DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkematmospheric death metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkematmospheric death metal. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 30. srpna 2025

Interview - JADE - Mystical, ritualistic atmospheric death metal that will take you on a trip to other dimensions! Old legends come alive again!


Interview with atmospheric death metal band - JADE.

Answered Joan Fiar (bass, vocals), thank you!

Recenze/review - JADE - Mysteries Of A Flowery Dream (2025):

Ave JADE! Welcome to the mystical underground. I would like to start by thanking you for your music. I've been following you since the first demo and you play exactly the kind of mysterious, magical death metal that runs through my veins. I was really looking forward to this year's new record and when it came up for review I was immediately lost. Could you please introduce us to the new album? How did it come about and what direction did you want to take?

Dear Jakub, I’m well aware of the support you have given us since the beginning, and I have not enough words to describe how valuable we receive it… Thanks a lot for the job you do for the underground, the metal community and of course our very own music. Priceless!

“Smoking Mirror” sounded and was conceived from primitiveness, a channel to put together some ideas and set the path to follow from then on. 2022’s debut album “The Pacification of Death” probably exposed our more Death Metal side to date but with a way more layered composition and arrangment level, while the 3 tracks from “The Sempiternal Wound” a way more Doom language. The sophomore album probably puts the balance on the Black Metal side, due the more Atmospheric and dense approach to music, but never was something planned.

I don’t like to use the Black Metal label out of the Atmosphere, but I’m pretty sure your readers and album listeners will get what I mean. As Jade listeners has already got from past experiences and will get with this new album, there’s a need of playing such game with balance, all driven with the main goal so called emotion. Music must emanate emotion, density and being so dynamic. I would love someone to consider Jade’s music under the band’s name label, as in my opinion happens with many other bands, Bolt Thrower or Katatonia back in time, or today’s Bölzer for naming just three.

So, more than redefining our style/sound, I want to believe we are shaping more and more our own language.


I personally find the new album "Mysteries Of A Flowery Dream" even more mysterious, mystical. Listening to it, I feel like I'm visiting some ancient ritual. But the new one seems to me a bit more complicated, more demanding to listen to. What is the reason for that? Have I noticed a change of musicians? Why is that?

Honestly, the line-up change has nothing to do with the album composition or arrangement beyond the synths sections on some songs opening. On this album we have continued with the same method since the debut Ep. Demo songs made by me, and then jumping into guitar arrangements by A. I feel that giving him freedom to arrange the guitar lines, with his unique harmonic skills, is the best decision I have ever made. But, that’s it… in fact this time we did a sort of preproduction version of the album in between of the Studio recording and my initial demos. Basically to give us more time to recognize the songs and work with a bit more feedback and chances to improve.

On studio we spent more time than in previous recordings on finding a good sound for each instrument, and how worked among them in terms of frequencies and so. We had so clear that the guitars should be a defining element in terms of production, as they are in terms of composition, but I think the sense of freedom and control we feel album after album and show after show, are the only reasons to perceive such a level of complexity. It’s not on purpose at all… In fact I always remark Albert that Jade’s music must remain primitive in its nature, despite the additional Heavy Metal touch and reinterpretation he may add on our own sources.

The only change we have suffered, is on the drums position, which supposes the 3rd drummer since our debut Ep. But having Bud with us since the Split with Sanctuarium, has allowed us to consolidate strategies and rhythmical patterns.


Oh, lest I forget... Could you please take us through the history of JADE. How did the band come into being, who was at the beginning? You each come from different places (Spain, Germany), does that cause you any problems?

Jade was a creation of mine, which seed was laying in my head for almost 20 years, due a long trip to Mexico. There was something hidden from that journey which definitely grew in me connecting concepts and music needs during 2017. At that time, I was in touch with my friend Dylan, based in Berlin and who used to play drums many years ago. We matched interests and a sort of self-promise at 2016’s Party San metal Open Air, where Graveyard were playing, for which we would play together someday. We took the time to record a 4 track demo I had during a short job visit to Barcelona in 2018, and started spreading the project. First through a self-release tape, and later with the professional release under Pulverised Records’s banner, also with the help of Swedish label Nigredo Records.

Dylan was a sort of spark to my music expectations, for which I felt the need of recovering my role as composer in a band. My role in Foscor and of course in Graveyard as live singer, was lately reduced to the vocals, lyrical and management parcels, so it was a natural and organic need that I was feeling. Working with someone from another country was a sort of challenge, but probably the best thing Jade could ever have had, as a kick off point.

From there to now, there has been a big location change for Dylan, which totally affected to his possibilities to keep practicing drums or considering accomplish the schedules I wanted to follow. I’m talking about 2022’s debut album „The Pacification of Death“, which in my opinion should get done right when I started to recover my life after pandemic and a very harsh personal period. His role was reduced to writing some lyrics, that were included in that debut and also the recent split Lp with Sanctuarium. We have lost contact during the last times, and that’s why although we started this project together, now remains in silent mode and I run most of the band parcels.

So, being a full band line-up based in Barcelona, this is Albert on main guitars role, for whom my compositions reach the level of arrangement they do; Bud, as the third drummer I’ve been working with, already responsible of the drum lines on “The Sempiternal Wound” split, after Marc departure to focus efforts on his main bands Trollcave and Sanctuarium; and Christopher, and old dog from the Catalan and Spanish scene who also plays and has played in some of the most relevant bands here, and who adds a classy touch on stage and a friendly vibe out of it. My role keeps being of the main member, composer, lyricist, manager and any other shitty role you might imagine… I love it, and not because I’m a creepy egocentric or egoist in terms of sharing the band’s parcels and roles. I consider it a way to make my bandmate’s life easier, and get them focused for when the band really need them.

Let's go back to the new record. The first thing I noticed is of course the cover art. The author is Adam Burke and the motif is a giant spider going through a storm. How did you choose the motif and how does it relate to the music? I have to say that the cover evoked a lot of strange moods in me. I like it, but at the same time I have respect for it. How do you feel about the motif and why did you team up with Adam?

The album lyrical concept digs into the relationship between life on earth and the mysterious magical world of dreams, for which we might identify the human soul in Ancient Mesoamerican cultures. The waking mind and the energetic body used at death, or to sleep, form the aura, and how dreams play a crucial role within these cultures’ cosmovision is what here dwells.

There’s a 9 levels sort of pyramid of dreams you might compare to an ascending process to improve yourself as individual, that composes the main part of the lyrical conception here.

A journey into the dialogue between conscious and subconscious dreaming states and the mysteries around.

Having always in mind the way those cultures conceived its world, with gods and entities on the 3 main levels with a so rich list of tales and interrelations, the reference of the powerful moon goddess Ixchel, creative and destructive came to me as a nice resource for expressing how all this life seemed to be controlled by unknown forces. She was associated with the Spider, who creates the thread of life like an umbilical cord. She could give life to beings and nature, but also punish and sent floods and storms to the earth in her destructive phase…

That was the initial guide I shared with Adam Burke, and the importance of each character on this scene, and his magic came naturally to close this really majestic painting.

I’ve always read and perceived Adam’s art close to my music vision… Based on how his talent can shape and compose with lucidity and efficiency a strong and so iconic idea, while his skills with the brush, colour can reach the sort of texture from beyond sometimes I don’t read in other artists. It’s the balance between rawness and not so defined details what probably touches me and actually complements how I see music. For sure his role is as important as for being considered another member of Jade.

Besides, despite the cover for the debut Ep “Smoking Mirror” wasn’t a commissioned work, giving him the few references and elements I have in mind is a sure bet of success from the very first sketch. At least, during the two experiences lived with both full length albums, I don’t remember a single correction from my part. Although I remember asking him to add a few more elements ( spectres in the case of “The Pacification…”cover, and ascending bodies on the new album one ) for getting the concept fully expressed.


The sound, yes, the sound is always very important. This is even more true with your music than anywhere else. You have to hear every note, every note, to bring out their power. You put yourselves in the hands of Javi Bastard and Jaime G. Arellano. What were your feelings going into the studio and what were your ideas? How does one actually achieve such a majestic, well-read yet restless and mystical sound?

Since the very first Ep we have repeated the formula used at Moontower Studios. Javi, Its owner, is a long-time friend and band mate in Graveyard. We perfectly know each other, and things can follow the most efficient, productive and trustful method you may imagine. So having Javi and his Moontower Studios as the place to make things happen, is nothing but a sure bet and of course a privilege.

With the previous releases we have always started recording drums there, and then jumped into some weeks to record guitars, bass and vocals at our own place over them. After that our lines are reamped and mixed in the studio, until the final mix which as usual has just taken very few corrections from Javi’s initial proposal. As the only change introduced compared to the previous stuff, the final Mastering process was sent to our friend Jaime G. Arellano to get an even better piece from his Orgone Studios in Portugal.

Probably there’s way more share of work files at home between A. and me during the chords and vocals recording than at the studio itself. Have in mind there’s a pre-production work from my initial demos that sets a good guide for what we close on the final recording process. But I think there’s no better team to translate our ideas than Javi at Moontower and Jaime at Orgone. I’ve been talking ith Javi many times about the way I perceive and conceive music, doesn’t matter if it’s Death Metal, Black Metal or a way more progressive approach. There’s always a sense of emotion and intangible aura that must cover everything like a flavour… it’s ho we conceive music as the channel to open a dialogue with ourselves and the far beyond.


In your lyrics you venture into ancient cultures, dealing with spirituality, darkness, mysticism. Where do you get your inspiration for them? What books do you draw from? I really like that you make the lyrics stand out so much that it has clear thoughts and ideas. It's not very common in death metal, yet it's very important. How did the lyrics for the new album come about?

The album lyrical concept digs into the relationship between life on earth and the mysterious magical world of dreams, for which we might identify the human soul in Ancient Mesoamerican cultures. The waking mind and the energetic body used at death, or to sleep, form the aura, and how dreams play a crucial role within these cultures’ cosmovision is what here dwells.

This is a poetized journey into the dialogue between conscious and subconscious dreaming states and the mysteries around.

The “Flowery Dream” is the inebriated state of ecstasy for which a lucid dream happens. We can also attain this state while awake, by altering our state of consciousness, bringing the tonal (waking state) and the nahual (sleep/dream state) together in what may be called daydreaming, or dreaming while awake.

From Mesoamerican cultures to Chinese and Southern Asian ones, the greenstone was conferred with deep spiritual symbolism and used to connect the earthly level to the unknown. The history of the countless traditions, legends and cults remain as an endless source of topics in terms of lyrics for the band, with a rich historical narrative also poetized which we cannot find in European soil through this rare mineral. I guess we are way more used to see the world and its historical conception from our European eyes than from the depths of other cultures. The connection I did of all these terms and topics while taking studies of symbolism, and my trip to Mexico like 20 years ago, as I mentioned earlier in the interview, probably are the spark to choose such an unusual name and propose this lyrical landscape.

I usually dig into articles, history books or online sources when there’s an initial idea I want to develop. Within the Measoamerican ancestral cultures there is an epic narrative in the describing the celestial world, and how its patterns may serve to overcome ominous times and the gathering of dark deities and creation Gods for Mayans. The subconscious guide was found in the Moon calendar and sets with ‘The Stars’ Shelter’, the opening track to the dreaming journey.

With ‘Light’s Blood’, the topic was to deal with the importance of dreams, which is demonstrated by how the Maya discussed them, as Omens not meant to be feared. Dreams are myths, described in mythical speech. When talking of the soul, there’s a phenomenon within the human body called “koyopa” which might be described as lightning in the blood, or sky serpents some are born with and others awaken through powerful spiritual experiences.

The Stars’ Shelter (II) is and instrumental track which serves as a soundtrack of the ancestral Mexican cosmovision. The ascension and descent of forces and celestial bodies converge on the middle realm finding balance. As above so below. And as a sort of break during the album tracklist.

It is said that Mictlan (the underworld) is not a place but a state of resting, to be in that moment of dreaming. The tough fight and transition facing the tyrannical tests and punishments, reaches the ultimate level reaching the longed rest of the soul with “9th Episode”’s lyric.

In “Darkness in Movement” there’s a reference to the 9th level of Temictzacoalli, the Toltec pyramid of dreams, which claims to be the sacred place of sleep, the place of darkness from where light emerges. There are no dreams, only darkness in movement, and we access the mind of the Black Eagle, the place of the original plan. This is the last test related to power and ego, where we have the option of intervening or not in the original plan, depending on whether we can transcend the light and darkness of the mind.

Finally, the last song serves as a summary of the album title. “A Flowery Dream” is the inebriated state of ecstasy for which a lucid dream happens. We can also attain this state while awake, by altering our state of consciousness, bringing the tonal (waking state) and the nahual (sleep/dream state) together in what may be called daydreaming, or dreaming while awake.

 

Each of the musicians plays in other bands. Does that mean that JADE are more of a project? Have you ever played live? And you don't plan to? I would imagine some old temple, ruins, where I think your music would stand out very well...

Jade was conceived from the need of recovering two main aspects on my life. The role of composer, which I declined for some years in order to leave space as composers to the guitar players, and reach better results, with my other band Foscor... And also recover the feeling I had during the first years of that band on stage. We started playing shows in May 2023, just a few months after releasing our debut album “The Pacification of Death”, and during the first 6 months from the album promotion and release we will play live the same amount of shows that during the past 2 years. We have toured UK once, and played in Germany, France, Portugal or Spain repeatedly. In September we will do our first 10 dates European run through France, Netherlands and Germany, and I’m sure 2026 will be similar.

Being honest, with Jade I needed to be back to my comfort zone, a way more energetic performance, visceral and easy to shape on studio and on stage. I also missed my role as singer and bassist from the early years. It‘s been almost 15 years being more involved in only vocals performing, writing and band managing than playing my own music.

Our debut show was indeed in a Medieval Fortress in Catalonia, in 2023, during the Necesse Mori II Festival. Quite unique event and fantastic scenario for debut our band live.

JADE is one of the bands that are recognizable within the first few moments. You have your own expression, your own face, your own handwriting. I wonder how a new song is actually created? When does the initial idea come? Is it in the studio? Or at home, where it's quiet and peaceful? When does the inspiration come?

Jade’s foundations are set in a past musical period, for which I felt I needed to get back after many years trying to develop other music paths through my other bands. I needed to rescue what meant to be my youth main musical inspirations, and which without doubt shaped who I am.

I’m talking of late 80’s / early 90’s Death Metal, the sacred British Doom trinity and Norwegian Black Metal on early mid 90’s. At that time, a listener had the sensation that every album released was a sort of pioneer using similar tools and clearly different way. That’s the value I’ve always been interested in, despite sounding so pretentious. It’s not an easy path to walk, but the fact you say that our music is recognizable from the first listen gives me a really special feeling of satisfaction and pride.

I like to speak about language, not sound... Jade’s proposal might be read from the eyes of that past time, but shall be filtered by this attitude of trying to offer a new perspective to an existing point of view. I guess that playing in different bands for almost 30 years has to have an impact on the way you read those past references, so, I agree with your point about us but without a sort of innovating aim… Music from any genre and time still has path to be developed. The difference comes naturally from the fact we all are different, but having open heart and mind to cross the line.

I like to compose at night, at my home studio… usually from a lead guitar melody that might lead the whole song. It’s a matter of working a solid and coherent music story in 3 or 4 riffs, melodies, that are dressed then by a rhythmical base on guitars and drums, as primitive as possible.

I don’t think on new music until I know I should start planning a new release, and that’s always after putting all my heart on the post release stages and parcels, like Live activity, promotion or so…I don’t jump into a new song until I close the one I’m working in, and there hasn’t been a single song I created that wasn’t included in a collection of tracks for a release. Even more… all the creations are chronologically recorded and released as I did them. I feel that way makes more credible what Jade is and who and where comes its music from.

Everybody started with music somehow. What were your beginnings? When did you first pick up an instrument and start playing? Who inspired you? Please reminisce for us...

I remember being at High School and sharing time with friends not only listening to music but playing some instruments and trying to work on cover bands or even with on stuff. I think I picked the bass because it was the most requested instrument at that time… Everybody wanted to play guitars, drums or even singing!!! Ha, ha, ha… I quickly developed myself on other instruments as Keyboards, in order to add atmosphere to the bands or rehearsals I was sharing with friends here and there.

It was at the time when Rock, Metal or whatever you want to mention Heavy Metal, was way more a transversal cultural movement with no the level of specificity that the end of 90’s would add on music.

I was on the branch of Heavy Metal, Thrash Metal and later Death Metal, Grind, Doom and Black Metal…while most of my High School mates were more into Hardcore and Punk stuff, I was poisoned by darkness in a way that would change my entire world until now. I started playing from Thrash to Hardcore stuff actually, but quickly at mid 90’s I began emulating the vibe of mainly Black Metal bands that inspired me to new levels. That mix of Death Metal, Doom and Black I was mentioning before.

As I mentioned before, you are a band with German-Spanish roots. Is the history of both countries somehow reflected in your work? We are all influenced by the society, the experiences, the places we grow up in. Recently, I've coincidentally read a few books set in Catalonia (I've been there on holiday too) and I have to say that I was literally fascinated by the history!

Not in our case…or not in the direct way that for instance performs on another of my bands like Foscor. I’m pretty sure that the person I am has been shaped not only from the music I’ve been listening, which at some point has depended on what I’ve been able to discover from the place I live… but from the cultural background I’ve been raised in. But Jade was a project I wanted to reach timeless levels of reading from music to lyrical parcels, so having the sources on far ancient cultural points makes it be way more distant from our reality than with other bands.

There’s probably a sense of clarity on where exploring and how history and tradition might open a wide door to explore… as it happens with the Catalan culture, but this is way more connected to who am I and the attitude behind Jade, than the band itself.

 

What does music mean to you? Is it a hobby, a relaxation, a lifestyle? For example, I can't exist without music at all. I listen to it from morning till night, I dose it according to my mood and taste. I'm the fool with headphones on, lost in my own world. How do you perceive music, death metal?

I’m a music consumer since my youth years, and not only metal on all its variants, but Post Punk, Pop Music and Classical music stuff. I have less time than I used to have for properly listening an album, take out the envelope and enjoy of this sort of ritual… but I do need to be connected to the music I’ve been linked since my early years to the new I’m adding and still discovering.

I always love to live music, not simply listen music… So I guess that having a band, attending concerts or being in touch with all sort of industry agents makes me have a full or richer experience than when I started just listening.

Trading in the 90’s was something I learnt after joining bands with an international approach to how develop a music project. But definitely that time was the seed to who I am now and how I still can count many friends out there met from the shared passion for music. Lifestyle I would say matches better with the definition of who I am.

Necessary question at the end. What are JADE planning in the next few months? If you have something to say and would like to tell it to fans, promoters, labels, you have the opportunity, here is the space...

We are now on mid-August, and in less than a months we will not only embark ourselves in a 10 dates tour with our country mates Totengott, but release new stuff with a friend band. We are waiting to the official press release, but a limited batch of copies on one of the most incredible formats I enjoy listening music, will be out.

The dates we have scheduled for “A Veil Of Dreams” Tour 2025 are as follows:

12.09 FR - LYON - Over Eighteen Motors w/ South Of Hell

13.09 FR – STRASBOURG – Le Local

14.09 NL – LEEUWARDEN – Alternative Café Mukkes w/ Mourn

15.09 GER - MÜLHEIM AN DER RUHR - AZ Mülheim

16.09 GER - BREMEN - Zollkantine w/ Hallucinate

17.09 GER - HAMBURG - Bambi galore w/ Hallucinate

18.09 GER - WOLFSBURG - s.v. Jugendhaus Ost w/ Hallucinate

19.09 GER - WEIMAR - Party.San Herbstoffensive VI*

20.09 GER - DRESDEN - HD - Die Rock& Metalbar

Additionally, before that tour, we will be playing at this fantastic lineup festival in our hometown

06.09 SP - BARCELONA | Sadistic Intent + Krypts + Eurynomos + Hellish Crossfire... | Foment Martinenc


Thank you so much for your music and for this interview. I think you can guess what I'm going to do. I'm going to turn off all the lights and let the new album "Mysteries Of A Flowery Dream" take me to other worlds. I wish you all the best in your personal lives as well! Good luck to you!

Thanks a lot Jakub!! It’s been a pleasure to share these words and chat in your site. I really hope we can meet us soon in person, that would make this experience and relation way more special and richer. Keep up the great job you do!! Cheers!


Recenze/review - JADE - The Pacification Of Death (2022):

Recenze/review - JADE - Smoking Mirror (2019):





---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - JADE - Mystický, rituální atmosférický death metal, který vás vezme na výlet do jiných dimenzí! Staré legendy znovu ožívají!


Rozhovor s atmospheric death metalovou skupinou - JADE.

Odpovídal Joan Fiar (basa, zpěv), děkujeme!

Recenze/review - JADE - Mysteries Of A Flowery Dream (2025):

Ave JADE! Zdravím do mystického undergroundu. Hned na začátek bych vám moc chtěl poděkovat za vaší hudbu. Sleduji vás již od první demonahrávky a hrajte přesně takový ten záhadný, magický death metal, který koluje i v mých žilách. Na letošní novou nahrávku jsem se moc těšil a když mi přišla na recenzi, byl jsem ihned ztracen. Mohl bys nám prosím novinku představit? Jak vznikala a jakým směrem jste se chtěli vydat?

Milý Jakube, jsem si dobře vědom podpory, kterou jsi nám od začátku poskytoval, a nemám dost slov, abych popsal, jak si toho vážíme… Moc děkuji za práci, kterou děláš pro underground, metalovou komunitu a samozřejmě i pro naši hudbu. K nezaplacení!

„Smoking Mirror“ vzniklo z primitivismu, jako cesta, na které jsme dali dohromady nějaké nápady a nastavili cestu, kterou jsme se od té doby vydali. Debutové album z roku 2022 „The Pacification of Death“ pravděpodobně odhalilo naši dosavadní deathmetalovější stránku, ale s mnohem vrstevnatější kompozicí a aranžmá, zatímco 3 skladby z „The Sempiternal Wound“ mají mnohem více doomový jazyk. Druhé album pravděpodobně klade rovnováhu na stranu black metalu díky atmosféričtějšímu a hutnějšímu přístupu k hudbě, ale nikdy to nebylo nic plánovaného.

Nerad používám označení black metal mimo atmosféru, ale jsem si docela jistý, že tvoji čtenáři a posluchači alba pochopí, co tím myslím. Jako posluchači Jade mají zkušenosti z minulých let a s tímto novým albem je teprve potkají, je potřeba hrát hru s rovnováhou, to vše s hlavním cílem, tzv. emocemi. Hudba musí vyzařovat emoce, hustotu a být dynamická. Rád bych, aby někdo vnímal hudbu Jade pod názvem kapely, tak jak se podle mého názoru děje u mnoha dalších kapel, jako například Bolt Thrower nebo Katatonia v minulosti, nebo dnešních Bölzer, abychom jmenovali alespoň tři.

Takže spíše než redefinování našeho stylu/zvuku chci věřit, že stále více formujeme náš vlastní jazyk.


Mě osobně přijde nové album „Mysteries Of A Flowery Dream“ ještě záhadnější, mystičtější. Připadám si při poslechu, jako bych navštívil nějaký starodávný rituál. Novinka mi přijde ale trošku komplikovanější, náročnější na poslech. Co je toho příčinou? Všiml jsem si, že došlo k výměně muzikantů? Proč vlastně?

Upřímně řečeno, změna sestavy nemá nic společného s kompozicí alba ani s aranžmá kromě syntezátorových sekcí v některých úvodních písních. Na tomto albu jsme pokračovali ve stejné metodě jako v debutovém EP. Demo písně jsem vytvořil já, a pak jsme se vrhli na kytarové aranžmá spolu s A. Mám pocit, že dát mu svobodu aranžovat kytarové linky s jeho jedinečnými harmonickými schopnostmi, bylo nejlepší rozhodnutí, jaké jsem kdy udělal. Ale to není vše... ve skutečnosti jsme tentokrát udělali jakousi předprodukční verzi alba mezi studiovým nahráváním a mými prvními demy. V podstatě proto, abychom měli více času na dokončení písní a práci s trochou větší zpětnou vazbou a šancí na zlepšení.

Ve studiu jsme strávili více času než v předchozích nahrávkách hledáním dobrého zvuku pro každý nástroj a tím, jak mezi nimi funguje frekvence atd. Měli jsme jasno v tom, že kytary by měly být určujícím prvkem z hlediska produkce, stejně jako z hlediska kompozice, ale myslím, že pocit svobody a kontroly, který cítíme album za albem a koncert za koncertem, jsou jedinými důvody, proč vnímat takovou úroveň složitosti. Vůbec to není schválně… Vlastně Albertovi vždycky říkám, že Jadeova hudba musí zůstat ve své podstatě primitivní, a to i přes dodatečný heavy metalový nádech a reinterpretaci, kterou může přidat k našim vlastním zdrojům.

Jediná změna, kterou jsme udělali, je na pozici bicích, což předpokládá třetího bubeníka od našeho debutového EP. Ale to, že jsme s Budem od splitu se Sanctuarium, nám umožnilo upevnit strategie a rytmické vzorce.


Abych nezapomněl... Mohl bys nás prosím provést historií JADE. Jak vlastně kapela vznikla, kdo stál u jejích počátků? Každý pocházíte odjinud (ze Španělska, z Německa), nepůsobí vám to problémy?

Jade byl můj výtvor, jehož semínko mi v hlavě leželo téměř 20 let kvůli dlouhé cestě do Mexika. Z té cesty zbylo něco skrytého, co ve mně v roce 2017 rozhodně vyrostlo a propojilo koncepty a hudební potřeby. V té době jsem byl v kontaktu se svým kamarádem Dylanem, který žil v Berlíně a před mnoha lety hrál na bicí. Shodli jsme se v zájmech a na metalovém open air festivalu Party San v roce 2016, kde hráli Graveyard, jsme si dali jakýsi slib, že si jednou zahrajeme společně. Udělali jsme si čas na nahrání čtyřskladbového dema, které jsem dokončil během krátké pracovní návštěvy Barcelony v roce 2018, a začali jsme projekt šířit. Nejprve prostřednictvím vlastního vydání kazety a později profesionálním vydáním pod hlavičkou Pulverised Records a také s pomocí švédského labelu Nigredo Records.

Dylan byl jakousi jiskrou mých hudebních očekávání, kvůli kterým jsem cítil potřebu znovu se stát skladatelem v kapele. Moje role ve Foscoru a samozřejmě i v Graveyardu jako živého zpěváka se v poslední době omezila na vokály, texty a manažerské práce, takže to byla přirozená a organická potřeba, kterou jsem cítil. Práce s někým z jiné země byla jakousi výzvou, ale pravděpodobně to nejlepší, co Jade kdy mohl mít, jako odrazový můstek.

Od té doby do současnosti došlo k velké změně Dylanova místa, což zcela ovlivnilo jeho možnosti pokračovat ve cvičení na bicí nebo zvažovat plnění harmonogramů, které jsem chtěl dodržovat. Mluvím o debutovém albu z roku 2022 „The Pacification of Death“, které bylo podle mého názoru hotové právě v době, kdy jsem se začal zotavovat ze svého života po pandemii a velmi těžkém osobním období. Jeho role se omezila na psaní textů, které byly zahrnuty do tohoto debutového alba a také do nedávného split LP se Sanctuarium. V poslední době jsme ztratili kontakt, a proto, i když jsme tento projekt začali společně, nyní zůstáváme v tichém režimu a většinu práce s kapelou řídím já.

Takže, jelikož je to kompletní sestava kapely se sídlem v Barceloně, je to Albert v hlavní kytarové roli, u kterého moje skladby dosahují úrovně aranžmá; Bud, jako třetí bubeník, se kterým jsem pracoval, který už měl na starosti bicí linky v „The Sempiternal Wound“, zmizel, jakmile Marc odešel, aby se soustředil na své hlavní kapely Trollcave a Sanctuarium; a pak je tu Christopher, starý pes z katalánské a španělské scény, který také hraje a hrál v některých z nejvýznamnějších kapel tady a který dodává pódiu noblesní nádech a přátelskou atmosféru. Moje role zůstává  - jsem hlavním členem, skladatelem, textařem, manažerem a jakoukoli jinou mizernou rolí, kterou si dokážete představit... Miluji to, a ne proto, že bych byl nějaký strašidelný egoista, co se týče sdílení rolí v kapele. Považuji to spíše za způsob, jak usnadnit život svým kolegům z kapely a přimět je, aby se soustředili na to, když je kapela opravdu potřebuje.


Vraťme se k nové desce. První věc, které jsem si všiml, je samozřejmě obal. Autorem je Adam Burke a motivem je obrovský pavouk procházející bouří. Jak jste si vybrali motiv a jak se vztahuje k hudbě? Musím říct, že obal ve mně vyvolal spoustu zvláštních nálad. Líbí se mi, ale zároveň k němu chovám respekt. Co si o motivu myslíte a proč jste se spojili s Adamem?

Textový koncept alba se zabývá vztahem mezi životem na zemi a tajemným magickým světem snů, pro který bychom mohli identifikovat lidskou duši ve starověkých mezoamerických kulturách. Bdělá mysl a energetické tělo používané při smrti nebo ke spánku tvoří auru a zde se odehrává klíčová role snů v kosmovizi těchto kultur.

Hlavní část textového konceptu tvoří devítiúrovňová pyramida snů, kterou byste mohli přirovnat k vzestupnému procesu zdokonalování sebe sama jako jednotlivce.

Cesta do dialogu mezi vědomými a podvědomými snovými stavy a záhadami kolem nich.

S ohledem na to, jak tyto kultury chápaly svůj svět, s bohy a entitami na třech hlavních úrovních a bohatým seznamem příběhů a vzájemných vztahů, mi odkaz na mocnou měsíční bohyni Ixchel, tvořivou i destruktivní, přišel jako skvělý zdroj pro vyjádření toho, jak se zdálo, že veškerý tento život je ovládán neznámými silami. Byla spojována s Pavoukem, který vytváří nit života jako pupeční šňůru. Mohla dávat život bytostem a přírodě, ale také trestat a ve své destruktivní fázi posílat na Zemi povodně a bouře…

To byl první vodítko, které jsem sdílel s Adamem Burkem, a důležitost každé postavy v této scéně a jeho magie se přirozeně projevily, aby dovršily tento opravdu majestátní obraz.

Vždycky jsem Adamovo umění vnímal jako blízké své hudební vizi… Vychází z toho, jak jeho talent dokáže s jasností a efektivitou tvarovat a komponovat silnou a tak ikonickou myšlenku, zatímco jeho dovednosti se štětcem a barvou dokáží dosáhnout takového druhu textury, který u jiných umělců někdy nevnímám. Je to rovnováha mezi syrovostí a ne tak definovanými detaily, co se mě pravděpodobně dotýká a ve skutečnosti doplňuje můj pohled na hudbu. Jeho role je jistě stejně důležitá jako to, že je považován za dalšího člena Jade.

Kromě toho, i když obal debutového EP „Smoking Mirror“ nebyl dílem na zakázku, dát mu těch pár odkazů a prvků, které mám na mysli, je jistá sázka na úspěch hned od prvního náčrtu. Alespoň během dvou zkušeností s oběma alby si nepamatuji jedinou opravu z mé strany. I když si pamatuji, že jsem ho požádal, aby přidal ještě pár prvků (přízraky v případě obalu „The Pacification…“ a ascending bodys na novém albu), aby se koncept plně vyjádřil.


Zvuk, ano, zvuk je vždycky velmi důležitý. U vaší hudby to platí ještě víc než kde jinde. Musí být slyšet každý tón, každá nota, aby vynikla jejich síla. Vy jste se svěřili do rukou Javiho Bastarda a Jaimeho G. Arellana. S jakými pocity jste šli do studia a jakou jste měli představu? Jak se dá vlastně docílit takhle majestátního, dobře čitelného a zároveň neklidného a mystického zvuku?

Od úplně prvního EP opakujeme vzorec používaný v Moontower Studios. Javi, jeho majitel, je náš dlouholetý přítel a kolega z kapely v Graveyard. Známe se perfektně a věci se mohou odvíjet tím nejefektivnějším, nejproduktivnějším a nejdůvěryhodnějším způsobem, jaký si dokážete představit. Takže mít Javiho a jeho Moontower Studios jako místo, kde se věci dějí, je prostě sázka na jistotu a samozřejmě privilegium.

U předchozích vydání jsme vždy začínali nahrávat bicí tam a pak jsme se na několik týdnů u nás doma snažili nahrát kytary, basu a zpěv. Poté jsme naše linky ve studiu reampovali a mixovali, až do finálního mixu, který jako obvykle prošel jen velmi malými úpravami oproti Javiho původnímu návrhu. Jedinou změnou oproti předchozím věcem bylo, že finální mastering byl poslán našemu příteli Jaime G. Arellanovi, aby z jeho Orgone Studios v Portugalsku získal ještě lepší skladby.

Pravděpodobně je mnohem více pracovních souborů doma mezi A. a mnou během nahrávání akordů a vokálů než v samotném studiu. Mějte na paměti, že existuje předprodukční práce z mých prvních dem, která poskytuje dobré vodítko pro to, k čemu dojdeme v procesu finálního nahrávání. Myslím si ale, že neexistuje lepší tým, který by ztvárnil naše myšlenky, než Javi z Moontower a Jaime z Orgone. S Javim jsem mnohokrát mluvil o tom, jak vnímám a chápu hudbu, ať už je to death metal, black metal nebo mnohem progresivnější přístup. Vždycky je tam pocit emocí a nehmotná aura, která musí všechno pokrýt jako příchuť... je to způsob, jakým vnímáme hudbu jako kanál k zahájení dialogu se sebou samými a s něčím nehmotným daleko za hranicemi.

 

V textech se vydáváte do starých kultur, zaobíráte se duchovnem, temnotou, mystikou. Kde pro ně berete inspiraci? Z jakých knih čerpáte? Opravdu se mi líbí, že dáváte textovou stránku tolik vyniknout, že má jasné myšlenky a nápady. Nebývá to u death metalu příliš časté, přitom je to velmi důležité. Jak vznikaly texty pro nové album?

Lyrický koncept alba se zabývá vztahem mezi životem na zemi a tajemným magickým světem snů, s nímž bychom mohli ve starověkých mezoamerických kulturách identifikovat lidskou duši. Bdělá mysl a energetické tělo používané při smrti nebo ke spánku tvoří auru a to, jak sny hrají klíčovou roli v kosmovizi těchto kultur, je to, co zde přebývá.

Toto je poetizovaná cesta do dialogu mezi vědomými a podvědomými snovými stavy a záhadami kolem nich.

„Květinový sen“ je opilý stav extáze, pro který dochází k lucidnímu snu. Tohoto stavu můžeme dosáhnout i za bdělého stavu, změnou našeho stavu vědomí, spojením tonálního (bdělého stavu) a nahuálního (stavu spánku/snění) v tom, co lze nazvat denním sněním nebo sněním za bdělého stavu.

Od mezoamerických kultur po čínské a jihoasijské byl zelený kámen propůjčován hlubokou duchovní symbolikou a používán k propojení pozemské úrovně s neznámým. Historie nespočetných tradic, legend a kultů zůstává pro kapelu nekonečným zdrojem témat, co se týče textů, s bohatým historickým příběhem, který je poeticky ztvárněn, což v evropské půdě prostřednictvím tohoto vzácného minerálu nenajdeme. Myslím, že jsme mnohem více zvyklí vidět svět a jeho historické pojetí očima Evropanů než z hlubin jiných kultur. Propojení všech těchto pojmů a témat, které jsem si vytvořil při studiu symboliky, a moje cesta do Mexika před 20 lety, jak jsem zmínil již dříve v rozhovoru, byly pravděpodobně důvodem k výběru tak neobvyklého názvu a návrhu této lyrické krajiny.

Obvykle se ponořím do článků, historických knih nebo online zdrojů, když mám první nápad, který chci rozvinout. V mezoamerických kulturách předků existuje epické vyprávění popisující nebeský svět a to, jak jeho vzorce mohou sloužit k překonání zlověstných časů a shromažďování temných božstev a bohů stvoření pro Maye. Podvědomý průvodce byl nalezen v lunárním kalendáři a začíná skladbou „The Stars’ Shelter“, úvodní skladbou cesty snů.

Tématem skladby „Light’s Blood“ bylo zabývat se důležitostí snů, což dokazuje, jak o nich Mayové mluvili jako o znameních, kterých se nemáme bát. Sny jsou mýty, popisované v mytické řeči. Když mluvíme o duši, existuje v lidském těle fenomén zvaný „koyopa“, který by se dal popsat jako blesk v krvi nebo nebeští hadi, se kterými se někteří rodí a jiní se probouzejí skrze silné duchovní zážitky.

The Stars’ Shelter (II) je instrumentální skladba, která slouží jako soundtrack k mexické kosmovizi předků. Vzestup a sestup sil a nebeských těles se sbíhají ve střední říši a nacházejí rovnováhu. Jak nahoře, tak dole. A jako jakási přestávka v seznamu skladeb alba.

Říká se, že Mictlán (podsvětí) není místo, ale stav odpočinku, kdy se člověk nachází v okamžiku snění. Těžký boj a přechod čelící tyranským zkouškám a trestům dosahuje vrcholu a dosahuje vytouženého odpočinku duše v textu písně „9th Episode“.

V písni „Darkness in Movement“ (Tma v pohybu) se odkazuje na 9. úroveň Temictzacoalli, toltécké pyramidy snů, která se prohlašuje za posvátné místo spánku, místo temnoty, z něhož vychází světlo. Nejsou zde žádné sny, pouze tma v pohybu a my vstupujeme do mysli Černého orla, místa původního plánu. Toto je poslední test související s mocí a egem, kde máme možnost zasáhnout do původního plánu, či nikoli, v závislosti na tom, zda dokážeme překonat světlo a temnotu mysli.

A konečně, poslední píseň slouží jako shrnutí názvu alba. „A Flowery Dream“ (Květinový sen) je opilý stav extáze, pro který dochází k lucidnímu snu. Tohoto stavu můžeme dosáhnout i za bdění, změnou našeho stavu vědomí, spojením tonálního (bdělého stavu) a nahuálního (stavu spánku/snění) v tom, co lze nazvat denním sněním nebo sněním za bdění.

 

Každý z muzikantů hraje i v jiných kapelách. Znamená to, že JADE jsou spíše projektem? Hráli jste třeba někdy naživo? A nemáte to v plánu? Dovedl bych si představit nějaký starý chrám, ruiny, ve kterých by vaše hudba myslím velmi dobře vynikla…

Jade vzniklo z potřeby znovuobjevit dva hlavní aspekty mého života. Roli skladatele, kterou jsem několik let odmítal, abych nechal prostor pro skladání kytaristům a dosáhl lepších výsledků s mou druhou kapelou Foscor... A také znovuobjevit pocit, který jsem měl během prvních let té kapely na pódiu. Začali jsme hrát v květnu 2023, jen pár měsíců po vydání našeho debutového alba „The Pacification of Death“, a během prvních 6 měsíců od propagace a vydání alba odehrajeme naživo stejný počet koncertů jako za poslední 2 roky. Jednou jsme absolvovali turné po Velké Británii a opakovaně jsme hráli v Německu, Francii, Portugalsku a Španělsku. V září odehrajeme našich prvních 10 koncertů po Evropě, a jsem si jistý, že rok 2026 bude podobný.

Upřímně řečeno, s Jade jsem se potřeboval vrátit do své komfortní zóny, k mnohem energičtějšímu vystoupení, niternějšímu a snadno formovatelnému ve studiu i na pódiu. Také mi chyběla moje role zpěváka a baskytaristy z prvních let. Už téměř 15 let se více věnuji pouze zpěvu, psaní a managementu kapely než hraní vlastní hudby.

Náš debutový koncert se skutečně konal ve středověké pevnosti v Katalánsku v roce 2023 během festivalu Necesse Mori II. Docela unikátní událost a fantastický scénář pro debut naší kapely naživo.

JADE je jednou z kapel, které jsou rozpoznatelné hned na začátku. Máte svůj vlastní výraz, svou vlastní tvář, svůj vlastní rukopis. Zajímalo by mě, jak vlastně vzniká nová píseň? Kdy se zrodí první nápad? Je to ve studiu? Nebo doma, kde je ticho a mír? Kdy přichází inspirace?

Základy Jade jsou zasazeny do minulého hudebního období, ve kterém jsem cítil, že se potřebuji vrátit po mnoha letech snahy rozvíjet jiné hudební cesty prostřednictvím svých ostatních kapel. Potřeboval jsem zachránit to, co mělo být hlavní hudební inspirací mého mládí a co bezpochyby formovalo to, kým jsem.

Mluvím o death metalu z konce 80. a začátku 90. let, posvátné trojici britského doomu a norském black metalu z počátku poloviny 90. let. V té době měl posluchač pocit, že každé vydané album je jakýmsi průkopníkem, který používá podobné nástroje a zjevně jiný způsob. To je hodnota, která mě vždycky zajímala, i když to zní tak okázale. Není to snadná cesta, ale fakt, že říkáte, že naše hudba je rozpoznatelná na první poslech, mi dává opravdu zvláštní pocit uspokojení a hrdosti.

Rád mluvím o jazyce, ne o zvuku... Jadeův návrh by mohl být čten očima minulé doby, ale měl by být filtrován tímto postojem, který se snaží nabídnout novou perspektivu stávajícímu úhlu pohledu. Myslím, že hraní v různých kapelách po dobu téměř 30 let musí mít vliv na způsob, jakým čtete minulé odkazy, takže s vaším názorem na nás souhlasím, ale bez jakéhokoli inovativního cíle... Hudba z jakéhokoli žánru a doby má stále cestu, kterou se má rozvíjet. Rozdíl přirozeně pramení z toho, že jsme všichni jiní, ale máme otevřené srdce a mysl k překročení hranic.

Rád komponuju v noci, ve svém domácím studiu… obvykle s melodií sólové kytary, která může vést celou píseň. Jde o to, vytvořit solidní a souvislý hudební příběh ve 3 nebo 4 riffech, melodiích, které jsou pak oblečeny v rytmickém základu kytar a bicích, co nejprimitivnějším způsobem.

Nepřemýšlím o nové hudbě, dokud nevím, že bych měl začít plánovat nové vydání, a to vždycky poté, co vložím celé své srdce do fází a úkolů po vydání, jako jsou živé aktivity, propagace nebo tak něco… Neskáču do nové písně, dokud nedokončím tu, na které pracuji, a neexistuje jediná píseň, kterou jsem vytvořil, která by nebyla zahrnuta do kolekce skladeb k vydání. A co víc… všechny výtvory jsou chronologicky nahrané a vydané tak, jak jsem je dělal. Myslím, že to dává důvěryhodnější představu o tom, co Jade je a od koho a odkud pochází jeho hudba.

Každý s hudbou nějak začínal. Jaké byly vaše začátky? Kdy jsi poprvé vzal do ruky nástroj a začal hrát? Kdo tě inspiroval? Prosím, zavzpomínej si pro nás...

Pamatuji si, jak jsem byl na střední škole a trávil čas s přáteli, nejen poslouchal hudbu, ale i hrál na nějaké nástroje a snažil se pracovat na cover kapelách nebo dokonce s něčím novým. Myslím, že jsem si vybral basu, protože to byl v té době nejžádanější nástroj... Všichni chtěli hrát na kytary, bicí nebo dokonce zpívat!!! Ha, ha, ha... Rychle jsem se rozvinul i na jiné nástroje, jako klávesy, abych kapelám nebo zkouškám, které jsem sdílel s přáteli, dodal atmosféru.

Bylo to v době, kdy rock, metal nebo jakkoli chcete zmínit heavy metal, byl mnohem více průřezovým kulturním hnutím bez úrovní specifičnosti, kterou konec 90. let dodal hudbě.

Pohyboval jsem se na větvi heavy metalu, thrash metalu a později death metalu, grindu, doomu a black metalu... zatímco většina mých spolužáků ze střední se více věnovala hardcoru a punku, já byl otráven temnotou způsobem, který změnil celý můj svět až doteď. Začal jsem hrát od thrashe po hardcore, ale v polovině 90. let jsem začal napodobovat atmosféru převážně black metalových kapel, které mě inspirovaly na novou úroveň. Směs death metalu, doomu a blacku, o které jsem se zmiňoval.

Jak jsem již zmínil, jste kapela s německo-španělskými kořeny. Odráží se ve vaší tvorbě nějak historie obou zemí? Všichni jsme ovlivněni společností, zážitky, místy, kde vyrůstáme. Nedávno jsem shodou okolností četl pár knih, které se odehrávají v Katalánsku (byl jsem tam i na dovolené) a musím říct, že mě ta historie doslova fascinovala!

Ne v našem případě... nebo ne tak přímo, jakým například hraji v jiné mé kapele, jako je Foscor. Jsem si celkem jistý, že člověk, kterým jsem, nebyl formován jen hudbou, kterou jsem poslouchal, což v určitém okamžiku záviselo na tom, co jsem dokázal objevit v místě, kde žiji... ale také kulturním zázemím, ve kterém jsem vyrůstal. Ale Jade byl projekt, u kterého jsem chtěl dosáhnout nadčasových úrovní čtení od hudby po texty, takže zdroje z dávných kulturních středisek ho činí mnohem vzdálenějším od naší reality než u jiných kapel.

Pravděpodobně existuje pocit jasnosti ohledně toho, jak historie a tradice mohou otevřít široké dveře k objevování... jako se to děje s katalánskou kulturou, ale to jsem mnohem víc spojen s tím, kdo jsem a s postojem, který stojí za Jade, než se samotnou kapelou.

Co pro tebe znamená muzika? Je koníčkem, relaxem, životním stylem? Třeba já nemůžu bez hudby vůbec existovat. Poslouchám ji od rána do večera, dávkuji si ji podle nálady a chuti. Jsem ten blázen se sluchátky na uších, ztracený ve svém vlastním světě. Jak vnímáš hudbu, death metal ty?

Jsem hudebním konzumentem od mládí, a to nejen metalu ve všech jeho variantách, ale i post-punku, popu a klasické hudby. Mám méně času než dřív na to, abych si pořádně poslechl album, vytáhl obálku a užil si tento druh rituálu... ale potřebuji být propojen s hudbou, která mě spojuje od útlého věku, s tím novým, co přidávám a stále objevuji.

Vždycky jsem rád žil hudbu, ne jen ji poslouchal... Takže si myslím, že mít kapelu, účastnit se koncertů nebo být v kontaktu se všemi možnými agenty z hudebního průmyslu mi dává plnohodnotnější nebo bohatší zážitek než když jsem začínal jen s poslechem.

Obchodování v 90. letech bylo něco, co jsem se naučil poté, co jsem se připojil ke kapelám s mezinárodním přístupem k hudbě. Ale rozhodně to byla doba, která se stala zárodkem toho, kým jsem teď a jak stále můžu mít mnoho přátel, které jsem potkal díky společné vášni pro hudbu. Řekl bych, že můj životní styl lépe odpovídá definici toho, kým jsem.

Nezbytná otázka na závěr. Co chystají JADE v nejbližších měsících? Pokud máš něco na srdci a chtěl bys to vzkázat fanouškům, promotérům, labelům, máš možnost, zde je prostor…

Jsme v polovině srpna a za necelý měsíc se nejen vydáme na desetidenní turné s našimi  kamarády Totengott, ale také vydáme nové věci s touto spřízněnou kapelou. Čekáme na oficiální tiskovou zprávu, ale limitovaná várka kopií v jednom z nejúžasnějších hudebních formátů, které rád poslouchám, bude venku.

Termíny turné „A Veil Of Dreams“ 2025 jsou následující:

12.09 PÁ - LYON - Over Eighteen Motors s South Of Hell

13.09 PÁ – ŠTRASBURG – Le Local

14.09 NL – LEEUWARDEN – Alternative Café Mukkes s Mourn

15.09 NĚM - MÜLHEIM AN DER RUHR - AZ Mülheim

16.09 NĚM - BREMEN - Zollkantine s Hallucinate

17.09 NĚM - HAMBURG - Bambi galore s Hallucinate

18.09 NĚM - WOLFSBURG - s.v. Jugendhaus Ost s Hallucinate

19.09 NĚMECKO - VÝMAR - Party.San Herbstoffensive VI*

20.09 NĚMECKO - DRÁŽĎANY - HD - Die Rock& Metalbar

Navíc, před tímto turné budeme hrát na tomto fantastickém festivalu v našem rodném městě

06.09 SP - BARCELONA | Sadistic Intent + Krypts + Eurynomos + Hellish Crossfire... | Foment Martinenc


Děkuji moc za vaši muziku i za tenhle rozhovor. Asi tušíš, co jdu udělat. Zhasnu všechna světla a nechám se unášet novým albem „Mysteries Of A Flowery Dream“ do jiných světů. Přeji vám vše dobré i v osobních životech! Ať se vám daří!

Moc děkuji, Jakube!! Bylo mi potěšením sdílet tato slova a popovídat si na tvých stránkách. Doufám, že se brzy setkáme osobně, což by tento zážitek a vztah učinilo mnohem výjimečnějším a bohatším. Jen tak dál ve skvělé práci, kterou děláš!! Na zdraví!



čtvrtek 8. května 2025

Recenze/review - JADE - Mysteries Of A Flowery Dream (2025)


JADE - Mysteries Of A Flowery Dream
CD 2025, Pulverised Records

for english please scroll down

Na jedné straně máme moderní, složité a sofistikované technologie, na té druhé stále věříme, že existuje něco neuchopitelného, něco mystického, co se promítá do našich snů i myšlenek. Nosíme s sebou amulety, vzácné kameny, odříkáváme mantru nebo různé modlitby. JADE jsou kapelou, která ve mě probouzí spoustu podivných emocí. Pokaždé, a nové album není výjimkou, se ztratím někde mezi snem a bděním. V chladné mlze různých temných představ. Jako bych se vrátil ke svým vlastním kořenům. Na hřbitov, na kterém leží moji předci.

Jasnou definicí stylu, který pánové hrají, je atmosférický death metal. Přidávány jsou ale další elementy. Vzdušný black metal, doomové nálady, ale hlavně jakýsi těžko definovatelný neklid, který mě provází při každém poslechu. Nestojí někdo ve stínu? Není to můj vlastní démon? Ptám se, když kráčím nočními  ulicemi se sluchátky na uších. 


Někde tam ve vesmíru nebo hluboko v podzemí jsou odpovědi na mé otázky. Nasbíral jsem jich za svůj život spoustu a někdy to vypadá, že už se nikdy nedozvím pravdu. V hudbě je tu něco metafyzického, éterického, tajemného, návykového. Určitě jste někdy vystoupali na vysokou horu a dívali se dolů, do hlubiny. Umíme létat, ptali jste se a bylo to tak lákavé. Jen tak se chvilku vznášet, padnout do hlubiny a roztříštit se na tisíc kousků. Ano, přesně takhle se cítím i při poslechu "Mysteries Of A Flowery Dream". Jsou věci mezi nebem a zemí, které neumí nikdo vysvětlit. Tajemné, zlé, záhadné, povznášející a vznešené, stejně jako hudba, kterou nám tahle německo-španělská kapela přináší. Novinka je přesně tím druhem nahrávky, kterou si budete pouštět v deštivých chladných dnech. V momentech, kdy je příroda stále silnější než my, nebohý lidský rod. Skladby jsou velmi dobře, přesvědčivě napsány, líbí se mi i zvuk, který je masivní a vzdušný zároveň. Mám pocit, že se mi jednotlivé melodie postupně dostávají do krve a vytvářejí v mých žilách malé kousky ledu. Je to spíše magický rituál, s pradávnou silou, se spoustou zajímavých momentů. Někdy se jen tak zastavím a dívám se do tmy. Postupně přidávám hlasitost, užívám si jednotlivé melodie, muzika se již před nějakým časem stala mojí pevnou součástí. Určitě se jedná o záležitost pro vnímavější posluchače. V základech lze vystopovat staré death metalové prvky, na kterých jsou vystavěny mlhavé kompozice. Platí tu více, než kde jinde, že je lepší poslouchat, než psát slova. Mystický, rituální atmosférický death metal, který vás vezme na výlet do jiných dimenzí! Staré legendy znovu ožívají! 


Asphyx says:

On the one hand, we have modern, complex and sophisticated technologies, on the other hand, we still believe that there is something elusive, something mystical, which is reflected in our dreams and thoughts. We carry amulets, precious stones, chant mantras or prayers. JADE is a band that awakens a lot of strange emotions in me. Every time, and the new album is no exception, I get lost somewhere between dreaming and waking. In a cold fog of various dark fantasies. It's like I've returned to my own roots. To the cemetery where my ancestors lie.

The clear definition of the style that these guys play is atmospheric death metal. But other elements are added. Airy black metal, doom moods, but mainly a kind of hard to define restlessness that accompanies me every time I listen to it. Is anyone standing in the shadows? Isn't it my own demon? I ask myself as I walk the night streets with headphones on.


Somewhere out there in the universe or deep underground are the answers to my questions. I've collected a lot of them in my lifetime, and sometimes it seems like I'll never know the truth. There's something metaphysical, ethereal, mysterious, addictive about music. I'm sure you've climbed a high mountain and looked down into the depths. Can we fly, you asked, and it was so tempting. Just to float for a moment, to fall into the depths and shatter into a thousand pieces. Yes, that's exactly how I feel listening to "Mysteries Of A Flowery Dream". There are things between heaven and earth that no one can explain. Mysterious, evil, enigmatic, uplifting and sublime, just like the music this German-Spanish band brings us. This new release is exactly the kind of record you'll be listening to on rainy, cold days. In moments when nature is still stronger than us, the poor human race. The songs are very well, convincingly written, and I like the sound, which is massive and airy at the same time. I feel like the individual melodies are gradually getting into my blood, creating little chunks of ice in my veins. It's more of a magical ritual, with ancient power, with lots of interesting moments. Sometimes I just stop and stare into the darkness. I gradually turn up the volume, enjoying the individual melodies, the music having become a firm part of me some time ago. This is definitely a matter for the more perceptive listener. The old death metal elements can be traced in the foundations on which the hazy compositions are built. It is more true here than anywhere else that it is better to listen than to write words. Mystical, ritualistic atmospheric death metal that will take you on a trip to other dimensions! Old legends come alive again!


Recenze/review - JADE - The Pacification Of Death (2022):

Recenze/review - JADE - Smoking Mirror (2019):


TRACKLIST
1. The Stars’ Shelter
2. Light’s Blood
3. Shores Of Otherness
4. The Stars’ Shelter (II)
5. 9th Episode
6. Darkness In Movement
7. A Flowery Dream

LINE-UP
J. - Bass & Vocals (Foscor, Graveyard)
A. - Guitars (Vidres a la Sang, Foscor, White Stones)
C. - Guitars & Synths (Todo Mal)
B. - Drums (Todo Mal)


TWITTER