Občas potkám na svých toulkách v podzemí kapely, které jsem dosud neznal, ale zaujmou mě. Bývá to vždy podobné. Vidím někde zajímavý obal, poslechnu si pár ukázek a potom se k jejich hudbě po nějakém čase vrátím. Sedávám dlouhé hodiny v naprosté tmě a nechávám na sebe hudbu jen tak působit. Musí do mě zaseknout svůj dráp, přesvědčit mě na svoji stranu. O nahrávkách, které mě nebaví, píšu již velmi málo. Není čas ztrácet čas. Život je příliš krátký. Jsem stále obyčejný fanoušek, již skoro 35 let. Jednou takhle k večeru, když bylo moje město zahalené do smogu a mlhy, se začaly v ulicích objevovat přízraky.
Připomínalo mi to zombie apokalypsu. Na počítači jsem najel na obrázek kapely BASTARD OF BETHLEHEM. Zapnul jsem play a najednou jsem měl pocit, že moji duši zahalily temné mraky. Z reproduktorů ke mě začala ztékat zkažená krev. Ano, tohle je přesně death metal, který mám rád. Zajímavě napsaný a složený, s dobrým zvukem, se spoustou nápadů. Pánové navíc přidávají takový zvláštní neklid, který se mi krásně morbidně hodil k právě začínající děsivé scenérii.
Tahle dvojice tmářů, kteří tvoří BASTARD OF BETHLEHEM, pochází z Colorada a má na svém kontě již dvě dlouhohrající alba a dvě EP. Jedná se o muzikanty, kteří mají svůj zajímavý rukopis. Je slyšet, cítit, že dávají do skladeb kus sebe samých, vlastní srdce. Kdysi dávno, před mnoha lety jsem si dal soukromý osobní závazek, že právě podobné smečky budu podporovat. Vždy upřednostním předané emoce a celkový dojem, před technickým provedením. Tentokrát je ale v pořádku vlastně všechno. Zvuk, obal, ale hlavně nápady, kterých naleznete na albu opravdu velké množství. Dle mého skromného úsudku není novinka rozhodně albem na jeden poslech. Jednotlivé nuance vylezou na povrch až po nějaké době. Pro mě osobně je to velmi dobře, deska má pro mě delší trvanlivost a pokaždé, když se vrátím, tak objevím něco nového. Jako bych se díval na špinavou stoku, která vytéká z kanalizace rovnou do řeky. Plavou v ní nejen odpadky, ale také děsivé vzpomínky, nafouklá těla utopenců. Pokaždé, když je vidím, obejme mě chlad a mráz se mi dostane do kostí. Byli jste někdy na místech, kde se stalo něco hodně zlého? Cítili jste bolest? Tak přesně takhle zní i "Diseased, Wet and Waiting". Je mi velkou ctí, že vám mohu kapelu alespoň touto formou představit. Vše je zde velmi propracované, jednotlivé motivy sedí přesně na svých místech, skladby postupně gradují, mají v sobě vášeň i chlad. Nemohu tedy jinak, než vám album doporučit. Jakoby svět kolem mě obejmuly pevné pavučiny. Riffy se mi zadírají do mozku a já znovu a znovu zapínám play. Temný, chladný a neklidný death metal, který se vám zadře pod kůži! Budete strženi do hlubiny!
Asphyx says:
Sometimes, during my wanderings in the underground, I come across bands that I didn't know before, but which catch my attention. It's always the same. I see an interesting cover somewhere, listen to a few samples, and then return to their music after a while. I sit for hours in complete darkness and let the music wash over me. It has to sink its claws into me, win me over to its side. I write very little about recordings that I don't enjoy. There's no time to waste. Life is too short. I'm still just an ordinary fan, and have been for almost 35 years. One evening, when my city was shrouded in smog and fog, ghosts began to appear in the streets.
It reminded me of a zombie apocalypse. I clicked on a picture of the band BASTARD OF BETHLEHEM on my computer. I pressed play and suddenly felt as if dark clouds had enveloped my soul. Corrupted blood began to flow from the speakers. Yes, this is exactly the kind of death metal I like. Interestingly written and composed, with good sound and lots of ideas. The gentlemen also add a special uneasiness that fit beautifully with the terrifying scene that was just beginning.
This pair of obscurantists who make up BASTARD OF BETHLEHEM come from Colorado and already have two full-length albums and two EPs to their credit. These are musicians who have their own interesting style. You can hear and feel that they put a piece of themselves, their own hearts, into their songs. A long time ago, many years ago, I made a personal commitment to support bands like this. I always prioritize the emotions conveyed and the overall impression over the technical execution. This time, however, everything is actually fine. The sound, the cover, but mainly the ideas, of which you will find a great many on the album. In my humble opinion, this new release is definitely not an album for a single listen. The individual nuances only come to the surface after a while. For me personally, this is a very good thing, as the album has a longer shelf life for me and every time I return to it, I discover something new. It's like looking at a dirty sewer that flows straight from the drain into the river. Not only trash floats in it, but also terrifying memories, bloated bodies of drowned people. Every time I see them, a chill embraces me and frost gets into my bones. Have you ever been to places where something very bad happened? Did you feel pain? That's exactly what "Diseased, Wet and Waiting" sounds like. It is a great honor for me to be able to introduce the band to you in this way. Everything here is very well thought out, the individual motifs fit perfectly in their places, the songs gradually build up, they have both passion and coldness in them. I can't help but recommend this album to you. It's as if the world around me is enveloped in a thick web. The riffs get stuck in my head and I press play again and again. Dark, cold, and restless death metal that gets under your skin! You will be drawn into the depths!
Ruce špinavé od popela, tvář plná hebkých slz. Ztratit někoho blízkého bývá vždy niterně bolestivý zážitek. Odešel do nebe? Do jiné dimenze? Rozplynul se v temnotě? Narodí se jednou znovu, převtělí se? Navštíví mě? Těch otázek je mnoho a různá náboženství se na ně snaží odpovídat. Tentokrát se čeští epičtí black metalisté s nezaměnitelným rukopisem, věnovali příběhu mahavidjské bohyně Dhumavati, kterou Šiva odmítl a proklel, aby přijala podobu vdovy. Na novém albu budete sledovat příběh ženy, která byla zavržena po smrti svého muže. Její bolest a utrpení budou přímo hmatatelné. Z reproduktorů k vám poteče velké množství zlé krve, temnoty, chladu, naděje i hledání duchovní cesty.
Pokaždé, když jsem si nové album "The One, Who Is Made of Smoke" poslechl, tak jsem se usmíval. Jako mnich ve stádiu obrody, jako malé dítě, které poprvé spatřilo slunce a ucítilo jeho sílu. Novinka je, jak už to u téhle kapely bývá, velmi emotivní zážitek. Musíte být nastaveni na vesmírnou energii, musíte hledat naději v odlescích hladiny horského jezera. Potom pochopíte.
Těch nálad, různých odstínů, emocí, je opravdu velké množství. Doporučuji vám klid, samotu, okno otevřené do tmy a potom nové album vynikne nejvíce. Alespoň u mě to tak fungovalo. Jednotlivé motivy jsou složeny velmi precizně a zároveň působí vznešeně, vzdušně, s nadhledem i lehkostí. Jakoby ke mě hudba plynula tak nějak samozřejmě. Stačilo několik okamžiků (ano, seděl jsem v pochmurné továrně a zrovna se začalo rozednívat) a propadl jsem téhle nahrávce naplno. Byl to zásah přímo do mého podvědomí. S chutí jsem se vznášel na lehkých vlnách řeky věčnosti. Pochopil jsem, o čem kapela hraje, zpívá. CULT OF FIRE mají svůj rukopis, image, výraz, což jsou věci, které dnes zase tolik kapel nemá. Starodávná mytologie se zde potkává s black metalem. Je to činěno velmi zajímavým, neotřelým, citlivým způsobem. Z jednotlivých nápadů doslova tryská nadšení, hudba je zde pestrou paletou různých odstínů, které byly přetaveny ve skladby, které jsou chladné i žhavé zároveň. Nové album "The One, Who Is Made of Smoke" se pro mě stalo spíše mantrou, kterou jsem si odříkával a pomalu se dostával do stavu mezi sněním a bděním, který lze velmi těžko vysvětlit, než jen obyčejnou hudbou. Pochopíte jej, až strávíte s novým albem nějaký čas. U někoho možná ke vzájemnému přenosu nedojde, ale nezoufejte, fantazie a emoce nelze uchopit a zotročit. Musí přijít samy, stejně jako tahle nahrávka. Nesmím zapomenout také na vynikající zvuk, který dodává nahrávce na ještě větší uvěřitelnosti (Bruno Varea - mixing, mastering, Zdeněk Šikýř - remastering). O grafice ani motivu na obalu netřeba diskutovat (Eko Margon). Povedl se také na výbornou. Zmínit musím i pro black metal netypické nástroje jako Hammondovy varhany nebo djembe, které jsou nedílnou součástí téhle kapely a krásně doplňují jednotlivé skladby, stejně jako vokály. Nicméně, tohle album je nutné poslouchat jako celek. Nechat se jím unést, vnímat jej všemi póry celého těla, otevřít svoji mysl, nastavit se na stejnou vlnu. Potom se stanete doslova součástí transcendentálního zážitku. Ruce špinavé od popela, tvář plná hebkých slz. Ztratit někoho blízkého bývá vždy niterně bolestivý zážitek. Odešel do nebe? Do jiné dimenze? Rozplynul se v temnotě? Narodí se jednou znovu, převtělí se? Navštíví mě? Ta, která je tvořena kouřem a zakryla skutečnost, přišla, aby vám přinesla vznešený, majestátní i temný epický black metal! Kosmická mocnost extatické prázdnoty!
Asphyx says:
Hands dirty with ashes, face full of soft tears. Losing someone close to you is always an intimately painful experience. Has he gone to heaven? To another dimension? Disappeared into the darkness? Will he be born again one day, reincarnated? Will he visit me? These questions are many, and different religions try to answer them. This time, the Czech epic black metallers, with their unmistakable signature, have dedicated themselves to the story of the Mahavidian goddess Dhumavati, whom Shiva rejected and cursed to take the form of a widow. On the new album, you will follow the story of a woman who was rejected after the death of her husband. Her pain and suffering will be palpable. A great deal of bad blood, darkness, coldness, hope and the search for a spiritual path will flow from the speakers to you.
Every time I listened to the new album "The One, Who Is Made of Smoke" I smiled. Like a monk in a state of rebirth, like a little child seeing the sun for the first time and feeling its power. The novelty is, as it usually is with this band, a very emotional experience. You have to be attuned to the cosmic energy, you have to look for hope in the reflections of the surface of a mountain lake. Then you will understand.
There are a lot of moods, different shades, emotions. I recommend peace, solitude, a window open to the darkness and then the new album will stand out the most. At least for me it worked that way. The individual motifs are composed with great precision and at the same time they seem sublime, airy, and light. As if the music flowed to me somehow naturally. It only took a few moments (yes, I was sitting in a gloomy factory and it was just starting to dawn) for me to fall into this recording fully. It was a direct hit to my subconscious. I floated with gusto on the light waves of the river of eternity. I understood what the band was playing, singing about. CULT OF FIRE have their own signature, image, expression, which are things that not so many bands have today. Ancient mythology meets black metal here. It's done in a very interesting, novel, sensitive way. The enthusiasm literally oozes from the individual ideas, the music here is a variety of different shades that have been translated into songs that are cool and hot at the same time. The new album, "The One, Who Is Made of Smoke", became more of a mantra for me to recite to myself, slowly slipping into a state between dreaming and waking that is very hard to explain other than simple music. You'll understand it after you've spent some time with the new album. For some, the mutual transfer may not happen, but don't despair, imagination and emotion cannot be grasped and enslaved. They have to come on their own, just like this record. I mustn't forget the excellent sound that adds even more believability to the recording (Bruno Varea - mixing, mastering, Zdeněk Šikýř - remastering). There is no need to discuss the graphics or the motif on the cover (Eko Margon). It was also excellent. I have to mention also the untypical instruments for black metal like Hammond's organ or djembe, which are an integral part of this band and beautifully complement the individual tracks, as well as the vocals. However, this album must be listened to as a whole. Let yourself be carried away by it, feel it through all the pores of your body, open your mind, set yourself on the same wave. Then you will literally become part of a transcendental experience. Hands dirty with ash, face full of soft tears. Losing a loved one is always a viscerally painful experience. Has he gone to heaven? To another dimension? Disappeared into the darkness? Will he be born again one day, reincarnated? Will he visit me? The one that is made of smoke and obscured reality has come to bring you sublime, majestic and dark epic black metal! The cosmic power of the ecstatic void!
tracklist:
01. Loss
02. Mourning
03. Anger
04. Dhoom
05. Blessing
06. Joy
07. There Is More To Lose
band:
Vladimír Pavelka - Guitars, Bass, Keyboards, Sitar
Vojtěch Holub - Vocals, Lyrics
Peter Heteš - Drums
Natalie Koskinen - Vocals (clean) (on tracks 3 and 4)
Bylo velmi zajímavé sledovat, jak se mění jeho tvář. Jakoby měl v sobě něco zlého, ďábelského, co pomalu vylézalo na povrch. Kdysi tak milý a usměvavý, dnes s pokřivenou tváří a pohledem bestie. Každý z nás v sobě nosíme něco temného a divokého, ale dokážeme se ovládat. On nechal svoje pudy vylézt na povrch. Ve sklepě pod kostelem si udělal mučírnu. Na zdech nakreslené pentagramy, oltář od krve. V hlavě se mu usadila nesnesitelná myšlenka, že hlídá vstup do pekla. Další z padlých kněží, další, který propadl šílenství.
Jeho válka s nebem započala v dobách, kdy poprvé slyšel hudbu od démonů DIOCLETIAN z Nového Zélandu. Pokud sledujete tvorbu téhle smečky dlouhodobě, tak asi víte, že je jejich hudba nasáklá zkaženou krví, že smrdí sírou a odkazuje se v ní na pradávný black death metal. Letošní novinka není výjimkou, je volným pokračováním předešlých děsivých představ.
Válka, apokalypsa, násilí, anti náboženství, to jsou základní témata textů a obsah skladeb. Hudebně je to potom opět divoká a šílená jízda přímo do pekla. Pánové jsou nekompromisní, rychlí, s ničím se moc nepářou. Jedovatý vokál se vznáší nad pobublávající basou, která v některých momentech evokuje rytmy známé z toho nejhlubšího podsvětí. Základem jsou potom ostré, kosti drtící riffy, které ve zničujících vírech vytvářejí pochmurně smradlavou atmosféru. Pro fanoušky třeba takových PSEUDOGOD, PROCLAMATION, GRAVE MIASMA, ARCHGOAT, IGNIVOMOUS, LVCIFYRE, WITCHRIST, TEITANBLOOD, IMPETUOUS RITUAL je nové album "Inexorable Nexus" víceméně povinností. Ona to vlastně ani není hudba jako taková, jedná se spíše o starodávný blasfemický rituál, u kterého samozřejmě všichni zemřete krutou smrtí. Naleznete zde chorobný, plesnivý zvuk, jednoduchý, ale jasně zřetelný obal. Budete se modlit k temnotě. K obráceným křížům. Schválně si někdy zkuste nové album vzít s sebou, až půjdete do starých katakomb. Jen si dejte pozor, aby se některé rakve samy nezapálily. Při poslechu téhle desky opravdu hrozí samovznícení. Jako bych byl ve středověku a díval se na hořící hranici. Nadšený dav, utrpení kněze, který propadl peklu. Oheň olizuje nebohé tělo a jeho duše je navěky ztracená, amen. Dalo by se také napsat, že jsem od DIOCLETIAN dostal přesně to, co jsem si přál. Na zdech nakreslené pentagramy, oltář od krve. V hlavě se mi usadila nesnesitelná myšlenka, že hlídám vstup do pekla. Starodávnými chorobami nasáklý blasfemický black death metal! Budete ukřižováni hlavou dolů! Inferno!
Asphyx says:
It was very interesting to watch his face change. It was as if he had something evil, devilish, slowly coming to the surface. Once so sweet and smiling, now with a twisted face and the look of a beast. We all carry something dark and savage inside us, but we can control ourselves. He let his instincts come out. He made a torture chamber in the cellar under the church. Pentagrams drawn on the walls, blood on the altar. The unbearable thought that he was guarding the entrance to hell. Another fallen priest, another one who'd gone mad.
His war with heaven began when he first heard the music of the demons of DIOCLETIAN from New Zealand. If you've been following the work of this pack for a long time, you probably know that their music is soaked in corrupted blood, that it reeks of sulfur and references ancient black death metal. This year's new release is no exception, a loose continuation of previous horrific imaginings.
War, apocalypse, violence, anti-religion, these are the basic themes of the lyrics and the content of the songs. Musically, it is again a wild and crazy ride straight to hell. The gentlemen are uncompromising, fast, they don't fight with anything. Venomous vocals soar over a bubbling bass that at some points evokes rhythms familiar from the deepest underworld. The foundation is then laid by sharp, bone-crushing riffs that create a grimly fetid atmosphere in devastating swirls. For fans of the likes of PSEUDOGOD, PROCLAMATION, GRAVE MIASMA, ARCHGOAT, IGNIVOMOUS, LVCIFYRE, WITCHRIST, TEITANBLOOD, IMPETUOUS RITUAL, the new album "Inexorable Nexus" is more or less a must. It's not really music as such, it's more of an ancient blasphemous ritual, where of course you all die a cruel death. Here you will find a morbid, moldy sound, a simple but clearly distinct cover. You will pray to the darkness. To inverted crosses. Try taking the new album with you sometime when you go to the old catacombs. Just be careful some of the coffins don't set themselves on fire. There really is a risk of spontaneous combustion when listening to this album. It's like being in the Middle Ages and looking at a burning pyre. An enthusiastic crowd, the suffering of a priest who's gone to hell. Fire licks the poor body and his soul is lost forever, amen. You could also write that I got exactly what I wanted from DIOCLETIAN. Pentagrams drawn on the walls, an altar of blood. The unbearable thought of guarding the entrance to hell settled in my mind. Ancient disease-soaked, blasphemous black death metal! You will be crucified upside down! Inferno!
Recenze/review - DIOCLETIAN - Amongst the Flames of a Bvrning God (2019):
Někdy si připadám, že jsem svázaný a bezmocný. Ze všech stran na mě útočí lži a přetvářka. Zarývají se mi postupně do mozku, ocitám se pomalu na hranici šílenství. Potřebuji dávku nějaké extrémní, šílené muziky. Něco, co mi obrazně vystřelí mozek z hlavy, něco, u čeho mi bude krvácet z uší. Možná nás jednou najdou, jak sedí naše mrtvoly vyděšené i po smrti. S telefony v rukou.
Dnešní svět je, stejně jako vždycky byl, náročný a děsivý. Záleží na každém z nás, na naší povaze. Ztratili jsme základní pud sebezáchovy. Nebo ne? Nezbývá nic jiného, než si narvat novou desku FULL OF HELL pod tlakem do hlavy. Nechat si mozek poškodit ostrými riffy, maniakálním vokálem i bicími, u nichž každý úder bolí, jako hřeb zatlučený do vaší lebky. Masakr!
I letos je to extrém, které mnohé vyděsí. Je to tak dobře, tohle je hudba pro silné jedince, pro lidi, kteří se rádi nechávají unášet na krvavých vlnách šíleného tornáda riffů. Skladby mají temnou a děsivou atmosféru. Přikovají vás na zeď, rozsekají na malé kusy. Jakoby mě opravdu někdo zavřel do starého sklepení a pomocí nahrávky "Coagulated Bliss" na mě prováděl stejné pokusy, které se provádějí i na zvířatech. Tohle je hudba z jatek, z piteven, z patologických sálů, z domů plných šílenství. Skladby jsou doslova nasáklé chorobami. Stačí jen přidat hlasitost a vředy samy popraskají. Svět má i svoji temnou stránku, před kterou zavíráme oči. FULL OF HELL vytáhli na povrch spoustu zkažených myšlenek. Okořenili je hromadou svých nápadů, surovým, drsným zvukem a podávají vše na víku od rakve. Chcete si nechat rozdrásat obličej do krve? Tak potom neváhejte ani chvilku. Hraje se zde pro vás i pro všechny fanoušky třeba takových NAILS, TRAPM THEM, PIG DESTROYER, NAPALM DEATH, PRIMITIVE MAN, THOU, ALL PIGS MUST DIE, THE BODY. Až budeš stát jednou v koupelně se žiletkou v ruce, neřezej svoje žíly. Poslechni si raději tuhle desku a uvidíš, že se ti uleví úplně stejně. Pánové nadále posouvají hranice a překračují je svým nezaměnitelným způsobem. Nezbývá nic jiného, než přidat hlasitost a shořet v pekle. Někdy si připadám, že jsem svázaný a bezmocný. Ze všech stran na mě útočí lži a přetvářka. Zarývají se mi postupně do mozku, ocitám se pomalu na hranici šílenství. Potřebuji dávku nějaké extrémní, šílené muziky. Něco, co mi obrazně vystřelí mozek z hlavy, něco, u čeho mi bude krvácet z uší. Masakrující grindcore, powerviolence, noise death metal, který vás rozemele na prach! Lavina černé energie!
Asphyx says:
Sometimes I feel tied down and helpless. Lies and dissimulation assault me from all sides. They're slowly digging into my brain, and I'm on the verge of madness. I need a dose of some extreme, crazy music. Something that will figuratively blow my brains out, something that will make my ears bleed. Maybe one day they'll find us sitting our dead bodies scared even after death. With phones in their hands.
Today's world is, as it always has been, challenging and frightening. It depends on each of us, on our nature. We've lost the basic instinct for self-preservation. Haven't we? We have no choice but to cram the new FULL OF HELL record into our heads under pressure. Let your brain be damaged by the sharp riffs, the maniacal vocals and the drums, where every beat hurts like a nail driven into your skull. Massacre!
Again this year, it's an extreme that will scare many. It's just as well, this is music for strong individuals, for people who like to get carried away on the bloody waves of a crazy tornado of riffs. The tracks have a dark and eerie atmosphere. They'll nail you to the wall, chop you up into little pieces. It's as if someone really locked me in an old basement and used the recording of "Coagulated Bliss" to perform the same experiments on me that are performed on animals. This is music from the slaughterhouse, the autopsy room, the pathology room, the madhouse. The songs are literally soaked in disease. Just turn up the volume and the ulcers will burst. There's a dark side to the world that we turn a blind eye to. FULL OF HELL have brought to the surface a lot of corrupted thoughts. They've spiced them up with a bunch of their own ideas, a raw, gritty sound and served it all up on a coffin lid. Want to get your face bloodied? Then don't hesitate a moment. Playing here for you and for all fans of such as NAILS, TRAPM THEM, PIG DESTROYER, NAPALM DEATH, PRIMITIVE MAN, THOU, ALL PIGS MUST DIE, THE BODY. Once you're standing in the bathroom with a razor in your hand, don't cut your veins. Listen to this record instead and you'll see that you'll feel the same way. The gentlemen continue to push boundaries and cross them in their own unmistakable way. There is nothing to do but turn up the volume and burn in hell. Sometimes I feel tied down and helpless. Lies and hypocrisy assault me from all sides. They're slowly digging into my brain, and I'm on the verge of insanity. I need a dose of some extreme, crazy music. Something that will figuratively blow my brains out, something that will make my ears bleed. Massacring grindcore, powerviolence, noise death metal that will grind you to dust! An avalanche of black energy!
Recenze/review - FULL OF HELL - Garden of Burning Apparitions (2021):
.jpg)