Pojď se mnou - Ronald Malfi
2022, Fobos
Bylo vedro k zalknutí a když člověk vylezl z práce na slunce, málem shořel. Potil jsem se vyhledával stín, abych alespoň trošku ulevil tělu. Někomu teploty dosahující ke čtyřicítkám vyhovují, já přestávám po třicítkách fungovat. Nejsem na to nastavený. Máma mi vždycky říkala, že je to tím, že mě moc jako malinkého neoblékala a první dva roky jsem strávil v Jizerkách. Přemýšlím o tom a říkám si, že dnes nebudu dělat vůbec nic. Jen se doplazím k Alza boxu, do kterého posílají i mé oblíbené Knihy Dobrovský. V pondělí po dovolené, když jsem nechtěl s nikým mluvit, jsem mezi nekonečným vyřizováním zcela zbytečných emailů, na které musíte odpovědět a nadáváním kolegů, jak se to sere trávit volný čas s manželkou a dětmi, jsem si udělal radost. Přihodil jsem do košíku i Pojď se mnou od Ronalda Malfiho.
Nic jsem nedbal na kritiku, zaujalo mě téma a hlavně jsem měl za sebou již Černý jícen, který mě neskutečně bavil. Poslední roky mi totiž připadá, že dorostla generace, která už jen kritizuje, všechno a všechny. Nic jim není recht. Nic je nezaujme. Chtějí víc krve, násilí, potřebují šokovat, doplnit dopamin. Jsem stará škola, mám raději, když je atmosféra budována postupně, když musím přemýšlet. Knihy jsou pro mě hlavně relax. Jsem doma sám. Vyndám nůžky a nemůžu se do kartonové krabice dostat. Dojdu si tedy pro ostrý nůž. Konečně. Brýle mi kloužou po nose, je fakt vedro k zalknutí. Pořád jezdí záchranky a hasiči. Vezmu si tedy ručník, načepuji si lahev plnou vody, pohodlně se usadím a začne se přede mnou odehrávat příběh plný napětí, smutku a děsivých činů.
Mám rád, když se autor vydá do historie, když pomalu rozplétá složité životní situace, když se toho nebojí a řeže do živého. Je mi najednou jedno hodnocení mladých kluků a holek, co znají jenom internet. Mě se knížka líbí a to prosím pěkně opravdu hodně. Nikdy jsem nešel s davem, nikdy jsem nepapouškoval názory ostatních. Jsem už na to starý, abych přebíral vkus někoho jiného. Možná by mě mrzelo, kdyby se knížka nelíbila manželce, protože si dost zakládám na tom, že jsme podobně založeni (netřeba malovat čerta na zeď, žena byla moc spokojena). Musím si svléknout tričko, venku to žhne a lidé na ulicích jsou jak zombie, zpomalení teplem. Už aby se ochladilo. Vyhledám si počasí na mobilu. Jasně, za pár hodin má začít bouřit. Potím se dál, ale jsem statečný. Ukousnu z knížky notný kus a ani mi nedojde, že se pomalu setmělo. Oblohu prořízne blesk, hledím s nadějí k nebi. A nic. Je jen větší dusno.
Otevřu si první pivo, je mi fajn, i když se mi klíží oči. Dnes asi těch 384 stránek nedočtu. Nevadí, pozdravím děti, které byly někde kalit s kamarády. Jak je venku? Uff, ani se neptej. Vystřídají se ve sprše, rozloučí se a popřejí hezkou noc. Já tu ještě chvilku posedím. Venku řádí nějaký opilec, který chodí ulicemi a řve doooobrou nooooc, dobrroouuu noooc. Přijde mi to vtipný a usnu v křesle únavou. Přesunu se do postele. Manželka se má vrátit až za několik dní. Musím toho dočíst hodně. Ona má totiž prázdniny a víc času na čtení. Ráno se probudím a můžu znovu povlékat povlečení. Udělám si čaj a něco slupnu. Už si zase čtu, ani jsem si nestihl opláchnout obličej. Fakt mě to chytlo. Jsem na stopě sériového vraha. Je to děsivé, ale napínavé. Děti, již skoro rok dospělé, vyspávají s vytrvalostí mladých lidí. Mě už to nejde, štve mě to, ale nic s tím neudělám. Upravím se, užívám si, že je přeci jen lehce chladněji.
Jdu se projít. Mám dočteno. V lese jsem sám. Nikomu se do toho vedra nechce. Já musím. Potřebuji knížku vstřebat. Té temnoty a zla bylo zase mnoho. Ale byl jsem ke stránkám jak přilepený. Zase jednou se mi osvědčilo, že nemám, stejně jako u filmů a hudby, dávat na ostatní. Mám svoji hlavu, někdy jsem až paličatý, ale zatím se mi to vždycky vyplatilo. Koneckonců, je to můj volný čas, moje peníze, můj vkus. Pokud máte rádi detektivky s až hororovou atmosférou a pokud se rádi bojíte, jděte do toho, určitě neprohloupíte. Odhalují se zde stará tajemství, která neměla nikdy vyplavat na povrch. Za pár dní, když jsem si po sobě tenhle Knižní tip kontroloval, se konečně ochladilo. Usedám k internetu, zabrousím na stránky Knihy Dobrovský a přemýšlím, co si zase objednám. Ale o tom až příště. Mějte se co nejlépe a děkuji za přízeň. Moc si ji vážím. Držte se!
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Aaronu Deckerovi se jednoho prosincového rána obrátí život vzhůru nohama: jeho žena Allison tragicky zemře při střelbě v nákupním centru nedaleko domova. Pronásledován manželčinou ztrátou i jejím duchem Aaron prohledá její věci a najde účet za pobyt v motelu v jiné části země. Plný zármutku a rostoucí zvědavosti se vydává na cestu s cílem zjistit, co Allison v týdnech před svou smrtí dělala.
Není však připravený na děsivá tajemství, která před ním Allison umně skrývala, na smrt a hrůzu tvořící předivo jejího vnitřního života. S každým dalším odhaleným tajemstvím Aaron stále více propadá posedlosti dozvědět se děsivou pravdu o ženě, která byla jeho manželkou, i kdyby to mělo ohrozit jeho vlastní život.
Pátrání ho navíc přivádí na stopu nebezpečného sériového vraha, o němž policie neměla dosud ani tušení.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
