DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkeminterview. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkeminterview. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 20. června 2026

Interview - NECROMORBID - A diabolical, bloody, raw black death metal ritual!


Interview with black death metal band from Italy - NECROMORBID.

Recenze/review - NECROMORBID - Ceremonial Demonslaught (2026):

Ave NECROMORBID! Greetings to the Italian underground. I hope everything is going well over there. It should be you’ve released the third fantastic full-length album of your career this year. I have to admit, it literally pinned me to the wall. It’s dark, energetic, and cuts like a sharp knife. It’s very clear that you’ve done a great job and brought a lot of talent to the table. How do you view the new album in relation to your previous work? Where did you want to take things, and in what ways do you think the recordings differ?

First of all, thanks for the support and the appreciation for the new album. We see Ceremonial Demonslaught as the natural continuation of what Necromorbid has always represented, but at the same time it is probably our most focused and mature work so far. We wanted to push the aggression, darkness and ritualistic atmosphere even further without losing the raw and primitive essence of the band. Compared to previous releases, the songwriting is more compact and direct, but still chaotic and violent in spirit. We paid more attention to atmosphere and intensity, trying to create something oppressive from beginning to end. The recordings also feel more organic and powerful while still keeping the savage underground attitude intact.


“Ceremonial Demonslaught” embodies all the attributes of good death and black metal. For me personally, it’s an album I love coming back to. How did it come about? How does NECROMORBID compose new material?

The album came naturally through our shared vision of extreme music and devotion to the spirit of war metal and chaotic black death metal. We do not follow a fixed formula when composing. Usually everything starts from riffs and ideas built around aggression, atmosphere and instinct. We focus on intensity rather than technicality, trying to create something violent but still memorable in its own obscure way. Every song must carry the same feeling of devastation and spiritual darkness that defines Necromorbid. The whole process is very organic and driven by conviction rather than calculation.

I looked it up and saw that Arthur Rizk is credited with the mastering. I have to confirm that the sound is absolutely killer. It keeps making me turn up the volume on my stereo. Arthur Rizk created a sound for you that is brutal, raw, yet dark and animalistic. What was it like working with him, and why him specifically? Which studio did you record in, and how did everything go?

We worked with Arthur Rizk for the mastering because we knew he understood how to preserve the violent and raw nature of extreme metal without making it sound artificial or overproduced. We wanted the album to sound aggressive, dark and organic, and he perfectly understood that vision. The collaboration was very professional and straightforward. The album was recorded at Virus Studio in Monteriggioni, a professional studio where we immediately felt comfortable. From the beginning there was a clear understanding between us regarding the direction we wanted to take with the sound of the album. We shared the same vision about preserving the violent and oppressive atmosphere while keeping the sound powerful and authentic. We were never interested in a polished production — the goal was to maintain the chaos and brutality without losing strength and clarity.


An integral part and a sort of bonus for fans today is the CD. You released it on the Godz ov War Productions label, and it features a terrifying, hellish, occult cover. Who designed it? How did you choose the motif, and how does it relate to the music on the new album?

The artwork was created by Chris Moyen, who already worked on our previous covers. For us it was natural to continue working with him because his style perfectly reflects the atmosphere and vision behind Necromorbid. His art has a dark, chaotic and ritualistic feeling that fits exactly with the spirit of Ceremonial Demonslaught. We wanted a cover that could visually represent the violence, occult atmosphere and destructive nature of the album. It was important to maintain a strong connection between the music, lyrics and visual identity, and Chris immediately understood the direction we wanted to follow.

I’ve been wandering the underworld for nearly thirty five years now, and I’ve been closely following your scene. I think we share a similar nature and taste when it comes to metal. I really like your bands. Maybe I even envy you a little we only have a few death metal bands over here that are worth checking out. Is death and black metal doing well over there? How do you perceive your scene, fans, and labels?

The Italian underground has always had strong bands and dedicated people, even if it often remains underrated compared to other countries. There are still many bands keeping the spirit of death and black metal alive with the right attitude and devotion, far from trends and superficiality. Of course, like everywhere, there are also bands more interested in image or hype, but the underground still exists for those who truly believe in it. We respect people who genuinely support extreme music — fans, labels and zines that continue to keep this culture alive. Labels like Godz Ov War Productions and many underground supporters still play an important role in preserving the essence of this scene.


You play black death metal influenced by the old school. These days, a band can’t really avoid comparisons, but I’d be interested to know how the idea to form NECROMORBID actually came about, who was and is your role model, and where you want to take your band? Are you tempted by big international festivals, for example? Would you be willing to go on tour with a more famous band?

Necromorbid was born from a common devotion to the most extreme and uncompromising forms of black and death metal, especially war metal and the chaotic spirit of the old underground. Bands such as Blasphemy, Archgoat, Beherit, Black Witchery, Sarcófago and Revenge definitely had an impact on our vision, but we never wanted to become a copy of anyone. The goal has always been to preserve a certain spirit and identity through our own sound and approach. As for live activity, we are always willing to play festivals and tours to bring our music everywhere, as we are already doing and have done in the past. For us, performing live is an important part of spreading the spirit and intensity of Necromorbid to those who support extreme underground music.

When I started my website ten years ago, my vision was to try to support bands that I felt weren’t getting much attention. To let the world know about them. I think I’m doing pretty well at it, at least judging by the feedback. How do you approach promotion? Do you leave it to the label, or do you send CDs out for reviews yourselves? For example, I buy albums that I really enjoy. How about you? Are you also fans who like to support your peers? Do you go to concerts? Do you party?

First of all, respect for people who dedicate time and effort to supporting the underground, because zines, webzines and independent promoters are still an essential part of this culture. Regarding promotion, we work together with the label, but we also try to support the album directly whenever possible. We believe underground music survives through mutual support between bands, labels, distros and dedicated listeners. We have always been supporters of the scene ourselves, buying records, attending concerts and supporting bands we respect whenever we can. We are fans before anything else. Live shows are still an important part of extreme metal for us, not only as musicians but also as listeners.


In your lyrics, you take a stand against Christianity and also explore Satanism. How did the lyrics come about, who wrote them, and where did they draw inspiration from? I’d be interested in their relationship to faith, to Christianity. I’m under the impression that Italy is a Christian country. How does faith influence you in your daily life? Have you ever had any problems? You know, inverted crosses still irritate and provoke some people…

The lyrical concept of Necromorbid is deeply connected to spiritual warfare, anti-religious themes, death and chaos. The lyrics are written by Dysangelium as an expression of a certain vision rather than simple provocation. Satanism, occultism and the rejection of imposed religious systems are part of the atmosphere and identity of the band. Italy has strong Christian roots, of course, but we have never been interested in adapting ourselves to expectations or sensitivities. Extreme metal has always represented opposition, individual thought and freedom of expression. As for reactions, some people may still feel uncomfortable with certain imagery or symbolism, but this has never influenced what we do. Necromorbid exists to express a vision without compromises.

I like to ask musicians what death/black metal means to them. How would they define it is it more of a philosophy and lifestyle for them, or “just” a way to relax? What does it mean to you? How do you perceive and experience it?

For us, black and death metal are definitely more than just music or entertainment. It is a form of expression, devotion and identity that has been part of our lives for many years. We see it as something connected to attitude, vision and authenticity rather than trends or superficial entertainment. Of course, music is also passion and personal release, but for Necromorbid there must always be conviction behind what we create and support. Extreme metal has always been about intensity, opposition and remaining true to a certain spirit.

 

Finally, a classic but important question. What does NECROMORBID have planned for the coming months? Where can we see you in concert? If you have a message for fans, labels, or promoters, this is the place…

In the coming months we will continue promoting Ceremonial Demonslaught and working to bring the new album live. At the moment we do not have any confirmed live performances scheduled, but we are actively looking for shows starting from November onward and trying to organize a tour to spread the new material as much as possible. Playing live remains an important part of Necromorbid, and we want to bring the intensity of the new album to the stage in the right context. To everyone supporting Necromorbid, fans, labels, promoters and underground zines, we give our respect and gratitude. Keep supporting true underground metal and never let its spirit disappear.

Thank you very much for the interview. I wish not only the new album great success but also that your fan base grows as much as possible. I look forward to seeing you live somewhere, and I wish you all the best both musically and personally. I’m going to blast “Ceremonial Demonslaught” in my head again!

Thank you for the support, the words about the new album and for giving space to Necromorbid through your platform. Respect to everyone who continues supporting the underground and keeping extreme metal alive. We hope to meet somewhere in the future and share the chaos live. Until then — keep the flame burning. Hails.

Recenze/review - NECROMORBID - Ceremonial Demonslaught (2026):

Recenze/review - NECROMORBID - Sathanarchrist Assaulter (2020):







---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - NECROMORBID - Ďábelský, krvavý, surový black death metalový rituál!


Rozhovor s black death metalovou skupinou z Itálie - NECROMORBID.

Recenze/review - NECROMORBID - Ceremonial Demonslaught (2026):

Ave NECROMORBID! Zdravím do italského undergroundu. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Mělo by, máte na kontě letos třetí dlouhohrající skvělé album své kariéry. Musím se přiznat, že mě doslova přikovalo na zeď. Je temné, energické, řeže ostrou hranou nože. Je hodně slyšet, že jste odvedli skvělou práci a taky velká porce talentu. Jak vnímáš novou desku v souvislosti s vaší předchozí tvorbou? Kam jak jste se chtěli posunout a v čem jsou podle tebe nahrávky odlišné?

V první řadě děkujeme za podporu a uznání nového alba. Ceremonial Demonslaught vnímáme jako přirozené pokračování toho, co Necromorbid vždy představovalo, ale zároveň je to pravděpodobně naše dosud nejsoustředěnější a nejzralejší dílo. Chtěli jsme posunout agresi, temnotu a ritualistickou atmosféru ještě dále, aniž bychom ztratili syrovou a primitivní podstatu kapely. Ve srovnání s předchozími vydáními je psaní písní kompaktnější a přímočařejší, ale stále chaotické a násilné. Věnovali jsme více pozornosti atmosféře a intenzitě a snažili jsme se od začátku do konce vytvořit něco tísnivého. Nahrávky také působí organičtěji a silněji, a přitom si zachovávají divoký undergroundový přístup.


„Ceremonial Demonslaught“ v sobě obsahuje všechny atributy dobrého death a black metalu. Pro mě osobně se jedná o desku, ke které se hrozně rád vracím. Jakým způsobem vznikala? Jak skládají nový materiál NECROMORBID?

Album vzniklo přirozeně díky naší společné vizi extrémní hudby a oddanosti duchu war metalu a chaotického black death metalu. Při komponování se neřídíme pevně daným vzorcem. Obvykle vše začíná riffy a nápady postavenými na agresi, atmosféře a instinktu. Zaměřujeme se spíše na intenzitu než na technickou stránku a snažíme se vytvořit něco násilného, ​​ale stále zapamatovatelného svým vlastním obskurním způsobem. Každá píseň musí nést stejný pocit zkázy a duchovní temnoty, který definuje Necromorbid. Celý proces je velmi organický a poháněn spíše přesvědčením než kalkulem.

Dohledal jsem si, že pod masteringem je podepsán Arthur Rizk. Musím potvrdit, že zvuk doslova zabíjí. Pořád mě to nutí na hi-fi věži přidávat volume. Arthur Rizk vám vytvořil zvuk, který je krutý, surový a zároveň temný a živočišný. Jak se vám s ním spolupracovalo a proč právě on? V jakém studiu jste nahrávali a jak vše probíhalo?

Na masteringu jsme spolupracovali s Arthurem Rizkem, protože jsme věděli, že ví, jak zachovat násilnou a syrovou povahu extrémního metalu, aniž by zněl uměle nebo přeprodukovaně. Chtěli jsme, aby album znělo agresivně, temně a organicky, a on této vizi dokonale rozuměl. Spolupráce byla velmi profesionální a přímočará. Album bylo nahráno ve studiu Virus v Monteriggioni, profesionálním studiu, kde jsme se okamžitě cítili dobře. Od začátku mezi námi panovala jasná shoda ohledně směru, kterým se chceme se zvukem alba ubírat. Sdíleli jsme stejnou vizi o zachování násilné a tísnivé atmosféry a zároveň o zachování silné a autentické atmosféry. Nikdy jsme se nezajímali o propracovanou produkci – cílem bylo zachovat chaos a brutalitu, aniž by to ztratilo sílu a jasnost.


Nedílnou součástí a jakýmsi bonusem navíc je pro fanoušky dnes CD. Vy jste jej vydali u labelu Godz ov War Productions a je opatřeno děsivým pekelným okultním obalem. Kdo je jeho autorem? Jak jste motiv vybírali a jak souvisí s hudbou na novince?

Grafiku vytvořil Chris Moyen, který již pracoval na našich předchozích obalech. Pro nás bylo přirozené s ním spolupracovat i nadále, protože jeho styl dokonale odráží atmosféru a vizi alba Necromorbid. Jeho umění má temný, chaotický a rituální nádech, který přesně odpovídá duchu Ceremonial Demonslaught. Chtěli jsme obal, který by vizuálně reprezentoval násilí, okultní atmosféru a destruktivní povahu alba. Bylo důležité zachovat silné spojení mezi hudbou, texty a vizuální identitou a Chris okamžitě pochopil směr, kterým se chceme ubírat.

Toulám se podsvětím již skoro třicet pět let a vaši scénu pečlivě sleduji. Myslím si, že máme podobnou náturu i vkus, co se týká metalu. Mám vaše kapely hodně rád. Možná vám i trošku závidím, my máme u nás jen pár death metalových smeček, které stojí za to. Daří se u vás death a black metalu? Jak vnímáš vaši scénu, fanoušky, labely?

Italský underground měl vždy silné kapely a oddané lidi, i když ve srovnání s jinými zeměmi často zůstává podceňovaný. Stále existuje mnoho kapel, které udržují ducha death metalu a black metalu při životě se správným přístupem a oddaností, daleko od trendů a povrchnosti. Samozřejmě, stejně jako všude jinde, existují i ​​kapely, které se více zajímají o image nebo humbuk, ale underground stále existuje pro ty, kteří mu skutečně věří. Vážíme si lidí, kteří skutečně podporují extrémní hudbu – fanoušků, labelů a zinů, které tuto kulturu nadále udržují při životě. Labely jako Godz Ov War Productions a mnoho undergroundových příznivců stále hrají důležitou roli v zachování podstaty této scény.


Hrajete black death metal ovlivněný starou školou. Dnes se vlastně kapela nemůže vyhnout srovnání, mě by ale zajímalo, jak vlastně vznikl nápad založit NECROMORBID, kdo byl a je vaším vzorem a kam vaši kapelu chcete posunout? Lákají vás třeba velké zahraniční festivaly, jste ochotni vyrazit na turné s nějakou slavnější smečkou?

Necromorbid se zrodil ze společné oddanosti nejextrémnějším a nejnekompromisnějším formám black a death metalu, zejména war metalu a chaotickému duchu starého undergroundu. Kapely jako Blasphemy, Archgoat, Beherit, Black Witchery, Sarcófago a Revenge rozhodně ovlivnily naši vizi, ale nikdy jsme se nechtěli stát něčí kopií. Cílem vždy bylo zachovat si určitého ducha a identitu prostřednictvím vlastního zvuku a přístupu. Co se týče živých aktivit, jsme vždy ochotni hrát na festivalech a turné, abychom naši hudbu přinesli všude, jak to již děláme a dělali jsme to v minulosti. Pro nás je živé vystupování důležitou součástí šíření ducha a intenzity Necromorbid mezi ty, kteří podporují extrémní undergroundovou hudbu.

Když jsem před deseti lety zakládal svoje stránky, měl jsem vizi, že se budu snažit podporovat kapely, které podle mě nejsou tolik na očích. Dát o nich vědět světu. Myslím, že se mi to celkem daří, alespoň podle ohlasů. Jak přistupujete k propagaci vy? Necháváte to na labelu nebo sami posíláte CD různě na recenze? Já si třeba alba, která mě opravdu baví, kupuji. Jak jste na tom vy? Jste také fanoušci, co rádi a často podporují své kolegy? Chodíte na koncerty? Paříte?

V první řadě respekt lidem, kteří věnují čas a úsilí podpoře undergroundu, protože ziny, webziny a nezávislí promotéři jsou stále nezbytnou součástí této kultury. Co se týče propagace, spolupracujeme s vydavatelstvím, ale také se snažíme album podpořit přímo, kdykoli je to možné. Věříme, že undergroundová hudba přežívá díky vzájemné podpoře mezi kapelami, vydavatelstvími, distribucemi a oddanými posluchači. Vždycky jsme sami podporovali scénu, kupovali jsme si desky, chodili na koncerty a podporovali kapely, které respektujeme, kdykoli jsme mohli. Jsme především fanoušci. Živá vystoupení jsou pro nás stále důležitou součástí extrémního metalu, nejen jako hudebníky, ale i jako posluchače.


Ve svých textech se vymezujete proti křesťanství a zaobíráte se i satanismem. Jak texty vnikaly, kdo je jejich autorem a kde pro ně bral inspiraci? Zajímal by mě jeho vztah k víře, ke křesťanství. Mám zafixováno, že Itálie je křesťanská země. Jak vás víra ovlivňuje v běžném životě? Měli jste někdy problémy? Znáš to, obrácené kříže některé lidi stále dráždí a provokují…

Lyrický koncept Necromorbid je hluboce spjat s duchovním bojem, protináboženskými tématy, smrtí a chaosem. Texty jsou psány Dysangelium jako vyjádření určité vize, spíše než jako pouhá provokace. Satanismus, okultismus a odmítání vnucených náboženských systémů jsou součástí atmosféry a identity kapely. Itálie má samozřejmě silné křesťanské kořeny, ale nikdy jsme se nezajímali o přizpůsobování se očekáváním nebo citlivosti. Extrémní metal vždy představoval opozici, individuální myšlení a svobodu projevu. Co se týče reakcí, někteří lidé se mohou stále cítit nepříjemně s určitými obrazy nebo symbolikou, ale to nikdy neovlivnilo to, co děláme. Necromorbid existuje proto, aby vyjadřoval vizi bez kompromisů.

S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death/black metal. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?

Pro nás je black a death metal rozhodně víc než jen hudba nebo zábava. Je to forma vyjádření, oddanosti a identity, která je součástí našich životů již mnoho let. Vnímáme ji jako něco spojeného s postojem, vizí a autenticitou, spíše než s trendy nebo povrchní zábavou. Hudba je samozřejmě také vášní a osobním uvolněním, ale pro Necromorbid musí být za tím, co tvoříme a podporujeme, vždy přesvědčení. Extrémní metal byl vždy o intenzitě, odporu a věrnosti určitému duchu.

 

Na závěr klasická, ale důležitá otázka. Co chystají NECROMORBID v nejbližších měsících? Kde vás můžeme vidět na koncertě? Pokud máš nějaký vzkaz pro fanoušky, labely, promotéry, tak zde je prostor…

V nadcházejících měsících budeme pokračovat v propagaci Ceremonial Demonslaught a pracovat na živém vydání nového alba. Momentálně nemáme naplánovaná žádná potvrzená živá vystoupení, ale aktivně hledáme koncerty od listopadu a snažíme se zorganizovat turné, abychom nový materiál co nejvíce šířili. Hraní živě zůstává důležitou součástí Necromorbid a my chceme přenést intenzitu nového alba na pódia ve správném kontextu. Všem, kteří podporují Necromorbid, fanouškům, labelům, promotérům a undergroundovým zinům, vyjadřujeme respekt a vděčnost. Podporujte i nadále pravý undergroundový metal a nikdy nenechte jeho ducha zmizet.

Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen nové desce spoustu úspěchů a ať se co nejvíc rozšíří řady vašich fanoušků. Budu se těšit někde naživo a ať se vám daří jak po hudební stránce, tak i v osobní rovině. Jdu si „Ceremonial Demonslaught“ zase narvat do hlavy!

Děkujeme za podporu, za slova o novém albu a za to, že jste dali prostor Necromorbid prostřednictvím vaší platformy. Respekt všem, kteří nadále podporují underground a udržují extrémní metal při životě. Doufáme, že se v budoucnu někde setkáme a sdílíme ten chaos naživo. Do té doby – ať plamen hoří. Na zdraví.


Recenze/review - NECROMORBID - Ceremonial Demonslaught (2026):

Recenze/review - NECROMORBID - Sathanarchrist Assaulter (2020):






---------------------------------------------------------------------------------------------------

úterý 16. června 2026

Interview - CONSECRATION - Gloomy, dark, and chilling doom death metal echoes from the other world!


Interview with doom death metal band from United Kingdom - CONSECRATION.

Answered Daniel (vocals), thank you!

Recenze/review - CONSECRATION - Exanimis (2026):

Ave CONSECRATION! Greetings to the British underground. I hope everything’s going well over there. It should be you’ve released the fourth fantastic full-length album of your career this year. I have to admit, it literally pinned me to the wall. It’s dark, energetic, and cuts like a sharp knife. It’s very clear that you’ve done a great job and brought a lot of talent to the table. How do you see the new album in relation to your previous recordings? Where did you want to take things, and in what ways do you think the recordings differ?

Hi Jakub and thank you for the interview, and also huge thanks for the amazing review you did for Exanimis recently! It is indeed going well over here – summer has arrived with a mini heat wave so we’re currently enjoying that while it lasts!

Cheers for the kind words about the new album. In relation to our previous recordings; I think Exanimis is a massive step up for us. In one way it is a natural progression from our previous album Cinis; but with a more focussed look at the song structures, so we believe it came out more consice and cohesive as a whole compared to the last record. We always take things in the direction that feels right at the time, exploring ideas that are relevant, so there is that evoultion too, but retaining what we know works and what our core sound is. The production on the new album adds so much more depth too - giving the album the tones and the overall sound it deserves, which we have been striving to acheive for years. The cavernous vibe has always been there on the past material; but this time around it has got that proper finish to it, like the cherry on top that, until now, has been missing a little... We are very, very pleased with how it has turned out and excited to hear what everybody thinks of it!


“Exanimis” embodies all the attributes of good death and doom metal. For me personally, it’s an album I love coming back to. How did it come about? How does CONSECRATION compose new material?

Thank you for that. Well it came quite naturally for us really. Following on with writing after Cinis; we just did what we always do, started coming up with ideas and seeing how they develop. This approach allows us to continue building on the foundations we already have and hone them further. We did make a conscious decision to have some of the material a bit more punchy and to the point, so to speak, as we now know what really works to make a song stand out and cut out any uneccessary fluffy bits that don’t really add much to it overall.

We feel that with the addition of Andy on guitar (who joined circa 2019 I think, after Fragilium came out) we have a formula that really works for us. So, for writing - this all starts with ideas from the guitarists, a few riffs are jammed out and they’ll see what works and anything that doesn’t goes straight in the bin. These ideas are then added to with the drums and bass. After a rough structure for a song is fleshed out, I’ll add some vocals based on how I feel the song sounds and what direction it is going in, and the guys work on adding all the leads, harmonies and all the lovely fills that really bring a song to life. We do think it is important to combine the elements of doom and death metal together in a way that suits the song, so some will have an emotional solo, some parts would focus on a brutal riff, some might be heavier, some be more poignant and bittersweet, but you know that it is still us because they will always have both elements blended together in our way in the song.


I looked it up and saw that Greg Chandler of Priory Studios handled the recording and mixing. I have to say the sound is absolutely killer. It keeps making me turn up the volume on my stereo. Greg Chandler created a sound for you that’s brutal, raw, yet dark and primal. What was it like working with him, and why him specifically? Which studio did you record in, and how did everything go?

We’ve always wanted to work with Greg, and his band Esoteric has been a huge influence on us. Esoteric was actually one of the reasons for us wanting to start a doom band in the first place, and having the opportunity to play with them on a number of occasions has been career highlights for us. Greg was also the mastering engineer on Cinis, and we knew we wanted to record with him properly. He has been fantastic to work with, a true gentleman and his knowledge and experience in what works and what doesn’t with this style of music is second to none. We went to Greg’s studio - Priory Recording in Birmingham, and the sessions were really cool. We couldnt have been in safer hands and are very pleased with how it has all turned out. Greg is a legend in every sense, and is highly recommended.

An integral part and a sort of bonus for fans today is the CD. You released it yourselves, and it features a corpse-themed cover. Who designed it? How did you choose the motif, and how does it relate to the music on the new album?

Nuclear Winter Records have produced and released the CD, Cassette and Vinyl formats. The cover artwork was created by me, as I produce all of our artwork, be that our album covers and booklets, or merchandise designs and web art. I think it’s very important to marry the lyrics and visuals together, and also to have a coherent feel across everything. I think strong artwork that suits the music is integral to any bands image.

Nuclear Winter had their own designer do the booklet layouts this time around though, whereas previously all of that would be done by me too, so it was kinda fun and nervewracking to see someone else do the internals as I have a strong idea in my head with how these should look with the cover art I did. We are very happy with how these have all turned out, they did a great job!

I always try to add parts of the lyrics to the artwork, so there will be small nods in the art to ideas or phrases in some of the songs. As with the lyrics, I like to allow the listener scope to add their own interpretation to it. As a whole, the imagery explores some ideas that are conjured up around the album title, which translates as dead or lifeless. The central female figure is kind of ghostly and ethereal, in an purgatory-esque style landscape, the arch ways are symbolic of transitioning between the living and the dead. There is also the beauty of the female form mixed with the decay in the landscape (an idea I always like playing with), so a few different ideas are running through the piece, yet are all related to death in some way.


I’ve been wandering through the underworld for over thirty years now, and when it comes to music, I always turn to Britain for a sure thing. I think we have similar dispositions and tastes when it comes to metal. I really like your bands and follow your scene closely. Maybe I even envy you a little we only have a few death metal bands back home that are worth checking out. How do you explain the fact that death doom metal is doing so well in your country? How do you perceive your scene, fans, and labels?

I think the support of fans, underground labels, zines, etc is what makes the scene what it is and I think that is similar irrespecitve of what country you are from. We have had such fantastic support from all over the world, not just in the UK, so are very grateful for all of that. Our fans are amazing and we wouldn’t be where we are now without them, and the support of all the people who have helped us on our journey so far. You all know who you are, so thank you! As for Death/Doom in the UK – maybe its our shitty weather that makes everybody so misearble haha.

There have been some fantastic bands from around here, some not about anymore, but yeah some of my favourites include My Dying Bride, Paradise Lost, Anathema, Enchantment, Decomposed, Esoteric, and some other great bands from around here to check out would be Mourning Beloveth, The Prophecy, The Crawling, Eye Of Solitude, My Silent Wake and The Drowning.


You play old-school-influenced doom death metal. These days, a band can’t really avoid comparisons, but I’d be interested to know how the idea to form CONSECRATION actually came about, who your role models were and are, and where you want to take your band? Are you tempted by big international festivals, for example? Would you be willing to go on tour with a more famous band?

We touched on Esoteric as one of the reasons for Consecration starting out earlier, so there‘s that, and we all share a love for extreme metal, be that death, black, doom, or anything else. We all have our favourite styles, and I think in some way that all goes into the Consecration melting pot – but not in any intentional or conscious way. We never set out to emulate or copy anyone, and never will. Sure there will always be times where you can go – that sounds a bit like this – but there are only so many notes you can play, at some point something will sound like something else haha. Obviously you cant deny your influences; as they do shape your preferences on what you like to hear, and therefore this affects what you like to play. We all love death metal and doom metal, especially the feelings these two in particular can evoke when combined, and the breadth of emotion and feeling you can convey in the music.

But for sure, My Dying Bride and Paradise Lost really stand out, especialy for me, as personal inspirations. I love the tones, the feeling, the song writing, and the poetry in the lyrics. Aaron and Nick are such great lyricists and frontmen, and the music is just amazing. You know these songs are all done from the heart, and that makes them so much more relatable, which is something I like to think we are acheiving with our music too. Other influences for me a vocalist would be David Vincent (Morbid Angel), Ihsahn (Emperor), Glen Benton (Deicide), Karl Willets (Bolt Thrower/Memoriam), Jeff Walker (Carcass) and John Walker (Cancer)

And yes, festivals and tours we are definetly happy to play and be involved with. You have some fantastic festivals in Czechia with Brutal Assault, Obscene Extreme, Metal Fest, Symbolic, etc – so hopefully we’ll be able to play out there soon!


When I started my website ten years ago, I had a vision of trying to support bands that I felt weren’t getting much attention. To let the world know about them. I think I’m doing pretty well at it, at least judging by the feedback. How do you approach promotion? Do you leave it to the label, or do you send CDs out for reviews yourselves? For example, I buy albums that I really enjoy. How about you? Are you also fans who like to support your peers often? Do you go to concerts? Do you party?

We think you are doing really well and thank you for the dedictaion you are showing to the underground scenes, it’s cool to see a webzine like yours going from strength to strength!

Promotion is a joint affair; the label(s) do some, we do some, we have worked with a few PR companies in the past too, as either standalone campains or as part of whatever promtional work the label is doing. Plue we have all our social channels, and sometimes the old school handing out flyers etc. Also the promotion you guys do with your zines, interviews, podcasts and features etc go a long way in helping us out.

We all buy albums we really enjoy, and think it is more important these days to do so, even though budgets are stretched and adulting means more of your income has to go on day to day crap that you’d rather spend on music haha. Some of us have quite extensive physical collections that are still growing, mine is mainly CDs, Liam loves vinyl and CD. I have also been getting into collecting music books now too.

If a show comes up with bands we like we will try to make the effort to get there for sure, so yes we do still go to shows to watch bands – thats important to us. Our hardcore partying days are probably behind us now, but we do still like to get out there and have a laugh (and a drink)!

 

On the one hand, a band starting out today has plenty of ways to get their name out there, but on the other hand, there are so many bands out there that fans get lost in the crowd. A lot of people just download MP3s from the internet and, instead of going to a concert, prefer to spew venom on Facebook. How does modern technology influence you as CONSECRATION? What do you think about downloading music, Google metalists, streaming music, etc.?

I’m old school and love physical formats, as do some of the other guys. I like the way the internet and technology has allowed people to reach fans more easily and quickly, on the other hand however, I hate the way streaming and downloads have majorly affected bands; as physical formats, although still popular, can’t compete these days with easy access and oftentimes free streaming services. So its a double edged sword really. People have less disposable income too, so I don’t blame anyone for ading us to a playlist and listening for free – at the end of the day the more people our music reaches and the more people dig it, is a good thing, at the end of the day we aren’t doing this to make a living out of it, but at the same time, bands need income streams from physical products to continue making music in the first place.

I like to ask musicians what death doom metal means to them. How would they define it is it more of a philosophy and lifestyle for them, or “just” a way to relax? What does it mean to you? How do you perceive and experience it?

For me personally, it is a style that resonates deeply, it is heavy and brutal but full of real world emotion and ideas you can actually relate to. So the story driven aspect, rather than fiction like zombies and shit, hits more of a nerve if you know what I mean. Don’t get me wrong though, I love zombies and shit, horror stuff, brutal death metal, black metal and loads of other wierd shit, and sometimes write about subjects like that as well – but stuff that is truly written from the heart has more of a connection to the listener, and more of an impact, and that is what I prefer to do these days.

 

Finally, a classic but important question. What does CONSECRATION have planned for the coming months? Where can we see you in concert? Are you planning a European tour to promote the new album? If you have anything you’d like to say to fans, labels, or promoters, this is the place…

Not a tour as yet, watch this space, we do have some cool shows coming up though:

Our album launch show is coming up first, which is a local show here in Norwich, we have a show with Fossilization coming up later in the year, and currently 4 UK festivals, 2 of which are with Shape Of Despair, so we’re at Blastonbree, Barker’s Blastfest (Charity festival to help out Nick Barker which we are very proud to be a part of), Deadsoul Festival, and One For Sorrow Festival.

Thank you very much for the interview. I wish the new album every success and hope your fan base grows as much as possible. I look forward to seeing you live somewhere, and I wish you all the best both musically and personally. I’m going to blast “Exanimis” again!


Thank you for the great interview and I hope to catch you at a show soon and share a beer! Enjoy the album and make sure to crank it to 11!

Cheers Daniel / Vocals


about CONSECRATION on DEADLY STORM ZINE:






CONSECRATION

Nuclear Winter Records


---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - CONSECRATION - Pochmurné, temné a mrazivé doom death metalové ozvěny z onoho světa!


Rozhovor s doom death metalovou skupinou z Velké Británie - CONSECRATION.

Odpovídal Daniel (zpěv), děkujeme!

Recenze/review - CONSECRATION - Exanimis (2026):

Ave CONSECRATION! Zdravím do britského undergroundu. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Mělo by, máte na kontě letos čtvrté dlouhohrající skvělé album své kariéry. Musím se přiznat, že mě doslova přikovalo na zeď. Je temné, energické, řeže ostrou hranou nože. Je hodně slyšet, že jste odvedli skvělou práci a taky velká porce talentu. Jak vnímáš novou desku v souvislosti s předchozími nahrávkami? Kam jak jste se chtěli posunout a v čem jsou podle tebe nahrávky odlišné?

Ahoj Jakube, děkuji za rozhovor a také obrovské díky za úžasnou recenzi, kterou jsi nedávno napsal pro Exanimis! Opravdu se nám daří – léto přišlo s malou vlnou veder, takže si jej užíváme, dokud trvá!

Díky za milá slova o novém albu. Co se týče našich předchozích nahrávek, myslím, že Exanimis je pro nás obrovský krok vpřed. V jistém smyslu je to přirozený pokrok oproti našemu předchozímu albu Cinis, ale s více zaměřeným pohledem na strukturu písní, takže věříme, že celkově vyšlo ucelenější a soudržnější než poslední deska. Vždycky se vydáme směrem, který se nám v danou chvíli zdá správný, zkoumáme relevantní nápady, takže je zde i ten vývoj, ale zachováváme si to, co víme, že funguje, a jaký je náš základní zvuk. Produkce na novém albu také dodává mnohem větší hloubku – dává albu tóny a celkový zvuk, který si zaslouží, a o který se snažíme už léta. Jeskynní atmosféra byla vždycky přítomna i na předchozím materiálu; ale tentokrát to má ten správný závěr, jako třešničku na dortu, která nám doposud trochu chyběla... Jsme s tím, jak to dopadlo, velmi, velmi spokojeni a těšíme se, co si o tom ostatní myslí!


„Exanimis“ v sobě obsahuje všechny atributy dobrého death a doom metalu. Pro mě osobně se jedná o desku, ke které se hrozně rád vracím. Jakým způsobem vznikala? Jak skládají nový materiál CONSECRATION?

Díky za to. No, nám to přišlo docela přirozené. Po Cinis jsme dělali to, co vždycky děláme, začali jsme přicházet s nápady a sledovat, jak se vyvíjejí. Tento přístup nám umožňuje stavět na základech, které už máme, a dále je zdokonalovat. Vědomě jsme se rozhodli, že část materiálu bude trochu ráznější a výstižnější, abych tak řekl, protože teď víme, co opravdu funguje, aby píseň vynikla, a vynecháme všechny zbytečné, nadýchané části, které jí celkově moc nepřidávají.

Myslíme si, že s příchodem Andyho na kytaru (který se připojil myslím kolem roku 2019, po vydání Fragilia) máme vzorec, který pro nás opravdu funguje. Takže co se týče psaní - to všechno začíná nápady od kytaristů, nahraje se pár riffů a oni uvidí, co funguje, a co nefunguje, jde rovnou do koše. Tyto nápady se pak přidají k bicím a base. Poté, co je hrubá struktura písně doladěna, přidám vokály podle toho, jak cítím, že píseň zní a jakým směrem se ubírá, a kluci pracují na přidání všech sól, harmonií a všech krásných doprovodných prvků, které písni skutečně vdechnou život. Myslíme si, že je důležité kombinovat prvky doomu a death metalu tak, aby to písni vyhovovalo, takže některé budou mít emotivní sólo, některé části se zaměří na brutální riff, některé mohou být těžší, některé dojemnější a hořkosladší, ale víte, že jsme to pořád my, protože v písni budou mít oba prvky vždycky promíchané naším způsobem.


Dohledal jsem si, že pod nahráváním a mixem je podepsán Greg Chandler - Priory Studios. Musím potvrdit, že zvuk doslova zabíjí. Pořád mě to nutí na hi-fi věži přidávat volume. Greg Chandler vám vytvořil zvuk, který je krutý, surový a zároveň temný a živočišný. Jak se vám s ním spolupracovalo a proč právě on? V jakém studiu jste nahrávali a jak vše probíhalo?

Vždycky jsme chtěli s Gregem spolupracovat a jeho kapela Esoteric na nás měla obrovský vliv. Esoteric byli vlastně jedním z důvodů, proč jsme chtěli založit doomovou kapelu, a možnost s nimi několikrát hrát byla pro nás vrcholem kariéry. Greg byl také masteringovým zvukařem na albu Cinis a věděli jsme, že s ním chceme pořád nahrávat. Bylo fantastické s ním spolupracovat, je to opravdový gentleman a jeho znalosti a zkušenosti s tím, co v tomto stylu hudby funguje a co ne, jsou bezkonkurenční. Navštívili jsme Gregovo studio - Priory Recording v Birminghamu a nahrávání bylo opravdu skvělé. Nemohli jsme být v bezpečnějších rukou a jsme velmi spokojeni s tím, jak to všechno dopadlo. Greg je legenda v každém ohledu a vřele ho doporučujeme.

Nedílnou součástí a jakýmsi bonusem navíc je pro fanoušky dnes CD. Vy jste jej vydali sami a je opatřeno mrtvolným obalem. Kdo je jeho autorem? Jak jste motiv vybírali a jak souvisí s hudbou na novince?

Nuclear Winter Records produkovali a vydali CD, kazetu a vinyl. Obal jsem vytvořil já, protože tvořím všechny naše grafické návrhy, ať už se jedná o obaly alb a booklety, nebo o design zboží a webové grafiky. Myslím, že je velmi důležité propojit texty a vizuální prvky a také mít ucelený pocit napříč vším. Myslím, že silný grafický návrh, který odpovídá hudbě, je nedílnou součástí image každé kapely.

Nuclear Winter si tentokrát nechali vytvořit vlastní grafický návrh bookletu, zatímco dříve jsem to všechno dělal já, takže bylo docela zábavné a nervy drásající sledovat, jak někdo jiný dělá vnitřní prvky, protože mám v hlavě silnou představu o tom, jak by to mělo vypadat s mým grafickým návrhem. Jsme velmi spokojeni s tím, jak se to všechno povedlo, odvedli skvělou práci!

Vždy se snažím do grafického návrhu přidat části textů, takže v grafickém návrhu budou malé náznaky nápadů nebo frází v některých písních. Stejně jako u textů rád nechávám posluchači prostor pro vlastní interpretaci. Celkově obraznost zkoumá některé myšlenky, které se vybavují názvem alba, jenž se překládá jako mrtvý nebo bez života. Ústřední ženská postava je poněkud přízračná a éterická, v krajině ve stylu očistce, klenuté cesty symbolizují přechod mezi živými a mrtvými. Krása ženské postavy se mísí s rozkladem krajiny (myšlenka, se kterou si vždycky rád hraji), takže se dílem prolíná několik různých myšlenek, které však všechny nějakým způsobem souvisejí se smrtí.


Toulám se podsvětím již přes třicet let a do Británie si chodím pro muziku vlastně na jistotu. Myslím, že máme podobnou náturu i vkus, co se týká metalu. Mám vaše kapely hodně rád a pečlivě sleduji vaši scénu. Možná vám i trošku závidím, my máme u nás jen pár death metalových smeček, které stojí za to. Čím si to vysvětluješ, že zrovna u vás se death doom metalu tolik daří? Jak vnímáš vaši scénu, fanoušky, labely?

Myslím, že podpora fanoušků, undergroundových labelů, zinů atd. je to, co dělá scénu tím, čím je, a myslím, že je to podobné bez ohledu na to, z jaké země jste. Měli jsme fantastickou podporu z celého světa, nejen z Velké Británie, takže jsme za to všechno velmi vděční. Naši fanoušci jsou úžasní a bez nich bychom nebyli tam, kde jsme teď, a také bez podpory všech lidí, kteří nám na naší dosavadní cestě pomohli. Všichni víte, kdo jste, takže děkujeme! Co se týče Death/Doom ve Velké Británii – možná je to naše mizerné počasí, co dělá všechny tak nešťastnými haha.

Hrálo se tu pár fantastických kapel, některé už neexistují, ale jo, mezi mé oblíbené patří My Dying Bride, Paradise Lost, Anathema, Enchantment, Decomposed, Esoteric a další skvělé kapely z okolí, na které byste se měli podívat, jsou Mourning Beloveth, The Prophecy, The Crawling, Eye Of Solitude, My Silent Wake a The Drowning.


Hrajete doom death metal ovlivněný starou školou. Dnes se vlastně kapela nemůže vyhnout srovnání, mě by ale zajímalo, jak vlastně vznikl nápad založit CONSECRATION, kdo byl a je vaším vzorem a kam vaši kapelu chcete posunout? Lákají vás třeba velké zahraniční festivaly, jste ochotni vyrazit na turné s nějakou slavnější smečkou?

Už dříve jsme se dotkli Esoteric jako jednoho z důvodů, proč Consecration vznikli, takže to je ono. Všichni sdílíme lásku k extrémnímu metalu, ať už je to death, black, doom nebo cokoli jiného. Všichni máme své oblíbené styly a myslím, že se to všechno nějakým způsobem prolíná v Consecration – ale ne úmyslně ani vědomě. Nikdy jsme se nesnažili nikoho napodobovat ani kopírovat a nikdy to ani nebudeme dělat. Jasně, vždycky budou chvíle, kdy se můžete vydat – to zní trochu takhle – ale existuje jen omezený počet tónů, které můžete zahrát, v určitém okamžiku bude něco znít jako něco jiného haha. Samozřejmě nemůžete popřít své vlivy; ty totiž formují vaše preference ohledně toho, co rádi slyšíte, a proto to ovlivňuje i to, co rádi hrajete. Všichni milujeme death metal a doom metal, zejména pocity, které tyto dva mohou vyvolat, když se spojí, a šíři emocí a pocitů, které můžete v hudbě vyjádřit.

Ale My Dying Bride a Paradise Lost jsou pro mě určitě osobní inspirací. Miluji ty tóny, ten pocit, psaní písní a poezii v textech. Aaron a Nick jsou skvělí textaři a frontmani a hudba je prostě úžasná. Víte, všechny tyto písně jsou napsány od srdce, a to je dělá mnohem více ztotožnitelnými, což je něco, čeho si myslím, že i v naší hudbě dosahujeme. Dalšími vlivy pro mě jako zpěváka by byli David Vincent (Morbid Angel), Ihsahn (Emperor), Glen Benton (Deicide), Karl Willets (Bolt Thrower/Memoriam), Jeff Walker (Carcass) a John Walker (Cancer).

A ano, na festivalech a turné, na kterých rádi hrajeme a podílíme se na nich, rozhodně rádi i hrajeme. V Česku máte fantastické festivaly jako Brutal Assault, Obscene Extreme, Metal Fest, Symbolic atd. – takže doufejme, že si tam brzy budeme moci zahrát!


Když jsem před deseti lety zakládal svoje stránky, měl jsem vizi, že se budu snažit podporovat kapely, které podle mě nejsou tolik na očích. Dát o nich vědět světu. Myslím, že se mi to celkem daří, alespoň podle ohlasů. Jak přistupujete k propagaci vy? Necháváte to na labelu nebo sami posíláte CD různě na recenze? Já si třeba alba, která mě opravdu baví, kupuji. Jak jste na tom vy? Jste také fanoušci, co rádi a často podporují své kolegy? Chodíte na koncerty? Paříte?

Myslíme si, že se vám to daří opravdu dobře, a děkujeme vám za oddanost undergroundové scéně. Je skvělé vidět, jak webzin, jako je ten váš, sílí a sílí!

Propagace je společná záležitost; něco dělají labely, něco my, v minulosti jsme spolupracovali i s několika PR agenturami, ať už jako samostatné kampaně, nebo jako součást jakékoli propagační práce, kterou label dělá. Navíc máme všechny naše sociální kanály a někdy využíváme i staré školy, které rozdávají letáky atd. Také propagace, kterou děláte svými ziny, rozhovory, podcasty a články atd., nám hodně pomáhá.

Všichni si kupujeme alba, která nás opravdu baví, a myslíme si, že je v dnešní době důležitější to dělat, i když jsou rozpočty napjaté a dospělost znamená, že větší část vašeho příjmu musí jít na každodenní šmejdy, které byste raději utratili za hudbu haha. Někteří z nás mají docela rozsáhlé fyzické sbírky, které stále rostou, moje jsou hlavně CD, Liam miluje vinyly a CD. Také jsem se teď začal věnovat sbírání hudebních knih.

Pokud se na nějakém koncertě objeví kapely, které se nám líbí, určitě se tam pokusíme dostat, takže ano, pořád chodíme na koncerty sledovat kapely – to je pro nás důležité. Naše dny plných večírků už máme asi za sebou, ale pořád rádi vyrazíme ven a zasmějeme se (a dáme si drink)!

 

Na jednou stranu má dnes začínající kapela spoustu možností, jak o sobě dát vědět, ale zase na druhou stranu, skupin je obrovské množství a fanoušci se v nich ztrácejí. Hodně lidí jen stahuje mp3 z internetu a místo koncertu raději plive jedovaté sliny na facebooku. Jak vás, jako CONSECRATION ovlivňují moderní technologie? Co si myslíš o stahování muziky, google metalistech, streamování muziky apod.?

Jsem staromódní a miluji fyzické formáty, stejně jako někteří ostatní. Líbí se mi, jak internet a technologie umožnily lidem snadněji a rychleji oslovit fanoušky, na druhou stranu ale nesnáším, jak streamování a stahování hudby výrazně ovlivnily kapely; fyzické formáty, i když jsou stále populární, dnes nemohou konkurovat snadno dostupnému a často i bezplatnému streamovacímu servisu. Takže je to vlastně dvousečná zbraň. Lidé mají také menší disponibilní příjem, takže nikoho neobviňuji z toho, že nás přidali do playlistu a poslouchali zdarma – koneckonců, k čím více lidí se naše hudba dostane k lidem a čím více lidí bude bavit, tím lépe pro nás. Koneckonců to neděláme proto, abychom se tím uživili, ale zároveň kapely potřebují příjmy z fyzických produktů, aby mohly v první řadě pokračovat v tvorbě hudby.

S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death doom metal. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?

Pro mě osobně je to styl, který hluboce rezonuje, je těžký a brutální, ale plný emocí a myšlenek z reálného světa, se kterými se člověk dokáže ztotožnit. Takže ten aspekt řízený příběhem, spíše než fikce jako zombie a podobné věci, zasahuje spíš do citlivého místa, pokud víte, co tím myslím. Nechápejte mě ale špatně, miluji zombie a podobné věci, horory, brutální death metal, black metal a spoustu dalších divných věcí a občas o takových tématech taky píšu – ale věci, které jsou opravdu napsané od srdce, mají větší spojení s posluchačem a větší dopad, a to je to, co v dnešní době dělám raději.

 

Na závěr klasická, ale důležitá otázka. Co chystají CONSECRATION v nejbližších měsících? Kde vás můžeme vidět na koncertě? Nechystáte turné po Evropě k propagaci nového alba? Pokud máš něco, co bys rád vzkázal fanouškům, labelům, promotérům, tak zde je prostor…

Zatím ne turné, sledujte nás, ale chystáme pár skvělých koncertů:

Nejdříve se chystá křest našeho alba, což je místní koncert tady v Norwichi, později v tomto roce máme koncert s Fossilization a momentálně máme 4 britské festivaly, z nichž 2 jsou se Shape Of Despair, takže jsme na Blastonbree, Barker’s Blastfest (charitativní festival na pomoc Nicku Barkerovi, na který jsme velmi hrdí, že se můžeme podílet), Deadsoul Festival a One For Sorrow Festival.

Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen nové desce spoustu úspěchů a ať se co nejvíc rozšíří řady vašich fanoušků. Budu se těšit někde naživo a ať se vám daří jak po hudební stránce, tak i v osobní rovině. Jdu si „Exanimis“ zase narvat do hlavy!

Děkuji za skvělý rozhovor a doufám, že se brzy uvidíme na nějakém koncertě a dáme si s vámi pivo! Užijte si album a určitě ho dejte pořádně nahlas!

Na zdraví, Daniel / zpěv


about CONSECRATION on DEADLY STORM ZINE:






CONSECRATION

Nuclear Winter Records


---------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER