LEPER COLONY - Back To Primal Sludge
CD 2026, Testimony Records
for english please scroll down
Přehrabuji se ve starých kostech. Některé odkládám stranou, nechávám je na později, jiné rovnou drtím. Sedím tu již dlouhé roky, od konce osmdesátých let a moje práce je surová, náročná a smradlavá. Už dávno jsem nasákl hnilobou a viděl jsem tolik způsobů, jakým může člověk zemřít, že už mě jen tak něco nepřekvapí. Slyšel jsem staré kapely, které mi hrály k morbidním exhumacím, setkal jsem se s moderními způsoby smrti. Hlubokou stopu ve mě ale zanechaly dvě školy - floridská a stockholmská.
A přesně takhle hrají i LEPER COLONY. Syrově, přesvědčivě, brutálně, ale i chladně a temně. Spojení několika zkušených osobností je zárukou kvality. Všichni asi víte, že pod touhle smečkou jsou podepsáni Rogga Johansson, Marc Grewe a Jon Rudin. Letos se vrátili opět plní síly. Na novince je to znát. Je brutálnější, než minulý počin, alespoň taková mi připadá.
Jsem už také starý pes, který zvedá hlavu jen v případě, když ho nějaká hudba zaujme. Hudba musí řezat, musí mít záhrobní atmosféru, dobrý zvuk, ale i takovou tu pradávnou živočišnost, která se dle mého nedá naučit, musíte ji mít v sobě. LEPER COLONY tohle všechno splňují na sto procent a přidávají ještě něco navíc. Je to jízda od začátku do konce. Příliš kompromisů nebo možností se nadechnout, zde nenajdete. A je to tak dobře. Spokojeně se kývám do rytmu, usmívám se na své vlastní démony. Někdy, když zavítám do márnice pro další těla, která mám zpracovat, tak mám neodbytný pocit, že se mnou mrtví rozmlouvají. Úplně stejně se cítím i při poslechu této nahrávky. Je totiž opravdová, ryzí, zahraná od srdce, hezky po staru, s touhou ničit a zabíjet hudbou. Dostala se mi do žil, do podvědomí. Působí na mě neurvale, vztekle, autenticky. Možná tenhle styl nebude vyhovovat každému, ale to je v nejlepším pořádku. Osobně tuhle morbidní odrůdu morbidní smrti miluju a proto už teď moc dobře vím, že se budu k albu "Back To Primal Sludge" rád a často vracet. Smrt má, jak je všeobecně známo, mnoho podob a tu kterou nám letos přinášejí tihle bardi, je krutá, hnusná a ošklivá. Je pro mě opět čest drtit staré prašivé kosti během jejího poslechu. Kdysi dávno jedna kapela napsala, berte nebo nechte být. Myslím si, že zde to platí na sto procent. Představte si starou hrobku, o které víte, že v ní jsou pochovány ty nejděsivější vzpomínky. Nad vchodem může být klidně napsán název téhle kapely. Poslouchejte o samotě, v klidu, naprosté tmě a chladu. Teprve potom naplno vyniknou všechny její nuance. Určeno pro fanoušky DEATH, MORGOTH, MASSACRE, MERCYLESS, ASPHYX, PESTILENCE, MASSACRE, CANCER, SLAYER, MASTER, amen! Surový, nespoutaný, divoký a masakrující death metalový útok, u kterého odpadává maso od kostí!
Asphyx says:
I’m rummaging through old bones. I set some aside for later; others I crush right away. I’ve been sitting here for many years now, since the late ’80s, and my work is raw, demanding, and stinky. I’ve long since been steeped in decay, and I’ve seen so many ways a person can die that hardly anything surprises me anymore. I’ve listened to old bands that played for my morbid exhumations, and I’ve encountered modern methods of death. But two schools the Florida and Stockholm schools have left a deep mark on me.
And that’s exactly how LEPER COLONY plays raw, compelling, brutal, yet also cold and dark. The combination of several seasoned musicians is a guarantee of quality. You probably all know that Rogga Johansson, Marc Grewe, and Jon Rudin are the brains behind this band. This year, they’ve returned full of energy. You can tell from the new album. It’s more brutal than their last release at least that’s how it strikes me.
I’m an old hand myself now I only perk up when some music really grabs me. The music has to cut through, have an otherworldly atmosphere, and great sound, but it also needs that primal, animalistic energy that, in my opinion, can’t be learned you have to have it inside you. LEPER COLONY checks all these boxes one hundred percent and adds something extra. It’s a wild ride from start to finish. You won’t find too many compromises or chances to catch your breath here. And that’s just fine. I nod contentedly to the beat, smiling at my own demons. Sometimes, when I visit the morgue for more bodies to process, I have the nagging feeling that the dead are talking to me. I feel exactly the same way when listening to this recording. It’s genuine, pure, played from the heart, in the good old-fashioned way, with a desire to destroy and kill through music. It’s seeped into my veins, into my subconscious. It comes across as rough, furious, and authentic. Maybe this style won’t suit everyone, but that’s perfectly fine. Personally, I love this morbid variety of morbid death metal, and that’s why I already know for sure that I’ll be happy to return to the album “Back To Primal Sludge” time and time again. Death, as is well known, takes many forms, and the one these bards bring us this year is cruel, vile, and ugly. It is once again an honor for me to crush old, mangy bones while listening to it. A long time ago, a certain band wrote, “Take it or leave it.” I think that applies one hundred percent here. Imagine an old tomb where you know the most terrifying memories are buried. The name of this band could easily be written above the entrance. Listen alone, in peace, in complete darkness and cold. Only then will all its nuances truly come to the fore. Intended for fans of DEATH, MORGOTH, MASSACRE, MERCYLESS, ASPHYX, PESTILENCE, MASSACRE, CANCER, SLAYER, MASTER, amen! A raw, unbridled, wild, and devastating death metal assault that will strip the flesh from your bones!
about LEPER COLONY on DEADLY STORM ZINE:
TRACKLIST
1. Madness Is a Kingdom
2. These Blades
3. Dead Soul Consortium
4. Thrown to the Pigs
5. Back to Primal Sludge
6. Flesh Grater
7. Seelenjäger
8. Harness the Undead
9. Beneath the Fat and Gristle
LINE-UP
Marc Grewe – Vocals
Rogga Johansson – Guitars, Bass
Jon Rudin – Drums
