DEADLY STORM zine: Recenze/review - VOIDCEREMONY

VOIDCEREMONY - Abditum

CD 2025, 20 Buck Spin

for english please scroll down

Dívám se na paletu temně rudých skvrn, nanesených na bílou čistou zeď. Každý z nás vidíme něco jiného. Někdo démony z vlastních děsivých snů, někdo obličeje starodávných bestií. Temnota má mnoho podob a někdy, když vyleze na povrch v momentě, kdy to nejméně čekáte, tak vás může strhnout s sebou. S muzikou je to podobné jako s obrazy. Většinou ji nechám na sebe jen tak působit. Přemýšlím u ní a nechávám jí, aby mě přesvědčila. S kalifornskými VOIDCEREMONY jsem měl již jednou něco málo do činění. Bylo to u příležitosti minulé nahrávky "Threads of Unknowing". Hledal jsem si před dvěma lety k téhle desce svoji osobní cestu.

Chvilku to trvalo, než se mi dostala do krve. Letos je to vlastně úplně stejné. Nejdřív se na mě vyhrnula nesrozumitelná smršť riffů, melodií, změn temp, různých vyhrávek, odboček a progresivních prvků. Jako bych poslouchal nějaké drsné jazzové muzikanty, kterým vůbec nerozumím. Jenže pak se stalo to samé jako minule. Skladby se mi postupně, polehounku dostávaly do krve i do podvědomí. Sedával jsem doma ve svém pokoji, odstřižen od okolního divného světa. Jen já a "Abditum". Ano, došlo ke vzájemnému přenosu emocí a já nemůžu jinak, než usednout a napsat pár těchto pokorných slov.

Já vím, tohle album rozhodně není pro každého. Možná se budete ztrácet, nedokážete hudbu těchto tmářů vůbec uchopit. Nic si z toho nedělejte. Jedná se o komplikovanou, velmi náročnou záležitost, o nahrávku, která bude pro mnohé opravdu nepřístupná. Kombinuje se zde hned několik stylů. Za základ můžeme stále považovat progresivní death metal, zazní ale i lehké ozvěny black metalu. Jako bych sestoupil do nekonečně temné jeskyně a hledal v ní samotnou podstatu bytí. Své vlastní krvavé kořeny. To mimochodem není vůbec špatný nápad. Nasaďte si sluchátka na uši, zhasněte všechna světla a nechte na sebe "Abditum" jen tak působit. Najednou jsem si připadal jako malý kluk, který kouká do kaleidoskopu. Pestrost, zde zahalená to tmy a chladné mlhy, paleta zbarvená do šedé a černé. Riffy, melodie, které snad ani nejsou z našeho světa. Kapela nám nastavuje zrcadlo, opravdu si připadám jako v nějakém děsivém labyrintu. Album má až rituální, spirituální náboj, jakýsi velmi těžko definovatelný jiný rozměr. VOIDCEREMONY jsou zkrátka jiní, odlišní, svým způsobem originální. Zazní tu sice lehké odkazy na kapely typu DEMILICH, BLOOD INCANTATION, GRAVE MIASMA, DEAD CONGREGATION, ASCENDED DEAD, RITUAL NECROMANCY, ale jinak je tahle smečka zajímavá svým vlastním způsobem. Nikdy bych do sebe neřekl, že mě bude novinka až tak bavit. Původně jsem jen tak seděl a díval se na prázdnou stránku. Na zeď, na které byly různé skvrny. Nakonec jsem v nich viděl kus sebe samotného. Pokud rádi u hudby přemýšlíte, s chutí rozkrýváte jednotlivé vrstvy a nebojíte se tmy, potom rozhodně neváhejte. Album, které nastavuje zrcadlo našim vlastním myšlenkám! Pestrý, propracovaný progresivní death metal, který vám vyřeže do žil temnotu a chlad!

Asphyx says:

I look at the palette of dark red spots painted on a clean white wall. Each of us sees something different. Some see demons from their own terrifying dreams, others see the faces of ancient beasts. Darkness takes many forms, and sometimes, when it surfaces when you least expect it, it can drag you down with it. Music is similar to paintings. I usually just let it wash over me. I think about it and let it convince me. I've had a little bit to do with California's VOIDCEREMONY before. It was on the occasion of their last recording, "Threads of Unknowing." Two years ago, I was looking for my own personal journey to this album.

It took a while for it to get into my blood. This year, it's actually exactly the same. At first, I was overwhelmed by an incomprehensible whirlwind of riffs, melodies, tempo changes, various flourishes, detours, and progressive elements. It was as if I was listening to some rough jazz musicians whom I didn't understand at all. But then the same thing happened as last time. The songs gradually, slowly got under my skin and into my subconscious. I sat at home in my room, cut off from the strange world around me. Just me and "Abditum". Yes, there was a mutual transfer of emotions, and I can't help but sit down and write a few of these humble words.

I know this album is definitely not for everyone. You may feel lost, unable to grasp the music of these dark masters. Don't worry about it. It is a complicated, very demanding affair, a recording that will be truly inaccessible to many. Several styles are combined here. Progressive death metal can still be considered the foundation, but there are also slight echoes of black metal. It's as if I descended into an infinitely dark cave and searched for the very essence of being. My own bloody roots. That's not a bad idea, by the way. Put your headphones on, turn off all the lights, and just let "Abditum" wash over you. Suddenly, I felt like a little boy looking into a kaleidoscope. Colorfulness, here shrouded in darkness and cold fog, a palette colored in gray and black. Riffs, melodies that may not even be from our world. The band holds up a mirror to us, and I really feel like I'm in some kind of terrifying labyrinth. The album has an almost ritualistic, spiritual charge, a kind of other dimension that is very difficult to define. VOIDCEREMONY are simply different, distinctive, original in their own way. There are slight references to bands such as DEMILICH, BLOOD INCANTATION, GRAVE MIASMA, DEAD CONGREGATION, ASCENDED DEAD, and RITUAL NECROMANCY, but otherwise this pack is interesting in its own way. I would never have thought that I would enjoy the new album so much. At first, I just sat there staring at a blank page. At a wall covered in various stains. Eventually, I saw a piece of myself in them. If you like to think while listening to music, enjoy uncovering its layers, and aren't afraid of the dark, then don't hesitate. This album holds up a mirror to our own thoughts! Colorful, sophisticated progressive death metal that will carve darkness and coldness into your veins!

Recenze/review - VOIDCEREMONY - Threads Of Unknowing (2023):

https://www.deadlystormzine.com/2023/04/recenzereview-voidceremony-threads-of.html

TRACKLIST

1. Intro - Inevitable Entropy

2. Veracious Duality

3. Seventh Ephemeral Aura

4. Dissolution

5. Despair of Temporal Existence

6. Failure of Ancient Wisdoms

7. Silence Which Ceases All Minds

8. Gnosis of Ambivalence

9. Outro - Elegy of Finality