DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 19. prosince 2018

Rozhovor - CRAWL - Smrť ma bude vždy fascinovať!


Rozhovor se švédskou death metalovou kapelou CRAWL.

Odpovídal zpěvák Martin Sjögren.

Přeložila Petra, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - CRAWL - Rituals (2018)

Ave CRAWL, Zdravím do Švédska. Jak se daří? Co vás sleduju na sociálních sítích, tak mi připadá, že zažíváte skvělé období. Zakotvili jste u Transcending Obscurity Records a všude čtu na vaši novinku jen samé superlativy. Máte skvělé nové album. Vaše práce a odhodlanost nese své ovoce. Jak se jako kapela právě cítíte? 

Nazdar chlape! Máme sa celkom fajn, aj keď sme trochu vyšťavení po víkendovom headbangingu v Štokholme. Vďaka všetkým tým pozitívnym ohlasom na album "Rituals" pociťujeme naozaj obrovské zadosťučinenie . Od vydania dosky až doposiaľ to bola naozaj úžasná jazda a nevieme sa dočkať, čo všetko nám ešte prinesie toto skvelé obdobie. 


Pojďme na novou desku „Rituals“, ta asi zajímá naše čtenáře nejvíce. Jak vznikala? Jak dlouho jste ji nahrávali? A jak vlastně CRAWL tvoří nový materiál? 

Doska bola nahratá, zmixovaná aj zmastrovaná v štúdiu Hobo Records v Husqvarne. Mali sme obrovské šťastie, že sme mohli spolupracovať s Ulfom Blombergom. Proces nahrávania bol veľmi rýchly a produktívny, myslím, že sme bicie, basu a gitary nahrali v priebehu len 4 dní. Kvôli neočakávaným okolnostiam sa basák a spevák nezúčastnili nahrávania, takže sme boli v štúdiu len traja. 

Ja a Ämir vždy spoločne „jammujeme“, keď tvoríme nový materiál. Sústredíme sa hlavne na riffy a beaty. Kladieme si otázky ako: "Mohli by sme túto časť hrať ešte rýchlejšie, alebo naopak, mali by sme radšej spomaliť? Je to príliš jednoduché alebo naopak príliš technické?" Väčšinou sa nám vynárajú podobné otázky, ale vieš, vo finále to všetko vypáli v tej najjednoduchšej, najagresívnejšej a najviac primitívnej podobe. 


Novou desku zdobí parádní obal. Kdo je jeho autorem a jak jste motiv vybírali? 

Motív na obal albumu pripravil Jonas Holmberg z kapely THIS GIFT IS A CURSE. Voľba z našej strany bola viac než jasná, Jonasa dobre poznáme a vytvoril aj obaly našich predošlých EP-čiek ( I: Serpents & Worship Death). A ako som povedal už aj v rozhovoroch predtým, vždy sme s Jonasom boli na jednej vlne, on najlepšie chápal koncept v pozadí CRAWL. Je to veľmi talentový a skvelý chlapík. Len som mu naznačil a veľmi zbežne vysvetlil koncept a on ho uchopil podľa seba a vytvoril „Rituals“ podľa svojej vlastnej interpretácie. 


Skvělý je zvuk celé nahrávky. Je temný, studený a ostrý zároveň. V jakém studiu jste album nahrávali? Mluvili jste jako kapela do výsledného zvuku, masteringu? 

Díky chlape, album sme nahrávali v Hobo Records a za jeho zvukom stojí Ulf Blomberg. Prišli sme do štúdia a Ulfovi sme jednoducho povedali: “Hej Ulf, dáváme ti absolútnu slobodu, aby si mohol vyskúšať niečo nové čo sa týka zvuku, len prosím ťa zachovaj ho old school a špinavý ako sa len dá.“ Takže by si sa mal skôr asi spýtať jeho, ale pamätám si, že Ulf bol v tomto veľmi úprimný, povedal nám čo si myslí o našich víziách a myšlienkach, vypočul si nás, ale takisto nám vysvetlil a navrhlo, akoby sa veci dali spraviť inak, lepšie. 

Nedílnou součástí vaší novinky jsou i texty. O čem pojednávají ty vaše? Kdo je jejich autorem a jak vznikaly? Přikládáte textům velkou váhu? 

Väčšinu textov som v podstate napísal ja (Martin) a posunul som ich Joachimovi, ktorý ich upravil a prerobil na svoj obraz (výnimkou je skladba „Suffer“, ktorú Joachim napísal celú sám). Texty boli napísané v čase, keď ma štvalo naozaj veľa vecí. Napríklad náročná výmena členov v kapele, pracovná situácia a podobné veci. Takmer výhradne negatívne vzorce, ktoré sa začali hromadiť až postupne krok za krokom všetko došlo do bodu totálnej frustrácie. No a vypustiť ventil prostredníctvom textov bolo pre mňa skvelou možnosťou, ako ten hnev zo seba dostať. Na debutovom albume sú texty skladieb dôležité, väčšinou sú sústredené na smrť a všetkých jej priateľov. Vždy to pre mňa bola a aj stále je dôležitá téma. Môžete tomu hovoriť, že ide o osobný pohľad zlepený dokopy s témami klasického old school death metalu. Smrť ma bude vždy fascinovať! 


Novinka vyšla na CD u Transcending Obscurity Records. Label má v undergroundu velmi dobré jméno a odvádí skvělou práci, o kapelách z jejich je opravdu hodně slyšet. Jak jste s nimi spokojeni vy, jako kapela? Jak jste se vůbec dali s Kunalem Choksi dohromady? 

Práca s Kunalom bola už od začiatku skvelá. Ten chlap rozumie konceptu mnohých kapiel a vie, ako ich odprezentovať a spropagovať. Za všetku pozornosť, ktorej sa nám dostáva vďačíme práve jemu a práci s ním. Myslím, že Kunal nás kontaktoval ako prvý s ponúkol nám spoluprácu. Úprimne, kvalita nahrávok, ktoré vydáva je podľa mňa jedna z najlepších na akú som narazil. Je to skvelý človek, s ktorým sa celkovo veľmi dobre spolupracuje. O ňom a jeho vydavateľstve nemôžem povedať krivého slova. Sme veľmi spokojní a šťastní, že môžeme byť súčasťou rodiny Transcending Obscurity! 


Určitě se mnou budeš souhlasit, že je vaše hudba hodně ovlivněna kapelami z osmdesátých a devadesátých let. Vypadá to, že jsme vyrůstali na těch samých skupinách. Určitě ale byla nějaká první, která tě inspirovala začít dělat muziku i aktivně. Máš nějakou takovou? A jaké to vůbec bylo, vyrůstat v metalovém Švédsku? 

V tomto názore ti samozrejme nebudem oponovať. Niet pochýb, že sme inšpirovaní kapelami ako napríklad Dismember, Entombed, Vomitory, Morbid Angel, Autopsy, atď. Ale veľkou inšpiráciou sú pre nás aj kapely ako Totalt Jävla Mörker, Skitsystem, Nails a bandy im podobné. Podľa môjho názoru, všetky tieto formácie obrovsky ovplyvnila jedna z mojich obľúbených kapiel, ktorou je SLAYER. Vždy to budú pre mňa SLAYER. Ale jednou z tých úplne prvých kapiel boli BLACK SABBATH. Pamätám si, keď som mal 8 rokov a môj otec začal točiť vinyl “Master Of Reality”. To bolo moje prvé stretnutie s „heavy“ muzikou. Ja a Ämir sme vyrástli na juhu Švédska, takže sme nemali veľmi na výber, ako počúvať muziku a baviť sa. A som si celkom istý, že aj ostatní chalani majú podobné skúsenosti s tvrdou muzikou. 


V současné době si většina lidí nová alba stahuje z internetu a používá jen jeho digitální podobu. Jak vidíš tuhle problematiku ty? Zajímal by mě tvůj pohled jako muzikanta. 

Úprimne, nikdy som sa veľmi nezaujímal o Spotify a aplikácie jemu podobné. Sám ho síce občas používam, ale preferujem fyzické nosiče ako napríklad vinyl. S tým súvisiac aj chápem, že ľudia tieto služby používajú na propagáciu svojej hudby. Čo ma ale najviac štve je ako Spotify profituje na cudzej muzike a pritom muzikanti zarábajú svojou hudbou tak žalostne málo. Ale keď sa na to pozrieme z iného uhla pohľadu, niektorí hudobníci môžu práve takto získať nejakú formu uznania. Takže moje posledné slová venované mladým ľuďom – fanúšikom by boli takéto: „Áno, počúvajte Spotify, ale nezabúdajte aj podporovať tie kapely, ktoré vás oslovia a kúpte si ich muziku na fyzickom formáte v hociktorej jeho podobe. Podporujte vašu lokálnu scénu! 

V poslední době začíná spousta mladých kapel znovu hrát „old school death metal“. Většině to moc nejde, ale pár nových, slušných kapel, které pochopily, o čem to je, se najde. Máš nějakou oblíbenou, u které si myslíš, že má na to, „oživit staré časy“? 

Za celú našu kapelu CRAWL môžem s kľudným svedomím povedať, že všetci počúvame najradšej old schoolové kapely, ale samozrejme aj niektoré tie novšie. Nedávno som začal počúvať veci jako Taphos, Bastard Grave, Obliteration, Inculter, či napríklad Feral. Myslím, že vlastne všetky tieto kapely sú zo Škandinávie, haha. Ale je toho ešte oveľa viac, čo práve teraz u mňa frčí. Najviac asi milujem DEATH BREATH. Počul si ich už? Myslím, že nie sú na scéne príliš dlho, ale album “Stinking Up The Night” patrí k mojim najobľúbenejším doskám. 


Jak to mají CRAWL s koncertováním? Jak je vůbec náročné uspořádat pro vás šňůru? Držíte se jen Švédska nebo chcete vyrazit i do zahraničí? Vím, je to o penězích, ale pořád si myslím, že koncertování přivede k hudbě nejvíc opravdových fanoušků. 

Môžem to povedať takto; nejaké veci sú v štádiu riešenia a dúfame, že už čoskoro budeme hrať mimo Švédska. Musíte len zostať naladení a sledovať naše stránky. Ale ak by sme dostali ponuku hrať mimo Švédska, tak by sme ju jednoznačne zvážili. A áno, samozrejme, je to aj otázka peňazí, ale my v kapele sme dá sa povedať DIY - chalani, takže na tomto fronte by nemali byť žiadne problémy. 

Co chystají CRAWL v nejbližších měsících? Uvidíme vás někdy i v Čechách? Pevně v to věřím! 

V nasledujúcich mesiacoch plánujeme trochu spomaliť, máme za sebou niekoľko úspešných vystúpení vo Švédsku v rámci nášho „mini-release turné“. Takže áno, nasledujúci rok bude dúfam pre nás znamenať oveľa viac koncertov, aby sme vám predstavili náš špinou nasiaknutý death metal! Možno budú aj nejaké nové skladby, uvidíme... 

Diky chlape, strašne radi by sme si zahrali u vás v Českej republike! 

Děkuji moc za rozhovor, přeji vám co nejvíce prodaných nosičů, spoustu oddaných fanoušků a ať se vám daří i v osobním životě. 

Ďakujeme za tvoj čas obetovaný tomuto rozhovoru! Skål! 



Interview - CRAWL - Death do always fascinates me!


Interview with death metal band from Sweden - CRAWL.

Answered by vocalist Martin Sjögren.

Translated by Petra, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

Recenze/review - CRAWL - Rituals (2018)
http://deadly-storm.blogspot.com/2018/06/recenzereview-crawl-rituals-2018.html

Ave CRAWL! Greetings to Sweden. How are you? Ever since I'm following your social networks, I think now you are experiencing great times. You've joined Transcending Obscurity Records, and everywhere I have read about your new album just the superlatives. Your new record is great. Your work and determination bear its fruit. How do you feel right now? 

Hey man! Im fine, little bit tired after this weekends headbanging in Stockholm! I‘m feeling pretty satisfied over all the positive response from “Rituals“! It’s been a great ride after our release so far and can’t wait to see what more it will hold for us. 


Let’s go to talk about the new record „Rituals“, our readers must be very curious. How the record was created? How long did you record it? How exactly CRAWL writes the new material? 

Well, the record was recorded, mixed, mastered in Husqvarna at Hobo Records, we had the great opportunity to work with Ulf Blomberg. The process in the studio was really fast and productive, I think we recorded drums, bass and guitars in just 4 days. Due to the circumstances by the absence of both bass player and singer it was just us 3 people in the studio. 

Me and Ämir is always jamming when we creating new material. The riffs and beats are always pretty much in focus. Is the d-beat serving the riff? Could we play it faster or should we slow it down? Too simple? To technical? Questions like that always pops up. But you know, in the end, we always land in the most simple, aggressive and primitive riffs. 


The new record is decorated with nice cover art. Who is an author and how have you been choosing this motive? 

The artwork is created by Jonas Holmberg from This Gift Is A Curse. Well, we know Jonas, he had done our artwork before on our two EP’s (I: Serpents & Worship Death) so the choice from our side was pretty obvious. And like I said to others before, it always seems that Jonas understand the concept behind Crawl. Really talented and nice guy. I just talked to Jonas and quickly explained the concept behind Crawl and he kind of took it from there and created “Rituals” in his own interpretation. 



The sound is also really great. It is dark, cold and sharp at the same time. In which studio did you record the music? Did you have the "last word" concerning the resulting sound, mastering and so on? 

Yeah thanks man, we recorded the album in Hobo Records and Ulf Blomberg was the man behind the sound. We came into the studio and like: “Hey Ulf, feel free to try new things and stuff audio-wise, but just keep the sound old school and filthy as fuck”. You have to ask Ulf about that but I remembered it as Ulf as honest and said what he thought about our vision and idea but also listened to us. 

The lyrics are also an integral part of your record. Where did you take inspiration for specific topics? Could you reveal us who is an author of the lyrics and how they were created? Do the lyrics have big value in your music? 

Actually it was I (Martin) who wrote mostly of the lyrics and I gave them to Joachim who corrected them and made them his own (Exeption is “Suffer” who Joachim wrote all by himself). The lyrics were created at a time when so many things pissed me off. It was a difficult change of members, job situations and stuff like that. Just negative patterns who build up for me, brick by brick, to the point that things felt so fucking frustrating. For me it was pretty nice to have the opportunity to open that ventile through the lyrics. In “Rituals” the lyrics is important because it’s mostly focused on death and all his friends. That’s kind of the theme here and has always been for me. You can say it’s personal issues blend with some more classical old school lyrics! Death do always fascinates me. 


The new album was released by Transcending Obscurity Records. This label has a very good name in the underground scene and does a very good job. How you are actually satisfied with Transcending Obscurity Records as a band? How exactly did you bind together with Kunal Choksi? 

Well, the work with Kunal has been great from the start. This man understand the concept of many bands and just how to promote them. Much of the attention we got is thanks to Kunal and his work with us. I think it was Kunal who contacted us and offered some collaboration. The quality of the stuff he releases is honestly one of the best quality I have ever come across. He is a great man and easy to work with from our point of view. I have nothing but good things to say about him and his label. We are very satisfied and glad to be a part of the Transcending Obscurity family! 


I’m sure you will agree with me, that your music is very influenced by the bands from the eighties and nineties. It seems like we were growing up with the same metal bands. But I’m sure there is one first band, which inspired you to start play and write music actively. Which one was it? How was it, to grow up in the metal Sweden? 

I’m not going to argue on that point. There’s no doubt that we are influenced by bands like Dismember, Entombed, Vomitory, Morbid Angel, Autopsy etc. But we also take big inspiration of bands like Totalt Jävla Mörker, Skitsystem, Nails and stuff like that. For me all these bands have taken great influence from one of my favorite band who is Slayer, It’s always been Slayer for me. But one of the absolute first band was Black Sabbath. Remember when I was like 8 years and my dad started to spin “Master Of Reality” on vinyl. That’s my first encounter with “heavy” music. Me and Ämir grew up in the south of Sweden so it was not so much to do other than listen to music and hang out. Pretty sure the other guys in the band have similar experiences with “heavy” music. 


Nowadays, most of the music fans download new albums from the internet and use only their digital form. What do you think about this problem? I’m interested in your view, from the sight of the musician? 

Honestly I’d never cared so much about Spotify and stuff liked that. I use it myself but do always prefer physical formats as vinyl. With that said I understand that people use these services to promote their music. What pisses me off is the profit Spotify makes on others music and how low earning the artists get. But from another point of view maybe some artists get some form of recognition due to the services of the internet. So my last words to the youngsters out there would be: Yeah, listen to Spotify, but don’t forget to support those bands you really dig and buy their music in physical format in every way you can. Support your local scene! 

Lately, a lot of young bands start to play “old school death metal” again. Most of them are not very good, but there are some, who really understand the message of this old genre. Do you have such favorite band, about which you think it has a potential “to resurrect the old times”? 

In Crawl I can pretty much say that we all listens to old school bands but even newer bands. Lately I have really started to dig bands like Taphos, Bastard Grave, Obliteration, Inculter and also Feral. I think they are pretty much all from Scandinavia, haha. But there so much more, but that’s the bands I listen to right now. I do fucking love DEATH BREATH. Have you heard them? I think they are no longer active but the “Stinking Up The Night” album is one of my favorites all time. 


What about the CRAWL and concerts? How demanding is to organize a tour for you? Do you preferentially “hold” to Sweden or would you like to go also abroad? I know, behind everything are the money, but still, I think, the concerts can bring more true fans to your music. 

I can put it like this; Things are brewing and we are hopefully going to play outside Sweden. You have to stay put and look out for us. But yeah, if we got an offer to play outside Sweden we would absolutely consider it. Yeah, it’s a question about money but we are pretty much DIY-guys in the band so shouldn’t be any problems on that front. 

What CRAWL is planning for the next few months? Will we have the possibility to see you in the Czech Republic? I strongly believe! 

Well, we are going to take it pretty slow these coming months, we just have some successful gigs in Sweden from our “mini-release tour”. So yeah, next year hopefully means more gigs and more searmon of our filth infused death metal! Maybe some new songs too, maybe.. 

Thanks dude, we would absolutely want to play in Czech Republic! 

Thank you for the interview, and I wish you a lot of sold CDs, hundreds of crazy fans and a lot of happiness also in personal life. 

Thank you for taking your time to interview us! Skål!


Recenze/review - ETERITUS - Order of Death (2018)


ETERITUS - Order of Death
CD 2018, Deformeathing Production

for english please scroll down

Polámané kosti, prašivý odér shnilých ostatků. Rakve, poházené kolem. Neznalému člověku by se ihned zvedl žaludek a zalkl by se hnisem. My, kdo věříme ve starý plesnivý death metal, pookřejeme. Tahle kobka by mohla vyprávět dlouhé příběhy plné utrpení, strachu, chladných těl i smrti. Každý návštěvník projde postupně několika fázemi rozkladu. Umírání, přechod na druhou stranu do země stínů, pomalé odpadávání masa od kostí, přeměna v prach a nakonec následuje hudba ETERITUS. Polské ozvěny ze záhrobí.

V pořadí druhé dlouhohrající album s názvem "Order of Death" je dokonalou esencí procesů, které následují po vaší smrti. Hnilobou zavánějící zvuk, vokál nasáklý chorobami a riffy, které opravdu lámou kosti. Už jste někdy drtili palicí staré lebky? Pokud ne, tak máte možnost.



"Order of Death" je albem, které čerpá z toho nejlepšího death metalu z devadesátých let. Skandinávská škola se zde potkává s holandskou i britskou. Není to ale tolik důležité, hlavní je způsob, jakým ETERITUS tyto smrtící vlivy uchopili. Nahrávka je neskutečně uvěřitelná, opravdová, rezavá jako surové železo, tlející ve starých hrobech. Pokud jste někdy měli sněť, případně se vám zanítil dlouho neléčený vřed, tak asi víte, o čem mluvím. Dáma s kosou stojí na každém rohu a čeká na jakékoliv vaše pochybení. Stačí chvilka nepozornosti a přijde si pro vás. Pokud se chcete připravit na to, co bude následovat po životě, tak poslouchejte desku "Order of Death". Vezměte kladivo a vydejte se se sluchátky na uších do nejbližší kostnice. Poctivá smrtící práce, kterou předvádějí s elegancí starých hrobníků ETERITUS, musí být náležitě oceněna. Důkazem, že se jedná o skvělý smrtící kov, je pro mě mrazení v zádech, chlad pronikající do morku kostí a mozek, vařící se ve vlastní šťávě. Old school death metal, u kterého shnijete zaživa!


Asphyx says:

Broken bones, scorching odors of rotten remains. Coffins around. To someone would immediately turn his stomach and bite with pus. We who believe in an old moldy death metal will be slaughtered. This cell could tell long stories full of suffering, fear, cold bodies, and death. Each visitor will go through several phases of decay. Dying, track to the other side to the empire of shadows, slow dropping of flesh, turning into dust and eventually following ETERITUS music. Polish echoes from the tombs.

The second long-running album called "Order of Death" is the perfect essence of the process that follows after your death. A rotten sound, a vocal squeezed with diseases and riffs that really break the bones. Have you ever crushed old skulls? If not, you can.


"Order of Death" is an album that draws from the best death metal of the 1990s. Scandinavian school meets Dutch and British school. But this is not so important, the main thing is how ETERITUS grasped these deadly influences. The recording is incredibly believable, real, rusty as the raw iron melting in the old tombs. If you ever had a sneezing or if you have a long-lasting ulcer, then you probably know what I'm talking about. A lady with a scythe stands on every corner and waits for any of your mistakes. Just a moment of inattention and she will come for you. If you want to get ready for what's after life, so listen "Order of Death". Take the hammer and head to the nearest ossuary. The honest deadly work performed by the Eteritus must be appropriately valued. Evidence that this is a great lethal metal is for me cold in my back, the cold penetrating through the bon es and the brain boiling in its own juice. Old school death metal, which let you rotten while you live!

o ETERITUS na DEADLY STORM ZINE/ about ETERITUS on DEADLY STORM ZINE:

Tracklist:
1. Brain Grinder
2. Endless Grace
3. Phlogiston
4. We The Primal
5. When On High
6. Cosmic Catastrophe 
7. Devil's Hammer
8. Inhale, Don't Breathe Out

band:
Liam Tailor - Vocals/Guitar
Crowley - Guitar
Greg - Bass
Nitro - Drums

Info - ENTER THE ETERNAL FIRE FEST 2019 – první kapely / start předprodeje



ENTER THE ETERNAL FIRE FEST 2019 – první kapely / start předprodeje (1)
19.-20. 7. 2019, Volyně – areál koupaliště

Zdravíme všechny fanoušky UG metalu!

Je nám ctí vám představit první várku kapel, které se v červenci 2019 objeví na 5. ročníku Enter The Eternal Fire Festu, pro který už se vžila zkratka ETEF. Stejně jako letos, i příští léto dáme prostor celkem 18 kapelám, z nichž první polovinu odtajníme právě dnes!

Filozofie festivalu je od počátku pevně zakotvena – jedná se o UG akci s příjemnou návštěvností (letos okolo 700 lidí v areálu kam se dá na krev namačkat cca 1500), kde vystupují  kapely všech extrémních metalových žánrů, s mírným akcentem na black a death metal. Rozhodně od nás nečekejte žádné „core“, „post“, „nu-metal“ záležitosti, taktéž politika (čti pravo-levá debilita) a podobné nesmysly zůstávají stranou... ETEF je metal prověřený časem, ve své původní ryzí kráse! Ostatně posuďte sami:

Koho lze označit jako zakladatele dark metalu? Samozřejmě AETERNUS, norskou skupinu, která sousloví dark metal začala používat jako první a má na něj v uvozovkách patent. Roky se pohybuje na rozhraní death a black metalu, v životopise má i českou stopu u první oficiální nahrávky, kterou jim v roce 1995 vydalo tuzemské vydavatelství View Beyond. Od  té doby ušla kapela dlouhou cestu, která ji v červenci 2019 zavede i do Volyně. Máme z této akvizice velkou radost a věříme, že na stejně vlně s námi budou i fanoušci temného kovu.

Podobně letitou kapelou jsou i ENTHRONED, kteří vznikli ve stejném roce jako AETERNUS, tedy v roce 1993. I tihle raraši už za sebou mají čtvrtstoletí existence, úctyhodných deset alb na kontě a nikdy nesešli z cesty lemované obrácenými kříži, lebkami a plameny. Černý kov v jejich provedení čpí peklem a věříme, že jejich spektakulární vystoupení plné mrazivých riffů a šíleně rychlých bicích uhrane všechny příznivce zlého black metalu. Těšíme se a těšte se i vy!

Naše náklonnost ke kapelám z Balkánu je všeobecně dobře známa, letos se nám opět podařilo přivábit do Volyně nejvýraznější srbskou blackovou skvadru THE STONE! Zase více než dvacet let na scéně, pořád ve formě, kterou pravidelně prokazují na koncertech napříč Evropou. Těšte se na parádní srbský nálet, a dokonce zdvojený. Ze stejné země přijedou i MURDER, kteří fičí v thrash/blackovém tempu a pohání je mlátička Honza Kapák (MASTER´S HAMMER, BOHEMYST, ex-AVENGER).

Ještě jižněji než Srbsko leží Malta. A z tohoto malého ostrova nám přijedou svou horkou krev ukázat taky dvě kapely. Dáváte-li přednost melodickému black metalu a ženským démonickým vokálům, jsou MARTYRIUM ideální volba. Bezesporu největší kapela maltské historie rozehraje působivé divadlo, to smrtonoši BOUND TO PREVAIL přivezou zběsilý death metal s načernalým odérem.

A jsme u tria domácích kapel…
DEBUSTROL aneb synonymum pro český thrash metal. Třicet let a ještě nějaký ten pátek k tomu už to drtí v rychlém tempu a neberou si servítky. My jsme na DEBUSTROL a podobných kapelách vyrostli a doufáme, že jejich set si užijí nejen „senioři“, ale i mladší ročníky. Totální thrashmetalový masakr!
YTIVARG je oživlá kapela kytaristy F.C. Ten po rozpadu ISACAARUM vykopal z hrobu někdejšího frontamana Miculu Parvu, doplnil sestavu mladší krví a opět se vrhl na „elektrický“ grind/black, ze kterého by měl radost i Nikola Tesla.
BOHEMYST… Snad už jste si zvykli. (úsměv) Je to prostě fakt, oheň AVENGER uhasl, aby z jeho popela vstali BOHEMYST. Bohemian darkmetalový ansámbl tvoří členové pořadatelského týmu, tudíž je na místě skromnost… (úsměv) Ale vězte, že do toho jako vždy dáme všechno, co umíme. Jako reference snad můžeme uvést kapely, ve kterých členové BOHEMYST fungují či fungovali: MASTER´S HAMMER, DARK ANGELS, DESIRE FOR SORROW, POTHEAD, BLACK RAIN...

AETERNUS (norwegian dark metal, Norsko)
ENTHRONED (black metal, Belgie)
THE STONE (black metal, Srbsko)
MURDER (black/thrash metal, Srbsko)
MARTYRIUM (melodic black metal, Malta)
BOUND TO PREVAIL (death metal, Malta)
DEBUSTROL (thrash metal, Česko)
YTIVARG (grind/black, Česko)
BOHEMYST (bohemian dark metal, Česko)
+ dalších devět kapel rozličných metalových žánrů

Souběžně s první várkou kapel také spouštíme předprodej vstupenek. Stejně jako minule, i tentokrát postupně uvolníme 4 limitované, cenově odstupňované edice. Lístky v rámci první várky lze pořídit za krásných 499 Kč – objednávky přijímáme na emailu info@etef.cz .

ETEF dramaturgicky navazuje na legendární Open Hell Festy (8 ročníků v letech 1998-2005) i Metalfesty Volyně (2 ročníky, 2010-2011), na předchozích čtyřech ročnících (2015-2018) se představila řada renomovaných formací nejen z České republiky, např. MASTER´S HAMMER, ROOT, HYPNOS, INFERNO, KRYPTOR, BRUTALLY DECEASED, LAHAR, AVENGER, TORTHARRY a další, ale i ze zahraničí, mj. IMPALED NAZARENE, ASSASSIN, DEMONICAL, FLESHCRAWL, LOUDBLAST, DER WEG EINER FREIHEIT, THE STONE...

Nespornou devizou festivalu je místo konání – překrásný areál prvorepublikové městské plovárny ve Volyni je natolik unikátní, že Ministerstvo kultury jej nedávno vyhlásilo kulturní památkou, jakožto  jedinou svého druhu v republice.

Jelikož se jedná o hudební akci, zcela zásadní důraz klademe i na bezkonkurenční ozvučení akce – pro příští rok opět využijeme služeb osvědčené firmy Drábsound (masakr zaručen!!).

Na místě bude tradičně několik dister s metalovými nosiči, oblečením a dalšími artefakty. Chybět nebude pestrý výběr jídla i piva za bezkonkurenční ceny, bez front, bez žetonů, bez zbytečných omezení.

To je z našeho tábora prozatím vše, zachovejte nám přízeň a sledujte naše informační kanály pro aktuální informace.

METAL RULEZ!!

Váš ETEF Team



ETEF = (old school metal + přívětivé prostředí prvorepublikového koupaliště + rodinná přátelská atmosféra + levné občerstvení /pivo 25 Kč/ + stanování zdarma přímo v areálu + parkování zdarma max. pět minut pěšky) = zábava pro metalové tradicionalisty!

Info - SÓLSTAFIR - 24.03.2019 – KOŠICE – COLLOSSEUM, 26.03.2019 – PRAHA – PALÁC AKROPOLIS




SÓLSTAFIR 

24.03.2019 – KOŠICE – COLLOSSEUM 

26.03.2019 – PRAHA – PALÁC AKROPOLIS 




Stříbrná liška se opět prožene po pláži 

Islandští náladotvůrci SÓLSTAFIR jsou prakticky jméno samo o sobě. Těžko hledat více rezonující kapelu na tak úzké a komorní scéně. Nicméně s přibývajícími záseky do jejich diskografie, si budují stále pevnější jméno napříč širokým žánrovým spektrem. O jejich ojedinělosti a dokonalém muzikantském umu se budeme moci přesvědčit příští rok hned dvakrát, a to jak v Čechách, tak na Slovensku. Předešlé turné SÓLSTAFIR se zaměřovalo především na nejnovější počin s názvem Berdreyminn, nyní se však dočkáme i dalších skvostů, jako například Fjara, Draumfari, Silfur-Refur, nebo Miðaftann. Nenechte si ujít nádherné hudební, ale i vizuální zážitky v podání islandského melancholického kolosu SÓLSTAFIR! 


SÓLSTAFIR – FJARA 



SÓLSTAFIR – SILFUR-REFUR 

úterý 18. prosince 2018

Recenze/review - SULPHUR AEON - The Scythe of Cosmic Chaos (2018)


SULPHUR AEON - The Scythe of Cosmic Chaos
CD 2018, Ván Records

for english please scroll down

Lidská fantazie nezná hranic. Dokážeme se dlouhé hodiny toulat v myšlenkách. Mozek je jako vesmír, který nemá konec. Občas nás pohltí tíseň, často bez zdánlivého důvodu. Nejednou je vše kolem černé a bojíme se zavřít oči, protože v našich snech a představách ožívají noční můry, zlé přízraky i smutek. Podobné stavy lze těžko popsat slovy, co ale vím je, že hudba je dovede vyjádřit o hodně lépe. Kupříkladu takoví němečtí SULPHUR AEON, kteří se zaobírají temným světem H.P. Lovercrafta, dokáží podobné pocity vyjádřit velmi dobře.

Snem asi každé kapely je vytvořit si svůj nezaměnitelný rukopis, vlastní výraz, který odliší jejich tvorbu od jiných. SULPHUR AEON jsou jasně rozpoznatelní a to hlavně díky originálně vystavěným skladbám a podmanivé atmosféře. Nálada novinky je i letos velmi pochmurná a ze stínu nevyjdete ani u jedné skladby. 


"The Scythe of Cosmic Chaos" je deskou, která opravdu vychází ze samé podstaty neuchopitelnosti vesmíru. Je svým způsobem vznešená, lehká a těžká zároveň. Pokud jste se někdy dívali na špinavou řeku, na jejichž vlnách se vznáší nafouklé tělo mrtvoly, tak asi víte, o čem píšu. Do novinky je třeba se dostávat postupně, pomalu, nechat ji na sebe působit jako zákeřný jed. Pokud máte rádi mix deathu a black metalu zabalených v temných náladách, tak neváhejte. Album asi nebude pro každého, rozhodně se nejedná o lehký poslech, ale garantuji vám, že pokud vydržíte a otevřete svoji mysl, budete nakaženi a prokleti jako já. Představte si šedivé ráno, déšť a smutnou ulici. Za každým rohem čeká přízrak, hororová scenérie rozbřesku. Smrt toulající se městem, smrt utíkající lesem, smrt toulající se vesmírem. Dopřejte si i vy svoji pravidelnou dávku jedu! Vynikající nahrávka!


Asphyx says:

Human imagination don't knows boundaries. We can long hours to roam in thoughts. The brain is like a universe that does not end. Occasionally, we are depressed, often without an apparent reason. Everything around is black and we're afraid to close eyes, because in our dreams and visions, nightmares, evil moods and sadness come to life. Such moods can hardly be described in words, but what I know is that music is able to express them much better. For example SULPHUR AEON from Germany, who are looking into the dark world of H.P. Lovecraft, they can express such feelings very well.

The dream of every band is to create an unmistakeable handwriting, a self-expression that distinguishes their work from others. SULPHUR AEON are clearly recognizable, especially thanks to the original compositions and captivating atmosphere. The mood of novelty is also very gloomy and you will not go out of the shadows even with one song.

"The Scythe of Cosmic Chaos" is a record that really comes out of the very essence of the universe's impenetrability. Record is in some noble way light and heavy at the same time. If you've ever been looking at a dirty river where the bloated bloody corpses float, you probably know what I'm writing about. The news needs to be taking gradually, slowly, letting it act like a malicious poison. If you like the mix of death and black metal packed in dark moods, do not hesitate. The album probably will not be for everyone, certainly not a light listening, but I guarantee that if you hold out and open your mind you will be infected and cursed like me. Imagine a gray morning, a rain and a sad street. Behind every corner is a spectre, a horror scenery of dawn. Death flowing through the city, death running through the forest, death roaming the universe. Treat yo urself to your regular dose of poison! Outstanding record!

TRACKLIST
1. Cult of Starry Wisdom (6:02)
2. Yuggothian Spell (5:11)
3. The Summoning of Nyarlathotep (6:14)
4. Veneration of the Lunar Orb (5:13)
5. Sinister Sea Sabbath (9:25)
6. The Oneironaut - Haunting Visions within the starlit Chambers of Seven Gates (6:34)
7. Lungs into Gills (5:54)
8. Thou shalt not speak his Name (The Scythe of Cosmic Chaos) (6:53)

LINE-UP
T. - guitars
M. - vocals
D. - drums
S. - bass
A. - guitars

pondělí 17. prosince 2018

Rozhovor - DECREPID - Směr je pořád stejný, intenzivní muzika, těžká, která nenásleduje žádné trendy.


Rozhovor s death metalovou skupinou DECREPID z Velké Británie.

Odpovídal Cristhyano Bassan.

Přeložila a otázky připravila Duzl, děkujeme!

Nazdar Cristhyano! 
Nedávno jste s DECREPID zahráli v Londýně po boku veteránů death metalové scény THANATOS a DESECRATION. Musím uznat, že jste předložili poctivou nálož old school death metalu a za mě tedy velká spokojenost. Myslím, že to byla celkově velmi povedená akce. Jak jste to vnímali vy z pozice kapely a jak jste si užili večer? 

Díky za tvá slova chvály, rád slyším, že jsi si koncert užila. V tom jak to vidím já, jakožto účinkující je jen rozdíl v tom, že my děláme hudbu, kterou rádi hrajeme, a která těší především nás, pokud se líbí i ostatním lidem, je to bonus. Byla to skvělá noc a užili jsme si spoustu legrace, na pódiu pro nás existuje pouze krev, pot a zlomený krk od metalu, těžkého a hlasitého tak, jak to má být, občas máme problémy s některými zvukaři, ne záměrně, ale jen proto, že chceme hrát prostě kurva nahlas. 


Na londýnskou metalovou scénu DECREPID vstoupili kolem roku 2005, za tu dobu se v kapele vystřídalo poměrně dost muzikantů, obzvláště na postu bubeníka. Ani ty nejsi původním zpěvákem. Naposledy se sestava měnila loni s příchodem basáka Alexe, čím to je a myslíš, že jste konečně našli sestavu, která vydrží? 

No, v roce 2005 to byli jen Danny a Tommy, ale kapela začala opravdu fungovat až v roce 2009 v sestavě - já (v té době jsem hrál také v REPUGNANT INEBRIATION), Danny (původní kytarista NECROSADISTIC GOAT TORTURE) a Steve (v té době jako občasný kytarista v NECROSADISTIC GOAT TORTURE) a od prvního alba také Marni (taktéž původně z REPUGNANT INEBRIATION), ale ten nedávno opustil DECREPID a nahradil jej Alex, takže Alex je teprve náš druhý basák, také s námi krátce hrál další Steve na kytaru, ale ten odehrál jen úplně první koncert. Já jsem byl v roce 2016 z osobních důvodů na několik měsíců mimo kapelu. Tom, náš bubeník je s námi už víc než dva roky, před ním byli bubeníci největší problém. Z různých důvodů jsme nemohli najít někoho, kdo by vydržel delší dobu, měli jsme spoustu bubeníků, v podstatě máme čtyři nahrávky včetně dema a živáku nahrané čtyřmi různými bubeníky, každý nahrál jednu věc a naše dalším albu bude s pátým bubeníkem. A to nezmiňuji ty, se kterými jsme nic nenahráli. Ale s Tomem a Alexem se teď cítíme jednotní a máme pocit, že jsme na správné cestě. Tom je našim bubeníkem nejdéle a doufáme, že to tak zůstane i nadále. 


DECPERID vydali dvě dlouhohrajicí desky a to “Devoted to Death“ (2011) a „Osseous Empire“ (2015), obě alba mají velmi dobré hodnocení, můžeš vzájemně porovnat tyto dvě nahrávky jak zvukově, tak i produkčně? 

Dvě velmi odlišná alba, pokud jde o zvuk a produkci. První album je velmi syrové, nahráli jsme ho v malém studiu v Margate asi za týden, chtěli jsme zvuk, jaký máme, když hrajeme živě, takže ve skutečnosti nic nebylo přidáno a pokud se zaměříš například na můj vokál, nejsou tam žádné efekty, úplně holý a tak je to s celým albem. Druhé album, kdy jsme se upsali Xtreem Records, jsme se rozhodli, že půjdeme o úroveň nebo dvě výš, takže jsme nahrávali v Priory Studiu s producentem Gregem Chandlerem (ESOTERIC), který se postaral o mix a mastering alba, takže je mnohem surovější, intenzivnější, živočišnější, s větším důrazem na detaily. Strávili jsme ve studiu 10 dní a s výsledkem jsme byli náramně spokojeni. 

Jakým směrem se budou DECREPID ubírat do budoucna a pracujete už na nové desce? 

Třetí album máme téměř dopsané, odhaduji, že z devadesáti procent je připraveno, Pokud půjde vše hladce, tak v roce 2019 máme v plánu nahrát desku. Směr je pořád stejný, intenzivní muzika, těžká, která nenásleduje žádné trendy. 

Kdo je hlavní skladatel, kdo se stará o texty a jak probíhá samotný proces skládání nového materiálu?

Neexistuje hlavní skladatel, všichni přispívají riffy a nápady, a tak stejně je to i s texty. Napsal jsem asi polovinu všech textů a druhá půlka jsou nápady všech ostatních členů. Tvořit společně je pro nás ten nejlepší způsob. 


Chodíš rád do studia nahrávat materiál? Co je na nahrávání nejlepší a nejhorší část? 

Já osobně si to moc neužívám, považuji to za nudné, dlouhé hodiny a mnoho pokusů o to dosáhnout dokonalosti, cítím se jako v práci, ale užívám si následně výsledek. Nejhorší věcí je rozhodně nekonečné opakování, nejlepší věc je, když se ti to konečně podaří. Ale nic nepřekoná hrání naživo! 

Ve skutečnosti máš brazilské kořeny. Jaké to bylo být fanouškem extrémní muziky v Brazílii? Byl metal obecně populární a jak těžké bylo dostat se k muzice a merchandise, máš nějaké informace, jak to tam vypadá v současné době? 

Brazílii jsem opustil už téměř před dvaceti lety, ale zažil jsem metalovou scénu devadesátých let, dostupnost koncertů s dobrým zvukem byla tristní, ale nicméně podzemní scéna byla skvělá a byla zde spousta kapel. Koupit věci už nebylo tak jednoduché, pokud nějaké brazilské vydavatelství něco vydalo, nebyl to problém sehnat, jinak jste museli kupovat věci z dovozu, které vůbec nebyly levné, ale celý můj malý plat padl na CD, a předtím vinyly. Je zajímavé, že jsem žil v době kdy vinyly nebyly natolik zajímavé a byli v úpadku a CD byli na vzestupu a tvrdilo se, jsou lepší než vinyly, což byly samozřejmě kecy, ale většina lidí tomu věřila, dnes už tomu tak není. Trička byla většinou falšovaná, takže si mohl najít své oblíbené kapely, ale ne zrovna v dobré kvalitě. V té době to nebylo běžné pro zahraniční undergroundové kapely, aby se vydaly na turné po Jižní Americe, abyste měli nějakou představu, kdy k něčemu takovému došlo, tak například Napalm Death hráli v mém městě v roce 1996 nebo 1997 (nepamatuji si to přesně), ale byl to jako sen, který se stal skutečností. Fanoušci byli doslova ohromeni. Staré dobré časy... 


V současné době působíš na pozici zpěváka v poměrně nové brutal death metalové kapele KEELHAULING, se kterou zanedlouho vydáte svou první nahrávku. Můžeš nám říct pár slov o tomto projektu a ambicích, které s tímto uskupením máte? 

Je to tak, tahle kapela je v podstatě tvořena členy dvou kapel a to DECREPID - já (hlavní vokál), Tom (bicí a doprovodný vokál) a THE SKEPTIC (původně brazilská kapela, nyní usídlena v Londýně) Lander (kytara a vokály) a Jeff (basa a doprovodný vokál). Nahráli jsme naše první EP a zatímco se spolu bavíme, tak se mixuje zvuk, mělo by to být venku někdy začátkem roku 2019. Základní myšlenkou hudby KEELHAULING je intenzita, rychlost a brutalita bez hranic. Naším cílem je rozšířit povědomí o kapele prostřednictvím EP a doufáme, že brzy začneme hrát i naživo. 

Zároveň jsi i bubeníkem v atmosféricko black metalové kapele NatasliveD, není to trochu skok od old school death metalu či brutal death metalu? Který hudební žánr je ti tedy bližší? 

Ano, jedná se o projekt s mým velmi blízkým přítelem Carlosem, který žije v Brazílii, hráli jsme kdysi společně v death metalové kapele v 90. letech s názvem NO BLEST. Musel jsem se odstěhovat, ale nadále jsme zůstali v kontaktu, měli jsme stejný vkus co se týče black metalu a já jsem vždy chtěl nahrát něco na bicích. Hrál jsem v minulosti na bicí i v jiných projektech, ale NatasliveD byl nápad a šance udělat znova něco s Carlosem a navíc technologie nám to v současnosti umožňuje navzdory vzdálenosti. Nahrál jsem bicí tady ve Spojeném Království a poslal to Carlosovi, který nahrál všechny ostatní nástroje a vokály. EP jsme si vydali sami asi před měsícem a zatím se nám dostává pozitivních ohlasů. Vždycky jsem byl fanouškem black metalu, ale NatasliveD objevuje ještě temnější, ponurejší stránku věci, znamená to, že to zní jako neutichající pohřební pochod, takže žádné rychlé riffy, jen smutek, žal a zoufalství. Řekl bych, že death metal je můj oblíbený hudební žánr, ale poslouchám všechny druhy metalu od Sabbath po Nile, pokud chápeš jak to myslím. 


Blížíme se do závěru, takže jaké jsou vaše plány DECREPID do budoucna? Vypadá to trochu jako vaše dubnová tradice vyrazit na tour, co rok 2019, zopakujete si to? 

Třetí album je hlavním cílem pro příští rok, doufali jsme, že udržíme naše tradiční turné, ale v příštím roce to nemůžeme zvládnout, protože musíme najít čas na nahrávání, bohužel máme pracovní závazky mimo kapelu, což nám ztěžuje najít čas věnovat se naplno jen kapele, ale je to boj, za který jsme šťastní a ochotně jej svádíme, neboť naši snahu nic nezastaví. 

A jednu „jednoduchou“ otázku na závěr. Které kapely považuješ za nejzásadnější v historii death metalového žánru a proč? 

Mohl bych se zmínit o mnoha kapelách, ale zjednoduším to a řeknu jen dvě slova – MORBID ANGEL, to byla kapela, která otřásla podzemní scénou jejích intenzitou, výstředností a brutalitou a pro mě osobně změnila hodně, vzpomínám si, když jsem poprvé slyšel MORBID ANGEL na začátku 90.let, otřáslo to mnou až do morku kosti a já našel smysl pro hudbu, ale to je jen můj skromný názor. 

Bylo mi potěšením si s tebou popovídat a dozvědět se o tobě a DECREPID víc, díky za tvůj čas a poslední slova jsou tvoje Christhyano.. 

Rád bych ti poděkoval za příležitost a tvůj zájem, pokračuj v dobré práci, o které si myslím, že je pro undergroundovou scénu velmi důležitá. Ať je to staré, ať je to špinavé a hlavně ať je to metal! Potkáme se všichni v pekle!

TWITTER