UNBURIER - As Time Awaits
CD 2026, vlastní vydání
for english please scroll down
Seděl jsem zase jednou ve svém chladném sklepě a přemýšlel jsem, jakou muziku si pustím. Zhasl jsem všechna světla a nechal na sebe působit novou nahrávku britských maniaků UNBURIER. Kapelu jsem vůbec neznal a ani jsem si nezjišťoval žádné informace. Čekal jsem další zásek v řadě, který ve mě nic nezanechá. Tentokrát jsem se ale hodně mýlil. Zapnul jsem play a ihned jsem si připadal, jako při úrazu elektrickým proudem. Jakoby do místnosti vtrhla smečka rozzuřených psů. Ostré riffy, technické pasáže plné důmyslných fines, zabijácké bicí a vokál, který doslova bolí.
No řekněte, co si víc starý metalový pes jako já může přát? Kapela si dala velký pozor na zvuk, které je masivní, dobře čitelný a jednotlivé nápady a nuance perfektně vyniknou. Navíc, a na to se v současné době často zapomíná, nahrávka je nejen skvělá po formální stránce, ale i živočišná, zajímavá, neotřelá. Zkrátka a dobře, ihned jsem věděl, že UNBURIER řežou tou správnou stranou nože. To vám klidně podepíšu vlastní krví.
"As Time Awaits" se tak pro mě stalo osobní záležitostí. Líbí se mi, že kapela u skládání nových skladeb přemýšlela, ze v sobě pánové mají drive, sílu, nakumulovaný zdravý vztek. To vše zahrané precizně a s krvavou jiskrou v oku. Pánové sice mají na svém kontě zatím jen dvě EP a jednu demonahrávku, ale působí jako zkušení bardi, kteří přistupují k hudbě s nadhledem, talentem a elegancí starých mistrů v oboru. Některé pasáže jsou sice složitější a určitě vám bude trvat chvilku déle, než se do nich dostanete, ale alespoň budou mít delší trvanlivost. Pokud máte rádi techničtěji podaný thrash metal, surový death metal, to vše zabalené v chladu, temnotě, tak neváhejte ani chvilku. Na UNBURIER se mi líbí, že jsou opravdoví, reální, zajímaví, že sice stavějí na klasických, tradičních myšlenkách a nápadech, ale nadále je také rozvíjejí. Tahle kapela je zkrátka a dobře autentická a věřím jí každou melodii, riff, úder bicích i výkřik do tmy. Mrzí mě snad jen jediné. Už by to chtělo dlouhohrající, plnohodnotné album. Zajímalo by mě, jak bude znít hudba těchto maniaků na větší ploše. Letos se totiž jedná o záležitost, která obstojí jak při detailní pitvě, tak i jako "kulisa" při dlouhých toulkách v mém průmyslovém městě. Je něco neklidného, nebál bych se napsat magicky přitažlivého, co mě neustále nutí se vracet do mého sklepa a znovu a znovu zapínat play. Jeden můj kamarád kdysi říkal, že se mu nejvíc líbí muzika, která je zahraná od srdce. Myslím si, že v tomto případě to platí na sto procent! Surový, technický thrash death metalový útok z toho nejhlubšího podzemí! Tsunami, které vás smete z povrchu zemského!
Asphyx says:
I was sitting in my cold basement again, wondering what music to listen to. I turned off all the lights and let myself be immersed in the new album by British maniacs UNBURIER. I didn't know the band at all and didn't even bother to look up any information about them. I expected another dud that would leave no impression on me. This time, however, I was very wrong. I pressed play and immediately felt like I had been electrocuted. It was as if a pack of rabid dogs had burst into the room. Sharp riffs, technical passages full of ingenious finesse, killer drums, and vocals that literally hurt.
Tell me, what more could an old metalhead like me want? The band paid great attention to the sound, which is massive, easy to follow, and perfectly highlights individual ideas and nuances. In addition, and this is often forgotten these days, the recording is not only great in terms of form, but also animalistic, interesting, and original. In short, I knew right away that UNBURIER were cutting with the right side of the knife. I'll gladly sign that with my own blood.
"As Time Awaits" has become a personal matter for me. I like that the band thought about the drive, strength, and accumulated healthy anger they have inside them when composing new songs. All of this is played precisely and with a bloody spark in their eyes. Although the guys only have two EPs and one demo recording to their credit so far, they come across as experienced bards who approach music with the perspective, talent, and elegance of old masters in the field. Some passages are more complex and will certainly take you a little longer to get into, but at least they will have a longer shelf life. If you like more technical thrash metal, raw death metal, all wrapped up in coldness and darkness, don't hesitate for a moment. What I like about UNBURIER is that they are genuine, real, interesting, that they build on classic, traditional ideas and concepts, but also continue to develop them. This band is simply authentic, and I believe every melody, riff, drum beat, and scream into the darkness. I only regret one thing. It's about time for a full-length album. I wonder how the music of these maniacs will sound on a larger scale. This year's release is something that stands up to both detailed scrutiny and as "background music" during long walks in my industrial city. There is something unsettling, I wouldn't be afraid to say magically attractive, that keeps me coming back to my basement and pressing play again and again. A friend of mine once said that he likes music that is played from the heart the most. I think that in this case, it's 100% true! A raw, technical thrash death metal attack from the deepest underground! A tsunami that will wipe you off the face of the earth!
tracklist:
I) Continuum
II) Abyssal Uncertainty
III) Survive the Vermin
band:
Ben Champion - Vocals/Guitar
Blake Hibberd - Guitar/Vocals
Stan Mitchell - Bass
Kim Hughes - Drums
