Recenze/review - SOLSTICE - Casting The Die (2021)

DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

úterý 26. listopadu 2019

Home » » Rozhovor - POSSESSED - V dnešní době se prostě jen snažím dělat dobrou muziku, která řeže a pálí.

Rozhovor - POSSESSED - V dnešní době se prostě jen snažím dělat dobrou muziku, která řeže a pálí.


Rozhovor s legendární death metalovou skupinou POSSESSED.

Odpovídal Mr. Jeff Becerra, děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.


Ave POSSESSED! Jeffe, představ si na chvilku, že kdysi dávno, v roce 1992 existovala v jednom malém městě v České republice parta mladých kluků, metalistů, kteří hrozně rádi poslouchali thrash metal. Jeden z nich se vydal do sousedního Polska na trh, kde se šmelilo s kazetami. Když se vrátil, přivezl neoficiální (to jsme tenkrát nevěděli) kazetu „Seven Churches“ od MG Records. Tenkrát se k nám, do bývalých socialistických zemí, dostávaly nahrávky třeba s několikaletým zpožděním. Pamatuji si, že jsme seděli s kamarády celý víkend u kazeťáku a kazetu poslouchali stále dokola. Byla pro nás neskutečně tvrdá, temná, šílená. A ovlivnila nás na celý život. Musím ti na začátek našeho rozhovoru moc poděkovat. Za mě i za mé kamarády. 

S jakými pocity jsi šel do studia? Nahrávat po tolika letech musí být přeci obrovská změna. Jednak už máš úplně jiné zkušenosti a přistupuješ k nahrávání asi také jinak, ale hlavně…změnila se technika, vše je digitální. Pozoroval si velké rozdíly? Dělalo ti něco třeba problém, když si nahrával vokály? 

Ahoj Jakube, nejprve mi dovol poděkovat za tvůj čas a trpělivost, fakt mi to trvalo hodně dlouho. Po pravdě řečeno, mezi posledním a tímto novým albem uplynulo 33 let. Ale co se týče studia a vývoje techniky v průběhu let, pořád jsem tu a tam byl součástí vedlejšího projektu a scházel se s přáteli ve studiu. A navíc se domnívám, že nová technika je obvykle vyrobena tak, aby na ni byl snadný přechod. Takže i když je to nové, pořád to funguje podobně jako u starších věcí. A samozřejmě, jsem měl sebou Petera T. a mého kytaristu Daniela Gonzaleze, kteří mi pomohli se zvukem, produkcí a technickými věcmi, takže to nebylo tak hrozné. Byl jsem výkonným producentem i koproducentem tohoto nového alba, takže to šlo přirozeně. Pokud jde o mé vokály, technika umožnila uložení každého jednotlivého záběru, takže jsem měl možnost posouvat frázování v textech, dokud jsem nenašel to pravé. Než jsme vyrazili do studia, byl jsem připravený, takže jsem byl obvykle schopný to všechno dát na poprvé nebo na podruhé. Byli jsme na to opravdu připraveni. 


Jakým způsobem fungují současní POSSESSED? Myslím teď, kdo a jakým způsobem skládal novou hudbu, kdo stojí za jednotlivými nápady? V jakém studiu jste nahrávali? 

Jsem lídrem kapely, takže všechny myšlenky přicházejí skrze mne. Zároveň jsou všichni moji spoluhráči profesionálové a všichni získali právo být „posedlí“. Píšu všechny texty a názvy skladeb a většinu skladeb jsem napsal já s Danielem Gonzalezem a na několika písních to bylo opravdu hromadné úsilí celé kapely, tedy mě, Daniela Gonzaleze, Emilia Marqueze a Roberta Cardenase, kdy přispěli opravdu všichni. U skladeb, ke kterým píšu hudbu to většinou funguje tak, že nahraju šest až dvanáct nápadů na riffy a pošlu je e-mailem Danielovi, který studoval zvuk a produkci. Dan zapracuje moje riffy, dá to všechno dohromady, nahraje to s automatem a s jeho sóly. Dan to poté pošle Claudeousovi a Robertovi, aby nahráli své party. Poté Dan odletí do LA, aby Emilio nahradil automat bicími. Nakonec s Danem ve sklepě nahraju své vokály. Takto tvoříme demo-kazety. Využili jsme skrytou stopu a použili jsme tyto prvotní nahrávky ve studiu jako předlohu pro nahrání alba, což šetří jak spoustu peněz, tak i času. 


Vaše novinka „Revelations of Oblivion“ se mi líbí po všech stránkách. Zvuk je parádně „zastaralý a temný“, obal vynikající. Hlavní jsou ale nápady a těch je na desce spousta. Jako bych se vrátil v čase do doby, kdy světu vládli VENOM a začínal thrash a death metal. Jaké jsou vlastně kapely, které tě ovlivnili v tvých začátcích? A co si poslechneš dnes? Jsi pořád fanoušek, sbíráš hudbu? Co poslouchá Jeff, když jedete autem na turné? Nebo když odpočívá? 

Téměř pokaždé, když řeknu o kapele, že mě „ovlivnila“, jde spíše o postoj než o skutečnou muzikálnost. Lidé, kteří mě v průběhu let opravdu ovlivnili, jsou skuteční muzikanti, se kterými jsem si zahrál nebo se potkal. Zpátky v čase, (a nyní) kapely jako Exodus, Venom, Mercyful Fate změnily můj život a přinutily mě prostě chtít být temnější a tvrdší. Také hardcore punk scéna SF Bay Area byla neuvěřitelná a stále je. Můžeš tam najít několik tvrdě punkových zpěváků. Prostě vokálu nechat průchod a nebrzdit jej. Miloval jsem to a chtěl jsem to přenést do mých vokálů v POSSESSED. 

Obal pro nové album dělal Zbigniew Bielak. Osobně si na metalové obaly dost potrpím, rád je nosím i na tričkách a nové album POSSESSED musel dělat někdo, kdo má vaši hudbu rád! Je tomu tak? Nechal se autor inspirovat vaší hudbou nebo jste vybírali z připravených obrazů? Jak jste se dali vlastně dohromady? 

Ano, Zbigniew vyrostl na poslechu POSSESSED. Po pravdě, netušil jsem, že „Z“ dělal i alba Ghost a mnoha dalších skvělých kapel. Způsob, jakým jsem se se „Z“ setkali, byl ten, že kdykoli jsme hráli v Evropě, zejména poblíž Polska, tak se tam Zbigniew zjevil, aby mi ukázal své nejnovější výtvory. Líbil se mi jak jeho talent, tak i nadšení. Protože projevoval tolik vášně a zájmu a taky protože měl talent, poslal jsem mu e-mail a zeptal jsem se ho, jestli by mohl vytvořit kostel pro nový obal. Vzniklo to tedy prostřednictvím nespočetných zpětných vazeb a diskusí mezi Zbigniewem a mnou a tvorba trvala skoro rok. Loni v červnu, když jsme hráli na Mystic Festivalu v Polsku (se Slipknot), tam měl Zbigniew uměleckou výstavu s mnoha jeho ikonickými obaly a uměleckými díly. Byl tam zahrnut i původní obal „Revelations Of Oblivion“, což byl pořádný kus práce provedený ručně olejovými barvami. Všichni jsme to podepsali a byl to opravdu skvělý zážitek.

 

Četl jsem s tebou jeden velmi pěkný rozhovor pro polský časopis z roku 2016 a tam se zmiňuješ, že vaše současná sestava POSSESSED byla Robert Cardenas – basa, Daniel Gonzales – kytara, Emilio Marquez, Mike Pardi – kytara, a samozřejmě ty. Mike Pardiho ale pak nahradil Claudeous Creamer. Proč ta změna? 

Mika máme fakt rádi a dodnes si udržujeme blízké přátelství. Mike má mladou dceru a rozhodl se, že se chce soustředit na to, aby byl jejím velkým tátou, jakožto single rodič. Takže to jen dokazuje to, jak skvělý chlap Mike je. Claudeous, je úžasný kytarista a nedokážu si bez něj POSSESSED představit. Takže to byla oboustranně prospěšná situace. 

Jste bezesporu legendou, která má velké jméno. Když se řekne POSSESSED, každý kdo jen přičichl k metalu ví, o kom je řeč. Mě ale doslova fascinovalo vaše vystoupení u nás v Čechách v Ostravě. Hráli jste tam s BELPHEGOR a ABSU před dvěma lety a letos s českými kapelami. Ty jsi pak zůstal po koncertě s fanoušky, pokecal, podepisoval se, vyfotil. Pro mě osobně jsou to věci, takový ten bonus navíc, který odlišuje velké (myslím opravdu velké ve smyslu pro nás fanoušky) kapely od malých. Jak vnímáš živé koncerty a setkání s fans ty, jako vokalista a muzikant? Mimochodem, hudebně a pěvecky to byl absolutně perfektní výkon, děkuji! 

Vyrůstal jsem a byl jsem velkým metalovým fanouškem, který měl to štěstí se potkat s mnoha kapelami. Když jsem chodil na koncerty, vzpomínám si, že jsem se vždycky chtěl setkat se členy kapely. Zároveň lidé, kteří poslouchají naši hudbu, jsou tím důvodem, proč lezu na pódium a tvořím hudbu, bez nich nejsem nic. Takže setkání s mými fanoušky a příznivci po koncertě nedělám jen pro ně, ale také pro sebe, protože je mi to prostě příjemné a dělá to vše mnohem lepší. 


Kamarád mi tady našeptává, abych se zeptal na nějaké veselé příběhy z historie POSSESSED. Měl bys pro nás nějaké? Co třeba první undergroundové koncerty? 

Pane Bože! Koncertování v rámci turné vždy produkuje nějaké vtipné historky, je to nelítostné. Být na turné je rovnocenný ekvivalent k manželství se čtyřmi ošklivými ženami, protože jste nuceni se navzájem smířit a žít v těsné blízkosti. V dávných dobách jsme měli šílený výjezd a kamaráda jménem Toby Rage. Ušetřili jsme si peníze a koupili jsme starý modrý vůz Chevy, odstranili jsme všechna zadní sedadla, podlahu jsme pokryli dekami, polštáři a spacáky, třináct se nás tam nacpalo a vyrazili jsme na turné. Během dvaceti tří hodinové jízdy začne být nuda, a tak jsem přišel s tím, co jsem považoval za vtipný nápad. Měl jsem nápad, že bychom měli všichni pít pivo a pokusit se naplnit celou dodávku prázdnými plechovkami od piva. Všichni jsme tedy začali pilně pít a házet plechovky od piva na podlahu. Po čase jsme museli zastavit, abychom nakoupili další piva a skočili si na záchod. Pokaždé, když jsme otevřeli boční dveře, abychom vylezli ven, vypadly z auta plechovky a řinčely po zemi a my je pokaždé museli všechny opatrně posbírat zpět, abychom žádnou neztratili. Náš řidič byl nasraný tím, že musel neustále zastavovat a křičel na nás, že přijedeme pozdě a prošvihneme vystoupení. Byli jsme však neoblomní a pokračovali jsme v plnění našeho cíle, pili jsme a házeli plechovky od piva na podlahu dodávky. Plnili jsme ji stále víc a víc. Brzy jsme všichni křičeli na řidiče: „ZASTAV, POTŘEUJEME CHCÁT!!!“, ale on odmítl. A tak jsme začali chcát do všeho, co mohlo udržet tekutinu a pak to vyhodili ven z dodávky, Když došly nádoby, jednoduše jsme vytáhli naše péra a chcali jsme z otevřených zadních dveří dodávky a děsili rodiny a řidiče co jeli za námi. Po tomhle a po masivním větru, který to vracel při každém otevření zpět, na nás znovu řval řidič a řekl nám, že jestli ty dveře otevřeme znovu, tak dál nejede. A to byla ta chvíle, kdy se Toby Rage rozhodl vychcat do plastového sáčku od kukuřičných chipsů Fritos. Naplnil celý sáček svýma chcankama. A to si musíte uvědomit, že Toby byl pěkně hnusný chlap, který spal se spoustou ženskejch a otevřeně hovořil o herpesu a dalších nemocech získaných v průběhu let. Měl oholenou polovinu hlavy a druhou polovinu měl dlouhé vlasy a byl pokrytý akné. Když se Toby pokusil vyhodit sáček s chcankama z postranního okýnka, které otevřel pouze na omezených deset cenťáků (a protože jsme nemohli otevřít zadní dveře), tak místo toho, aby to vyhodil ven, tak vítr, sfouknul všechny jeho chcanky zpátky dovnitř dodávky a chytali jsme to NAPROSTO VŠICHNI! Bylo to zároveň jak nechutné, tak i vtipné.

 

Zůstaňme ještě v historii. Dodnes jste považováni za jednu, ne-li vůbec první kapelu, která začala hrát death metal. Tvrdou, temnou hudbu, která se pak rozšířila do celého světa. Jak jste to ale tenkrát vnímali vy? Uvědomovali jste si, že jste vytvořili nový směr? 

Ano, určitě jsme byli úplně první "Death Metalovou" kapelou jak názvem, tak stylem. I přesto jak jsme měli rádi thrash metal, tak jsem vždy chtěl jít tvrdším a temnějším směrem. Venom měli „Black Metal“ a Exodus měli „Thrash Metal“ a já jsem chtěl mít vlastní značku. Tehdy byla naše hudba mnohem tvrdší, než hudba jiných kapel a opravdu to bylo něco jako jablka a pomeranče, něco úplně jiného, než Thrash. Byl to úmysl. Vždy jsem vnímal, že hudba má tuto neviditelnou linii. A zatímco kapely pouze vyvolávaly ďábla a satanismus a vždy se zastavily, než aby se do toho pustily naplno, tak já jsem napsal skladbu „Death Metal“ a začali jsme nazývat a aktivně propagovat POSSESSED jako „Death Metalovou“ kapelu již v roce 1983. Myslel jsem si (naivně), že díky tomu, že naše hudba byla tak jiná, tak byli POSSESSED jediná death metalová kapela na světě a proto nás to odlišovalo. Samozřejmě brzy poté, co jsme vydali v roce ‘83 několik živáků a videokazet, a také po tom, co jsme začali koncertovat, mnoho dalším kapelám se líbilo to, co jsme dělali, a také se začali nazývat death metalem. A zbytek už je historie, jak se říká. Jsem hrdý na to, že jsem v tomto směru sehrál svou roli a jsme první kapelou v death metalové historii. 

Když jsi jako muzikant začínal, tak jsi původně hrál na baskytaru. Zahraješ si i dneska? Dáváš si na ní při nahrávání větší pozor? Upozorňuješ své kolegy, že hrají něco špatně? Říká se, že když někdo hraje na nějaký hudební nástroj, tak to v něm zůstane navěky a kouká se na svět očima právě přes něj. 

Denně hraju na kytaru i na basu. Ale protože jsem teď na invalidním vozíku, udělal jsem těžké rozhodnutí a přestat hrát na basu živě na pódiu, protože by mě to přinutilo jen tak sedět na jednom místě. Teď se soustředím víc na svůj zpěv. Ve starším materiálu jsem dokázal ukázat Robertovi některé z náročnějších riffů, pokud uvízl a stejně tak i ostatním klukům na kytaru, pokud se někde zasekli. A samozřejmě doma stále hraji a skládám hudbu pro nová alba. Nikdy nepřestanu hrát, protože je to jen část toho, kým jsem. A máš pravdu, vždy jsem byl známý jako „muzikant“, pak jako zpěvák, a to opravdu pomáhá s pohledem na věc. 


V době, kdy jste začínali, tak se hodně poslouchal thrash, ale i black metal, punk. Které kapely na vás měly největší vliv? Je nějaký muzikant, který byl tvým vzorem a díky kterému si se dal na muziku? Já když někomu dnes řeknu, že jsem ve svých začátcích poslouchal hodně RAMONES a mám je rád dodnes, tak mi to nevěří:)). 

Vyrostl jsem na metalové scéně „SF Bay area“ a tehdy byli králové Bay Ara undergroundu Exodus a Metallica. Všichni jsme byli dobří přátelé a skoro každý víkend jsme chodili na koncerty a hráli společně. A samozřejmě, existovalo nesčetné množství kapel Bay Area, na které jsme chodili každý víkend a díky nim jsme hltali vše z undergroundové scény. Byl to životní styl víc než cokoli jiného a bralo nám to veškerý náš čas, celý den každý den a celou noc, každou noc. Protože je tolik talentů z oblasti Bay Area, nemůžu vyzdvihnout jen někoho. Nejlepším způsobem, jak vyniknout, nebylo někoho kopírovat, ale pokusit se vytvořit něco originálního a udělat něco sám. Podle mé logiky jsme všichni úplně odlišní lidé, tak jsem se prostě rozhodl vytáhnout něco ze svého nitra a pokusil se to vložit na svá alba. 

Dnešní, současný death metal je často hraný až na samé hraně srozumitelnosti. Spousta kapel hraje hodně technicky, brutálně, mají „umělý“ zvuk. Vyhledáváš, oslovují tě nové skupiny? Zaujala tě nějaká? Navštěvuješ koncerty a sleduješ aktuální dění kolem death metalu? 

Mám rád všechny druhy hudby. A podporuji všechny muzikanty a kapely. Je docela šílené, jak některé kapely upadly do formátu čistě technické gymnastiky, ale pro mě, pro POSSESSED je to o těžkotonážní muzice. Raději než se snažit být „nejtvrdší kapelou na planetě“, se už držím zpátky, přestože by to bylo kdykoliv zase možné. V dnešní době se prostě jen snažím dělat dobrou muziku, která řeže a pálí. 


Jeffe, vzpomeneš si ještě na vaše vystoupení v roce 2014 na festivalu OBSCENE EXTREME? Měli jste na této převážně grindové akci obrovský úspěch! Jak se ti u nás líbilo? A co říkáš na české fanoušky? 

To ano! Koneckonců alespoň část našeho setu z Obscene Extremu je na YouTube. Ta show byla opravdu šílená a zábavná. Nikdo mě nevaroval, že se lidé převlékají do masek a skáčou na pódiu, ale upřímně řečeno, vyrostl jsem v době stage divingu a moshpitu, takže jsem si připadal jako kdysi. Můj stálý bubeník Emilio Marquez nebyl schopen odjet turné (čekali dítě), takže jsme za bicími měli Nicka Barkera a to byla fakt sranda. Skvělá show. Po pravdě se opravdu těším na to, že si na každém evropském turné v České republice zahraji a vždy se o to zasadím, aby byla Česká republika zahrnuta, protože tamní fanoušci jsou kurva fakt skuteční a podle mého názoru, pokud je to možné tam, je to možné kdekoliv. 

Od založení POSSESSED uběhlo dlouhých 36 let. Jste slavní, máte věrné fanoušky, vystupujete na velkých festivalech. Je ještě něco, čeho chcete jako kapela dosáhnout? Jaké máte cíle do budoucna? 

Upřímně, stále si připadám, jako bych začínal. Miluji hraní a chci v tom pokračovat tak dlouho, jak jen budu moct. Stále chci vydávat alba a poznávat nové lidi a cestovat. A až jednou zemřu, chci, aby POSSESSED žili navždy v srdci světa. Ale především chci, aby si lidé opravdu užívali moji muziku. 

Děkuji moc za rozhovor. Pro mě osobně se jedná o jeden ze splněných snů. Kde bych si tenkrát v roce 1992 pomyslel, že budu jednou dělat rozhovor s kapelou, kterou mám rád a obdivuji celý svůj život. Děkuji ti moc Jeffe - za muziku, kterou děláte, za skvělé koncerty a vůbec za všechno. Přeji vám, aby se nové album dobře prodávalo. Přeji vám také mnoho úspěchů a zdraví v osobním životě. Budu se těšit na vaši další návštěvu České republiky, budu stát v první řadě! POSSESSED navždy!


POSSESSED -  Revelations Of Oblivion


----------------------------------------------------------- 
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media: 

Instagram: 

facebook: 

twitter: 
Share this games :

TWITTER