Recenze/review - FUNEBRARUM - Beckoning the Void of Eternal Silence (2026) ~ DEADLY STORM zine

FUNEBRARUM - Beckoning the Void of Eternal Silence

CD 2026, Pulverised Records

for english please scroll down

Na hřbitovech mě vždycky fascinovalo mrazivé ticho, které mě uklidňovalo a nutilo mě přemýšlet o věcech, které nejsou z tohoto světa. Sedával jsem dlouhé roky ve stínu stoletých stromů. Čítával jsem nápisy na náhrobcích a představoval si, jaký asi měli zemřelí život a smrt. Poslouchal jsem u toho vždy staré, prašivé death metalové kapely, které krásně morbidně dotvářely chladnou a temnou atmosféru. Nové album FUNEBRARUM z New Jersey probudilo nemrtvé.

Exhumace hrobů započala již s prvním tónem. Vzduchem se vznášel pach hniloby a ve tvářích kdysi zemřelých se zrcadlila nenávist. Přišli se pomstít, za všechny křivdy, za bolest, za utrpení, napadlo mě jako první, když jsem znovu a znovu zapínal play na svém přehrávači a už dávno jsem nebyl ve svém pokoji, ale procházel jsem se nekonečnými chodbami podsvětí. FUNEBRARUM jsou zpět, silnější než kdy dřív.

Když jsem v roce 2017 viděl kapelu naživo na jednom pražském koncertě u nás v České republice, připadal jsem si jako prokletý. Jako bych se ztratil v krvavé mlze a do žil se mi postupně dostaly všechny mrtvolné melodie, shnilý odér mokvajících nálad. Kapela kolem mě omotala pevné pavučiny děsivých snů, stejně jako v případě nové nahrávky "Beckoning the Void of Eternal Silence". Album je velmi dobře napsané, složené, má v sobě pověstný drive, pradávnou sílu a energii, posbírané hluboko v podzemí. Kolem celého alba se vznáší doomový, smradlavý zápach a já nemohu jinak, než se spokojeně kývat do rytmu, užívat si jednotlivé nuance a řvát spolu s kapelou do tmy. Jsme jedné krve, říkám si pokaždé, když exhumuji svůj vlastní hrob. Není nutné se bavit o zvuku, který je masivní, prašivý a dobře čitelný, netřeba diskutovat o motivu na obalu, který je stylový, dobře zapamatovatelný a k předkládané hudbě se přesně hodí, jako k mrtvému rakev. Fanoušci kapel jako TOMB MOLD, AUTOPSY, DEMIGOD, INCANTATION, DISMA, DEAD CONGREGATION, GRAVE, IGNIVOMOUS by určitě měli zbystřit pozornost. Hraje se zde hlavně pro ně i pro všechny prokleté a démony temnoty. Při společných seancích sedávám u starého hrobu a prosévám mezi prsty prach svých předků. Mám smrtící kov této odrůdy zakódovaný hluboko ve své DNA a z nové desky cítím, že jsou na tom Američané úplně stejně jako já. Mají talent pro všechny záhrobní věci, které čekají člověka, když zemře krutou smrtí. Připadá mi, že byly na povrch vytaženy pradávné pudy, touha zabíjet hudbou, že byly zhmotněny ty nejšílenější noční můry. Staré rány, nasbírané na onom světě začaly znovu bolet. Nemrtví povstali za zvuků novinky a mají v očích nenávist. Přišli se pomstít. Mám silného adepta na nejlepší album letošního roku, alespoň za mě, za starého prašivého psa, který hlídá vstup do podsvětí již od devadesátých let minulého století. Na hřbitovech mě vždycky fascinovalo mrazivé ticho, které mě uklidňovalo a nutilo mě přemýšlet o věcech, které nejsou z tohoto světa. Starodávnými chorobami nasáklý surový, temný a chladný death metal s doomovým odérem, u kterého se probouzejí nemrtví! Prašivá a shnilá odpověď na děsivé ozvěny ze záhrobí!

Asphyx says:

In cemeteries, I’ve always been fascinated by the eerie silence, which calmed me and made me think about things beyond this world. For many years, I would sit in the shade of century-old trees. I would read the inscriptions on the gravestones and imagine what kind of lives and deaths the deceased might have had. While doing so, I would always listen to old, dusty death metal bands, which beautifully and morbidly complemented the cold and dark atmosphere. The new album by FUNEBRARUM from New Jersey has awakened the undead.

The exhumation of the graves began with the very first note. The stench of decay hung in the air, and hatred was reflected in the faces of the once-dead. They’ve come to seek revenge for all the injustices, for the pain, for the suffering was my first thought as I hit play on my player over and over again, no longer in my room but wandering through the endless corridors of the underworld. FUNEBRARUM are back, stronger than ever.

When I saw the band live at a concert in Prague here in the Czech Republic back in 2017, I felt as if I were cursed. It was as if I had gotten lost in a bloody fog, and all those deathly melodies, that rotten stench of damp, gloomy moods, were gradually seeping into my veins. The band has wrapped me in a tight web of terrifying dreams, just as they do on their new album, "Beckoning the Void of Eternal Silence". The album is very well written and composed; it possesses that legendary drive, ancient power, and energy gathered deep underground. A doom-laden, stinking stench hovers over the entire album, and I can’t help but nod contentedly to the rhythm, savoring every nuance and screaming along with the band into the darkness. We are of the same blood, I tell myself every time I exhume my own grave. There’s no need to discuss the sound, which is massive, gritty, and clear; nor is there any need to debate the cover art, which is stylish, memorable, and fits the music on offer as perfectly as a coffin fits a corpse. Fans of bands like TOMB MOLD, AUTOPSY, DEMIGOD, INCANTATION, DISMA, DEAD CONGREGATION, GRAVE, and IGNIVOMOUS should definitely pay close attention. They play here mainly for them, as well as for all the damned and the demons of darkness. During our group sessions, I sit by an old grave and let the dust of my ancestors slip through my fingers. I have this deadly metal deeply encoded in my DNA, and from the new album, I can tell that Americans feel exactly the same way I do. They have a talent for all the otherworldly things that await a person when they die a cruel death. It seems to me that ancient instincts have been brought to the surface the desire to kill with music that the craziest nightmares have been made real. Old wounds, gathered in the afterlife, have begun to hurt again. The undead have risen to the sounds of this new release, and hatred burns in their eyes. They have come to seek revenge. I have a strong contender for the best album of the year at least in my opinion, as an old mangy dog who has been guarding the entrance to the underworld since the 1990s. In cemeteries, I’ve always been fascinated by the chilling silence, which calmed me and forced me to think about things not of this world. Raw, dark, and cold death metal steeped in ancient diseases, with a doom-laden scent, that awakens the undead! A mangy and rotten answer to the terrifying echoes from beyond the grave!

about FUNEBRARUM on DEADLY STORM ZINE:

Recenze/review - FUNEBRARUM - Exhumation Of The Ancient (2016)

Report, photos, video - FUNEBRARUM, PHRENELITH, LEZOK - club 007, Strahov, Prague - 23. 5. 2017

tracklist:

1. The Arrival (Intro)

2. Beckoning the Void of Eternal Silence

3. Sa Nagba Amāru

4. Through the Barren Halls of Grieving Emptiness

5. Into Dark Domains

6. Ancestral Manor (Intro)

7. Anhela Odor Mortuorum (The Adepts)

8. From Rotting Burial Shrouds