DEADLY STORM zine: Recenze/review - RIGOR SARDONICOUS

RIGOR SARDONICOUS - Diatriba Deorum

CD 2026, Meuse Music Records

for english please scroll down

Průvod se náhle zastavil. Krkavci seděli na stromech, jako děsivé svědectví a čekali, až na ně zbyde kousek masa. Tělo bylo již ve značném stádiu rozkladu, ale přání nebožtíka je svaté. Chtěl být vystaven na kamenném oltáři, kousek od místa, kde leží všichni jeho předci. Ještě za svého života snil o tom, že se spolu setkají, zajdou zase na pivo a dopovídají si všechno, co nestihli. Všechno je ale jinak. Po smrti následuje ještě větší utrpení, bolest a temnota. Pozůstalí pláčou a dívají se, jak jeho tělo trhá na kusy zvěř. Zbytky se stanou potravou pro červy.

Jenže tím to nekončí, duše trpí dál. Vím to já a vědí to i američtí hrobníci RIGOR SARDONICOUS. Kapela, která na scéně působí od roku 1988 a má za sebou dlouhou řadu morbidních doom death metalových nahrávek. Když jsem si poprvé pustil ve svém přehrávači jejich letošní novinku, měl jsem pocit, jako bych se vrátil po časové ose zpět, do svého mládí. Najednou jsem neseděl u svého přehrávače, ale byl jsem účastníkem jednoho děsivého, syrového a neskutečně smutného pohřebního průvodu. Žádná rakev ani kněz, jenom tlení, hnití a drásání mysli. Přesně taková je i nová deska.

Doom a death metal v provedení těchto tmářů je neskutečně těžký a valí se kupředu jako krev z dlouho zanícené rány. Masivní, surový zvuk, pomalé opakovaní motivů, které připomíná pradávné mantry pro vyvolávání prokletých. Temné síly při poslechu znovu ožívají, můj pokoj je najednou plný podivných stínů, jsou to mí vlastní démoni, kteří mě provázejí celý můj život. RIGOR SARDONICUS sází na starou poctivost, ryzost, opravdovost, upřímnost a naprostou autenticitu. Nutno rovnou dodat, že jim tato sázka vychází na sto procent. Pravdou sice je, že rozhodně neposouvají hudbu novými směry, ale to zde ani není účelem. Osobně se mi líbí, jakým způsobem jsou skladby napsány, připomínají mi děsivé ozvěny z onoho světa. Zavřený ve starých katakombách, čekám zase jednou na smrt. Způsob jakým zemřu, není ještě jasný, ale moc dobře vím, že v podsvětí budu "Diatriba Deorum" poslouchat stále dál. Jedná se totiž o album, které je nejen dobře napsané, ale má v sobě také pověstný drive, sílu, touhou ničit. Je jako klubko jedovatých hadů, kteří se nejdřív plazí u vašich nohou, aby vás následně uhranulo a vy pak umíráte v nekonečných křečích. Pokud máte rádi smečky jako WINTER, AUTOPSY, OBITUARY, ENCOFFINATION, DISEMBOWELMENT, WORMPHLEGM, potom vězte, že jste zde správně. To vám klidně podepíšu vlastní krví. Možná celý svůj život doufáte, že jednou dostanete rozhřešení a bude vám odpuštěno, ale není to pravda. Nikdy nebyla. Nakonec jenom shnijete v chladné zemi a vaše duše bude rozdrásána a roztrhána na kusy. Stejně jako při poslechu tohoto alba. Průvod se náhle zastavil. Krkavci seděli na stromech, jako děsivé svědectví a čekali, až na ně zbyde kousek masa. Tělo bylo již ve značném stádiu rozkladu, ale přání nebožtíka je svaté. Chtěl být vystaven na kamenném oltáři, kousek od místa, kde leží všichni jeho předci. Všechno je ale jinak. Po smrti následuje ještě větší utrpení, bolest a tma. Surový, chladný a nekonečně temný doom death metal, u kterého budete pohřbeni zaživa! Děsivé ozvěny z onoho světa! Velmi démonická a uhrančivá záležitost!

Asphyx says:

The procession suddenly came to a halt. Ravens perched in the trees, like a terrifying witness, waiting for a scrap of meat to be left for them. The body was already in an advanced state of decomposition, but the deceased’s wishes are sacred. He wanted to be laid out on a stone altar, not far from where all his ancestors lie. Even while he was still alive, he dreamed of them all meeting again, going out for a beer, and finishing all the conversations they hadn’t had time for. But everything is different now. Death is followed by even greater suffering, pain, and darkness. The bereaved weep as they watch his body being torn to pieces by wild animals. The remains will become food for worms.

But it doesn’t end there the soul continues to suffer. I know this, and so do the American gravediggers RIGOR SARDONICOUS. A band that’s been on the scene since 1988 and has a long string of morbid doom death metal recordings to its credit. When I first played their new album on my stereo this year, I felt as if I’d traveled back in time to my youth. Suddenly, I wasn’t sitting by my player anymore I was a participant in a terrifying, raw, and incredibly sad funeral procession. No coffin, no priest just decay, rot, and mental anguish. That’s exactly what this new album is like.

The doom and death metal performed by these dark forces is incredibly heavy and surges forward like blood from a long open wound. A massive, raw sound; slow, repetitive motifs that evoke ancient mantras for summoning the damned. Dark forces come to life again as I listen; my room is suddenly filled with strange shadows they are my own demons, the ones that have accompanied me my entire life. RIGOR SARDONICUS relies on old-school integrity, purity, sincerity, honesty, and absolute authenticity. It must be said right away that this approach works for them one hundred percent. It’s true that they certainly aren’t pushing music in new directions, but that isn’t the point here anyway. Personally, I like the way the songs are written; they remind me of terrifying echoes from the other world. Locked away in the old catacombs, I’m waiting for death once again. The manner of my death isn’t clear yet, but I know very well that in the underworld, I’ll keep listening to “Diatriba Deorum” forever. This is an album that’s not only well written but also possesses that legendary drive, power, and desire to destroy. It’s like a nest of venomous snakes that first slither at your feet, only to then cast a spell on you, leaving you to die in endless convulsions. If you like bands like WINTER, AUTOPSY, OBITUARY, ENCOFFINATION, DISEMBOWELMENT, and WORMPHLEGM, then know that you’ve come to the right place. I’ll gladly sign that with my own blood. Perhaps you’ve spent your whole life hoping that one day you’ll receive absolution and be forgiven, but that’s not true. It never was. In the end, you’ll just rot in the cold ground, and your soul will be torn and shredded to pieces. Just like when you listen to this album. The procession suddenly came to a halt. Ravens perched in the trees, like a terrifying witness, waiting for a scrap of flesh to be left for them. The body was already in an advanced state of decomposition, but the deceased’s wish is sacred. He wanted to be laid out on a stone altar, not far from where all his ancestors lie. But everything is different. Death is followed by even greater suffering, pain, and darkness. Raw, cold, and infinitely dark doom death metal that will bury you alive! Terrifying echoes from the other world! A truly demonic and mesmerizing affair!