WORMLORD - Choices
CD 2026, vlastní vydání
for english please scroll down
Vždycky mě fascinovala vůně rozkládajícího se masa. Sledoval jsem postupy, které udělaly z těla jenom práchnivějící kostru. Červy, kroutící se ve vnitřnostech a napadající nejdříve měkké tkáně. Vyklované oči, utrhané končetiny. Pokaždé, když mě zavolali k nějaké zohavené mrtvole, přemýšlel jsem, co po nás vlastně na světě zůstane? Po někom možná jen několik úsměvných vzpomínek, po jiném krvavá stopa. Po finské kapele WORMLORD zase již dvě death metalová alba, která rozhodně stojí za pozornost.
Psal jsem o předchozím počinu a máme s kapelou i krátký rozhovor (odkazy najdete pod dnešní recenzí). I letos se mi líbí schopnost téhle smečky napsat dobrý, syrový a mokvající song. Je tomu tak, dráp je opět zaseknut a vy si tak můžete vychutnat nahrávku, která je plná temných a surových melodií. Setkání s finskými tmáři mi nejvíce připomíná nález zohaveného těla.
Pánové působí jako vyslanci temnoty, kteří se přišli pomstít na tento svět za všechnu nespravedlnost, bolest a utrpení, které na nich byly spáchány. Skladby v sobě mají takovou tu prašivou, starodávnou jiskru, nasbíranou snad na dávno zapomenutých pohřebištích. Hrob je znovu exhumován. Ležel v něm prokletý mnich, který za svého života napáchal spoustu zla. Kapela se pohybuje někde mezi klasickým, starým švédským death metalem a finskými kořeny. Chlad se zde potkává s temnotou a výsledný koktejl je jedovatý, mrazivý a po jeho vypití zemřete v nekonečných křečích. Líbí se mi zvuk, obal, i všechny další formální věci. Dávám palec nahoru, tohle se opravdu povedlo. Mohu se tak soustředit na hudbu samotnou, užívat si jednotlivé nuance. Zase se jednou cítím jako starý hrobník, který po několika nocích v márnici s hnijícími mrtvolami začal věřit na opravdové peklo. Zombie lezou z čerstvých hrobů, z rakví se ozývá nářek a já se kývám spokojeně do rytmu. Užívám si každý riff, melodii, úder bicích. Jedná se samozřejmě o hluboký underground, o záležitost spíše pro staré prašivé psy, jako jsem já, ale i tak považuji nové album "Choices" za velmi povedené. WORMLORD se drží starých ověřených postupů, ale dělají to velmi přesvědčivě, opravdově a naprosto autenticky. Nad hřbitovem se vznáší krvavá mlha a já znovu zapínám play na svém přehrávači. Za chvilku by nám měli přivézt další várku mrtvol. Naskládám je na hromadu a budu sledovat hnijící procesy, které na nich byly započaty ihned po jejich smrti. Budu u toho samozřejmě poslouchat tohle album, protože je skvělé ve všech bodech obhajoby. Temné a chladné ozvěny ze záhrobí! Death metal, u kterého praskají víka od rakví!
Asphyx says:
I’ve always been fascinated by the smell of decaying flesh. I watched the processes that reduced a body to nothing more than a rotting skeleton. Worms writhing in the entrails, attacking the soft tissues first. Gouged-out eyes, torn-off limbs. Every time I was called to a mutilated corpse, I wondered what would actually remain of us in this world? For some, perhaps just a few fond memories; for others, a bloody trail. As for the Finnish band WORMLORD, they’ve already released two death metal albums that are definitely worth checking out.
I wrote about their previous release, and we also have a short interview with the band (you’ll find the links below today’s review). This year, too, I love this pack’s ability to write a good, raw, and gory song. That’s right, the claw is sunk in once again, and you can enjoy a record full of dark and raw melodies. Encountering these Finnish dark masters reminds me most of discovering a mutilated corpse.
These men come across as emissaries of darkness who have come to take revenge on this world for all the injustice, pain, and suffering inflicted upon them. The songs possess that gritty, ancient spark, perhaps gathered from long forgotten burial grounds. The grave has been exhumed once more. Lying within was a cursed monk who committed much evil during his lifetime. The band moves somewhere between classic, old-school Swedish death metal and Finnish roots. Cold meets darkness here, and the resulting cocktail is poisonous, freezing, and after drinking it, you’ll die in endless convulsions. I like the sound, the cover art, and all the other formal aspects. I give it a thumbs up this one really hit the mark. I can thus focus on the music itself, savoring the individual nuances. Once again, I feel like an old gravedigger who, after several nights in the morgue with rotting corpses, began to believe in a real hell. Zombies are crawling out of fresh graves, wails echo from the coffins, and I’m nodding contentedly to the beat. I’m enjoying every riff, every melody, every drum beat. This is, of course, deep underground stuff more for old has-beens like me but even so, I consider the new album "Choices" to be very well done. WORMLORD sticks to the tried and true formula, but they do it very convincingly, genuinely, and with absolute authenticity. A bloody fog hovers over the graveyard, and I press play on my player once more. In a moment, they should be bringing us another batch of corpses. I’ll pile them up and watch the rotting processes that began the moment they died. Of course, I’ll be listening to this album while I do so, because it’s brilliant in every respect. Dark and cold echoes from beyond the grave! Death metal that makes coffin lids burst open!
about WORMLORD on DEADLY STORM ZINE:
tracklist:
01. Skin Stripped Flesh
02. Plague Park
03. Ivory Tower
04. Denial
05. Choices
06. Undying
07. Watch Them Feed
08. Mania
09. Slurs