Recenze/review - CRISIX - Against the Odds (2018) ~ DEADLY STORM zine

CRISIX - Against the Odds

CD 2018, Listenable Records

for english please scroll down

Někdy mám pocit, že se pořád točím v kruhu. Ráno vstanu, skoro nenajdu záchod. Potom práce, práce, práce. Zástupy debilů, kterým bych nejraději chrstl do obličeje jed. Rychlá doba, fotky a videa. Tak sdílej nebo zemřeš. Stojíš v zácpě a kolem je cítit agresivita od ostatních řidičů. Smrt už dávno pro nikoho nic neznamená, přetvářka a klam, umělá hmota uprostřed kdysi krásných těl. Kdo to má všechno vydržet? Chci utéct pryč.

Už i hodně velcí zabedněnci si všimli, že thrash metal jako styl se opět vrací. Vznikají nové, jednou lepší, podruhé horší kapely, mladí se chtějí bavit, uniknout před debilitou a většinovou společností. Rovnou předesílám, že nové album CRISIX mě rozsekalo. A to říkám jako fanoušek, který se k tomuto stylu dostal poprvé na konci osmdesátých let.

Hrozně se mi líbí, jakým způsobem CRISIX k hudbě přistupují. Jsou ostří, nekompromisní, ale zároveň chladní a temní. A hlavně, a to je opravdu důležité (na což spousta kapel dneska zapomíná), je to ještě jako bonus navíc zábava. Zvukově album neskutečně řeže a obal zaujme. Mě prostě neskutečně baví novinku poslouchat, i když vím, že jsou hodně a čitelně inspirováni jak německou, tak americkou thrashovou školou. Někomu možná budou vadit lehké náznaky core, ale já si naopak myslím, že celou deskou příjemně osvěžují. CRISIX jsou na "Against the Odds" staří a zároveň moderní. Povedlo se jim nahrát totálně zničující koktejl devastujících skladeb. Až budu zítra sedět v práci, tak si je narvu do hlavy. Jen nevím, jestli si neroztrhnu košili a nedám sbohem všem zmrdům. Někdy mám pocit, že země kolem hoří! Vynikající thrash metal, zahraný s velkým citem pro věc. Fuck off pro všechny!

Asphyx says:

Sometimes I feel like I'm still circling. I get up in the morning, almost I cannot find a toilet. Then work, work, work. The fangs of fools I'd like to throw poison into their face. Fast times, photos and videos. Share or die. You are in a traffic jam, and you feel the aggressiveness of other drivers around you. Death no longer means anything to anyone, pretence and deception, artificial matter in the midst of once beautiful bodies. Who has it all to endure? I want to run away.

Even the big blinds have noticed that thrash metal as a style returns again. There are new, sometimes better, sometimes worse bands, the youngsters want to have fun, escape the debility and the majority of society. I'm just saying that the new CRISIX album has cut me off. And I say that as a fan who came to this style for the first time in the late eighties

I love the way how CRISIX approach to the music . They are sharp, uncompromising, but also cool and dark. And most importantly, and this is really important (which many bands are forgetting today), it's still fun as a bonus. The album sounds incredible and the cover is interesting. I just really enjoy listening to the new album, despite the fact I know they are very inspired by German and American Thrash school. Somebody might be irritated by the light hints of the core, but I think the whole album will be pleasantly refreshing. CRISIX are on the album "Against the Odds" old and modern. They recorded a totally devastating cocktail. When I will sit at work tomorrow, I get it all to my head. I just do not know if I should break my shirt and say good-bye to all the bastards. Sometimes I feel the earth around is burning! Outstanding thrash metal, played with great feeling for the thing. Fuck off every one!

Tracklist:

01. Get Out Of My Head

02. Leech Breeder

03. Technophiliac

04. Perseverance

05. Xenomorph Blood

06. Prince Of Saiyans

07. Leave Your God Behind

08. Cut The Shit

09. The North Remembers

10. Hardwired (bonus' Metallica cover)

Time: 39:09