best release we’ve done to this date regarding both song writing and the production.

In generally has seemed like people like the album, some feeling like it is our best moment caught on tape, others will likely never think we’ll top “Indhentet Af Døden”, haha. It is what it is, we’re happy with our entire discography with all of its imperfection, but we always aim at what new we release has something new to add to our universe and hope that people listening to our music likes what we do too.

Ps. I’m sorry to hear that our album killed you, your writing is rather impressive A.D. .



Have you played your new songs live already? How do they work with fans? Do you have any potential hit? For me it would be probably „Skåret i småstykker“.

- We regularly play 4 songs off “Misantropologi” in our live set since the album was released and those are “Efter obduktionen”, “Klynget op i en galge af egne indvolde”, “Sygelige nydelser (del 1) Apotemnofili” and “Sygelige nydelser (del 2) Tafefili”. We’re working on a music video for one of the songs too and we will likely change and add some other songs from the album to be included in future setlists too. I’ll try to remember to add “Skåret I småstykker” for next time we come to Czech Republic again then. Hits are for pop bands, but personally I really enjoy playing “Efter obduktionen” live.

How did you compose new material for “Misantropologi”? How UNDERGANG compose?

- Generally I write most of the riffs and come up with a song structure at home, sitting with my acoustic guitar, then bring it down to our rehearsal spot and work things out for the actual song with our drummer, Anders. Then when we’ve finished the structured and practiced it quite a bit, we decide on a title suitable for the song and I then write lyrics and figure out the vocal patterns. The process for “Misantropolgi” was the same, we then taught our new bassist, Sam, how to play the songs in the studio when we had put down the rhythm tracks with drums and guitar. Since then we’ve written a few songs for a couple of upcoming split releases together as a unit in the rehearsal space, which has been a lot of fun too.



Who is the author of your lyrics? What are your lyrics about and where do you find inspiration? Why are your lyrics in Danish?

- I’ve written all of our lyrics so far and they all evolve around various aspects of death, be it murder, torture, suicide, the stages of decomposition or other horrors... Just all sorts of gruesome stuff with a bit of a tongue in cheek storytelling to it, which I guess gets lost on everyone not from Denmark, which is likely 95% of people actually caring about what we do, haha.

When we started out the band we didn’t think we’d get much recognition outside maybe our circle of friends, so we choose a Danish name/word for the band and decided that lyrics in Danish to go along with that seemed like the logical choice. It has kind of become our trademark too, so love it or hate it, the lyrics all being in Danish will not change.

Who is the author of the cover or “Misantropologi”? I really like this person´s work. How did you even chose the theme of the cover?

- I’m glad to read that you like the cover artwork, like most other cover artwork and shirt designs it was designed and crafted by me. Anders and I had been talking about the title and what cover we found fitting for this release for maybe 2 years time before we had the songs written and agreed that it’d be cool to do a gory and rotting version of Da Vinci’s “Vitruvian Man” sketch and that it should be full colour. So for the first time, really, I turned to water colours to paint my artwork. I think it did work our alright at least. The title was something I came up with a few years ago, just being dumb and playing with words and I thought it’d be a cool title for an Undergang album and it was agreed that we should use it for a future album. 


The sound of the album is really great. It is dark, cold and sharp at the same time. In what studio did you recorded? Were you able to have any comments during the recording and at the final sound and mastering?

- Like with our last album “Døden Løger Alle Sår” we recorded it in Earhammer Studio, in Oakland, California, with Greg Wilkinson. We loved working with him the last time and the product at the time was the album we were most satisfied with production-wise too. Greg rules, he’s a great guy and a super patient and professional engineer to work with. He listens to all of your ideas and let you try out pretty much all you’d want to try and gives good input and have good suggestions for additions and such at times too. Definitely my favourite person to work with in a studio in my experience with recording. Unlike last time when we worked with Dan Lowndes, as we often do, we also let Greg do the mastering of the album and he did a great job at that too.

In February 2016, you played in the Czech Republic in Písek. I have to say that you killed me that night. When you play live you as a band give everything in your performance. It was great! How did you enjoyed the concert and did you like the Czech Republic?

- Thank you, I’m glad that you enjoyed our performance there and it was nice meeting you and having a bit of a chat in person. The show was fun for us to play too and we get treated well by the organizer and people working at the place as well as all the headbangers and other maniacs there. I remember the sound being good and everyone being fun to play for and with. That show in Písek was also our last day of a small weeklong tour we did with our friends in Deiquisitor and we wne tout to eat at a restaurant in town before the gig at night. We’ve played a few times in Czech Republic now, both times have been set up with help from Jozka who lives in or near Breclav and he always seem to make sure we have a good time and get treated well. One of his friends who came out to the show in Breclav the night before the one in Písek was apparently a gravedigger and he brought a box of old bones he exhumed and Jozka send me home with a human femur bone that is still lying on top of my record storage unit to this day, haha. Czech Repulic has been good to us when we’ve gone through in 2012 and 2016 and we hope to visit again on future tours.


You guys play the classic, typical old death metal. You have never played anything else, you are an “orthodox” band. Personally, that is one of the reasons why I like your music. But have you ever thought about changing it a little bit? Just to change things up so the work of UNDERGANG is different? 

- We really just play what kind of death metal we like to play and what we’d like to hear ourselves and try to present our gross take on an already nasty genre to whoever else is interested in hearing what we have to offer. We don’t really think too much about how it is as we’ve always just done it the way we do. We have however talked about doing a bit of an experimental EP just recently, trying out adding some less common instruments on top, do more acoustic parts, less distortion and such. But that still haven’t taken any form, but it might be something you’d see coming from us in the future.

But fully changing what we do doesn’t seem like a logical step for us to do, it would also in a way be disrespectful to anyone caring about our band to suddenly change our recipe. Any need we have to play anything else than heavy, ugly and dumb death metal will be lived out on other projects on the side, so that Undergang can stay gruesome.


On concerts in the Czech Republic I often hear that there is not enough people going on concerts nowadays. I would like to know how is it in Denmark. For us you are a big country with a lot of bands and promoters. A lot of bands go to your country to play when they are on a tour. Do people go on death metal concerts in Denmark? And do you prefer playing in a small club or on big festivals?

- I think Copenhagen and Denmark in general suffers a bit from a lot of shows and tours going through our country these years. It didn’t used to be like that just 10 years ago but it has opened up quite a bit and suddenly we have so many death metal shows you don’t even hear about all of them, it seems. Attendance isn’t as big always and when putting on a show you never really know what to expect till you’re in the middle of it. I’ve organized shows not expected a lot of there’d be 150 people there and other times where I felt like we’ve promoted it well and only 40 people show up. The scene isn’t the strongest here, really, and people are a bit spoiled with so many shows all the time nowadays, but I won’t speak too badly about that as I certainly have slowed down at attending live shows myself too, likely a bit because I play a lot more myself also. But Copenhagen can be cool, there’s a good deal of venues that are willing to do death metal shows, big and small, so it’s usually possible to get most bands hooked up with a gig coming through our northern part of Europe.

Speaking of what kind of shows I like playing myself, I’m no different than any other musician and I love playing on a big stage in front of many people, it is in a lot of ways what we’ve all dreamed of as kid fantasising about how it’d be to be a proper rocker, but I certainly also do enjoy the more intimate club shows and getting to hang out and talk with people there. I usually handle our merch at shows most of the time too, so having a chat with people coming out is always a fun thing for me when it isn’t too busy.

Nowadays, there is a lot of young bands who start to play “old school death metal”. Most of them are not very good, but there are some good bands who realize what is this music about. Do you have any favourite band which would be able to make those “good old days” alive again?

- I felt like about 10 years ago when we started out too there was a cool explosion of new old styled death metal bands emerging and that was really cool. A lot of good bands came out of that, though a lot of them seem to now have either changed their style or stopped playing, but that is another talk all together, I guess. These years I really think that the US scene is offering a lot of really cool death metal, bands like Fetid, Torture Rack, Necrot, Spectral Voice, Mortiferum, Mortuous, Scolex, Blood Incantation and Acephalix. The Finnish scene is also still good at presenting new brutal bands like Galvanizer, Cadaveric Incubator, Gorephilia and Corpsessed to name a few, but also the Danish scene currently is spewing forth death underground death metal bands like Dequisitor, Taphos, Sulphurous and Phrenelith.


People download music online in these days and they only use its digital form. How do you as a musician feel about this issue?

- There’s no way of escaping the downloading of music, so I feel like one just needs to embrace it and be a part of it. Musicians don’t really make money of actual album sales any longer, that bit of that belongs to the labels, so if one wants to make a bit of money the way is to tour and sell merchandise. So if you really want to support your favourite bands, come out when they play in your town and buy some merch of them. I try to do that myself when bands I like come to town, which is probably why I have several hundred too many shirts these days too, haha.

We offer our releases available for download on a bandcamp page, since we know there will be a digital rip out there anyway, we just want to offer everyone the best sounding option directly from us and if they want to, they can send us some money when they download it, as we set it up as donation based.

Personally I still prefer the actual physical releases of music, as I like to enjoy and embrace everything the artists wish to present with their music and I find joy in putting on the album for the first time and reading and looking through booklets or even just studying the cover.


Are there any albums which have caught your attention recently?

- Of newer albums I liked this year’s releases from Cadaveric Incubator, Spectral Voice, Gorephilia, Krypts and Necrot, just off the top of my head. There’s likely more that I forget right now. There seems to be going a lot more on right now than I’m able to keep up with.

Do you know and listen any Czech bands?

- First one to come to mind right now is Pathologist, I have the LP reissues from them and they’re sick. Other than that I remember the newer band Chaos Squad we played with a few times in Czech and I thought they were cool too. Heaving Earth I also have a few releases off and I like them too. Sorry to not be able to name a lot more right now, I’m sure I’m missing out on some cool bands, hopefully over time I can discover them too.


What are UNDERGANG´s plans for the next few months?

- I kept going back and forth to this interview as I kept getting occupied with other things, but since we got back this summer from a month long US tour, we’ve been on a 5 day tour in Germany, The Netherlands, Belgium and Denmark with Lord Gore, played Old Grave festival in Bucharest, Romania, a show in Odense, Denmark, live on Danish television as a part of an interview in a morning TV show and right now as I’m finishing the interview I’m sitting on a plane heading to Portugal to play a show along with Phrenelith in Porto. It’ll be our first time visiting Portugal, so we’re looking forward to that, I always love getting to see and experience new places thanks to the band.

That’ll be the last shows we have till March currently, so we’ll have time to focus on some new releases we have recorded so they can go to pressing soon. We have a split 7” with Dead recorded, a 7” on our own with 2 more songs recorded at the same session as Misantropologi as a part of a book project I’m working on with Danish author Benni Bødker and a live album to celebrate our 10 year anniversary in 2018 to come. So there’ll still plenty to deal with here and for people liking what we do to look forward to.

Thank you for the interview and I wish you a lot of sold albums, hundreds of crazy fans and tons of great ideas. 

- Thank you for the interview and not least the patience with me getting it back to you. I wish there was more hours in the day to keep proper up with everything. Best of luck with all of your activities and thank you for inviting us into the online realm of Deadly Storm.

To you reading this out there, thank you for your time and if you like what we do you can get our albums from our labels and ourselves. Stay tuned, we have so much more disgust to show you...

Boiling in blood,

David Mikkelsen / Undergang



about UNDERGANG on DEADLY STORM:
Recenze/review - UNDERGANG - Misantropologi (2017)
Report, photos, video - OLDSCHOOL DEATH/THRASH NIGHT - UNDERGANG, DEIQUISITOR, LAHAR, KAOSQUAD – Local club Pí, Písek – 20. 2. 2016

pondělí 1. ledna 2018

Recenze/review - SURVIVAL INSTINCT - Hellocaust (2017)


SURVIVAL INSTINCT - Hellocaust
CD 2017, PRC Music

Chtěl bych být střelou, která prolétne tvojí hlavou. Poznat tvůj mozek, roztříštit lebku. Být tvojí poslední součástí. Stačí, abys konečně zmáčkl spoušť a dobře zamířil.

Nová deska kanadských thrasherů SURVIVAL INSTINCT má na mě velmi devastující účinky. Kapela hraje přesně tím staroškolským způsobem, který vyhovuje mým představám o dobrém nakopávajícím albu. Nic nového pod sluncem, ale velmi solidní řemeslo s velkou porcí energie navíc.


SURVIVAL INSTINCT letos předvádějí na své novince "Hellocaust" jeden z dalších ataků, inspirovaných Bay area thrashem. Skladby náležitě odsýpají, zpěvák má zajímavé frázování i barvu hlasu a vzduchem se vznáší napětí, známka dobré znalosti stylu. Kanaďané asi nebudou bourat žebříčky v hitovosti, ale jako předkapelu OVERKILL, VOIVOD, FLOTSAM AND JETSAM, případně evropských (německých) válečníků, si je dovedu s klidem představit. Dám hodně na sílu a jiskru, songy mě musí hnětat, mačkat, dusit a nutit k podupávání nohou. SURVIVAL INSTINCT mě zvedli ze židle, pozvali k soukromému mosh-pitu. Víc ani nechci a nepotřebuji. Za mě osobně se jedná o velmi povedený thrash metalový zásek, který by neměl chybět ve sbírce každého, kdo se zajímá o tento styl hlouběji. Řeže to? Ano, řeže a pořádně! Skvělá záležitost.



sumarizace:

Vítejte na thrash metalové seanci! Kanadští válečníci SURVIVAL INSTINCT přišli na náš svět, aby zapálili ohně k uctění pravého nefalšovaného metalu. Tohle je přesně ten typ old schoolové muziky, která mi koluje v krvi. Má to drive, má to neskutečný feeling a sílu. Mám sto chutí vše hodit za hlavu, dát si nohy na stůl a jen poslouchat. Novinka je velmi dobře zahraným návratem do osmdesátých a devadesátých let minulého století. Je plná starých riffů, plesnivé atmosféry a žhoucího kovu. Pokud také ctíte dávné pořádky v hudbě a rádi vzpomínáte, tak je pro vás album jako stvořené. Otevřete si pivo, opravte nášivky na roztrhané džínové bundě a začněte skákat po pokoji! Tohle je hudba pro staré šedivé prašivé metalové psy! Takhle nějak by to mělo vypadat, přátelé! Album, které vás vrátí do vašeho mládí! Skvělá prašivá práce! Absolut thrashmetal!

Asphyx says:

Welcome to thrash metal session! Canadian warriors SURVIVAL INSTINCT came to our world to light fires for honour of the true real metal. This is exactly the type of old school music that is circulating in my blood. It has drive, surreal feeling and strength. I'm fancy throwing everything behind my head, put my feet up and listen only. Novelty is very well played return to the eighties and nineties. It's full of old riffs, moldy atmosphere and the glowing metal. So, if you honour the ancient orders in music and you like remembering, the album is ideal for you. Open some beer, repair patches on your torn denim jacket and start jumping around the room! This is music for the old gray mangy metal dogs! This is how it should look like, friends! The album, which takes you back to your youth! Great rotten job! Absolut thrash metal!

Tracklist
1. Antichrist Vatican 03:37
2. Ascension of the Beast 04:46
3. Emptiness 04:06
4. Eternal Brutality 03:59
5. Faking Life 03:06
6. Hellocaust 03:08
7. I Will Never Die 04:02
8. Rotten 03:03
9. Tell'Em 04:51


band:
Martin Guitar/Vocal
Alexis Drums/Vocal
William Bass
L'Wiff Guitar

neděle 31. prosince 2017

Recenze/review - FEARED - Svart (2017)


FEARED - Svart
CD 2017,  vlastní vydání

Občas si říkám, jestli by neměly temné síly povstat a zničit náš svět. Rozhlížím se kolem sebe a pořád jsem překvapen z lidské hlouposti, zbytečné nenávisti a čistého zla. Představa o zástupech nemrtvých, kteří se vydají za záhrobí na poslední boj, se stává čím dál tím lákavější.

FEARED. Kapela složená ze slavných postav nejen švédské scény. Melodický death metal, sekavé kousky thrashe a coreový řev. Moderna smíchaná s klasikou. Smečka, které "trpí" nadprodukcí. A také hudba, která je zajímavá a pestrá jako samo peklo. 



Ve "Svart" naleznete spousty odkazů na pasáže z PANTERY. Také mnoho chladných "vybrnkávacích" kousků a samozřejmě variabilní řev páně Maria. Na podobný groove metal musím být opravdu naladěn, většinou nebývá častým hostem v mém přehrávači. Pokud ale dostanu chuť na pořádné šílenství, má volba je jasná - "Svart". Líbí se mi pestrá paleta roztodivných nálad, emocí, které z desky doslova tryskají na všechny strany. Album sice není ničím překvapivé, ale své řemeslo zvládají pánové na výbornou. Novinka se tak stává zajímavým materiálem, který by mohl oslovit všechny fanoušky nefalšované energie. Riff manie ve své krystalické podobě. A já říkám, ano, jsem spokojen. Slušná práce!



sumarizace:

Hudba je zde postavena na drtivých riffech a postupném zvyšování tlaku. Líbí se mi melodické vsuvky, oceňuji velmi slušný zvuk. FEARED letos vydali opravdu dobré album, které asi nebude vyhovovat každému. Je totiž uřvané, šílené, zběsilé - jako celý dnešní svět. A je jen na vás, zda na tuhle nečistou hru přistoupíte, či nikoliv. Strhněte konečně všechny modly a vyznávejte "Svart"! Death groove metal, který vám zatluče hřeby do mozku! Masakr!


Asphyx says:

Music is based on crushing riffs and gradual increase of pressure. I like the melodis parts, I appreciate the very good sound. FEARED released a really good album this year which will not be for everybody. It yells, is crazy, furious – just like today´s world. And it is up to you if you want to play this unclean game or not. Put dome any idols and confess "Svart"! Death groove metal which will put nails into your brain! Massacre!


Tracklisting:
“När Allt Blir Svart”
“King Of The Dead”
“Hate Mantra”
“My Next”
“In I Dimman”
“Your Black Is My White”
“Engines Of Death”
“The Mare”
“Blodspår”


band:
Guitars - Ola Englund (THE HAUNTED, ex SIX FEET UNDER)
Bass - Jocke Skog (ex CLAWFINGER, AECKEL)
Drums - Kevin Talley (SUFFOCATION, ex DYING FEETUS ex BLACK DAHLIA MURDER)
Vocals - Mario Santos Ramos (DEMONOID)

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh sto dvacátý pátý - Konec roku jak se patří


Příběh sto dvacátý pátý - Konec roku jak se patří

"Dooobrýýýýý déééén, prooosíííímváááásss půjdééé Kubááá vééén?": slyšel jsem ze sluchátka, i když jsem stál několik metrů vedle. "Máš tady svoje holky": usmála se na mě máma. Pořád jí ještě moc nedocházelo, s kterou že to chodím. Nojo, měla svých starostí dost. Přijeli včera z chalupy a asi měli s otcem zase dlouhou řeč, protože se všichni chovali, jakoby bylo všechno v pořádku. Nikdo moc neřešil, že jsem byl na Štědrý den doma. O problémech se nemluvilo. Takový klasický život s alkoholikem.

"Chodím už pěkně dlouho s Kačenkou, to je ta štíhlounká s kaštánkovitýma očima": prohodím ještě mezi dveřmi. Už mám na sobě svetr skoro po kolena, vytahaný a upletený kdysi mojí babičkou. Taky křiváka a přes něj džísku. Samozřejmě rozepnutý i v mrazu, člověk musí kvůli image něco obětovat, nemám pravdu? Holky byly vpuštěny do domu, aby jim nebyla zima a odchytnou mě u výtahu. Jedem spolu a najednou mě objímají, dávají vlhké pusy a já mám co dělat, abych uhýbal. Provokace, to by vám šlo. Cítím z nich svařák. Asi už začaly slavit. 

Vezmu je kolem pasu a vykračuju si jako páv. Občas plácnu jednu nebo druhou po zadku. Jana vždycky zavrní a já nevím, jestli jsem to už nepřehnal. "Čau Smrťáku, jdete kalit?" ozve se za náma a tam stojí Kytka s Mirkou. Následuje poplácání po ramenou, ukázaný paroháč a: "Metal vole!". Jdeme vedle sebe, prohodíme pár slov o rodinách. Na vánoce se můj otec snaží, Kytkův "jeden z dalších náhradních" také. Dostanu rum a je mi neskutečně fajn. Pak ze strany přiletí obrovská sněhová koule: "Válka...zničíme vááááás!". Útočí Prcalík s Prcalinkou. 

Všechno se zvrhne v neskutečnou sněhovou bitku. Jak kolem procházejí lidé na procházkách, tak ti veselejší a odvázanější vždy doplní jednu nebo druhou stranu. Chvíli vyhráváme, ale holky moc neumí házet, tak jsme nakonec na zemi v kupě sněhu. Nacpou nám ho za krk. Mě zase rupne v bedně a šoupnu jednu plnou dlaň Káče za kalhoty. "Seš blbej?": zlobí se na oko, ale pak se směje. Zvonivě, krásně, upřímně. Končíme tak, že válíme sudy kousek od Radouče mezi paneláky a líbáme se jak dva milenci. Což vlastně jsme.

Prcalík má mimo sněhové bitky na pořadu dne také kazeťák. Sundá ho z betonového soklu a jde se. Tradiční výšlap na panely. Chodíme sem už spoustu let. Je to naše metalová oáza, kde se scházejí metly z celého sídliště. My už s naší partou patříme k těm starším, provařenějším. Kytka hned po pozdravu osazenstva (které posedává, pokuřuje a očividně na nás čeká) přidává pár svých nově objevených kapel. My ale chceme Debustrol, Torr a Root (Zjevení), protože si musíme pořádně zařvat. Trošku děsíme pejskaře a důchodce na procházkách, ale většinou už dávno ví, že jsme hodní, jen hluční a občas hodně odvázaní - jinak ale neškodní mladí blázni. 

Mám vlasy pod zadek. Kvalita nic moc, nikdy jsem o sebe rád zrovna nepečoval, ale řepa je to slušná. Roztáčím ji. Vedle mě Káča, prdelka moje a Jana. Dneska to vypadá dobře, napadne mě zrovna v momentě, kdy začne zase sněžit. Tenhle rok se fakt povedl. Zažili jsme toho hodně. Spousta koncertů, výletů, dobrodružství. Tuny nových kapel, desítky přehraných kazet. Taky jsem dokončil školu a začal makat. Továrna mě pohltila jako skoro každého u nás v Boleslavi.

Bereme kazeťák a jde se dolů k Jizeře. Tam jsou pod vylitou vodou na břehu zmrzlí kapři s vypouklýma očima. Nemáme brusle, ale nějací klučinové nám půjčí hokejky, tak jsme najednou s kamarády ve svém živlu. Povzbuzování, promočené džíny, ulepené vlasy. A taky rum, který vládne celému dnu. Jana jde do brány a každý na ní rád najíždí. Má totiž snad ještě větší poprsí než dřív. Občas holkám říkám, že bych z nich poskládal jednu - od Jany předek a od Kačenky prdýlku. Odpovědí mi je další vyválení ve sněhu. Caparti koukaj, je jim tak dvanáct a jsou z kočenek jak u vytržení. Jana se neudrží a dává každýmu za půjčený hokejky pusu na tvář. Kluci mají zážitek na celý život.

Brzy bude tma, směřujeme tedy za Sabathem do Černý vdovy. Cestou zkoušíme u jedné ohrádky, zda jdou opravdu slepice po flusu. "Funguje to": má Prcalík takovou radost, že o tom pak mluví snad hodinu. Jak plival, jak se to táhlo, jak tvoří flusanec a vůbec byl zase roztomilej. Míša od Sabatha nás přivítá mezi dveřmi jako vítaly selky své muže. Široká náruč i úsměv. "Naše další máma": získá si ji hned Kytka. Dobrosrdečná, prdelatá, s už trošku prošedivělými vlasy. Milujeme ji všichni.

Sabath září a zve nás ke stolu. Chlebíčky, obložené stoly, talíře plné dobrot. Pivo zadarmo, ani nevíme, čím si to zasloužíme. Dodnes o tom občas přemýšlím a říkám si, kolik to všechno muselo stát peněz a jak nás museli mít tihle dva ztracení rockeři rádi. Bylo nám s nima neskutečně fajn. V rohu nám pouštěl Kytka starý rockový páky a sem tam i nějakej ten metal. Nemohlo to skončit jinak. Vždycky to tak bylo. Museli jsme vzít do ruky nástroje a zařvat si z plných plic. 

Jednoduché akordy, spíš punk než metal, ale my už dlouho nehrajeme. Dáváme taky Black Sabbath, Motorhead (zase vyskočím a padám na hubu) a nově Ramones, na kterých s Prcalíkem neskutečně ujíždíme. Představte si naši partu, doplněnou o pár holek a kluků, takové to tvrdé thrashové jádro, všichni pařící až do úplného zemdlení. Následuje další jídlo, další pití. Mrknu na Sabatha. Nemusíme nic říkat. Dostanu klíče od kumbálu. Po hospodě i sálu se povalují již značně opilé postavy. Jana na mě mrkne a musí pro Káču na záchod.

Připomíná to nějaký starý rituál, jakoby byla Káča mou nevěstou, která je mi přivedena poprvé. Smějeme se té představě. Prcalík ještě zahlásí něco o tom, ať jí dám co proto. Konečně zapadnou dveře a má milá džínová víla se ke mě přitulí jako černá toulavá kočka - bože ty oči, vzhlížející ke mě nejdřív od mých prsou a pak ještě lépe od pasu. Na starých žíněnkách, pak také opřená o žebřiny, zacvičíme si spolu hezky. Sokolové, kterým kdysi nářadí patřilo, by koukali. Z dálky slyšíme hukot bavících se kamarádů. Jen nám to jedno. Jsme jen my dva a touha.

Ještě trošku popijeme, vydržíme až do půlnoci, kdy jsem vyzván, abych pronesl přípitek. Beru si na pomoc slova pana Hrabala, jsem znovu tím mladým básníkem ulice. V Černé vdově je ticho, jen z dálky slyšíme dělobuchy (nikdy je sami neházíme, protože sousedovi jeden takový doma dělaný urval celou ruku a máme z toho děsněj strach - potkáváme ho s pahýlem každý den). Je to jak v kostele, všichni čekají, co řeknu. Mluvím o nás, o metalu, děkuji holkách, že to s náma vydrží, Míše za krásného Silvestra, Sabathovi za to, že je. Je to spousta vět a mí kamarádi jsou neskutečně trpěliví. Někdo otevře láhev boleslavské drápaniny a řveme:"Hurá Nový rok, bude další metal!"

Olíbám holky, Káču až do krku, Janu jen trošku, aby Káča neřekla. Přivedou mi pár slečen, co ani nevím, jak se jmenujou a že prý by mi chtěly taky popřát. Křičím, že je miluju všechny a jak jsem opilej, tak je beru do náruče, házím do vzduchu jak se to dělá s malými dětmi a ony mají velkou radost, protože si jich ten VELKÝ SMRŤÁK vůbec všimnul. Dělá mi to samozřejmě moc dobře. Je Silvestr, tak můžu ne? Káča jen blahosklonně kýve na souhlas. Moc dobře ví, že jsem jen a jen její.

Loučíme se a necháváme všechny svému osudu. Silvestr je skvělý v tom, že Káči rodiče odjeli někam na hory a my máme byt pro sebe. Janě propustili na vánoce fotra domů z vězení, tak jde radši s námi. Touláme se chvilku nocí, močíme u hřbitovní zdi. Kreslím do sněhu další nápis Slayer a machruju na holky, že ony to neumí. Mám v krvi spoustu promile, tak jsem do svých dívek zavěšený. Odvedou si mě domů. Jana jde do sprchy a já zatím usnu na gauči. Mezi všemi těmi pískomily, gamany, křečky, želvami, papouškem debilem a pod kazeťákem, kde zase hrají Káči oblíbení Paradise Lost. 

Když vyjde ze sprchy, má na sobě jen tričko a mokré vlasy jí zvýrazňují přednosti. Napadá mě znovu spousta hříšných myšlenek. Káče to asi dojde, protože mě ihned sundá triko a zažene do vany. Vše je krásné, pružné, divoké a taky nakonec bolestivé, protože uklouznu a místo dalšího muckání je rána do hlavy a zad. Zařvu. Udělá se mi boule a než si toho všimnu tak i Kačenka.

Sedíme, všichni spokojení, s grogem za obrovským oknem. Koukáme na Staré město a vyprávíme si až do rána o tom, co bude další rok. Nikdo z nás vůbec netuší, že peklo už za několik měsíců otevře svoji náruč. Jsme mladí, plní naděje. Stoupnu si na gauč, zamávám mokrými vlasy a pocákám holkám obličej. "Mám vás moc rád moje kočenky!": směju se, protože není v tu chvíli na světě kluk, který by byl šťastnější. Odpovědí jsou mi polibky a prosba, abych vyprávěl dál. 

Stanu se tedy průvodcem v metalových představách, touhách, vtipných historkách i strašidelných příbězích. Mluvím dlouho, má ukecanost byla tehdy pověstná, až prdelky usnou. Oddychují tiše a já si nemůžu pomoct, a obě je políbím na krk i ústa. Zakňourají a já jdu spát vedle do ložnice. Tohle byl konec roku jak se patří a ten nový může s klidem začít.

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 30. prosince 2017

Recenze/review - CAVALERA CONSPIRACY - Psychosis (2017)


CAVALERA CONSPIRACY - Psychosis 
CD 2017, Napalm Records

Já na bráchu, brácha na mě a nakonec je z toho zase další album CAVALERA CONSPIRACY. Od prvního poslechu vylouhovaný čaj z desek od "Roots" a starších od SEPULTURY. Tentokrát zaplať Satan ve slušivějším zvukovém kabátě a také s mnoha dobrými nápady ve skladbách. Ano, Max a jeho věrní mě mile překvapili. Ne, že by nahráli desku roku, ale aspoň se "nestydím" ji doposlouchat do konce. Pánům jednoduše návrat do osmdesátých let sluší. I když, na rovinu. Nejedná se o nic převratného.



Nekonečné debaty o tom, zda je lepší CAVALERA CONSPIRACY, potažmo SOULFLY, mám navždy vyřešené. Jsem příznivec i nových alb SEPUTLURY. Přijde mi svěžejší, lepší, namakanější. Ale CAVALERA CONSPIRACY si letos ostudu určitě neutrhli. Deska je sice v mnoha momentech monotónní a vlastně není ani ničím výrazná, ale jako proti oddychovému poslechu proti ní nic nemám. Nejlepší stejně bude, když si album poslechnete. CAVALERA CONSPIRACY se pokusili exhumovat ducha starých desek a vcelku se jim to povedlo. Novinku nebudu asi nikdy vynášet do nebes, ale rád se k ní občas vrátím. Přeji příjemný poslech.




sumarizace:


"Psychosis" je nahrávkou, která je umíchána z osvědčených ingrediencí. Ostré riffy, mocný hlas, dunivé bicí. Osobně bych ocenil trošku víc zajímavějších melodií, možná i neurvalosti, rebelie. CAVALERA CONSPIRACY mi letos přijdou trošku spoutaní, jakoby se báli víc odvázat. Album je určitě velmi solidní, se zvukem, který neurazí ani nenadchne a s nápady, které zaujmou jen někdy. Ale tak, jsou zde noví CAVALERA CONSPIRACY, co dodat víc? Snad jen, že pořád to sype tak na 60 - 70%. Což není zase tak špatné.



Asphyx says:

"Psychosis" is a record which is packed with great ingredients. Shar riffs, powerful voice and booming drums. Personally, I would appreciate a little mre interesting tunes, maybe even disorder and rebellion. This year CAVALERA CONSPIRACY seems a little tight, like they are afraid to get away. And he his albums have a little bit more of the metal balls. This album is definitely solid and its sound is like a 5 out of 10. It has ideas which will attack you only sometimes. But, CAVALERA CONSPIRACY did a new album co what else can we say? Maybe just that they still got it on 60-70%. And that is definitely not bad.


Tracklist: 
01. Insane
02. Terror Tactics
03. Impalement Execution
04. Spectral War
05. Crom
06. Hellfire
07. Judas Pariah
08. Psychosis
09. Excruciating

band:
Max Cavalera - rhythm guitar & vocals
Iggor Cavalera - drums
Marc Rizzo - lead guitar
Nate Newton - bass (Pandemonium album/some live shows)
Johny Chow/Tony Campos - bass (other live shows)

pátek 29. prosince 2017

Photos - AMENRA, KALLE - La Fabrica, Prague - 9.11. 2017

Amenra
PHOTOS
author of photos Pavel Kovalančík
- for original size click on photos
- pro zvětšení klikněte na fotky

KALLE











AMENRA














Recenze/review - DESECRATED GROUNDS - Lord of Insects (2017)



DESECRATED GROUNDS - Lord of Insects
CD 2017, vlastní vydání


Svaté ostatky byly opět zohaveny. Zničeny a zapáleny spalujícím ohněm. Všem věřícím zůstaly jen oči pro pláč. Modly je potřeba strhnout, aby na jejich základech mohly vzniknout nové. Tak to chodí na světě odnepaměti. Otevři konečně oči a přestaň věřit bludům! Prozři, vezmi do ruky kladivo a jdi si to vyřídit se všemi.

Helsinská death thrashová úderka DESECRATED GROUNDS letos vyvrhla mezi nás nehodné svoji prvotinu. Má na svém kontě ještě demo z roku 2015. Zvukově ne příliš výrazná nahrávka je poctou starým mistrům oboru.


Na "Lord of Insects" mi asi nejvíc vadí vokál, který je stále stejný. Zaslechnout lze vlivy staré SEPULTURY, MORBID ANGEL, chvílemi snad i CANNIBAL CORPSE. Výsledný dojem není úplně špatný, ale chtělo by to zapracovat na produkci, některé skladby trošku zkrátit a přidat několik kilo energie navíc. Pak budu spokojen. Zatím se vždycky nadechnu v předtuše, že už se bude krájet maso, ale pak zjistím, že nůž je tupý a křivý. Naživo možná vše vynikne lépe, ale takhle z přehrávače desce chybí takový ten pocit, že si ji budete chtít pustit znovu. Můj verdikt je následovný - lehce nadprůměrné death thrashové album, které je v některých momentech nadějí do budoucna. Solidní, ale ničím překvapivé.



Asphyx says:


Next album of classic death/thrash metal in a row. The band combines melody with death metal expertly, with enthusiasm and grace. But it's still the same. Well, not exceptional album that doesn't insult. For fans of death/thrash metal tunes obligation.

band:
Vocals: Jussi Salminen
Guitars: Keijo Loisa
Bass: Jere Sjцblom
Drums: Tapio Christiansen
Guitars: Erno Hulkkonen


čtvrtek 28. prosince 2017

Rozhovor - ABORTION - Pozri si svet, jako vyzerá. Ľudia bažia po nenávisti, osočovaní.


Rozhovor s death grindovou kapelou ze Slovenska - ABORTION.

Ave ABORTION! Máte venku čerstvou novinku „All You Need is Hate“. Právě ji poslouchám a říkám si, že přesně takhle má znít poctivý death/grind crust metal. Jak vlastně nové skladby vznikaly? Kdo je autorem hudby? Mě vždycky zajímá, jak která kapela tvoří. Kdo přinese riffy, kdo má hlavní slovo, kdo je pořád nespokojený apod. Jakým způsobem tvoří ABORTION?

Lepra: Diky za pochvalu. No za tie roky sa už proces tvorenia zmenil mnohokrát. Ale odvtedy jako má náš gitarista Libor vlastné štúdio Vomitor sound, tak je to o tisíckrát ľahšie . Predstav si, že sme museli pomaly celý rok skúšať nové songy, potom prísť do štúdia, kde za to zapýtali fakt šialenú sumu a kedže každá hodina sa platila, tak si proste musel makať,aj keď to nešlo a tebe sa nechcelo, poprípade aj keď si už nevládal. Teraz proste Libor dobehne do skúšobne, rozloží svoje pakšamenty a ide sa na to. Takto to vastne robíme odvtedy,ako máme nového bubeníka Mira. Hudba vzniká väčšinou tak, že každý si prinesie svoje nápady (riffy) a hodíme to dokopy. Miro zahrá svoju predstavu bicích. Výhodou je, že keď sa to povedzme nepodarí, tak to všetko vie Libor poopravovať a následne všetky muchy vychytať. Voľakedy si to nahral v štúdiu a keď si to tam nezbadal, tak si to objavil až doma a mal si po nálade hahaha. Nový album vznikal v pomere asi 90% moje riffy a ostatné Libor. Teraz už máme nového gitaristu Ondra, takže do toho prispeje aj on svojou troškou.


Album vyšlo v CD edici. Je vidět, že s provedením jste si dali opravdu záležet. Kdo vlastně stojí za grafickou stránkou nové desky a kdo je autorem obalu? Z kolika prací jste vybírali a proč nakonec zvítězil černobílý? Neuvažujete také o vinylu?

Lepra: No na CD verzii albumu sa graficky podieľal Juro Hariň (Slovak Metal army) ale naše vinyly väčšinou opatruje Halbi (2scum Grind). A on bude robiť aj vinylovú verziu „All Your Need Is hate“, ktorá bude graficky trocha odlišná (motív zostáva). Malo by to vyjsť začiatkom roka 2018 a to v kooperácii asi 6 labelov z celého světa. Obal nám ináč kresil Radek (bicie ex-Squash Bowels, Neuropathia, The Dead Goats). No a to, že je černo biely, to je proste fakt,že milujem ČB grafiku.

První, co mě velmi mile překvapilo, byl zvuk novinky – je studený, průrazný, surový a živočišný zároveň. Kde jste nahrávali? Jak probíhalo samotné nahrávání? Kolik dní trvalo a kdo všechno do výsledného zvuku mluvil? 

Lepra: jako som už spomínal, nahrávalo sa to v štúdiu nášho gitaristu Libora VOMITOR SOUND. Teraz ťa vyvediem z miery, lebo sa nejedná o klasické štúdio v nejakom domčeku,ale o pojazdné štúdio, takže štúdio chodí za tebou a takto už úspešne nahral na Slovensku mrte kapiel. S nahrávaním sme mali ale tentokrát fakt šialené problémy. Veď to nahrávanie sa ťahalo od decembra 2016 až do jesene 2017. Vyzeralo to tak, že asi všetci bohovia sú proti tejto nahrávke. Skrížilo sa nám toľko faktorov, od technických chýb až cez časovú zaneprázdnenosť, že Libor už bol z toho tak zúfalý, že chcel proste celú nahrávku vymazať a srať na to. Naštastie sa tak nestalo, lebo on je mimoriadne odolný kúzelník, čo sa zvuku týka, niečo jako Gandalf Biely. Takže to nakoniec zmákol a vysral túto verziu s ktorou sme boli už všetci spokojný Ja si myslím, že je zase iná ,ako náš predošlý album „Konvert“ a hlavne basa je trocha inde zase.


Často jsou u grindu a death metalu opomíjeny texty. O čem jsou ty na novince „All You Need is Hate“? Přikládáte textům velký význam? 

Lepra: Mi sme našich prvých 6 albumov nahrávali v angličtine, až proste mi raz už svitlo, že nemá zmysel sa trápiť s textami,aj tak im nikto nerozumie. Tak som začal spievať v Slovenčine, keď už sa toľko trápím s textom, nech mu aspoň niekto už rozumie. Pravdepodobne to budeme aj naďalej takto robiť. Pozri si Škandinávske kapely si stým nelámu hlavy, spievajú v rodnom jazyku a ani sa neunúvajú dať do bookletu preklad textov. To isté Španielsky hovoriace kapely. Tak prečo by niekto namietal niečo proti Slovenčine? No a o čom sú texty? Čím si starší, tým viac textov znie zo života, z pocitov , niečo čo si zažil. Tak je tomu aj u nás. Názov albumu „Každý potrebuje nenávisť“ je takou slovnou hračkou a paródiou na hipisácku hymnu od The Beatles „all you ned is Love“. Pozri si svet, jako vyzerá. Ľudia bažia po nenávisti, osočovaní. Stále viac sa v štátoch dostávajú k moci rôzny demagógovia ,ktorý len šíria nenávisť,ale pritom nevedia ani len zorganizovať okresnú opravu ciest druhej triedy. Nemajú na nič návod, žiadne riešemia,nič nevedia, len šíriť nenávisť a pritom pod pokrývkou zväčša ich zámerom je len jedno, ukradnúť čo najviac peňazí a užiť si svojich 15 minút slávy. Vieš, keď si v živote nula a nevieš sa poctivou prácou a remeslom uplatniť, choď za politika,alebo sa venuj bohu. To ti vždy určité percento ľudí zožerie.

Když si projíždím vaši tvorbu, ušli jste opravdu dlouhou cestu. Je hodně znát, že na sobě jako kapela pracujete. Jak často vlastně ABORTION zkouší? Jste poctivou skupinou, která se pravidelně schází nebo jste spíš pankáči, kteří tomu nechávají volný průběh?

Lepra: No je to jako kedy. Sú časy, keď sa naozaj stretávame len an koncertoch ale sú chvíle,ako teraz keď k nám prišiel ďalší gitarista Ondro, tak sa tomu venujeme každý týždeň. Predtým sme boli v skúšobni minimálne dvakrát do týždna a neskôr raz do týždna. Lenže čím si starší, máš rodinu, náročnejšiu prácu, ide to stále ťažšie dať dokopy.Táto kapela už o dva roky oslávi 30 rokov existencie, takže občas třeba trocha poľaviť, nie?


Vaše tvorba je ovlivněna klasickým grindem i severskými, převážně švédskými kapelami, které v devadesátých letech hrály surový death metal. Posloucháte je dodnes? Máte vůbec nějaké vzory, někoho, kvůli komu jste kdysi začali hrát grind/death metal? 

Lepra: no s tým vlyvom je to rôzne. Ja som odchovaný na rannej tvorbe Earache Records. Ale to asi každý v mojom veku. Stále počúvam death metal, thrash, grindcore,HC, punk,Crust,Noise a baví ma strašne objavovať nové a nové neznáme kapely, neznáme zvuky a soundy.No a ostatný členovia kapely majú úplne iné vzory, je to logické, veď majú o desať rokov menej ,ako ja. Im tieto prakapely už prídu viac smiešne ,ako zaujímavé. Vadia im tam tie nepresnosti, tá zvuková nedokonalosť, tá surovosť a mna to celý život fascinuje! Nedá sa povedať, že čo nás ovlyvnilo,je toho fakt veľa. Libor vyrastal na mechanicky dokonalých veciach jako Fear Factory, Miro (bicie), skôr ten experimentálnejší grind a death metal a nový gitarista Ondro je fanúšik tých najuletenejších vecí,aké môžu len existovať a aké splodila scéna.


Už nějaký ten pátek se pohybujete na scéně, jezdíte koncerty a vůbec jste činná kapela. Neleze na vás někdy ponorková nemoc? Já si nějak nedovedu představit partu chlapů, kteří jsou pořád spolu. Chodíte třeba jen tak na pivo? Pokecáte? A co rodiny, taky už nejste žádní zelenáči a vaše protějšky musí mít s vámi svatou trpělivost.

Lepra: Jedno viem, vzťah a kapela proste nefungujú spolu. Ja som už rozvedený a ostatný pre istotu sa ani neoženili. Pravdaže každý má svôj vzťah, vrátane mňa a naše polovičky si už museli nejak zvyknúť, že proste trpíme touto úchylkou. Nemávame ponorkovú nemoc, práve naopak, dokonale si to užívame. Som za vzorec- menej,ale kvalitne. Nemáme zase tak moc koncertov a nepcháme sa na každý festival a na každý koncert. Nepotrebujeme si už nič dokazovať, len si to užívať.

Často se zapomíná na lidi, kteří se kolem každé kapely motají, pomáhají jí. Na řidiče, na organizátory apod. Máte někoho ve svém okolí, komu byste chtěli poděkovat? Kdo všechno je vlastně v „teamu“ ABORTION?

Lepra: no asi naše polovičky,ale nemáme žiaden team, všetko si robíme sami, čo sa týka koncertov a všetkého, okolo toho. Tak je to najlepšie, lebo nemôžeš nikomu nadávať, keď sa niečo posere, len a len sebe. Čo sa týka vydania a vydavateľstva, tak tam už je viac ľudí. Ale snažíme sa žiť s ideálom, urob si to sám.


Jste z Nitry, což je poměrně daleko od všeho „hlavního“ dění v Bratislavě nebo Praze. Často se setkávám s tím, že slovenské kapely nehrají moc v Čechách, české zase na Slovensku. Ono se taky trmácet přes půlku republiky, když pak někdy přijde pár lidí, je k vzteku. Máte to ale blízko do Polska. Kde se vám hrálo nejlépe, kde byli nejlepší fanoušci a kam se vždycky rádi vracíte? Co vy a zahraniční koncerty?

Lepra: neuveríš, že nám sa dobře hrá v Čechách a tam hrávame asi 70% našich koncertov. A to tak často tam hrávame, že napr. Nemci nás už majú za Českú kapelu, veď tri naše albumy vyšli na značke Obscene Productions. Vieš v začiatkoch, keď sme začínali, tak sme ten luxus, že sadneme do auta a ideme na koncert, proste nemali. Jazdlo sa vlakom, busmi. A to teda bola poriadna fuška občas, keď si nestihol posledný autobus, tak si proste spal aj s gitarou na stanici až po prvý spoj. Tak isto nebolo úplne bežné, že si dostal cesťák, proste občas ti niečo dali, občas nie. O jedle pre kapely sa dlho nechyrovalo ani len. Bol si vždy ten posledný v reťazci koncertu. Najprv s avyplatil zvukár, sála,niečo si ukradlu usporiadatelia a jako posledných pár stovák sa delilo medzi asi 6 kapiel. Heheh, niekde to funguje aj takto dodnes. Spomínáš Poľsko, ale tam sme ešte nikdy nehrali, mali sme už turné po Europe, hrali sme v Rusku, Rumunsku, Maďarsku ale v Poľsku nikdy. Máme odtiaľ plno kamošov, no poviem ti to na rovinu, mňa tam ani len nič neláka.


V létě jsem vás viděl na skvělém NICE EAT YOU FESTIVALU v Libchavé. Přiznám se, že jste mě totálně rozsekali. Jak se vám na festivalu líbilo a jak jste si jej užili? Co jste říkali na fanoušky?

Lepra: No ináč sme tam vytŕčali jako hovno na torte. Proste ten fest je čisto zameraný na slam a tupa tupa a podobné odnože,ale Vláďa je náš dlhoročný kamoš, tak nás tam chcel mať a občas je aj dobré si zahrať na žánrovo trocha odlišnom feste. No a reakcie? Väčšina prítomných nás už videla snáď tisíckrát ale tý čo nás videli prvý krát, tak som počul rekacie typu „Konečne niečo iné...“ hahahahaha. Skvelý fest na parádnom a hlavne malebnom mieste. Len tak Ďalej Vláďo!



Co chystají ABORTION v nejbližší době? Můžeme se na vás těšit na nějakém koncertě v Čechách? Nechystáte k novému albu třeba nějakou šňůru? 

Lepra: no v Čechách hráme 21.1. v Šumperku v H clube a ešte sa mi zdá v Brne 20.4. v Kabinete Múz na Power Grindcore feste. Urobíme asi nejaké víkendové sessions spolu s Nemcami PER CAPITA. NV roku 2018 by nám malo výjsť na vinyle naše album „All You Need Is hate“ a teraz koncom roka idem nahrávať pár songov na split 7“EP so spomínanímy PER CAPITA a ešte by malo vyjsť aj split 5“EP s kamošmi SEDEM MINÚT STRACHU.

Děkuji moc za rozhovor. Přeji novému albu dobré prodeje a vám osobně jen to nejlepší. Budu se těšit zase na nějakém vašem koncertě!

Díky aj tebe moc a niekde na koncerte sa vidíme!

Recenze/review - ABORTION - All You Need is Hate (2017)

TWITTER