DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemold school death metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemold school death metal. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 2. června 2026

Recenze/review - DGS - Delusional Grasp of Sanity (2026)


DGS - Delusional Grasp of Sanity
CD 2026, Great Dane Records

for english please scroll down

Probudíš se do tmy a marně vzpomínáš, kam se ztratil včerejší den. Smrdíš špínou, alkoholem a ležíš uprostřed odpadků. Hned kousek od stoky, která vytéká z tvého města jako hnis z dlouho zanícené rány. Krysy tančí na ostrých střepech a i když pomalu svítá, tak lampa stále jako nějaké zlé svědomí bliká do rytmu tvého raněného srdce. Samota těla, samota duše, padl si až na samotné dno. Přesto se v tobě vznítí pradávná síla a touha přežít a znovu zapneš play na svém přehrávači. Čeká tě další lahev s průhlednou jedovatou tekutinou, další den plný beznaděje a strachu.

DGS jsou kapela z Helsinek, která je složená ze samých zkušených muzikantů. Ti působili ve smečkách jako INFERIA (já tuhle kapelu pořád miluju!), GOD DISEASE, NEUROSURGERY a PUTRID DEFECATION, ELEGEION, FRAGILE HOLLOW, DIABLERIE, RAPTURE, STRANGLE CHAIN. Je vám tedy asi jasné, že o kvalitu je zde postaráno. Jel jsem zrovna zase, jako každý den, velmi brzy ráno do továrny. Vedle mě zvracel opilec a ulice smrděly včerejším večerem. Muzika se mi postupně zadírala do kostí a jsem si najednou naprosto jistý, že tuhle kapelu budu poslouchat ještě hodně dlouho. 


Vše je tu totiž naprosto opravdové, ryzí, upřímné, uvěřitelné a naprosto autentické. V době, kdy každý druhý hraje uměle a soustředí se spíše na to, jaké bude mít fotky na sociálních sítích, přicházejí DGS s muzikou, která je surová, temná a útočí na ty nejnižší pudy. Fascinuje mě, jak je svým způsobem primitivní a zároveň velmi propracovaná. Každý riff, každý úder bicích, každý výkřik do tmy, zde má své jasné místo. Finská četa záhrobních vojáků působí jako vyslanci ze samotného podsvětí. Kapela vylezla z těch nejhlubších helsinských kanálů a přinesla nám hudbu, která je volně inspirovaná smečkami typu CANNIBAL ACCIDENT, GENERAL SURGERY, ROTTEN SOUND, CADAVERIC INCUBATOR, INFERIA, XYSMA, DISGRACE. Starosvětský, prašivý a surový death metal se zde potkává s na kost ohlodaným grindcore, to vše zamíchané spolu s naprostou tmou a zkaženou krví ve velmi jedovatém koktejlu. Když už jednou ochutnáte, získáte si na tomto nápoji z pekla závislost jako dobré vodce. Můžete mít deprese, můžete mít sto chutí všechno kolem sebe zničit, ale když si poslechnete "Delusional Grasp of Sanity", váš mozek bude najednou čistý a budete toužit po další dávce téhle kruté muziky. Nové album zkrátka a dobře není pro lenivé čtenáře módních lesklých metalových časopisů. Tady se hraje pro všechny prokleté, pro vaše vlastní démony. Nesmím zapomenout ani na skvělý, masivní, zabijácký a dobře čitelný zvuk i stylový motiv na obalu. Až se zase jednou probudíš na studené, tvrdé zemi a budeš marně vzpomínat, kam se poděl včerejší den, tak si tuhle desku určitě narvi pod tlakem do uší. Je totiž vynikající po všech stránkách. Syrová, temná a absolutně zabijácká death grindcoreová nahrávka, u které vám začnou znovu hnisat staré rány! Album, špinavé jako stoka pod vaším městem! 

Asphyx says:

You wake up in the dark and try in vain to remember where yesterday went. You reek of dirt and alcohol, and you’re lying in the middle of trash. Right next to the sewer that oozes out of your city like pus from a long-infected wound. Rats dance on sharp shards of glass, and even though dawn is slowly breaking, the lamp still flickers like a guilty conscience to the rhythm of your wounded heart. The loneliness of the body, the loneliness of the soul you’ve fallen to the very bottom. Yet an ancient strength and desire to survive ignite within you, and you press play on your player once more. Another bottle of clear, poisonous liquid awaits you, another day full of hopelessness and fear.

DGS is a band from Helsinki made up entirely of experienced musicians. They’ve played in bands like INFERIA (I still love this band!), GOD DISEASE, NEUROSURGERY, and PUTRID DEFECATION, ELEGEION, FRAGILE HOLLOW, DIABLERIE, RAPTURE, and STRANGLE CHAIN. So you can probably tell that quality is guaranteed here. I was driving to the factory very early in the morning, just like every day. A drunk was vomiting next to me, and the streets reeked of last night. The music gradually seeped into my bones, and I’m suddenly absolutely certain that I’ll be listening to this band for a long time to come. 


Everything here is completely genuine, pure, sincere, believable, and utterly authentic. At a time when everyone else is putting on a show and focusing more on how their social media photos will look, DGS comes along with music that is raw, dark, and appeals to our basest instincts. I’m fascinated by how it’s primitive in its own way yet highly sophisticated at the same time. Every riff, every drum beat, every scream into the darkness has its clear place here. This Finnish squad of soldiers from beyond the grave comes across as emissaries from the underworld itself. The band crawled out of the deepest Helsinki sewers and brought us music loosely inspired by bands like CANNIBAL ACCIDENT, GENERAL SURGERY, ROTTEN SOUND, CADAVERIC INCUBATOR, INFERIA, XYSMA, and DISGRACE. Old-school, mangy, and raw death metal meets bone-gnawing grindcore here, all mixed together with utter darkness and tainted blood into a highly toxic cocktail. Once you take a sip, you’ll become as addicted to this drink from hell as you would to good vodka. You might be depressed, you might feel like destroying everything around you, but when you listen to "Delusional Grasp of Sanity", your mind will suddenly clear, and you’ll crave another dose of this brutal music. Simply put, this new album isn’t for lazy readers of trendy, glossy metal magazines. This is music for all the damned, for your own demons. I mustn’t forget to mention the great, massive, killer, and crystal-clear sound, as well as the stylish cover art. The next time you wake up on the cold, hard ground and try in vain to remember where yesterday went, be sure to shove this record into your ears. It’s excellent in every way. A raw, dark, and absolutely killer death grindcore record that will make your old wounds start festering again! An album as filthy as the sewer beneath your city!


Tracklist:
1. Swarm (00:54)
2. Obliterate (01:28)
3. Intoxication (02:33)
4. Crawl (02:33)
5. Antepartum (02:11)
6. Indoctriated (02:13)
7. Meaningless Existence (03:26)
8. Weakness (02:03)
9. 241 (01:12)
10. Shattered (03:31)
11. Slough (02:05)
12. Doom (03:04)

Recenze/review - MORGUE SUPPLIER - Mastering the Disease (2026)


MORGUE SUPPLIER - Mastering the Disease
CD 2026, vlastní vydání

for english please scroll down

Pokaždé, když jste jej potkali, tak se usmíval. Prohodil pár vtipů. Měl krásnou ženu, zdravé, úspěšné děti. V práci jej měli všichni rádi. O to víc šokovalo, že ho našli, jak visí na stromě, uprostřed pečlivě udržované zahrady. Lidem do hlavy nevidíte a tenhle chlápek měl spoustu tajemství. Mrtvoly zakopané kolem domu, mučírnu ve sklepě. Jakmile se setmělo, měnil se jako Mr. Jekyl and Hyde. Poslouchám nové album amerických MORGUE SUPPLIER a připadám si zase jednou, jako bych byl obětí nějakého šílence s krásným úsměvem a zkaženou duší.

Téhle smečce jsem se již několikrát věnoval a pokaždé jsem byl jejich extrémní, drásavou muzikou nadšený. Důkazem budiž odkazy na recenze, které naleznete dole pod článkem. I letos pánové stavějí na pevných death metalových a grindcoreových základech. A opět přidávají spoustu psycho pasáží, které vás vtáhnou do sebe, jako nějaký neklidný, šílený horor. Krve by se ve mě nedořezal, když poslouchám "Mastering the Disease". 


Vše je zde ohlodáno na kost, na svoji bolestivou podstatu. Riffy jsou ostré jako čerstvě nabroušený skalpel, bicí zabíjejí tlakem a vokál má v sobě prudkou jedovatost. Kývám se spokojeně do rytmu, připadám si při poslechu jako bych seděl v nějaké zapomenuté kobce v léčebně dlouhodobě duševně nemocných. Co je pravda a co lež? A co je vlastně normální? Beru do rukou nůž, hraju si s ostřím. MORGUE SUPPLIER jsou kapelou, která velmi zkušeně a zajímavě překračuje hranice, objevuje nová zákoutí a zároveň se velmi dobře poslouchá. Nové album chce samozřejmě klid a ticho, abyste mohli postupně rozkrýt jednotlivé vrstvy. Opravdu doporučuji více setkání. Teprve potom vyniknou na povrch všechny nuance. Jsi fanoušek třeba takových NAPALM DEATH, NASUM, CEPHALIC CARGAGE, BRUTAL TRUTH, LOGISTIC SLAUGHTER, CONVERGE, CRIMINAL ELEMENT? Líbí se ti, když hudba řeže přímo do živého? Miluješ k smrti chladnou a temnou atmosféru? Navštěvuješ s chutí patologické sály, opuštěné nemocnice, stará krvavá jatka? Máš někdy pocit, že se svět kolem hroutí? Potom jsi zde správně. "Mastering the Disease" je přesně tím druhem alba, které je určeno i pro tebe. Zapomenout nesmím ani na skvěle ošetřený zvuk (Paul Gillis odvedl opravdu velmi dobrou práci). Za zajímavý, stylový a zvláštním způsobem podivný, považuji i motiv na obalu (podepsán je pod ním Adam Medford a volně mě inspiroval k úvodu dnešního článku). Tahle smečka hraje od roku 1999 a jedná se o velmi zkušené muzikanty, kteří moc dobře vědí, co a jak chtějí hrát. I po všech těch letech si zachovávají sílu, tlak a energii a dokáží napsat zajímavé a neotřelé skladby. Death grindové album, které vás dostane na hranici šílenství! Temnota a chlad pocházejí z našich vlastních myšlenek! 


Asphyx says:

Every time you ran into him, he was smiling. He’d crack a few jokes. He had a beautiful wife and healthy, successful kids. Everyone at work liked him. That made it all the more shocking when they found him hanging from a tree in the middle of his meticulously manicured garden. You can’t see what’s going on inside people’s heads, and this guy had plenty of secrets. Bodies buried around the house, a torture chamber in the basement. As soon as it got dark, he transformed like Mr. Jekyll and Hyde. I’m listening to the new album by the American band MORGUE SUPPLIER, and once again I feel like I’m the victim of some madman with a beautiful smile and a corrupt soul.

I’ve covered this band several times before, and every time I’ve been thrilled by their extreme, harrowing music. The proof is in the links to reviews you’ll find below the article. This year, too, the guys are building on solid death metal and grindcore foundations. And once again, they’re adding plenty of psycho passages that will pull you in like some restless, insane horror movie. My blood runs cold when I listen to “Mastering the Disease”. 


Everything here is stripped down to the bone, to its painful essence. The riffs are sharp as a freshly sharpened scalpel, the drums are crushingly intense, and the vocals carry a fierce venom. I nod contentedly to the beat; listening to this, I feel as if I’m sitting in some forgotten cell in a long-term psychiatric hospital. What is truth and what is a lie? And what is actually normal? I pick up a knife, playing with the blade. MORGUE SUPPLIER is a band that very skillfully and intriguingly pushes boundaries, discovers new corners, and at the same time is a pleasure to listen to. The new album, of course, demands peace and quiet so you can gradually peel back its layers. I really recommend multiple listens. Only then will all the nuances come to the surface. Are you a fan of bands like NAPALM DEATH, NASUM, CEPHALIC CARRIAGE, BRUTAL TRUTH, LOGISTIC SLAUGHTER, CONVERGE, or CRIMINAL ELEMENT? Do you like it when music cuts right to the bone? Do you love a cold and dark atmosphere to death? Do you enjoy visiting morgues, abandoned hospitals, and old bloody slaughterhouses? Do you ever feel like the world around you is falling apart? Then you’ve come to the right place. "Mastering the Disease" is exactly the kind of album that’s meant for you. I mustn’t forget to mention the superbly crafted sound (Paul Gillis did a truly excellent job). I also find the cover art interesting, stylish, and strangely peculiar in a unique way (it’s signed by Adam Medford and loosely inspired the introduction to today’s article). This band has been playing since 1999, and they are very experienced musicians who know exactly what and how they want to play. Even after all these years, they retain their power, intensity, and energy and are capable of writing interesting and original songs. A death grind album that will push you to the brink of madness! Darkness and cold come from our own thoughts!


Recenze/review - MORGUE SUPPLIER - Inevitability (2022):

Recenze/review - MORGUE SUPPLIER – Morgue Supplier (2016):
https://www.deadlystormzine.com/2016/05/recenzereview-morgue-supplier-morgue.html


Tracklist
01. Swelling Revulsion
02. Mastering The Disease
03. Pupils Of Insularity
04. The Gnashing Of False Teeth
05. Annihilated Thinker
06. Blood Prints
07. Depersonalized Realization
08. Next World Consumes
09. Indifferent Majesty (Outro)

band:
Paul Gillis - vocals
Stephen Reichelt - bass

Guest Musicians:
- Marco “Lord Marco” Pitruzzella (Six Feet Under) - Drums
- James Lee(Ex-Origin) - Co-vocals on “BLOOD PRINTS” / Additional screams on “SWELLING REVULSION”
- Dan Lawson (Usurper) - Additional vocals on “PUPILS OF INSULARITY”

sobota 30. května 2026

Recenze/review - GOUGE - Pure Deathfuck (2026)


GOUGE - Pure Deathfuck
EP 2026, Hells Headbangers Records

for english please scroll down

Těšíš se každý den, až přijdeš z práce domů a zavřeš se do svého pokoje. Polibek smrti, který pokaždé dostaneš, tě utvrdí v tom, že děláš věci správně. Mrtvoly uložené v mrazáku, jsou již ve značném stádiu rozkladu. Na lov se vydáváš v noci, když měsíc osvítí krajinu a pokaždé, když zabiješ, tak cítím ve svých žilách obrovskou sílu. Ve sklepě máš krásné sochy z prašivých kostí. Tohle je tvůj svět. V práci tě považují za milého, spíše stydlivého, ale tady, tady jsi mocný. Poslouchám nové EP norských death thrasherů GOUGE a nebe má zase jednou barvu krve.

Vracím se spolu s kapelou po časové ose zpět, do dob svého mládí. Tenkrát se na nějakou tu špínu v muzice nehledělo a všechno bylo ohlodané na kost. Norská dvojice šílených maniaků přichází letos s pěticí nových skladeb (které jsou jsou doplněny o čtyři další, z debutového EP "Doomed to Death" z roku 2012) a které vás pohřbí zaživa. Pokud se rádi procházíte po starých pohřebištích a těšíte se, až exhumujete další hrob, potom jste zde správně. 


Skladby řežou tou správnou stranou nože, jsou divoké, nespoutané, mají v sobě potřebný drive, tlak i energii. Jakoby mě při poslechu někdo zavřel spolu s kapelou do staré kobky, s desítkou dalších mrtvol v různých stádiích rozkladu. Už jen ten prašivý, hnisavý zvuk je jasným důkazem toho, že záhrobí existuje. Motiv na obalu potom člověka inspiruje k morbidním básním. Existuje v současné době spousta skupin, které se snaží oživit ducha starých časů. Jen některým se ale dá jejich morbidní práce věřit. GOUGE patří jednoznačně mezi vyvolené. Pokud jsi, můj milý čtenáři mých příběhů a tipů z podsvětí, fanouškem kapel jako DARKTHRONE, AUTOPSY, REPULSION, MANTAS, starých DEATH, POSSESSED, MASTER, DEATH STRIKE, potom jsi zde, mezi nemrtvými, správně. "Pure Deathfuck" je přesně tím druhem hudby, u které začnete hnít zaživa, hezky zevnitř. Maso vám bude odpadávat od kostí, z očí vám poteče hnis a nakonec se z vás stane jen mrtvá, nepotřebná loutka. Mrzí mě snad jen jediné, ještě jsem neviděl tuhle smečku naživo. Představuji si malý zaplivaný klub, který smrdí pivem, močí, potem, sírou a na pódiu stojí Norové. Plivají nám do ksichtů oheň. Novinka má v sobě vše, co potřebuji pro záhrobní rituály. Hoří jasným plamenem, je dobře napsaná, složená a zároveň má v sobě patinu starých dobrých časů. Za mě nelze jinak, než vám nové EP doporučit. Až půjdete zase jednou do sklepa, vezměte si jej s sebou. Těšíš se každý den, až přijdeš z práce domů a zavřeš se do svého pokoje. Polibek smrti, který dostaneš, tě utvrdí v tom, že děláš věci správně. Zkažený, smradlavý kus death thrash metalového masa, prašivé kosti, bělostné lebky! Tohle EP vás pohřbí zaživa!

Asphyx says:

Every day, you look forward to coming home from work and locking yourself in your room. The kiss of death you receive each time reassures you that you’re doing things right. The corpses stored in the freezer are already in an advanced state of decomposition. You go hunting at night, when the moon illuminates the landscape, and every time you kill, I feel immense power coursing through my veins. In the basement, you have beautiful sculptures made of rotten bones. This is your world. At work, they see you as nice, even a bit shy, but here, here you are powerful. I’m listening to the new EP by the Norwegian death thrashers GOUGE, and once again, the sky is the color of blood.

Together with the band, I’m traveling back in time to the days of my youth. Back then, no one cared about the grime in the music, and everything was stripped down to the bone. This Norwegian duo of madmen is releasing five new tracks this year (supplemented by four more from their 2012 debut EP "Doomed to Death") that will bury you alive. If you enjoy wandering through old graveyards and look forward to exhuming another grave, then you’ve come to the right place. 


The songs cut deep, they’re wild and unrestrained, packed with the necessary drive, intensity, and energy. It’s as if, while listening, someone had locked me up in an old dungeon with the band, along with a dozen other corpses in various stages of decomposition. That mangy, festering sound alone is clear proof that the afterlife exists. The cover art then inspires one to write morbid poems. There are currently plenty of bands trying to revive the spirit of the old days. But only a few can be trusted with their morbid work. GOUGE is unquestionably among the chosen ones. If you, my dear reader of my stories and tips from the underworld, are a fan of bands like DARKTHRONE, AUTOPSY, REPULSION, MANTAS, the old DEATH, POSSESSED, MASTER, DEATH STRIKE, then you’re in the right place here, among the undead. "Pure Deathfuck" is exactly the kind of music that will make you rot alive, nice and from the inside out. The flesh will fall from your bones, pus will ooze from your eyes, and in the end, you’ll become nothing more than a dead, useless puppet. My only regret is that I haven’t seen this pack live yet. I picture a small, dingy club that reeks of beer, urine, sweat, and sulfur, with the Norwegians standing on stage. They spit fire in our faces. This new release has everything I need for rituals of the afterlife. It burns with a bright flame, is well-written and composed, and at the same time carries the patina of the good old days. As far as I’m concerned, I can’t help but recommend this new EP to you. The next time you head down to the basement, take it with you. Every day, you look forward to coming home from work and locking yourself in your room. The kiss of death you receive will confirm that you’re doing things right. A rotten, stinking chunk of death thrash metal flesh, mangy bones, bleached skulls! This EP will bury you alive!


Recenze/review - GOUGE – Beyond Death (2015):

tracklist:
1. Putrefaction of the Dead 01:39
2. Sadist 02:45
3. Enemies 00:55
4. Maggoteyes 02:29
5. Dead - The Kingdom of Brutal Death 03:57
6. Ritual of Gore 01:55
7. Evil Town of Mud 02:19
8. Doomed to Death 03:21
9. Nuclear Vomit 03:33

band:
Herman Holen - Drums
Christoffer Bråthen - Vocals, Guitars, Bass



pátek 29. května 2026

Recenze/review - PHARMACIST - Vertebrae After Vertebrae (2026)


PHARMACIST - Vertebrae After Vertebrae
CD, LP, TAPE 2026, Hells Headbangers

for english please scroll down

Na kraji města, v dávno zapomenuté ulici, jsou stará opuštěná jatka. Nevyužitá budova s bolestivou historií, se strachem, otištěným do zdí, s krvavými stopami na podlaze. Dnes je tu opět živo. Těla visící na hácích, vyděšené oči, střeva vytahaná z břicha, mozek stékající po stěně. Hnus, špína, řev a nekonečná temnota zabíjení. Japonští death grindeři PHARMACIST jsou zpět a opět nám přinášejí skladby, které jsou plné hudebního násilí, mokvajících zanícených ran a strachu. Pojďte spolu se mnou a touhle smečkou ponořit ruce do zkaženého masa a vychutnat si album, u kterého začnete hnít, zaživa.

Cestu těchto krvelačných patologů sleduji již poměrně dlouho. Pokaždé, když někde na svých toulkách podsvětím objevím nějakou jejich nahrávku, tak se zavřu na operační sál a s chutí pitvám další těla. Vše je tu ohlodané na kost, novinka má masivní, surový zvuk, stylově vyvedený obal, ale hlavně surové skladby, které opět připomínají veřejnou dekapitaci. 


Jednotlivé songy v sobě obsahují hlubokou krvavou stopu i prvky elegantního kanibalismu. Pánové ve své tvorbě odkazují na kapely jako CARCASS, PATHOLOGIST, GENERAL SURGERY, DEAD, EXHUMED, REGURGITATE a dělají to s chutí a vášní zkušených mistrů řezníků. Všichni už dávno víme, že dobře naporcovat maso není jen řemeslo, ale svým způsobem i druh umění. PHARMACIST rozumí své morbidní práci velmi dobře a poslech tak připomíná návštěvu galerie smrti. V jednotlivých expozicích jsou nainstalována těla v různých pozicích, ve kterých zemřela. Smrt má mnoho podob a tu, kterou nám předkládají tihle šílení Japonci, je hnisavá, mokvající, nechutná a zasmrádlá. "Vertebrae After Vertebrae" rozhodně není nahrávkou pro slabé povahy, je určena spíše všem milovníkům gore hororů, temných nocí v márnicích, členům řádu řezníků a nebo obsluze kafilerie. Nové album vás rozemele na prach, naporcuje na zcela zbytečné porce zahnívajícího masa. Přiznám se bez mučení, mě se líbí na téhle smečce nejen morbidní atmosféra, kterou dokáží vytvořit, ale i to, že je naprosto uvěřitelná, opravdová, ryzí a autentická. Myslím si, že není moc co řešit. Zhasněte všechna světla a zajděte zase jednou do sklepa. V klecích jsou zavřeny další oběti. Vaše špatné já nebude mít dnes žádné slitování. Skalpely, nože, provazy i lopata jsou připraveny. Stačí si jen vybrat. Na kraji města, v dávno zapomenuté ulici, jsou stará opuštěná jatka. Nevyužitá budova s bolestivou historií, se strachem, otištěným do zdí, s krvavými stopami na podlaze. Dnes je tu opět živo. Těla visící na hácích, vyděšené oči, střeva vytahaná z břicha, mozek stékající po zdi. Hnus, špína, řev a nekonečná temnota zabíjení. Forenzní zpráva z gore death grindových patologických sálů! Album, u kterého se stanete jen kusem zahnívajícího masa! 


Asphyx says:

On the outskirts of town, on a long-forgotten street, stands an old, abandoned slaughterhouse. An unused building with a painful history, with fear imprinted on its walls, with bloody stains on the floor. Today, it’s alive again. Bodies hanging on hooks, terrified eyes, intestines pulled from bellies, brains dripping down the wall. Filth, grime, screams, and the endless darkness of slaughter. Japanese death grinders PHARMACIST are back, once again bringing us songs brimming with musical violence, oozing, festering wounds, and fear. Come with me and this pack to plunge our hands into rotten flesh and savor an album that will make you rot, alive.

I’ve been following the path of these bloodthirsty pathologists for quite some time now. Every time I discover one of their recordings somewhere on my wanderings through the underworld, I lock myself in the operating room and eagerly dissect more bodies. Everything here is stripped down to the bone; the new release has a massive, raw sound, a stylishly executed cover, but above all, raw tracks that once again resemble a public decapitation. 


Each song contains a deep, bloody undertone as well as elements of elegant cannibalism. In their work, the band members draw inspiration from bands like CARCASS, PATHOLOGIST, GENERAL SURGERY, DEAD, EXHUMED, and REGURGITATE, and they do so with the gusto and passion of seasoned master butchers. We all know by now that cutting meat well is not just a craft, but in a way, a form of art. PHARMACIST understands their morbid craft very well, and listening to them is like visiting a gallery of death. In the individual exhibits, bodies are displayed in the various positions in which they died. Death takes many forms, and the one presented to us by these mad Japanese is festering, oozing, disgusting, and stinking. "Vertebrae After Vertebrae" is definitely not a recording for the faint of heart; it is intended rather for all lovers of gore horror, dark nights in morgues, members of the order of butchers, or rendering plant workers. The new album will grind you to dust, cutting you into completely useless portions of rotting flesh. I’ll admit it without hesitation: what I like about this pack isn’t just the morbid atmosphere they manage to create, but also the fact that it’s completely believable, genuine, raw, and authentic. I don’t think there’s much to debate. Turn off all the lights and head down to the basement once again. More victims are locked in the cages. Your dark side will show no mercy today. Scalpels, knives, ropes, and a shovel are all ready. Just take your pick. On the outskirts of town, on a long-forgotten street, stands an old, abandoned slaughterhouse. An unused building with a painful history, with fear imprinted on the walls, with bloody traces on the floor. Today, it’s alive again. Bodies hanging on hooks, terrified eyes, intestines pulled from bellies, brains dripping down the walls. Filth, grime, screams, and the endless darkness of slaughter. A forensic report from the gore death grind autopsy rooms! An album where you’ll become nothing more than a piece of rotting flesh!




about PHARMACIST on DEADLY STORM ZINE:



tracklist:
1. Propelling Inwards 
2. Vertebrae After Vertebrae 
3. Endogenica 
4. Lazure Sphacelation 
5. Mimicring the Organics 
6. Bubonic Malacia Bloom
7. Zenith of Mnemonic Forensication 

band:
Therapeutist - Drums
Pharmacist - Vocals, Guitars, Bass



čtvrtek 28. května 2026

Recenze/review - FUNEBRARUM - Beckoning the Void of Eternal Silence (2026)


FUNEBRARUM - Beckoning the Void of Eternal Silence
CD 2026, Pulverised Records

for english please scroll down

Na hřbitovech mě vždycky fascinovalo mrazivé ticho, které mě uklidňovalo a nutilo mě přemýšlet o věcech, které nejsou z tohoto světa. Sedával jsem dlouhé roky ve stínu stoletých stromů. Čítával jsem nápisy na náhrobcích a představoval si, jaký asi měli zemřelí život a smrt. Poslouchal jsem u toho vždy staré, prašivé death metalové kapely, které krásně morbidně dotvářely chladnou a temnou atmosféru. Nové album FUNEBRARUM z New Jersey probudilo nemrtvé.

Exhumace hrobů započala již s prvním tónem. Vzduchem se vznášel pach hniloby a ve tvářích kdysi zemřelých se zrcadlila nenávist. Přišli se pomstít, za všechny křivdy, za bolest, za utrpení, napadlo mě jako první, když jsem znovu a znovu zapínal play na svém přehrávači a už dávno jsem nebyl ve svém pokoji, ale procházel jsem se nekonečnými chodbami podsvětí. FUNEBRARUM jsou zpět, silnější než kdy dřív. 


Když jsem v roce 2017 viděl kapelu naživo na jednom pražském koncertě u nás v České republice, připadal jsem si jako prokletý. Jako bych se ztratil v krvavé mlze a do žil se mi postupně dostaly všechny mrtvolné melodie, shnilý odér mokvajících nálad. Kapela kolem mě omotala pevné pavučiny děsivých snů, stejně jako v případě nové nahrávky "Beckoning the Void of Eternal Silence". Album je velmi dobře napsané, složené, má v sobě pověstný drive, pradávnou sílu a energii, posbírané hluboko v podzemí. Kolem celého alba se vznáší doomový, smradlavý zápach a já nemohu jinak, než se spokojeně kývat do rytmu, užívat si jednotlivé nuance a řvát spolu s kapelou do tmy. Jsme jedné krve, říkám si pokaždé, když exhumuji svůj vlastní hrob. Není nutné se bavit o zvuku, který je masivní, prašivý a dobře čitelný, netřeba diskutovat o motivu na obalu, který je stylový, dobře zapamatovatelný a k předkládané hudbě se přesně hodí, jako k mrtvému rakev. Fanoušci kapel jako TOMB MOLD, AUTOPSY, DEMIGOD, INCANTATION, DISMA, DEAD CONGREGATION, GRAVE, IGNIVOMOUS by určitě měli zbystřit pozornost. Hraje se zde hlavně pro ně i pro všechny prokleté a démony temnoty. Při společných seancích sedávám u starého hrobu a prosévám mezi prsty prach svých předků. Mám smrtící kov této odrůdy zakódovaný hluboko ve své DNA a z nové desky cítím, že jsou na tom Američané úplně stejně jako já. Mají talent pro všechny záhrobní věci, které čekají člověka, když zemře krutou smrtí. Připadá mi, že byly na povrch vytaženy pradávné pudy, touha zabíjet hudbou, že byly zhmotněny ty nejšílenější noční můry. Staré rány, nasbírané na onom světě začaly znovu bolet. Nemrtví povstali za zvuků novinky a mají v očích nenávist. Přišli se pomstít. Mám silného adepta na nejlepší album letošního roku, alespoň za mě, za starého prašivého psa, který hlídá vstup do podsvětí již od devadesátých let minulého století. Na hřbitovech mě vždycky fascinovalo mrazivé ticho, které mě uklidňovalo a nutilo mě přemýšlet o věcech, které nejsou z tohoto světa. Starodávnými chorobami nasáklý surový, temný a chladný death metal s doomovým odérem, u kterého se probouzejí nemrtví! Prašivá a shnilá odpověď na děsivé ozvěny ze záhrobí!


Asphyx says:

In cemeteries, I’ve always been fascinated by the eerie silence, which calmed me and made me think about things beyond this world. For many years, I would sit in the shade of century-old trees. I would read the inscriptions on the gravestones and imagine what kind of lives and deaths the deceased might have had. While doing so, I would always listen to old, dusty death metal bands, which beautifully and morbidly complemented the cold and dark atmosphere. The new album by FUNEBRARUM from New Jersey has awakened the undead.

The exhumation of the graves began with the very first note. The stench of decay hung in the air, and hatred was reflected in the faces of the once-dead. They’ve come to seek revenge for all the injustices, for the pain, for the suffering was my first thought as I hit play on my player over and over again, no longer in my room but wandering through the endless corridors of the underworld. FUNEBRARUM are back, stronger than ever. 


When I saw the band live at a concert in Prague here in the Czech Republic back in 2017, I felt as if I were cursed. It was as if I had gotten lost in a bloody fog, and all those deathly melodies, that rotten stench of damp, gloomy moods, were gradually seeping into my veins. The band has wrapped me in a tight web of terrifying dreams, just as they do on their new album, "Beckoning the Void of Eternal Silence". The album is very well written and composed; it possesses that legendary drive, ancient power, and energy gathered deep underground. A doom-laden, stinking stench hovers over the entire album, and I can’t help but nod contentedly to the rhythm, savoring every nuance and screaming along with the band into the darkness. We are of the same blood, I tell myself every time I exhume my own grave. There’s no need to discuss the sound, which is massive, gritty, and clear; nor is there any need to debate the cover art, which is stylish, memorable, and fits the music on offer as perfectly as a coffin fits a corpse. Fans of bands like TOMB MOLD, AUTOPSY, DEMIGOD, INCANTATION, DISMA, DEAD CONGREGATION, GRAVE, and IGNIVOMOUS should definitely pay close attention. They play here mainly for them, as well as for all the damned and the demons of darkness. During our group sessions, I sit by an old grave and let the dust of my ancestors slip through my fingers. I have this deadly metal deeply encoded in my DNA, and from the new album, I can tell that Americans feel exactly the same way I do. They have a talent for all the otherworldly things that await a person when they die a cruel death. It seems to me that ancient instincts have been brought to the surface the desire to kill with music that the craziest nightmares have been made real. Old wounds, gathered in the afterlife, have begun to hurt again. The undead have risen to the sounds of this new release, and hatred burns in their eyes. They have come to seek revenge. I have a strong contender for the best album of the year at least in my opinion, as an old mangy dog who has been guarding the entrance to the underworld since the 1990s. In cemeteries, I’ve always been fascinated by the chilling silence, which calmed me and forced me to think about things not of this world. Raw, dark, and cold death metal steeped in ancient diseases, with a doom-laden scent, that awakens the undead! A mangy and rotten answer to the terrifying echoes from beyond the grave!


about FUNEBRARUM on DEADLY STORM ZINE:





tracklist:
1. The Arrival (Intro)
2. Beckoning the Void of Eternal Silence
3. Sa Nagba Amāru
4. Through the Barren Halls of Grieving Emptiness
5. Into Dark Domains
6. Ancestral Manor (Intro)
7. Anhela Odor Mortuorum (The Adepts)
8. From Rotting Burial Shrouds
9. Turning the Stones of Torment
10. The Whispering Cathedral
11. Epilogue

band:
Daryl Kahan - Vocals 
Phil Tougas - Guitars 
Sam Osborne - Guitars 
Winslow - Bass 
Charlie Koryn - Drums




Austin Griswold
Secret Service Publicity

středa 27. května 2026

Recenze/review - CONSECRATION - Exanimis (2026)


CONSECRATION - Exanimis
CD 2026, Nuclear Winter Records

for english please scroll down

Vstáváš do tmy a tvoje bolest je nekonečná. Roky si žil ve stínu, nikoho si nezajímal, nikdo tě neměl rád. Vždycky ses snažil být dobrým člověkem, ale kolem tebe byly jen samé lži a přetvářka. Mnohokrát si stál se žiletkou v ruce, častokrát si navštívil stará pohřebiště, aby sis vybral místo svého posledního odpočinku. Setkal ses s nemrtvými i se svými vlastními démony. Mraky jsou zase jednou černé a skoro se dotýkají země. Ve vzduchu je cítit zkažená krev a nenávist. Ve zprávách jsou již jen přímé přenosy ze zabíjení. Jsi unavený, vyhořelý, už je toho na tebe moc. Světlo si neviděl, ani nepamatuješ. Smrt obchází kolem a usmívá se. Nastal čas.

S britskými doom death metalovými tmáři CONSECRATION se setkávám již poněkolikáté. Vždycky se mi na nich líbil jejich přístup, schopnost napsat dobré, zajímavé skladby a vytvořit pochmurně šedivou atmosféru. Jako bych byl při poslechu letošního nového alba znovu uprostřed krvavé mlhy a procházel se na onom světě. Na náhrobku sedí krkavec, hudba mě drásá zevnitř a útočí na samou mojí podstatu. 


"Exanimis" je volným pokračováním minulých nahrávek. Britové jsou stále věrni svému stylu, čerpají inspiraci u kapel jako  HOODED MENACE, DECOMPOSED, DISEMBOWLMENT, COFFINS, WINTER, AUTOPSY, EVOKEN, MY SILENT WAKE, NOVEMBERS DOOM, MY DYING BRIDE. A dělají to opět s nadhledem, elegancí a nadšením starých mistrů v oboru. Nikde nic nepřebývá, ani nechybí. Nové album je dle mého nutné poslouchat vcelku, nechat se jím unášet, plout na vlnách smrti, vznášet se, topit, shořet zevnitř, znovu vstát z popela, silnější než kdy dřív, jako tahle deska, jako tyhle skladby, které vás pohřbí zaživa. CONSECRATION mě opět přesvědčili na svoji stranu. A udělali to tak nějak samozřejmě, přirozeně. Vypadá to a dnes  jsem si s tím absolutně jistý, že jsme stejné krve, že máme s kapelou tenhle styl zakódovaný v DNA. Oceňují mrazivý, masivní a dobře čitelný zvuk, s chutí se podívám na zajímavý motiv na obalu. Tahle smečka do mě zasekla svůj dráp a už mě nepustila. Omotala mě pevnými, chladnými pavučinami, získala si mě svojí opravdovostí, ryzostí, upřímností, ryzostí a naprostou autenticitou. Svět je někdy možná velmi těžké místo k žití a člověka napadají pochmurné děsivé myšlenky, ale pořád tu je hudba, stále jsou zde podobné nahrávky, jako letošní od démonů temnoty, které nás udržují naživu. Ne, pro mě není novinka jen další album v řadě, spíše se jedná o soukromý, niterný obřad pro vyvolávání temných sil. Nálady jsou záhadné, syrové, ohlodané na kost. Britové jsou ve skvělé formě a já nemohu jinak, než vám novinku doporučit. Kývám se spokojeně do rytmu, křičím do tmy a v kostech se mi usadil mráz. Tak na mě nové album působí asi nejvíce. Vstáváš do tmy a tvoje bolest je nekonečná. Roky si žil ve stínu, nikoho si nezajímal, nikdo tě neměl rád. Vždycky ses snažil být dobrým člověkem, ale kolem tebe byly jen samé lži a přetvářka. Mnohokrát si stál se žiletkou v ruce, častokrát si navštívil stará pohřebiště, aby sis vybral místo svého posledního odpočinku. Teď už si silnější než kdy dřív. Pochmurné, temné a mrazivé doom death metalové ozvěny z onoho světa! Album, které vás rozdrásá zevnitř!  

Asphyx says:

You wake up in the dark, and your pain is endless. For years you lived in the shadows; no one cared about you, no one liked you. You always tried to be a good person, but all around you were lies and pretense. Many times you stood with a razor blade in your hand; often you visited old graveyards to choose your final resting place. You encountered the undead as well as your own demons. The clouds are black once again, almost touching the ground. The air reeks of rotten blood and hatred. The news is now nothing but live broadcasts of killings. You’re tired, burned out it’s all too much for you. You haven’t seen the light, nor do you remember it. Death walks by and smiles. The time has come.

This is the umpteenth time I’ve encountered the British doom death metal band CONSECRATION. I’ve always liked their approach, their ability to write good, interesting songs, and create a gloomy, gray atmosphere. Listening to this year’s new album, it’s as if I’m once again in the midst of a bloody fog, wandering through the afterlife. A raven sits on a tombstone; the music tears at me from within and attacks my very essence. 


"Exanimis" is a loose follow-up to their previous recordings. The British band remains true to its style, drawing inspiration from bands such as HOODED MENACE, DECOMPOSED, DISEMBOWLMENT, COFFINS, WINTER, AUTOPSY, EVOKEN, MY SILENT WAKE, NOVEMBERS DOOM, and MY DYING BRIDE. And they do it once again with the poise, elegance, and enthusiasm of the old masters of the genre. Nothing is superfluous, and nothing is missing. In my opinion, the new album must be listened to as a whole, letting yourself be carried away by it, sailing on the waves of death, floating, drowning, burning from within, rising again from the ashes, stronger than ever, like this record, like these songs that will bury you alive. CONSECRATION have once again won me over. And they did it so naturally, effortlessly. It seems and today I’m absolutely certain of it that we’re of the same blood, that this style is encoded in our DNA along with the band’s. I appreciate the chilling, massive, and clear sound, and I’m eager to check out the interesting cover art. This pack sank its claws into me and never let go. It wrapped me in tight, cold webs, winning me over with its sincerity, purity, honesty, and absolute authenticity. The world can sometimes be a very difficult place to live in, and dark, terrifying thoughts can creep into your mind, but music is still here, and there are still albums like this year’s release from the demons of darkness that keep us alive. No, for me, this new album isn’t just another album in the lineup; rather, it’s a private, intimate ritual for summoning dark forces. The moods are mysterious, raw, stripped down to the bone. The Brits are in great form, and I can’t help but recommend this new release to you. I’m nodding contentedly to the beat, screaming into the darkness, and a chill has settled in my bones. That’s probably how the new album affects me the most. You wake up into the darkness, and your pain is endless. For years you lived in the shadows, no one cared about you, no one liked you. You always tried to be a good person, but all around you were lies and pretense. Many times you stood with a razor blade in your hand; often you visited old graveyards to choose the place of your final rest. Now you are stronger than ever. Gloomy, dark, and chilling doom death metal echoes from the other world! An album that will tear you apart from the inside!



about CONSECRATION on DEADLY STORM ZINE:





Tracklist:
01. Herald of Darkness
02. Configuration of Lamentation
03. Submerged in Sand
04. Domain of Despair
05. Harvester of the Forsaken
06. The Bitterness of Grief
07. Descend into Derangement
08. Cold Grey Stone

Line-up:
Daniel Bollans - Vocals
Mathew Bollans - Bass
Liam Houseago - Lead & rhythm guitar
Andy Matthews - Lead, rhythm & acoustic guitar
Jorge Figueiredo - Drums and percussion


CONSECRATION

Nuclear Winter Records

neděle 24. května 2026

Recenze/review - FROZEN SOUL - No Place of Warmth (2026)


FROZEN SOUL - No Place of Warmth
CD 2026, Century Media Records

for english please scroll down

Na ty vyděšené oči nikdy nezapomenu. Také na rozpárané břicho, zohavené tělo, zlámané kosti. Kdo mohl něco takového udělat? Další mrtvola, pohozená u cesty jako bezcenná loutka. Inscenovaná do stejné polohy. Vzduchem se vznáší pach rozkládajících se tkání. A to i přesto, že mrzne a její pohled mě bude pronásledovat ještě hodně dlouho. Texaští FROZEN SOUL jsou zpět s novým albem a opět se jedná o velmi naléhavou, surovou a bolestivou záležitost.

Pánové a dáma naskočili na retro death metalovou vlnu a jejich sázka jim vyšla pokaždé na výbornou. Tahle smečka umí hrát, skládá zajímavé motivy a dává si pokaždé pozor i na produkci a celkové provedení. Osobně s tím nemám žádný problém a i letos kývám souhlasně hlavou. Je znát, že kapela hraje od srdce, že pevně věří směru, kterým se vydala. I letošní počin považuji za velmi povedený. Dostal se mi pod kůži a zůstal tam, stejně jako vzpomínky na zmrzlou mrtvolu s děsivým pohledem. 


Američané stále staví na stejných základech, které kdysi vytvořily kapely typu JUNGLE ROT, BOLT THROWER, OBITUARY, ASPHYX, MORTA SKULD, DEATH. Nutno rovnou dodat, že to dělají s elegancí, nadhledem a spoustou zajímavých nápadů. Je to vlastně jednoduché, k hudbě přistupuji vždy stejně. Nečtu žádné recenze, nezjišťuji si ani příliš informací. Jen si tak sednu a poslouchám a album do mě buď zasekne svůj dráp a nebo ne. O nahrávkách, které se mi líbí a osloví mě, napíšu pár řádek a podpořím je. Na ostatní zapomenu. Líbí se mi přístup kapely, způsob, jakým vytváří nové songy, ale nejvíc si užívám morbidně chladnou atmosféru, kterou dokáže pokaždé vytvořit. FROZEN SOUL sice nehrají nic nového, neotáčejí kolem hudebních dějin, ale jejich nové album "No Place of Warmth" rozhodně není jen dobře odvedeným řemeslem. Naopak, pokud máte tenhle styl rádi, tak vás rozdrásá do krve. Bude vám odpadávat maso od kostí a do vnitřností vám bude zabodnut rezavý nůž. Kývám se spokojeně do rytmu, vydávám se sluchátky na uších na hřbitov, abych si zase vykopal svůj vlastní hrob. Určitě bych neměl zapomenout ani na skvělý, masivní a dobře čitelný zvuk, který má takový ten chladný odér, který mám tolik rád. Na nahrávce se podílelo i několik hostů - Gerard Way, Robb Flynn, Devin Swank se postavili za mikrofon a odvedli skvělou práci. Líbí se mi i motiv na obalu, pod kterým je podepsán James Bousema. Vážení a milé přátelé, příznivci pohřbů do země, myslím si, že tohle album by se vám mohlo líbit, jako mě. Neváhejte ani chvilku a přidejte hlasitost. Na ty vyděšené oči nikdy nezapomenu. Také na rozpárané břicho, zohavené tělo, zlámané kosti. Kdo mohl něco takového udělat? Další mrtvola, pohozená u cesty jako bezcenná loutka. Temné a chladné death metalové album, které je ohlodané až na kost a má podmanivě morbidní atmosféru!


Asphyx says:

I’ll never forget those terrified eyes. Nor the ripped-open abdomen, the mutilated body, the broken bones. Who could have done such a thing? Another corpse, tossed by the roadside like a worthless puppet. Staged in the same position. The smell of decomposing flesh hangs in the air. And even though it’s freezing, her gaze will haunt me for a long time to come. Texas’s FROZEN SOUL are back with a new album, and once again it’s a very urgent, raw, and painful affair.

The guys and the lady have jumped on the retro death metal wave, and their gamble has paid off perfectly every time. This pack knows how to play, composes interesting motifs, and always pays close attention to production and overall execution. Personally, I have no problem with that, and I’m nodding in agreement again this year. It’s clear that the band plays from the heart and firmly believes in the direction they’ve taken. I consider this year’s release to be very successful as well. It got under my skin and stayed there, just like the memories of a frozen corpse with a terrifying gaze. 


Americans are still building on the same foundations that bands like JUNGLE ROT, BOLT THROWER, OBITUARY, ASPHYX, MORTA SKULD, and DEATH once laid. It’s worth noting right away that they do so with elegance, a sense of perspective, and plenty of interesting ideas. It’s actually simple—I always approach music the same way. I don’t read any reviews, nor do I look up too much information. I just sit down and listen, and either the album sinks its claws into me or it doesn’t. For the recordings I like and that speak to me, I’ll write a few lines and support them. I forget about the rest. I like the band’s approach, the way they create new songs, but what I enjoy most is the morbidly cold atmosphere they manage to create every time. FROZEN SOUL may not be playing anything new, nor are they rewriting music history, but their new album "No Place of Warmth" is definitely not just a well-crafted piece of work. On the contrary, if you like this style, it will tear you to shreds. Your flesh will fall from your bones, and a rusty knife will be plunged into your guts. I’m nodding my head contentedly to the beat, heading to the cemetery with my headphones on to dig my own grave all over again. I definitely shouldn’t forget to mention the fantastic, massive, and clear sound it has that cool vibe I love so much. Several guests also contributed to the recording Gerard Way, Robb Flynn, and Devin Swank stepped up to the mic and did a great job. I also like the cover art, designed by James Bousema. Dear and kind friends, fans of burial in the ground, I think you might like this album as much as I do. Don’t hesitate for a moment turn up the volume. I’ll never forget those terrified eyes. Nor the ripped-open belly, the mutilated body, the broken bones. Who could have done such a thing? Another corpse, tossed by the roadside like a worthless puppet. A dark and cold death metal album, stripped down to the bone, with a captivatingly morbid atmosphere!



about FROZEN SOUL on DEADLY STORM ZINE:




Tracklist:
01. No Place Of Warmth 
02. Invoke War 
03. Absolute Zero 
04. Dreadnought 
05. Chaos Will Reign 
06. Eyes Of Despair 
07. Ethereal Dreams 
08. Skinned By The Wind 
09. Deathweaver 
10. Frost Forged 
11. Killin' Time (Until It's Time To Kill)

sobota 23. května 2026

Recenze/review - EJECUTOR - Medium... La daga de la iniciación (2026)


EJECUTOR - Medium... La daga de la iniciación
CD 2026, Apocalyptic Productions, Chaos Records

for english please scroll down

Díváš se na ostrý nůž, který ti zajíždí pomalu do břicha. Krev, která se objeví, je zkažená, hnusná a smrdí sírou. Prokletý si byl již kdysi dávno. Svůj život si strávil ve stínu. Vyhledával si staré katakomby, márnice, opuštěné patologické sály i jatka. Nejlépe ses cítil na místech, kde se stalo něco zlého a ve kterých byla otištěna bolest a utrpení. Umíral si dlouho, v nekonečných křečích. Prošel sis očistcem, abys nakonec znovu vstal z popela, silnější, než kdy dřív. Poslouchám nové album chilské legendy EJECUTOR a připadám si jako na nějaké zvrácené zádušní mši.

Tohle je death metal, black a thrash metal ohlodaný na kost, na samou svojí podstatu. Pokud sahají vaše krvavé kořeny do osmdesátých let minulého století, tak asi moc dobře víte, o čem píšu. Skladby jsou ostré jako břitva, nekompromisní, mají v sobě pověstný jihoamerický drive a sílu. Jsem zavřený ve staré kobce a čekám na další mučení. Ve jménu víry, ve jménu děsivého boha mi proříznou hrdlo a nechají vykrvácet na oltáři věčnosti. Tohle není jen obyčejná hudba, ale spíš starodávný rituál pro vyvolávání temných sil. 


Jednotlivé motivy se mi zadírají pod kůži, dostávají se mi postupně do žil i do podvědomí. EJECUTOR jsem měl tu čest vidět i naživo a dodnes si jejich koncert v mém rodném městě pamatuji (byla to opravdu ďábelská jízda přímo do pekla a odkaz na report naleznete dole pod dnešní recenzí). Pánové nesou hrdě death/thrash metalový prapor již od roku 1999 a ctí klasické, tradiční postupy. Pokud se vám líbí kapely jako SARCÓFAGO, SEXTHRASH, MUTILATOR, ATTOMICA, HOLOCAUSTO nebo moji oblíbení VULCANO, potom jste zde správně. Chilané se u těchto legend volně inspirovali a uznávají podobné morbidní hodnoty. Navíc přidávají do hudby spoustu svých nápadů a invence. Mají vlastní výraz a ksicht. Hodně se mi líbí plesnivý, dobře čitelný, surový a chladný zvuk, děsivý motiv na obalu a vlastně i texty, které jsou ve španělštině. Sice tomuto krásnému jazyku nerozumím, ale tak nějak podvědomě vím, cítím, o čem jsou. Nové album "Medium... La daga de la iniciación" je určeno pro všechny opravdové fanoušky, pro prokleté, pro démony, kteří kývají stejně jako já souhlasně hlavou a znovu a znovu zapínají play na svém přehrávači. Pokud trávíte svůj volný čas nejraději ve stínu, ve starých katakombách, na opuštěných hřbitovech, potom si tuhle nahrávku užijete. Má v sobě totiž spoustu energie, síly, nahrubo nasekané tmy a nápadů, které vás ukřižují hlavou dolů. Doporučuji vám zhasnout všechna světla a poslouchat pozorně. Dívám se na ostrý nůž, který mi zajíždí pomalu do břicha. Krev, která se objeví, je zkažená, hnusná a smrdí sírou. Prokletý jsem byl již kdysi dávno. Svůj život jsem strávil ve stínu. Myslím si a podepisuji vám vlastní krví, že jsem zde správně. Tohle album hoří zevnitř! Okultní, syrový, na kost ohlodaný, temný death thrash metal, u kterého potkáte své vlastní démony! Prašivé, divoké inferno!

Asphyx says:

You watch as a sharp knife slowly sinks into your stomach. The blood that flows is foul, disgusting, and reeks of sulfur. You were cursed long ago. You spent your life in the shadows. You sought out old catacombs, morgues, abandoned autopsy rooms, and slaughterhouses. You felt most at home in places where something evil had happened and where pain and suffering were imprinted. You died a long, drawn-out death, in endless convulsions. You went through purgatory, only to rise from the ashes once more, stronger than ever before. I’m listening to the new album by the Chilean legend EJECUTOR, and I feel like I’m at some kind of twisted requiem.

This is death metal, black, and thrash metal stripped down to the bone, to its very essence. If your bloody roots reach back to the 1980s, then you probably know exactly what I’m writing about. The songs are razor-sharp, uncompromising, and possess that legendary South American drive and power. I am locked in an old dungeon, waiting for more torture. In the name of faith, in the name of a terrifying god, they will slit my throat and let me bleed out on the altar of eternity. This is not just ordinary music, but rather an ancient ritual for summoning dark forces. 


The individual motifs get under my skin, gradually seeping into my veins and my subconscious. I had the honor of seeing EJECUTOR live, and I still remember their concert in my hometown to this day (it was a truly devilish ride straight to hell you’ll find a link to the review below today’s article). These guys have been proudly flying the death/thrash metal flag since 1999 and honor classic, traditional approaches. If you like bands like SARCÓFAGO, SEXTHRASH, MUTILATOR, ATTOMICA, HOLOCAUSTO, or my favorites, VULCANO, then you’ve come to the right place. The Chileans have drawn loose inspiration from these legends and embrace similar morbid values. Moreover, they inject plenty of their own ideas and creativity into the music. They have their own distinct style and identity. I really like the musty, clear, raw, and cold sound, the terrifying cover art, and actually the lyrics as well, which are in Spanish. Although I don’t understand this beautiful language, I somehow subconsciously know and feel what they’re about. The new album "Medium... La daga de la iniciación" is intended for all true fans, for the damned, for the demons who nod their heads in agreement just like I do and hit play on their players over and over again. If you prefer to spend your free time in the shadows, in ancient catacombs, or in abandoned cemeteries, then you’ll love this recording. It’s packed with energy, power, raw darkness, and ideas that will crucify you upside down. I recommend you turn off all the lights and listen carefully. I’m looking at a sharp knife slowly sinking into my stomach. The blood that appears is rotten, disgusting, and reeks of sulfur. I was cursed long ago. I have spent my life in the shadows. I believe, and I sign this with my own blood, that I am in the right place here. This album is burning from the inside! Occult, raw, stripped to the bone, dark death thrash metal where you will encounter your own demons! A mangy, wild inferno!


Report, photos, video - EJECUTOR, DEATHLY SCYTHE, RADIATION - club Farářova sluj, Mladá Boleslav - 29. 9. 2018:

tracklist:
1. Medium... La daga de la iniciación 
2. Satanás y sus legiones esperan por ti 
3. El grimorio oculto de Salomón 
4. Eclipse espiritual 
5. Abismo II 
6. Culto a Shub Niggurath 
7. El emperador habla 

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine