DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemold school death metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemold school death metal. Zobrazit všechny příspěvky

středa 3. září 2025

Recenze/review - PUSTULANT FLESH - Gurgling Pustulence (2025)


PUSTULANT FLESH - Gurgling Pustulence
CD 2025, Extremely Rotten Productions

for english please scroll down

Maso odpadané od kostí. Shnilá tvář, zkroucené ruce i nohy. Hnisavá krev, stékající pomalu dolů. Po zohavené kůži. Tisíce jizev a jeden prázdný oční důlek. Přesto stále žil. Vystaven v morbidní galerii smrti. Procházím se kolem a sleduji deformovaná těla naložená ve formaldehydu. Kdo tohle mohl udělat? Chce se mi zvracet. Bolí mě celé tělo, pomalu padám k zemi. Tu vodu jsem neměl pít. Sklání se nade mnou usměvavá tvář falešného lékaře. V ruce drží skalpel. Stávám se pomalu jedním z exponátů. 

Dánské PUSTULANT FLESH jsem si pro sebe objevil při jedné veřejné pitvě, která právě probíhala v našem městě. Rozuměj, zašel jsem do sklepa a chvíli hledal nějakou muziku, co by mi vystřelila mozek z hlavy. Líbil se mi obal, ale i zvuk, který se ke mě z reproduktorů vyhrnul jako zkažená krev. Tohle je přesně surový masakr podle mého gusta, tohle je death metal, plesnivý jako tělo staré mrtvoly. 


Pokud se rádi díváte na horory nebo čtete knížky o sériových vrazích, jste zde správně. Krve, která je na albu prolita, je opravdu velké množství. Pohodlně se tedy usaďte, otevřete si pivo a nechte se pozvat na jedny staré patologické sály, které již sice měly být dávno zavřeny a zbourány, ale jeden krvelačný maniak zde našel azyl. Je vám doufám jasné, že si z přehrávače neustále dokola pouští "Gurgling Pustulence". Jedná se totiž přesně o ten druh gore smrtícího kovu, který koluje i v jeho žilách. Máte rádi staré CARCASS, MORTICIAN, GENERAL SURGERY, NECRONY? Líbí se vám, když je syrový death metal ušpiněný hnisem a špínou, když mokvá a smrdí jako maso, naložené dlouho do louhu? Pokud ano, myslím si, že by se PUSTULANT FLESH mohli stát i vašimi oblíbenci. Pánové samozřejmě vzešli z toho nejhlubšího undergroundu, z míst, kde se na nějakou tu špínu nehledí. Líbí se mi jejich neurvalý způsob, s jakým k muzice přistupují, užívám si jednotlivé motivy ve skladbách, ale i chlad a temnotu, které zde můžete potkat na každém kroku. Nemocničními chodbami vás provede neskutečně sexy sestřička, která se pomalu dostane (stejně jako nové album) do vašich zvrácených snů. Vůbec vám nebude vadit, že vám nakonec rozřeže půlku těla skalpelem a rozseká vás na malé  kousky. Pro tu chvilku napětí a zvrhlé radosti to rozhodně stojí. Jasně, všechno, co nám Dánové předkládají, zde již v mnoha podobách bylo, jenže pro mě je nakonec nejdůležitější, že mě jejich novinka baví, že si ji neskutečně užívám a rád s jejich hudbou znovu a znovu umírám. Maso odpadané od kostí. Shnilá tvář, zkroucené ruce i nohy. Hnisavá krev, stékající pomalu dolů. Po zohavené kůži. Tisíce jizev a jeden prázdný oční důlek. Přesto stále žiju. Morbidní, hnusný a mokvající gore death metal, který vás vyvrhne zaživa! 

Asphyx says:

Flesh fallen from bones. A rotten face, twisted arms and legs. Pus-filled blood slowly trickling down. Over mutilated skin. Thousands of scars and one empty eye socket. Yet he was still alive. Displayed in a morbid gallery of death. I walk around and watch the deformed bodies preserved in formaldehyde. Who could have done this? I feel like vomiting. My whole body hurts, I slowly fall to the ground. I shouldn't have drunk that water. The smiling face of a fake doctor leans over me. He is holding a scalpel in his hand. I am slowly becoming one of the exhibits. 

I discovered the Danish band PUSTULANT FLESH during a public autopsy that was taking place in our town. You see, I went down to the basement and spent some time looking for music that would blow my mind. I liked the cover, but also the sound that poured out of the speakers like rotten blood. This is exactly the kind of raw massacre I like, this is death metal, moldy like the body of an old corpse. 


If you like watching horror movies or reading books about serial killers, you've come to the right place. There is a lot of blood spilled on this album. So sit back, open a beer, and let yourself be invited to some old pathology rooms that should have been closed and demolished long ago, but where a bloodthirsty maniac has found refuge. I hope you understand that he plays "Gurgling Pustulence" over and over again on his player. This is exactly the kind of gory death metal that runs through his veins. Do you like old CARCASS, MORTICIAN, GENERAL SURGERY, NECRONY? Do you like raw death metal covered in pus and filth, oozing and stinking like meat that has been pickled in lye for a long time? If so, I think PUSTULANT FLESH could become your favorites. These gentlemen, of course, came from the deepest underground, from places where dirt is not looked down upon. I like their rough approach to music, I enjoy the individual motifs in the songs, but also the coldness and darkness that you can encounter here at every turn. An incredibly sexy nurse will guide you through the hospital corridors, slowly entering (just like the new album) your twisted dreams. You won't mind at all that she ends up cutting half your body with a scalpel and chopping you into small pieces. It's definitely worth it for that moment of tension and perverse joy. Sure, everything the Danes present to us has already been here in many forms, but for me, the most important thing is that I enjoy their new release, that I enjoy it immensely, and that I love dying over and over again with their music. Flesh fallen from bones. A rotten face, twisted arms and legs. Pus-filled blood slowly dripping down. Over mutilated skin. Thousands of scars and one empty eye socket. Yet I still live. Morbid, disgusting, and oozing gore death metal that will rip you apart alive!


tracklist:
01. Beyond Lobotomy 
02. Cadaver Creation 
03. March of the Ravenous Dead 
04. Dødsangst 
05. A Single Muscle Twitches as I Wrest my Blade from your Gut to your Throat and Leave you Dying, Helpless and Alone 
06. Carrion Offspring 
07. Gurgling Pustulence

úterý 2. září 2025

Recenze/review - SMOULDERING TOMB - Maledictions upon the Wretched (2025)


SMOULDERING TOMB - Maledictions upon the Wretched
EP 2025, vlastní vydání

for english please scroll down

Tělo bylo již ve značném stádiu rozkladu. Našel jsem jej víceméně náhodou. Ten, kdo tu nebožačku zabil, si dal hodně záležet. Dravá zvěř i červi již odvedli velký kus práce. Přesto bylo znát, že jí to muselo slušet. Když ještě chodila po tomto světě. Teď tu leží,  jako kus nepotřebného masa a její vyděšený výraz dává všem na vědomí, že jí někdo hodně ublížil. Ohledávám postupně tělo a říkám si, že tohle snad ani nemohl udělat člověk. Byla to bestie, která začala znovu lovit v močálech.

Přesně na tyhle morbidní momenty jsem si vzpomněl, když jsem poprvé slyšel nové debutové EP britských SMOULDERING TOMB. Byla to vlastně náhoda. Toulal jsem se podsvětím a najednou na mě odněkud vylezly skladby, které smrděly jako mršina. Poslechl jsem si ukázky, strávil s novinkou nějaký ten společný čas. Dostala se mi do snů a vytáhla na povrch ty nejděsivější noční můry. 


Na undergroundovém death metalu mám rád jeho opravdovost, takovou tu špínu, která se vám postupně dostane pod kůži. Pánové na to jdou ostře, nekompromisně, moc se s tím nepářou, ale nezapomínají ani na chladné a temné pasáže, které dodávají skladbám na ještě větší uvěřitelnosti a jakési tajemnosti, která mě právě přesvědčila o tom, abych o téhle kapele napsal. Je to vlastně jednoduché. Sedím ve svém pokoji, pečlivě poslouchám a najednou jsem ve své fantazii ve smradlavých močálech, ve kterých leží zohavená mrtvola. Vše, moje představy i hudba, je nasáklé zkaženou krví, hnisem a nenávistí. Těžké riffy střídají ty vzdušnější, sem tam jsou slyšet určité společné prvky třeba s takovými MORTICIAN nebo CARCASS. Vše mokvá, je shnilé, smradlavé, hnusné. Pokud máte tuhle odrůdu smrtícího kovu rádi, budete určitě spokojeni stejně jako já. Za sebe musím dodat, že se mi líbí zvuk i motiv na obalu. Zkrátka a dobře, pokud jste také fanoušci krutého, reálného, uvěřitelného, autentického pohřbívání zaživa, tak neváhejte ani chvilku. Dostanete pořádnou porci zahnívajícího masa, které vám bude podáváno na víku od rakve. Tohle je hudba ze starých pohřebišť, z opuštěných jatek, z patologických sálů. Nezapomínejte na to, že některá mrtvá těla mohou před tím, než přejdou na druhou stranu, obživnout. Můžu vám podepsat vlastní krví, že se debut SMOULDERING TOMB rozhodně povedl. Doporučuji poslouchat v absolutní tmě! Hnilobou a zkaženým masem nasáklý smradlavý, surový death metal, u kterého vás pohřbí zaživa! 


Asphyx says:

The body was already in an advanced state of decomposition. I found it more or less by accident. Whoever killed this poor woman took great care. Predators and worms had already done a lot of work. Still, it was clear that she must have been beautiful. When she was still walking this earth. Now she lies here like a piece of useless meat, her terrified expression letting everyone know that someone hurt her badly. I examine the body and think to myself that no human could have done this. It was a beast that had begun hunting again in the swamps.

It was precisely these morbid moments that came to mind when I first heard the new debut EP by British band SMOULDERING TOMB. It was actually a coincidence. I was wandering through the underworld when suddenly songs that smelled like carrion popped up out of nowhere. I listened to the samples and spent some time with the new release. It got into my dreams and brought my most terrifying nightmares to the surface.


What I like about underground death metal is its authenticity, that kind of dirtiness that gradually gets under your skin. These guys go at it hard, uncompromisingly, without messing around, but they don't forget the cold and dark passages that give the songs even more credibility and a kind of mystery that convinced me to write about this band. It's actually simple. I'm sitting in my room, listening carefully, and suddenly in my imagination I'm in a stinking swamp with a mutilated corpse lying in it. Everything, my imagination and the music, is soaked in rotten blood, pus, and hatred. Heavy riffs alternate with airier ones, and here and there you can hear certain common elements with bands like MORTICIAN or CARCASS. Everything is wet, rotten, smelly, disgusting. If you like this kind of deadly metal, you'll definitely be satisfied, just like me. For my part, I have to add that I like the sound and the motif on the cover. In short, if you are also fans of cruel, realistic, believable, authentic burial alive, don't hesitate for a moment. You will get a good dose of rotting flesh, served to you on a coffin lid. This is music from old graveyards, abandoned slaughterhouses, and pathology rooms. Don't forget that some dead bodies can come back to life before they pass over to the other side. I can sign with my own blood that SMOULDERING TOMB's debut is definitely a success. I recommend listening to it in complete darkness! Stinking, raw death metal soaked in rot and decayed flesh that will bury you alive!


tracklist:
01. Carious Manifesto 
02. Diet of Worms 
03. Morbific Human Swarm 
04. Subduer of All

band:
Hywel Payne - Drums, Bass (fretless), Synthesizers, Keyboards
Marianne Hayes - Vocals, Lyrics
Jake Burgess - Guitars, Bass


pondělí 1. září 2025

Recenze/review - TORTURED CORPSE - Sinister Death (2025)


TORTURED CORPSE - Sinister Death
MCD 2025, vlastní vydání

for english please scroll down

Už je čas, řekla mi dáma s kosou. Vzal jsem do rukou lopatu a začal si kopat vlastní hrob. Země byla zmrzlá, stejně jako staré prašivé kosti, které jsem objevil. Zůstaly tu uloženy od devadesátých let minulého století. Kopu dál, hlouběji a mrazí mě v zádech. Poslouchám u toho nové skladby polských tmářů TORTURED CORPSE. Ještě mám v hlavě vzpomínky na skvělý nedávný koncert na festivalu SYMBOLIC FEST.

S touhle smečkou jste se mohli u nás na stránkách již několikrát setkat. Recenze, rozhovor i report jsou odkazovány dole pod dnešní recenzí. Gentlemani z temnot pokračují ve své morbidní práci. A nutno rovnou dodat, že jí odvádějí na výbornou. Pokud jsi stejně jako já vyrůstal na starých VHS kazetách a miluješ k smrti staré horory a pravý, reálný, masakrující smrtící kov staré školy, potom jsi zde správně. Doporučuji poslouchat v chladu a naprosté tmě. 


Kapela vzešla z toho nejhlubšího podzemí. Z katakomb, ve kterých jsou uloženi v plesnivých hrobech prokletí, sérioví vrazi, násilníci a všichni ti, kteří navždy propadli temnotě a zlu. Pokud jsi fanoušek třeba takových CANNIBAL CORPSE, ROTTREVORE, NUNSLAUGHTER, IMPETIGO, REPULSION, CARCASS, AUTOPSY, je i pro tebe "Sinister Death" jasnou volbou. Mám to nastavené tak, že si musím vždy ověřit, zda kapela funguje i naživo. A ano, jejich vystoupení bylo zcela zabijácké. Stejně jako tři nové skladby (které připomínají rezavé hřeby, které budou jednou zatlučeny do víka od rakve i na tvém pohřbu) a dvě cover verze (DEATH, MASSACRA). Vše je náležitě shnilé, divoké, nespoutané, kapela mi připomíná smečku divokých psů, kteří se rozhodli nás svojí hudbou roztrhat na kusy. Také vnímáte ten vztek, tu surovou nenávist, tu touhu ničit? Potom je pro vás novinka určena, stejně jako pro mrtvého rakev. Smrt má mnoho podob a tu, kterou vám tentokrát pánové přinášejí, je velmi krutá, opravdová, reálná, autentická. Zvuk je náležitě špinavý, opravdu si jej užívám. Motiv na obalu považuji také za velmi povedený. Zkrátka a dobře, pokud si můj milý čtenáři, stále naplno věrný staré škole a miluješ tuhle muziku, mohu ti novou nahrávku jenom doporučit. Kývám se spokojeně do rytmu. Hrob je vykopán. Na tváři dámy s kosou spatřím spokojený úsměv. Nedivím se, hraje se tu hlavně pro ní, i pro všechny démony. A teď už mě prosím nechte, je čas, musím jít. Zapínám znovu play! Old school death metalový masakr rezavou pilou! Hudba, u které praskají kosti! 


Asphyx says:

It's time, the lady with the scythe told me. I picked up a shovel and started digging my own grave. The ground was frozen, as were the old, scabby bones I had discovered. They had been stored here since the 1990s. I dig deeper and my spine is shivering. I'm listening to new songs by Polish dark metallers TORTURED CORPSE. I still have memories of a great recent concert at the SYMBOLIC FEST festival in my head.

You've probably seen this band on our website a few times before. The reviews, interview and report are linked below today's review. The gentlemen of darkness continue their morbid work. And it must be said that they do it very well. If, like me, you grew up on old VHS tapes and love old horror movies and real, real, old-school, massacring death metal to death, then you've come to the right place. I recommend listening in the cold and complete darkness.

The band came from the deepest underground. From the catacombs where cursed, serial killers, rapists and all those who have fallen into darkness and evil forever are buried in moldy graves. If you are a fan of CANNIBAL CORPSE, ROTTREVORE, NUNSLAUGHTER, IMPETIGO, REPULSION, CARCASS, AUTOPSY, "Sinister Death" is a clear choice for you. I have it set up so that I always have to check if the band is working live. And yes, their performance was absolutely killer. As well as three new songs (which resemble rusty nails that will one day be hammered into the coffin lid at your funeral) and two cover versions (DEATH, MASSACRA). Everything is properly rotten, wild, unbridled, the band reminds me of a pack of wild dogs who decided to tear us to pieces with their music. Do you also feel that anger, that raw hatred, that desire to destroy? Then this new release is for you, just like a coffin is for a dead person. Death has many forms and the one that the gentlemen bring you this time is very cruel, genuine, real, authentic. The sound is properly dirty, I really enjoy it. I also find the motif on the cover very good. In short, if you, my dear reader, are still fully loyal to the old school and you love this music, I can only recommend the new recording to you. I nod contentedly to the rhythm. The grave is dug. I see a satisfied smile on the face of the lady with the scythe. I'm not surprised, it's played mainly for her, and for all the demons. And now please leave me alone, it's time, I have to go. I'm turning on play again! Old school death metal massacre with a rusty saw! Music that makes your bones crack!


about TORTURED CORPSE on DEADLY STORM ZINE:







tracklist:
I. Chamber of Gore
II. Sinister Death
III. Cavernous Lobotomy
IV. Corpse Grinder (Massacra cover)
V. Zombie Ritual (Death cover)

Cover art: "Palatial Studio" New York, United States

𝕸𝖆𝖙𝖊𝖗𝖎𝖆ł 𝖟𝖆𝖗𝖊𝖏𝖊𝖘𝖙𝖗𝖔𝖜𝖆𝖓𝖞 𝖜 𝖘𝖐ł𝖆𝖉𝖟𝖎𝖊 :
𝕹𝖊𝖈𝖗𝖔 -𝕯𝖗𝖚𝖒𝖘
𝕷𝖚𝖐𝖆𝖘 - 𝕲𝖚𝖎𝖙𝖆𝖗𝖘,𝖒𝖎𝖝 & 𝖒𝖆𝖘𝖙𝖊𝖗𝖎𝖓𝖌
𝖀𝖗𝖎 - 𝕲𝖚𝖙𝖙𝖚𝖗𝖆𝖑
𝕬𝖗𝖙𝖚𝖗 - 𝕭𝖆𝖘𝖘

This material will be released in a limited cassette edition with our Dutch death brothers Funeral Whore in 2026! The search for a CD publisher is underway! Interested parties can contact us for a promo at: rotten.crematory@gmail.com

Recenze/review - ASHEN - Leave the Flesh Behind (2025)


ASHEN - Leave the Flesh Behind
CD 2025, Redefining Darkness Records

for english please scroll down

Stojím na rozcestí. Už dávno jsem opustil svoje nebohé a umučené tělo. Rozhoduji se, kam budou směřovat moje další kroky. Nemusím ani moc přemýšlet. Směr je dávno jasně nastaven. Dolů, do pekla, do podsvětí, mezi nemrtvé, mezi prokleté, do míst, kde musela vznikat i nová nahrávka australských ASHEN. Opět bylo vydáno další svědectví o smrti, utrpení, o bolesti, o absolutní temnotě.

S touhle smečkou jste se mohli na našich stránkách již několikrát setkat (recenze i rozhovor jsou odkazovány dole pod článkem). I letos se jedná o masivní, divoký, surový útok z toho nejhlubšího podsvětí. Pánové pokračují tam, kde minule přestali. Nutno rovnou dodat, že se jim to daří na výbornou. Jsem rád, že se moje duše vydala tímto směrem. Jedná se totiž o pravověrný death metal, který poslouchám celý svůj život. Amen!


Přehrabuji se ve starých kostech, kopu další hroby do zmrzlé země. Poslouchám pečlivě. Skladby jsou napsány s mokvajícím krvavým pohledem na svět. Rychlé, divoké a živočišné pasáže střídá atmosféra plná chladu a naprosté tmy. Zvuk považuji, stejně jako motiv na obalu, za velmi povedený. Vše je krásně čitelné, prašivé zároveň a muzika zde nepostrádá potřebný tlak a energii. Jednotlivé motivy se mi dostaly postupně do vnitřností, začaly v nich hnít, hlodat, kousat, aby nakonec vyhřezly ven jako dlouho neléčený vřed. "Leave the Flesh Behind" je jako nějaká starodávná choroba, která byla uložena v hlubokém hrobě. Letos byla vytažena na povrch, vykopána za úplňku, následně vypálena na hudební nosič. Pokud jste fanoušci kapel jako MORBID ANGEL, MONSTROSITY, BRUTALITY, DISMEMBER, WOMBBATH, ENTOMBED, AT THE GATES, BLOODBATH, BOLT THROWER, potom si můžete být jistí, že jste zde správně. Na ASHEN se mi vždy líbilo, že mají svůj jasně definovatelný rukopis, svůj vlastní výraz. Líbí se mi způsob, jakým kapela přistupuje k muzice. Jsme jedné krve! Nakonec jsem, i když to hodně bolelo, rád, že má duše opustila tělo. Mám rád, když ve mě dokáže kapela probudit emoce, když mě umí vymáchat obličej v kaluži plné krvi, když mě umí rozdrásat zevnitř. Australským maniakům se to opět povedlo. Jako starý hrobník vám musím novinku doporučit. Hoří zevnitř, je opravdová, krutá a reálná. Je prašivá jako tělo dlouho pohřbené mrtvoly. Poslouchejte hodně nahlas! Morbidní, temný, surový death metalový obřad v tom nejhlubším podzemí! Popraskají vám všechny kosit v těle! 

Asphyx says:

I stand at a crossroads. I left my poor, tortured body behind long ago. I am deciding where my next steps will take me. I don't even have to think too hard. The direction has long been clear. Down, to hell, to the underworld, among the undead, among the damned, to places where the new album by Australian band ASHEN must have been created. Once again, another testimony of death, suffering, pain, and absolute darkness has been released.

You may have already encountered this pack several times on our website (reviews and interviews are linked below the article). This year, too, it is a massive, wild, raw attack from the deepest underworld. The gentlemen continue where they left off last time. It must be said right away that they are doing an excellent job. I am glad that my soul has taken this direction. This is the true death metal that I have been listening to all my life. Amen!


I rummage through old bones, digging more graves in the frozen ground. I listen carefully. The compositions are written with a bleeding, bloody view of the world. Fast, wild, and animalistic passages alternate with an atmosphere full of cold and utter darkness. I consider the sound, as well as the motif on the cover, to be very well done. Everything is beautifully legible, yet ragged at the same time, and the music does not lack the necessary pressure and energy. The individual motifs gradually got into my guts, began to rot, gnaw, and bite, and finally burst out like a long-untreated ulcer. "Leave the Flesh Behind" is like some ancient disease that was buried in a deep grave. This year, it was brought to the surface, dug up under a full moon, and then burned onto a music carrier. If you are a fan of bands like MORBID ANGEL, MONSTROSITY, BRUTALITY, DISMEMBER, WOMBBATH, ENTOMBED, AT THE GATES, BLOODBATH, BOLT THROWER, then you can be sure you're in the right place. What I've always liked about ASHEN is that they have their own clearly defined style, their own expression. I like the way the band approaches music. We are of the same blood! In the end, even though it hurt a lot, I'm glad my soul left my body. I like it when a band can stir emotions in me, when they can splash my face in a pool of blood, when they can tear me apart from the inside. The Australian maniacs have done it again. As an old gravedigger, I have to recommend this new release. It burns from within, it is real, cruel, and realistic. It is as rotten as the body of a long-buried corpse. Listen to it loud! A morbid, dark, raw death metal ritual in the deepest underground! It will crack all the bones in your body!



about ASHEN od DEADLY STORM ZINE:




tracklist:
01. Devourer 
02. Ancestral Gate 
03. Aeon 
04. Leave the Flesh Behind 
05. Void Within 
06. Ageless 
07. Reincarnate 
08. Infinite Sea 
09. Severed 
10. Blood Offering



neděle 31. srpna 2025

Recenze/review - SYMBOLICAL - Hope for Aerist (2025)


SYMBOLICAL - Hope for Aerist
CD 2025, Sarcophagus Records

for english please scroll down

Probudím se do tmy, do absolutní tmy. Ticho a nicota. Slyším tlukot svého srdce. Samota duše, samota těla. Tápu v temnotě, marně hledám nějaký záchytný bod v dnešním chaotickém světě. Oproštěn od zbytečností, jen já a mé svědomí. Někdy to bývají těžké souboje. Poslouchám stále dokola nové album polských SYMBOLICAL a noční můry získávají čím dál tím reálnější podobu. Mám tuhle smečku rád už od jejich počátků, líbí se mi jejich rukopis, způsob jakým přistupují k muzice jako takové. Zemřel jsem? Znovu se narodil? Neutuším, u téhle nahrávky je možné cokoliv.

Základem je zde klasický, tradiční death metal, přidávány jsou potom další prvky. Jednou jsou motivy těžké, sekající a mokvající, jindy vzdušné, přemýšlivé, zazní i ambientní pasáže. Jako celek potom novinka hoří zevnitř. Každé další setkání je spíše obřadem, rituálem, snovou záležitostí, než jen obyčejnou hudbou. Jestli existuje dnes kapela, která hraje zajímavě a neotřele, jsou to právě SYMBOLICAL. To ti klidně podepíšu krví, můj milý čtenáři. 

Tihle polští maniaci zkrátka přistupují k hudbě jinak, jsou originální, mají svůj výraz. To je v dnešní době víceméně generických nahrávek malý zázrak. Vylézt na vysokou horu, skočit dolů, létat v ledovém větru, tohle všechno jsou myšlenky, které mi létají hlavou jako můra kolem ohně, když "Hope for Aerist" poslouchám. Mám rád, když mě dokáže hudba zaujmout, strhnout, rozdrásat zevnitř, když u ní musím přemýšlet, neustále se vracet. U SYMBOLICAL to letos opět platí ve všech bodech obhajoby. Marně hledám něco, u čeho bych mohl být kritický. Nic tu zkrátka není. I zvuk se velmi povedl. Je dobře čitelný, ostrý a chladný zároveň a krásně zvýrazňuje jednotlivé nálady. Motiv na obalu je volně inspirovaný dílem Williama Blaka. Fanoušek tak dostane komplexní dílo po všech stránkách. Jenže to by v dnešní době bylo stejně málo. Poláci navíc přidávají velkou porci talentu, schopnosti napsat velmi zajímavé motivy, skladby, které po sobě zanechávají krvavou stopu. Chlad se zde potkává s tmou, syrovost je uhlazena naléhavostí. Víte, poslouchám hudbu skoro 35 let a to, co si pustím do přehrávače, musí projít mnoha požadavky mojí stupnice. Pánové letos opět dokázali, že hrají od srdce, odhodlaně, opravdově, reálně a autenticky. Pokud máš rád muziku jako takovou, určitě si tuhle malou kapelu s velkým srdcem z Polska poslechni. Zhasni všechna světla a nech jejich hudbu, aby na tebe jen tak působila. Probudíš se do tmy, do absolutní tmy. Do ticha a nicoty. Uslyšíš tlukot svého srdce. Samota duše, samota těla. Budeš tápat v temnotě, marně hledat nějaký záchytný bod v dnešním chaotickém světě. Oproštěn od zbytečností, jen ty a tvé svědomí. A také tahle nahrávka. Temný a chladný death metal, který je absolutní definicí samoty, síly a naděje! Dokonalá hudba plná emocí, která vás rozdrásá zevnitř! 



Asphyx says:

I wake up in darkness, absolute darkness. Silence and nothingness. I hear my heart beating. The loneliness of the soul, the loneliness of the body. I grope in the darkness, searching in vain for something to hold on to in today's chaotic world. Freed from the unnecessary, just me and my conscience. Sometimes it's a tough battle. I listen to the new album by Polish band SYMBOLICAL over and over again, and my nightmares become more and more real. I've liked this band since their beginnings, I like their style, the way they approach music as such. Have I died? Been reborn? I don't know, anything is possible with this recording.

The foundation here is classic, traditional death metal, to which other elements are added. Sometimes the motifs are heavy, choppy, and oozing, other times airy and thoughtful, with ambient passages also making an appearance. As a whole, the new album burns from within. Each subsequent encounter is more of a ceremony, a ritual, a dreamlike affair than just ordinary music. If there is a band today that plays in an interesting and original way, it is SYMBOLICAL. I would gladly sign that with my blood, my dear reader.

These Polish maniacs simply approach music differently, they are original, they have their own expression. In today's world of more or less generic recordings, this is a small miracle. Climbing a high mountain, jumping down, flying in the icy wind—these are all thoughts that fly through my head like moths around a fire when I listen to "Hope for Aerist". I like it when music can captivate me, sweep me away, tear me apart from the inside, when I have to think about it, constantly return to it. With SYMBOLICAL, this is once again true in all points of defense this year. I search in vain for something I could be critical of. There is simply nothing here. The sound is also very well done. It is clear, sharp, and cold at the same time, beautifully highlighting the individual moods. The motif on the cover is loosely inspired by the work of William Blake. Fans get a comprehensive work in every respect. But that alone would not be enough these days. The Poles also add a large dose of talent, the ability to write very interesting motifs, compositions that leave a bloody trail behind them. Coldness meets darkness here, rawness is smoothed over by urgency. You know, I've been listening to music for almost 35 years, and whatever I put on my player has to meet many requirements on my scale. This year, the guys have once again proven that they play from the heart, with determination, sincerity, realism, and authenticity. If you like music as such, be sure to listen to this small band with a big heart from Poland. Turn off all the lights and let their music just affect you. You will wake up in darkness, in absolute darkness. In silence and nothingness. You will hear your heart beating. The loneliness of the soul, the loneliness of the body. You will grope in the darkness, searching in vain for something to hold on to in today's chaotic world. Freed from the unnecessary, just you and your conscience. And also this recording. Dark and cold death metal, which is the absolute definition of loneliness, strength, and hope! Excellent music full of emotion that will tear you apart from the inside! 


about SYMBOLICAL on DEADLY STORM ZINE:


tracklist:
1. Let There Be No Light 
2. Seven Deadly Sins of the Soul 
3. Flames of Eden 
4. A New Breath of the Universe 
5. Flesh of Clay 
6. Ruins of the Divine Heart 
7. Chapter I: Only Fleme 
8. Chapter II: Throne of Despair 
9. Chapter III: Feed the Beast 
10. Chapter IV: The Hammer's Sorrow 
11. The Prophecy of Ahania 

pátek 29. srpna 2025

Recenze/review - DEAD WHORE - What Dwells in the Depth (2025)


DEAD WHORE - What Dwells in the Depth
CD 2025, vlastní vydání

for english please scroll down

Tlející kosti, poskládané v podivných obrazcích. Nasládlý zápach rozkládajícího se masa. Marně pátrám po tom, co se zde stalo. Nějaká choroba nebo šílená šelma? Bestie ze starých časů? Netuším. Atmosféra je velmi pochmurná, zahalená do krvavé mlhy. V dálce se objevily první postavy. Bez tváře, bez duše, bez svědomí. Jdou pomalu ke mě, kývají se do rytmu nového alba argentinských démonů DEAD WHORE. Záhrobí vydalo další ze svých děsivých svědectví. Tahle smečka moc dobře ví, o čem je pravý, nefalšovaný a reálný death metal ze staré školy.

Kapelu jsem objevil na svých nekonečných toulkách v podzemí. Víceméně náhodou jsem nahlédl do jedné plesnivé hrobky, poslechl si několik ukázek a potom naplno propadl peklu. Svět je při poslechu černý, jako krev ze zanícené rány. Hraje se zde s touhou ničit, exhumovat hroby prokletých. Dvě dámy a jeden bubeník mají na svém kontě ještě jednu demonahrávku (2019) a EP "Silence of the Grave" (2022), které vám také doporučuji k ochutnání. Rozhodně stojí za to, to vám klidně podepíšu vlastní krví. 


"What Dwells in the Depth" je přesně tou odrůdou smrtícího kovu, která koluje od devadesátých let minulého století i v mých žilách. Jedná se o hudbu, zahranou s grácií a elegancí starých mistrů v oboru. Starobě a hnilobě je podřízeno vše. Masivní, prašivý zvuk, motiv na obalu, ale hlavně velké množství velmi dobrých starosvětských nápadů. Jasně, kapela nevymýšlí nic nového, ani převratného, ale nahrávka se velmi dobře poslouchá, je zajímavá, má v sobě takovou tu pradávnou jiskru, tlak a energii, které mám na podobných deskách tolik rád. Zmínit musím i chorobný vokál, ostré, nekompromisní, chladné i temné riffy, divoké bicí. Zkrátka a dobře, pokud máte rádi death metal ve starém stylu, neváhejte ani chvilku. Velmi morbidně přitažlivá je i celková hororová atmosféra celého alba. Argentinci nám vypráví příběhy plné utrpení, zla a lidské špíny. Jako bych byl zavřený ve studené cele a na zdi přede mnou se odehrávají klasické a tradiční filmy z osmdesátých let. Musím obracet VHS kazetu a pokaždé si vzpomenu na děsivé příšery, na surová monstra, na sériové vrahy, řádící v ulicích. Svět je při poslechu velmi zlé místo k poslednímu odpočinku. Pokud doufáte, že jednou, po své smrti, znovu vylezete z hrobů jako krvelačné zombie, je pro vás tahle nahrávka také určena. Už dávno mě děsí současný podivný svět a raději trávím svůj volný čas v naprosté tmě. Pouštím si hudbu přesně ve stylu, v jakém ji hrají DEAD WHORE. Za mě osobně se jedná o velmi povedenou záležitost, kterou určitě ocení všichni nemrtví, přízraky i tmáři. Tlející kosti, poskládané v podivných obrazcích. Nasládlý zápach rozkládajícího se masa. Marně pátrám po tom, co se zde stalo. Nějaká choroba nebo šílená šelma? Bestie ze starých časů? Teď už vím. Temný, hororový old school death metal z děsivých močálů! Absolutní tma, zlo a prašivina! 

Asphyx says:

Decaying bones, arranged in strange patterns. The sweet smell of rotting flesh. I search in vain for clues as to what happened here. Some disease or a mad beast? A beast from ancient times? I have no idea. The atmosphere is very gloomy, shrouded in a bloody mist. The first figures appear in the distance. Faceless, soulless, conscienceless. They walk slowly towards me, swaying to the rhythm of the new album by Argentine demons DEAD WHORE. The underworld has released another of its terrifying testimonies. This pack knows very well what true, genuine, and real old-school death metal is all about.

I discovered the band during my endless wanderings in the underground. More or less by accident, I peeked into a moldy tomb, listened to a few samples, and then fell completely into hell. When listening, the world is black, like blood from an infected wound. They play with a desire to destroy, to exhume the graves of the damned. The two ladies and one drummer have one more demo recording (2019) and the EP "Silence of the Grave" (2022) to their credit, which I also recommend you try. It's definitely worth it, I'll gladly sign that with my own blood.


"What Dwells in the Depth" is exactly the kind of deadly metal that has been flowing through my veins since the 1990s. It is music played with the grace and elegance of the old masters of the genre. Everything is subject to decay and rot. A massive, mangy sound, a motif on the cover, but above all a large number of very good old-fashioned ideas. Sure, the band isn't coming up with anything new or groundbreaking, but the recording is very listenable, interesting, and has that ancient spark, pressure, and energy that I love so much on similar albums. I must also mention the morbid vocals, sharp, uncompromising, cold and dark riffs, and wild drums. In short, if you like old-school death metal, don't hesitate for a moment. The overall horror atmosphere of the entire album is also very morbidly appealing. The Argentinians tell us stories full of suffering, evil, and human filth. It's as if I were locked in a cold cell and classic and traditional films from the 1980s were playing on the wall in front of me. I have to flip the VHS tape, and every time I do, I remember the terrifying monsters, the brutal beasts, the serial killers rampaging through the streets. The world is a very evil place for final rest when you listen to this. If you hope that one day, after your death, you will rise from the grave as a bloodthirsty zombie, this recording is also for you. I have long been frightened by the strange world we live in, and I prefer to spend my free time in complete darkness. I listen to music exactly in the style played by DEAD WHORE. For me personally, it's a very successful affair that will surely be appreciated by all the undead, ghosts, and dark ones. Decaying bones, arranged in strange patterns. The sweet smell of rotting flesh. I search in vain for what happened here. Some disease or a mad beast? A beast from ancient times? Now I know. Dark, horror-filled old school death metal from terrifying swamps! Absolute darkness, evil, and filth!


tracklist:
01. Abuse Of Corpse 
02. Turn To Rot 
03. In The Dungeon 
04. Endless Night 
05. Buried Alive 
06. Nihilist Delusion 
07. False Religion 
08. For The Respect Of The Dead 
09. Outro

band:
Vitt - Bass
Gustavo Quiroga - Drums
Daiana - Guitars, Vocals


čtvrtek 28. srpna 2025

Recenze/review - PROSCRIPTION - Desolate Divine (2025)


PROSCRIPTION - Desolate Divine
CD, vinyl 2025, Dark Descent Records

for english please scroll down

Boží spravedlnost neexistuje. Modlil si se marně. K dávno padlým modlám, ke kříži, ke smutným očím plným utrpení. Rozhřešení nikdy nepřijde. Celý svět už dávno pohltila temnota. Bolest a krutá smrt jsou jedinou jistotou. Mraky se dotýkají země a nemrtví se toulají v krvavé mlze. Poslouchám nové album americko-finských PROSCRIPTION a jsem ve zcela jiné dimenzi. Silná, morbidně pestrá a naléhavá muzika na mě mívá takový účinek. Jen jí musím věřit. A to je u téhle smečky vždy jistota.

Pečliví čtenáři našich stránek moc dobře vědí, že jsem se věnoval i minulé nahrávce (odkaz na recenzi naleznete pod dnešním článkem). Je nutné opět dodat, že tihle démoni za sebou mají již spoustu bezbožné práce ve skupinách jako jsou MAVETH a LANTERN (plus samozřejmě spousta dalších). O kvalitu, o dobré skladby, o atmosféru plnou strachu, black death metalovou blasfemii, a nahrubo nasekanou tmu, tak rozhodně není nouze. Naopak, nové album hoří zevnitř, i když je na povrchu chladné jako ruka staré mrtvoly. 


Již při prvních setkáních s novou deskou, které proběhlo ve studeném, temném sklepě, mi bylo ihned jasné, že tu máme co do činění s prvotřídním black death metalem, který smrdí sírou. Je naléhavý, drásavý, surový a zcela bezbožný. Při poslechu tohoto alba se jen ujistíte v tom, že nebe dávno shořelo díky lidské nenávisti. Můžete se sice procházet po jeho ruinách a vzpomínat na dobu, kdy bylo vidět alespoň občas nějaké světlo, ale to už je dávno pryč. Zbyly jen ostré, divoké riffy, surové melodie, zabijácké bicí, vokál rozzuřené bestie. Tohle všechno zamíchané ve smradlavě mrazivém poměru. V jednotlivých motivech najdete velké množství agrese, takovou tu pradávnou touhu ničit hudbou. Za velmi povedený považuji i zvuk (recorded by Kalle Laanto (Cryptborn, Tramalizer) at Sonic Violence studio in Varkaus; then mixed and mastered by Dave Otero at Denver’s Flatline Studios). Skvělé jsou i motivy na obalech (každý nosič má svůj - artwork by Artem Grigoriev (vinyl) and Samuel Araya (CD)). Pokud jste kdysi dávno propadli rouhání, stejně jako moje maličkost, je pro vás novinka "Desolate Divine" doslova povinností. Jedná se o hudbu, která má v sobě cosi zvláštního, neklidného. Praskají u ní kosti tlakem, ale také vás donutí k pochmurnému zamyšlení. PROSCRIPTION jsou letos ve skvělé formě a odvedli vynikající práci po všech stránkách. Myslím si, že by vám neměli chybět i ve vaší sbírce morbidních artefaktů. Jsou jako obrácená modlitba, jako zvrácená seance pro vyvolávání děsivých sil, které rozhodně nejsou z tohoto světa. Boží spravedlnost neexistuje. Modlil si se marně. K dávno padlým modlám, ke kříži, ke smutným očím plným utrpení. Rozhřešení nikdy nepřijde. Blasfemický, temný a chladný black death metalový rituál! Nebe je spálené na popel! 


Asphyx says:

God's justice does not exist. You prayed in vain. To long-fallen idols, to the cross, to sad eyes full of suffering. Absolution will never come. The whole world has long been engulfed in darkness. Pain and cruel death are the only certainties. Clouds touch the ground and the undead roam in a bloody fog. I listen to the new album by the American-Finnish band PROSCRIPTION and I am in a completely different dimension. Powerful, morbidly colorful, and urgent music has that effect on me. I just have to believe in it. And with this band, that's always a certainty.

Careful readers of our website know very well that I also reviewed their previous album (you can find the link to the review below today's article). It is necessary to add again that these demons have already done a lot of ungodly work in bands such as MAVETH and LANTERN (plus many others, of course). There is certainly no shortage of quality, good songs, an atmosphere full of fear, black death metal blasphemy, and roughly chopped darkness. On the contrary, the new album burns from within, even though it is as cold as the hand of an old corpse on the surface.


From my very first encounters with the new album, which took place in a cold, dark basement, it was immediately clear to me that we were dealing with first-class black death metal that reeks of sulfur. It is urgent, harrowing, raw, and completely godless. Listening to this album will only confirm that heaven burned down long ago thanks to human hatred. You can walk through its ruins and remember a time when at least some light could be seen, but that is long gone. All that remains are sharp, wild riffs, raw melodies, killer drums, and the vocals of an enraged beast. All of this is mixed in a stinking, freezing ratio. In the individual motifs, you will find a great deal of aggression, that ancient desire to destroy with music. I also consider the sound to be very well done (recorded by Kalle Laanto (Cryptborn, Tramalizer) at Sonic Violence studio in Varkaus; then mixed and mastered by Dave Otero at Denver's Flatline Studios). The cover art is also great (each medium has its own - artwork by Artem Grigoriev (vinyl) and Samuel Araya (CD)). If you once fell into blasphemy, as I did, then the new album "Desolate Divine" is literally a must for you. It is music that has something special, something restless about it. It cracks your bones with pressure, but it also forces you into gloomy reflection. PROSCRIPTION are in great shape this year and have done an excellent job in every respect. I think they should not be missing from your collection of morbid artifacts. They are like a reversed prayer, like a perverted séance to summon terrifying forces that are definitely not of this world. There is no divine justice. You prayed in vain. To long-fallen idols, to the cross, to sad eyes full of suffering. Absolution will never come. A blasphemous, dark, and cold black death metal ritual! Heaven is burned to ashes! 


Recenze/review - PROSCRIPTION - Conduit (2020):


Tracklist:
1. Gleam of the Morningstar
2. Bleed the Whore Again
3. Entreaty of the Very End
4. The Midnight God
5. Behold a Phosphorescent Dawn
6. Heave Ho Ye Igneous Leviathan
7. Desolate Divine
8. The Great Deceiver
9. Not but Dust

band:
ChristButcher - Guitar/Vocals
Cruciatus - Lead Guitar
Apep - Bass/Vocals
M.K. - Drums

*Artwork depicted is of the vinyl artwork.


Recenze/review - KHNVM - Cosmocrator (2025)


KHNVM - Cosmocrator
CD 2025, Testimony Records

for english please scroll down

Staré katakomby, zahalené do nepropustné tmy. Plíseň na zdech, podlaha plná rozdrcených kostí. Vstoupil jsem, aniž mě někdo pozval. Lákalo mě tajemno, mysticismus, byl jsem zvědavý, jaké zde kdysi dávno probíhaly obřady. Na oltáři je stále zaschlá krev obětí. Jakoby se v temnotě vznášely bolestivé výkřiky, zaříkávání, tichý šepot zvrácených modliteb. Je zde nové album německo-bangladéšských KHNVM. Jedná se o kapelu, která mě uhranula již svojí předešlo tvorbou. Zašel jsem i na jeden undergroundový koncert. (vše je zdokumentováno a odkazováno dole pod dnešní recenzí).

Novinka si mě i letos ihned získala na svojí stranu. Je v ní totiž obsaženo vše, do od dobré hudby žádám. Silné melodie, černá aura, tajemno, mysticismus, divoká spiritualita. Kapela moc dobře ví, jak navodit mrazivou, temnou a nihilistickou náladu. Krev mi tuhne v žilách a užívám si jednotlivé motivy. Skladby jsou velmi dobře napsány. Opravdově, uvěřitelně, autenticky. Ihned se mi dostaly do žil a staly se i mojí součástí. 


Existuje něco mezi životem a smrtí? Co se stane, když po dlouhém utrpení odejdeme na druhou stranu? Rozplyneme se v temnotě nebo jen shnijeme v zemi jako kusy nepotřebného masa? Líbí se mi, že KHNVM mají texty, které v sobě mají hloubku, jasné sdělení. Nečekejte jen obyčejný doplněk a opravdu vám doporučuji, abyste jim věnovali pozornost. Za velmi povedený považuji zvuk, který je důrazný, ostrý, ale zároveň si zachovává takovou tu klasickou špinavost (přesto je i čitelný). Motiv na obalu potom krásně doplňuje muziku samotnou. Zkrátka a dobře, po řemeslné stránce odvedla kapela skvělou práci a vy se tak můžete v klidu soustředit na muziku samotnou. Ta je svým způsobem neklidná, těkající, přesto se velmi dobře poslouchá. Měl jsem zrovna doma na recenzi spoustu nových nahrávek, ale v soukromí, jen tak pro morbidní radost, jsem poslouchal stále dokola pouze "Cosmocrator". Jedná se totiž o propracované dílo po všech stránkách, ve kterém je stále co objevovat. Některé pasáže jsou složitější, těžší na pochopení, ale to se mi právě líbí. KHNVM nejsou jako ostatní, mají svůj výraz, originální ksicht. To je v dnešní době vlastně takový malý zázrak. Pokud tedy máte bohatou fantazii, rádi u nových desek přemýšlíte, necháváte je na sebe působit a unášet se na zpěněných, krvavých vlnách řeky smrti, neváhejte ani chvilku. Kapela sice v sobě nezapře inspiraci klasickými tradičními kapelami, ale navíc přidává kus sebe samých, velkou spoustu vlastních nápadů a invence. Navíc zazní i postupy z indického kontinentu, které krásně doplňují už tak temnou a pochmurnou náladu celé nahrávky. Staré katakomby, zahalené do nepropustné tmy. Plíseň na zdech, podlaha plný rozdrcených kostí. Vstoupil jsem, aniž mě někdo pozval. Lákalo mě tajemno, mysticismus, byl jsem zvědavý, jaké zde kdysi dávno probíhaly obřady. Na oltáři je stále zaschlá krev obětí. Temný, syrový death metal, plný lidského utrpení, existencialismu, spirituality! Budete strženi do propasti! 

Asphyx says:

Old catacombs, shrouded in impenetrable darkness. Mold on the walls, the floor littered with crushed bones. I entered without being invited. I was drawn to the mystery, the mysticism, curious about the rituals that once took place here long ago. The altar is still covered in the dried blood of victims. It is as if painful cries, incantations, and the quiet whispers of perverted prayers float in the darkness. Here is the new album by the German-Bangladeshi band KHNVM. This is a band that has already captivated me with their previous work. I even went to an underground concert. (Everything is documented and linked below today's review).

The new album immediately won me over again this year. It contains everything I ask for in good music. Strong melodies, a dark aura, mystery, mysticism, wild spirituality. The band knows very well how to evoke a chilling, dark, and nihilistic mood. My blood runs cold, and I enjoy the individual motifs. The songs are very well written. Genuine, believable, authentic. They immediately got under my skin and became a part of me.


Is there something between life and death? What happens when we pass away after a long period of suffering? Do we dissolve into darkness or simply decay in the ground like pieces of useless flesh? I like that KHNVM's lyrics have depth and a clear message. Don't expect just an ordinary accompaniment, and I really recommend that you pay attention to them. I consider the sound to be very well done, emphatic and sharp, but at the same time retaining that classic dirtiness (yet still legible). The motif on the cover beautifully complements the music itself. In short, the band has done a great job from a technical standpoint, allowing you to focus on the music itself. It is restless and volatile in its own way, yet very easy to listen to. I had a lot of new recordings at home to review, but in private, just for the morbid pleasure of it, I listened to "Cosmocrator" over and over again. It is a sophisticated work in every respect, in which there is always something new to discover. Some passages are more complex, more difficult to understand, but that's what I like about it. KHNVM are not like others, they have their own expression, their own original face. In today's world, that's actually a small miracle. So if you have a rich imagination, if you like to think about new albums, let them sink in and carry you away on the foamy, bloody waves of the river of death, don't hesitate for a moment. The band cannot deny its inspiration from classic traditional bands, but it also adds a piece of itself, a lot of its own ideas and inventiveness. In addition, there are influences from the Indian continent, which beautifully complement the already dark and gloomy mood of the entire recording. Old catacombs, shrouded in impenetrable darkness. Mold on the walls, the floor covered with crushed bones. I entered without being invited. I was drawn to the mystery, the mysticism, curious about the rituals that once took place here long ago. The altar is still covered with the dried blood of victims. Dark, raw death metal, full of human suffering, existentialism, spirituality! You will be dragged into the abyss!



about KHNVM on DEADLY STORM ZINE:







TRACKLIST
1. Purgatorial Pyre
2. Fetid Eden
3. Mercurial Remnants
4. Fathomless Enigma
5. Cosmocrator
6. Venom Spawn
7. Haunting Blight

LINE-UP / Recording
Obliterator - Guitars / Vocals / Bass / Composition / Lyrics / Synths
M. - Drums
Guest: Ekaitz Garmendia (SIJJIN) - guitar solo in "Venom Spawn"

LINE-UP / Live
Obliterator - Guitars, Vocals
Chasmist - Bass
J. - Drums


středa 27. srpna 2025

Recenze/review - SARS - Synthetic Domination (2025)


SARS - Synthetic Domination
CD 2025, vlastní vydání

for english please scroll down

Vždycky jsem upřednostňoval u hudby surovost, temnotu a chlad. Líbí se mi tajemno a rád si nechávám vyprávět příběhy o smrti a utrpení. Pokaždé, když potkám kapely jako jsou SARS, tak si jen tak sednu a nechávám album, aby na mě jen tak působilo. Včera vysílali ve zprávách, že se ulicemi našeho města toulá vrah. Ustřelil hlavu své ženě a ihned se stal celebritou. Dnešní svět je zvrácený, víte o tom? Myslím si, že vám, svým čtenářům, to nemusím vysvětlovat.

Když jsem začal "Synthetic Domination" poslouchat, připadal jsem si jako na špinavé ulici. Dlouhé stíny ukrývající zlo a nenávist. Záblesk nože, krev a potom už jenom konec. Kapela hraje death metal, grindcore, má takový ten groove drive. Vše je ohlodáno na kost. Divoké, upřímné, zahrané od srdce.


Nebudu vám tu psát, komu všemu je tvorba téhle smečky podobá. Pusťte si ukázky, uslyšíte sami. S touhle muzikou nemám v podstatě žádný problém. Jenom snad, několik lehkých připomínek starého metalového psa. Zvuk je v absolutním pořádku (i když syrovost převažuje nad hutností), je náležitě chladný a divoký. Motiv na obalu se také povedl. Co se týká hudby samotné, tak ta je v určitých momentech lehce monotónní. Vše ubíhá převážně ve středním tempu, ocenil bych trošku víc šlápnout na plyn. Některé motivy jsou skvělé, jiné trošku slabší. Nicméně, kapela, která má na svém kontě ještě jedno EP a letos debutuje, je na velmi dobré cestě. Hodně se mi líbí takové ty psycho pasáže, ty dodávají albu na uvěřitelnosti, zvrácenosti. Celkově mě potom "Synthetic Domination" i přes lehké výhrady, které opravdu berte jenom jako povzdechnutí starého prašivého psa, baví. Je slyšet, že kapela nad svojí muzikou přemýšlí, že chce mít svůj výraz, ksicht. Navíc, znáte to, muziky je dnes velké množství a osobně ctím zásadu, že to co se mi nelíbí, tak o tom nepíšu. Poláci na to jdou odhodlaně, je slyšet, že pevně věří své morbidní práci. Líbí se mi to víc, než kdyby byli absolutně dokonalí. Rád se toulám v podzemí, nahlížím do jednotlivých katakomb. Jsem moc rád, že jsem SARS potkal. Jejich muzika má v sobě něco, co mě opravdu baví. Napětí, neklid, opravdovost, říkejte si tomu, jak chcete, já raději znovu přidám hlasitost. Včera vysílali ve zprávách, že se ulicemi našeho města toulá vrah. Ustřelil hlavu své ženě a ihned se stal celebritou. Dnešní svět je zvrácený, víte o tom? Dnes jej chytili a ihned rozdal velkou spoustu rozhovorů. Kruté, syrové death metalové album s krvavou grindcore příchutí! Muzika ostrá jako břitva! 

Asphyx says:

I have always preferred raw, dark, and cold music. I like mystery and enjoy hearing stories about death and suffering. Whenever I come across bands like SARS, I just sit down and let the album wash over me. Yesterday, the news reported that a murderer is roaming the streets of our city. He shot his wife in the head and  instantly  became a celebrity. Today's world is twisted, you know that? I don't think I need to explain that to you, my readers.

When I started listening to "Synthetic Domination", I felt like I was on a dirty street. Long shadows hiding evil and hatred. A flash of a knife, blood, and then just the end. The band plays death metal, grindcore, it has that groove drive. Everything is stripped down to the bone. Wild, honest, played from the heart.


I won't write here who this band's work resembles. Listen to the samples and hear for yourself. I have basically no problem with this music. Just a few minor comments from an old metalhead. The sound is absolutely fine (although rawness prevails over density), appropriately cold and wild. The cover art is also well done. As for the music itself, it is slightly monotonous at times. Everything runs mostly at a medium tempo, I would appreciate a little more gas. Some motifs are great, others a little weaker. Nevertheless, the band, which has one more EP under its belt and is debuting this year, is on a very good path. I really like the psycho passages, they add credibility and perversity to the album. Overall, despite my slight reservations, which you should really take as the grumbling of an old mangy dog, I enjoy "Synthetic Domination". You can hear that the band thinks about their music, that they want to have their own expression, their own face. Besides, you know how it is, there's a lot of music out there these days, and personally, I stick to the principle that if I don't like something, I don't write about it. The Poles are determined, you can hear that they firmly believe in their morbid work. I like it more than if they were absolutely perfect. I like to wander around underground, looking into individual catacombs. I'm very glad I met SARS. There's something about their music that I really enjoy. Tension, restlessness, authenticity, call it what you want, I'd rather turn up the volume again. Yesterday, the news reported that a murderer was roaming the streets of our city. He shot his wife in the head and  instantly  became a celebrity. Today's world is twisted, you know that? They caught him today and he immediately gave a lot of interviews. A cruel, raw death metal album with a bloody grindcore flavor! Music as sharp as a razor!


Tracklist:
Submission
On Corpses And Ashes
We Were So Used
The Race
Sinister Roar
Dissertation
Von Ekelhaften
Alpha-Phthalimido Glutarimide

band:
Surowy - Drums
Cinek - Guitars
Dyvan - Vocals
Baranina - Bass


TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine