DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemold school death metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemold school death metal. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 18. dubna 2025

Recenze/review - GROTESQUE BLISS - Grotesque Bliss (2025)


GROTESQUE BLISS - Grotesque Bliss
demo 2025, Iron Bonehead

for english please scroll down

Nalezl jsi staré prašivé kosti. Jsou v nich vyryty pradávné symboly bolesti. Sedíš zase jednou u starého hrobu a přemýšlíš, jaké to jednou bude, až zemřeš. Vzpomínáš na své kamarády, co tu už nejsou mezi námi a posloucháš hudbu, která má v sobě chlad. Do rukou se mi dostalo nové demo australských doom death metalistů GROTESQUE BLISS. Jedná se sice o smečku, která vznikla v roce 2022, ale také o skupinu, která je složena ze samých zkušených muzikantů.

Pokud vám říkají něco jména jako TEMPLE NIGHTSIDE, GRAVE UPHEAVAL, THE ETERNAL, CRYPTAL DARKNESS a další tmáři, potom vězte, že tihle muzikanti moc dobře vědí, o čem je opravdová tma. Nová demonahrávka od začátku do konce připomíná pradávný obřad, prováděný při pohřbech prokletých. Chlad se zde potkává s temnou a výsledkem je deska, která vás bude mrazit v kostech. 


Někdy mě mé kroky dovedou dolů k řece. Dívám se na vlny, ve kterých se občas převalují mršiny. Vylezly z nedaleké stoky, ústící z města rovnou do vody. Vše je smradlavé, mrazivé, jako těla utopenců. Je to vlastně jednoduché, píšu již jen o muzice, která se mi líbí, která ve mě zanechá nějaký otisk, emoce. A k "Grotesque Bliss" jsem se rád a často vracel. Obzvláště ve chvílích, kdy se venku setmělo a v ulicích se začala rozlézat mlha. Skladby jsou napsány velmi podmanivě, zajímavě, přesvědčivě. Ihned se mi zadřely pod kůži. Může za to i povedený zvuk. Líbí se mi ale i fotka na obalu, která mi připomíná i moje návštěvy místního hřbitova. Někdy, když je mrazivé počasí a zvuk se dobře nese vzduchem, slýchávám z márnice nářek. Šeptají slova bolesti, nikdy nenajdou klid. Atmosféra místa, času i nálady je stejná jako na téhle nahrávce. Kývám se pomalu do rytmu, jako starý hrobník, který již viděl a slyšel mnohé. Když se ho zeptáte na to, jestli existují nemrtví, tak ani nemusí odpovídat, stačí jeho pohled a také poslech této desky. Vychází na kazetě, vinylu, CD i digitálně. Pro mě osobně se jedná o záležitost, kterou mám opravdu rád ve své sbírce. GROTESQUE BLISS vzali to nejlepší z obou stylů a smíchali to v zajímavém a podmanivém poměru. Poslech mi tak připomíná spíše nějaký obřad, panychidu, než jen obyčejnou muziku. Naopak, je pro mě velmi příjemné zase jednou mezi prsty prosévat svůj vlastní prach. Toulat se mezi náhrobky, nasávat atmosféru rozkládajících se těl. Pokud to máte nastavené s hudbou stejně jako já a líbí se vám, když vás mrazí v zádech, potom neváhejte ani chvilku. Tohle demo stojí rozhodně za to. Mrazivý, hnilobný doom death metal, který se vám dostane až do morku kostí! Prach jsi a v prach se obrátíš!

Asphyx says:

You found some old scabby bones. They're carved with ancient symbols of pain. You sit once more by an old grave and wonder what it will be like when you die. You remember your friends who are no longer with us and listen to music that has a chill to it. I got my hands on a new demo by Australian doom death metallers GROTESQUE BLISS. Although this is a pack that was formed in 2022, it is also a band that is made up of all experienced musicians.

If the names like TEMPLE NIGHTSIDE, GRAVE UPHEAVAL, THE ETERNAL, CRYPTAL DARKNESS and other obscurantists mean anything to you, then know that these musicians know very well what true obscurity is all about. From start to finish, the new demo is reminiscent of an ancient ritual performed at the funerals of the damned. Cold meets dark here and the result is a record that will chill your bones.


Sometimes my footsteps lead me down to the river. I look out at the waves, where carcasses sometimes roll. They've come out of the nearby sewer, which runs from the city straight into the water. It's all smelly, freezing, like the bodies of drowned men. It's simple really, I only write about music I like, that leaves an imprint, an emotion. And I like to come back to "Grotesque Bliss" often. Especially when it got dark outside and the fog started to spread in the streets. The songs are written in a very captivating, interesting, convincing way. They immediately got under my skin. It's also thanks to the hilarious sound. But I also like the cover photo, which reminds me of my visits to the local cemetery. Sometimes, when the weather is frosty and the sound carries well through the air, I hear wailing from the morgue. They whisper words of pain, never finding peace. The atmosphere of the place, time and mood is the same as on this recording. I sway slowly to the rhythm, like an old undertaker who has seen and heard much. If you ask him if the undead exist, he doesn't even have to answer, just his look and also listening to this record. It is released on cassette, vinyl, CD and digital. For me personally, this is an issue that I really like in my collection. GROTESQUE BLISS have taken the best of both styles and mixed it in an interesting and captivating ratio. Listening to it reminds me more of a ceremony, a panache, than just plain music. On the contrary, I find it very pleasant to sift my own dust between my fingers once again. Wandering among the tombstones, absorbing the atmosphere of decomposing bodies. If you are as set on music as I am, and you like to get chills down your spine, then don't hesitate a moment. This demo is definitely worth it. Freezing, rotten doom death metal that will get to your bones! Dust you are and to dust you shall turn!



tracklist:
01 Grotesque Bliss
02 Bringeth Death to Life
03 Old Earth
04 God of the Godless
05 Sanguine Bebimus
06 Slipping Through the Cracks of Grief
07 I Am the Bloody Earth [My Dying Bride cover]



čtvrtek 17. dubna 2025

Recenze/review - SANCTICIDE - Ritualistic Homicides Deifying Death (2025)


SANCTICIDE - Ritualistic Homicides Deifying Death
EP 2025, vlastní vydání

for english please scroll down

Zase se přehrabuji ve starých kostech. Vyhazuji ty plesnivé, zasažené snětí. Vystavuji bělostné lebky, dívám se do prázdných očních důlků. Potřebuji další dávku mrtvolné muziky. Kus něčeho zkaženého, mokvajícího, něco, co smrdí sírou a opravdovou smrtí. Vlastně ani nevím, kde jsem kapelu SANCTICIDE objevil. Pravděpodobně to bylo při mých nekonečných toulkách v podzemí. Poslechl jsem si ukázky a ihned jsem si řekl, že tohle je přesně ten druh kapely, která by měla hrát i v mém přehrávači.

A tak tu zase sedím, uprostřed noci, s démony i nemrtvými. Drtím staré kosti a poslouchám u toho "Ritualistic Homicides Deifying Death". Jedná se přesně o takový ten mokvající, plesnivý death metal, u kterého budete mít chuť exhumovat další hrob. Kapela pochází z Kanady a hraje ostře a nekompromisně. Koneckonců, posuďte sami. 


Vzduchem se zde vznášejí smradlavé odkazy jak na brutalitu CANNIBAL CORPSE, CRYPTOPSY, tak i na takový ten staroškolský odér PESTILENCE, DEATH, OBITUARY. Jedná se o velmi dobře umíchaný smrtící koktejl ze těch nejkvalitnějších ingrediencí. Smrt je při poslechu velmi blízká, je opravdová, reálná a krutá ze své podstaty. Kanaďané nesou hrdě odkaz toho nejlepšího, co bylo na konci osmdesátých a v devadesátých letech nahráno. Ocenit musím řezající, velmi prašivý zvuk, líbí se mi i obal. Mohu se tak plně soustředit na hudbu samotnou. Ta je uvěřitelná, jedná se o tradiční pohřeb do země, žádnou umělou kremaci zde nečekejte. Dívám se zase jednou do tmy a kývám se spokojeně do rytmu. Tohle je přesně odrůda kovu smrti, ukovaná z těch nejlepších slitin, která dělá dobře i mé prokleté duši. Potkávám své vlastní démony, líbí se mi, že v sobě každá skladba obsahuje nějaký zajímavý motiv, nové EP si díky tomu velmi dobře pamatuji. Rád se k téhle desce vracím a pevně doufám, že se brzy dočkáme i dlouhohrající desky. Jak jsem psal výše, album "Ritualistic Homicides Deifying Death" jsem objevil víceméně náhodou a jedná se pro mě o velké překvapení. Vše tu sedí perfektně na svých místech. Temnota je ve velmi přesném poměru s chladem i ostrými, nekompromisními pasážemi. Pokud máte rádi uvěřitelné a opravdové výlety do starých katakomb, určitě dejte SANCTICIDE šanci. Myslím si, že vás přesvědčí svojí energií a dáte se na temnou stranu síly. Zase se přehrabuji ve starých kostech. Vyhazuji ty plesnivé, zasažené snětí. Vystavuji bělostné lebky, dívám se do prázdných očních důlků. Potřebuji další dávku mrtvolné muziky. Starodávný, pravověrný, klasický death metal, který vás roztrhá na kusy! Morbidní ozvěny ze záhrobí!

Asphyx says:

I'm digging through old bones again. Throwing out the moldy, anthrax-ridden ones. Exposing the white skulls, looking into empty eye sockets. I need another dose of dead music. A chunk of something rotten, moldy, something that smells of brimstone and real death. I don't even know where I found SANCTICIDE. It was probably during my endless wanderings in the underground. I listened to the samples and immediately thought that this is exactly the kind of band that should be playing in my player.

So here I sit again, in the middle of the night, with demons and undead. Crushing old bones and listening to "Ritualistic Homicides Deifying Death". This is exactly the kind of swampy, moldy death metal that makes you want to exhume another grave. The band comes from Canada and plays sharp and uncompromising. After all, judge for yourself.


There are stinking references to the brutality of CANNIBAL CORPSE, CRYPTOPSY, as well as to the old-school odour of PESTILENCE, DEATH, OBITUARY. This is a very well mixed lethal cocktail of the finest ingredients. Death is very close when you listen to it, it's real, real and cruel by its very nature. The Canadians proudly carry on the legacy of the best that was recorded in the late eighties and nineties. I have to appreciate the cutting, very dusty sound, and I like the cover too. It allows me to concentrate fully on the music itself. It is believable, it is a traditional burial in the ground, don't expect any artificial cremation here. I look once more into the darkness and sway contentedly to the beat. This is exactly the variety of death metal, forged from the finest alloys, that does even my damned soul good. I'm meeting my own demons, I like that every track has an interesting motif in it, the new EP is very memorable because of it. I love coming back to this record and I really hope we get a full-length soon. As I wrote above, I discovered the album "Ritualistic Homicides Deifying Death" more or less by accident and it is a big surprise for me. Everything fits perfectly in place here. The darkness is in a very precise proportion with the coldness and the sharp, uncompromising passages. If you like believable and real trips into the old catacombs, definitely give SANCTICIDE a chance. I think it will convince you with its energy and put you on the dark side of the force. I'm digging through old bones again. I'm throwing out the moldy, anthrax-infested ones. I'm exposing the white skulls, looking into empty eye sockets. I need another dose of dead music. Ancient, true, classic death metal that will tear you apart! Morbid echoes from beyond the grave!


tracklist:
01. Ritualistic Homicides Deifying Death 
02. Cremated Christs 
03. Botfly Cherubs 
04. Waterboard Baptisms

band:
Lord Knut - drums
Gaglash the Fornicator - vocals, bass
Äst, The Funereal Oven-Blaster - guitars


středa 16. dubna 2025

Recenze/review - HUMANITY DELETE - Hail the Blood Father (2025)


HUMANITY DELETE - Hail the Blood Father
CD 2025, BloodFront records

for english please scroll down

Házím mrtvá těla na hromadu. Poslední dobou je jich nějak moc. Vypadá to, že v ulicích je zase nějaká zabijácká choroba. Mají vyděšené tváře, vyhřezlá břicha. V očích, které připomínají sklo, lze vystopovat strach. Smrt má mnoho podob, to už dávno vím. Někdy si jen tak sundám rukavice a hraju si s vnitřnostmi, se zkaženým masem. Někomu to přijde divné, ale když je Smrt vaším každodenním společníkem, tak se stanete jejím podivným stínem. Kombinaci death metalu v jeho staré podobě a grindcore mám moc rád.

Zde, ve staré kafilerii, hned za krvavými jatky, se podobná muzika poslouchá každý den. Navíc, je pod ní podepsán Rogga Johansson, kvalita je zaručena. Jeho typický rukopis je sice vepsán i do spousty dalších kapel a mnohdy se již tenhle severský bard opakuje, ale takhle v noci, při směně,  když vám přivezou další těla, se poslouchá jeho nové album velmi dobře.

Tentokrát se Rogga soustředil na surovost a na nové album nasázel velkou porci nekompromisních riffů, ostrých melodií, u kterých odpadává maso od kostí, i takové té mrtvolné atmosféry, kterou lze potkat opravdu jen na jatkách, v márnicích a všude tam, kde se stalo něco násilného. Zvuk i obal jsou v pořádku. Jasně, nehraje se tu nic nového, ani převratného, ale osobně si "Hail the Blood Father" aplikuji hlavně v momentech, kdy si potřebuji vyčistit hlavu od zbytečností. Dnešní svět je plný adorovaného násilí, falešných úsměvů, lidí, kteří se musí vyjadřovat ke všemu, aniž tomu rozumí. Někdy je toho moc a tak raději zapínám play a přidávám hlasitost. Byl bych nerad, aby tohle album zapadlo, myslím si totiž, že stojí rozhodně za to. Je to možná staroškolský Roggův přístup, touha ničit hudbou nebo jenom opravdovost a uvěřitelnost, které dělají z novinky velmi dobré album. Určitě to znáte. Někdy na vás všechno padá, děsíte se každého stínu a připadá vám, že lidé kolem vás lžou a podvádějí. V podobných chvílích jsem poslouchal nové HUMANITY DELETE stále dokola a vždy jsem odcházel spokojený a s hlavou čistou a pokornými myšlenkami. Pokud to máte takhle také rádi, neváhejte ani chvilku. Neznám nic příjemnějšího, než za sebou zavřít rezavé dveře a čekat až...přivezou další mrtvá těla a budu je házet na hromadu. Poslední dobou je jich nějak moc. Vypadá to, že v ulicích je zase nějaká zabijácká choroba. Mají vyděšené tváře, vyhřezlá břicha. V očích, které připomínají sklo, lze vystopovat strach. Smrt má mnoho podob, to už dávno vím. Mrtvolně surový, krutý a mokvající death metal ušpiněný grindcore, který vám vyrve všechny vnitřnosti z těla! Hniloba, špína a smrt! 


Asphyx says:

I'm throwing dead bodies in a pile. There's been too many of them lately. Looks like there's some killer disease on the streets again. Their faces are scared, their stomachs are gouged out. You can see the fear in their glassy eyes. Death takes many forms, I've known that for a long time. Sometimes I just take off my gloves and play with the entrails, the rotten meat. It may seem strange to some, but when Death is your daily companion, you become its strange shadow. I love the combination of death metal in its old form and grindcore.

Here, in the old rendering plant, just behind the bloody slaughterhouse, this kind of music is listened to every day. Plus, it's signed by Rogga Johansson, quality is guaranteed. His typical handwriting is written in many other bands and often this Nordic bard repeats himself, but this night, during the shift, when more bodies are brought to you, his new album is very good to listen to.


This time, Rogga focused on brutality and on the new album he put a big portion of uncompromising riffs, sharp melodies that make the flesh fall off the bones, as well as the kind of dead atmosphere that can only be found in slaughterhouses, morgues and everywhere where something violent has happened. The sound and the cover are fine. Sure, there is nothing new or groundbreaking going on here, but personally I apply "Hail the Blood Father" mainly at moments when I need to clear my head of uselessness. Today's world is full of adored violence, fake smiles, people who have to comment on everything without understanding it. Sometimes it's too much, so I prefer to put it on play and turn up the volume. I would hate for this album to fit in, because I think it's definitely worth it. Maybe it's Rogg's old-school approach, the desire to destroy with music, or just the genuineness and believability that make this a very good album. I'm sure you know it. Sometimes everything comes crashing down on you, you dread every shadow and you feel like the people around you are lying and cheating. I've listened to the new HUMANITY DELETE over and over again at times like this and always come away satisfied and with a clear head and humble thoughts. If you like it that way too, don't hesitate a moment. I know nothing more satisfying than closing the rusty door behind me and waiting for...more dead bodies to be brought in and thrown on the pile. There's been too many of them lately. Looks like there's some killer disease on the streets again. Their faces are scared, their bellies are cut out. You can see the fear in their glassy eyes. Death takes many forms, I've known that for a long time. Deadly raw, cruel and swamping death metal dirty grindcore that will rip your guts out! Rot, filth and death!


Recenze/review - HUMANITY DELETE - Fuck Forever Off (2016):


tracklist:
01. Reign 
02. Squid Face 
03. The Blood Father 
04. On A Gory Night 
05. Blood To Keep 
06. Ruin 
07. The Marriage Hearse 
08. You Brought The Plague 
09. Bred For The Asylum 
10. Scar-Gazer 
11. Choice Of Devils 
12. The Sickening Saga 
13. Ghoulag

band:
Rogga Johansson - everything


úterý 15. dubna 2025

Recenze/review - CARTILAGE - Tales from the Entrails: A Necrology (2025)


CARTILAGE - Tales from the Entrails: A Necrology
EP 2025, Everlasting Spew Records

for english please scroll down

Znechucené pohledy, zvracení a smrt v očích. Už jsem si dávno zvykl. Pitvy nebývají nikdy nic příjemného, ale jsou nutné, to je bez debat. Dělám tuhle práci již více než třicet let, stejně jako poslouchám surový death metal a grindcore. A pokaždé, když mi přivezou nové tělo, tak si musím pustit nějakou novou nahrávku. Něco, co mi bude kulisou, soundtrackem k tomu, až budu řezat do chladného masa. Máte rádi hudební masakry? Divoké a nekompromisní tsunami?

Potom jste tu dnes správně. Kalifornští CARTILAGE totiž vydávají nové EP, které když si poslechnete, tak se vám ve vnitřnostech usadí takový divný neklid, který provází všechna dobrá alba. Je to divoká jízda od začátku do konce. Je to poctivá a šílená pitva na ještě trošku živém těle. Ostrý, nekompromisní atak, který vás totálně zničí. Mě se to alespoň stalo. 


Aby bylo jasno. Tahle deska má jasný genetický původ. Pokud jste rádi a často ve společnosti třeba takových CARCASS, EXHUMED, GENERAL SURGERY, IMPALED, HAEMORRHAGE, IMPETIGO, MORTICIAN, potom je pro vás letošní počin těchto šílenců jasnou volbou. Skladby v sobě mají potřebný drive a sílu, takový ten nakumulovaný vztek a frustraci, které musí nakonec vždycky ven. Tohle je zkrátka hudba na páteční pařby, s hektolitry alkoholu, s moshpitem, u kterého praskají kosti. Pět krátkých, ostrých skladeb, které v sobě mají spoustu gore, smrti i zkažené krve. Tohle je zkrátka hudba, kterou lze aplikovat v pátek, když se táhnete jako smrad unavení z práce. Štve vás politika, falešné úsměvy, lži a nenávist? Potřebujete se uvolnit? Potom doporučuji tohle EP a volume pořádně doprava. Dovedu si představit menší klub, kam chodí jen pravověrní, nemrtví i zombie. Když zazní první riff z této nahrávky, rozjede se pekelná jízda. Lidé létají vzduchem, všude je cítit adrenalin. Tak přesně v těchto momentech vynikne "Tales from the Entrails: A Necrology" nejvíce. Povedlo se vlastně všechno - masivní zvuk, stylový motiv na obalu, ale hlavně nápady, kterých je na albu velké množství.  CARTILAGE na to jdou poctivě, opravdově, uvěřitelně. Jedná se o zkušené maniaky, kteří moc dobře vědí, co a jak chtějí hrát. Navíc přidávají pořádnou porci sebe samých. Maso je zde odtrháváno od kostí, mozek už dávno není v lebce a střeva se kroutí v bolestivých křečích. Pokud máte tenhle styl rádi, rozhodně neváhejte. Je to masakr se vším, co k tomu patří. Ostrá, divoká, zahnívající death grindová pitva! Skalpel vám bude zabodnut hluboko do vnitřností! 

Asphyx says:

Disgusted looks, vomiting and death in the eyes. I got used to it a long time ago. Autopsies are never pleasant, but they're necessary, no question. I've been doing this job for over thirty years, as well as listening to raw death metal and grindcore. And every time they bring me a new body, I have to put on a new record. Something that will be my backdrop, my soundtrack for when I cut into the cold meat. Do you like musical carnage? Wild and uncompromising tsunamis?

Then you've come to the right place today. Because California's CARTILAGE are releasing a new EP that, when you listen to it, will settle that strange unease in your gut that accompanies all good albums. It's a wild ride from start to finish. It's an honest and insane dissection on a still slightly alive body. A sharp, uncompromising attack that will totally destroy you. At least that's what happened to me.


Just to be clear. This record has a clear genetic origin. If you like and are often in the company of the likes of CARCASS, EXHUMED, GENERAL SURGERY, IMPALED, HAEMORRHAGE, IMPETIGO, MORTICIAN, then this year's release from these madmen is a clear choice for you. The songs have the necessary drive and power in them, the kind of accumulated anger and frustration that always has to come out eventually. This is simply music for Friday night parties, with hectolitres of alcohol, with a moshpit that makes your bones crack. Five short, sharp tracks that have plenty of gore, death and bad blood. This is, in short, music to apply on a Friday when you're dragging like a stinker tired of work. Are you sick of politics, fake smiles, lies and hate? Do you need to relax? Then I recommend this EP and volume well to the right. I can imagine a smaller club where only true believers, undead and zombies go. When the first riff from this record hits, all hell breaks loose. People flying through the air, adrenaline everywhere. It's in these moments that "Tales from the Entrails: A Necrology" stands out the most. Everything works - the massive sound, the stylish motif on the cover, but most of all the ideas, of which there are a lot on the album. CARTILAGE go at it honestly, genuinely, believably. These are experienced maniacs who know very well what and how they want to play. Moreover, they add a good portion of themselves. The flesh is being ripped from the bones here, the brains are long gone from the skull and the guts are writhing in painful spasms. If you like this style, don't hesitate. It's a massacre with everything that goes with it. A sharp, ferocious, rotting death grind dissection! The scalpel will be stuck deep into your guts!


tracklist:
01. Tales From The Entrails - Official Trailer 
02. Frothed Vomit Slosh 
03. Globs Of Glimmering Gore 
04. Ape-U-Tator 
05. Pulled Inside Out



pondělí 14. dubna 2025

Recenze/review - DIABOLIZER - Murderous Revelations (2025)


DIABOLIZER - Murderous Revelations
CD 2025, Me Saco Un Ojo Records, Dark Descent Records

for english please scroll down

Nakonec přišli všichni. Utopení, oběšení, upálení i pohřbení zaživa. Sestoupili dolů, do temných katakomb, prošli očistcem, aby nakonec skončili v nekonečném chrámu bolesti. Oltář je připraven a oběť krvácí. Chybí už jenom hudba, ďábelské ozvěny z těch nejtemnějších koutů. Tentokrát volíme turecké maniaky DIABOLIZER, kteří letos přicházejí se svojí druhou dlouhohrající nahrávkou. Smrt i Satan zase jednou sedí na svém trůnu a usmívají se. 

Hraje se zde totiž hlavně pro ně, i pro všechny prokleté. Pokud máte rádi death metal v jeho surové podobě, potom jste zde správně. Stačí jenom zhasnout všechny světla a nechat se unášet špinavou řekou beznaděje, vytékající z těch nejděsivějších míst. Pánové na to jdou ostře, nekompromisně, přesto si zachovávají jasné, chladné a kruté melodie. 


Nezbývá mi tedy nic jiného, než nadále drtit staré kosti v šílených rytmech. Máte rádi kapely jako DEICIDE, NILE, CANNIBAL CORPSE, KRISIUN, MALEVOLENT CREATION? Potom jste zde správně. Dostanete syrové, již notně zahnívající maso. Skladby vás přikovají na zeď, rozemelou na prach. Líbí se mi jak přístup kapely, tak celkový dojem ze zvuku, obalu, produkce. Zkrátka a dobře, pokud jste naplno oddáni stínům a smrtící kov je vaší krevní skupinou, neměla by vám nahrávka "Murderous Revelations" rozhodně uniknout. Svět je někdy pěkně ošklivé místo k žití. Odevšad na nás útočí jen samé násilí, lži a nenávist. Možná, nebo právě proto se rád a často zavírám do své chladné a temné kobky a poslouchám kapely jako DIABOLIZER. Tahle smečka má v sobě totiž něco morbidně přitažlivého, divokého a nespoutaného. Jako bych navštívil zdánlivě opuštěnou jeskyni, o které se říká, že v ní sídlí pradávná bestie. Již u vstupu se povalují vybělené kosti, lebky i kusy kůže. Stačí jen vstoupit, stačí jen zapnout play a ocitnete se v záhrobí. Určitě znáte takový ten neklidný pocit, který provází každou bouřku. Napětí, temná energie. Tak přesně takhle se cítím i při poslechu tohoto alba. Pánové přikládají pod kotel velmi zkušeně, zajímavě a uvěřitelně. Mě tak nezbývá nic jiného, než vám novinku doporučit. Smrdí totiž sírou a je svým způsobem uhrančivá jako setkání se samotným ďáblem. Nakonec přišli všichni. Utopení, oběšení, upálení i pohřbení zaživa. Sestoupili dolů, do temných katakomb, prošli očistcem, aby nakonec skončili v nekonečném chrámu bolesti. Oltář je připraven a oběť krvácí. Temnotou a špinavou krví nasáklý death metal, který vás roztrhá na kusy! Absolutní inferno!

Asphyx says:

In the end, everyone came. Drowned, hanged, burned and buried alive. They descended down into the dark catacombs, passed through purgatory, to end up in the endless temple of pain. The altar is ready and the sacrifice bleeds. All that's missing is the music, the devil's echoes from the darkest corners. This time we choose the Turkish maniacs DIABOLIZER, who come this year with their second long-playing record. Death and Satan are once again sitting on their thrones and smiling.

Because it is played here mainly for them, and for all the damned. If you like death metal in its raw form, then you've come to the right place. All you have to do is turn off all the lights and let yourself be swept away by the dirty river of despair flowing from the most horrific places. The gents go at it with a sharp, uncompromising edge, yet retain clear, cold and cruel melodies.


So I have no choice but to keep crushing old bones to crazy rhythms. Do you like bands like DEICIDE, NILE, CANNIBAL CORPSE, KRISIUN, MALEVOLENT CREATION? Then you are here right. You'll get raw, already rotting meat. The songs will nail you to the wall, grind you to dust. I like both the band's approach and the overall impression of the sound, the packaging, the production. In short, if you are fully committed to the shadows and death metal is your blood type, you should definitely not miss the recording of "Murderous Revelations". The world is a pretty ugly place to live in sometimes. There's nothing but violence, lies and hatred attacking us from everywhere. Maybe, or maybe that's why I like and often lock myself in my cold and dark dungeon and listen to bands like DIABOLIZER. There is something morbidly attractive, wild and unbridled about this pack. It's like visiting a seemingly deserted cave that is said to house an ancient beast. Already at the entrance, bleached bones, skulls and pieces of skin are strewn about. All you have to do is enter, just turn on the play and you'll find yourself in the afterlife. I'm sure you know that uneasy feeling that accompanies every storm. The tension, the dark energy. That's exactly how I feel listening to this album. The gentlemen add to the cauldron in a very skilled, interesting and believable way. So I have no choice but to recommend the new album to you. For it reeks of sulphur and is, in its own way, as spellbinding as an encounter with the devil himself. In the end, everyone came. Drowned, hanged, burned and buried alive. They descended down into the dark catacombs, passed through purgatory, to end up in the endless temple of pain. The altar is ready and the sacrifice bleeds. Death metal soaked in darkness and dirty blood that will tear you apart! An absolute inferno!



Recenze/review - DIABOLIZER - Khalkedonian Death (2021):


tracklist:
01. Into The Depths Of Diseased Minds 
02. Hogtied In Razorwire 
03. Purulent Divinity In Black Flames 
04. Seeds Of The Dethroned 
05. Set The World Ablaze (Infernal Dawn) 
06. Bloodsteam Bonegrinder 
07. Deathmarch Of The Murderous Tyrant 
08. Into The Jaws Of Cerberus



Recenze/review - RANCID CADAVER - Mortality Denied (2025)


RANCID CADAVER - Mortality Denied
CD 2025, Iron Fortress Records, Cavernous Records

for english please scroll down

Stačilo se jenom dotknout a rozpadla se v prach. Stará mrtvola, právě vytažená z hrobu. Rušíme zrovna jednu část hřbitova, aby se uvolnilo místo novým mrtvým. Vždycky to bývá zajímavé, číst si úmrtní listy a naházet různé předměty, se kterými byla těla kdysi pohřbena. Tentokrát se jedná o prokletou jeptišku, mučenou a zavrženou. Zajímavostí budiž také to, že držela v rukou debutové album britských maniaků RANCID CADAVER. Ihned jsem vložil desku do přehrávače a z reproduktorů ke mě začal stékat hnis. 

Ihned jsem věděl, že tahle nahrávka je určena i pro mě, starého hrobníka, který nadále uctívá poctivou temnou a chlad, který rád a často navštěvuje ruiny a pohřebiště, opuštěné katakomby a klaní se reálnému, klasickému smrtícímu kovu. Stačilo několik poslechů a věděl jsem, že já i RANCID CADAVER jsme na tom stejně. Nové album je jasnou definicí toho, co se bude odehrávat i po vaší smrti. 


Znovu a znovu se procházím temnými chodbami onoho světa a nechávám se unášet morbidními melodiemi, užívám si masivní a prašivý zvuk (Liam Graham - mixing, mastered by Ben Jones). Zmínit musím i velmi povedený motiv na obalu, díky němuž jsem si samozřejmě kapely ihned všiml (autorem je Adam Burke). Jakoby se kolem mě zastavil čas, zrovna jsem přišel v devadesátých letech z kina, ve kterém jsem zhlédl nějaký klasický horor. Otevřu si pivo a pustím si tuhle nahrávku. Ano, stylově se jedná o takový velmi uvěřitelný výlet po časové ose zpět. Nutno ale dodat, že pánové se zhostili svého úkolu opravdu svědomitě. Skladby mokvají zevnitř, mají v sobě potřebný drive, heavy efekt i sílu ničit. Pokud máte rádi kapely jako OBITUARY, MASSACRE, MASTER, MERCYLESS, BOTL THROWER, ASPHYX, AUTOPSY, INCANTATION, myslím si, že by se vám mohlo líbit i album "Mortality Denied". Jasně, nejedná se o nic nového v záhrobí, aneb všechno zde již bylo a málokdo je schopen přijít s něčím novým, ale to zde ani není účelem. Skvělé je, že se nejedná jen o dobře zahrané řemeslo. Těmhle prokletým gentlemanům se povedlo dostat do hudby ještě něco navíc. Mrtvolnou atmosféru, spoustu zajímavých momentů. Mám při poslechu opravdu pocit, že sedím v jedné staré hrobce, o které se říká, že v ní byla pohřbena prokletá jeptiška. Otevírám plesnivou rakev a z reproduktorů ke mě začne ztékat zkažená krev. Myslím, že jsem zde správně. Hnilobný, mokvající, shnilý a prašivý death metal, u kterého se rozpadnete v prach! Chladná definice temnoty!

Asphyx says:

All it had to do was touch it and it crumbled into dust. An old corpse, just pulled from the grave. We're clearing out a section of the cemetery to make room for the new dead. It's always interesting to read the death certificates and pile up the various items the bodies were once buried with. This time it's a cursed nun, tortured and rejected. Interestingly, she was also holding the debut album of British maniacs RANCID CADAVER. Immediately I put the record in the player and pus started dripping from the speakers towards me. 

I knew immediately that this record was also for me, an old grave digger who continues to worship honest darkness and coldness, who loves and frequents ruins and burial grounds, abandoned catacombs and worships real, classic death metal. It only took a few listens to know that I and RANCID CADAVER were on the same page. The new album is a clear definition of what will happen after your death.


Again and again I walk through the dark corridors of that world and let myself be carried away by morbid melodies, enjoying the massive and dusty sound (Liam Graham - mixing, mastered by Ben Jones). I must also mention the very hilarious motif on the cover, which of course made me immediately notice the band (by Adam Burke). Time seemed to have stopped around me, I had just come out of a cinema in the nineties where I had seen a classic horror film. I crack open a beer and put this record on. Yes, stylistically it is such a very believable trip back in time. But I have to say that the gentlemen have done their job really conscientiously. The songs are wet from the inside, they have the necessary drive, heavy effect and power to destroy. If you like bands like OBITUARY, MASSACRE, MASTER, MERCYLESS, BOTL THROWER, ASPHYX, AUTOPSY, INCANTATION, I think you might also like "Mortality Denied". Sure, this is nothing new in the beyond, or everything has been here before and few are able to come up with something new, but that's not even the purpose here. The great thing is that this is not just a well-played craft. These damn gentlemen have managed to get something extra into the music. A deadpan atmosphere, lots of interesting moments. Listening to it, I really feel like I'm sitting in an old tomb where it is said that a cursed nun was buried. I open the mouldy coffin and corrupted blood begins to flow from the speakers towards me. I think I'm right here. Rotten, swampy, rotten and dusty death metal that will make you crumble into dust! The cold definition of darkness!



tracklist:
01. From Beyond... 
02. Mortality Denied 
03. Slurping The Cerebral Slime 
04. Zombified 
05. Noxious Expungent 
06. Gravespawn 
07. Mass Of Gore 
08. Drained Of Brains 
09. Rancid Cadaver

band:
Ross Dunn - Bass, Vocals
Conor Quinn - Drums
Alasdair Blair - Guitars (lead)
Keiran Higgins - Guitars (rhythm)



neděle 13. dubna 2025

Recenze/review - PESTIFER - Ravaging Fury (2025)


PESTIFER - Ravaging Fury
CD 2025, Iron, Blood and Death Corporation, Larvae Records

for english please scroll down

Zavřeni ve svých kobkách čekáme na smrt. Zavržení, ponižovaní, ničení. Někdy máš problém vstát a jít dál. Daleko od tupého davu, drtíš stále staré kosti. Umíráš a znovu se rodíš. Jsi našeptávačem, tichým stínem, krvavou aurou. Většinou nikdo nechápe tvá slova o zlu, které vidíš za každým rohem. Jsi prokletý. Až navěky, amen. A posloucháš už jenom hudbu, která je tvému srdci vlastní. Surový, krutý, satanistický death metal.

Přesně takový, jako jej hrají portugalští PESTIFER. Démoni z města Porto, kteří moc dobře vědí, jak znázornit hudbou absolutní tmu a nahrubo nasekané zlo. Zasvěcení čtenáři našich stránek moc dobře ví, že jsem psal již o jejich předchozím, debutovém albu "Execration Diatribes". Novinka je logickým pokračováním nekonečného rouhání, bolestivých riffů a melodií, které vám uvaří krev v žilách. 


Pro pochopení této desky je nutné zhasnout všechna světla a oprostit se od všeho dobrého. Existuje už jenom tma a Satan, čekající na svoji příležitost. Nové album je jako smršť, tsunami, vichr, který zpřehází v záhrobí všechny kosti. Syrové, nekompromisní melodie jsou ušpiněné sírou a ihned se mi dostaly do podvědomí. Skladby jsou napsány velmi naléhavě, uvěřitelně, opravdově. Žádné zbytečnosti, jenom smrt, ohlodaná až na kost. Pokud máte rádi kapely jako NILE, SUFFOCATION, HATE ETERNAL, MORBID ANGEL, MONSTROSITY, smrad rozkládajících se mršin a exhumované hroby prokletých, potom jste zde správně. Kapela si dala pozor na zvuk, který se opravdu povedl. Je masivní, ostrý, dobře čitelný i náležitě špinavý (Samuel Girard - mastering). To je samozřejmě nutný základ, ale on je parádní i motiv na obalu, který perfektně vyjadřuje a doplňuje to, co se na nahrávce odehrává. Masakrující smrtící kov, se spoustou zajímavých momentů, nápadů a totálně nihilistické atmosféry. Hrobka byla opět otevřena. Portugalci působí jako jezdci apokalypsy, kteří se vrátili na zem, aby ji totálně zničili svoji hudbou. Nutno dodat, že se jim to opět povedlo na výbornou. Tohle je album, po kterém zůstává jenom spálená země a hromady mrtvol. "Ravaging Fury" je určeno pro všechny opravdové, ortodoxní fanoušky stylu, kteří se rádi nechají pozvat do samotného pekla. Vše je připraveno. Kolem oltáře hoří ohně. Nůž je nabroušen. Zavřený ve své kobce čekám na smrt. Zavržený, ponižovaný, zničený. Někdy mám problém vstát a jít dál. Daleko od tupého davu, drtím stále staré kosti. Umírám a znovu se rodím. Démoni se vrátili! Temný, nihilistický, ďábelský death metal, který vás navěky prokleje! Morbidní blasfemie!

Asphyx says:

Locked in our dungeons, we wait for death. Rejected, humiliated, destroyed. Sometimes you have trouble getting up and moving on. Away from the dull crowd, you're still crushing old bones. You die and are born again. You're a whisperer, a silent shadow, a bloody aura. Mostly no one understands your words about the evil you see around every corner. You're cursed. Forever and ever, amen. And you listen only to the music that is your own heart. Raw, cruel, satanic death metal.

Just like the Portuguese PESTIFER. Demons from the city of Porto, who know very well how to represent absolute darkness and coarsely chopped evil with music. The dedicated readers of our website know very well that I have already written about their previous, debut album "Execration Diatribes". The new one is a logical continuation of endless blasphemy, painful riffs and melodies that will boil the blood in your veins.


To understand this record, it is necessary to turn off all the lights and walk away from all good things. There is only darkness and Satan waiting for his opportunity. The new album is like a whirlwind, a tsunami, a storm that shatters all the bones in the grave. The raw, uncompromising melodies are tinged with sulphur and instantly got into my subconscious. The songs are written in a very urgent, believable, real way. No uselessness, just death, gnawed to the bone. If you like bands like NILE, SUFFOCATION, HATE ETERNAL, MORBID ANGEL, MONSTROSITY, the smell of decomposing corpses and exhumed graves of the damned, then you've come to the right place. The band has opted for a sound that really works. It's massive, crisp, audible and properly dirty (Samuel Girard - mastering). This is of course a necessary foundation, but it's amazing and so is the motif on the cover, which perfectly expresses and complements what's going on on the record. Massacring death metal with a lot of interesting moments, ideas and a totally nihilistic atmosphere. The tomb has been opened again. The Portuguese act as the horsemen of the apocalypse who have returned to earth to totally destroy it with their music. It must be added that they succeeded again. This is an album that will leave only scorched earth and piles of corpses. "Ravaging Fury" is for all true, orthodox fans of this style, who are happy to be invited to hell itself. Everything is ready. There are fires burning around the altar. The knife is sharpened. Locked in my dungeon, I await death. Rejected, humiliated, destroyed. Sometimes I have trouble getting up and moving on. Far from the dull crowd, I'm still crushing old bones. I die and am born again. The demons are back! Dark, nihilistic, evil death metal that will damn you forever! Morbid blasphemy!


Recenze/review - PESTIFER - Execration Diatribes (2017):

tracklist:
01. Blasphemy Codex 
02. Blood Birds Of Prey 
03. Incumbent Blasphemies 
04. Execration Diatribes 
05. Pyrokinetic Terror 
06. Christless Dawn 
07. A Lore Of Iniquity 
08. At The Hall Of The Omnipotents 
09. Sedition And Glorious Arsonry 
10. Vengeance Upon The Plague MMXXIII 
11. Ave

band:
Ruben Oliveira - Bass
Diogo Pereira - Drums
Pedro Silva - Vocals, Guitars (lead), Lyrics
Nuno Mourão - Guitars (rhythm)



čtvrtek 10. dubna 2025

Report, photos, video - EMBRACE OF THORNS, KHNVM - Parlament club, Plzeň - 9. 4. 2024

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here: 


Stejně jsem na to zvědavý. Jaké to asi bude, až budu jednou ležet v rakvi a kolem bude zástup truchlících. Nebo nepřijde nikdo? Netuším. Jasná mi je jenom jedna věc. Stále existují kapely, které vám umožní díky své hudbě nahlédnout na onen svět. Nebo si to aspoň při poslechu jejich hudby představuji. Tento týden jsem začal velmi pracovně a hekticky. Koncert mých oblíbených německo-bangladéšských KHNVM byl ve středu, tedy v nejméně vhodný den. Nebyl tedy čas na rozplavby, ani na nějaký pokec. Zkrátka a dobře, jen jsem si odskočil od každodenních povinností a zašel do Parlamentu v Plzni zase po delší době na jeden kacířský obřad. 


Stres, který má asi každý, kdo pracuje a má rodinu, mě opustil právě až při vstupu do klubu,. Byl zkrátka zapomenut, rozplynul se mezi zdmi sklepení. Jsem rozhodnutý, že to nebudu přehánět s pivem, přeci jen, druhý den vstávám normálně ve 3:50 a odpoledne mě čeká trénink v bazénu. Nicméně, jsem povahy slabé a nějaký ten půllitr jsem přeci jen vypil. Zúročit se mi to mělo hned druhý den, někde kolem osmé ranní, když jsem měl krizi, ale nepředbíhejme. Zatím jsem v klubu, korzuji a usrkávám pěnivý mok. Chutná mi a v Parlamentu se mi líbí. Je to malý prostor, ale je vidět, že se o něj provozovatelé starají a dávají mu potřebnou péči. Mám tyhle komorní akce moc rád. Nasávám atmosféru. Akorát vynechám první kapelu DOUPOV. Neznám je a tak se neodvážím jakkoliv popisovat, natož pak hodnotit. Koneckonců, jsem jen pouhý fanoušek a ne hudební kritik. Co jsem ale slyšel, neznělo úplně špatně. Nic nového, ale poslouchat se to vcelku dalo. Pojďme ale raději k hlavním hvězdám večera, kvůli kterým jsme koneckonců všichni přišli. 

KHNVM - když začala tahle kapela hrát, nejdřív jsem si myslel, že jsem vstoupil do staré smradlavé hrobky. Stačilo několik prvních tónů a věděl jsem, že je to krutá realita. Předkládaný death metal byl totiž velmi uvěřitelný, skvěle zahraný a obsahoval v sobě velké množství temné a hnisavé energie. Jako bych podal ruku studené mrtvole. Ostré riffy, zničující bicí a chorobami nasáklý vokál. Svět byl najednou hodně temné místo k žití. Během skladeb došlo ke samovznícení a na rukou se mi objevila stigmata. Ještě několik minut potom, co pánové svůj obřad dokončili, jsem nevěřil tomu, že nejsem ve starých katakombách. Bylo to skvělé vystoupení po všech stránkách. Krutý a ošklivý rituál krvavé death metalové smrti! Kult!

 






When this band started playing, at first I thought I had entered an old stinking tomb. The first few notes and I knew it was a harsh reality. The death metal on display was very believable, well played and contained a lot of dark and festering energy. It was like shaking hands with the cold dead. Sharp riffs, devastating drums and disease-soaked vocals. The world was suddenly a very dark place to live in. During the songs, spontaneous combustion occurred and stigmata appeared on my hands. For a few minutes after the gentlemen finished their ceremony, I couldn't believe I wasn't in the old catacombs. It was a great performance all round. A cruel and ugly ritual of bloody death metal dying! Cult!


EMBRACE OF THORNS - vyhlásili jsme zase jednou válku samotnému nebi. Okultní nálada, kterou tahle řecká skupina vytvořila, smrděla sírou. Bylo to bestiální, divoké, zahnívající a velmi syrové. Mám rád tento styl, když je ohlodaný až na kost. A Řekové se nám představili ve velmi dobré formě. Připomínali mi prokleté kněží, kteří se modlí se zvrácenými slovy na rtech. Kříže byly obráceny směrem dolů a ve svěcené vodě se objevila krev. Stál jsem pod pódiem a hltal ty kousky zkaženého masa, které nám kapela házela přímo do obličeje. Smrt obcházela kolem a stíny byly dlouhé. Satan seděl na svém trůnu a usmíval se. V nedalekém kostele shořela socha Ježíše. Věřil jsem kapele každou notu, každý tón. Black/death metal nasáklý sírou! 






We have once again declared war on heaven itself. The occult mood this Greek group had created reeked of brimstone. It was bestial, wild, rotting and very raw. I like this style when it's gnawed to the bone. And the Greeks gave us a very good performance. They reminded me of cursed priests praying with perverted words on their lips. The crosses were turned upside down and blood appeared in the holy water. I stood under the stage and gobbled up the chunks of rotten meat the band threw in our faces. Death walked around and the shadows were long. Satan sat on his throne and smiled. A statue of Jesus burned in a nearby church. I trusted the band with every note, every note. Black/death metal soaked in brimstone!

Organizace byla v pořádku, pivo mi chutnalo, za barem se na mě usmívali. Na pohodu byl i zvuk, který byl čitelný a řezal tou správnou stranou nože. Co se týká návštěvnosti, tak byla poplatná tomu, jak to v dnešním undergroundu vypadá. Lidé přišli, ale mladých příliš nebylo. Což je škoda, protože by jinak zažili koncert, který měl v sobě vše potřebné pro to, abych odcházel spokojený. 

Vyrazím svižným krokem k domovu. Vyhýbám se podivným existencím s temným pohledem a v kapucích, kterých je v Plzni poslední roky čím dál tím víc. Připomínají mi přízraky, hledající další fet, další dávku. Jsem rád, když vylezu u nás doma z MHD. Byl to vydařený, i když pro mě velmi náročný večer. Uléhám do postele s pocitem dobře odvedené práce. A to nejen mojí, ale hlavně kapel, klubu, pořadatelů. Ráno se mi vstává těžko. Naladím v telefonu KHNVM a i když mám nohy těžké jako olovo, nějak do práce dolezu. Potom nasadím na několik hodin autopilota. Odpoledne se v bazénu párkrát nalokám chlorované vody. Ono taky, nikdo nikdy netvrdil, že metal není řehole. Je, něco málo o tom vím. Držte se a děkuji vám za pozornost. Budu se těšit na nějakém dalším okultním obřadu. A jednou, až mě démoni povolají k sobě, tak i na mém vlastním pohřbu. Jaké to asi bude, ležet ve studené rakvi? Přemýšleli jste o tom někdy? 

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)


about KHNVM on DEADLY STORM ZINE:






---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

twitter:

instagram:

facebook:

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine