DARKSIDE RITUAL - Chamber of Deathlessness
CD 2025, Chaos Records
for english please scroll down
Pokaždé, když v noci vstanu, tak nevím, jestli ještě spím a nebo se potácím v temných stínech. Umírám a znovu se rodím, potkávám své vlastní démony, zkažené duše zemřelých. Nakonec skončím na starém hřbitově za městem, abych tam hledal odpovědi na otázky, na které nikdy nedostanu odpověď. Smrt je zase jednou velmi blízko a kobka, ve které poslouchám nové album mexických DARKSIDE RITUAL je chladná a plesnivá. Když mi přišla novinka na recenzi, nejdříve mě zaujal motiv na obalu. Připomíná mi totiž jednoho z přízraků z mých nočních můr.
Hraje se tu technický black death metal. Skladby jsou zajímavé, nenudím se ani chvilku. Naopak, každý další riff je jako hřeb, který mi jednou zatlučou i do mé rakve. Pánové na to jdou ostře, nekompromisně, songy v sobě mají potřebný tlak, energii i zkaženou krev. Zhasněte všechna světla a nechte se unášet na vlnách řeky beznaděje. Je to hodně silná nahrávka, která mě opravdu baví. Koneckonců, posuďte sami.
Povedl se zvuk (Hugo Ruleto Alvarez - mixing, mastering), který je masivní, dobře čitelný a je v něm takový zvláštní neklid, který se mi líbí. O zajímavém obalu, pod kterým je podepsán Ricardo Sick Gonzalez jsem se již zmiňoval. Parádní dílo, tak bych můj dojem shrnul. Zkrátka a dobře, kapela si dala velký pozor na to, aby formální věci byly v pořádku. Posluchač se tak může soustředit na hudbu samotnou, která je krvavě podmanivá, plná zajímavých momentů, divoká i tajemná zároveň. Ostré riffy, zničující bicí, mocný vokál, tohle všechno zabalené v pevných pavučinách, podáváno na víku od rakve, dělá moc dobře i mé zkažené duši. Líbí se mi přístup kapely, její uvěřitelnost, opravdovost, taková ta pradávná zvířeckost, kterou z jejich hudby cítím a slyším. Nakonec je vždy vše o emocích a já osobně jsem se k "Chamber of Deathlessness" vždy a rád vracel. Nejvíc se mi osvědčil poslech když se setmělo, když byly mraky nízko a hrozilo, že každou chvíli přijde bouře. To jsem potom stál v okně, díval se na zuřící přírodní živly, na město zmítající se ve vichru a dešti. Když bylo po všem, tak jsem usínal a budil se z děsivých snů. Potácel jsem se v temných stínech. Umíral a znovu se rodil, potkával své vlastní démony i zkažené duše zemřelých. Za mě osobně se jedná o povedenou nahrávku po všech stránkách. Mexickým tmářům se povedlo dostat se mi do krve i do podvědomí. Smrt má mnoho podob a tu, kterou nám předkládají tihle maniaci je krutá a ošklivá. Technický death black metal s krvavým otiskem! Starodávné okultní rituály znovu ožívají a ďábel stojí ve stínu!
Asphyx says:
Every time I wake up at night, I don't know if I'm still asleep or stumbling through dark shadows. I die and am reborn, encountering my own demons, the corrupted souls of the dead. Eventually, I end up in an old cemetery outside the city, searching for answers to questions I will never get. Death is once again very close, and the dungeon where I listen to the new album by Mexican band DARKSIDE RITUAL is cold and moldy. When I received the new release for review, I was first struck by the cover art. It reminds me of one of the specters from my nightmares.
The music is technical black death metal. The songs are interesting, and I'm not bored for a moment. On the contrary, each riff is like a nail that will one day be hammered into my coffin. The guys go at it hard, uncompromisingly, and the songs have the necessary pressure, energy, and rotten blood. Turn off all the lights and let yourself be carried away on the waves of the river of despair. It's a very powerful recording that I really enjoy. After all, judge for yourself.
The sound (Hugo Ruleto Alvarez - mixing, mastering) is massive, easy to listen to, and has a special restlessness that I like. I already mentioned the interesting cover art by Ricardo Sick Gonzalez. A great work, that's how I would sum up my impression. In short, the band took great care to make sure that the formal aspects were in order. This allows the listener to focus on the music itself, which is bloodily captivating, full of interesting moments, wild and mysterious at the same time. Sharp riffs, devastating drums, powerful vocals, all wrapped in solid cobwebs, served on a coffin lid, do my corrupt soul a world of good. I like the band's approach, their credibility, their authenticity, that ancient animalistic quality that I feel and hear in their music. In the end, it's always about emotions, and I personally have always enjoyed returning to "Chamber of Deathlessness". I found it most enjoyable to listen to when it was dark, when the clouds were low and a storm was threatening to break at any moment. I would stand at the window, watching the raging elements, the city tossing and turning in the wind and rain. When it was over, I would fall asleep and wake up from terrifying dreams. I staggered in the dark shadows. I died and was reborn, encountering my own demons and the corrupted souls of the dead. For me personally, this is a successful recording in every respect. The Mexican obscurantists managed to get under my skin and into my subconscious. Death has many forms, and the one presented to us by these maniacs is cruel and ugly. Technical death black metal with a bloody imprint! Ancient occult rituals are revived and the devil stands in the shadows!
Tracklist:
1. Shards of Eye
2. Cranial Sacrilege
3. Behold the Miracle of Extinction
4. Treacherous Mass
5. Age of Upheavel
6. Yield for Negativa