Recenze/review - CENTENARY - Death…The Final Frontier (2021)

DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 13. prosince 2017

Home » » Asphyxovy zápisky - Můj milý, metalový Ježíšku...

Asphyxovy zápisky - Můj milý, metalový Ježíšku...


Můj milý, metalový Ježíšku...

Můj milý, metalový Ježíšku,
už ani moje děti na tebe nevěří. Je zatím dobrý, že připouštějí aspoň stromeček a dárky, protože co já vím, tak různě na světě už jezdí pouze fousatej ošklivej pán v červeným oblečku i kamionu a jako dárky dává jen coca-colu.

Víš, já na tebe ale chci věřit!
A to i přesto, že obden mi vycházejí recenze, kde na tebe házím špínu, jsem tvým velkým kritikem a do budov, kde visíš na kříži, nevstupuji nikdy jako věřící, ale jen jako turista. Musíš ale existovat, jinak by o tobě přece všichni pořád nemluvili, neválčili kvůli tobě a tvým kamarádům a vůbec se nedělo tolik ošklivých věcí.

Říkali mi, abych ti napsal dopis, co si přeji k vánocům.
Někde jsem četl, že hitem těch letošních je poník. Trička s poníkem, kryty na telefon s poníkem, lahve na pití s poníkem, povlečení s poníkem. Tak já chci taky poníka. Budu ho krmit, dávat mu otruby a seno a na Tři krále si ho opečeme, ano?

Jinak nechci nic. Jen zdraví pro svoji rodinu, kamarády a blízké. A taky aby byli lidi na sebe hodnější - hloupost co, to přece říkají Miss světa a ne já, obyčejný malinký český bloger. Jo, vlastně, ještě jsem ti psal email, v příloze tam máš napsaný na třech A4, jaký bych si přál CD. Nojo, ale nemusí to bejt hned, já si počkám, vím, že toho máš hodně.

A kdyby bylo to tričko s Batmanem, tak bych byl na vrcholu blaha - nikdy jsem ho jako malej neměl, víš - kamarádi jo a taky komiksy, achjo. Možná ještě trošku toho spánku by bodlo, ale to už bych chtěl asi moc, co?

Já už se na Štědrý den hrozně těším, nechápu ty lidi okolo, jak jsou schvácený, utahaný a nervní. Asi kvůli tomu, že je málo světla a musí se jim přisvítit umělým, aby víc snášeli (jako slepice) - honili se za penězi, žrádlem a měli stres, který je úplně zbytečný a vytvořili si ho sami.

Přitom můžou být jako ty, můj milý Ježucho (vím, že to takhle dneska děláš, mě neoblafneš). Máme internet v kapse a dodávku do domu. Ušetřený čas můžeme pak věnovat třeba běžkám na Šumavě - už se těším, až vás některé potkám ve stopě! Nebo ještě lépe, dáme ho víc své rodině. 

Už se vidím, jak mě ráno na tvůj den dcerka a synátor nedočkaví vytáhnou z postele. Stromek bude koupený u lesáků, za pár stovek - s rybáři, kteří budou popíjet rum a nadávat na Babiše. Kapra jsem minulý rok znal, plavali jsme často spolu v rybníce. Tak jen doufám, že ho picnu letos jemněji, aby princezna neplakala. 

Připravíme všechno ráno, venku bude asi zase bahno. Zasním se, rozehraji kanonádu příběhů a povídek z dětství a dětství mých babiček a dědů. Předám tu informaci, dnes již hodně pozměněnou a krásně přibarvenou dál. Děti mi budou viset na rtech a půjdeme do lesa. A potom hlavně na pivo, grog, teplý džus a koníky. Protože si pořád myslím, že je lepší, aby si ti mí dárečkové pamatovali víc vůni hnoje, než smrad supermarketu.

Doma se večer zavřeme do pokoje, zhasneme a děti mě budou přemlouvat na strašidelné pohádky. Nenechám se dlouho, protože tohle je dar, štěstí, které když se vám stane, tak si ho musíte vážit. Stejně jako prskání omastku v kuchyni nebo své ženy, které to bude zase slušet. Kde se to ve vás bere dámy, schopnost vytvořit takovou pohodu? My chlapi bychom sami asi jedli jen u televize vlašák z papíru...

Otevřu si pivo a až bude vše přichystáno, tak budeme svítit všichni radostí. Často se můj milý Ježíšku, píše o rozzářených dětských očích. V těchto momentech na tebe věříme všichni, neboj. A je úplně jedno, jestli si z tebe děláme celý rok srandu. 

Protože umíš vykouzlit světlo v protějším domě. Protože u sousedů už cinkají zvonky. Protože moje skořápka se zase potopí jako první, protože si popálím ruku od olova. Budu naschvál tajemný a když pak vpustíme tu naši zvěř do pokoje ke stromku, usadím se bokem. Tiše, spokojeně. S ženou už na sebe jen pohlédneme. Nemusíme mluvit. Víme své.

Už několik týdnů kolem mě všichni nadávají, že Vánoce nechtějí slavit, že je vytáčí chaos v ulicích, nervozita. Nějak nevím, o čem mluví. Je lepší vypadnout ven, užívat si zimu, setkat se s příbuznými. (moje letošní akce, podej ruku babičce, vezmi ji na pivo a obejmi ji až ji skoro rozmačkáš, měla velký úspěch, doporučuji!)

Tento rok byl pro mě zvláštní v tom, že mi matka příroda dala hodně hlasitě najevo, že už mi není dvacet. Nojo, já se tomu pořád bráním, ale tak jo, já se tedy budu víc opatrovat. 

Opatrujte se také! Zdraví máme jen jedno a jak říká jedno moudré přísloví...Zbytek přijde sám, stačí jen popostrčit. 

Přeji vám všem krásné Vánoce, abyste potkávali jen samé slušné a hodné lidi. 

Píšu na těchto místech často o ošklivých věcech, o zlosti. Zničte je metalem!

Nevím Ježíšku, jestli ti nebudu dělat do zelí a jaký máš vztahy s Budhhou, ale zrovna k tvému narození se hodí jeden citát:

„Hněv překonávej srdečností, zlé oplácej dobrým,lakomého překonávej dary, pravdou překonávej lháře.“

„Hlásám, aby se nekonaly zlé skutky, aby se nemluvila zlá slova, aby nebylo zlých myšlenek.“



Alespoň o Vánocích, co vy na to? To přece není proti ničemu, ne?


Ať vaše kroky provází síla, držte se přátelé a děkuji všem za dlouhodobou přízeň! 

-----------------------
Dodatek:

Na nedávnou otázku, kterou jsem dostal od jednoho svého příbuzného: 

"Jakube, co teď o adventu posloucháš nejvíc za vánoční muziku?"

Jsem odpověděl jednoznačně a bez přemýšlení: "Moonspell - 1755 (2017)." Pořád dokola...

a taky Ramones...hezké Vánoce, přátelé!

Share this games :

TWITTER