BLOOD GRAVE - The Execution of Humanity
CD 2026, Chaos Records
for english please scroll down
Něco mě neustále nutilo se sem vracet. Probouzel jsem se uprostřed noci, unavený a pokaždé, když jsem na tohle staré pohřebiště přišel, tak mě mrazilo v zádech. Byl jsem jako tělo bez duše, prokletý. Ukrýval jsem se ve stínu a čekal, až přijde můj čas. Poslouchám zrovna nové letošní album chilských maniaků BLOOD GRAVE a hroby se otvírají. Lezou z nich mrtvoly v různém stádiu rozkladu. Kývají se do rytmu, odpadává jim maso od kostí a je na nich vidět, že si tuhle nahrávku užívají stejně jako já.
Mám rád starý death metal a poslouchám ho od svého mládí, od přelomu osmdesátých a devadesátých let. Vybírám si už jen kapely, které mě zaujmou. Ochutnávám, jako zmlsaný gurmán z pestré palety současné nabídky a velmi často dál nepokračuji. S touhle smečkou je to jiné. Album sice vydala na začátku května, ale když já jsem si raději rval skladby pod tlakem do hlavy, než abych o nich psal. Schválně také ochutnejte a užijte si veškeré morbidní a děsivé ozvěny z onoho světa, které můžete na albu potkat.
Přehrabuji se ve starých plesnivých kostech a neustále přidávám volume na svém přehrávači. BLOOD GRAVE prošli mým osobním sítem kvality mimo jiné i proto, že mají dobře ošetřený, masivní, prašivý, ostrý a čitelný zvuk, zajímavý motiv na obalu, ale hlavně dokázali napsat skladby, které se mi zadřely pod kůži i hluboko do podvědomí. Kapela vzešla z toho nejhlubšího podzemí a nejvíc se mi na ní asi líbí, že je opravdová, syrová, reálná, uvěřitelná a naprosto autentická. Užívám si mrtvolné nálady, houpu se spokojeně do rytmu, jako řezník se sekyrou, který právě dokončil svoji krvavou práci. Představuji si malý klub, někde na periferii města, v něm tahle smečka na pódiu a já v první řadě, s pivem v ruce. Musejí to být hodně divoké koncerty, škoda jen, že se vše odehrává na druhém konci světa. "The Execution of Humanity" je albem, které je volně inspirováno starými smečkami. Předkládaný materiál je potom přesně zacílený, dobře napsaný a složený. Navíc má v sobě takovou tu těžko definovatelnou energii, tlak, touhu ničit hudbou a v poslední době také pověstnou jihoamerickou nespoutanost, která je dnes již jasným poznávacím znamením tamních kapel. Už teď se těším, až se setmí a vydám se na další cestu bez konce. Zastavím se v márnici, promluvím s nemrtvými, budu asistovat u exhumace dalšího prokletého hrobu. Budu nasávat atmosféru a užívat si tohle morbidní album. Podám si ruku se svými vlastními démony a znovu a znovu budu zapínat play. Tahle nahrávka je totiž opravdu povedená a nemohu jinak než vám ji doporučit. Takhle nějak by to mělo vypadat. Poslouchejte nahlas! Všichni nakonec shoříme v pekle! Prašivý, syrový, temný a nekonečně bolestivý death metal ze starých prokletých pohřebišť!
Asphyx says:
Something kept drawing me back here. I’d wake up in the middle of the night, exhausted, and every time I came to this old graveyard, a chill ran down my spine. I was like a soulless body, cursed. I hid in the shadows and waited for my time to come. I’m listening to this year’s new album by those Chilean maniacs BLOOD GRAVE, and the graves are opening up. Corpses in various stages of decomposition are crawling out of them. They’re swaying to the beat, flesh falling from their bones, and you can tell they’re enjoying this record just as much as I am.
I love old-school death metal and have been listening to it since my youth, back in the late ’80s and early ’90s. These days, I only pick out bands that catch my interest. Like a spoiled gourmet, I sample from the diverse array of what’s currently on offer, and very often I don’t go any further. With this pack, it’s different. The album was released in early May, but I’d rather cram the songs into my head under pressure than write about them. Be sure to give it a listen yourself and enjoy all the morbid and terrifying echoes from that world that you’ll encounter on the album.
I’m rummaging through old, moldy records and constantly turning up the volume on my player. BLOOD GRAVE made it through my personal quality filter, among other things, because they have a well-crafted, massive, gritty, sharp, and clear sound, an interesting cover design, but most importantly, they managed to write songs that have gotten under my skin and deep into my subconscious. The band emerged from the deepest underground, and what I probably like most about them is that they’re genuine, raw, real, believable, and completely authentic. I’m enjoying the deathly mood, swaying contentedly to the rhythm, like a butcher with an axe who’s just finished his bloody work. I picture a small club, somewhere on the outskirts of town, with this pack on stage and me in the front row, beer in hand. Their concerts must be really wild it’s just a shame that it’s all happening on the other side of the world. “The Execution of Humanity” is an album loosely inspired by old-school bands. The material presented here is precisely targeted, well-written, and well-composed. What’s more, it possesses that hard-to-define energy, that intensity, that desire to destroy through music and, more recently, that legendary South American wildness, which has now become a clear hallmark of bands from that region. I’m already looking forward to nightfall, when I’ll set out on another endless journey. I’ll stop by the morgue, talk to the undead, and assist with the exhumation of yet another cursed grave. I’ll soak up the atmosphere and enjoy this morbid album. I’ll shake hands with my own demons and hit play over and over again. This record is truly a gem, and I can’t help but recommend it to you. This is exactly how it should sound. Listen to it loud! We’ll all burn in hell in the end! Rotten, raw, dark, and infinitely painful death metal from ancient, cursed graveyards!
tracklist:
01. Bloody Fucking Carnage
02. Subconcious Cruelty
03. The Box
04. Interlude
05. Polluting Death
06. Dark Margin of Mental Involution
07. Abysmal Cosmic Horror
08. The Execution of Humanity
band:
Sebastián Lantaño - Drums
Augusto Albornoz - Guitars (lead)
Mirko Huerta - Guitars (rhythm)
Andrés "Ratanás" Vega - Vocals
Rodrigo Reyes - Bass
