UNCHURCH - Unchurch
CD 2025, Chaos Records
for english please scroll down
Pokaždé, když jsem šel okolo, tak jsem měl divný pocit kolem žaludku. Jakoby se ve mě začal šířit pach rozkládajících se těl. Něco zkaženého bylo ve vzduchu, sirnatého, zlého. Navenek vypadalo vše jako vždycky. Malý kostel v horách, u něj hřbitov a na něm pohřbení prokletí mniši. Nic neobvyklého. Až do dnešní noci, kdy byl jeden hrob vyrabován. Nebo ne? Nestojí náhodou někdo ve stínu? Nesměje se jedovatě? Nemá v rukou nůž a v očích nenávist? Poslední, co si pamatuji, tak je rozšklebená tvář démona.
Chile je poslední dobou země, kterou se, pokud posloucháte death metal, vyplatí rozhodně sledovat. Skvělá alba nevydávají jenom staří bardi a veteráni, ale vzniká i spousta nových kapel, které pokračují v nekonečné cestě utrpení, zla, hudební špíny a beznaděje. UNCHURCH patří mezi ně. Mezi vyvolené a prokleté. Alespoň takto vnímám jejich debutové album já, starý pes, který hlídá vchod do podzemí již od devadesátých let minulého století.
Určitě znáte ten pocit, když si poslechnete nějakou nahrávku poprvé a ona vás smete z povrchu zemského. Téhle smečce démonů se to povedlo. Jsou divocí, nespoutaní, technicky velmi zdatní a umí perfektně zkombinovat syrovost, tlak a absolutní tmu v jeden zabijácký celek. Ano, nové stejnojmenné album hoří zevnitř, rozseká vás na kusy a pohřbí zaživa. Za velmi povedený považuji zvuk (Rod - recording mixing, mastering), motiv na obalu (Daniel Hermosilla), ale hlavně skladby samotné, které obsahují potřebný drive a sílu, takové to "nepříjemné" chvění, které v sobě má dobrý smrtící kov mít. Líbí se mi rukopis těchto démonů, jejich schopnost napsat dobré motivy. Chilané se volně inspirovali u kapel typu IMMOLATION, NILE, MORBID ANGEL, OBSCENITY, MONSTROSITY, HATE ETERNAL, MORBID ANGEL. Dělají to ale s vkusem, nadhledem a schopností zaujmout svými nápady a invencí. UNCHURCH na to jdou navíc opravdově, uvěřitelně, autenticky, každá skladba je ostrým nožem, který vám zajede do vnitřností. Jako bychom spolu s kapelou opravdu exhumovali nějaký starý hrob padlého kněze, který za svého života páchal děsivé a nechutné věci. Jeho činy a atmosféra exhumace se promítly i do jednotlivých skladeb. Hlavní a zásadní pro mě je potom to, že mě baví se k albu vracet a rvát si ho stále dokola pod tlakem do hlavy. Pořád rád a s chutí objevují nové smečky, které pochopily pravého ducha tohoto stylu a tahle kapela se pro mě stala velkým překvapením minulého roku. Doporučuji poslech v naprosté tmě, chladu, nejlépe na malém hřbitově u znesvěceného kostela. Surový, zničující, temný a chladný death metal ze starých katakomb kolem kterého se vznáší krvavá aura!
Asphyx says:
Every time I walked past, I had a strange feeling in my stomach. It was as if the smell of decomposing bodies was spreading inside me. Something rotten was in the air, sulfurous, evil. Outwardly, everything looked the same as always. A small church in the mountains, a cemetery next to it, and the cursed monks buried there. Nothing unusual. Until tonight, when one grave was robbed. Or was it? Isn't someone standing in the shadows? Smiling maliciously? Holding a knife in their hands and hatred in their eyes? The last thing I remember is the grinning face of a demon.
Chile is a country that, if you listen to death metal, is definitely worth keeping an eye on these days. Great albums are not only released by old bards and veterans, but there are also a lot of new bands emerging that continue the endless journey of suffering, evil, musical filth, and hopelessness. UNCHURCH is one of them. Among the chosen and the damned. At least that's how I, an old dog who has been guarding the entrance to the underground since the 1990s, perceive their debut album.
You surely know the feeling when you listen to a recording for the first time and it blows you away. This pack of demons has managed to do just that. They are wild, unrestrained, technically very skilled, and know how to perfectly combine rawness, pressure, and absolute darkness into one killer whole. Yes, the new album of the same name burns from within, tears you to pieces, and buries you alive. I consider the sound (Rod - recording, mixing, mastering), the cover art (Daniel Hermosilla), but mainly the songs themselves, which contain the necessary drive and power, that "unpleasant" vibration that good death metal should have, to be very well done. I like the style of these demons, their ability to write good motifs. The Chileans were loosely inspired by bands such as IMMOLATION, NILE, MORBID ANGEL, OBSCENITY, MONSTROSITY, HATE ETERNAL, and MORBID ANGEL. However, they do it with taste, perspective, and the ability to captivate with their ideas and inventiveness. UNCHURCH also approach it in a genuine, credible, and authentic way; each song is a sharp knife that cuts into your guts. It's as if we, together with the band, had actually exhumed the grave of a fallen priest who had committed terrible and disgusting acts during his lifetime. His deeds and the atmosphere of the exhumation are reflected in the individual songs. The main and most important thing for me is that I enjoy returning to the album and playing it over and over again at full volume. I always enjoy discovering new bands that understand the true spirit of this style, and this band was a big surprise for me last year. I recommend listening to it in complete darkness, in the cold, preferably in a small cemetery next to a desecrated church. Raw, devastating, dark, and cold death metal from the old catacombs, surrounded by a bloody aura!
tracklist:
01. Ode To Blasphemy
02. Traitor
03. Unchurch
04. Pilgrimage To Abyss
05. Al Infierno No Entras
06. Stone The Repentants
07. No Eres Dios
08. Outcast From The Eden
09. Sacred Chalice
band:
Cram - Bass, Vocals
Strife - Drums
Rod - Guitars (lead), Vocals
.JPG)