GRAVECRAWLER - Nidus
CD 2026, vlastní vydání
for english please scroll down
Usedám na kamenný trůn a nechávám temnotu, aby mě zcela pohltila. Hluboko v podzemí, v chrámu nekonečné bolesti znovu rozmlouvám s nemrtvými. Vyprávějí mi děsivé příběhy o utrpení, o pradávných krvavých rituálech. Připadá mi, že oltář je znovu připraven. Ze zdí vylézají postavy zahalené v kápích. Šeptají zvrácené modlitby. Vyděšené oběti v klecích čekají na krutou smrt. Poslouchám debutové album švédských tmářů GRAVECRAWLER a opravdu si připadám jako na nějakém krvavém obřadu pro vyvolávání temných sil.
Kapele pochází ze Stockholmu a velice umně a šikovně kombinuje ve své tvorbě starý, prašivý death metal a black metal z devadesátých let. Pánové umí být suroví, nekompromisní, ale nezapomínají ani na chladnou a podmanivou atmosféru. Stačilo mi jen několik poslechů, abych si připadal zamotaný do pevných pavučin smrti, stržený do hlubiny a spálený na popel. Jsme jedné krve, říkám si v naprosté tmě, ve které tuhle nahrávku s chutí poslouchám.
Dobrá alba se dle mého úsudku poznají podle toho, že na vás dokáží přenést emoce. Nenechají vás v klidu. U novinky "Nidus" si připadám jako zavřený v prašivé kobce. Čekám na smrt, už stavějí hranici, na které budu upálený. Mučený, hladový a s mokvajícími ranami na celém těle jsem stejně svůj názor neodvolal. Než mě zítra odsoudí, tak budu stále dál poslouchat tohle album. Je totiž po okraj narvané zajímavými, neotřelými melodiemi, syrovými náladami. Povedl se zvuk, který je dobře čitelný, masivní a náležitě špinavý a studený. Hlavní je ale jako vždy hudba samotná a v tomto případě vás pohřbí zaživa. Kývám se spokojeně do rytmu, užívám si jednotlivé melodie a takovou tu těžko definovatelnou patinu, která odlišuje dobrou hudbu od špatné. Riffy jsou zde nasáklé zkaženou krví, melodie mokvají, jako zvrácené představy padlých jeptišek. Líbí se mi, že je album naprosto uvěřitelné, opravdové, zajímavé a autentické. Nikde nic nepřebývá, nikde nic nechybí a já tak dávám této desce vysokou známku kvality a nemohu jinak, než vám ji doporučit. Musela vznikat hluboko v podzemí, v temných zákoutích Hádovy říše. GRAVECRAWLER jsou na scéně od roku 2019 a tak je lze stále označit za nováčky. Přesto nahráli album, za které by se nemuseli stydět o hodně slavnější jména. Pro mě osobně je jejich novinka velkým překvapením a také mým doporučením pro všechny prokleté, démony i nemrtvé. Usedám na kamenný trůn a nechávám temnotu, aby mě zcela pohltila. Hluboko v podzemí, v chrámu nekonečné bolesti znovu rozmlouvám s nemrtvými. Vyprávějí mi děsivé příběhy o utrpení, o pradávných krvavých rituálech. Připadá mi, že oltář je znovu připraven. Ze zdí vylézají postavy zahalené v kápích. Šeptají zvrácené modlitby. Zkaženou krví nasáklý, temný, špinavý a nekonečně chladný black death metal, u kterého vás začnou bolet staré rány! Album, které vás strhne do hlubiny!
Asphyx says:
I sit down on the stone throne and let the darkness engulf me completely. Deep underground, in the temple of endless pain, I speak once more with the undead. They tell me terrifying stories of suffering and ancient bloody rituals. It seems to me that the altar is ready once more. Figures shrouded in hoods emerge from the walls. They whisper perverse prayers. Terrified victims in cages await a cruel death. I’m listening to the debut album by the Swedish dark metal band GRAVECRAWLER, and I truly feel as if I’m at some bloody ritual to summon dark forces.
The band hails from Stockholm and very skillfully and artfully combines old, gritty death metal and ’90s black metal in their music. These guys know how to be raw and uncompromising, yet they don’t forget to create a cold and captivating atmosphere. It only took me a few listens to feel as if I were entangled in the tight webs of death, dragged into the depths, and burned to ashes. “We are of the same blood,” I tell myself in the utter darkness in which I’m relishing this recording.
In my opinion, good albums are recognizable by their ability to convey emotions to you. They don’t leave you indifferent. With the new album “Nidus”, I feel like I’m locked up in a filthy dungeon. I’m waiting for death; they’re already building the pyre on which I’ll be burned. Tortured, starving, and with oozing wounds all over my body, I still haven’t changed my mind. Until they sentence me tomorrow, I’ll keep listening to this album. It’s packed to the brim with interesting, original melodies and raw atmospheres. The sound is spot-on clear, massive, and appropriately dirty and cold. But as always, the music itself is what matters most and in this case, it will bury you alive. I’m nodding contentedly to the beat, savoring the individual melodies and that hard-to-define patina that sets good music apart from bad. The riffs here are soaked in tainted blood; the melodies ooze like the twisted fantasies of fallen nuns. I like that the album is completely believable, genuine, interesting, and authentic. Nothing is superfluous, nothing is missing, and so I give this album high marks for quality and can’t help but recommend it to you. It must have been created deep underground, in the dark recesses of Hades’ realm. GRAVECRAWLER have been on the scene since 2019, so they can still be considered newcomers. Yet they’ve recorded an album that even much more famous acts wouldn’t be ashamed of. For me personally, their new release is a huge surprise and also my recommendation for all the damned, demons, and the undead. I take my seat on a stone throne and let the darkness engulf me completely. Deep underground, in the temple of endless pain, I converse once more with the undead. They tell me terrifying stories of suffering and ancient bloody rituals. It seems to me that the altar is ready once more. Figures shrouded in hoods emerge from the walls. They whisper perverse prayers. Dark, filthy, and infinitely cold black death metal, soaked in corrupted blood the kind that makes your old wounds ache! An album that will drag you into the depths!
tracklist:
01. Contagion
02. Primordial Sludge
03. The Flesh Remembers
04. Fetid Bloom
05. Bogs of Torvus
06. Stagnant
07. Carrion Soil
08. The Untended Seedling
09. Manifest Entropy
10. Nothingness Awaits
11. Contagion (Single Edit)
band:
Sebastian Olsson - Drums
Jesper Lindgren - Guitars, Vocals
Billy Lundevall - Vocals
Roni Iivonen - Bass, Guitars
