EPITAPHE - III
CD 2026, Aesthetic Death, Gurgling Gore
for english please scroll down
Jako když najdeš stopy ve sněhu. Jako když sleduješ pád do hlubiny. Jako když klečíš s rukama sepnutýma k nebi, drásáš si obličej do krve a odpověď nikdy nepřijde. Jako když umíráš a znovu se rodíš v nekonečném cyklu bolesti. Jako když pláčeš na hrobě svých předků. Jako když potkáš krásnou dívku kráčející temnou ulicí. Přízraky? Démoni? Tohle jsou první slova, která mě napadla, když jsem si pustil album "III" poprvé. Seděl jsem v naprosté tmě a najednou se přede mnou začaly odehrávat příběhy.
Nikdy jsem o kapele předtím neslyšel, nečetl jsem žádné promo materiály. Nechal jsem hudbu na sebe jen tak působit. Užíval si jednotlivé nuance, masivní a dobře čitelný zvuk, s chutí jsem se díval na motiv na obalu, který ve mě také vyvolal pestrou paletu roztodivných emocí.
EPITAPHE pocházejí z Francie a mají dar přenést mě svým progresivním death metalem do jiných světů a dimenzí. Schválně jsem si poslechl i předchozí nahrávky a doporučil bych to i vám. Tvorba těchto tmářů na sebe volně navazuje. Také by bylo dobré, abyste letošní nahrávku poslouchali v kuse. Postupně totiž graduje, byla napsána jako příběh nebo tak ji alespoň vnímám já. Jsou v ní obsaženy krásy okamžiku, ale i řezající bolest. Skladby jsou velmi dobře napsány, jsou pestré, zajímavé. Jednou se do vás zaříznou jako čerstvě nabroušený skalpel. Jindy vás zase omotají chladnými pavučinami věčnosti. Skvělé vokály, saxofon, vše mi připomíná zpočátku roztříštěný pohled do kaleidoskopu, který je časem poskládaný do pevného celku. Vše tu sedí perfektně na svých místech. Samozřejmě, není to album na první poslech, chce čas, klid, určitou dávku trpělivosti a hlavně notnou dávku fantazie. Jen tak se procházet, padat do hlubiny, vznášet se na zpěněných vlnách chladných melodií. Dávejte ale pozor, kdo stojí ve stínu. Album si kolem mě někdy jen tak plyne, nechává moji mysl, aby si létala kolem. Jindy mě uzemní, šlápne mi na krk a dusí mě. Je vlastně hrozně těžké popsat všechny pocity, které naše společná setkání provázejí, ale zároveň mě něco nutí se pořád vracet a znovu a znovu zapínat play na mém přehrávači. Sledoval jsem jednou smutek starého klauna, viděl jsem lidi umírat i rodit se. Všechno ve mě zanechalo stopy, stalo se mojí součástí. S albem "III" to mám velmi podobné. Nepřemýšlejte u něj, nechte se jen tak chytit a uvidíte, že se vám také dostane do hlavy. Neklidné, progresivní death metalové album, které vás rozdrásá zevnitř! Hudba po okraj narvaná neklidnými mlhavými emocemi!
Asphyx says:
Like when you find footprints in the snow. Like when you watch a fall into the abyss. Like when you kneel with your hands clasped toward the sky, scratching your face until it bleeds, and the answer never comes. Like when you die and are reborn in an endless cycle of pain. It’s like crying at the graves of your ancestors. It’s like meeting a beautiful girl walking down a dark street. Ghosts? Demons? These were the first words that came to mind when I played the album “III” for the first time. I was sitting in complete darkness, and suddenly stories began to unfold before me.
I’d never heard of the band before, nor had I read any promotional materials. I just let the music wash over me. I savored the individual nuances, the massive and clear sound, and I eagerly examined the cover art, which also evoked a colorful palette of bizarre emotions within me.
EPITAPHE hails from France and has a knack for transporting me to other worlds and dimensions with their progressive death metal. I made a point of listening to their previous recordings as well, and I’d recommend you do the same. The work of these dark artists flows seamlessly from one album to the next. It would also be best to listen to this year’s album in one sitting. It builds in intensity gradually; it was written as a story or at least that’s how I perceive it. It captures the beauty of the moment, but also searing pain. The songs are very well written; they’re varied and interesting. At times, they cut into you like a freshly sharpened scalpel. At other times, they wrap you in the cold cobwebs of eternity. Great vocals, saxophone it all reminds me at first of a fragmented view into a kaleidoscope that, over time, comes together into a cohesive whole. Everything here fits perfectly into place. Of course, this isn’t an album for a first listen; it takes time, peace and quiet, a certain amount of patience, and above all, a good dose of imagination. Just wander through it, fall into the depths, float on the foamy waves of cool melodies. But watch out for who’s standing in the shadows. Sometimes the album just flows around me, letting my mind wander. Other times, it grounds me, steps on my neck, and suffocates me. It’s actually incredibly hard to describe all the feelings that accompany our encounters, but at the same time, something compels me to keep coming back and hitting play on my player over and over again. I once witnessed the sadness of an old clown; I’ve seen people die and be born. It all left its mark on me; it became a part of me. I feel the same way about the album “III”. Don’t overthink it just let yourself get swept up in it, and you’ll see that it’ll get under your skin, too. A restless, progressive death metal album that will tear you apart from the inside out! Music packed to the brim with restless, hazy emotions!
Tracklist:
01. Half-Light
02. Windswept
03. Spring Frost
04. Transient
05. Liminal
Line-up:
PB: Vocals, Saxophone
AG: Drums, Percussion
LB: Acoustic & Electric Guitars, Fretless Bass, Keyboards & Effects
Music by EPITAPHE
Lyrics by LB
EPITAPHE
Aesthetic Death
Gurgling Gore
