DEADLY STORM zine: Recenze/review - EXHUMED

EXHUMED - Red Asphalt

CD 2026, Relapse Records

for english please scroll down

Dav toužící po krvi se objeví pokaždé, když se stane něco zlého. Jakoby v sobě měli někteří lidé radar, který je nasměřuje k vraždám, znásilnění, ke zraněným, k brutálním bouračkám. Jen pár záběrů, fotka nebo nejlépe selfie s vyhřezlými střevy, se zlomeninami, z puklými lebkami. Někteří z nás se krmí bolestí jiných a stahují se jako hyeny k místům, na kterých se stalo něco zlého. Táto, přibrzdi, podívej, někomu to urvalo hlavu. Je mi z toho na zvracení, obzvláště v případech, kdy potřebují nebožáci pomoc a místo toho mají jen fotku jak umírají.

Lidé jsou zvláštní druh, to už můžu ve svém věku s klidem napsat. Když mi je z nich špatně, tak si pouštím přesně nahrávky, jako je ta nová, letošní, od legendárních goregrindových maniaků EXHUMED. Jak asi všichni víte, téhle smečce rozzuřených prašivých psů se věnujeme dlouhodobě (důkazem budiž odkazy na recenze a rozhovor, který naleznete dole pod dnešním článkem). Pánové velmi elegantně a zkušeně pokračují v tom, co umějí nejlépe. V krvavé muzice plné vyhřezlých střev a polámaných kostí. Koneckonců, zrovna sedím u počítače a mám nohu v sádře. Bolí to jako čert a tak pro mě získává nové album další rozměr.

Letos jsou pánové opět ve skvělé formě, skladby jsou velmi dobře napsány, stále řežou tou správnou stranou nože. Jasně, není to nic nového, ani převratného, ale narovinu, chceme to vůbec někdo? Můj pocit z novinky je ale přesto trošku jiný, než obvykle, přijde mi temnější, divočejší, surovější, jako současný svět. Je to nářez, přesný zásah na solar plexus. Novinku si dávkuji do žil nejčastěji ve chvílích, kdy řvu doma bolestí z čerstvé zlomeniny, když vidím ve zprávách zástupy hlupáků, kteří rozhodují o našich osudech a životech. Je to opravdu silná nahrávka po všech stránkách. Povedl se zvuk, obal jest také náležitě stylový a dobře zapamatovatelný. Témata textů jsou jasně a přesně zaměřena a mě nezbývá nic jiného, než si nové album užívat. Jsem starý fanoušek, který znovu dostal to, co chtěl a požadoval. Kývám se spokojeně do rytmu, mrzí mě, že nemůžu do mosh-pitu, ale až se uzdravím, tak mě najdete v první řadě pod pódiem. EXHUMED jsou silnější než kdy dřív. Hrají odhodlaně, opravdově, surové, reálně, ryze a autenticky. Všem fanouškům kapely, mezi které se dlouhé roky hrdě hlásím, to nemusím vysvětlovat a ostatním to může být stejně jedno. Vážení přátelé, až zase jednou půjdete kolem zástupu lidských hyen toužících po čerstvé krvi, kopněte je do ksichtu a pusťte jim nové album přímo do jejich ubohých tváří. Na "Red Asphalt" jsem si pro sebe našel vše, co potřebuji, požaduji a co mě dělá dobře. Užívám si divoké pasáže, ale i ty chladnější, patologické. Tahle kapela byla vždycky zvrácená tím nejlepším způsobem a na novince svoji pozici nadále hrdě potvrzuje. A teď už mi dejte všichni pokoj, bolí mě zlomená noha. Jdu si desku znovu pustit a to pořádně nahlas! Devastující srážka s gore grind death metalovým náklaďákem plným vyhřezlých střev, polámaných kostí a vyteklého mozku! Album, které zabíjí na potkání!

Asphyx says:

A bloodthirsty crowd appears every time something bad happens. It's as if some people have a radar inside them that directs them to murders, rapes, injuries, and brutal car crashes. Just a few shots, a photo, or preferably a selfie with protruding intestines, broken bones, and cracked skulls. Some of us feed on the pain of others and descend like hyenas on places where something bad has happened. Dad, slow down, look, someone's head got torn off. It makes me sick, especially in cases where the poor souls need help and instead all they get is a photo of themselves dying.

Humans are a strange species, I can safely say that at my age. When they make me sick, I listen to recordings like the new one from this year by the legendary goregrind maniacs EXHUMED. As you all probably know, we have been covering this pack of rabid mangy dogs for a long time (as evidenced by the links to reviews and interviews below today's article). The gentlemen continue to do what they do best with great elegance and skill. In bloody music full of prolapsed intestines and broken bones. After all, I'm sitting at my computer with my leg in a cast. It hurts like hell, so the new album takes on a whole new dimension for me.

This year, the guys are once again in great shape, the songs are very well written, and they still cut with the right side of the knife. Sure, it's nothing new or groundbreaking, but let's be honest, does anyone even want that? My feeling about the new album is a little different than usual, though. It seems darker, wilder, rawer, like the world today. It's a punch, a direct hit to the solar plexus. I usually inject the new album into my veins when I'm screaming in pain at home from a fresh fracture, when I see crowds of fools on the news who decide our fates and lives. It's a really powerful recording in every way. The sound is great, and the cover is also stylish and memorable. The lyrics are clear and focused, and I have no choice but to enjoy the new album. I'm an old fan who got what he wanted and demanded again. I'm nodding contentedly to the rhythm, and I'm sorry I can't get into the mosh pit, but when I'm better, you'll find me in the front row under the stage. EXHUMED are stronger than ever. They play with determination, sincerity, rawness, realism, purity, and authenticity. I don't need to explain this to all the band's fans, among whom I have proudly counted myself for many years, and the rest of you probably don't care anyway. Dear friends, the next time you walk past a crowd of human hyenas thirsting for fresh blood, kick them in the face and blast their pathetic faces with the new album. On "Red Asphalt", I found everything I need, everything I want, and everything that makes me feel good. I enjoy the wild passages, but also the colder, more pathological ones. This band has always been twisted in the best way possible, and they proudly confirm their position on their new album. Now leave me alone, everyone, my broken leg hurts. I'm going to play the album again, really loud! A devastating collision with a gore grind death metal truck full of prolapsed intestines, broken bones, and leaked brains! An album that kills on sight!