DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

úterý 18. dubna 2017

A few questions – interview with thrash/black metal band from Norway - CONDOR.


A few questions – interview with Maggressor from CONDOR.

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play , etc.?

- Hey, Condor is a thrash metal band founded in 2009 in Kolbotn, outside of Oslo. Members are Chris Sacrifice - guitars, bass and vox, Maggressor - guitars and Obskurvind - drums. We've released a demo in 2010 called "Facing the First Winter", an EP in 2011 called "Speedwagon", an S/T album in 2013, a split EP with Töxik Death in 2014 named "Victims of Burning Death" and a second full length album entitled "Unstoppable Power" that will be out in a few weeks. 

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

- We recorded the album in February 2016 at Berserker Ninja Studios in Eidsvoll, Norway. In the studio were Salvador Armijo and Tom Erik Hansen, the guys who own the studio, which both helped us out finding the sound, while Tom Erik did the mixing with directions by us. We knew the guys from earlier, so they gave us a great deal! We spent a whole week out there, staying at Salvador's house recording and drinking. Perfect way to do a recording in my opinion. The mastering was done by Engel at Temple of Disharmony. 



How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

- The album hasn't actually been released yet, but the first press from High Roller Records will be 500 LPs and 1000 CDs. It will also be released on tape by Rush of Power record which will be limited to 100 copies I think. If its gonna be released digitally through Spotify or whatever, I dont know, and I dont really care. 


Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

- I wrote most of the lyrics on this album. I think I wrote 6 of them, and Chris the remaining two. There is one song about the Vietnam war and one about nuclear radiation. The rest about the usual stuff I guess; evil, hell and violence. I dont really know what Chris' lyrics are about hehe. 

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

- The logo was drawn by Tank, the drummer of Obliteration and Black Magic. It was based on out previous logo, which I dont really remember who drew. We haven't got a website. I think social networks are a great way of following bands. It makes it easy to stay up to date with releases, tours, gigs and so on. It's also a good way of contacting bands for merch and interview requests and so on. However, I do not really like these band-instagrams, to me they seem completely useless. 



Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takes care about you?

- High Roller Records is released this album. We know many people that have worked with HRR before, so we already knew that they were easy to deal with, and they certainly have been. High Roller has listened to out wishes and has not tried to push their opinions on out music or sound at all. Overall as very pleasant experience working with them. 

Which bands do you idolize and where do you get your inspiration?

- I wouldn't say we idolize any bands, as most old bands turned bad after 1 or 2 records anyways. However, the major influence on our sound for this record is definitely Destruction. To me, their first three releases are the best thrash metal has to offer. There is just something about the whole atmosphere of their music that really gets to me. Other than that I would say we draw inspiration from a variety of new and old bands. Primarily german or german-sounding bands such as Deathrow, Sodom, Violent Force etc. Personally I am really inspired by the south american scene in the 80's like Sarcofago, Sepultura and so on, even though you can't really hear it in our music. 



Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

No, we didn't, we had the record deal with HRR prior to recording the album, so it was not necessary.

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether its (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

- I have no idea really. We have played live since 2009, so the amount of shows, I dont know. I really like playing festivals, especially the ones that I would go to even if I didn't play, like for example Live Evil. It's great to get a free pass, flights and accommodation + free beers the night you play. It sounds a bit cliché, but I seriously believe that the last concert we played, this February in Oslo along with Rust, Rapid and Evoke might have been our best. At least one of the best.

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

- There are no future plans unfortunately. As I live in Australia the band has been on hold for quite a while, and I doubt that we'll become active again when I move back. So at the moment the band is on an indefinite hiatus. 

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

- We can be reached at condornorway@gmail.com or through High Roller Recs for interviews, but there is no point in contacting us for merch or bookings, as we do not have any merch, and we do not play live. 

Thanx for the interview.

- Cheers!

pondělí 17. dubna 2017

Recenze/review - ENSNARED - Dysangelium (2017)


ENSNARED - Dysangelium
CD 2017, Invictus Productions / Dark Descent


Nejdříve musíte zkřížit dvě stehenní kosti a položit je pod lebku. Kolem nakreslit pentagram a další symboly temných sil. Dívku doporučuji pro obřad mladší, odvážnou a nebojící se bolesti. Spojení s oním světem nebývá mnohdy příjemné. Máte všechno? Tak teď už stačí jen zapálit svíce a zahalit tváře do kápí.


Čtveřice bezvěrců ze Švédska se spojila v jeden rouhačský spolek a dala mu jméno ENSNARED. Po několika černých mších, po mnoha hodinách v podzemních kobkách vzniklo jejich nové album "Dysangelium". Jasná, přímá a ostrá odpověď na pokrytectví všech kněží. Jděte a spalte všechny knihy, které lidem vymývají mozek! Uspořádejte okultní seanci a konečně pohlédněte do tváře pravdě. Jediné jistotě. Smrti.



"Dysangelium" kolem mě utíká, mění se, drásá mě death metalem ve stylu VORUM, NECROVORE, MORBUS CHRON, NECROVATION, TRIBULATION, DEGIAL. ENSNARED hrají starý smrtící kov, ale jsou zároveň bestiemi, které se snaží přinést něco nového do záhrobí. Řezající vokál, "nepříjemné" riffy, nepřátelský zvuk. Tohle všechno dělá z alba zajímavou hnisající krmi, která nemůže nechat v klidu žádného obdivovatele dlouhých okultních seancí. Vždyť tajemno i odvrácená tvář lidské mysli jsou tak přitažlivé. Jděte, poklekněte před oltář, narazte na kůl kozlí hlavu, skropte tělo nevinných černou krví. Pak, v jiné dimenzi, potkáte všechny rohaté a také recenzovanou desku. Znázorněn je dnešní svět, v celé své ošklivosti. Pouštím si znovu CD a ztrácím se v temnotě. Skvělé album!


sumarizace:

ENSNARED nám opět předčítají z nesmrtelné knihy mrtvých. Jejich death metal je starý, prašivý, zákeřný, ošklivý, nechutný a zlý. Jako lidstvo samo. Jakoby na povrch vylézaly všechny špatné vlastnosti. Všemu dodává tu správnou starou patinu skvělý zvuk, plesnivé nápady a nekonečná atmosféra záhrobí. Než začnete album poslouchat, obraťte všechny kříže směrem dolů, obětujte kozla a nakreslete na zem pentagram. Nahrávka má neskutečnou sílu, energii a temnou auru. Při poslechu budete několikrát ukřižováni a obětováni samotnému zlu. "Dysangelium" je jako zrcadlo, ve kterém uvidíte jen samé černé tváře. Jde až někam na samou podstatu death metalu. Zapalte ohně! Pandořina skříňka byla opět otevřena a na světlo Boží byly vypuštěny ty nejhorší choroby. ENSNARED nejsou snad ani z tohoto světa. Přinášejí nám hudbu nahranou v samotném záhrobí. Smrtící kov, který připomíná rozkládající se mršinu! Vynikající old school death metalová deska!

Asphyx says:

ENSNARED reads us the book of deaths again. Their death metal is old, scabrous, cruel, ugly, disgusting and evil. The same as mankind is. It feels like every wrong quality of people worm up from underground. This album has a great sound, mouldy ideas and infinite atmosphere of the beyond which gives the old good patina to it. Before listening to this album turn all crosses upside down, sacrifice a goat and draw a pentagram on the floor. This record has an incredible power, energy and dark aura. During these songs you will be crucified many times and you will be sacrificed to the Hell itself. The "Dysangelium" is like a mirror which reflects all the black faces. This goes to the essence of death metal. Light up fire! The Pandora´s box has been opened again and the worst illnesses have been spread in the world. ENSNARED could not be from this world, it´s just not possible. They bring us music which is played in the death kingdom. Death metal which reminds decaying carcase! An amazing old school death metal album!

neděle 16. dubna 2017

Recenze/review - BLACK ANVIL - As Was (2017)


BLACK ANVIL - As Was
CD 2017, Relapse Records

Všichni se tvářili na večírku hrozně drsně. Pánové byli upnuti v černých oblecích a dámy v šatech, které měly podtrhovat jejich vampíří krásu. Připadalo mi, že tihle upíři asi krev pít nebudou. Celá místnost působila jako divadlo, temné panoptikum. O půlnoci se měl pořádat okultní obřad, který nakonec vypadal směšně, jako lesklý americký film o záhrobí. Smrt samozřejmě nepřišla, ale slyšel jsem její vzdálený smích.

Milé děti, tohle je black/thrash metal na vaši nedělní odpolední party. BLACK ANVIL vám tam mohou klidně zahrát. Doporučuji balonky s lebkami a holky si můžou namalovat černé nehty. Nerad bývám neomalený, ale tentokrát cítím z desky "As Was" absolutní prázdnotu. Je to hudebně úplně stejná hloupost jako romantický horor. Muzika vás pohladí, ukolébá a budete se těšit na teplé bačkůrky. Co to má jako být? Trošku tuhle kapelu nechápu. Proč se tváří tak drsně? Možná by stačila jen upnutá černá trička, pečlivě oholené vousy. Z podobné hudby si dnes ucvrnkne opravdu už jen dítě, které s metalem začíná. I když zase na druhou stranu, třeba je určena pro rozvážné pokyvování hlavou, navození jakože atmosféry zmaru. Tak to potom jo, ale  já si ji rozhodně už nikdy nepustím. Na to vezměte jed. Uff.


sumarizace:

Sorry, ale tohle je opravdu šílená nuda! Nemám slov.




Asphyx says:

Sorry, but this CD is absolute boredom! I have no words!

Tracklist:
01. On Forgotten Ways
02. May Her Wrath Be Just
03. As Was
04. Nothing
05. As an Elder Learned Anew
06. Two Keys: Here's the Lock
07. The Way of All Flesh
08. Ultra

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE: Příběh osmdesátý osmý - Causa estébácký jezevčík


Příběh sedmdesátý osmý - Causa estébácký jezevčík

Všude se válí mlha a já venčím psa na Radouči. Na uších sluchátka, náhradní baterie do walkmana v zadní kapse džínsů. Poslouchám "Countdown to Extinction" ad Megadeth a podupávám si nohou do rytmu. Když zazní Symphony of Destuction a zrzavý Dave Mustaine zařve refrén, křičím s ním. Nějaká paní se ohlédne a zakroutí nevěřícně hlavou. Je brzy ráno, něco kolem šesté a můj malý knírač se pokouší lovit sysly. Moc mu to nejde a trošku mi to připadá, že z něj mají hlodavci docela srandu. Čekám na Káču.

Máme před sebou víkend, sami u nás doma. Rodiče na chalupě, brácha na chmelové brigádě. Co si víc přát. Jdu pomalu k panelům. Včera tu kluci něco slavili a všude se válí prázdné lahve. Z vrozené solidarity vše poklízím, rovnám do úhledných skleněných zástupů. Z mlhy se vynoří má milá a já si opět říkám, že na ní asi nejvíc miluju její chůzi. Takhle chodí kočky na lov. Má ruce v kapsách a i v té zimě jako správná frajerka rozepnutou džínovou bundu. Když mě uvidí, rozeběhne se a skočí na mě. Nejdřív mě málem a potom doopravdy povalí a chvilku jsme do sebe zakousnutí jak přísavky. Padají mi na zem sluchátka a odháním psa, který si myslí, že je to celé hra.

"Smrťáčku, když jsem šla k tobě, tak jsem zase potkala toho hnusáka": šeptá mi přerývavě a rozčileně. Vím o koho jde. Potkal jsem ho taky. Malý, hubený padesátník se šlachovitým tělem a hnusným pohledem slizáka. "Zase mlátil svýho psa": dodává Kačenka a ve mě se vaří krev. Nesnáším to. Zvířatům se nesmí ubližovat! Chvilku na toho debila nadávám, ale pak musíme pro pečivo a domů vařit, protože jsme sami dva a jsme v tom až po uši - naše těla si žádají své. Kupujeme deset rohlíků, i na noc, až bude zase velkej hlad. Nějaká vajíčka, sádlo, samé levné kousky jídla, aby zbylo na pivo a rum.

Po obědě řveme u kazeťáku další Megadeth a je nám spolu šíleně dobře. Jakoby byl svět to nejkrásnější místo k žití. Klid, pohoda, muzika, krásná holka po boku. A okolo pes, můj miláček, oddaný hafan, kterému Káča pořád podstrojuje. Večer poslední venčení, před tím, než půjdeme na panely. Házím psovi míček, on ho nadšeně přináší a pak mu doma připravíme pelech na spaní. Jde se ven.

"Já toho kreténa jednou přerazím": hlásí nám na panelech Prcalík. Je večer zima a tak dýcháme do rukou a lahváče jsou studený a nás to pak škrábe v krku. Taky potkal toho hajzla. Tentokrát prý volal na svého jezevčíka a když k němu přišel, sežezal ho kovovým koncem vodítka. Pes skučel, kňoural, až to bolelo v uších. Stavil se Sabath, který nám prozradil, že ten hnusný padesátník s jezevčíkem, býval u STB a že pár jeho kamarádů dostal do lochu. Prej hrozná svině, takovej ten chameleon, který přežije v jakýmkoliv zřízení i době. Pijavice, která ví na spoustu lidí hodně ošklivých informací a je vším tím zlem doslova nasáklá.

A já s Kytkou jsme měli tu smůlu, že jsme ho potkali mezi paneláky, když jsme šli s Káčou a Mirkou domů. Nevím, jestli to bylo alkoholem nebo naší výchovou, ale mám nějak v hlavě zakódované, že do zvířat se nekope. A to právě tenhle sadista udělal. Zařval jsem a byl jsem hodně sprostý. Ozvěnou mi byla kyselinová odpověď a že prý ať se staráme o sebe a že jsme smradi a feťáci. Pak vystartoval Kytka a asi na půl roku si pokazil život. Dal tomu kreténovi takovou obrovskou pěsťovku, že upadl na zem. Káča mi pak říkala, že jí přišlo, že se jezevčík na nás usmál, ale pravdou je, že se bývalý člen STB zvedl, řekl, že udělá všechno pro to, aby nás dostal a odešel.

Dodávali jsme si odvahu silnými slovy, ale doma jsem z toho nemohl spát. Setkání s lidskou sviní nebývají nikdy dobrá a nějaké ty zkušenosti jsme už měli ze školy. Chmury ale zahnala Káča a její hebké tělo, objetí plné touhy a pár piv. Nedělní loučení bylo jako vždy dlouhé, procházka nekonečná a domů jsem se vracel zmrzlý jako sobolí víte co. Týden se nedělo nic a my si všichni žili předmaturitním životem mladých thrasherů. STBák se nám vyhýbal obloukem, my jemu taky. Přesto mi občas přišlo, že i z dálky vidím v jeho očích zlobný lesk.

Za čtrnáct dní si nás zavolal zástupce ředitele (bývalý předrevoluční ředitel) do kabinetu. Tam bylo mě a Kytkovi vyhrožováno takovým způsobem, že i přes všechnu naši tehdejší drzost, mládí i rebelství, jsme ven vylezli jako spráskaní psi. STBák si na nás stěžoval, pomlouval nás kudy chodil a že prý jsme mu způsobili újmu na zdraví. Nic nepomáhala naše obhajoba o týrání zvířete. Moc jsme nevěděli, co dělat a domů jsme šli pomalu a vše pořád s Kytkou probírali.

Máma i otec dostali udavačské dopisy do práce, na panelech nás snad desetkrát kontrolovala policie, pár kluků skončilo za trávu u výslechu (že prej jsou feťáci a prodávají i tvrdé drogy, což nikdo nikdy z nás nedělal, tedy pokud vím). A pokaždé, když tam ta šťára byla, tak STBák venčil v povzdálí svého stále mláceného jezevčíka. Učitelé, ti starší, nás pořád zkoušeli, jeden dokonce Kytkovi vyhrožoval, že on tedy maturitu neudělá. Špatný bylo, že nám nikdo moc nevěřil. On byl dospělý, měl staré známosti a páky a my neměli nic. Vrcholem bylo podané trestné udání na Kytku za tu jednu pěst a popotahování po soudech.

Když si vzpomenu na to, kolik nocí kvůli nám Mirka s Janou a Káča probrečely, otvírá se mi kudla v kapse ještě dneska. Možná měsíc, v době, kdy jsme se měli připravovat na maturitu, jsme chodili jako těla bez duše, měli oba ošklivý sny a ten hajzl se nám pořád smál.

"Hele, kluci, nezaručuju, ale něco zkusím": prohlásil po našem vyplašeném bědování Sabath. Najednou jsme nebyli drsní thrasheři plní síly a odhodlání, ale dva uzlíky nervů, kteří ztráceli víru ve společnost, ve spravedlnost a v dobro vůbec. Copak já, já jen nadával, ale Kytku si ten svińák hodně pamatoval a doslova si ho vychutnával - chodil třeba k nim před dům a ráno mu cestou do školy nadával a vyhrožoval. Nejdřív se nám nechtělo věřit, že je ještě 4 roky po revoluci tohle všechno možné, ale na rovinu, nás nějaké komunistické praktiky do té doby moc nezajímaly. Nás bavily holky, muzika a pivo. Bylo to jako dopadnout na tvrdou podlahu. Setkání s temnotou.

Sabath zmizel na týden v Praze a my chodili s Kytkou pomáhat do Černé vdovy. Náš kamarád chlastal po pražských hospodách s máničkami z mládí a hledal někoho, kdo by něco na našeho STBáka věděl. Měli jsme velké štěstí, že našel. Ozval se starší pán, kterého "náš" osobní hajzl kdysi jako policajt týral, sledoval a pronásledoval. Pak jsme zažili něco, co se potom už nikdy v mém životě neopakovalo.

K panelům šly v zapadajícím slunci ten pátek dvě máničky, takový ty starý, se sabaťáckými knírky pod nosem. Nabídli jsme pivo, trávu si už nikdo nedovolil na panelech podávat a chvilku jsme kecali. Já míval před těmihle týpky vždycky velký respekt. I když je pravda, že mě fascinovaly spíš jejich znalosti o hudbě, než mnohdy pochybný disent. Pavel, jak se nám vlasáč představil, ale žádné pochybnosti nevyvolával. Stačilo, když jsem s ním já a Kytka šli STBákovi naproti. 

Bylo to přesně v místech, kde jsou dodnes syslí kolonie. Stáli tam proti sobě, náš osobní STBák a Pavel. Nejdřív bylo ve tváři hajzla vidět obrovské překvapení. Potom děs, vztek, směs opovržení. Připomínal krysu zahnanou do kouta. "Jestli nenecháš tyhle kluky na pokoji, tak budu mluvit a pamatuj si, že do smrti z vězení nevylezeš, ty hnusná svině": zařval rozechvělým hlasem vlasáč a STBák chvilku něco zmateně mumlal a nakonec utekl.

O té doby byl klid. Nevím, jestli měl ten slizák pořád takovou moc nebo to byla jen poslední křeč starých komunistů, ale dodnes, když si na to vzpomenu, přeběhne mi mráz po zádech. Kytka zdárně, stejně jako já odmaturoval. Pár učitelů sice mělo připomínky, ale jinak se nedělo nic. Jediné, co jsme nikdy bohužel nevyřešili, byl chudák estébácký jezevčík.

Uběhlo dlouhých 24 let a jsem s rodinou na narozeninách má mámy. Jdeme se projít po Radouči, já dětem vyprávím o svém mládí a pak si sedneme na lavičku. "Kurva makej ty zasraná svině, nebuď líná, jseš tlustá jak prase": vytrhne nás z radosti jedovatá slina. Na kole, zespoda od Debře k nám jede starý pán na kole, řve a za ním hodně metrů jeho vyděšená družka. Když projíždí kolem, otočí se na mě a moje krev je najednou plná kousků ledu. Ano, koukám do tváře STbáka. On ten hajzl pořád žije a má se očividně k světu. Musím si dát doma pivo, abych to setkání vydýchal. 

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 15. dubna 2017

Recenze/review - HELHEIM - landawarijaR (2017)


HELHEIM - landawarijaR
CD 2017, Dark Essence Records

Venku je slunečno, přesto mi přijde, že se procházím sněhem. Severské skladby v podání HELHEIM kloužou, jako dobře ošetřený led. 

"landawarijaR" působí jako hudba do rádia, nebolí, spíš hladí. Perfektní aranže, ale také sem tam skladatelské tápání. Já vím, podobný směr je dnes mezi posluchači velmi oblíbený, ale osobně bych ocenil alespoň občasné blackové šílenství jako dřív. HELHEIM se vydali cestou, která asi nebude vyhovovat každému. Hrají si s melodiemi, jsou smutní, seversky tajemní a vyprávějí nám ty svoje norské příběhy plné mytologie. Zvláštní je, že někdy bych se u poslechu rozkrájel nudou a jindy jim zase všechno hltám, jako kdyby to byl poslední pokrm na světě. 



"landawarijaR" je lehce progresivním dílem, nezatěžkaným blackovým vánkem, nicotou, přicházející k večeru z lesů do města. V této nahrávce najdete vynikající momenty, které už nadosmrti nevyženete z hlavy, ale také chvíle, u kterých si budete říkat, že byste je nejraději vystřihli. Každopádně, deska stále budí spoustu emocí a tak je to správně. Hudba by měla vyvolávat nějaké odezvy, jinak nestojí za nic. HELHEIM se posunuli do oblastí, ve kterých občas ještě trošku tápou. Tohle je mystika, zabalená do temnoty, ale také krev, zmrzlá a vysrážená v nekonečných pláních severu. Letos u mě mají Norové sedmdesáti procentní úspěšnost. Velmi dobrá nahrávka.


sumarizace:

HELHEIM letos přicházejí s dalším albem plným smutku, prokletých melodií, nekonečných procházek severskou krajinou a hlavně až magickou přitažlivostí. Melodický black metal je zde zvolen jako prostředek pro navození velice zvláštní nálady. Opakování temných motivů, bědování nad osudem člověka. Nálada nahrávky je velmi pochmurná, jakoby zahalená mlhou. Oceňuji velmi dobrý zvuk a zajímavý obal. K téhle muzice se musíte propracovat, není to záležitost na jeden poslech. Doporučuji všem, kdo se rádi toulají lesem. Melodické, black metalové album, které vám zmrazí vaše srdce! 

Asphyx says:

HELHEIM is coming this year with the next album full of sorrow, accursed melodies, endless walks through Nordic country and especially the magical attraction. Melodic black metal evokes very strange mood. Repeat of dark themes, lament over the fate of man. The mood of the recording is very sad, it seems to be enveloped in some fog. I appreciate very good sound and interesting cover.You can't get to this music easily, take your time for listening. I recommend to all who likes wandering in the forest. Melodic black metal album that will freeze your heart!

Tracklist:
1. Ymr
2. Baklengs Mot Intet
3. Rista Blodørn
4. landawarijaR
5. Ouroboros
6. Synir Af Heidindomr
7. Enda-Dagr 

band:
Hrymr - Drums & programming
Vgandr - Bass & vocals
Hgrimnir - Rhythm guitar & vocals
Noralf - Rhythm & lead guitar

pátek 14. dubna 2017

Recenze/review - TORTURIZED - Omnivore (2017)


TORTURIZED - Omnivore
CD 2017, vlastní vydání

Frézoval jsem jí drážku do její hlavy. Ještě se trošku škubala, ale bylo to spíš legrační. Už mě to moc nebavilo. Když předtím křičela, bylo to lepší. Odklopil jsem lebku a v mozku našel klubko smějících se červů. Byl jsem ten den sice sadista, ale také trošku za hodného, protože jsem jí pomohl od utrpení. 

TORTURIZED jsou němečtí death metalisté s groovy přístupem. Hrají poměrně moderně, svěže, mají dobré nápady a jejich nová deska "Omnivore" nepostrádá tlak. Přiznám se, že tentokrát je to vůbec moje první setkání s kapelou a jsem mile překvapen. Čekal jsem neoriginální těleso, ale tahle smečka má rozhodně něco do sebe. Vokalista má v hrdle tu správnou pilu, kytary jsou nabroušené jak se patří a nálada je nedobrá. Je tedy vše v absolutním pořádku a připraveno na rozbrus vaší hlavy!



Z novinky slyším lehké odkazy na BEHEMOTH, na DYING FETUS, ale i třeba na NAPALM DEATH. To vše zabalené v energii, s nakopávajícími efekty. Album nepostrádá sílu a já mám při poslechu velkou chuť si vyřezat do ruky logo kapely. TORTURIZED jsou kapelou, která by mohla přesvědčit i mladší posluchače. Pohybují se někde na pomezí mezi dunivou klasikou a současnými trendy. A hlavně, užívám si je! Skladby totiž v sobě obsahují něco navíc, odlišného, co je vyjímá z ostatní šedi. Tedy přátelé, ochutnejte a nezapomeňte si potom alespoň propíchnout kůži na zádech. Death groovy metal, který vám vyfrézuje drážky do mozku! Za mě rozhodně ano!



sumarizace:

TORTURIZED vydali letos solidní, death groovy metalovou desku. Osobně jsem s albem více než spokojen. Líbí se mi určitá neurvalost, rebelie, kterou z něj cítím. Zabijácké postupy zde ožívají s velkou silou a energií. Přijdu si jako na setkání se starými přáteli, kteří se rozhodli, že oživí nějaké monstrum. Novinka je plná dobrých nápadů a velmi dobře se poslouchá. Je jako jed, odkapávající z vaší žíly. Pokud máte chuť na pořádný kus syrového masa, zahraného s elegancí, tak je pro vás tohle album jako stvořené. TORTURIZED opět promluvili. Tvrdě, krutě a hlasitě. Dobrá nahrávka!



Asphyx says:

TORTURIZED released this year a solid, death groovy metal album. Personally, I'm with the album more than satisfied. I like some rudeness, rebellion, I'm feeling from it. Killer methods are alive here with great power and energy. I'm like on some meeting  with old friends who have decided to revive any killer monstrum. The news is full of good ideas and it's very easy to listen. It's like poison, dripping from your vein. If you fancy a chunk of raw meat, played with elegance, so this album is just made for youTORTURIZED talked once again. Hard, cruel and loud. Good recording!

Tracklist:
01. Abhorrent Intemperance
02. Dehumanization
03. Flourished in Agony
04. Obsessive-Compulsive Disorder
05. Chasma
06. Convergence
07. Uncrowned King
08. Putrescence
09. Pale Relict
10. Abulic Fold
11. Omnivore

band:
Lu - Vocals
Siggi - Guitar/Vocals
Tom - Guitar/Vocals
Peter - Bass
Lars - Drums

čtvrtek 13. dubna 2017

Report, photos, video - AVULSED, MERCYLESS, SAVAGE ANNIHILATION - club Modrá Vopice, Prague - 12. 4. 2017

- author of photos Jakub Asphyx

VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
https://www.youtube.com/user/jakubasphyx/videos

Promoters -  Obscure promotions - http://obscure.cz/cs/events/
Place -  club Modrá Vopice - http://modravopice.eu/

Bílý muž myslí hlavou, Indián srdcem. (Ho-či-ní; Čerokíové)

Tak to vypadá přátelé, že jsem asi Indián. Protože když poslouchám hudbu, řídím se hlavně svým srdcem. Už dávno kašlu na různá doporučení a charakteristiky, jak by měla "správná metalová hudba" znít. Jsem Šedivějící vlk, jdoucí si svoji vlastní cestou. Kolikrát mi našeptávají, která deska je nejlepší (a mě nebaví), která špatná (miluju ji!), ale já na ně nedám, nebojte. Tentokrát mě povolal na válečnou stezku můj náčelník Bílá hlava Michal a nemuseli jsme ani dělat radu starších, abychom věděli, že death metalová legenda MERCYLESS, členové kmene Francouzů, nám nesmí ujít.


Avulsed
Žij svůj život tak, aby se strach ze smrti nikdy nevkradl do tvého srdce.

Ještě jsem ve středu zavalen prací skřípal zuby, protože i já, starý indián musím pracovat, abych se mohl po večerech občas oddávat metalovým obřadům k vyvolávání boha Manitou. Doma jsem si oblékl znaky bojovníka na válečné stezce (rozuměj tričko SORCERY). Neměli jsme sice rychlé koně, ale na převoz do Prahy jsme vzali za vděk i bílou dodávkou vyrobenou u západních kmenů. Má mysl je sice ještě trošku pošramocená dlouhodobým pobytem u zajateckého kůlu v mé práci, ale postupně se rozjasňuje. Čeká nás totiž setkání s náčelníky, kteří patří ke stejně nadšeným jedincům, jako jsme my dva.


Mercyless
Když zjistíš, že jedeš na mrtvém koni, sesedni. (kmen Dakotů)

Vigvam zvaný Modrá Vopice nepatří sice k nejvybavenějším v naší zemi, ale vše vynahrazuje atmosféra, rozesmáté squaw, lahodné pití a spousta místa pro našeho bělostného mustanga. Vystupujeme z auta, ještě dohovoříme pár vět a pak se ponoříme do velkého setkání válečníků undergroundu - jsou zde všichni, místní Apači, Siouxové z východu i my dva, poslední Mohykáni ze západu. Platíme vstup, abychom zase alespoň trošku podpořili další death metalovou slavnost.

Až bude pokácený poslední strom, až bude poslední řeka otrávená, až bude chycena poslední ryba, tehdy poznáme, že peníze se nedají jíst. (Varování kmene Cree)


Avulsed
Jsme jak šamani, setkávající se a rozmlouvající o nejlepších kapelách našich duší. Líbí se mi to nadšení, nikdo mi, zaplať zlí duchové, nešeptá pomlouvačná slova na ostatní smečky, sem tam se sice neshodneme, ale nikde necítím alespoň jedovaté sliny, jako na pavučině zvané bílým mužem internet. Piji lahodný nápoj, kterému všichni říkají pivo a jsem zvědavý, jaký bude první tanec k uctění našich předků. Jsem opravdu indián v těle bílého muže. 

Ústy dětí a bláznů promlouvá Manitou......a promluvil ten večer poprvé.

SAVAGE ANNIHILATION - syrový, brutální, krutostí opředený zombie death metal z Francie. Bylo to natlakované a náležitě ošklivé vystoupení, pro mě osobně velké překvapení. Nebyl jsem sám, kapela si získala svoji poctivostí i české fans, kteří reagovali velmi vstřícně. Surový masakr!  Raw, brutal, killer gig! Great concert!






Na vystoupení MERCYLESS jsem čekal vlastně čtvrtstoletí. Francouzská legenda, jedni z těch, kteří byli u začátku šílenství, zvaného smrt. Reálný, prašivý death metal zněl možná mladším ročníkům až nepatřičně, ale já jsem byl ve svém živlu. Usedl jsem hrobníkovi na lopatu a vychutnával si všechnu tu death/thrashovou plesnivinu. Bylo to vynikající, odehrané se srdcem a krutostí! Patřím ještě ke generaci, která si chodí kapely užívat a u MERCYLLES jsem měl pocit, že si kopu vlastní hrob. Natolik bylo pro mě jejich vystoupení přesvědčivé. French deadly concert that knocks nails in your coffin! Excellent and morbid! Inferno! Cult!







AVULSED - další legenda, našinci dobře známá gore death mašina ze Španělska. S charismatickým Dave Rottenem za mikrofonem. Pánové opět odvedli dobrou práci. Jejich vystoupení nepostrádalo sílu, energii a nadšení pro krvavé praktiky. Nebylo pro mě sice tolik překvapivé, jako jejich francouzští kolegové, ale i přesto jsem si jej užil vrchovatě. Kolem se válely střeva vyrvaná nám z dutiny břišní, sem tam nějaký ten mozek stékal po zdi a tak bylo vše v nejlepším pořádku. Killer and mad! Death metal concert from the masters in their field! The operation was again successful, the patient died! Very good!







Recenze/review - AVULSED - Altar of Disembowelment (2015)
Rozhovor/interview - AVULSED - Většina fanoušků, co chodí na naše koncerty, jsou staří srdcaři! / Most of the people attending to our gigs are die hard fans!

Organizace proběhla v pořádku, jelo se celou dobu dle harmonogramu. Pro nás z daleka se jedná o velmi důležitou věc. Návštěvnost bych odhadoval na 80 - 90 fanoušků. Zvuk byl v pořádku.

Od tohohle poradního ohně se mi vůbec nechce. Raději bych ještě nechal několikrát kolovat imaginární dýmku míru, pohovořil s krásnými squaw, ale naše cesta je ještě dlouhá a v noci se venku dějí občas věci, které neradno potkávat i za bílého dne. Loučíme se tedy se všemi náčelníky, jejich pobočníky a tma už čeká. K nám na západ je to daleko a tak je čas jak na vyprávění večerních zážitků, tak na příběhy dávno minulé, co pamatují mnoho zim. Jsme spokojení, dva indiáni s hřívou připomínající zimní srst medvědů grizzly. 

Prožijete skutečně dobrý život, budete-li pomáhat jeden druhému. Tak můžete učinit jeden druhého šťastným… vždy ochotni pro sebe vzájemně něco udělat. A měli byste to dělat, dokud existuje země lidí. (tanec Bílého bizona; Foxové)


Probudím doma svoji milou, zamumlá něco o tom, jak se mi to líbilo a já chci nadšeně vyprávět. Jenže je noc a odezvou je mi jen tichý spánek. Svlažím tedy své tělo vodou, nakouknu do pokoje k dětem a jsem rád, že je v týpí vše v pořádku. Byl to pěkný večer, s jedním splněným velkým snem (MERCYLESS). Ať vaše kroky hlídá Manitou, přátelé!

OSTATNÍ FOTKY ZDE / OTHER PHOTOS HERE
- author of photos Jakub Asphyx

VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
https://www.youtube.com/user/jakubasphyx/videos




--------------------------------


Promotion!
info:



Recenze/review - DEVIL - To The Gallows (2017)


DEVIL - To The Gallows
CD 2017, Soulseller Records

Věděli jste o tom, že ďábel má převážně velmi charismatickou tvář? Ne? Tak to si potom poslechněte nové album doom/heavy metalových šílenců DEVIL z Norska. Chytlavé riffy, chladná atmosféra, hitový potenciál a k tomu neskutečná schopnost kapely napsat motiv, který se vám dostane doslova pod kůži. Jestli máte rádi staré BLACK SABATH, DOOM, ale i třeba JUDAS PRIEST, PENTAGRAM, SAINT VITUS, GRAND MAGUS, tak rozhodně neváhejte. Přiznám se, že mě osobně přijde novinka natolik skvělá, že si skladby z ní notuji už mnoho dní. Téhle kapele to žeru opravdu i s navijákem.



"To The Gallows" je počinem, který se na vás zpočátku usmívá, je ale také našeptávačem, vnucující vám do uší slova plná chladu, jedu a smrti. Perfektní zvuk a skvěle zpracované vokály dělají z novinky neskutečně návykové album. Připomíná mi setkání se starými přáteli na hřbitově. Vyprávíme si o starých časech, rozvážně se houpeme do rytmu a užíváme si zimu v kostech. Co na tom, že někteří jsou již dávno mrtví? Hudba je zde dokáže oživit, roztančit a rozproudit jejich dávno ztuhlou krev. DEVIL letos nahráli opravdu skvělou desku, doslova narvanou skvělými skladbami. Jasně ukazují, že doom/heavy metal v tomto provedení je nadčasový. Mé kosti se lámou chladem! Vynikající nahrávka!


sumarizace:

"To The Gallows" je počinem, který se na vás zpočátku usmívá, je ale také našeptávačem, vnucující vám do uší slova plná chladu, jedu a smrti. Perfektní zvuk a skvěle zpracované vokály dělají z novinky neskutečně návykové album. Připomíná mi setkání se starými přáteli na hřbitově. Vyprávíme si o starých časech, rozvážně se houpeme do rytmu a užíváme si zimu v kostech. Co na tom, že někteří jsou již dávno mrtví? Hudba je zde dokáže oživit, roztančit a rozproudit jejich dávno ztuhlou krev. DEVIL letos nahráli opravdu skvělou desku, doslova narvanou skvělými skladbami. Jasně ukazují, že doom/heavy metal v tomto provedení je nadčasový. Mé kosti se lámou chladem! Vynikající nahrávka!

Asphyx says:

"To The Gallows" is a stuff first laughing at you, but also trying to suggest to your ears words full of coldness, poison and death. Perfect sound and excellent vocals are doing a really addictive album from the news. It’s like some meeting with old friends on the graveyard. We are talking about old times, swinging in the beat and enjoying coldness in our bones. 

Who cares that any have been dead for a long time? Music here can alive, dance and stimulate their stiff blood. DEVIL have recorded an excellent album this year, full of great songs. They show clearly that doom/heavy metal in this version is timeless. My bones are breaking down with cold. Great recording!

Tracklist:
1. To The Gallows
2. Trenches
3. Dead Body Arise
4. Regulators
5. Reaper's Shadow
6. Peasants & Pitchforks
7. Jumping Off The Edge Of Time
8. David & Goliath
9. Cemetery Still

band:
Stian Fossum - guitar
Ronny Østli - drums
Thomas Ljosaak - bass
Kai Wanderås - guitar
Joakim Trangsrud - vocals

TWITTER