DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkem#ataraxy. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem#ataraxy. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 6. srpna 2022

Interview - ATARAXY - Death metal from the frosty realm of shadows!


Interview with death metal band from Spain - ATARAXY.

Answered Edu (bass), thank you!

Tranalated Duzl, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

Recenze/review - ATARAXY - The Last Mirror (2022):

Ave ATARAXY! Greetings to the Spannish underground. I hope everything is fine with you. It should be because this year you have released a third long-play full-length album in your band's career. I have to admit it has literally blown my mind. It is dark, energic and as if it cuts by the sharp edge of the knife. I can hear from the record you did a really good job and you added a big portion of the talent, too. How do you perceive the new album in comparison to the previous one? Where did you want to move and in what are these two records different?

Edu: Hi Jakub, thanks a lot for your kind words. It's been a very important year for the band with the release of this third full-length album, and we are thrilled to get it out there. Compared with the previous one — Where All Hope Fades — I'd say this new album has a better balance between atmosphere and sheer aggression. In a way, it has the best of both Revelations of the Ethereal and Where All Hope Fades, pushing the boundaries of both of them. Several reviews have already pointed that out so I may be onto something.


„The Last Mirror“ includes all attributes of good death and doom metal. For me personally, it represents the record, which I really like to listen to. How did you produce it? How look the writing process of new material in the case of ATARAXY?

Edu: We've followed the same writing process that we have always followed, which is nothing out of the ordinary. Santi writes the songs at home, he records some rough demos, and we rehearse the songs from there at our rehearsal place. Javi writes and adds the vocal lines later, and once everything's recorded he adds the keyboards.

I found out that Javi Félez signed under the mix and mastering of the new record. I have to confirm that the sound is literally killing. It still makes me add volume to the player. Javi Félez has created a sound that is cruel, raw and at the same time dark and organic. How went the work with him and why did you choose him? In which studio did you record it? How did the recording process look like?

Edu: Actually it's Greg Chandler (of Esoteric fame) the engineer who has taken care of the mastering of our last two albums at his Priory Recording Studios. Other than that, Javi Félez has been behind the recording and mixing of the album at Moontower Studios (he's been doing so during all our recordings, including the demo). He knows the band perfectly so it's always a smooth job. The main difference between this recording and the previous albums is that this is the first time we have used reamping for the guitars and bass. This has allowed us to save some studio hours while at the same time being able to spend more time repeating and polishing the guitar lines at home. When we arrived at the studio and it was time to reamp those guitars, we were able to focus on the actual tone and EQ of the guitars, with the stress of the actual performance and recording left behind, getting a heavier and more powerful sound.


An important part and a kind of extra bonus for fans today is the physical CD. You released the new album at CD in Me Saco un Ojo Records / Dark Descent Records, and it has a corpsy cover art. Who is the author? How did you choose the motif and how does it relate to the music at the record?

Edu: Yes, Dark Descent Records is releasing the CD while Me Saco Un Ojo is taking care of the vinyl version. Artwork was done by Rodrigo Pereira Salvatierra. We love what he has done for many Chilean bands (one of the most interesting death metal scenes nowadays) and he perfectly captured what we envisioned for this album, adding some elements of his own. We gave him some vague indications and he perfectly represented the spirit of this album.

I have been wandering the underground for over thirty years and I still go to Spain for music with certainty. I think we have a similar nature and taste when it comes to metal. I like your bands a lot and I monitor your scene carefully. Maybe I envy you a little, because we only have a few death metal bands that are worth it. How do you explain that death metal are doing so well in your country? How do you perceive your scene, fans, labels?

Edu: That's cool! I don't think the Spanish death metal scene is as big as it is in other countries, but there are definitely some good bands out there. I'd recommend some bands like Oniricous, Proscrito, Leprophiliac, Horripilant, Necrophiliac and Sanctuarium among others. But hey, I have the feeling that the Czech underground death metal scene is healthier than ever now, with Sněť and the Tones of Decay fest. I'm also a huge fan of the old Czech scene — Master's Hammer (managed to see them in a packed Roxy in Prague, what an amazing show), Root, Törr, Drakar, Debustrol, Moriorr… as well as more traditional metal bands such as Loretta, Titanic, Citron or Arakain. So feel no envy! Czech Republic had way more relevant extreme metal bands than Spain has ever had.


You play doom death metal influenced by, among other things, the old school. Today, the band can't avoid comparisons, but I would like to know how the idea to start ATARAXY was born, who was and is your metal idol? Where do you want to move your band? Are you attracted to large foreign festivals, for example, are you willing to go on tour with a more famous band?

Edu: Due to job issues, it's not easy for us to go on tour in the usual manner. We have to book our shows on different spare weekends that we can all take off work. I don't think we are really interested in the idea of touring opening for a big band, we prefer to keep it underground. Underground, honest festivals are always a go. Get in touch! I hate the word idols (kill them!) but Trey Azagthoth is in my opinion the ultimate death metal superhero.

When I started my blog six years ago, I had a vision that I would try to support bands that are not so much popular, or they are lost in underground. To let the world knows about them. I think I'm doing quite well, at least according to the responses. How do you approach the promotion of your music? Do you rely upon the label or do you send the CDs for various reviews by yourself? For example, I buy albums that I really enjoy. What about you? Are you also fans who often support your colleagues? Do you go to concerts?

Edu: Nowadays it's mostly the labels and the PR agencies they work with. We'd rather spend time working on the actual music, as we suck at taking care of promotion. Of course we order plenty of new stuff from different labels and distros and we regularly go to shows. We're music fans above all!


On the one hand, today the new band has a lot of opportunities to make themselves more known, but on the other hand, there are a huge number of groups and the fans are getting lost in this big metal sea. A lot of people just download mp3s from the internet and instead of to visit the concert they prefer to spit poisonous saliva on Facebook. How do modern technologies affect you as ATARAXY? What do you think about downloading music, google metalists, streaming music, etc.?

Edu: I barely listen to any music online (only at work) but I'm fine with people doing it. After many years we've finally set-up a proper Bandcamp with digital downloads available and people seem to dig it. I wouldn't get music that way as I still prefer physical formats, but to each its own. I guess it's somehow an easy way to support the band and it has already helped us cover some extra costs we've had lately. I don't have much to say about Google metalists and social media addicts. All those bums seem to have too much spare time, which I don't. Socioparasites, why don't you get a job?


I like to ask the musicians what death metal means to them. How would they define it, whether it is more the philosophy and lifestyle thing for them or "just" relaxation? What does it mean for you? How do you perceive and experience it?

Edu: I love the darkness, morbid edge and violence of death metal. I wouldn't call it a lifestyle or a philosophy but it's not just plain relaxation or leisure either. You need to feel passion for it to truly wave its flag.

Finally, a classic but important question. What is ATARAXY planning in the upcoming months? Where can we see you at the stage?

Edu: We're planning a series of shows to support the album release that should take place during this next autumn and winter, mostly in Spain. We wouldn't mind playing some shows abroad next year but only time will tell.

Thank you so much for the interview. I wish a lot of success to the new album and let the number of your fans expand as much as possible. I will look forward to seeing you somewhere live again. I wish you a lot of success both musically and personally. I'm going to push „The Last Mirror“ into my head again!

Edu: Thanks a lot for having us. Hopefully we'll be able to play in Europe next year and meet you and other death metal maniacs.

about ATARAXY on DEADLY STORM ZINE:




------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - ATARAXY - Death metal z mrazivé říše stínů!


Rozhovor se death metalovou skupinou ze Španělska - ATARAXY.

Odpovídal Edu (basa), děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - ATARAXY - The Last Mirror (2022):

Ave ATARAXY! Zdravím do španělského undergroundu. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Mělo by, máte na kontě letos druhé dlouhohrající skvělé album své kariéry. Musím se přiznat, že mě doslova přikovalo na zeď. Je temné, energické, řeže ostrou hranou nože. Je hodně slyšet, že jste odvedli skvělou práci a taky velká porce talentu. Jak vnímáš novou desku v souvislosti s vaší prvotinou? Kam jak jste se chtěli posunout a v čem jsou podle tebe nahrávky odlišné?

Edu: Ahoj Jakube, moc děkuji za tyto slova. Vydání třetího řadového alba bylo pro kapelu velmi důležitým rokem a my jsme nadšeni, že se nám ho podařilo vydat. V porovnání s předchozím albem „Where All Hope Fades“ bych řekl, že nová deska má lepší rovnováhu mezi atmosférou a čistou agresí. Svým způsobem má to nejlepší z „Revelations of the Ethereal“ i „Where All Hope Fades“ a posouvá hranice obou. Několik recenzí už na to upozornilo, takže možná na tom něco bude.


„The Last Mirror“ v sobě obsahuje všechny atributy dobrého death a doom metalu. Pro mě osobně se jedná o desku, ke které se hrozně rád vracím. Jakým způsobem vznikala? Jak skládají nový materiál ATARAXY?

Edu: Postupovali jsme stejně jako vždycky, což není nic neobvyklého. Santi píše skladby doma, nahraje hrubé dema a ty pak zkoušíme v naší zkušebně. Javi později píše a přidává vokální linky a jakmile je vše nahráno, přidává klávesy.

Dohledal jsem si, že pod nahráváním a mixem je podepsán Javi Félez. Musím potvrdit, že zvuk doslova zabíjí. Pořád mě to nutí na hi-fi věži přidávat volume. Javi Félez vám vytvořil zvuk, který je krutý, surový a zároveň temný a živočišný. Jak se vám s ním spolupracovalo a proč právě on? V jakém studiu jste nahrávali a jak vše probíhalo?

Edu: Je to vlastně Greg Chandler (z Esoteric), zvukař, který se postaral o mastering našich posledních dvou alb ve svém Priory Recording Studiu. Jinak za nahráváním a mixem alba stojí Javi Félez z Moontower Studia (pracoval na všech našich nahrávkách, včetně dema). Zná kapelu dokonale, takže je to vždycky snadná práce. Hlavní rozdíl mezi touto nahrávkou a předchozími alby spočívá v tom, že jsme poprvé použili reamping pro kytary a basu. To nám umožnilo ušetřit několik hodin ve studiu a zároveň jsme mohli strávit více času opakováním a pilováním kytarových linek doma. Když jsme dorazili do studia a nastal čas tyto kytary reampovat, mohli jsme se soustředit na skutečný tón a ekvalizaci kytar, přičemž stres ze samotného hraní a nahrávání zůstal za námi, čímž jsme získali hutnější a silnější zvuk.


Nedílnou součástí a jakýmsi bonusem navíc je pro fanoušky dnes CD. Vy jste jej vydali u Me Saco un Ojo Records / Dark Descent Records a je opatřeno mrtvolným obalem. Kdo je jeho autorem? Jak jste motiv vybírali a jak souvisí s hudbou na novince?

Edu: Ano, Dark Descent Records vydává CD, zatímco Me Saco Un Ojo se postará o vinylovou verzi. Obal vytvořil Rodrigo Pereira Salvatierra. Líbí se nám, co udělal pro mnoho chilských kapel (jedna z nejzajímavějších deathmetalových scén současnosti), dokonale vystihl, jak jsme si album představovali a přidal k tomu i některé vlastní prvky. Dali jsme mu několik nejasných indicií a on dokonale vystihl ducha tohoto alba.

Toulám se podsvětím již přes třicet let a do Španělska si chodím pro muziku vlastně na jistotu. Myslím, že máme podobnou náturu i vkus, co se týká metalu. Mám vaše kapely hodně rád a pečlivě sleduji vaši scénu. Možná vám i trošku závidím, my máme u nás jen pár death metalových smeček, které stojí za to. Čím si to vysvětluješ, že zrovna u vás se death metalu tolik daří? Jak vnímáš vaši scénu, fanoušky, labely?

Edu: To je super! Nemyslím si, že španělská deathmetalová scéna je tak velká jako v jiných zemích, ale rozhodně tu jsou dobré kapely. Doporučil bych kapely jako Oniricous, Proscrito, Leprophiliac, Horripilant, Necrophiliac, Sanctuarium a další. Ale mám pocit, že česká undergroundová deathmetalová scéna je teď díky Sněti a festivalu Tones of Decay zdravější než kdy dřív. Jsem také velkým fanouškem staré české scény - Master's Hammer (podařilo se mi je vidět v zaplněném pražském Roxy, úžasná show), Root, Törr, Drakar, Debustrol, Moriorr... stejně jako tradičnější metalové kapely jako Loretta, Titanic, Citron nebo Arakain. Takže není co závidět! Česká republika měla mnohem více relevantních extrémních metalových kapel, než kdy mělo Španělsko.


Hrajete doom death metal ovlivněný starou školou. Dnes se vlastně kapela nemůže vyhnout srovnání, mě by ale zajímalo, jak vlastně vznikl nápad založit ATARAXY, kdo byl a je vaším vzorem a kam vaši kapelu chcete posunout? Lákají vás třeba velké zahraniční festivaly, jste ochotni vyrazit na turné s nějakou slavnější smečkou?

Edu: Kvůli pracovním povinnostem pro nás není snadné vyrazit na turné obvyklým způsobem. Musíme si rezervovat koncerty na různé víkendy, kdy si všichni můžeme vzít z práce volno. Myslím, že nás ani moc neláká myšlenka předskakovat na turné nějaké velké kapele, raději se držíme v undergroundu. Undergroundové, poctivé festivaly jsou vždycky v kurzu. Ozvěte se nám! Nesnáším slovo vzory (zabijte je!), ale Trey Azagthoth je podle mě ultimátní deathmetalový superhrdina.

Když jsem před šesti lety zakládal svoje stránky, měl jsem vizi, že se budu snažit podporovat kapely, které podle mě nejsou tolik na očích. Dát o nich vědět světu. Myslím, že se mi to celkem daří, alespoň podle ohlasů. Jak přistupujete k propagaci vy? Necháváte to na labelu nebo sami posíláte CD různě na recenze? Já si třeba alba, která mě opravdu baví, kupuji. Jak jste na tom vy? Jste také fanoušci, co rádi a často podporují své kolegy? Chodíte na koncerty? Paříte?

Edu: V dnešní době jsou to hlavně vydavatelství a PR agentury, se kterými spolupracujeme. My raději trávíme čas prací na samotné hudbě, protože se o propagaci neumíme postarat. Samozřejmě si objednáváme spoustu nových věcí od různých labelů a dister a pravidelně jezdíme na koncerty. Jsme především hudební fanoušci!


Na jednou stranu má dnes začínající kapela spoustu možností, jak o sobě dát vědět, ale zase na druhou stranu, skupin je obrovské množství a fanoušci se v nich ztrácejí. Hodně lidí jen stahuje mp3 z internetu a místo koncertu raději plive jedovaté sliny na facebooku. Jak vás, jako ATARAXY ovlivňují moderní technologie? Co si myslíš o stahování muziky, google metalistech, streamování muziky apod.?

Edu: Sám hudbu online téměř neposlouchám (jen v práci), ale nevadí mi, že to dělají jiní. Po mnoha letech jsme konečně založili pořádný Bandcamp s možností digitálního stahování a zdá se, že se to lidem líbí. Já bych si takhle hudbu nepořizoval, protože pořád dávám přednost fyzickým formátům, ale každému, co jeho jest. Myslím, že je to tak nějak snadný způsob, jak podpořit kapelu, a už nám to pomohlo pokrýt nějaké další náklady, které jsme v poslední době měli. O Google metalistech a závislých na sociálních sítích nemám moc co říct. Zdá se, že všichni ti flákači mají příliš mnoho volného času, což já nemám. Socioparaziti, proč si nenajdete práci?


S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death metal. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?

Edu: Miluji temnotu, morbidní hrany a násilí death metalu. Nenazval bych to životním stylem nebo filozofií, ale není to ani obyčejná relaxace nebo odpočinek. Musíte cítit vášeň, abyste mohli skutečně mávat jeho vlajkou.

Na závěr klasická, ale důležitá otázka. Co chystají ATARAXY v nejbližších měsících? Kde vás můžeme vidět na koncertě?

Edu: Plánujeme sérii koncertů na podporu vydání alba, které by se měly uskutečnit během příštího podzimu a zimy, většinou ve Španělsku. Příští rok bychom se nebránili ani koncertům v zahraničí, ale to ukáže až čas.

Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen nové desce spoustu úspěchů a ať se co nejvíc rozšíří řady vašich fanoušků. Budu se těšit někde naživo a ať se vám daří jak po hudební stránce, tak i v osobní rovině. Jdu si „The Last Mirror“ zase narvat do hlavy!

Edu: Děkujeme za rozhovor. Doufejme, že si budeme moct příští rok zahrát v Evropě, abychom se mohli potkat s tebou, stejně tak, jako s dalšími deathmetalovými maniaky.

about ATARAXY on DEADLY STORM ZINE:




------------------------------------------------------------------------------------------------------

středa 6. července 2022

Recenze/review - ATARAXY - The Last Mirror (2022)


ATARAXY - The Last Mirror (2022)
CD 2022, Me Saco un Ojo Records / Dark Descent Records

for english please scroll down

Chodil jsem kolem dlouhá léta, ale nikdy jsem nevstoupil dovnitř. Přesto mě něčím lákala. Byla vyrobena ze starého kamene a bylo znát, že ji postavili mistři ve svém oboru. Nakonec zvědavost zvítězila. Jednoho dne jsem zase rozmlouval s nemrtvými a musel jsem to udělat. Otevřel jsem rezavé dveře, po kterých se jako jedovatí hadi proplétali popínavé rostliny. Měl jsem pocit, že jsem několikrát zemřel a znovu se narodil. Hrobka byla otevřena a vydala své svědectví.

Všechno se rozpadlo v prach, až na jedno tělo. Zpuchřelé kosti, lebka hledící tiše do tmy. Jenže klid byl jen zdánlivý. Odněkud z podzemí, z dávno opuštěných katakomb, se ozvaly první tóny nové desky španělských ATARAXY. Najednou jsem pochopil. Pochopil jsem, o čem je absolutní tma.


Z nového alba "The Last Mirror" je cítit zatuchlina starých hrobů. Smrt je při poslechu hodně blízko. Jakoby se mě dotýkala svojí kostnatou rukou. Vnímám skvělý, chladný a tajemný zvuk (Javi Félez - Recording, Mixing, Greg Chandler - Mastering), s chutí a obdivem se dívám na velmi povedený obal (Rodrigo Pereira Salvatierra). Mám rád starý prašivý death metal obestřený tmou, zamotaný do pavučin. Líbí se mi doomové nálady, uctívám stejné modly jako kapela. Deska se poslouchá velmi dobře. V některých momentech lze přirovnat k tvorbě třeba takových ASPHYX, HOODED MENACE, ABHORRENCE, BINAH, GOREPHILIA, AUTOPSY, DESECRESY, CONVULSE, BOLT THROWER, KRYPTS, DECOMPOSED. Nahrávka je velmi emotivní, protkaná spoustou zajímavých momentů. Nechybí samozřejmě smutek, napětí, tlak a energie. Zároveň skladby nepostrádají potřebnou agresivitu. Pokud stejně jako já rádi a často navštěvujete staré opuštěné hřbitovy, určitě si nové ATARAXY poslechněte. Potom pochopíte, o čem jsem psal v úvodu dnešního článku. Budete mezi prsty prosévat prach svých předků a přemýšlet o přízracích z onoho světa. Přidejte hlasitost a démoni vystoupí z mlhy. Možná vám prokousnou hrdlo, možná vás pohřbí zaživa. Záleží jen na vás. Osobně jsem kouzlu "The Last Mirror" s chutí podlehl a nechal se převést přes řeku Styx. Skvělý počin! Death metal z mrazivé říše stínů!


Asphyx says:

I've walked by for years but never stepped inside. Still, I was attracted to it. It was made of old stone and you could tell it was built by masters in their field. In the end, curiosity won out. One day I was talking to the undead again and I had to do it. I opened the rusty door, where creepers slithered like poisonous snakes. I felt like I had died and been reborn several times. The tomb was opened and gave its testimony.

Everything crumbled to dust except one body. Rotted bones, a skull staring silently into the darkness. But the peace was only apparent. From somewhere underground, from the long-abandoned catacombs, came the first notes of the new Spanish ATARAXY album. Suddenly I understood. I understood what absolute darkness was all about.


The new album "The Last Mirror" reeks of the mustiness of old graves. Death is very close when you listen to it. It's like it's touching me with its bony hand. I feel the great, cold, and mysterious sound (Javi Félez - Recording, Mixing, Greg Chandler - Mastering), and I look with taste and admiration at the very hilarious cover (Rodrigo Pereira Salvatierra). I like old dusty death metal covered in darkness, tangled in cobwebs. I like doom moods, I worship the same idols as the band. The album is very easy to listen to. In some moments it can be compared to the work of such bands as ASPHYX, HOODED MENACE, ABHORRENCE, BINAH, GOREPHILIA, AUTOPSY, DESECRESY, CONVULSE, BOLT THROWER, KRYPTS, DECOMPOSED. The recording is very emotional, interwoven with a lot of interesting moments. Of course, there is sadness, tension, pressure, and energy. At the same time, the songs do not lack the necessary aggressiveness. If, like me, you like and often visit old abandoned cemeteries, definitely give the new ATARAXY a listen. Then you will understand what I wrote about in the introduction of today's article. You will sift the dust of your ancestors between your fingers and think about the ghosts of the other world. Turn up the volume and the demons will come out of the fog. Maybe they'll bite your throat, maybe they'll bury you alive. It's up to you. Personally, I willingly succumbed to the spell of The Last Mirror and let myself be transported across the River Styx. Great job! Death metal from the frosty realm of shadows!

about ATARAXY on DEADLY STORM ZINE:


Tracklist:
01. Presages
02. The Bell That Constantly Sounds
03. Decline
04. Visions Of Absence
05. Under The Cypress Shadow
06. Silence
07. A Mirror Reflects Our Fate



TWITTER