DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemnewalbum. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemnewalbum. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 6. prosince 2024

Recenze/review - PANZERCHRIST - Maleficium Part I (2024)


PANZERCHRIST - Maleficium Part I
CD 2024, Emanzipation Productions

for english please scroll down

Vždycky jsem rád sledoval šelmy na lovu. Jejich soudržnost, touhu zabíjet, jejich nadšení a hladové oči podlité krví. V přírodě to takhle funguje odnepaměti a i když někdy najdu roztrhaná těla kousek od cesty, tak mě tenhle koloběh života a smrti stále fascinuje. My lidé, na svoje pradávné pudy a reflexy někdy zapomínáme. Jsem potom vždycky rád, když se setkám s kapelami, které uctívají staré pořádky, hrají opravdově a upřímně. Dánským PANZERCHTIST jsme se na našich stránkách již několikrát věnovali. Jsem starý fanoušek, který sleduje vývoj téhle smečky od jejich počátků.

Pokaždé, když dojde ke změnám v sestavě, jsem samozřejmě na pozoru. Vokál je vždy výraznou změnou, ale musím podepsat vlastní krví, že zpěvačka Sonja odvedla perfektní práci (ostatně, stejně jako minule). Její jedovatý zpěv krásně doplňuje celkovou chladnou a temnou atmosféru. A zároveň je výrazným prvkem. To samé se dá napsat i o novém bubeníkovi Ove Lungskovi. Jakoby se kapela znovu vydala na lov. 


Novinka je takovým volným pokračováním věcí minulých. Kapela nadále sází na pochmurné nálady, na ostré riffy, divoké bicí a jasný, zřetelný rukopis. Nové skladby jsou napsány velmi podmanivě a je z nich cítit taková ta sirnatá aura, kterou musí ocenit každý poctivý fanoušek black a death metalu. Pokaždé, když se s novou nahrávkou setkám, připadám si jako na starodávném obřadu pro vyvolávání temných sil. Jsem spolu s PANZERCHRIST zpátky v době inkvizice, upalování čarodějnic. Vnímám spalující oheň, který olizuje nejdříve moje nohy, aby mě potom spálil na popel. Nová deska "Maleficium Part I" má na mě velmi podobný účinek. Nejdříve kolem mě chodila jako nějaký mlhavý přízrak, děsila mě ve snech, stala se mojí noční můrou. Měl jsem neodbytný pocit, že mě někdo sleduje, že jsem se stal lovenou kořistí. Pokud máte rádi kapely jako GOD DETHRONED, VADER, NECROPHOBIC, DARK FUNERAL, BELPHEGOR, neváhejte ani chvilku. Dánové potvrzují svůj kultovní status. Navíc se nejedná o žádné album "z povinnosti". Naopak, novinka je živoucím, pestrým organismem, který vás sežere zaživa. Navíc, a píšu to u každé poctivé desky, mě baví novinku poslouchat a rád se k ní vracím. Poslední dobou se čím dál častěji toulám jen tak v lesích. A samozřejmě rád poslouchám stále dokola "Maleficium Part I". Vždycky jsem rád sledoval šelmy na lovu. Jejich soudržnost, touhu zabíjet, jejich nadšení a hladové oči podlité krví. V přírodě to takhle funguje odnepaměti a i když někdy najdu roztrhaná těla kousek od cesty, tak mě tenhle koloběh života a smrti stále fascinuje. Temný, mrazivý black death metal z toho nejhlubšího podzemí! Budete upáleni za své nekonečné rouhání! 

Asphyx says:

I've always loved watching beasts on the hunt. Their cohesion, their desire to kill, their enthusiasm, their hungry, bloodshot eyes. It's the way it's always worked in nature, and even though I sometimes find dismembered bodies just off the road, I'm still fascinated by this cycle of life and death. We humans sometimes forget our ancient instincts and reflexes. I'm always glad, then, when I come across bands that revere the old ways and play with realness and honesty. We have covered the Danish PANZERCHTIST several times on our website. I'm an old fan who has followed the evolution of this pack since their early days.

Every time there are line-up changes, I am of course on the lookout. The vocals are always a significant change, but I have to sign with my own blood that singer Sonja did a perfect job (like last time, anyway). Her venomous vocals beautifully complement the overall cold and dark atmosphere. And at the same time she is a distinctive element. The same can be written about the new drummer Ove Lungsk. It's as if the band has gone hunting again. 


The novelty is such a loose continuation of things past. The band continues to rely on gloomy moods, sharp riffs, fierce drums and a clear, distinct signature. The new songs are written in a very captivating way and there is that siren aura that every honest fan of black and death metal must appreciate. Every time I encounter a new record, I feel like I'm at an ancient ceremony for summoning dark forces. I'm back in the time of the Inquisition, burning witches together with PANZERCHRIST. I feel the burning fire licking my feet first, then burning me to ashes. The new album "Maleficium Part I" has a very similar effect on me. At first it walked around me like some kind of misty specter, haunting my dreams, becoming my nightmare. I had the insistent feeling that I was being watched, that I had become prey. If you like bands like GOD DETHRONED, VADER, NECROPHOBIC, DARK FUNERAL, BELPHEGOR, don't hesitate a moment. The Danes confirm their cult status. What's more, this is no "out of obligation" album. On the contrary, the novelty is a living, colorful organism that will eat you alive. Moreover, and I write this with every honest album, I enjoy listening to the novelty and I love coming back to it. I've been wandering around in the woods more and more lately. And of course I like to listen to "Maleficium Part I" over and over again. I've always loved watching the beasts on the hunt. Their cohesion, their desire to kill, their enthusiasm, their bloodshot, hungry eyes. It's the way it's always worked in nature, and even though I sometimes find dismembered bodies just off the road, I'm still fascinated by this cycle of life and death. Dark, frosty black death metal from the deepest underground! You will be burned for your endless blasphemies!


about PANZERCHRIST on DEADLY STORM ZINE:




tracklist:
1. Blood Leeches
2. Weak Is The Flesh
3. Mist On The Moat
4. Confessions
5. Sister Death
6. Curse Of Desire
7. Savage Daughter
8. Ritual

Lineup:
Michael Enevoldsen - bass, keyboards
Frederik O’Carroll - guitars
Sonja Rosenlund Ahl - vocals
Danny Bo - guitars
Ove Lungskov - drums



čtvrtek 5. prosince 2024

Recenze/review - DETEST - A World Drowning In Detest (2024)


DETEST - A World Drowning In Detest
CD 2024, Emanzipation Productions

for english please scroll down

Někdy je to velmi děsivé, když sleduji zprávy z celého světa. Jakoby naše planeta pomalu umírala, rozpadala se v prach. Člověk se stal člověku vlkem a apokalypsa dávno začala v našich myslích. Vymysleli jsme si imaginární život, abychom nemuseli sledovat hnus a špínu, které jsou v ulicích. Vize starých autorů sci-fi se pomalu naplňují a my místo toho, abychom něco dělali, tak raději sdílíme prázdnotu. Je tu nové album dánských DETEST. Jedná se o druhou návratovou desku kapely. S novými členy v sestavě, s touhou ničit hudbou.

Přiznám se bez mučení, že mám pro tuhle smečku slabost již od jejich počátků. Vždycky se mi líbila jejich schopnost vyjádřit temné emoce, pokaždé jsem dostal skvěle odvedené řemeslo i něco navíc. Chladnou atmosféru vesmíru ukovanou z těch nejkvalitnějších materiálů. Novinka je volným pokračováním věcí minulých. Potkává se se na ní klasická, tradiční smrtící škola se svěžím větrem současnosti. 


Do hry vás uvede masivní, brutální a chladný zvuk. Užijete si tak nebývale intenzivní a návykový materiál od kapely, která přesně ví, co a jak chce hrát. Ostré, nekompromisní riffy a melodie se mi zaryly ihned do mozku jako ostré hřeby. Rukopis kapely si s jinými nespletete. Tahle smečka vždycky měla a stále má svůj vlastní rukopis a krvavý otisk. Mám velmi rád i vokál mistra Simona Springborga. Ten se opravdu překonává. Pokud jste kdysi dávno trávili dlouhý čas poslechem nahrávek od DEATH, OBITUARY, NOCTURNUS, PESTILENCE, MASSACRE, potom jste zde správně. Dostanete nálož, která vás roztrhá na kusy. Minulé, návratové album "We Will Get What We Deserve" (recenze i rozhovor jsou odkazovány dole pod článkem) bylo dlouhý čas častým hostem v mém přehrávači. Už teď vím, že s novinkou to bude hodně podobné. Má v sobě totiž takový ten heavy efekt, pradávnou sílu, tlak a energii. Také poctivost starých kapel, ale i spoustu invence a nových nápadů. Navíc se deska opravdu velmi dobře poslouchá. DETEST jsou ve velmi dobré formě a opět posunuli laťku kvality o kousek výše. Svět kolem se možná hroutí, lidé se v různých koutech země neustále zbytečně zabíjejí, ale hudba zůstává. Na kapele je vidět a hlavně slyšet, že dělají svoji práci od srdce a upřímně. Postupně se vyvíjejí, posouvají, ale zároveň vždy poznáte, že to jsou oni. Naštvaní, prašiví psi, kteří vztekle štěkají a kousají. Jde z nich strach a pokaždé, když album potkám, tak mě donutí i k zamyšlení. Někdy je to velmi děsivé, když sleduji zprávy z celého světa. Jakoby naše planeta pomalu umírala, rozpadala se v prach. Člověk se stal člověku vlkem a apokalypsa dávno začala v našich myslích. Masivní, surový death metalový útok z temnoty! Brutalita se zde potkává s chladem a destrukcí! Apokalypsa!

Asphyx says:

Sometimes it's very scary when I watch the news from around the world. It's like our planet is slowly dying, crumbling into dust. Man has become man's wolf and the apocalypse has long since begun in our minds. We have invented an imaginary life so we don't have to watch the filth and filth that is in the streets. The visions of the old science fiction writers are slowly coming true, and instead of doing something, we prefer to share the void. The new album from Denmark's DETEST is here. This is the band's second comeback album. With new members in the line-up, with a desire to destroy with music.

I will admit without torture that I have had a soft spot for this pack since their early days. I've always loved their ability to express dark emotions, each time I've gotten great craftsmanship and something extra. A cool outer space vibe forged from the finest materials. The new stuff is a loose continuation of the past. It meets the classic, traditional death school with the fresh winds of today. 


A massive, brutal and cold sound will bring you into the game. You'll enjoy unprecedentedly intense and addictive material from a band that knows exactly what they want to play and how they want to play it. The sharp, uncompromising riffs and melodies immediately dug into my brain like sharp spikes. You won't mistake the band's handwriting for any other. This pack has always had and still has its own signature and bloody imprint. I also really like the vocals of mastermind Simon Springborg. He really outdoes himself. If you spent a long time listening to records by DEATH, OBITUARY, NOCTURNUS, PESTILENCE, MASSACRE a long time ago, then you are right here. You'll get a load that will tear you apart. The past, comeback album "We Will Get What We Deserve" (review and interview linked at the bottom of the article) has been a frequent guest in my player for a long time. I already know it's going to be much the same with the new one. It has such a heavy effect, ancient power, pressure and energy. Also the honesty of the old bands, but also a lot of inventiveness and new ideas. Plus, the record is really good to listen to. DETEST are in very good form and have once again raised the quality bar a little higher. The world may be collapsing around them, people are constantly killing themselves needlessly in different parts of the country, but the music remains. You can see and, most importantly, hear that they do their work from the heart and sincerely. They are evolving, moving on, but at the same time you can always tell it's them. Angry, mangy dogs that bark and bite furiously. They are frightening and every time I meet an album, they make me think. Sometimes it's very scary when I watch the news from around the world. It's like our planet is slowly dying, crumbling into dust. Man has become man's wolf and the apocalypse has long since begun in our minds. A massive, brutal death metal assault from the darkness! Brutality meets coldness and destruction! Apocalypse!


about DETEST on DEADLY STORM ZINE:





tracklist:
1. It’s Over
2. Drowning In Detest
3. Bullet Rain
4. Misery Stand In Line
5. F.Y.M.M.F.
6. Never Can Be Banished
7. As I Expected
8. Supposed To Suffer

Lineup:
John Petersen: guitar
Simon Springborg: bass, vocals
Jesper Mathiesen: drums
Anders L. Nissen: guitar



středa 4. prosince 2024

Recenze/review - TROLLCAVE - Adoration of the Abyssal Trespasser (2024)


TROLLCAVE - Adoration of the Abyssal Trespasser
EP 2024, Me Saco Un Ojo / BlackSeed

for english please scroll down

Neexistuje už žádná naděje. Marně se díváš na měsíc zářící do tmy. Bylo rozhodnuto, že zemřeš v temné a chladné kobce. Pomalu se dostáváš do podivného stavu mezi naším a oním světem. Nahlížíš na druhou stranu. O hladu a vodě sleduješ krysy, čekající na kus čerstvého masa. Bez spánku se modlíš k nebi, ale odpovědi nikdy nepřijdou. Jsi navěky ztracený v nekonečných močálech věčnosti. Někdy přemýšlíš o tom, zda by nebylo lepší vzít do rukou rezavou žiletku, kterou ti nechali kousek od postele.

Poslouchat novou desku funeral doom death metalových maniaků TROLLCAVE je pro mě osobně velmi náročnou záležitostí. Jsem pro podobné, do krvavé mlhy zahalené motivy možná až příliš vnímavý. Stačilo několik prvních tónů a ihned jsem viděl ve stínech čekající démony. Kapela z Barcelony, složená ze samých zkušených muzikantů, přichází s děsivě chladnou mantrou, kterou si budete opakovat každý den ve své kobce.


Celá tvorba španělských tmářů je volně inspirována kapelami jako DISEMBOWELMENT, WINTER, EVOKEN. Samozřejmě s tím, že pánové přidávají do hudby své vlastní nápady a invenci. Novinka obsahuje dvě skladby, které jsou nejdříve jenom takovou vzdálenou ozvěnou. Postupně se ale začnou kolem vás plazit, jako klubko jedovatých hadů, kteří vás postupně uhranou a uštknou. Poslouchat "Adoration of the Abyssal Trespasser" je jako se dívat na špinavou řeku plnou shnilých mrtvol. Tohle je hudba do starých katakomb, s masivním a plesnivým zvukem, s obalem, který vše krásně doplňuje. Myslím si, vím to, že takovéto nahrávky se musí poslouchat srdcem. Ta pomalost, smutek, chlad i tma, tvoří spolu s riffy a melodiemi pohřební celek, který zajisté ocení nejen všichni fanoušci stylu. TROLLCAVE otevírají staré, dlouho neléčené rány, vymačkávají z nich zkaženou krev. Brával jsem si často desku na dlouhé procházky lesem a pokaždé jsem skončil na starém pohřebišti. Začali přede mnou ožívat bolestivé příběhy, plné utrpení, strachu a beznaděje. Novinka je hodně tíživým albem, způsobujícím slabším povahám stavy, podobné depresím. Jednotlivé motivy mě obejmuly, jako pavučiny, dosud omotané kolem prašivých mrtvol. Do kostí, i do podvědomí se mi dostal chlad. Díval jsem se do tmy a sledoval oči prokletých, čekajících na svoji příležitost. Neexistuje už žádná naděje. Marně se dívám na měsíc, zářící do tmy. Bylo rozhodnuto, že zemřu v temné a chladné kobce. Pomalu se dostávám do podivného stavu mezi naším a oním světem. Nahlížím na druhou stranu. Přiznávám a podepisuji vám vlastní krví, že tohle album se povedlo na výbornou. Nelze jinak, než vám jej doporučit. Ponurá, plazivá funeral doom death metalová hniloba, která se vám dostane do podvědomí! Chlad a absolutní tma!

Asphyx says:

There is no hope. You look in vain at the moon shining into the darkness. It has been decided that you will die in a dark and cold dungeon. Slowly, you're slipping into a strange state between our world and the next. You're looking at the other side. You watch the rats waiting for a piece of fresh meat. Without sleep, you pray to heaven, but the answers never come. You are forever lost in the endless swamps of eternity. Sometimes you wonder if it wouldn't be better to pick up the rusty razor blade they left by your bed.

Listening to the new album by funeral doom death metal maniacs TROLLCAVE is a very challenging thing for me personally. I'm perhaps a little too receptive to similar themes shrouded in a bloody mist. The first few notes were enough and I immediately saw demons waiting in the shadows. The band from Barcelona, made up of all experienced musicians, come up with an eerily cool mantra that you'll find yourself repeating every day in your dungeon.


The entire output of the Spanish darkies is loosely inspired by bands like DISEMBOWELMENT, WINTER, EVOKEN. Of course, the gentlemen add their own ideas and inventiveness to the music. The new album contains two tracks that are at first just such a distant echo. Gradually, however, they start to crawl around you, like a ball of poisonous snakes that gradually enchant and bite you. Listening to "Adoration of the Abyssal Trespasser" is like looking at a dirty river full of rotting corpses. This is music for the old catacombs, with a massive and moldy sound, with a cover that complements everything beautifully. I think, I know, that records like this have to be listened to with the heart. The slowness, the sadness, the coldness and the darkness, together with the riffs and melodies, form a funereal whole that will surely be appreciated not only by all fans of the style. TROLLCAVE open old, long untreated wounds, squeezing out the tainted blood. I used to take the album on long walks through the woods often, and each time I ended up in an old burial ground. Painful stories, full of suffering, fear and hopelessness, began to come alive before me. The new album is a very depressing album, causing depression-like states in weaker characters. Individual motifs embraced me, like cobwebs still wrapped around mangy corpses. A chill came into my bones, and into my subconscious. I stared into the darkness, watching the eyes of the damned, waiting for their opportunity. There is no hope now. I look in vain at the moon, shining into the darkness. It was decided that I would die in a dark and cold dungeon. Slowly, I'm slipping into a strange state between our world and the next. I look to the other side. I confess and sign with my own blood that this album has been a great success. I cannot but recommend it to you. Grim, creeping funeral doom death metal rot that will get into your subconscious! Cold and absolute darkness!


Tracklist:
1. Intro / Grotesque Abyssal Trespasser
2. Abominator’s Diseased Carrion



úterý 3. prosince 2024

Recenze/review - GOLGOTHAN REMAINS - Bearer of Light, Matriarch of Death (2024)


GOLGOTHAN REMAINS - Bearer of Light, Matriarch of Death
EP 2024, Dark Descent Records

for english please scroll down

Zlo a nenávist číhají ve stínu. Nejdříve se jenom dívají, sledují bolest a utrpení. Potom, když je nejhlubší noc a v močálech tančí nemrtví, tak vylezou na povrch a sežerou vás jako příšera z těch nejděsivějších snů. Australští GOLGOTHAN REMAINS hrají hudbu, která je morbidním soundtrackem k mlhavým stínům, přicházejícím z onoho světa. Jedná se o surový, maniakální black death metal, který smrdí sírou.

Kapele jsme se u nás na stránkách již několikrát samozřejmě věnovali. Nové EP je volným pokračováním věcí minulých. Je morbidním obřadem pro vyvolávání temných sil. Je pradávným rituálem, u kterého hoří černé ohně. Smrt, Satan i démoni se usmívají. 


Říká se, že krev nelze jen tak vyměnit. Pokud budete poslouchat "Bearer of Light, Matriarch of Death", budou ve vašich žilách kolovat černé kousky ledu, hnisu a špíny. Skladby jsou napsány velmi naléhavě, divoce a i když působí navenek chladně a syrově, uvnitř hoří a pálí. Pokaždé jsem počkal, až se setmělo. Nechal jsem démony, aby vylezli ze stínu. Teprve potom, když se mi dostal chlad do kostí, vyniklo tohle EP nejvíce. Líbí se mi zvuk, oceňuji i motiv na obalu. Po formální stránce je vše v nejlepším pořádku. Pokud jste fanoušci podobné muziky (IMMOLATION, INCANTATION, DEAD CONGREGATION, FUNEBRARUM, DISMA, FATHER BEFOULED, CRUCIAMENTUM), tak neváhejte ani chvilku. Dostanete poctivou porci zahnívajícího masa i morbidních melodií. Australané umí složit motivy, které jsou neotřelé, neklidné, nihilistické, mocné a divoké. Přijměte pozvání do opravdového, reálného a vroucího pekla. Stačí zapnout play a sestoupit dolů do katakomb. Dívám se do tmy a sleduji těla hříšníků, jak trpí vlastním svědomím. Na téhle nahrávce se mi líbí, že je uvěřitelná, opravdová, reálná, že má v sobě takový ten drive a pradávnou sílu. Neklid a nihilismus. Nová deska se pro mě stala na dlouhou dobu velmi dobrým průvodcem v říši stínů. Nemohu jinak, než vám ji doporučit. Pokud máte tento styl rádi, neváhejte ani chvilku. Zlo a nenávist číhají ve stínu. Nejdříve se jenom dívají, sledují bolest a utrpení. Potom, když je nejhlubší noc a v močálech tančí nemrtví, tak vylezou na povrch a sežerou vás jako příšera z těch nejděsivějších snů. Black death metalový chlad a tma, které se vám dostanou do kostí i do podvědomí! Krvavé stíny démonů!


Asphyx says:

Evil and hatred lurk in the shadows. At first they just watch, watching the pain and suffering. Then, when the night is deepest and the undead dance in the swamps, they come out and eat you like a monster from your wildest dreams. Australia's GOLGOTHAN REMAINS play music that is a morbid soundtrack to the hazy shadows that come from beyond. This is raw, maniacal black death metal that reeks of brimstone.

Of course, we have already covered the band several times on our site. The new EP is a loose continuation of things past. It is a morbid ritual for summoning dark forces. It is an ancient ritual where black fires burn. Death, Satan and demons smile.


They say you can't just change blood. If you listen to "Bearer of Light, Matriarch of Death", black chunks of ice, pus and dirt will flow through your veins. The songs are written in a very urgent, fierce way and even though they seem cold and raw on the outside, they burn and scorch on the inside. Each time I waited until it was dark. I let the demons come out of the shadows. It was only when the chill got into my bones that this EP stood out the most. I like the sound, I appreciate the motif on the cover. Formally, everything is in the best order. If you are a fan of similar music (IMMOLATION, INCANTATION, DEAD CONGREGATION, FUNEBRARUM, DISMA, FATHER BEFOULED, CRUCIAMENTUM), don't hesitate a moment. You will get a fair portion of rotting meat and morbid melodies. The Aussies know how to compose themes that are novel, restless, nihilistic, powerful and ferocious. Accept the invitation to a true, real and seething hell. Just turn on the play and descend down into the catacombs. I look into the darkness and watch the bodies of sinners suffer from their own consciences. What I like about this record is that it's believable, real, it has that drive and ancient power to it. Restlessness and nihilism. The new record has become a very good guide for me in the realm of shadows for a long time. I cannot but recommend it to you. If you like this style, don't hesitate a moment. Evil and hatred lurk in the shadows. At first they just watch, watching the pain and suffering. Then, when the night is deepest and the undead are dancing in the swamps, they come out and eat you like a monster from your most terrifying dreams. Black death metal coldness and darkness that will get into your bones and subconscious! Bloody shadows of demons!



about GOLGOTHAN REMAINS on DEADLY STORM ZINE:




Tracklist:
01. Methuselah 
02. Tribulation 
03. Necropoles 
04. Andromeda

pondělí 2. prosince 2024

Recenze/review - GORGON - For Those Who Stay (2024)


GORGON - For Those Who Stay
CD 2024, Osmose Productions

for english please scroll down

Dusím se ve špinavé a chladné vodě. V kostech se mi usadil mráz a kolem se vznáší těla utopenců. Hudba nás stahuje do hlubin, do podzemí. Potkáváme černé ohně, zapálené na břehu řeky smrti. Osamoceni ve svých děsivých myšlenkách posloucháme nové album francouzské black metalové legendy GORGON. Jejich cesta započala kdysi dávno, v roce 1991, potom byla na mnoho let přerušena. V roce 2017 následoval návrat ve velkém, majestátním stylu.

Letos pánové navazují na všechny ty roky rouhání a hanobení svatých ostatků. Při společných rituálech potkáte spoustu ledových melodií, drásavých pasáží i drtivých bicích. A samozřejmě chorobami nasáklý vokál. Francouzi nám letos umíchali velmi jedovatý koktejl. Když jej ochutnáte, stanete se na něm závislí jako já. Vaše umírání bude velmi bolestivé. Spadnete po zádech do temné hlubiny a přejdete na druhou stranu. Nové album ve mě probudilo spoustu nočních můr. Povedlo se po všech stránkách.


Na starém black metalu se mi vždy líbila autenticita, uvěřitelnost. Pokaždé jsem si představoval, že během poslechu potkávám stíny nemrtvých. GORGON tohle všechno umí na výbornou. Samozřejmostí je vynikající zvuk, u kterého budete mezi prsty prosévat prach svých předků. Stylový je i obal, který jenom potvrzuje moje domněnky o návratu prokletých zpátky na zem. Kývám se spokojeně do rytmu, užívám si do odstínů šedé zabarvené nálady. Beru do rukou znovu lopatu a exhumuji další hrob padlého kněze. Jsem rád, když si mohu poslechnout podobná alba, jako je "For Those Who Stay". Je pro mě potvrzením, že záhrobí je stále silné ve svých základech. Francouzští tmáři hrají klasicky, přesvědčivě, podobných způsobem, jako to staré smečky umí. Melodie se zde potkávají s agresivitou. Nová nahrávka je sice tradiční, ale zároveň živá a se spoustou zajímavých momentů. Pro mě je potom hlavní a zásadní, že mě baví ji poslouchat a vracet se k ní. Kapela působí jako jezdci apokalypsy, kteří se vrátili, aby nás spálili na popel. Mají za sebou armádu nemrtvých a démonů. A to, prosím pěkně, si v tomto stylu hodně vybírám. Jako bych byl odsouzený za kacířství a čekal na upálení v chladné kobce. Ostatní se klaní k dávno padlým modlám a věří kněžím, kteří lžou. Jsem rád, že ještě existují kapely, které umí svojí hudbou zapálit pradávné ohně. GORGON to navíc dělají s elegancí starých mistrů. Připomínají mi smečku vzteklých prašivých psů, kteří stráží vchod do podsvětí. Dusím se ve špinavé a chladné vodě. V kostech se mi usadil mráz a kolem se vznáší těla utopenců. Hudba nás stahuje do hlubin, do podzemí. Potkáváme černé ohně, zapálené na břehu řeky smrti. Mrazivý, temný a drásavý black metal, u kterého vám začnou hořet stigmata! Budete navěky prokleti! 

Asphyx says:

I'm suffocating in dirty, cold water. A chill has settled in my bones and the bodies of drowning men float around. The music pulls us down into the depths, underground. We meet black fires lit on the banks of the river of death. Alone in our terrifying thoughts, we listen to the new album by French black metal legend GORGON. Their journey began long ago, in 1991, then was interrupted for many years. A return in 2017 followed in grand, majestic style.

This year, the gentlemen are following up on all those years of blasphemy and defamation of holy relics. You'll encounter plenty of icy melodies, poignant passages, and crushing percussion during their communal rituals. And, of course, disease-soaked vocals. The French have mixed us a very poisonous cocktail this year. If you taste it, you'll become as addicted to it as I am. Your dying will be very painful. You'll fall on your back into the dark depths and cross over to the other side. The new album has awakened a lot of nightmares in me. It's a success in every way.


What I always liked about old black metal was the authenticity, the believability. I always imagined I was meeting the shadows of the undead while listening to it. GORGON can do all that perfectly. Of course there is an excellent sound that will make you sift the dust of your ancestors between your fingers. The packaging is stylish too, which only confirms my speculation about the return of the damned back to earth. I sway contentedly to the rhythm, reveling in the shades of grey tinged mood. I pick up the shovel again and exhume another grave of a fallen priest. I'm happy to listen to albums like "For Those Who Stay". It is a confirmation to me that the beyond is still strong in its foundations. The French obscurantists play in a classic, convincing way, similar to the way the old packs can. Melody meets aggression here. The new recording is traditional, but at the same time lively and with a lot of interesting moments. For me, the main thing is that I enjoy listening to it and coming back to it. The band seems like the horsemen of the apocalypse who have returned to burn us to ashes. They have an army of undead and demons behind them. And please, I'm picking on this style a lot. It's like I've been convicted of heresy and am waiting to be burned in a cold dungeon. Others bow to long-fallen idols and believe priests who lie. I'm glad there are still bands that can light ancient fires with their music. And GORGON do it with the elegance of the old masters. They remind me of a pack of rabid mangy dogs guarding the entrance to the underworld. I'm suffocating in dirty, cold water. A chill has settled in my bones and the bodies of drowned men float around. The music pulls us down into the depths, into the underground. We meet black fires lit on the banks of the river of death. A freezing, dark and thrilling black metal that will make your stigmata burn! You will be damned forever!





Tracklisting:
1. For Those Who Stay (5:05)
2. Tod. Mort. Death. (2:39)
3. Next To The Mill (3:11)
4. Hypnotic Fire (3:49)
5. Vatican's Fall (3:11)
6. The Art Of Dying (2:58)
7. Despicable Beggars (4:56)
8. Shelter (3:33)
9. When It Rains In Hell (3:47)
10. Troops Of The Fallen (4:13)
11. Deserters As Prey (3:17)



Recenze/review - APOCRYPHAL - Facing The End (2024)


APOCRYPHAL - Facing The End
CD 2024, The Circle Music

for english please scroll down

Kdysi dávno, když jsem byl ještě mladý kluk, tak jsem četl jednu sci-fi knihu. Příběh pojednával o tom, jak lidstvo vyhyne, jak se samo svojí hloupostí a pýchou skoro vyhubí. Vše začne znovu, po velkém restartu. Nový směr, nový začátek. Vzpomněl jsem si na ni, když jsem poprvé poslouchal nové album francouzských melodiků APOCRYPHAL. Nejdříve jsem zapátral ve svých archívech a našel v nich desku "Black Dreams of Silence" z roku 1999. Ihned se mi v hlavě vrátily vzpomínky. Pánové tenkrát hráli atmosférický death metal s takovou tou zasněnou progresivní aurou.

Letos se kapela vrátila a začala znovu. Angažovala do svých řad zpěváka Björna "Speeda" Strida (SOILWORK, TERROR 2000, ACT OF DENIAL), který jako vždy odvedl skvělou práci. Nový směr je určen - severský melodický death metal. Dostanete vskutku zajímavé a neotřelé album. 


Tahle kapela měla vždy svůj vlastní výraz, rukopis, chcete-li. Skladby v sobě sice mají spoustu styčných bodů se švédskými melodickými kapelami, ale jsou v nich i velmi zajímavé momenty, plné krvavé mlhy, melancholie a chladu. Zvuk řeže jako ostré čepele čerstvě nabroušených nožů, je čistý, energický, divoký (Nino Helfrich - mastering). Novinka je opatřena i zdařilým obalem (Valnoir). Motiv opravdu chápu jako začátek konce našeho světa. Zkrátka a dobře, vždycky jsem měl rád skupiny, které vědí co a jak chtějí hrát. Mají jasný směr a baví mě jejich hudbu poslouchat. Nevím jak vy, ale já jsem si nejvíc užíval "Facing The End" v autě. Představte si silný motor pod kapotou, prázdnou dálnici před sebou a v dáli svítá v mlze slunce. Také cítíte tu svobodu, naléhavost, také se vám riffy a melodie doslova zadírají pod kůži? Já ano, a to i přesto, že na podobné návraty po tolika letech příliš nevěřím. Většinou se jedná jen o obyčejné ozvěny starých časů. Jenže Francouzi na to jdou jinak. Svěže, zajímavě, mezi muzikanty funguje chemie a z jednotlivých pasáží je cítit drive a síla. Takový ten pradávný heavy efekt, který vždy odlišoval obyčejné kapely od těch dobrých. APOCRYPHAL ale nepřicházejí jenom se slušně odvedeným řemeslem. Naopak, songy žhnou pod povrchem. Jednou jsou vznešené, jindy zemité a zaseknou do vás svůj dráp. Všem je asi jasné, že jako planeta postupně směřujeme ke svému zániku. Než se tak ale stane, budu tuhle nahrávku poslouchat. Má v sobě totiž něco přitažlivého, opravdového, nebál bych se napsat magického a vznešeného. Nemohu jinak, než vám album doporučit. Chladný, severský melodický death metal, který hoří uvnitř! 

Asphyx says:

A long time ago, when I was a young boy, I read a science fiction book. The story was about how mankind would become extinct, how it would almost wipe itself out through its own stupidity and pride. It all starts again, after the great reboot. A new direction, a new beginning. I remembered it when I first listened to the new album by French melodic artists APOCRYPHAL. First I dug into my archives and found the 1999 album "Black Dreams of Silence". Immediately the memories came back to me. Back then the gentlemen played atmospheric death metal with that dreamy progressive aura.

This year the band came back and started again. They recruited vocalist Björn "Speed" Strid (SOILWORK, TERROR 2000, ACT OF DENIAL), who did a great job as always. The new direction is set - Nordic melodic death metal. You will get a really interesting and novel album. 


This band has always had its own expression, its own handwriting, if you will. The songs have a lot of points of contact with Swedish melodic bands, but there are also very interesting moments, full of bloody fog, melancholy and coldness. The sound cuts like sharp blades of freshly sharpened knives, it's clean, energetic, fierce (Nino Helfrich - mastering). The novelty is also provided with a successful cover (Valnoir). I really understand the motif as the beginning of the end of our world. In short, I've always liked bands that know what and how they want to play. They have a clear direction and I enjoy listening to their music. I don't know about you, but I enjoyed "Facing The End" in the car the most. Imagine a powerful engine under the hood, an empty highway in front of you, and the sun shining through the fog in the distance. Do you also feel the freedom, the urgency, do the riffs and melodies literally get under your skin? I do, even though I don't really believe in such comebacks after so many years. Most of the time they are just simple echoes of the old days. But the French have a different approach. It's fresh, interesting, the chemistry between the musicians works, and the individual passages have a sense of drive and power. That ancient heavy effect that has always distinguished ordinary bands from the good ones. But APOCRYPHAL don't just come with decent workmanship. On the contrary, the songs are glowing under the surface. At times they are sublime, at others earthy and sink their claws into you. It's probably clear to everyone that we are gradually heading towards our demise as a planet. But before that happens, I'm going to listen to this record. It has something appealing, real, I wouldn't be afraid to write magical and sublime. I cannot but recommend the album to you. Cold, Nordic melodic death metal that burns inside!



tracklist:
1. Smells Like The End Of The World
2. All Is Empty
3. He Forgot You
4. It Wasn’t So Complicated
5. Plague Doctor
6. My Hero Inside
7. Just Behind
8. Swallow My Lies
9. Taste My Hate
10. Stella
11. From Depths



neděle 1. prosince 2024

Recenze/review - RAZVALINA - Zatirani (2024)


RAZVALINA - Zatirani
EP 2024, vlastní vydání

for english please scroll down

Ráno vstaneš a bojíš se otevřít zprávy. Všude jenom násilí, války a nenávist. Kousek od tvého domu se stala další vražda. Smrt zase jednou obchází kolem a usmívá se. Nakonec stejně všichni zemřeme. Nemám řešení, jak z toho ven. Co ale dobře vím je, že existují kapely, které mě dokáží přenést na druhou stranu, za oponu, do země nekonečných stínů. Je zde absolutní tma, chlad a hlavně klid, abych se mohl soustředit na hudbu. Potkávám své vlastní démony a vyhledávám desky, u kterých praskají víka od rakví.

RAZVALINA je death metalová kapela ze slovinské Lublaně. Když jsem si jejich v pořadí druhé EP "Zatirani" pustil poprvé, ihned jsem věděl, že jsme stejné krve, že máme stejný vkus a líbí se nám zpuchřelá těla prokletých uložená hluboko v podzemí. Říká se, že tenhle styl musíte hrát od srdce. Opravdově, reálně a upřímně. A tohle všechno Slovinci dělají na výbornou.


Z reproduktorů se na vás vyhrne hrubozrnný smrtící kov staré školy, s parádním zvukem, se zajímavým obalem, ale hlavně s nápady, které se mi ihned zadřely pod kůži. Pokaždé, když potřebuji restartovat svoje myšlenky, pokaždé, když mě štve svět okolo, když je toho na mě moc, tak se zavírám do svého pokoje nebo chodím se sluchátky na uších a sleduji dění kolem sebe. Někdy mám před očima krvavou mlhu, to když vidím nějaké bezpráví nebo bezmoc, když se ubližuje nevinným. To potom beru do rukou kladivo, pouštím si stále dokola tohle EP a bourám nejbližší zeď. Líbí se mi i slovinština, ve které jsou texty. Přeci jenom, slovanské jazyky mají k sobě blízko. Zkrátka a dobře, RAZVALINU jsem si oblíbil a rád se k jejich tvorbě vracím. Bylo pro mě tak nějak samozřejmé, že musím tuhle smečku podpořit. Riffy jsou ostré, divoké a zničující, vokál smrdí sírou a u bicích mě pálí ve vnitřnostech. Tohle je pro mě přesná definice undergroundového death metalu v morbidní podobě, v jaké jej mám tolik rád. Skladby se valí kupředu a zůstává po nich jenom spálená země. Možná mě jednou upálí na hranici za mé názory, možná mě pověsí na náměstí pro výstrahu všem, kteří se nedokážou zařadit do davu, ale k téhle desce se budu rád a vždycky vracet. Jsou to uvěřitelné a syrové ozvěny z podzemí, je to hlas bestie, která spala v katakombách, právě se probudila a touží po čerstvé krvi. Ráno vstaneš a bojíš se otevřít zprávy. Všude jenom násilí, války a nenávist. Kousek od tvého domu se stala další vražda. Smrt zase jednou obchází kolem a usmívá se. Nakonec všichni zemřeme. Teď už řešení mám. Pouštím si stále dokola "Zatirani". Je totiž skvělé po všech stránkách. Starodávný, zničující death metal, u kterého vám popraskají všechny kosti v těle! Velmi chorobná záležitost!


Asphyx says:

You get up in the morning and you're afraid to open the news. There's nothing but violence, wars and hatred. There's been another murder not far from your house. Death walks by once more and smiles. In the end, we all die anyway. I don't have a way out of this. But what I do know is that there are bands that can transport me to the other side, behind the curtain, to the land of endless shadows. There is absolute darkness, coldness and, most importantly, peace so that I can concentrate on the music. I meet my own demons and seek out records that crack coffin lids.

RAZVALINA is a death metal band from Ljubljana, Slovenia. When I listened to their second EP "Zatirani" for the first time, I knew immediately that we are of the same blood, that we have the same taste and we like the rotten bodies of the damned stored deep underground. They say you have to play this style from the heart. Real, real and honest. And the Slovenians do all of that very well.


Rough-grained, old-school death metal comes out of the speakers, with great sound, interesting packaging, but most importantly, ideas that immediately got under my skin. Every time I need to reboot my thoughts, every time I get annoyed with the world around me, every time it gets too much, I lock myself in my room or walk around with my headphones on and watch what's going on around me. Sometimes I have a bloody fog in front of my eyes, it's when I see some injustice or helplessness, when innocents are being hurt. That's when I pick up a hammer, play this EP over and over again, and smash down the nearest wall. I also like the Slovenian in which the lyrics are in. After all, Slavic languages are close to each other. In short, I liked RAZVALINA and I like to come back to their work. It was kind of obvious to me that I had to support this pack. The riffs are sharp, fierce and devastating, the vocals reek of sulfur and the drums make my insides burn. This is for me the exact definition of underground death metal in the morbid form I like it so much. The songs roll forward and all that's left is scorched earth. Maybe one day I'll be burned at the stake for my opinions, maybe I'll be hung in the town square as a warning to all those who can't fit in with the crowd, but this is a record I will gladly and always return to. It's believable and raw echoes from the underground, it's the voice of a beast that has been sleeping in the catacombs, just awakened and thirsty for fresh blood. You get up in the morning and you're afraid to open the news. There is only violence, war and hatred. There's been another murder not far from your house. Death walks by once more and smiles. In the end, we all die. Now I have a solution. I'm playing "Zatirani" over and over again. It's great in every way. Ancient, devastating death metal that will crack every bone in your body! Very morbid stuff!




tracklist:
01. Agonija 
02. Digitalni Fevdalizem 
03. Človek 
04. Zgodovina Je Ista 
05. Izčrpanost

band:
Gašper Flere - Vocals/Guitars
Klemen Ribič - Bass
Tani Babuder Briški - Drums

sobota 30. listopadu 2024

Interview - PUTRIDARIUM - Dead rotting, swamping and dark doom death metal!


Interview with death doom metal band from Germany - PUTRIDARIUM.

Answered Giona (guitars, vocals), thank you!

Recenze/review - PUTRIDARIUM - Necrologia del sadismo: Excerpts from a Deranged Mind (2024): https://www.deadlystormzine.com/2024/11/recenzereview-putridarium-necrologia.html

Ave PUTRIDARIUM! Greetings to the German catacombs. First, let me pay my respects. I've been following your band since 2021 when you released your first demo "Putrefaction '21" and you've been one of my favourite bands ever since. But you are not very well known here in the Czech Republic, we are a small country with a small underground community. How did you actually get together and how did PUTRIDARIUM come into being? Please take us through the history of your band.

G: Uuuuaaargh Jakub!

first at all thanks for follow us since the start and thanks for this interview! we slowly make our name in Europe but since our main label is American we somehow are better know there eheh. We really like the Czech death metal scene in particular i’m a big fan of Mordloch!

I had the idea of Putridarium in 2020 probably, i don’t remember actually when but i remember that the same day i got this idea i wrote the Putrefaction demo. was a intense night but was fun and I got completely in to the music and beer helped a lot ahah. The day after i ask J and E to join and we start to work on the demo.


You have a new album out this year, "Necrologia del sadismo: Excerpts from a Deranged Mind", which again is full of pure true death metal and doom. With what feelings did you go into the studio? For example, did you have a plan for where and how you wanted to move on from the previous recordings? Personally I find the new record more darker and colder at the same time. I have to admit that the atmosphere of the whole album literally won me over.

G: The plan was to write a album for Death metal maniac ahah. we did’t go in a studio but we build one. Our goal was to record the album live, without any trigger, overdub or any modern shit that influences the sound and the dynamic but the most important thing is that it sound like us and not like every death metal band nowadays.

I always had this dream and ideas to record live my music i always do but since last year we finally find the perfect place and we manage to get a killer clean sound. i’m quite proud about but it didn’t was a easy work it takes years to manage this quality of recording with a proper results.

We rehearsal a lot the months before the recording, the plan was to take the best of the 3. so we play 3times each song and we choose the best one, small error are still there we didn't’’t edit anything. the all process take 2 days and the results are amazing!

Who's behind the sound? I like that the sound is massive, dusty, dirty and cold, but at the same time legible. What studio did you record in and who mixed and mastered the album? Did you have a lot of say in the final sound or did you leave it up to the sound engineer?

G: The sound is the sound of our amps and drums.. we didn't’’t change much, we work a lot on our sound but from the roots.. equipments.. the band have the 90’ feeling so first thing we used only(most) 80/90 equipment.. drum is a fantastic Mapex end 90’ with amazing toms sound, guitars are both 90’ a Ibanez destroyer and a bich from B.C.Rich start 90’ both guitar are played on transistor amp (Marschall and Crate) and same for bass, Ibanez destroyer on peavey 90’ transistor amp. all this stuff make the sound already good so our sound engineer had to record and mix everything but the sound it din’t change that much.. live you will listen the same shitty sound of the album. Of course Chris work was on the end sound really relevant because he manage in the perfect way to mix everything. I had a clear idea of what i wanted have and Chris made the magic!


I'm also a big fan of CD artwork and I really like your covers. Who is the author on the new release "Necrologia del sadismo: Excerpts from a Deranged Mind" and what is it supposed to express? I really like the motif a lot, it complements the music beautifully, just please tell us how they relate to the music, how are they thematically interconnected?

G: Oh yes! Maria (Altar of Worms) made a fantastic work. i’m quite happy to had work with her! the idea was to make the cover look like a 70/80 Horror film poster. The bassist is quite into horror films and i’m into Erotic Horror comics was quite a natural logical process. at the end all album is a represent of our passions.

I wrote the cover project before finish the album lyrics let’s say is quite thematically connected if not 1to 1 but nearly.. horror, gore.. killing and a lot of perversions and sex with body parts eheh. you can not ask for better themes.

I would be interested in the process by which a new song is created in PUTRIDARIUM. Are you classical musicians who lock yourselves in a rehearsal room and jam or do you use modern technology and send ideas to each other? Do you even go out for a beer together?

G: 99% of the times i write the song at home or alone and after we meet in our rehearsal room and we work on the song together. In the writing process i don’t use any computer anyway.. i normally play all on my cabinets and i write all on papers (that’’s why my room is full of papers everywhere). one time i finish the song i normally put my telephone nearby the box and i record one time the full song. Drums we do by rehearsal together, we try always different drumming to see which one fit better the riff.

We used hang together at the start, now 2 band members have move from Marburg so is not always that easy party together.


You are experienced dogs who play in your own way. You have your own handwriting, which is something that is sometimes forgotten nowadays. A lot of bands just sound like copies of other bands. Are you sure you had any role models? Who influenced you as a musician and who was your role model? When and how did you actually start playing? What was the first impetus for you picking up an instrument?

G: yeah now are quite some years that i’m releasing my shitty music (sorry for that). Of course by playing old school death doom is difficult to don’’t sound like other bands.. i try to give some more personal taste in my music but i just use feeling i never learn to play guitar, it just happened and probably this is my lucky part because i’m free to do what i like without let the theory interfere with my ideas. i think as role models Tom G. Warrior was quite important for me and his philosophy to do music will always influences me. there are some Guitarist/songwriter that i really like are Kyle (-ex Acephalix) that guys have always the right riff in hand! other are: E.Rutan, Annti Boman and Jeff Hanneman. My first approach to heavy metal was 24 years ago with Iron Maiden and immediately i wanted to be like Steve Harris fo for the first 10 years i just play bass eheh

I think the biggest reward for any band is the reaction of the fans. I like smaller clubs the most, where the musicians and fans are close to each other. How often does PUTRIDARIUM perform? Do you tour, for example? I've searched the internet and haven't found much live footage of your shows. So how are PUTRIDARIUM's live shows? How about a tour in Europe? I would love that.

G: play live is everything we play every time we can! we love Tour be overnight somewhere else and drinking partying knowing new people, that’s why we do music! eheh

we had a tour last September with Trollcave (amazing guys and bad) and we had one show in Czech R. at Tones of Decay fest, where was you? eheh but we have other tours in plan for next year! And we really love to play outside Germany so anybody want us vomiting on their stage please don’t edits to ask! we always ready to rot!


I've always wondered what kind of music musicians actually listen to. Do you have any albums that you like to revisit often? What about any new releases from the last few years? Anything that intrigued you enough to buy a CD?

G: I listen quite a lot of music and i always on search for something new! and i collect LP,Tapes,cds..

yes i have some album that i need to listen in a weekly dose ahah

Acephalix - Interminable Night

Cannibal Corpse . The wretched Spawn

Voivod - Dimension Hatross

Autopsy - Acts of the unspeakable

Cianide . the dying truth

Temple Nightside - the Hecatomb

this album minimum 1 time a week are spinning my head away as the first time i listen to it!

new release that i enjoyed in this last years… a lot but in particularly :

Atramentus - Stygian

Morbific . Ominous sleep of putridity

Mordloch Ep , Dipygus - Dypigus , Scolopendra - VM 18 , Morsch demo… so many ahah last 2 new autopsy!! Uuuuaaaargh!

You're from Marburg, Hesse. What's the state of the underground in your country? Our bands like to come to Germany because you have a strong fan base and the bands support each other here. What is your scene really like? I'd be interested in your perspective as someone who is right at the source. Do people go to a lot of death metal? Do the fans support you?

G: Marburg is quiet outside all germans scene… sad fact, i have to drive every-time a lot of hours for see some good shows, here there is no scene.. probably 10 people that understand about death metal.

I really like the NRW scene. they do always a lot of shows and Berlin too at the end there are always the same maniacs all around ahah i really like more Holland and Poland for playing. the most of our fans are from Usa so one day we rally wanna go play there! is just hard as fuck!

 

Death metal is my favorite style of music. I'm fascinated by the darkness of it, the dusty stench from old graves. Then also the power and the pressure. When I listen to a good record, I'm literally energized. What does it mean to you? How does it affect your life, your worldview, how do you perceive it as a creator?

G: Death metal is everything, is a way of life, if not for everybody but sure for me.. i can’t live without. i love the adrenaline that give. i like the family that create and friendship, partying. It connect disturbed people in all world ahahah i write music but first at all I'm a death metal maniac, is the only way for real understand this music is living it! That’s why we write on the album that this album is from maniacs for maniacs! Uh!

Thank you so much for the interview! I wish not only the new album "Necrologia del sadismo: Excerpts from a Deranged Mind", but also the whole PUTRIDARIUM a lot of success. I'm going to listen to the album again! It's really great. Good luck in your personal lives too.

Thanks to you! Feel the madness and stay dead, stay ugly!

Giona/Putridarium

Recenze/review - PUTRIDARIUM - Necrologia del sadismo: Excerpts from a Deranged Mind (2024): https://www.deadlystormzine.com/2024/11/recenzereview-putridarium-necrologia.html




---------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine