DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemold school death metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemold school death metal. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 27. srpna 2026

Recenze/review - ATOMIC AGGRESSOR - The Occult Forces (2026)


ATOMIC AGGRESSOR - The Occult Forces
CD 2026, Hells Headbangers

for english please scroll down

Vstupuji do chrámu nekonečné bolesti. Je v něm otištěno všechno zlo, kterého je člověk jako druh schopen. Satan sedí ve stínu a usmívá se, jeho trůn je pokrytý dušemi prokletých a postavy v kápích mají hlavy sklopené. Starodávný rituál kruté smrti, tak jak se prováděl během osmdesátých let minulého století v jednom znesvěceném kostele v Santiagu, v Chile. ATOMIC AGGRESSOR jsou death metalová kapela, která po sobě v těch dobách zanechala hlubokou krvavou stopu. Pamětníci a pravověrní vědí. Novinka je volným pokračování černé mše, která byla kdysi započata.

Kapela neztratila za dlouhé roky na intenzitě, uvěřitelnosti, opravdovosti, ani autenticitě. Nové album odtrhává maso od kostí, je v něm pověstná živočišnost jihoamerických smeček, dlouholeté zkušenosti posbírané v tom nejhlubším podzemí a samozřejmě talent a schopnost napsat skladby, které zabíjejí na potkání. 


Nové album "The Occult Forces" má v sobě vše, co si srdce fanoušků žádá. Ostré riffy, maniakální vokál, surové bicí. Také masivní, prašivý a dobře čitelný zvuk, s takovou tou prašivou aurou, kterou máme všichni u starých kapel rádi. Vše je v nejlepším pořádku i co se týká produkce, motivu na obalu a dalších formálních záležitostí. Hlavní je ale, ostatně jako vždycky hudba a ta drásá zevnitř, je opravdovým rituálem pro vyvolávání temných sil.  Kapela pochází ze stejné líhně jako smečky typu SADISTIC INTENT, MORTEM, PENTAGRAM CHILE, SADISM, MORBID ANGEL. Samozřejmě s tím, že pánové mají svůj nezaměnitelný a originální rukopis. Ohně byly znovu zapáleny a hoří jasným, černým plamenem, kříže jsou otočeny směrem dolů a svěcená voda má rudou barvu. V dřevěných lavicích sedí všichni ti, kteří již dávno nevěří ve znovuzrození. Z nedalekého hřbitova se ozývají hlasy nemrtvých. Nedivím se, hraje se zde hlavně pro ně, pro všechny démony, pro padlé kněze, ale hlavně pro posluchače, kteří dokáží ocenit morbidní krásu prašivého kovu smrti. Ten je nahrán, vyroben a složen z té nejkvalitnější oceli. Na ATOMIC AGGRESSOR je i po všech těch letech spolehnutí, hrají od srdce a osobně se jejich novinka stala i mým nejhranějším albem v soukromé diskografii. Kývám se spokojeně do rytmu a mé pohyby připomínají nemrtvé, kteří právě vylezli z plesnivých hrobů. Nemůžu jinak a musím vám tuhle nahrávku doporučit. Hoří totiž zevnitř, i když je na povrchu chladná jako ruka mrtvoly ve značné stádiu rozkladu. Chilané vzali tmu a nahrubo ji rozsekali. Přidali smradlavý odér, síru, tlak, energii a spoustu zajímavých momentů. Výsledkem je jedovaté, naléhavé a syrové album, které vás pohřbí zaživa. Vstupuji do chrámu nekonečné bolesti. Je v něm otištěno všechno zlo, kterého je člověk jako druh schopen. Satan sedí ve stínu a usmívá se, jeho trůn je pokrytý dušemi prokletých a postavy v kápích mají hlavy sklopené. Starodávný, syrový a prašivý rituál krvavé death metalové smrti! Nahrubo nasekaná tma, smíchaná se špínou, sírou a bolestí! Album, u kterého se probouzejí démoni! 

Asphyx says:

I enter the temple of infinite pain. Imprinted within it is all the evil of which humanity, as a species, is capable. Satan sits in the shadows and smiles; his throne is covered with the souls of the damned, and the hooded figures keep their heads bowed. An ancient ritual of cruel death, as it was performed during the 1980s in a desecrated church in Santiago, Chile. ATOMIC AGGRESSOR is a death metal band that left a deep, bloody trail in its wake during those times. Those who remember and the true believers know. This new release is a loose continuation of the black mass that was once begun.

Over the years, the band has lost none of its intensity, credibility, sincerity, or authenticity. The new album tears flesh from bone; it embodies the legendary ferocity of South American packs, years of experience gathered in the deepest underground, and, of course, the talent and ability to write songs that kill on sight.


The new album “The Occult Forces” has everything a fan's heart desires. Sharp riffs, maniacal vocals, raw drums. It also features a massive, gritty, and clear sound, with that gritty aura we all love about old-school bands. Everything is top-notch in terms of production, the cover art, and other formal aspects. But the main thing as always is the music, and it tears at you from the inside; it’s a true ritual for summoning dark forces. The band hails from the same scene as groups like SADISTIC INTENT, MORTEM, PENTAGRAM CHILE, SADISM, and MORBID ANGEL. Of course, these gentlemen have their own unmistakable and original style. The fires have been reignited and burn with a bright, black flame; the crosses are turned upside down, and the holy water is red. Seated in the wooden pews are all those who have long since ceased to believe in rebirth. Voices of the undead echo from the nearby cemetery. I’m not surprised the music here is played mainly for them, for all the demons, for the fallen priests, but above all for listeners who can appreciate the morbid beauty of the rusty metal of death. It is recorded, crafted, and forged from the highest-quality steel. Even after all these years, you can count on ATOMIC AGGRESSOR; they play from the heart, and personally, their new release has become the most-played album in my private collection. I nod contentedly to the beat, and my movements resemble those of the undead who have just crawled out of their moldy graves. I can’t help but recommend this recording to you. It burns from within, even though on the surface it’s as cold as the hand of a corpse in an advanced state of decomposition. Chilané took darkness and roughly chopped it up. They added a foul stench, sulfur, pressure, energy, and plenty of intriguing moments. The result is a toxic, urgent, and raw album that will bury you alive. I enter the temple of endless pain. Imprinted within it is all the evil of which humanity, as a species, is capable. Satan sits in the shadows and smiles; his throne is covered with the souls of the damned, and hooded figures bow their heads. An ancient, raw, and filthy ritual of bloody death metal death! Roughly chopped darkness, mixed with filth, sulfur, and pain! An album that awakens demons!



tracklist:
1. Souls Degradation
2. Forms from the Occult
3. The Chalice of Despair 
4. Evil from Beneath
5. Dwellers of the Unknown 
6. Divided to Conceived
7. As I Descend
8. Tormenting Voices

středa 26. srpna 2026

A few questions - interview with thrash death metal band from Colombia - WARTHRASH.


A few questions - interview with thrash death metal band from Colombia - WARTHRASH.

Recenze/review - WARTHRASH - No Light Shall Remain (2026)
https://www.deadlystormzine.com/2026/07/recenzereview-warthrash-no-light-shall.html

1. Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?

Warthrash is a band from Medellín, Colombia, founded in 2005. In the beginning, our goal was to play old-school 1980s-style thrash metal, heavily inspired by the classic sounds of traditional heavy metal and thrash. As the years went by and the lineup evolved, every new member brought different musical influences, helping us develop our own identity. Today, our music blends thrash and death metal, and over time it has naturally evolved toward a more traditional death metal sound while still keeping the spirit of classic extreme metal alive.

Our first release was the EP Civis Pacem Parabellum, released in 2011. It reflects our early thrash metal roots with a strong influence from traditional death metal and the distinctive sound that characterizes many South American extreme metal bands.


2. Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

No Light Shall Remain was recorded at Aria 51 Studios in Colombia under the guidance of sound engineer Juan Carlos Henao "Chengo." We took our time with both the songwriting and recording process, carefully polishing every detail to achieve an international-quality sound without losing the warmth and authenticity of traditional metal recordings.

Our goal was to combine classic recording methods with modern production techniques, avoiding an overly plastic or digital sound. We believe the final result is a very professional album that still feels organic and human.

3. How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

The album was released in an edition of 1,000 CDs through Awakening Records. It is also available digitally on all major streaming platforms and can be purchased through Bandcamp via the label.


4. Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

The lyrics are written collectively by the members of the band. Usually, one of us brings an initial idea, and then we work together until everyone is satisfied with the final version.

Lyrically, Warthrash has always explored themes such as war, geopolitical conflicts and their consequences. Over the years, our focus has expanded to include inner struggles, fear, personal demons, death, spirituality, and the existential conflicts that define the human condition.

5. Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

The original Warthrash logo was designed by our drummer and vocalist, Héctor Caronte. As the band's sound evolved from old-school thrash toward death metal, we felt the logo should evolve as well, becoming darker and more decayed to match our music.

The current version was redesigned by a local Colombian artist who also plays in the death metal band Bondstorm. We believe visual identity and social media are very important today because they help the music reach audiences all over the world while representing the band's personality.


6. Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takes care about you?

We released No Light Shall Remain through Awakening Records. Before signing with them, we contacted several international labels. Some were already fully booked with upcoming releases, but Awakening Records made us an excellent offer and shared our vision for the album.

We are very satisfied with the label. Thanks to their distribution network, our music has reached listeners in Asia, Europe and the United States, giving the band a much stronger international projection.

7. Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

Our influences are very diverse, ranging from traditional heavy metal to thrash, death and black metal. We especially admire the pioneering bands that shaped those genres, and their legacy continues to inspire our songwriting and musical direction.


8. Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

Yes. We sent the album to several international labels, including some based in Latin America. Some replied that their release schedule was already full, while others showed interest. In the end, Awakening Records offered us exactly what we were looking for, and we decided to work with them.

9. How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

Since 2005 we have played a large number of shows, although we have never counted the exact number. We've performed everywhere from small clubs and bars to major local and national festivals.

Every show has been special in its own way, and we enjoy both the intimacy of club gigs and the energy of larger festival audiences.

 

10. What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

Our immediate goal is to promote No Light Shall Remain by playing as many live shows as possible throughout 2026. At the same time, we have already started working on new material for our next release.

We are also exploring opportunities to perform throughout Colombia and hopefully take Warthrash to international stages in the near future.

11. How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

Fans can find and follow Warthrash on all major social media platforms. Our music is available on all streaming services, and it can also be purchased through Bandcamp and Awakening Records. We encourage everyone to stay connected with us through our official channels for news, upcoming shows and future releases.

Thank you for interview.

Recenze/review - WARTHRASH - No Light Shall Remain (2026)




---------------------------------------------------------------------------------------------------

pondělí 24. srpna 2026

Recenze/review - NOTHINGNESS - Godslaughter (2026)


NOTHINGNESS - Godslaughter
CD 2026, Everlasting Spew Records

for english please scroll down

Dlouho neléčená, znovu zanícená rána o sobě zase dává vědět. Tepe v ní, pálí, zkažená krev koluje v žilách. Kůže je zarudlá a v kostech rezonuje. Jak se to mohlo stát? Přemýšlíš nad tím, když sedíš před svým vlastním hrobem. Už neexistuje žádná naděje. Jenom bolest a utrpení. Pradávná choroba, která tě zasáhla, tlela dlouhé roky v podzemí. Když vylezla znovu na povrch, byl jsi první na řadě. Úplně stejně na mě působí i nové album těchto maniaků z Minneapolis.

Pravidelní čtenáři našich stránek moc dobře vědí, že jsem o NOTHINGNESS již jednou psal. Album "Supraliminal" z roku 2023 bylo po okraj narvané morbidními melodiemi, snětí a atmosférou totálního zmaru. Líbilo se mi a tak jsem byl hodně zvědavý, s čím přijdou tihle gentlemani letos. A musím rovnou napsat, že se jedná opět o pekelnou jízdu, o skladby, které se vám zadřou hluboko pod kůži.


Kapela se pohybuje v oblastech, které jsou nekonečně temné a chladné. Jako bych byl pokaždé, když zapnu play na svém přehrávači, zavřený v nějaké staré plesnivé kobce. Odsouzen na smrt hladem a vyčerpáním, znovu mačkám play a kývám se spokojeně do rytmu. Pánové velice umně kombinují staré death metalové základy s těmi novějšími, progresivnějšími. Na albu tak najdete odkazy na kapely jako MORBID ANGEL, IMMOLATION, CANNIBAL CORPSE, GORGUTS, ale i třeba VOIVOD. Každý song má svůj velmi dobře zapamatovatelný základ, nad kterým jsou potom vystavěny další mocné a masivní konstrukce. Vše je zde velmi propracované, zvuk je divoký, nespoutaný, přesto dobře čitelný (Adam Tucker - mixing, mastering, recording). NOTHINGNESS mají svůj vlastní rukopis, dokáží být nepřístupní, ale i velmi přitažliví. Hrají si po svém, jdou vlastní cestou. A to se v dnešní době cení nade vše. Alespoň v mém světě. "Godslaughter" je nahrávkou, která je ohlodaná na kost, je surová a v mnohém nekompromisní. Ale také se spoustou neklidných, podivných a mokvajících nálad. Stejně jako minule chce deska čas a trošku té trpělivosti, potom vylezou na povrch jednotlivé nuance a vy si budete moci vše naplno vychutnat. Osobně se mi velmi líbí i motiv na obalu, pod kterým je podepsán Adam Yates. Představte si vstup do záhrobí, který hlídá trojhlavý pes. Pokud chcete vstoupit, musíte zaplatit životem nebo něčím, co se bude Kerberovi líbit. Myslím si, tvrdím to, vím to, že tohle album je jasnou vstupenkou do podsvětí. Pánové opět odvedli skvělou práci po všech stránkách. A mě nezbývá nic jiného, než vám novinku doporučit! Surový, morbidní, temný a chladný death metal, který vás roztrhá na kusy! Děsivé ozvěny z onoho světa!

Asphyx says:

The wound, left untreated for so long and now inflamed once more, is making itself known again. It throbs and burns, and tainted blood courses through your veins. Your skin is reddened, and the pain resonates in your bones. How could this have happened? You ponder this as you sit before your own grave. There is no hope left. Only pain and suffering. The ancient disease that struck you had been smoldering underground for many years. When it resurfaced, you were first in line. The new album by these maniacs from Minneapolis has exactly the same effect on me.

Regular readers of our site know very well that I’ve written about NOTHINGNESS before. Their 2023 album *Supraliminal* was packed to the brim with morbid melodies, gloom, and an atmosphere of total desolation. I liked it, so I was really curious to see what these gentlemen would come up with this year. And I have to say right off the bat that it’s another hellish ride, with songs that will get deep under your skin.


The band operates in realms that are infinitely dark and cold. It’s as if, every time I hit play on my music player, I’m locked up in some old, moldy dungeon. Condemned to death by starvation and exhaustion, I press play again and sway contentedly to the beat. The guys very skillfully combine old-school death metal foundations with newer, more progressive elements. On the album, you’ll find references to bands like MORBID ANGEL, IMMOLATION, CANNIBAL CORPSE, GORGUTS, and even VOIVOD. Each song has a very memorable foundation, upon which powerful and massive structures are then built. Everything here is very polished; the sound is wild and unrestrained, yet clear (Adam Tucker - mixing, mastering, recording). NOTHINGNESS has its own distinct style; they can be inaccessible, yet also very appealing. They play their own way, follow their own path. And that’s what’s valued above all else these days. At least in my world. “Godslaughter” is an album stripped down to the bone raw and, in many ways, uncompromising. But it also features plenty of unsettling, strange, and brooding moods. Just like last time, this album takes time and a little patience; once you give it that, the individual nuances will come to the surface, and you’ll be able to fully savor it all. Personally, I really like the cover art as well, created by Adam Yates. Imagine the entrance to the afterlife, guarded by a three-headed dog. If you want to enter, you must pay with your life or with something that will please Cerberus. I think I assert I know that this album is a clear ticket to the underworld. The guys have once again done a great job in every respect. And I have no choice but to recommend this new release to you! Raw, morbid, dark, and cold death metal that will tear you to pieces! Terrifying echoes from the other world!


Recenze/review - NOTHINGNESS - Supraliminal (2023):


Tracklist:
01. Incinerated Immediately 
02. Convulsing Putrefaction 
03. Skull Evulsion 
04. Trenchant Glunch 
05. Vanquishing Providence 
06. Divine Irresponsibility 
07. Incredible Violence 
08. Umbral Spear 
09. Novus Hegemonikon

band:
Jason Hirt - Drums
Jon Grandel - Bass
Barclay Olson - Vocals
Alex Lewandowski - Guitars, Synth, Vocals (additional)
Xen Hartzell - Vocals (additional)
John Hancock - Vocals (additional)



neděle 23. srpna 2026

Recenze/review - HORRIFIER - Revelations of Gore (2026)


HORRIFIER - Revelations of Gore
CD 2026, Personal Records

for english please scroll down

Zůstává za ním spousta mrtvých. Utrpení a bolest, které jej mohou vykoupit. Ale za jakou cenu? Umírají nevinní, číhá na ně v temných uličkách, pozoruje je ze stínu. S nabroušeným nožem v ruce. Slibovali mu věčný život, ale musel zabíjet. Nikdy by nevěřil, že si v tom najde zalíbení. Dívat se do očí umírajících obětí, tomu se nevyrovná nic jiného. Pohltila jej navždy temnota. Uléhal do vlastní rakve a čekal, až se setmí. Poslouchal jenom hororový death metal.

O norských HORRIFIER jsem již jednou psal. Předchozí album (odkaz na recenzi najdete pod dnešním článkem) jsem si užíval. Jako dobrý, klasický film na VHS kazetě z osmdesátých let minulého století. Pánové i letos dali průchod své morbidní fantazii a vyprávějí nám příběh prokletého muže, který proto, aby neumřel, tak musí zabíjet. Téma se zde opět velmi zajímavě, naléhavě, přesvědčivě a autenticky potkává s hudbou. Výsledný koktejl je jedovatý a chutná po zkažené krvi. 


Brával jsem si nové album s sebou na mé noční toulky městem. Stíny byly dlouhé, v uličkách se odehrávaly nekalé činy a pokaždé mé kroky skončily na místním hřbitově. V jedné části jsou pochováni oběti násilných činů a když jsem zapnul play na svém přehrávači, tak jsem měl pocit, že se mnou rozmlouvají. Skladby jsou napsány velmi zajímavě, působí naléhavě a nejdřív se kolem mě plazily jako jedovatí hadi. Uhranuly mě, strhly do hlubiny a já najednou nevěděl, co je noční můra, děsivý sen a co krutá realita. Riffy jsou zde ohlodané na kost, bicí zabíjejí na potkání a hlas připomíná řev hladové bestie. Byly splněny veškeré mé požadavky na dobrý death metal. HORRIFIER jsou ve skvělé formě a jejich letošní album má slova potvrzuje. Pokud máte chuť na muziku ve stylu AUTOPSY, REPULSION, ENTOMBED, potom věřte, že jste zde správně. "Revelations of Gore" je nahrávkou, u které potkáte své vlastní démony, zástupy nemrtvých, zmizíte z tohoto světa a zavřeni v záhrobí budete navěky trpět veškerou možnou bolestí. Zmínit musím i velmi povedený zvuk, který je masivní, dobře čitelný a řeže tou správnou stranou nože. Atmosféra, kterou se letos Norům povedlo navodit, je zcela pohlcující. S chutí se vždy podívám i na stylový motiv na obalu. Kapela se trefila na sto procent do mého vkusu, hrozně se mi líbí takové ty až doomové chvilky morbidní poezie, které ze skladeb odkapávají jako krev z čerstvé rány. Až zase jednou půjdete noční ulicí, tak si dávejte velký pozor. Stíny jsou plné zabijáků, toužících po čerstvém mase. Je něco přitažlivého, zlého, neskutečně chladného, co mě stále nutí se k letošní desce vracet. Připadám si, jako bych právě odcházel z kina, kde jsem právě zhlédl děsivý film. V mé mysli i v realitě se stal hnisavou skutečností. Zůstává za ním spousta mrtvých. Utrpení a bolest, které jej může vykoupit. Ale za jakou cenu? Umírají nevinní, číhá na ně v temných uličkách, pozoruje je ze stínu. S nabroušeným nožem v ruce. Slibovali mu věčný život, ale musel zabíjet. Hororový, morbidní, temný a nekonečně chladný death metal, ze kterého odkapává zkažená krev! Zlo číhá ve stínu!

Asphyx says:

He leaves a trail of death in his wake. Suffering and pain that might redeem him. But at what cost? The innocent die; he lies in wait for them in dark alleys, watching them from the shadows. With a sharpened knife in his hand. They promised him eternal life, but he had to kill. He never would have believed he’d find pleasure in it. Looking into the eyes of his dying victims nothing else compares to that. The darkness consumed him forever. He would lie down in his own coffin and wait for nightfall. He listened only to horror death metal.

I’ve written about the Norwegian band HORRIFIER once before. I really enjoyed their previous album (you’ll find a link to the review below today’s article). It was like a good, classic movie on a VHS tape from the 1980s. This year, the guys have once again given free rein to their morbid imagination and tell us the story of a cursed man who must kill in order to avoid dying. Here, the theme once again intersects with the music in a very interesting, urgent, convincing, and authentic way. The resulting cocktail is poisonous and tastes of rotten blood.


I used to take the new album with me on my nighttime wanderings through the city. The shadows were long, nefarious deeds were taking place in the alleys, and my steps always led me to the local cemetery. In one section, the victims of violent crimes are buried, and when I pressed play on my music player, I felt as if they were speaking to me. The songs are written in a very intriguing way; they feel urgent, and at first they slithered around me like venomous snakes. They bewitched me, dragged me into the depths, and suddenly I didn’t know what was a nightmare, a terrifying dream, and what was cruel reality. The riffs are stripped down to the bone, the drums kill everything in their path, and the vocals resemble the roar of a hungry beast. All my expectations for good death metal have been met. HORRIFIER are in top form, and this year’s album confirms it. If you’re in the mood for music in the style of AUTOPSY, REPULSION, or ENTOMBED, then trust me you’ve come to the right place. “Revelations of Gore” is a record where you’ll encounter your own demons and hordes of the undead; you’ll vanish from this world and, trapped in the afterlife, suffer every conceivable pain for all eternity. I must also mention the excellent sound, which is massive, clear, and cuts like a knife. The atmosphere the Norwegians have managed to create this year is completely immersive. I always enjoy taking a look at the stylish cover art as well. This band is exactly my kind of thing I really love those almost doom-like moments of morbid poetry that drip from the songs like blood from a fresh wound. The next time you walk down a street at night, be very careful. The shadows are full of killers craving fresh flesh. There’s something alluring, evil, and incredibly cold about it that keeps drawing me back to this year’s album. I feel like I’m just leaving a movie theater after watching a terrifying film. In my mind and in reality, it has become a festering reality. It leaves a trail of the dead in its wake. Suffering and pain that might redeem it. But at what cost? The innocent die; he lies in wait for them in dark alleys, watching them from the shadows. With a sharpened knife in his hand. They promised him eternal life, but he had to kill. Horror-filled, morbid, dark, and infinitely cold death metal, dripping with corrupted blood! Evil lurks in the shadows!


Recenze/review - HORRIFIER - Horrid Resurrection (2023):


tracklist:
1. Voices 
2. Compelled to Slaughter 
3. Human Butchery 
4. The Ingestion 
5. Rejoice, Children of the Flesh 
6. Body Hoarder 
7. Morbid Lust 
8. The Final Oblation 
9. Blood for Ascension 
10. Horrifier - Compelled to Slaughter 

čtvrtek 20. srpna 2026

Recenze/review - NEKRODAWN - Covenant of Carnage (2026)


NEKRODAWN - Covenant of Carnage
CD 2026, War Anthem Records

for english please scroll down

Místní říkali, to je hřbitov v údolí smrti. Věděli dávno své. Málokdo se odvážil navštívit márnici, když se setmělo. Měl jsem tu odvahu. Již podruhé. Poslouchal jsem totiž nové album švédských maniaků NEKRODAWN. Kapely, která mě již svým minulým albem roztrhala na kusy. Stejně jako těla, které se povalují všude kolem, když vstupuji dovnitř. Na hřbitov, o kterém říkají, že v něm přebývají nemrtví. Slyším nářek prokletých, našlapuji opatrně, stávám se svým vlastním stínem. Sedí u dřevěného stolu. Mí vlastní démoni. Kývají spokojeně hlavou do rytmu a užívají si nové skladby stejně jako já.

Jsem starý pes, který hlídá vstup do podsvětí již několik desetiletí. Do svého pokoje i hlavy si pouštím už jen kapely, které mě dokáží rozervat, zničit, pohřbít zaživa. Tahle smečka, složená ze samých zkušených muzikantů, tohle všechno umí na výbornou. A přidává ještě něco navíc. Atmosféru totálního zmaru, absolutní tmy a špíny, posbírané v tom nejhlubším podsvětí. 


Pískovcové náhrobky jsou nakloněny na stranu. Kříže dávno směřují dolů, do pekla. Sebevrazi, pochovaní za hřbitovní zdí se přišli také podívat. Usmívají se a mají k tomu jasný důvod. Vylézají ze země jen v případech, když vyjde nějaká opravdu zajímavá nahrávka. A to se právě stalo. "Covenant of Carnage" je určena pro všechny pravověrné fanoušky třeba takových GRAVE, THE CROWN, CENTINEX, IRONMASTER, MOONDARK, DEMONICAL, INTERMENT, HYPOCRISY. Těmi se švédští bardi volně inspirovali, přidali spoustu svých nápadů a invence a výsledkem je album, které opět řeže do živého. Švédi dokáží, velice zkušeně a s elegancí starých mistrů v oboru, znázornit surovost a chladné, temné a velmi podmanivé melodie. Riffy řežou jako čerstvě nabroušený skalpel, bicí zabíjejí na potkání, basa duní jako ozvěny ze samotného pekla a vokál připomíná čerstvě probuzenou bestii toužící po čerstvém, mokvajícím mase. Vše je v nejlepším pořádku i co se týká zvuku, který je masivní, dobře čitelný a připomíná klasické chřestění pytlem plným kostí (Jonas Kjellgren - producer, mixing, mastering). Do pekelných odstínů laděný motiv na obalu (Mitchell Nolte) nám jen potvrzuje, co se na desce odehrává. Poctivé, reálné, uvěřitelné, divoké a nespoutané, ale hlavně absolutně autentické inferno. NEKRODAWN se vrátili po dvou letech, povstali znovu z popela, silnější než kdy dřív. Zůstává po nich hluboká krvavé stopa a zničené márnice. A mě tak nezbývá, než znovu za sebou zavřít dveře do záhrobí, zapnout play a nechat se unášet na morbidních melodiích tohoto alba. Označuji nahrávku tou nejvyšší známkou kvality a doporučuji ji všem ortodoxním, pravověrným fanouškům, nemrtvým i démonům. Mrazivé, krvavé, morbidní ozvěny z plesnivých katakomb! Syrové, drásající album, které vás navěky prokleje a pohřbí zaživa!

Asphyx says:

The locals called it the cemetery in the Valley of Death. They’d known this for a long time. Few dared to visit the morgue after dark. I had that courage. For the second time. I was listening to the new album by the Swedish maniacs NEKRODAWN a band that had already torn me to pieces with their previous album. Just like the bodies lying all around as I step inside. Into the graveyard they say is inhabited by the undead. I hear the wails of the damned; I tread carefully, becoming my own shadow. They’re sitting at a wooden table my own demons. They nod their heads contentedly to the beat, enjoying the new songs just as much as I do.

I’m an old dog who’s been guarding the entrance to the underworld for several decades now. In my room and in my head, I now only let in bands that can tear me apart, destroy me, and bury me alive. This pack, made up entirely of seasoned musicians, does all of this to perfection. And they add something extra: an atmosphere of total ruin, absolute darkness, and filth, gathered from the deepest depths of the underworld.


The sandstone tombstones are tilted to one side. The crosses have long since been pointing downward, toward hell. The suicides, buried behind the cemetery wall, have come to take a look as well. They’re smiling, and they have a clear reason for it. They only emerge from the ground when a truly interesting recording comes out. And that’s exactly what just happened. “Covenant of Carnage” is intended for all true fans of bands like GRAVE, THE CROWN, CENTINEX, IRONMASTER, MOONDARK, DEMONICAL, INTERMENT, and HYPOCRISY. The Swedish bards drew loose inspiration from these bands, added plenty of their own ideas and creativity, and the result is an album that once again cuts to the quick. The Swedes manage, with great skill and the elegance of old masters in the field, to convey raw intensity alongside cold, dark, and highly captivating melodies. The riffs cut like a freshly sharpened scalpel, the drums kill everything in their path, the bass rumbles like echoes from hell itself, and the vocals resemble a newly awakened beast craving fresh, oozing flesh. Everything is in top order when it comes to the sound as well it’s massive, clear, and reminiscent of the classic rattling of a bag full of bones (Jonas Kjellgren - producer, mixing, mastering). The cover art (by Mitchell Nolte), rendered in hellish hues, only confirms what unfolds on the album. A raw, realistic, believable, wild, and unbridled but above all, absolutely authentic inferno. NEKRODAWN have returned after two years, rising once again from the ashes, stronger than ever. They leave behind a deep, bloody trail and a ravaged morgue. And so I have no choice but to close the door to the afterlife behind me once more, press play, and let myself be carried away by the morbid melodies of this album. I award this recording the highest mark of quality and recommend it to all orthodox, true-believing fans, the undead, and demons alike. Chilling, bloody, morbid echoes from the moldy catacombs! A raw, harrowing album that will curse you for eternity and bury you alive!


Recenze/review - NEKRODAWN - Sculpted by Torture (2024):
https://www.deadlystormzine.com/2024/06/recenzereview-nekrodawn-sculpted-by.html


TRACKLIST
01. Neath Skies of Iron
02. Massacre Eternal
03. Covenant of Carnage
04. Liberty's Pyre
05. Feeding the Greed Machine
06. Crowned Devourer
07. Condemned to Existence
08. Claws of Pestilence
09. Incarnate Doom
10. Thy Spineless
11. Drones of Deceit
12. Desolation Reigns

LINE-UP
Jonas Kjellgren – Vocals / Guitar
Mika Lagren – Guitar
Johan Jansson – Bass / Backing Vocals
Henrik Axelsson – Drums

pondělí 17. srpna 2026

Recenze/review - INVOCATION RITUAL - Altered Reality (2026)


INVOCATION RITUAL - Altered Reality
CD 2026, Iron Fortress Records

for english please scroll down

Klečíš uprostřed nicoty. Rozdrásán do krve jsi šel stále dál, pořád si bojoval, ale teď už nemáš sílu. Svět je až příliš zlý, špinavý. Jakoby poslední roky na povrch vypluly všechny temné pudy a začaly nás ovládat. Satan stojí ve stínu a směje se chaosu, který jsme si sami způsobili. Války, násilí, bolest. Nikdy se asi nezměníme. Bojoval si celý život. Zavíráš se do své kobky, bereš do ruky žiletku a čekáš na spalující oheň. Peklo existuje, to už dávno víš. Jsou ale také kapely, které všechny tyhle pocitu umí znázornit, zhmotnit ve své hudbě a když je pak posloucháš, tak si připadáš očištěný, znovuzrozený. A vůbec ti nevadí, že ti odpadává maso od kostí a do obličeje ti prší jedovatý kyselý déšť.

Jednou z takových kapel, která se mi umí dostat pod kůži i do podvědomí, jsou INVOCATION RITUAL ze Seattle. Jedná se o novou smečku, která má starý prašivý death metal zakódovaný ve svém DNA stejně jako já. Možná je kolem nás svět podivný, zlý a ošklivý, ale smrt, kterou tihle maniaci přinášejí, že povznášející a očišťující. Přesto morbidní, špinavá a voní po zkaženém mase. 


Každý člen této skupiny je dávno zkušeným bardem (Oxygen Destroyer, Kontusion a Reburied), který má za sebou v undergroundovém metalu dlouho cestu a spoustu zajímavých a dobrých nahrávek. U novinky "Altered Reality" si tak můžete být naprosto jistí, že má vynikající zvuk (Greg “Earhammer” Wilkinson - mastering), stylový motiv na obalu (Dan Bones, Anne Margrete Sjøflot), ale hlavně, že se jedná o hudbu, která byla napsána v tom nejhlubším podzemí. Představte si špinavou stoku pod vaším městem. Stojíte na břehu, pod nohama vám tančí krysy na ostrých střepech děsivých vzpomínek. Ve vodě plavou nafouklá těla utopenců, jako by lidé byli nějaký odpad, který je nutné zlikvidovat v kafilerii. Líbí se mi, jakým způsobem jsou skladby napsány, že v sobě mají potřebný drive, pradávnou sílu, posbíranou na těch nejhnusnějších pohřebištích. Poslouchat tohle album je jako sedět na starém hřbitově a prosévat mezi prsty prach prokletých předků. Ano, pánové sice nepřinášejí nic nového, ale jejich hudba není jen odkazem a ozvěnou věcí minulých. Naopak, kapela se snažila do jednotlivých motivů dostat i své nápady a invenci. Myslím si, slyším to tak, že se jim to povedlo na výbornou. Hroby jsou exhumovány s elegancí mistrů v oboru a pro mě je čest se k nahrávce znovu a znovu vracet. Navíc má deska takovou zvláštní, neklidnou a doomovou atmosféru, která je nastaveným zrcadlem současnému pokřivenému, nejistému a zkaženému světu. Tahle smečka šla až na samou podstatu smrti, ohlodala vše na kost a povedlo se jim to na výbornou. V márnici leží další těla. Oběti nenávisti. Už neexistuje žádná naděje. Jenom temnota, zlo a strach. Klečím uprostřed nicoty. Rozdrásán do krve jsem šel stále dál, pořád jsem bojoval, ale teď už nemám sílu. Svět je až příliš zlý, špinavý. Jakoby poslední roky na povrch vypluly všechny temné pudy a začaly nás ovládat. Satan stojí ve stínu a směje se chaosu, který jsme si sami způsobili. Temný a morbidní death metal, který vás rozdrásá do krve! Hniloba, špína a smrt! Absolutní rozklad těla i mysli! Album, které se vám dostane do podvědomí!


Asphyx says:

You’re kneeling in the midst of nothingness. Torn to shreds and bleeding, you kept going, kept fighting, but now you have no strength left. The world is far too evil, too filthy. It’s as if in recent years all our dark instincts have surfaced and begun to control us. Satan stands in the shadows, laughing at the chaos we’ve brought upon ourselves. War, violence, pain. We’ll probably never change. You’ve fought your whole life. You lock yourself in your cell, pick up a razor blade, and wait for the burning fire. Hell exists you’ve known that for a long time. But there are also bands that can capture all these feelings, give them form in their music, and when you listen to them, you feel cleansed, reborn. And you don’t mind at all that your flesh is falling off your bones and poisonous acid rain is pouring down on your face.

One such band that gets under my skin and into my subconscious is INVOCATION RITUAL from Seattle. They’re a new pack that has old, mangy death metal encoded in their DNA just like I do. Maybe the world around us is strange, evil, and ugly, but the death these maniacs bring is uplifting and cathartic. Yet it’s morbid, filthy, and reeks of rotten flesh.


Every member of this band is a seasoned veteran (Oxygen Destroyer, Kontusion, and Reburied) who has come a long way in the underground metal scene and has released many interesting and high quality recordings. With their new release, “Altered Reality”, you can be absolutely certain that it features excellent sound (mastered by Greg “Earhammer” Wilkinson), stylish cover art (by Dan Bones and Anne Margrete Sjøflot), but most importantly, that this is music written in the deepest depths of the underground. Imagine a filthy sewer beneath your city. You’re standing on the bank, rats dancing beneath your feet on the sharp shards of terrifying memories. The bloated bodies of the drowned float in the water, as if people were some kind of waste that must be disposed of at a rendering plant. I love the way the songs are written they possess the necessary drive, an ancient power gathered from the most repulsive graveyards. Listening to this album is like sitting in an old cemetery and letting the dust of cursed ancestors slip through your fingers. Yes, these gentlemen may not be bringing anything new to the table, but their music isn’t merely a reference to or an echo of things past. On the contrary, the band has strived to infuse their own ideas and creativity into each motif. I think and I hear it this way that they’ve succeeded brilliantly. The graves are exhumed with the elegance of masters of their craft, and for me, it’s an honor to return to this recording again and again. What’s more, the album has this peculiar, unsettling, and doom-laden atmosphere that holds up a mirror to today’s twisted, uncertain, and corrupt world. This pack went right to the very essence of death, stripped everything down to the bone, and they pulled it off brilliantly. More bodies lie in the morgue. Victims of hatred. There is no hope left. Only darkness, evil, and fear. I kneel in the midst of nothingness. Torn to shreds and bleeding, I kept going, I kept fighting, but now I have no strength left. The world is far too evil, too filthy. It’s as if in recent years all our dark instincts have surfaced and begun to control us. Satan stands in the shadows, laughing at the chaos we’ve brought upon ourselves. Dark and morbid death metal that will tear you to shreds! Decay, filth, and death! The absolute decay of body and mind! An album that will seep into your subconscious!

tracklist:
1. Threat by Example
2. Constant Misery
3. Decaying Personality 
4. Parasitic Kind of Life
5. Catacomb Blood
6. Sypathy
7. Altered Reality
8. Ascensions Through Delusions
9. Succumbing to Suicide
10. Siren Planets

sobota 15. srpna 2026

Interview - TORTURERAMA - Morbid, moldy, oozing death metal that will reduce you to dust!


Interview with death metal band from Belgium - TORTURERAMA.

Recenze/review - TORTURERAMA - The Elaborate Theatre of the Macabre (2026):

Ave TORTURERAMA! Greetings to the Belgian underground. I hope everything’s going well over there. It should be you’ve released the seventh fantastic full-length album of your career this year. I have to admit, it literally pinned me to the wall. It’s dark, energetic, and cuts like the sharp edge of a knife. It’s very clear that you’ve done a great job and brought a lot of talent to the table. How do you view the new album in relation to your previous work? Where did you want to take things, and in what ways do you think these recordings differ?

Well hello there!

Good to hear you like our most recent audio document of questionable taste!

Talent is a broad term when applied to us but we take the compliment with dignity.

As for the new album, it’s been quite a journey through a pandemic, line-up changes and basically life as it unfolds. So, it’s not really as much as a deliberate idea as it is a result of the reality of life.

Of course we did thing entirely different than our previous release. Kept everything simple. No 17 layers of HM-2 madness. This is just how we sound. Massive thanks to Greg Wilkinson (Earhammer/Autopsy) who helped us achieve this since it was absolutely necessary. Otherwise, we would have lost our minds.


“The Elaborate Theatre of the Macabre” embodies all the attributes of good death metal. For me personally, it’s an album I love coming back to. How did it come together? How does TORTURERAMA compose new material?

Well, it all starts with a Belgian basement. We gather there, bring riffs or invent them on the spot and the fermentation process begins. Double, Triple, Quadruple, … it takes time. That’s why we are slow. But we enjoy ourselves.

When I listen to the new album “The Elaborate Theatre of the Macabre,” I feel like I’m sinking into a deep, bloody swamp. The superbly cold and dark sound contributes a lot to that. How and where did you record it? Who produced and mixed the album?

Recording we did ourselves, just like all our previous endeavors. Massive shout to Bèr (Guitars) who nearly lost his sanity whilst recording. The whole thing took a couple of months in the fall of 2025.

To mold this “twisted mass of burnt decay” into this easy listening, loungey style of death metal we contacted Greg Wilkinson of Earhammer (and fkn Autopsy!) to apply some of his talents. Resulting in this new, deformed afterbirth. We even found some maniac in Spain who wanted to release this! Thanx Raul!


The CD is an integral part of the release and a sort of bonus for fans today. You released it on the Memento Mori label, and it features a macabre cover. Who designed it? How did you choose the motif, and how does it relate to the music on the new album?

The one and only Skadvaldur released his talents upon the canvas. The title of the album in combination with some early demo recordings was all he needed to produce this fine piece of art. What a great artist to work with!

I’ve been wandering the underworld for over thirty years now, and when it comes to music, I go to Belgium for a sure thing. I think we have a similar nature and taste when it comes to metal. I really like your bands and follow your scene closely. We also only have a few good death metal bands here. How do you perceive your scene, fans, and labels?

The scene in Belgium could really do with some fresh blood if you ask me. And there definitely are some youngsters moving about but the scene as it once was, has completely changed. In general, young people don’t really go out as much anymore and the underground here suffers from those same symptoms.


You play old-school-influenced death metal. These days, the band can’t really avoid comparisons, but I’d be interested to know how the idea to form TORTURERAMA actually came about, who your role models were and are, and where you want to take the band. Are you tempted by big international festivals, for example? Would you be willing to go on tour with a more famous band?

The idea was to go back to the death metal before overproduction and all records sounding the same. The Stockholm sound was an obvious choice, but our influences do not only come from Scandinavia.

Touring has never been on the table. We’re not objecting to anything but we’re not actively looking to tour either. The bigger festivals can always contact us but I have a feeling they aren’t really looking into real underground bands, let alone Torturerama. They are welcome though.

When I started my website ten years ago, my vision was to support bands that I felt weren’t getting enough attention to let the world know about them. I think I’ve been pretty successful at that, at least judging by the feedback. How do you approach promotion? Do you leave it to the label, or do you send out CDs yourselves for reviews? For example, I buy albums that I really enjoy. How about you? Are you also fans who like to support your peers often? Do you go to concerts? Do you party?

We move ourselves around in the European underground and buying merch is a part of that. We’re old school in that sense as well (of course).

We have our favorites and there’s definitely some good new bands emerging all over Europe.

Bands not getting enough attention will be a recurring thing since not everyone is gifted with the art of (self)promotion. I Shure know that’s not our strong point either.


On the one hand, a band just starting out today has plenty of ways to get their name out there, but on the other hand, there are a huge number of bands, and fans get lost in the crowd. A lot of people just download MP3s from the internet and, instead of going to a concert, prefer to spew venom on Facebook. How does modern technology influence you as TORTURERAMA? What do you think about downloading music, Google Metalists, streaming music, and so on?

I don’t even know what google Metalists is LOL. We’re old school and promoting ourselves has never been our strongest side. As you mention getting noticed in the vastness of social media is not evident today.

I don’t oppose downloading or streaming but the fairness in respect to the artist is hard to find in that part of the online world. I think the way AI is rolled out by the “industry” is a far bigger problem for music in general.

I like to ask musicians what death metal means to them. How would they define it is it more of a philosophy and lifestyle for them, or “just” a way to unwind? What does it mean to you? How do you perceive and experience it?

Death Metal is just a label. But making music and the mindset that comes with the metal underground is something special. The Death Metal underground specifically is the most fun for us. It still has integrity without becoming another big cliché.

 

To wrap things up, a classic but important question. What does TORTURERAMA have planned for the coming months? Where can we see you live? If you have a message for fans, labels, or promoters, this is the place…

We’ve got the release show coming up of course. The album will then also be available on cassette and vinyl, thanks to Daniel from ADG/Godeater.

In December we also have a show in Wesel (GER) with our friends from Mauler and Rotterdam (NL) with the sick fucks from Mancuerda.. Hoping many shows will follow. If you’re interested contact us through our socials and we’ll see if we can come over and ruin the day for you.

For merch look at our online shop @bandcamp or the Memento Mori shop. Our new album will be up on Spotify, Apple Music, Deezer,etc so you can check us out there as well.

Thank you so much for the interview. I wish your new album every success and hope your fan base grows as much as possible. I look forward to seeing you live somewhere, and I wish you all the best both musically and personally. I’m off to blast “The Elaborate Theatre of the Macabre” in my head again!

Recenze/review - TORTURERAMA - The Elaborate Theatre of the Macabre (2026):

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - TORTURERAMA - Morbidní, plesnivý, mokvající death metal, u kterého se rozpadnete v prach!


Rozhovor s death metalovou skupinou z Belgie - TORTURERAMA.

Recenze/review - TORTURERAMA - The Elaborate Theatre of the Macabre (2026):

Ave TORTURERAMA! Zdravím do belgického undergroundu. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Mělo by, máte na kontě letos sedmé dlouhohrající skvělé album své kariéry. Musím se přiznat, že mě doslova přikovalo na zeď. Je temné, energické, řeže ostrou hranou nože. Je hodně slyšet, že jste odvedli skvělou práci a taky velká porce talentu. Jak vnímáš novou desku v souvislosti s vaší předchozí tvorbou? Kam jak jste se chtěli posunout a v čem jsou podle tebe nahrávky odlišné?

Ahoj!

Rád slyším, že se vám líbí náš nejnovější audio dokument pochybného vkusu!

Talent je v našem případě široký pojem, ale kompliment bereme s důstojností.

Co se týče nového alba, byla to dlouhá cesta pandemií, změnami v sestavě a v podstatě životem, jak se odvíjel. Takže to není ani tak záměrný nápad, jako spíše výsledek reality života.

Samozřejmě jsme to udělali úplně jinak než naše předchozí vydání. Všechno jsme udrželi jednoduché. Žádných 17 vrstev šílenství HM-2. Takhle prostě zníme. Obrovské díky Gregu Wilkinsonovi (Earhammer/Autopsy), který nám pomohl toho dosáhnout, protože to bylo naprosto nezbytné. Jinak bychom se zbláznili.


„The Elaborate Theatre of the Macabre“ v sobě obsahuje všechny atributy dobrého death metalu. Pro mě osobně se jedná o desku, ke které se hrozně rád vracím. Jakým způsobem vznikala? Jak skládají nový materiál TORTURERAMA?

Všechno to začíná v belgickém sklepě. Sejdeme se tam, přineseme riffy nebo je na místě vymyslíme a začíná proces fermentace. Dvojitý, trojitý, čtyřnásobný… to chce čas. Proto jsme pomalí. Ale užíváme si to.

Když poslouchám nové album „The Elaborate Theatre of the Macabre“, připadám si, jako bych se propadal do hlubokého krvavého močálu. Hodně tomu přispívá znamenitý chladný a temný zvuk. Jak a kde jste nahrávali? Kdo album produkoval, mixoval?

Nahrávání jsme si dělali sami, stejně jako všechny naše předchozí počiny. Obrovská poklona Bèrovi (kytara), který při nahrávání málem ztratil rozum. Celá věc trvala pár měsíců na podzim roku 2025.

Abychom tuto „zkroucenou masu spáleného rozkladu“ zformovali do tohoto easy listeningového, lounge stylu death metalu, kontaktovali jsme Grega Wilkinsona z Earhammeru (a fkn Autopsy!), aby využil některé ze svých talentů. Výsledkem je tento nový, deformovaný náhrobek. Dokonce jsme našli i nějakého maniaka ve Španělsku, který to chtěl vydat! Díky, Raule!


Nedílnou součástí a jakýmsi bonusem navíc je pro fanoušky dnes CD. Vy jste jej vydali u labelu Memento Mori a je opatřeno mrtvolným obalem. Kdo je jeho autorem? Jak jste motiv vybírali a jak souvisí s hudbou na novince?

Jedinečný a neopakovatelný Skadvaldur uvolnil svůj talent na plátně. Název alba v kombinaci s několika ranými demo nahrávkami bylo vše, co potřeboval k vytvoření tohoto skvělého uměleckého díla. S tímto umělcem se skvěle spolupracovalo!

Toulám se podsvětím již přes třicet let a do Belgie si chodím pro muziku vlastně na jistotu. Myslím, že máme podobnou náturu i vkus, co se týká metalu. Mám vaše kapely hodně rád a pečlivě sleduji vaši scénu. Také máme u nás jen několik dobrých death metalových kapel. Jak vnímáš vaši scénu, fanoušky, labely?

Belgická scéna by si podle mě opravdu zasloužila trochu čerstvé krve. A rozhodně se tam pohybují i ​​někteří mladí lidé, ale scéna, jaká bývala, se úplně změnila. Obecně platí, že mladí lidé už tolik nechodí ven a underground tady trpí stejnými příznaky.


Hrajete death metal ovlivněný starou školou. Dnes se vlastně kapela nemůže vyhnout srovnání, mě by ale zajímalo, jak vlastně vznikl nápad založit TORTURERAMA, kdo byl a je vaším vzorem a kam vaši kapelu chcete posunout? Lákají vás třeba velké zahraniční festivaly, jste ochotni vyrazit na turné s nějakou slavnější smečkou?

Myšlenkou bylo vrátit se k death metalu před nadprodukcí a zajistit, aby všechny desky zněly stejně. Stockholmský zvuk byl jasnou volbou, ale naše vlivy nepocházejí jen ze Skandinávie.

O turné se nikdy neuvažovalo. Nic nenamítáme, ale ani se aktivně nesnažíme o turné. Větší festivaly nás mohou vždycky kontaktovat, ale mám pocit, že se moc nezajímají o skutečné undergroundové kapely, natož o Tortureramu. Jsou ale vítány.

Když jsem před deseti lety zakládal svoje stránky, měl jsem vizi, že se budu snažit podporovat kapely, které podle mě nejsou tolik na očích. Dát o nich vědět světu. Myslím, že se mi to celkem daří, alespoň podle ohlasů. Jak přistupujete k propagaci vy? Necháváte to na labelu nebo sami posíláte CD různě na recenze? Já si třeba alba, která mě opravdu baví, kupuji. Jak jste na tom vy? Jste také fanoušci, co rádi a často podporují své kolegy? Chodíte na koncerty? Paříte?

Pohybujeme se v evropském undergroundu a nákup merchu je toho součástí. V tomto smyslu jsme také oldschool (samozřejmě).

Máme své oblíbené a rozhodně se v celé Evropě objevují dobré nové kapely.

Kapely, které nedostávají dostatek pozornosti, se budou opakovat, protože ne každý je nadaný uměním (sebe)propagace. Vím, že to taky není naše silná stránka.


Na jednou stranu má dnes začínající kapela spoustu možností, jak o sobě dát vědět, ale zase na druhou stranu, skupin je obrovské množství a fanoušci se v nich ztrácejí. Hodně lidí jen stahuje mp3 z internetu a místo koncertu raději plive jedovaté sliny na facebooku. Jak vás, jako TORTURERAMA ovlivňují moderní technologie? Co si myslíš o stahování muziky, google metalistech, streamování muziky apod.?

Ani nevím, co je to Google Metalists LOL. Jsme stará škola a propagace sebe sama nikdy nebyla naší silnou stránkou. Jak jsi zmínil, být zajímavý v rozlehlosti sociálních médií dnes není lehké.

Neodporuji stahování ani streamování, ale férovost vůči umělci je v této části online světa těžké najít. Myslím, že způsob, jakým je umělá inteligence zaváděna v „průmyslu“, je pro hudbu obecně mnohem větší problém.

S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death metal. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?

Death metal je jen vydavatelství. Ale tvoření hudby a myšlení, které s metalovým undergroundem souvisí, je něco speciálního. Právě death metalový underground je pro nás největší zábava. Stále si zachovává integritu, aniž by se stal dalším velkým klišé.

 

Na závěr klasická, ale důležitá otázka. Co chystají TORTURERAMA v nejbližších měsících? Kde vás můžeme vidět na koncertě? Pokud máš nějaký vzkaz pro fanoušky, labely, promotéry, tak zde je prostor…

Samozřejmě nás čeká vydávání alba. Album bude poté k dispozici také na kazetě a vinylu, díky Danielovi z ADG/Godeater.

V prosinci máme také koncert ve Weselu (Německo) s našimi přáteli z Mauleru a v Rotterdamu (Nizozemsko) s parchanty z Mancuerdy. Doufáme, že bude následovat mnoho koncertů. Pokud máte zájem, kontaktujte nás přes naše sociální sítě a uvidíme, jestli se k vám můžeme přijet podívat a zkazit vám den.

Pro merch se podívejte do našeho online obchodu @bandcamp nebo do obchodu Memento Mori. Naše nové album bude k dispozici na Spotify, Apple Music, Deezer atd., takže nás můžete poslouchat i tam.

Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen nové desce spoustu úspěchů a ať se co nejvíc rozšíří řady vašich fanoušků. Budu se těšit někde naživo a ať se vám daří jak po hudební stránce, tak i v osobní rovině. Jdu si „The Elaborate Theatre of the Macabre“ zase narvat do hlavy!

Recenze/review - TORTURERAMA - The Elaborate Theatre of the Macabre (2026):

---------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine