DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemnewalbum. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemnewalbum. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 6. července 2025

Recenze/review - COGAS - Among the Dead: How to Become a Ghost (2025)


COGAS - Among the Dead: How to Become a Ghost
CD 2025, vlastní vydání

for english please scroll down

Ztracený v temné mlze, marně hledám své krvavé kořeny. Na starých pohřebištích, na náhrobcích, na kterých jsou napsána jména mých předků, se snažím vypátrat alespoň střípky bolesti, kterou nosíme po generace v sobě. Jsme prokletí! Říkávaly nám naše matky, když nás porodily. Tolik strachu a beznaděje, tolik zbytečně zmařených životů. Zbylo jen pár pomníků, které nikoho nezajímají. Pokaždé, když se vrátím, cítím kolem sebe smrt.

Kapela COGAS je sice označována za britskou, ale původně se jedná o smečku ze Sardinie. Letos přichází se svým druhým dlouhohrajícím albem, které právě tematicky odkazuje na historii jejich původní vlasti. Nutno rovnou dodat, že je tak činěno velmi naléhavě, uvěřitelně. Budete ihned zahaleni do krvavé black death metalové mlhy. Ztratíte se v myšlenkách, utopíte se v hlubinách, stanete se součástí jejich nahrávky. Mě se to alespoň stalo. 


Hudba je zde jednou surová a démonická, jindy zase chladná a podmanivě bolestivá. Těch emocí, které létají kolem mě, když "Among the Dead: How to Become a Ghost" poslouchám, je opravdu velké množství. Jako bych se vznášel na špinavých vlnách řeky směřující rovnou do podzemí. Skladby jsou opravdu velmi dobře napsány, skvěle se poslouchají, mají v sobě potřebný drive a sílu. Pro mě, který poslouchám hudbu hlavně srdcem, se jedná o skvělý temný zážitek. COGAS popisují letošní album jako: „S tímto albem dáváme hlas a zvuk bolesti těch, kteří se ztratili v pohlednicovém pekle zvaném Sardinie. Generační traumata – minulá, současná i budoucí – jsou vyprávěna skrze fyzické i duchovní rány obyčejného mladého muže.“ Myslím si, že je tím řečeno vše. Co se týká formální stránky, jako je zvuk, obal, produkce, potom je vše v nejlepším pořádku. Vy si tak můžete vychutnat hudbu, která je tajemná, magická, záhadná, která bolí i drásá, která ale dává i naději. Oproti předešlých nahrávkám je potom nové album trošku víc technické, propracovanější, komplexnější. Pokud máte rádi kapely jako DARK FUNERAL, DEICIDE, MGLU, HOUR OF PENANCE, IMMORTAL, BATHORY, neváhejte ani chvilku. Dostanete poctivou porci skvělé hudby od kapely, která přesně ví, co a jak chce hrát. Jsem moc rád, že jsem tuhle smečku na svých toulkách podzemím potkal. Ihned jsem se stal jejich fanouškem a už teď se těším na další jejich počin. Bloudím v krvavé temné mlze. Na starých pohřebištích, na náhrobcích, na kterých jsou napsána jména mých předků, se snažím vypátrat alespoň střípky bolesti, kterou nosíme po generace v sobě. Jsme prokletí! Chladný a démonický black death metal, který odkazuje na vlastní krvavé kořeny! 


Asphyx says:

Lost in the dark fog, I search in vain for my bloody roots. In old cemeteries, on gravestones bearing the names of my ancestors, I try to find at least fragments of the pain we have carried within us for generations. We are cursed! Our mothers used to tell us when they gave birth to us. So much fear and despair, so many lives wasted in vain. All that remains are a few monuments that no one cares about. Every time I return, I feel death around me.

Although COGAS is referred to as a British band, it is originally a group from Sardinia. This year, they are releasing their second full-length album, which thematically refers to the history of their homeland. It should be noted that this is done in a very urgent and credible manner. You will immediately be enveloped in a bloody black death metal fog. You will lose yourself in your thoughts, drown in the depths, and become part of their recording. At least that's what happened to me.


The music here is sometimes raw and demonic, other times cold and captivatingly painful. There are so many emotions flying around me when I listen to "Among the Dead: How to Become a Ghost". It's as if I'm floating on the dirty waves of a river heading straight underground. The songs are really well written, great to listen to, and have the necessary drive and power. For me, who listens to music mainly with my heart, it's a great dark experience. COGAS describe this year's album as: "With this album, we give voice and sound to the pain of those lost in the postcard hell called Sardinia. Generational traumas - past, present, and future - are told through the physical and spiritual wounds of an ordinary young man." I think that says it all. As for the formal aspects, such as sound, cover art, and production, everything is in perfect order. You can enjoy music that is mysterious, magical, enigmatic, painful and harrowing, but also hopeful. Compared to previous recordings, the new album is a little more technical, more sophisticated, more complex. If you like bands like DARK FUNERAL, DEICIDE, MGLU, HOUR OF PENANCE, IMMORTAL, BATHORY, don't hesitate for a moment. You'll get a solid dose of great music from a band that knows exactly what and how it wants to play. I'm very glad I met this pack on my wanderings through the underground. I immediately became their fan and am already looking forward to their next release. I wander in a bloody dark fog. In old cemeteries, on gravestones bearing the names of my ancestors, I try to find at least fragments of the pain we have carried within us for generations. We are cursed! Cold and demonic black death metal that refers to its own bloody roots!


tracklist:
01. Dead Reflected 
02. Among The Dead 
03. Absorption Of The Flesh Through Self Abuse 
04. Autopsy Of An Hollow 
05. On The Bank Of The River Styx 
06. Charon 
07. The Noble Rot 
08. La Fiamma Che Respiro

band:
Davide Ambu – Guitar
Piero Mura – Vocals
Erick D Red – Bass
Davide Marini – Session drums



Recenze/review - PUTRIDITY - Morbid Ataraxia (2025)


PUTRIDITY - Morbid Ataraxia
CD 2025, Willowtip Records

for english please scroll down

Sousedé si začali stěžovat na nasládlý zápach zkaženého masa. Nějaký čas ses vymlouval na porouchanou lednici, ale nepomáhalo to. Bylo již příliš pozdě. Nikdo nedokázal ocenit tvoje umění. Krásně morbidně naaranžovaná těla. Bez vnitřních orgánů. Jsem umělec, tvrdil si ještě dlouho poté, co už si dávno čekal na popravu. Nelituješ ničeho. Jako predátor ses narodil. Jsi lovec, jsi bestie se vším, co k tomu patří. Ne, tohle není žádný béčkový horor, tohle je pravdivý a uvěřitelný příběh.

S hudbou PUTRIDITY to mám nastavené hodně podobně. Tak nějak podvědomě vím, jak asi bude nové album znít. Nevadí mi to, podobný brutální death metal si aplikuji do uší převážně v momentech, když už mě kolem mě všechno štve, když mi lidé připadají hloupí a když si potřebuji vyčistit hlavu. Italové pokračují ve své bestiální jízdě. Novou nahrávku si opravdu užívám. 


Je v ní totiž obsaženo přesně to, co si u tohoto stylu žádám. Bestialita, nekompromisní riffy, guturální vokál, chladná a temná atmosféra. A že pánové nepřinášejí nic nového? Hele na rovinu, chce to někdo? Já rozhodně ne. Nechám se raději znovu a s chutí naporcovat na zcela zbytečné kusy masa, nechám si vytáhnout střeva z břicha i vystřelit mozek z hlavy. PUTRIDITY tohle všechno umí a dělají to s elegancí a zkušenostmi starých patologů. Zkrátka a dobře, nikde nic nechybí, ani nepřebývá. Dostanete náklaďák naložený melodiemi ostrými jak břitva, spoustu zkažené krve i hudebního násilí. "Morbid Ataraxia" je nahrávkou, která je určena pro fanoušky třeba takových BRODEQUIN, DEEDS OF FLESH, GORGASM, DEFEATED SANITY, DEVANGELIC, DISENTOMB. Má surový a nekompromisní zvuk i stylový obal od mistra Paolo Girardiho. Myslím si, že bylo splněno vše pro pořádnou veřejnou pitvu. Občas se sice vkrádá lehký stereotyp, ale to tak nějak k této odrůdě death metalu patří, jako rakev k nebožtíkovi. Až budete zase jednou porcovat zmrzlé maso, tak si na tyhle maniaky vzpomeňte. Jejich hudba může být pro vás i takovým velmi návykovým soundtrackem v případě, kdy vyvrhujete nějaké zvíře a nebo i člověka (záleží na vkusu a vaší profesi). Líbí se mi, že je ve skladbách určitá porce nadsázky. Někdy mám pocit, že svět kolem nás byl už dávno zapálen. V těchto případech volím "Morbid Ataraxia" a potom jsou moje myšlenky čisté a bývám spokojený. Je to dobré album pro všechny pravověrné. Berte a nebo nechte být. Krutý, ostrý a surový brutální death metal, který je nasáklý zkaženou krví a smradlavým masem! Tahle kapela vám vystřelí mozek z hlavy!


Asphyx says:

The neighbors began to complain about the sweet smell of rotten meat. For a while, you blamed it on a broken refrigerator, but it didn't help. It was already too late. No one could appreciate your art. Beautifully morbidly arranged bodies. Without internal organs. I am an artist, you claimed long after you had been waiting for execution. You regret nothing. You were born a predator. You are a hunter, you are a beast with everything that goes with it. No, this is not a B-grade horror movie, this is a true and believable story.

I feel very similarly about PUTRIDITY's music. Somehow, I subconsciously know what the new album will sound like. I don't mind that, I listen to similar brutal death metal mainly when everything around me annoys me, when people seem stupid to me, and when I need to clear my head. The Italians continue their beastly ride. I'm really enjoying the new recording.


It contains exactly what I want from this style. Bestiality, uncompromising riffs, guttural vocals, a cold and dark atmosphere. And you say these guys aren't bringing anything new to the table? Let's be honest, does anyone want that? I certainly don't. I'd rather be cut up into completely useless pieces of meat again, have my intestines pulled out of my stomach and my brains shot out of my head. PUTRIDITY can do all of this, and they do it with the elegance and experience of old pathologists. In short, nothing is missing, nothing is superfluous. You get a truckload of razor-sharp melodies, lots of rotten blood, and musical violence. "Morbid Ataraxia" is a recording intended for fans of bands such as BRODEQUIN, DEEDS OF FLESH, GORGASM, DEFEATED SANITY, DEVANGELIC, and DISENTOMB. It has a raw and uncompromising sound and stylish cover art by master Paolo Girardi. I think everything has been done to ensure a proper public autopsy. Occasionally, a slight stereotype creeps in, but that's kind of part of this variety of death metal, like a coffin belongs to the deceased. The next time you're cutting up frozen meat, remember these maniacs. Their music can be a very addictive soundtrack for you when you're gutting an animal or even a human (depending on your taste and profession). I like that there's a certain amount of exaggeration in the songs. Sometimes I feel like the world around us was set on fire a long time ago. In these cases, I choose "Morbid Ataraxia" and then my thoughts are clear and I am satisfied. It's a good album for all true believers. Take it or leave it. Cruel, sharp, and raw brutal death metal soaked in rotten blood and stinking flesh! This band will blow your brains out!



about PUTRIDITY pn DEADLY STORM ZINE:



tracklist:
01. Prenatal Obituary 
02. Mors Mater Nostra 
03. In Disgust They Shine 
04. Adipocere Retribution 
05. Molten Mirrors Of The Subjugated 
06. Morbid Ataraxia 
07. Overflowing Mortal Smell 
08. Immersed In The Spell Of Death / Rotten Divinity (Enmity Cover) [Hidden Track]

band:
Putrid Ciccio - Guitars, Vocals
Cédric Malebolgia - Drums
Giancarlo Mendo - Bass
Manuel "Skizo" Lucchini - Guitars
Andrea Piro - Vocals




sobota 5. července 2025

Recenze/review - HUMILIATION - Echoes of Annexation (2025)


HUMILIATION - Echoes of Annexation
CD 2025, Brutal Art Records

for english please scroll down

Další zásah, další mozek vystřelený z hlavy. Prosící oči, pláč a bolestí zkroucená tvář. Neznáš slitování. Rozkaz zněl jasně, zabít všechny. Procházíte malou vesnicí a čistíte prostor. Budou vás nenávidět ještě po několik dalších generací. Ti co přežijí. Pokud přežijí. Válka vypadá možná dobře na fotkách, v knihách, ve filmu. Její syrovost a hnus ale vyniknou jenom v momentě, když čekáte v zákopech, když zabíjíte nevinné. Jsou tu malajští death metaloví vojáci temnoty HUMILIATION se svým novým letošním albem.

Opět je plné odkazů na starodávný death metal z devadesátých let. S prašivým a chladným zvukem, s touhou zabíjet hudbou, se skvělými nápady, se ihned novinka stala velmi častým hostem v mém přehrávači. Najednou jsem neseděl zase jednou ve svém pokoji, ale toulal se se zbraní v ruce v jedné z dalších zbytečných válek na světě. 


Máte rádi kapely typu BOLT THROWER, HAIL OF BULLETS, JUNGLE ROT, MEMORIAM, JUST BEFORE DAWN, DECAYING, INVASION, MASSIVE ASSAULT, TRENCHANT, SHRAPNEL STORM, CHAINSWORD, DEATH KOMMANDER? Potom se pohodlně usaďte, nejdříve si pusťte nějaký válečný dokument a potom tuhle nahrávku. Určitě dojde ke vzájemnému přenosu chladných, temných a divokých emocí, které dokáže tahle smečka svojí hudbou navodit a znázornit. Pro mě vždycky bylo nejdůležitější, abych kapele jejich muziku věřil, abych se kýval spokojeně do rytmu, abych se v představách procházel vypálenou vesnicí. HUMILIATION věřím každý tón, motiv, melodii. Jsou totiž syroví, opravdoví, reální a autentičtí. Mimochodem, pokud máte chuť, tak dole, pod dnešním článkem je odkazován i rozhovor. Pro mě osobně je potom nové album "Echoes of Annexation" další povinností do sbírky. Venku je vedro k zalknutí a mrtvá zohavená těla, naskládaná jako nějaké loutky na hromadu, smrdí pachem rozkládajícího masa. Tenhle morbidní obraz z hlavy už nikdy nevyženu, stejně jako novou nahrávku těchto maniaků. Je to vlastně hrozně jednoduché. Novinku jsem si pustil, dostala se mi ihned do krve a strávil jsem s ní spoustu času. Rád se k ní často vracím. Jedná se totiž přesně o druh smrtícího kovu, který koluje i v mých žilách. Další zásah, další mozek vystřelený z hlavy. Prosící oči, pláč a bolestí zkroucená tvář. Neznáš slitování. Procházíte malou vesnicí a čistíte prostor. Budou vás nenávidět ještě po několik dalších generací. Ti co přežijí. Pokud přežijí. Chladný a temný válečný death metal, který vás přenese přímo na bojiště! Rozkaz zněl jasně, všechny zabít!


Asphyx says:

Another shot, another brain blown out of a head. Pleading eyes, crying, and a face contorted with pain. You know no mercy. The order was clear: kill them all. You walk through a small village and clear the area. They will hate you for generations to come. Those who survive. If they survive. War may look good in photos, books, and movies. But its rawness and ugliness only stand out when you're waiting in the trenches, killing innocent people. Here are the Malaysian death metal soldiers of darkness, HUMILIATION, with their new album from this year.

Once again, it's full of references to old-school death metal from the nineties. With its raw and cold sound, its desire to kill with music, and its great ideas, the new album immediately became a frequent guest in my player. Suddenly, I was no longer sitting in my room, but wandering with a weapon in my hand in one of the world's many pointless wars.

Do you like bands such as BOLT THROWER, HAIL OF BULLETS, JUNGLE ROT, MEMORIAM, JUST BEFORE DAWN, DECAYING, INVASION, MASSIVE ASSAULT, TRENCHANT, SHRAPNEL STORM, CHAINSWORD, DEATH KOMMANDER? Then sit back, put on a war documentary, and listen to this recording. You will surely feel the cold, dark, and wild emotions that this band evokes and portrays through their music. For me, it has always been most important to believe in the band's music, to sway contentedly to the rhythm, to walk through a burned-out village in my imagination. I believe every note, motif, and melody of HUMILIATION. They are raw, real, and authentic. By the way, if you feel like it, there is a link to an interview below today's article. For me personally, the new album "Echoes of Annexation" is another must-have for my collection. Outside, it's suffocatingly hot, and dead, mutilated bodies, stacked like puppets, stink of decomposing flesh. I'll never get this morbid image out of my head, just like I'll never forget the new recording by these maniacs. It's actually very simple. I played the new album, it immediately got under my skin, and I spent a lot of time with it. I like to come back to it often. It's exactly the kind of deadly metal that runs through my veins. Another hit, another brain blown out of its head. Begging eyes, crying, and a face contorted with pain. You know no mercy. You walk through a small village and clear the area. They will hate you for several more generations. Those who survive. If they survive. Cold and dark war death metal that will transport you right to the battlefield! The order was clear: kill them all!


about HUMILIATION on DEADLY STORM ZINE:




tracklist:
01. Ground Truth 
02. Sungai Siput Incident 
03. Iban Mercenaries 
04. In Cold Blood 
05. Operation Termite 
06. Burned to Death 
07. No Man's Land 
08. Interment Camps 
09. Decapitation 
10. Casualties of War


pátek 4. července 2025

Recenze/review - DARKSIDE RITUAL - Chamber of Deathlessness (2025)


DARKSIDE RITUAL - Chamber of Deathlessness
CD 2025, Chaos Records

for english please scroll down

Pokaždé, když v noci vstanu, tak nevím, jestli ještě spím a nebo se potácím v temných stínech. Umírám a znovu se rodím, potkávám své vlastní démony, zkažené duše zemřelých. Nakonec skončím na starém hřbitově za městem, abych tam hledal odpovědi na otázky, na které nikdy nedostanu odpověď. Smrt je zase jednou velmi blízko a kobka, ve které poslouchám nové album mexických DARKSIDE RITUAL je chladná a plesnivá. Když mi přišla novinka na recenzi, nejdříve mě zaujal motiv na obalu. Připomíná mi totiž jednoho z přízraků z mých nočních můr. 

Hraje se tu technický black death metal. Skladby jsou zajímavé, nenudím se ani chvilku. Naopak, každý další riff je jako hřeb, který mi jednou zatlučou i do mé rakve. Pánové na to jdou ostře, nekompromisně, songy v sobě mají potřebný tlak, energii i zkaženou krev. Zhasněte všechna světla a nechte se unášet na vlnách řeky beznaděje. Je to hodně silná nahrávka, která mě opravdu baví. Koneckonců, posuďte sami. 


Povedl se zvuk (Hugo Ruleto Alvarez - mixing, mastering), který je masivní, dobře čitelný a je v něm takový zvláštní neklid, který se mi líbí. O zajímavém obalu, pod kterým je podepsán Ricardo Sick Gonzalez jsem se již zmiňoval. Parádní dílo, tak bych můj dojem shrnul. Zkrátka a dobře, kapela si dala velký pozor na to, aby formální věci byly v pořádku. Posluchač se tak může soustředit na hudbu samotnou, která je krvavě podmanivá, plná zajímavých momentů, divoká i tajemná zároveň. Ostré riffy, zničující bicí, mocný vokál, tohle všechno zabalené v pevných pavučinách, podáváno na víku od rakve, dělá moc dobře i mé zkažené duši. Líbí se mi přístup kapely, její uvěřitelnost, opravdovost, taková ta pradávná zvířeckost, kterou z jejich hudby cítím a slyším. Nakonec je vždy vše o emocích a já osobně jsem se k "Chamber of Deathlessness" vždy a rád vracel. Nejvíc se mi osvědčil poslech když se setmělo, když byly mraky nízko a hrozilo, že každou chvíli přijde bouře. To jsem potom stál v okně, díval se na zuřící přírodní živly, na město zmítající se ve vichru a dešti. Když bylo po všem, tak jsem usínal a budil se z děsivých snů. Potácel jsem se v temných stínech. Umíral a znovu se rodil, potkával své vlastní démony i zkažené duše zemřelých. Za mě osobně se jedná o povedenou nahrávku po všech stránkách. Mexickým tmářům se povedlo dostat se mi do krve i do podvědomí. Smrt má mnoho podob a tu, kterou nám předkládají tihle maniaci je krutá a ošklivá. Technický death black metal s krvavým otiskem! Starodávné okultní rituály znovu ožívají a ďábel stojí ve stínu! 


Asphyx says:

Every time I wake up at night, I don't know if I'm still asleep or stumbling through dark shadows. I die and am reborn, encountering my own demons, the corrupted souls of the dead. Eventually, I end up in an old cemetery outside the city, searching for answers to questions I will never get. Death is once again very close, and the dungeon where I listen to the new album by Mexican band DARKSIDE RITUAL is cold and moldy. When I received the new release for review, I was first struck by the cover art. It reminds me of one of the specters from my nightmares.

The music is technical black death metal. The songs are interesting, and I'm not bored for a moment. On the contrary, each riff is like a nail that will one day be hammered into my coffin. The guys go at it hard, uncompromisingly, and the songs have the necessary pressure, energy, and rotten blood. Turn off all the lights and let yourself be carried away on the waves of the river of despair. It's a very powerful recording that I really enjoy. After all, judge for yourself.


The sound (Hugo Ruleto Alvarez - mixing, mastering) is massive, easy to listen to, and has a special restlessness that I like. I already mentioned the interesting cover art by Ricardo Sick Gonzalez. A great work, that's how I would sum up my impression. In short, the band took great care to make sure that the formal aspects were in order. This allows the listener to focus on the music itself, which is bloodily captivating, full of interesting moments, wild and mysterious at the same time. Sharp riffs, devastating drums, powerful vocals, all wrapped in solid cobwebs, served on a coffin lid, do my corrupt soul a world of good. I like the band's approach, their credibility, their authenticity, that ancient animalistic quality that I feel and hear in their music. In the end, it's always about emotions, and I personally have always enjoyed returning to "Chamber of Deathlessness". I found it most enjoyable to listen to when it was dark, when the clouds were low and a storm was threatening to break at any moment. I would stand at the window, watching the raging elements, the city tossing and turning in the wind and rain. When it was over, I would fall asleep and wake up from terrifying dreams. I staggered in the dark shadows. I died and was reborn, encountering my own demons and the corrupted souls of the dead. For me personally, this is a successful recording in every respect. The Mexican obscurantists managed to get under my skin and into my subconscious. Death has many forms, and the one presented to us by these maniacs is cruel and ugly. Technical death black metal with a bloody imprint! Ancient occult rituals are revived and the devil stands in the shadows!


Tracklist:
1. Shards of Eye
2. Cranial Sacrilege 
3. Behold the Miracle of Extinction 
4. Treacherous Mass 
5. Age of Upheavel 
6. Yield for Negativa 



čtvrtek 3. července 2025

Recenze/review - MORTUAL - Altar of Brutality (2025)

MORTUAL - Altar of Brutality
CD 2025, Nuclear Winter Records

for english please scroll down

Pokaždé, když hledám odpovědi na otázky ohledně smrti, tak skončím na tomto hřbitově. Jsou na něm po staletí pohřbívána těla prokletých. Místní hrobník toho ví o posmrtném životě víc, než většina ostatních lidí. Tentokrát mě zavedl k hrobce, která má nad vchodem nápis MORTUAL. Už jsem zde jednou byl, kdysi v roce 2020, když kapela vydala EP "Divine Monstrosity". Již tenkrát jsem věděl, že se jedná o opravdový, reálný prašivý death metal, zahraný s krvavou jiskrou v oku.

Vstoupil jsem dovnitř i tentokrát, když se mi dostalo do rukou jejich nové letošní album. Stále je z něj cítit zkažená krev a touha po nekromantii. Tihle maniaci se s ničím moc nepářou, jsou blasfemičtí, divocí, suroví a přikovají vás na obrácený kříž. Nezbývá mi tedy nic jiného, než přidat hlasitost a zase jednou se rozplynout ve tmě. 


Toulám se podsvětím již skoro 35 let a stále věřím ve tmu i v absolutní zlo. Mám rád, když můžu kapele jejich morbidní práci věřit, když se mi dostane jejich hudba až do morku kostí. MORTUAL tohle všechno umí a přidávají i spoustu věcí navíc. Zajímavé mokvající pasáže, ostré riffy, shnilé melodie, zničující bicí i prašivinou nasáklý vokál. Tohle všechno, plus takové to nadšení pro poslední věci člověka před smrtí, krvavá jiskra a neodbytná touha zabíjet hudbou, dělají z nového alba "Altar of Brutality" doslova povinnost pro všechny pravověrné. Smrt má, jak je všeobecně známo, mnoho podob a tu kterou nám přinášejí tito maniaci z Costa Ricy, je morbidní, šílená, hnisavá a bolestivá. Jestli chcete poznat absolutní tmu a totální pravé, na kost ohlodané zlo, tak si tuhle desku určitě kupte. Pokud bychom měli nové album přirovnat k tvorbě nějakých dalších kapel, volili bychom jména jako SADISTIC INTENT, MONSTROSITY, MORBID ANGEL, DEICIDE, MORTEM, INCANTATION. Nad hřbitovem se opět jako zlé svědomí vznáší krvavá mlha. Nemrtví mezi sebou rozmlouvají a děsivý šepot je jasným důkazem toho, že tady se hraje reálný, opravdový, uvěřitelný a autentický smrtící kov. Už teď vím, že k téhle nahrávce se budu určitě rád a často vracet. Má totiž v sobě vše pro poctivé záhrobní rituály. Povedl se také zvuk (Mixed and mastered by Dan Lowndes at Resonance Sound Studio) i tajemný a temný motiv na obalu (Marcelo Almeida). Na závěr nezbývá, než napsat jediné - skvělá hrobnická práce, s krvavou aurou navíc! Pokaždé, když hledám odpovědi na otázky ohledně smrti, tak skončím na tomto hřbitově. Jsou na něm po staletí pohřbívána těla prokletých. Hnilobou a zkaženou krví nasáklý morbidní death metal, který vás pohřbí zaživa! Blasfemie, inferno, absolutní tma! 


Asphyx says:

Every time I look for answers to questions about death, I end up at this cemetery. For centuries, the bodies of the damned have been buried here. The local gravedigger knows more about the afterlife than most people. This time, he led me to a tomb with the inscription MORTUAL above the entrance. I had been here once before, back in 2020, when the band released their EP "Divine Monstrosity." Even then, I knew that this was real, genuine death metal, played with a bloody spark in their eyes.

I went inside again this time when I got my hands on their new album released this year. It still reeks of rotten blood and a desire for necromancy. These maniacs don't mess around, they are blasphemous, wild, raw, and they will nail you to an inverted cross. So I have no choice but to turn up the volume and once again melt into the darkness.


I've been wandering through the underworld for almost 35 years and I still believe in darkness and absolute evil. I like it when I can trust a band's morbid work, when their music gets to me right down to my bones. MORTUAL can do all that and add a lot more. Interesting oozing passages, sharp riffs, rotten melodies, devastating drums, and vocals soaked in filth. All this, plus an enthusiasm for the last things a person does before death, a bloody spark, and an insistent desire to kill with music, make the new album "Altar of Brutality" a must for all true believers. Death, as is well known, has many forms, and the one brought to us by these maniacs from Costa Rica is morbid, insane, festering, and painful. If you want to experience absolute darkness and total, bone-gnawing evil, then definitely buy this album. If we were to compare the new album to the work of other bands, we would choose names such as SADISTIC INTENT, MONSTROSITY, MORBID ANGEL, DEICIDE, MORTEM, and INCANTATION. A bloody fog hovers over the cemetery like an evil conscience. The undead converse among themselves, and their terrifying whispers are clear proof that this is real, genuine, believable, and authentic death metal. I already know that I will gladly and often return to this recording. It has everything you need for honest afterlife rituals. The sound (mixed and mastered by Dan Lowndes at Resonance Sound Studio) and the mysterious and dark motif on the cover (Marcelo Almeida) are also well done. In conclusion, there is only one thing left to say - great gravedigger work, with a bloody aura to boot! Every time I look for answers to questions about death, I end up at this cemetery. The bodies of the damned have been buried here for centuries. Morbid death metal soaked in rot and corrupted blood that will bury you alive! Blasphemy, inferno, absolute darkness!


Recenze/review - MÖRTUAL - Divine Monstrosity (2020):

Tracklist:
01. Mortuary Rites
02. Necromancy Ritual
03. Divine Monstrosity
04. Dominion of Eternal Blasphemy
05. Fiendish Visions
06. Skeletal Vortex
07. Altar of Brutality
08. Ecstasy of Death

Mixed and mastered by Dan Lowndes at Resonance Sound Studio.

Line-up:
Juan Salas – Guitar, Vocals
Justin Sánchez – Guitar, Vocals
Chalo – Drums


MORTUAL

Nuclear Winter Records

Recenze/review - SARGEIST - Flame Within Flame (2025)


SARGEIST - Flame Within Flame
CD 2025, World Terror Committee

for english please scroll down

Venku se setmělo, přesto bylo stále vedro k zalknutí. U cesty ležely mrtvoly s vyděšenými výrazy. Šel jsem dál, hudba mě vedla do lesa, na jedno staré pohřebiště. Do starých kamenů byla otištěna veškerá bolest, které je člověk jako druh schopen. Sedl jsem si, díval se do tmy a přemýšlel jsem,  jakou hudbu si dnes pustím. Démoni mi doporučili novinku od finských black metalistů SARGEIST. Uplynula již nějaká doba od vydání, jenže já raději vždy poslouchal, než abych psal slova. Vždy bývá lepší se seznámit s ukázkami a věřit jen vlastním uších. Do žil se mi dostává pomalu jed. Najednou přede mnou hoří pradávné ohně a oltář je připraven.

Jedná se o hodně depresivní, naléhavou, syrovou a chladnou, temnou a ďábelskou záležitost. Pokud máte tenhle styl rádi, tak je pro vás nové album doslova povinností. Hraje se zde totiž velmi uvěřitelně, bolestivě, nihilisticky. Není divu, jak asi všichni víte, tak tahle smečka je složena ze samých zkušených muzikantů, kteří moc dobře vědí, co a jak chtějí hrát. Reálný, uvěřitelný black metal s nádechem chladné smrti. 


Tohle album asi nejvíc pochopíte, když se zavřete do sklepa, zhasnete všechna světla a necháte jej na sebe jen tak působit. Těch do krvavě rudých a černých odstínů, emocí, drásavých pasáží je opravdu mnoho. Muziku, texty, i takovou tu do krvavé mlhy zahalenou mrazivou atmosféru si opravdu užívám. Jakoby se mi hudba dostala do žil, do podvědomí, do mých kostí. Jemné částečky ledu ze mě dělají najednou nemrtvého. Zároveň je ve skladbách obsažen doutnající oheň. Ano, na "Flame Within Flame" je něco tajemného, živočišného, syrového, divokého a nespoutaného. Může za to i zvuk, obal, ale hlavně muzika. Někdy jen tak chodím ulicemi se sluchátky na uších a přemýšlím o tom, jaké to jednou bude, až zemřu? Rozpadnu se v prach? Stanu se potravou pro červy? Pohltí mě temnota? Nové album ve mě evokuje spoustu takových depresivních myšlenek. Někdy je zkrátka dobré se jen tak zastavit, navštívit hřbitov, kde jsou pochováni naši předci. Nebo se vydat do lesa na staré pohřebiště. Nová nahrávka se opravdu velmi dobře poslouchá a rád se k ní často vracím. Pokaždé, když se venku setmí a přesto je vedro až k zalknutí. Vzpomínám na staré časy, užívám si i vokál mistra Shatrauga, který se vrátil k mikrofonu. Myslím si, vím to, že se kapele povedl další z jejich mrtvolných opusů. Koneckonců, posuďte sami. Doporučuji poslouchat v chladu a naprosté tmě. Bolestivý, naléhavý, depresivní, nihilistický black metal ze starých pohřebišť! Do kostí se vám dostane chlad! 


Asphyx says:

It was dark outside, yet it was still stiflingly hot. Corpses lay by the roadside, their faces frozen in expressions of terror. I walked on, the music leading me into the forest, to an old burial ground. All the pain that humans are capable of was imprinted on the old stones. I sat down, looked into the darkness, and thought about what music I would listen to today. The demons recommended a new release from Finnish black metal band SARGEIST. It had been some time since its release, but I always preferred listening to writing words. It's always better to listen to samples and trust your own ears. Poison slowly enters my veins. Suddenly, ancient fires burn before me and the altar is ready.

It's a very depressing, urgent, raw and cold, dark and devilish affair. If you like this style, then the new album is literally a must for you. It is played very believably, painfully, nihilistically. No wonder, as you all probably know, this pack is made up of experienced musicians who know very well what and how they want to play. Real, believable black metal with a touch of cold death.

You will probably understand this album best if you lock yourself in the basement, turn off all the lights, and just let it wash over you. There are so many blood-red and black shades, emotions, and harrowing passages. I really enjoy the music, the lyrics, and the chilling atmosphere shrouded in bloody fog. It's as if the music has entered my veins, my subconscious, my bones. Fine particles of ice suddenly turn me into an undead creature. At the same time, there is a smoldering fire in the songs. Yes, there is something mysterious, animalistic, raw, wild, and unrestrained about "Flame Within Flame". The sound, the cover, but mainly the music are responsible for this. Sometimes I just walk the streets with headphones on and think about what it will be like when I die. Will I crumble into dust? Will I become food for worms? Will darkness consume me? The new album evokes a lot of such depressing thoughts in me. Sometimes it's just good to stop, visit the cemetery where our ancestors are buried. Or go to the forest to an old burial ground. The new recording is really very enjoyable to listen to, and I like to return to it often. Every time it gets dark outside and it's still stiflingly hot, I remember the old days and enjoy the vocals of Master Shatroug, who has returned to the microphone. I think, I know, that the band has succeeded in creating another of their deadly opuses. After all, judge for yourself. I recommend listening to it in the cold and complete darkness. Painful, urgent, depressive, nihilistic black metal from ancient burial grounds! The cold will get into your bones!


tracklist:
1. An Eternal Dream Beyond The Accursed Portent
2. Flame Within Flame
3. The Chant Of Rotting Tongues
4. Incandescence Of The Funeral Pyre
5. Ordained And Adorned
6. To The Mistress Of Blackest Magic
7. Juravit Sanguine
8. Behold Our Temples Arise
9. Rite Of Ascension

band:
Shatraug - Guitars, Vocals, Songwriting, Lyrics
VJS - Guitars
Spellgoth - Bass
Nur-i-siyah - Drums


středa 2. července 2025

Recenze/review - LORD BELIAL - Unholy Trinity (2025)


LORD BELIAL - Unholy Trinity
CD 2025, Hammerheart Records

for english please scroll down

Klaníš se padlým andělům, modlíš se k dávno mrtvému bohu. No řekni, už ti někdy odpověděl? Poklekáš v chladných kostelech na zem a hledáš odpovědi. Kněz má jedovatý jazyk a smrt je dávno jedinou jistotou. Máte rádi klasický black metal, který je zahraný zajímavě, nápaditě a s krvavou jiskrou v oku? Potom jste zde správně. Švédští tmáři totiž vydali nové album "Unholy Trinity". Od prvního tónu je jasné, s kým máme tu čest. Se zkušenými muzikanty, kteří mají svůj vlastní rukopis a také nápady, které se vám zadřou pod kůži.

Alespoň mě se to stalo. A to si, prosím pěkně, v black metalu hodně vybírám. Ony jsou totiž skladby opět velmi dobře napsány, povedl se i zvuk (Andy LaRocque). O obalu také netřeba diskutovat (Mike Hrubovcak). Zkrátka a dobře, vše sedí perfektně na svých místech a pánové odvedli vynikající řemeslo. 


To by dnes ale bylo málo. Důležitá je také atmosféra, nálady, do kterých se dostávám pokaždé, když "Unholy Trinity" poslouchám. Novinka má v sobě takovou zvláštní sílu, která mě neustále přitahuje, nutí k dalším a dalším poslechům. Najdete zde jak rychlé, zničující a blasfemické pasáže, tak i chlad a temnotu. Mrazí mě v kostech, když se zavírám do svého pokoje, zhasínám všechny světla a nechávám se unášet na krvavě zpěněných vlnách řeky beznaděje. Jakoby mě kapela zahalila do mrazivé mlhy. Ten severský rukopis je opravdu čitelný na celém albu. Je slyšet, cítit takový ten staroškolský, uvěřitelný, reálný a autentický feeling, který se dle mého nedá naučit. Musíte jej mít v sobě. Ve svém srdci. A to samozřejmě LORD BELIAL mají, jinak by nebyli na scéně od roku 1992. Zahalte tedy své tváře do kápí, sestupte dolů, do podzemí. Pod znesvěcený kostel. Přijměte pozvání na pradávný rituál smrti, který je plný rouhání, temnoty a černé krve. Nechte se unášet muzikou, která je podmanivá, ostrá i divoká zároveň. Říká se, že Satan má mnoho podob. Tu tvář, kterou nám ukazují tihle švédští maniaci, určitě znáte. Je krásná a milá na povrchu, ale zkažená a zlá uvnitř. Troufám si tvrdit, že LORD BELIAL nahráli jedno z nejlepších letošních black metalových alb. Alespoň tak to cítím, vnímám a prožívám. V téhle nahrávce je totiž něco podmanivého, něco těžko definovatelného, co se mi usadilo v žilách i v podvědomí. Klaníš se padlým andělům, modlíš se k dávno mrtvému bohu. No řekni, už ti někdy odpověděl? Okultní, chladný a temný black metalový rituál, který vás zahalí do krvavé mlhy! 


Asphyx says:

You bow down to fallen angels, pray to a god long dead. Tell me, has he ever answered you? You kneel on the cold floor of churches, searching for answers. The priest has a poisonous tongue, and death is the only certainty. Do you like classic black metal that is played in an interesting, imaginative way and with a bloody sparkle in the eye? Then you've come to the right place. The Swedish dark lords have released a new album, "Unholy Trinity". From the first note, it's clear who we're dealing with. Experienced musicians who have their own style and ideas that will get under your skin.

At least that's what happened to me. And please note that I am very selective when it comes to black metal. The songs are once again very well written, and the sound (Andy LaRocque) is also excellent. The cover art (Mike Hrubovcak) is also beyond reproach. In short, everything fits perfectly in its place, and the gentlemen have done an excellent job.


But that wouldn't be enough today. The atmosphere and moods I get into every time I listen to "Unholy Trinity" are also important. The new album has a special power that constantly draws me in, compelling me to listen to it again and again. You'll find fast, devastating, and blasphemous passages, as well as coldness and darkness. I feel a chill in my bones when I lock myself in my room, turn off all the lights, and let myself be carried away on the bloody, foaming waves of the river of despair. It's as if the band has enveloped me in a freezing fog. The Nordic style is really evident throughout the album. You can hear and feel that old-school, believable, real, and authentic feeling, which, in my opinion, cannot be learned. You have to have it inside you. In your heart. And of course, LORD BELIAL has it, otherwise they wouldn't have been on the scene since 1992. So cover your faces with hoods, descend into the underground. Under the desecrated church. Accept the invitation to an ancient ritual of death, full of blasphemy, darkness, and black blood. Let yourself be carried away by music that is captivating, sharp, and wild at the same time. They say that Satan has many faces. You surely know the face that these Swedish maniacs show us. It is beautiful and kind on the surface, but corrupt and evil on the inside. I dare say that LORD BELIAL has recorded one of the best black metal albums of this year. At least that's how I feel, perceive, and experience it. There is something captivating about this recording, something difficult to define, which has settled in my veins and subconscious. You bow down to fallen angels, you pray to a long-dead god. Tell me, has he ever answered you? An occult, cold, and dark black metal ritual that will envelop you in a bloody fog!




tracklist:
01. Ipse Venit 
02. Glory To Darkness 
03. Serpent's Feast 
04. Blasphemy 
05. In Chaos Transcend 
06. The Whore 
07. Scornful Vengeance 
08. The Great Void 
09. Antichrist

Recenze/review - PHANTOM - Tyrants Of Wrath (2025)


PHANTOM - Tyrants Of Wrath
CD 2025, High Roller Records

for english please scroll down

Vážení pozůstalí, sešli jsme se zde, abychom zavzpomínali na starý, prašivý thrash a speed metal. Na muziku, která vládla světu před mnoha lety a vrací se ve vlnách jako bouře. Tentokrát se vydáme do Mexika, do města Guadalajara. Tam, v roce 2021 vznikla kapela PHANTOM, která uctívá staré modly. Letos na nás zaútočila svým druhým, řadovým dlouhohrajícím albem, které je po okraj narvané tlakem, energií a divokými melodiemi.

Nezbývá, než znovu obléknout džínovou vestu. Sednout si k reproduktorům, otočit volume úplně doprava a nechat se unášet na krvavých vlnách hudby, která kdysi dávno utvářela i můj hudební pohled na svět. Plameny zase jednou hoří jasně. Rovnou na začátek vám prozradím, že "Tyrants Of Wrath" je zběsilou jízdou přímo do pekla. Pokud máte tuhle odrůdu metalu rádi, rozhodně neváhejte. 


Mexičané na to jdou ve stylu SLAYER, LIVING DEATH, MERCILESS, DARK ANGEL, RAZOR. A dělají to velmi uvěřitelně, s vlastními nápady a invencí. Pokaždé, když mi hrálo nové album do uší, začal jsem se nejdříve kývat do rytmu, abych nakonec skončil v nekonečném headbangingu. Všechno kolem může klidně hořet, mě je to dávno jedno. Mám svoji muziku, svůj vlastní svět. "Tyrants Of Wrath" jsem si pokaždé neskutečně užil. Jasně, nejedná se o nic nového, ani převratného, někdo by tuhle muziku označil za obyčejné retro, jenže tak tomu rozhodně není. Z téhle smečky totiž slyším nadšení, odhodlání, uvěřitelnost i autenticitu. Neznám nic lepšího, než se toulat prázdnými ulicemi našeho města a poslouchat tuhle desku. Užívám si všechnu tu starobu, nadšení, takovou tu nakumulovanou energii a tlak, které v sobě dobré nahrávky mívají. Je to jako v dobách mého mládí, dojdu až na sídliště. Sedí tam na betonovém soklu mí kamarádi. Co posloucháš? Vyměníme si kazety a zajdeme na pivo. Škoda, že je od nás Mexiko tak daleko, ihned bych zašel na koncert. Stál bych přímo pod pódiem a určitě bych skočil i do mosh-pitu. Možná bych si polámal všechny kosti a rozdrtil ksicht, ale nevadilo by mi to. Poslouchat tohle album je totiž jako srážka s náklaďákem naloženým prašivými kostmi. Atmosféra mě opravdu zcela pohltila a poslech si neskutečně užívám. To je pro mě vždy hlavní a zásadní. Dejte mi někdo pivo a zapněte znovu play! Vážení pozůstalí, sešli jsme se zde, abychom zavzpomínali... Thrash speed metal s podmanivě temnou atmosférou, který vás nasměřuje přímo do pekla! 


Asphyx says:

Dear mourners, we have gathered here to remember the old, mangy thrash and speed metal. The music that ruled the world many years ago and is now returning in waves like a storm. This time, we're heading to Mexico, to the city of Guadalajara. There, in 2021, the band PHANTOM was formed, worshipping the old idols. This year, they attacked us with their second full-length album, which is packed to the brim with pressure, energy, and wild melodies.

All that's left to do is put on a denim vest again. Sit down by the speakers, turn the volume all the way up, and let yourself be carried away by the bloody waves of music that once shaped my musical view of the world. The flames are burning brightly once again. I'll tell you right from the start that "Tyrants Of Wrath" is a frantic ride straight to hell. If you like this kind of metal, don't hesitate. 


The Mexicans do it in the style of SLAYER, LIVING DEATH, MERCILESS, DARK ANGEL, RAZOR. And they do it very believably, with their own ideas and inventiveness. Every time I listened to a new album, I started swaying to the rhythm at first, only to end up in endless headbanging. Everything around me can burn, I don't care anymore. I have my music, my own world. I enjoyed "Tyrants Of Wrath" immensely every time. Sure, it's nothing new or groundbreaking, some would call this music ordinary retro, but that's definitely not the case. From this pack, I hear enthusiasm, determination, credibility, and authenticity. I know of nothing better than wandering the empty streets of our city and listening to this album. I enjoy all the old age, enthusiasm, accumulated energy, and pressure that good recordings tend to have. It's like in my youth, when I would walk to the housing estate. My friends would be sitting there on a concrete pedestal. What are you listening to? We would swap cassettes and go for a beer. It's a shame that Mexico is so far away from us, I would go to a concert right away. I would stand right under the stage and definitely jump into the mosh pit. Maybe I'd break all my bones and smash my face, but I wouldn't mind. Listening to this album is like being hit by a truck loaded with rotten bones. The atmosphere really engrossed me and I'm enjoying listening to it immensely. That's always the most important thing for me. Someone give me a beer and press play again! Dear bereaved, we are gathered here to remember... Thrash speed metal with a captivatingly dark atmosphere that will send you straight to hell!


TRACKLIST
01. Poltergeist
02. The Tower of Seth
03. Violent Invasion
04. Thunderbeast
05. Nimbus
06. Dance of the Spiders
07. Tyrants of Wrath
08. Lost in the Sands
09. Nocturnal Opus 666
10. Nazghul
11. Dark Wings of Death


LINE-UP
J.C. García - Vocals, Guitars
Harel O. - Guitars
Raír Tavizón - Bass
J. P. Alatorre - Drums


úterý 1. července 2025

Recenze/review - CROWN OF MADNESS - Memories Fragmented (2025)


CROWN OF MADNESS - Memories Fragmented
CD 2025, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Některá hudba ve mě musí pomalu uzrát, dostat se mi do podvědomí, stát se mojí součástí. Nové album technických death metalistů CROWN OF MADNESS z Kanady jsem poslouchal průběžně od konce února letošního roku. Pokaždé, když jsem měl na tuhle odrůdu smrti chuť, jsem se pohodlně usadil ve svém křesle, zapnul play a nechal album, aby na mě jen tak působilo. Raději jsem se nechal unášet do jejich světa, než abych psal slova, která nikdy nedokáží přesně vyjádřit jednotlivé nuance téhle nahrávky.

V některých momentech je tahle kapela až nepříjemná, rozdrásá vám obličej do krve. Jindy zase přívětivá, přesto neklidná. Celé album má takovou zvláštní, těkavou a zpočátku neuchopitelnou atmosféru. Jako bych se dostal do úplně jiné, bolestivé dimenze. Procházel se v dalekém a přesto tak blízkém světě. Schválně, zkuste zapnout play a ochutnejte. Pokud se vám tenhle náročný, komplikovaný, přesto tak krásně morbidní styl líbí, myslím, že byste mohli být spokojeni jako já. 


Pokaždé, když píšu nějakou recenzi, tak se snažím pochopit, co svým dílem chtěli muzikanti říct. Zde máme co do činění s dvojicí, která nejen, že umí perfektně a precizně hrát, ale navíc má jasnou vizi. Dokáže, na rozdíl od mnoha jiných, napsat dobré skladby, které mají jasné a zřetelné motivy. Na těch jsou potom dále naroubovány různé odbočky. Kapela se vydává různými cestami, objevuje, hraje si s námi jako šelma se svojí kořistí. Zároveň, a to musím jako vždy napsat, se v závěru nahrávka velmi dobře poslouchá. Jen musíte mít alespoň nějakou hudební fantazii. "Memories Fragmented" bych asi nejlépe přirovnal k řece. Jednou je klidnější, přesto temná pod povrchem, jindy zase zuří, ničí vše kolem sebe. Rád se na ní dívám, přesto z ní mám respekt. Jakoby CROWN OF MADNESS napsali složitý matematický vzorec svým death metalem. Baví mě jej řešit, album má v sobě i jakousi těžko definovatelnou živočišnost, která dělá ze společných setkání uvěřitelný zážitek. Zákon a zachování energie zkrátka opět funguje, alespoň tedy na mě, na starého metalového psa, který už zvedá svoji hlavu jen v případě, když jej opravdu něco baví. Koneckonců, času je málo a psát o něčem, co mě nezajímá zkrátka už nedělám. Nejdříve jsem byl sice trošku ztracený ve vší té změti komplikovaných motivů, ale chtělo to jen čas, aby došlo ke vzájemnému přenosu. Nakonec si desku rvu do hlavy pod tlakem pokaždé, když mám chuť na něco, u čeho musím přemýšlet. Ted, pokud jste fanoušci třeba takových GORGUTS, ULCERATE, DYSGNOSTIC, DEVENIAL VERDICT, potom jste zde správně. Disonantní technický death metal, který vám zanechá v hlavě hlubokou krvavou stopu! 


Asphyx says:

Some music needs to slowly mature in me, get into my subconscious, become a part of me. I've been listening to the new album by Canadian technical death metal band CROWN OF MADNESS continuously since the end of February this year. Every time I felt like listening to this variety of death metal, I settled comfortably into my chair, pressed play, and let the album wash over me. I preferred to let myself be carried away into their world rather than write words that could never accurately express the individual nuances of this recording.

At times, this band is almost unpleasant, tearing your face to shreds. At other times, it is friendly, yet restless. The whole album has a strange, volatile, and initially elusive atmosphere. It's as if I've entered a completely different, painful dimension. I'm walking through a world that is distant and yet so close. Go ahead, press play and give it a try. If you like this demanding, complicated, yet beautifully morbid style, I think you'll be as satisfied as I am.


Every time I write a review, I try to understand what the musicians wanted to say with their work. Here we are dealing with a duo that not only plays perfectly and precisely, but also has a clear vision. Unlike many others, they are able to write good songs with clear and distinct themes. Various detours are then grafted onto these themes. The band sets off on different paths, discovering, playing with us like a beast with its prey. At the same time, and I must write this as always, the recording is very enjoyable to listen to in the end. You just need to have at least some musical imagination. I would best compare "Memories Fragmented" to a river. Sometimes it is calmer, yet dark beneath the surface, other times it rages, destroying everything around it. I like to look at it, yet I respect it. It's as if CROWN OF MADNESS wrote a complex mathematical formula with their death metal. I enjoy solving it, and the album also has a kind of hard-to-define animalistic quality that makes listening to it together a credible experience. The law of conservation of energy simply works again, at least for me, an old metalhead who only raises his head when he really enjoys something. After all, time is short, and I no longer write about things that don't interest me. At first, I was a little lost in all the jumble of complicated motifs, but it just took time for the transfer to happen. In the end, I force the album into my head every time I feel like listening to something that makes me think. So, if you're a fan of bands like GORGUTS, ULCERATE, DYSGNOSTIC, or DEVENIAL VERDICT, then you've come to the right place. Dissonant technical death metal that will leave a deep bloody mark on your mind!



Track Listing -
1. Visions From A Past Life
2. Sovereign Blood
3. Burdened
4. Ashes of Mine
5. When I Don't Remember You
6. Deafening
7. Sea of Fangs
8. Dreamless Nights No Longer
9. Hollow Thresher
10. The Grand Design

Line up -
Sunshine Schneider - Guitar, Bass, Vocals
Connor Gordon - Drums

Artwork by Erskine Designs



TWITTER