DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

úterý 9. května 2017

Interview - PERVERSITY - PERVERSITY is death metal from heart and always will be.


Interview with Slovak death metal band - PERVERSITY.

Translated by Markéta, thank you!

Answered Dodi and Kazateľ.

Recenze/review - PERVERSITY - Idolatry (2017)

Ave PERVERSITY! You have recently released your fresh new album “Idolatry”. I am really excited about it. How are the reviews and feedbacks? How about fans and critics?

Dodi: Hi, Jakub! The reviews are very good from all sides and we feel that there is a higher interest of our band now. This album took us a lot of time and we worked really hard on the sound and making of each song. I believe that “Idolatry” will be known as good album in the archive of the scene.


How did you compose songs on “Idolatry”? How did the process go? Who is the author of your music?

Dodi: Usually it all happens spontaneously in our rehearsal room. I bring the basic lines and the songs´ structures. Other ideas and new guitar riffs are brought by the others. Then we work together until it is done. When we are satisfied with the power and darkness of the songs it is the best feeling of the band.

The sound of the album is great. It is cold, dark and sharp at the same time. Which studio did you chose for recording? Were you able to have some comments on the final sound and mastering?

Dodi: The progressive recording process was really helpful for us. Everything was done by Mr. Martin Barla who is a drummer in Poprad´s band ASTAROT who has his own home studio. We worked with distributed forces and we had a lot of time off from each layer. The basic mix and master was worked by all of us. We are glad that finally the guitars are readable and deep. We wanted to have the real death metal sound, nothing clear but also modern at the same time. We are satisfied.

Who is the author of the lyrics and what are they about? Where do you find your inspiration?

Kazateľ: I do the lyrics. The title of our album tells you what the lyrics are about. This time I chose idolatry for your album. Basically, it is about worship of an idol or physical object as a representation of God. All religions strongly banned this idol. It can include making any kind of religious personality or other religious being such as prophets, saints and spirituals. Creating a symbols of any person or animal, using religious or secular symbols. The name of the album “Idolatry” refers also to the false Gods. Man can do idolatry anytime he bows, kneel or worship a stature of a different God or demon instead of the Christian God. This is my own point of view on various expressions of worshiping forbidden Gods, idols, cults or rituals. Basically, I have moved in my topics closer to the evil, confusion and darkness which are the things people have been afraid of for 2000 years.


You have always had a great covers of your albums. Do you take a special care about your covers? Who is the author of “Idolatry” cover?

Kazateľ: Thank you for that. You are right, we take a special care about the graphical handle of our albums in case of the cover or even the inside of the booklet. We have our professional designer – he is my younger brother Peter who is known as DigitalWortex. We have been working with him since our third album “Beyond The Reach Of Heaven”. We always tell him all the detail about the design either about my vision or he does everything on his own. Then I give him lyrics so he can be inspired when he is creating the design – either to each song or to the cover.

Dodi: We wanted to have music and the cover in some kind of a connection and to have the final product as “our” representative album.



The new album was released by Metal Age Production. Why did you chose this label and are you satisfied?

Dodi: MAP have been in this scene since 1993 and they are respected. I felt that we needed a support from abroad but also in here. MAP are a part of German EMP distribution so I know that our CD will go where we need it to go. It might even go to “ordinary” metal fans who do not just sit online and do not have the access to the underground. I have to say that Lavadome were interested and I was not sure what to do about it. In the end we are good friends and everything worked out very well. I am glad that this time we can think about LP edition, new T-Shirts and so on. The contract is signed but it is also about the trust. And the guys from MAP are metal fanatics which is even better.

I think that “Idolatry” would look great on vinyl. Have you thought about it? How is your relationship to vinyl and their sound? Are you a collector?

 Kazateľ: We think about releasing the album on vinyl but everything needs time. About LPs, nothing is better than their sound. I am a fan and collector. I love the smell of asphalt. Even when you hold the perfect big cover, my feelings are hard to describe. I think you know exactly what I mean.

Dodi: I will be happy when it happens. I hear from all sides that we as 21 years old band should have an LP and that Idolatry album wants it even more. Personally I think that it will happen no sooner than in 2018.


You play a typical, classic old death metal. You have never did anything different, you are “orthodox”. Personally, that is why I like your work so much but have you ever thought about doing something different, to spice PERVERSITY up?

Dodi: PERVERSITY is death metal from heart and always will be. We don´t think about it and that is how it is. I can imagine playing punk-grind but it would have to be a different project to just have a fun. In the past, we had some small jazz elements and rock moods. Now, we are too old.

Kazateľ: Personaly, I cannot imagine playing anything different. You know, this kind of music is something which you have to love with your heart and soul. It is a passion which recharges our batteries. As Dodi said, we are old band who is at the same wave. And if I am not wrong, in the past we had some smaller projects like Hnilobný Zákusok and Constipation. These were more grind in case of style. They were short projects but there are some records.

Nowadays, people download music online and they only use its digital form. How do you feel about this issue? I would like to know your opinion as a musician.

Kazateľ: The presentation of music via bands to fans is different. When there were mp3 formats for the first time, many labels and interprets did not wanted it. They said that these formats kill music and so on. They were actually right at some points but on the other hand thanks to mp3 there were more people who were able to listen to albums. I downloaded mp3s like crazy and sometimes I do that even now. When I really like a record I just go and by the physical copy and the mp3 goes to the trash. So personally, I like this new trend. But it is always about people and their approach. They either download the music and have it in their phones or players and they are a consumers of the digital form and that is it, or they after that buy the physical copy in CD, LP and they support their favourite band.

In a last few years there have been some young bands who try to play “old school death metal”. The majority is not very successful at this but there are some new good bands who realized what the music is about. Do you have any favourite band which is, from your opinion, able to make the “good old days” alive again?

Kazateľ: On one side it is good that there are new bands who wants to play the “old school death metal”, but on the other side there is too much of those. And the quality is not that great. Of course, even in 80s and 90s when the death metal was on peak, there were a lot of bands who played bad quality music. Today, they are legends who are googled by fans and people buy them on stock exchanges, and so on. Personally, I don´t like that. I know that my opinion might be different from other people but that is how I feel. My favourite bands are no longer together or they stopped playing death metal. Sometimes some smaller band surprise the scene but there is not enough of those. The only band I really like is BRUTALLY DECEASED. Every album is great.


Are there any albums which have caught your attention recently?

Kazateľ: Hm, good question. Since my musical taste is very wide from heavy to grind, and I also like other music styles like neo-folk and so on. So right now I like BRUTALLY DECEASED, HERETOIR, NECROBLOOD, RITUALIZATION, MEMORIAM, MILKING THE GOATMACHINE. And I am waiting for albums by MERRIMACK and SÓLSTAFIR.

Dodi: I really like the good old 90s albums. The last ones are BENEDICTION-The Grand Leveller, hehe. From the new ones MERCYLESS and SVART CROWN are great!

What are PERVERSITY´s plans for the next few months? Are you going to have any Czech Republic concerts?

Dodi: We would like to go back to Czech Republic. The last time we were there was in DEADLY STORM in Božkov and it was great. We only have a few dates for this year and we want to have more. We want to invite organizers that we would like to go somewhere.

Kazateľ: Right now, we are focusing more on the promotion of the new album. And as Dodi said we have planned some events – small concerts or summer festivals. Personally, I really liked playing in the Czech Republic. I have a lot of friends there from Brno to Pilsen. So I would like to go back, for sure!

Thank you for interview.



HORRIBLE CREATURES se hlásí se svým debutovým albem "Pitfall", které je nyní volně dostupné k poslechu!


Thrash/death metalové kvarteto Horrible Creatures se hlásí se svým debutovým albem "Pitfall", které je nyní volně dostupné k poslechu formou full-stream na YouTube kanálu kapely. Dále také na Bandzone profilu a Bandcamp, kde je deska k prodeji jak digitálně, tak fyzicky. 





Booking - horriblecreatures01@gmail.com

pondělí 8. května 2017

Recenze/review - ERUPTION - Cloaks of Oblivion (2017)


ERUPTION - Cloaks of Oblivion
CD 2017, Xtreem Music

Někdy si říkám, že musí být někde nějaký vypínač, který všechnu tu lidskou beznaděj vypne. Možná jsme jen vtipem, rodem, určeným na pokusy. Kdo ví? 


Sci-fi tématikou se zabývají na svých deskách i slovinští melodičtí thrasheři ERUPTION. Kapela, hrající od roku 2004 ve stylu SANCTUARY, TESTAMENT, EXODUS, ARTILLERY, DEATH ANGEL, MEGADETH, FORBIDDEN. Sedím si takhle v autě, přehrávám si letošní novinku "Cloaks of Oblivion" stále dokola a říkám si, že přesně takhle by se to mělo dělat.





"Cloaks of Oblivion" je promyšleným, inteligentně zahraným albem, které osloví spíše starší ročníky. Skladby mají hlavu a patu, nejedná se o žádný prvoplánový nátěr, ale o velmi vkusné hraní si s melodiemi, s rytmy, se slovy. Odsýpá to pěkně, deska má drive, takové to příjemné vyznění, které mám u dobrých nahrávek tolik rád. Cítím zde velkou sílu, nadšení, odhodlání a perfektní řemeslnou zručnost. Skladby si mě postupně podmanily, omotaly mě předivem plným chladu a najednou jsem se koukal na to lidské pinožení s nadhledem. Novinka je vřelým, mnohdy bolestivým thrash metalem, který ocení hlavně všichni hledači skvělých harmonií. Osobně jsem z nahrávky nadšen a obrovsky si ji užívám! ERUPTION rules!


sumarizace:

Přiznám se, že tolik energie, síly a skvělých melodií jsem nečekal. Slovinští thrasheři ERUPTION na své novince "Cloaks of Oblivion" předvádějí v podstatě dokonalý thrash metal. Kapela ukázala všem jak se to má pořádně dělat. Nedá se nic dělat, musím se této legendě poklonit až k zemi. "Cloaks of Oblivion" je albem, kde si dávají rande melodie s elektrickou energií. Nahrávka doslova srší, září, pálí a neskutečně řeže! Vynikající album, které vás knock - autuje už v prvním kole! Skvěle! Slovinský thrash metal té nejvyšší kvality! ERUPTION rules!

Asphyx says:

I have to say that so much energy, strength and great tunes I didn't expect. Slovenian thrashers ERUPTION on their new album "Cloaks of Oblivion" present in fact perfect thrash metal. Band showed everyone how should it be really done. There's nothing to do, I have to bow down this legend to the ground. "Cloaks of Oblivion" is the album where tunes and electric power have a date. The recording sparkles, shines, burns and cuts unreal! Excellent album that will knock - out you in the first round! Great! Slovenian thrash metal of the highest quality! ERUPTION rules!


ERUPTION lineup
Klemen Kalin – vocals
Andrej Cuk – guitars
Grega Kamenšek – guitars
Nika Krmelj – bass
Ivan Cepanec – drums

BAND INFO:

Recenze/review - VIRULENT DEPRAVITY - Fruit of the Poisoned Tree (2017)


VIRULENT DEPRAVITY - Fruit of the Poisoned Tree
CD 2017, vlastní vydání

Zavřeli mě do místnosti a řekli mi, že mě budou mučit. Rozsvítili ostrá světla, abych nemohl spát a z reproduktorů pustili technický death metal. Chvíli mě třeštila hlava a bolel celý svět, ale za pár hodin jsem si zvykl a veškeré mučení se minulo účinkem. 

Ano, je to tak. Se šílenci VIRULENT DEPRAVITY to jinak ani nejde. Na první poslech je jejich novinka "Fruit of the Poisoned Tree" nestravitelná, přetechnizovaná, chaotická, zběsilá a může spustit duševní chorobu. Jenže se stačí pořádně zaposlouchat, věnovat albu čas a pak budete odměněni vynikajícím zážitkem. Odehrává se sice na samé hraně "srozumitelnosti", ale je také prostředkem pro objevování nových zákoutí extrémního metalu.

 

"Fruit of the Poisoned Tree" je velmi volně inspirováno kapelami, jako jsou třeba SPAWN OF POSSESSION, FIRST FRAGMENT, ORIGIN, ARCHSPIRE. Jedná se samozřejmě spíše o záležitost pro pár fajnšmekrů, pro ty, kdo rádi ochutnávají ze stromu poznání. Co na tom, jak už z názvu desky vychází, že jsou všechny plody otrávené? Tohle je preludium, neuchopitelná změť riffů, úprkových bicích, neklidu, maniakálního výraziva a hráčské dovednosti. Občas (nebo spíše častěji) vítězí předvádění krkolomnosti před kompozicí, ale ta touha jít dál, objevovat, je svým způsobem velmi nakažlivá. Technické death metalové album, u kterého budete mít pocit, že zvítězila myšlenka nad hmotou. Velmi dobře!


sumarizace:

VIRULENT DEPRAVITY nám letos přinášejí ochutnávku toho nejkvalitnějšího technického death metalu. Pokud se zaposloucháte pozorněji, najednou zjistíte, že jste spolu s kapelou jedno tělo i mysl. Muzika je sice složitá, náročná a spletitá, ale obsahuje v sobě určitý, velmi přitažlivý neklid. Nálada celého alba je chladná, ale zároveň přitažlivá. Jakoby v sobě hudba obsahovala nějakou magickou formuli. Poslouchat doporučuji s čistou a otevřenou myslí. Pak vynikne tahle ledová technická krása nejlépe. Nezapomíná se ani na melodie. A teď už mě prosím nechte, než abych psal slova, budu raději poslouchat. Inteligentní technický death metal, zahraný s noblesou! Wov!

Asphyx says:


VIRULENT DEPRAVITY published a taste test of the technically highest quality death metal. If you listen to it carefully I will realize that you are the one with this band – one body, one mind. This music is complicated, ambitious and complex, however it has some kind of a restlessness which is very magnetic. The mood of this album is very cold but very magnetic. It feels like it has some kind of magical formulation inside. I would suggest listening to it with an open and clear mind. Than you can feel the cold technical beauty. They don´t forget melodies. And now, let me go please, more than write a words I would prefer listening to this album. Intelligent technical death metal which is played with a nobleness. Wow! 

Tracklist:
1. Serpentine Messiah
2. Spineless Obedience
3. Your Demise
4. Desecrating Eden
5. Fruit of the Poisoned Tree
6. Bad Drug
7. Beyond the Point of No Return
8. Only Human
9. Mechanized Defilement
10. Crushed by Futuristic Filth

Line Up:
Colin Butler – Composition / Guitar / Bass / Vocals
Malcolm Pugh – Guitar (Inferi, ex-Entheos)
Kévin Paradis – Drums (Svart Crown, Benighted)

http://www.theartisanera.com/
https://theartisanera.bandcamp.com/album/fruit-of-the-poisoned-tree
https://virulentdepravity.bandcamp.com/album/fruit-of-the-poisoned-tree
https://www.facebook.com/virulentdepravity/?fref=ts
https://www.facebook.com/TheArtisanEra/?fref=ts

neděle 7. května 2017

Recenze/review - PALLBEARER - Heartless (2017)


PALLBEARER - Heartless
CD 2017, Nuclear Blast

U nás před domem mě zase lákají čerstvé květy zla. Každý, kdo je vnitřně ošklivý, jako by si do nich odplivl a předal jim kus své zlé krve. Utrhl jsem kytici z těchto rudých rostlin a dal ji doma do vázy. Nechtěl jsem, aby se soužili další lidé, nechtěl jsem smrt, utrpení, nechtěl jsem smutek, chtěl jsem jen obyčejně žít. 

Smíchejte temnotu, doom metal, smrt a zimomřivost do jedné desky, opatřete ji zajímavým obalem a nechte kolovat. Kolik z vás se napije z kalichu hořkosti? Kdo pochopí nicotu? Kdo je natolik otevřený, aby pochopil Smrt? Američtí PALLBEARER jakoby na své nové, absolutně vynikající desce "Heartless" pokládali tisíce otázek. Drsně, syrově a zároveň vznešeně a zemitě. A já chodím každý den s touhle deskou na uších, hledajíce další květy zla.



"Heartless" je stylově převážně pomalým albem, které tiká v rytmu vašeho srdce. Je odkazem PINK FLOYD, BLACK SABBATH, WHILE HEAVEN WEPT, KHEMMIS, 40 WATT SUN, ale i třeba MASTODON. Je zvláštní ze své podstaty, z vlastního bytí. Ovane vás, zlehounka pohladí, zašeptá pár příjemných slov a pak rozdrtí zatěžkanými riffy. Těch emocí, nálad a roztodivností je na desce nepřeberné množství. Připomíná mi nějaký živý, dosud neznámý organismus, který se stále mění, rozpíná, třaská, puká, žhne, pálí a zároveň podchlazuje, uklidňuje, umrtvuje. Může se člověk zamilovat do hudby? Mou odpovědí je nová deska PALLBEARER.



sumarizace:

PALLBEARER jsou pro mě něco jako zjevení, setkání s nadpřirozenem. Jakoby povstali staří válečníci, chopili se svých nástrojů a stvořili v podstatě dokonalé dílo. Časté střídání rytmů, pestrost nálad. Jednou veselí, až rockově nespoutaní, jindy naléhaví jako sama smrt. Muzika z vyšších sfér, progresivita zahraná s neskutečnou samozřejmostí. A teď už mě prosím nechte, jsem příliš pohroužen, stržen a dochází mi slova. Cítím se slabý, bezbranný a zároveň s obrovskou silou v žilách. Tohle dokáže jenom hudba s velkým H. Hudba dotýkající se samotného vesmíru. Je nepatřičné psát o doom metalovém albu, že je krásné, ale tady mě jiné výstižnější slovo nenapadá. A Bůh řekl, jděte a poslouchejte doom metal! Vznešeně úžasné album!


Asphyx says:

PALLBEARER are for me like a revelation, meeting with the supernatural. It is like the old metal warriors riced, took their instruments and created a perfect work in factFrequent changing of rhythms, variety of moodsOne's lucky, rock unbridled, on the other side urgent like the deathMusic from the higher spheres, progressiveness played with incredible commonplace. If you want the modern definition of the word doom metal, listen to "Heartless"Music touching the universe itself. And God said, go and listen to doom metal! Nobly awesome album!

Tracklist:
01. I Saw the End
02. Thorns
03. Lie of Survival
04. Dancing in Madness
05. Cruel Road
06. Heartless
07. A Plea for Understanding

band:
Brett Campbell - Vocals/Guitar
Devin Holt - Guitar
Joseph D. Rowland - Bass
Mark Lierly - Drums

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE: Příběh devadesátý první - Dědovo poslední cigáro


Příběh devadesátý první - Dědovo poslední cigáro

Byli jsme na víkend s Káčou u babičky a dědy v Jizerkách. Tančili jsme za světla pohasínajících lamp dole ve vsi nekonečný tanec dvou zamilovaných. Pak ulehli nahoře do studeného pokoje, do peřin plných peří. Divočina, až roztržená látka vypustila ven bělostné pápěří. Smáli jsme se tomu a usnuli znavení, spokojení, šťastní.

Jenže život je divnej, to už jsme dávno věděli. Jakoby pokaždé, když se člověk rozplývá štěstím, dostal najednou ostrou ránu osudu. Probudil mě jekot. Šílený, připomínal sirénu. To má milá babička volala o pomoc. Dole pod barákem seděl schoulený do sebe samého - scvrklý, na své oblíbené lavičce, stále ještě s cigaretou Clea v ruce, s oharkem, který pomalu dohoříval, stejně jako jeho život - děda zemřel. Nevěděli jsme, že odpoledne, když jsme se toulali po lesích a trávili přirážením jeden do druhého čas na mechu, musela babička běžet k sousedce zavolat záchranku. Doktoři v Jablonci nad Nisou odhalili náběh na infarkt.

Děda byl ale přírodní člověk, žijící celý život na horách. Nikdy předtím u doktora nebyl, naposledy u odvodu na vojnu. Léčil vše bylinkami, rumem a drápaninou. Místo léků špek a cibuli, na nachlazení tuny medu. A k tomu ty prokletý cigára. Utekl jim ještě v noci, děsily ho asi bílé zdi nemocnice i vlající pláště lékařů a tak šel pěšky přes kopec a sedl si jako vždy na vlastnoručně vyrobenou lavici a čekal tam, aby babičku nebudil, čekal na smrt. 

Bolela mě hlava a šla na mě šílená úzkost. Dědu jsem miloval, jak to jen vnuci umí. Byl mým lesním mužem, chlapem, který uměl věci, které nikdo jiný nezvládl. Zabil králíka jedním úderem, vykuchal s klidem jelena, foukal a mačkal nádherné skleněné zázraky. A dával mi pít šťávu z domácí rybízovky, přešlé mrazem - to se muselo, jinak by to bylo "kejslý". Za zaprášenými nástroji v driketě míval lahve s rumem, ke kterému mi dával vždy jen čuchnout, ovanout mě tou vůní a smál se mi, když jsem se ošklíbal. Byl jsem malej smrad a zbožňoval jsem ho jako boha z dávných dob, zosobnění chlapáctví, upřímnosti, dobroty.

Vozíval jsem mu na kárce z konzumu lahváče, ke konci spolu s Kačkou. A babička nadávala a schovávala mu kartony cigaret na místa o kterých děda stejně věděl. A teď tam sedí, v ruce posledního čvaňháka a já na ten smutný pohled nezapomenu do své smrti - dívá se na mě, i když má zavřené oči. Káča brečela, nikdy nikoho mrtvého neviděla a babička ztratila řeč. Bylo mi sedmnáct a zůstal jsem poslední chlap v domě, alespoň do doby, než přijeli naši.

Ležel tam v posteli, musel jsem ho odtáhnout z lavičky sám a měl snad dvě stě kilo. Bylo to takové moje poslední rozloučení. Nebrečel jsem, to přišlo až večer, když ho odvezli funebráci a mě to všechno došlo. Šli jsme se s Káčou projít, museli jsme na vzduch a vzali jsme si dvě lahve drápaniny. Máma a táta s babičkou doma oplakávali a vzpomínali, ale my museli s mojí modrou džínovou vílou ven. S dědou odešel velký kus všeho dobrého z mého života. Jakoby jeho smrt předznamenala věci následující. O těch ale ještě nechci psát, ještě nedozrál čas.

Ne, po půlnoci jsem v kaštanové aleji, na naší oblíbené procházkové stezce, jsem nebyl už tím drsným metalistou, vtipálkem za každou cenu, ani sprostým básníkem. Byl jsem jen malej kluk, který ztratil dědu, kterého tolik obdivoval. Zajímavé je, že i dnes, po mnoha mnoha letech, kdy jsou všechny rány zahojeny pomíjivostí, vzpomínám na všechny jeho průpovídky, srandy, hlášky, drsný ruce, vůni tabáku, rozžhaveného skla a sladké šťávy z rybízu, tolik rád. 

Řval jsem jak želva a mezi vzlyky líbal Káču, která na tom byla úplně stejně jako já. Slaná chuť slz, proložená drápaninou. Opili jsme se do němoty. Nemohl jsem skoro chodit a Káča měla co dělat, aby mě dovedla domů - padal jsem jí pořád na zem, válel se po kypré půdě, po které chodíval ON se psem (vždycky měl českého fouska) do lesa a pořád si pamatuji tu shnilou chuť listí, do kterého jsem vzlykal. Pak už jsem po dědovi nikdy nebrečel, protože chlapi přece nepláčou. Ani na pohřbu, kde stříleli lesníci z pušek, troubilo se na lesní roh a babička byla bíla jako stěna. 

Pokaždé, když jedu kolem bývalého baráku mých prarodičů, mám neodbytný pocit, že tam děda pořád sedí. Žmoulá v ruce cigáro, pod lavičkou ve stínu schované pivo a koženou umolousanou zástěru jako každý sklář hozenou vedle sebe. Podřadím, protože je to v kopci a přidám na CD přehrávači hudbu pořádně nahlas. To aby mi nikdo moc nerozuměl. Mívám totiž zastřený a rozrušený hlas.

Tahle povídka je pro tebe dědo. Škoda, že tu nejsi, dali bychom si špek, dneska už i já pivo a pokecali bychom o životě. Jen tak, s rozvahou, hezky po chlapsku.

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 6. května 2017

Report, photos, video - NAPALM DEATH, BRUJERIA, POWER TRIP, LOCK UP, ÜBERGANG - Brno, Fléda - 5. 5. 2017

- author of photos Jakub Asphyx

VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
https://www.youtube.com/user/jakubasphyx/videos

Place: Brno, Fléda - http://www.fleda.cz/
Promoters: Obscure promotions - http://obscure.cz/cs/events/

Když jsme vyrazili na další death metalovou misi, vzpomněl jsem si na krásný citát od Jacka Kerouaca, který v Dharmových tulácích připíjí na: „Tak na blázny. Ztracené existence. Rebely. Potížisty. Na ty, co nezapadají do šablony. Na ty, kteří vidí věci jinak.“

Ano, jsme v Michalem, mým osobním fotografem a řidičem, jak dva nomádi, dharmoví tuláci, kteří jakmile objeví někde na internetu informaci o koncertě oblíbených kapel, ihned začnou přemýšlet, jak to v práci udělat, aby se dalo vyrazit. Tentokrát až do Brna, hezky po dálnici z Plzně. 

Brujeria
Končil jsem v práci ve dvanáct, musel jsem si všechny hodiny samozřejmě nadělat a málem jsem padl za vlast. I tohle je metal! Je v tom kus odříkání, těšení se, lístek, koupený snad dva měsíce dopředu, je v tom oddanost hluku, radost z hudby, síla a odhodlání.

Michal mě v pátek po poledni naloží a pomalu se vymotáme z Plzně. Už to máme za ty roky nacvičené. Oba v genech zakódováno, že na pořádný metal se musí! Kolem panuje nervozita provozu, přesouvají se tuny zaručeně čerstvých potravin z jednoho města do druhého, to aby si kapitalista vydělal nějakou tu korunu navíc. Praha je vždycky trošku ucpaná, pak dálnice D1, chrchlající tepna celé republiky, nalomená páteř, na které mi zase přijde, že tam všem jebe a řídí jak vyšinutí. 

Lock Up
Stavíme na pumpě, jíme, močíme do žlábků s kamióňáky a já obdivuji kolegu, že to po pracovním týdnu vůbec dává. Už je tu Brno a už mi zase cukají nohy, jsem starej šedivej metalák, kterej už chce stát pod pódiem a dostat svoji pravidelnou dávku emocí a randálu.

Pivo nepiju, co kdyby něco, je to přeci jen dálka a tak si vše užívám střízlivý, opilý jen hudbou. Na Flédě je to na mě už moc velké, já raději zaplivaný pajzly a kapelu hned u čumáku, abych jim mohl zahrozit do ksichtu, ale je to sál na pohodu. Vyprodáno dlouho dopředu - kapacita 890 kusů lidí, to dává na vědomí, že dneska se budu asi dost mačkat. A taky že jo. A taky neskutečný vedro a několikeré polití pivem a taky sjetej dredař, kterej se na mě furt zle věšel, až musel dostat loktem do ksichtu, ale taky pár setkání, kdy jsem potkal spoustu nových skvělých lidí - děkuji za přízeň mého blogísku, vážím si toho!

Fléda

Fléda
Vidím na sobě i na Michalovi, jak nám cukají koutky na pusách do rohlíku. Jak je najednou pryč všechna únava, dokonce jsme oba o trošku vyšší, jak se nám narovnaly záda. Je všeobecně známo, že hudba spojuje stejně prokleté, u extrémní to platí tím spíš a jsem hrozně rád, že zase vidím známé i méně zapamatované tváře. Občas se obejmeme, někdy jen mávneme na pozdrav, ale to je taky věc, která k tomuhle všemu patří. Hurá, bude bordel, zní mi hlavou, jako nějaký velký červený vykřičník! Už chci první kapelu. 


ÜBERGANG - německý hard core, punk, grind metal. Mělo to energii, drive i sílu, ale taky špatného zpěváka, který se mi vůbec nelíbil. Jako celek dobré, jinak ale mě příliš pánové nezaujali.





LOCK UP byli pro mě death grind thrashovým zjevením. Kapelu jsem viděl teprve podruhé v životě a opět mě rozsekala na prvočástice. Nechápu, kde se v pánech bere tolik energie, nespoutanosti, šílenství a drtivosti. Bylo to vynikající po všech stránkách. Ujela vám někdy ruka při krájení chleba? A zajeli jste si přitom nožem do břicha? Tak přesně takhle na mě vystoupení působilo. The death grind all star band LOCK UP was killer, was full of strength and it show us how the best massacre is done. Great, very acute and pressurized gig!








Na POWER TRIP jsem se těšil asi nejvíc a to z jednoho prostého důvodu. Mám tuhle kapelu hrozně rád a ještě jsem ji nikdy předtím neviděl. A bylo to setkání krutého, natlakovaného druhu. Směsice thrashe, hard coru, punku a smrti byla natolik výbušná, že mi málem rozstřelila mozek po stěnách klubu. Měl jsem co dělat, abych se neutrhl ze řetězu a neskočil do mosh-pitu. Pro mě osobně hodně silný zážitek a skvěle odvedená práce! This music is not for talking about – it is for listening and booze-uping! An absolute inferno! Total annihilation! Cult! Hell! Total thrash punk massacre in Brno!






Mexický gang BRUJERIA jsem si také pořádně užil (opět jsem viděl po dlouhé době). Vždyť i smrt může být zábava, nemám pravdu? Hele, jako kámo, já si to s mafií nechci rozházet, takže se mi to fakt líbilo. Bylo to vostrý, sem tam možná až moc jednoduchý, ale v tom je síla, jak známo. Death a grind a k tomu nadsázka. Chyběly snad už jen kvéry a bílej prášek (jasně, cukr, vole!). Zato byla aspoň tráva (si!). Nemůžu si pomoc, mě to celé prostě bavilo. A to dost! Death grind gang BRUJERIA was in a very good shape in Brno. These gentlemen brought us killer portion of bloody melodies, chaotic vocals and old school feeling.









NAPALM DEATH poslední dobou vidím častěji než vlastní mámu a jsou pro mě pokaždé takovou sázkou na jistotu. V Brně tomu nebylo jinak. Barney mi přišel zase o nějaké to kilo hubenější, ale pořád stejně šílený. Dřív byla jejich vystoupení asi o trošku víc divočejší, ale tak, nikdo nemládneme. Každopádně, kdo přijel hlavně na tuhle smečku, tak musel odcházet spokojený, stejně jako já. Bylo tam totiž opět úplně všechno - tlak, energie, síla, masakrální drtičky i hnilobné nádechy. Prostě NAPALM DEATH! NAPALM DEATH are in a very good condition in 2017! Great extreme concert!







Organizace jela jako po másle. Tady je nutné Obscure Promotion pochválit, protože to je jedna z věcí, kvůli kterým na jejich akce jezdíme tolik rádi. Máme jistotu, že se dostaneme alespoň v rozumném čase domů (tentokrát ve tři ráno). Zvuk byl na první kapelu lehce rozpačitý, ale pak již nemám námitek. Jinak se mi na Flédě líbilo, jen těch lidí na mě bylo už opravdu moc.

Napalm Death
Musíme domů, cesta je dlouhá a tentokrát skoro nekonečná. Vymotáme se z Brna, zastavíme na pumpě, trošku se osvěžit, doplnit rychlé cukry a tekutiny. Je to už trošku na hraně, a to i pro mě, i když neřídím. Probíráme dnešní večer (a sci-fi filmy), jsme plni zážitků, které nám nikdo už nikdy nevezme. Kola šustí, desítky kamiónů a my dva, řítící se nejdřív do Prahy a potom domů, na Plzeň. Mám hlavu po okraj narvanou extrémním nářezem a když usínám, tak se mi na tvář vloudí spokojený úsměv. Mise se zdařila. Kerouac by z nás měl radost, stejně jako my máme z koncertu. Děkuji za pozornost. 

- author of photos Jakub Asphyx


VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound


TWITTER