Recenze/review - AZATOTH - Ungodly Carnage (2022) ~ DEADLY STORM zine

AZATOTH - Ungodly Carnage

EP 2022, vlastní vydání

for english please scroll down

Musel jsem ocenit dobrou řemeslnou práci. To je základ. Amulety, vyřezávané z kostí, chřestily před domem. Lákaly mě vstoupit dovnitř. Dveře (jak jinak) vržou a nemohu se zbavit dojmu, že cítím pach smrti. Vycpaná zvířata, lebky pověšené na zdi. Pozdravím a odpovědí je mi bolestivé ticho. Pak zahlédnu jeho tvář. Usmívá se. Je zde ještě jedna místnost, dole ve sklepě. Tam mají ale přístup jenom vyvolení. Dnes patřím mezi ně, dnes se stanu dalším uměleckým dílem.

Podobné horory rád čtu, ale s chutí je i poslouchám nebo se dívám na filmy. Líbí se mi temná atmosféra. Možná i právě proto jsem se rozhodl, že vám dám vědět o další death metalové skupině. Tentokrát z Finska. Hrají od roku 2020 a mohou se pochlubit jednou demonahrávkou a EP. Letos byl sklep znovu otevřen a my si můžeme vychutnat další poctivou porci morbidních melodií. AZATOTH!

Stará dobrá temnota, známé a typické postupy. Tohle vše by možná u jiných znělo obyčejně. AZATOTH ale přidávají ještě něco navíc. Přirovnejme třeba k rozdílům mezi zpopelněním a pohřbem do země. To snad každý fanoušek pozná. Ne, pánové neotáčejí dějinami hudby, ani se nesnaží zaujmout progresí, ale to nic nemění na tom, že "Ungodly Carnage" poslouchám rád. Čím jsem starší, tím víc si vážím, že mohu trávit svůj volný čas s podobnými smečkami. Dodávají mi sílu, černou energii. Na onom světě je mi možné lépe, než v tom reálném. Samozřejmě berte má slova s rezervou, ale tady zkrátka sedí všechno na svých místech. Zvuk, obal, krvavý rukopis. Na konci neexistuje nic. Jenom prázdnota. Žádné slunce na konci tunelu, ale pouze hniloba. A Finům se tohle všechno povedlo vystihnout hudbou. Pro někoho to možná bude málo, ale já jsem spokojený. Beru si do ruky lopatu a pohřbívám své zbytky. Jsem hrdý na to, že se stanu amuletem, že budou mé kosti chřestit ve větru. Vše je totiž tak pomíjivé. Zůstává poctivá práce, pořádné řemeslo. Od "Ungodly Carnage" jsem nečekal vlastně nic a jsem velmi překvapen. Album se mi zadřelo pod kůži, začalo ve mě hlodat. Myslím si, že tahle parta démonů rozhodně stojí za pozornost. Prašivina, hniloba, smrt! Death metal ze starých pohřebišť!

Asphyx says:

In music, I especially appreciate the way of transmits emotions to me. Sterile and boring music has no place at in me. The new "Ungodly Carnage" is literally full of dark moods. Listening to this album really evocate ideas about death and about dying. That's how death metal should sounds like!

"Ungodly Carnage" is an album as from the 1990s. And that is true about everything - ideas, sound, cover. But do not think that it is just some ordinary retro. The opposite is true. It is rather a trip to the realm of the dead. How else to worship death than by old, genuine, honest death metal? I really like the slower, almost magical passages, breaking them into my head under the pressure. I enjoy all the rot, pus, rotten blood, skulls and bones that already long time rot in old graves. Yes, listening to AZATOTH is like an evening trip to an abandoned cemetery. Climb the graveyard wall and a completely different world opens in front of you. Do you also hear strange noises from the morgue? Do you recognize the lady with the scythe which you had a honor to meet this morning? And do you worship the old honest death metal like me? Then you shouldn't miss "Ungodly Carnage". Because it is excellent, it is great to listen to, and caused that your meat tear appart from your bones. Dust, rot, death! Death metal from old burial grounds!