Recenze/review - INNERSPHERE - Amnesia (2018)

INNERSPHERE - Amnesia

CD 2018, MetalGate Records

for english please scroll down

Vítr ze severu bývá krutý a když je ještě navíc smíchaný s temnotou a mrazem, dokáže překvapit. Přiznám se, že plzeňské INNERSPHERE jsem dosud znal jen naživo. Stával jsem pod pódiem a říkával si, že tahle smečka má v sobě velkou porci talentu. Mám sice raději špinavější, neurvalejší metal, ale síla jejich melodií mě přesvědčila. Hrají totiž trošku jinak než ostatní a to se jak známo v metalu počítá. 

Už jen skvěle vyvedený obal (Marek Pišl) nebo profesionální zvuk (Dan Friml a The Barn Studio) odlišují kapelu od stovky podobných. Hlavním tématem jejich prvotiny je švédský melodický death metal, prokládaný thrashem, blackem a hlavně takovou zvláštně jiskřivou atmosférou. Jako bych stál na vysoké hoře, kousek nad propastí a rozhodoval se, zda skočit, či nikoliv. Padám do hlubiny a "Amnesia" je mi velmi dobrým společníkem.

Oceňuji, jak si kapela hraje s melodiemi, že skladby mají jasný smysl a cíl. Pamatuji si je, cítím a prožívám spolu s kapelou jednotlivé nápady, motivy, melodie. Občas se INNERSPHERE možná až moc zamyslí, jsou příliš rozvláční (a i zaměnitelní s jinými - kdo ale není?), ale podobná hudba se také musí poslouchat v klidu a pohodě. Texty plné bolesti jen dodávají desce další rozměr. Českých nahrávek příliš neposlouchám, ale "Amnesia" mě opravdu velmi mile překvapila. Je zajímavá, neotřelá, jiná. Není dokonalá, ale možná proto ji oceňuji ještě víc. Je totiž jako samotný život. Smutná, hravá, temná, zlostná. Je i dobrým řemeslem, hudbou, která mě nenechává v klidu. Předané emoce létají mezi mnou a přehrávačem jako noční můry kolem lamp. INNERSPHERE vykročili správným směrem a i když se jedná o prvotinu, lze ji porovnávat minimálně s evropskými skupinami. V obrovské metalové řece mě plzeňští maniaci svojí deskou zaujali. Nasměřujte i vy svoji tvář na sever, uvidíte, že se vám bude ve vichřici jménem "Amnesia" líbit! Velmi dobrý melodický death metal s mrazivou přidanou hodnotou navíc! 

Asphyx says:

The wind from the north use to be cruel, and when it is mixed with darkness and frost, it can surprise. I must confess that the Pilsen band INNERSPHERE is familiar for me only from live shows. I was standing in front of the stage and thinking that this band had a great portion of talent. I mostly prefer dirtier, raw metal, but the power of their melodies convinces me. They play a little differently than the others, and that's what it counts in Metal.

Already the great cover art (Marek Pišl) or the professional sound (Dan Friml and The Barn Studio) differentiate the band from hundreds of similar ones. The main subject of their first album is the Swedish melodic death metal, interlaced with thrash, black metal and especially it contains such a flickering atmosphere. Like I would stand on a high mountain, a bit above the abyss and was deciding whether to jump or not. I am falling into the depths and "Amnesia" is a very good companion.

I appreciate how the band is playing with the melodies and that the songs have a clear sense and purpose. I remember them, I am able to feel and live together with the band their individual ideas, motifs, melodies. Sometimes INNERSPHERE may think too much, they are too ragged (and interchangeable with others – but who is not?), but such music also must be listened to in peace and quiet. Painful lyrics just give to the record another dimension. I am not listening to Czech records a lot, but "Amnesia" really surprised me very much. It's interesting, fresh, and different. It's not perfect, but maybe that's the reason why I appreciate it even more. It is like life itself. Sad, playful, dark, and angry. It's also a good craft, a music that does not leave me calm. Emotions are flying between me and the player as nightmares around the lamps. INNERSPHERE has stepped forward in the right direction, and although it is the debut, it can be compared at least with European groups. In the massive river of Metal the Pilsen maniacs caught me with this record. Also you direct your faces on the north and you will see that you will like the storm called “Amnesia”! Very good melodic death metal with extra freezing added value!

tracklist:

Proem 

Shape the Nihilism 

Black Forest 

Tell Me 

Asylum 

Presence 

Amnesia 

Impure 

When the Empire Falls 

Deceased

band:

Míra Litomerický – vocals, guitars 

Lukáš Mai – guitars 

Jan Kaťas Karel – vocals, bass guitar 

Tomáš Lebenhart – drums and percussions

https://www.facebook.com/innerspheremetal

https://innersphere.bandcamp.com/album/amnesia

https://inner-sphere.com/

http://bandzone.cz/innersphere

https://www.metalgate.cz/cz/

Recenze/review - BURNING FLESH - Human Flesh Fertilizer (2018)

BURNING FLESH - Human Flesh Fertilizer

CD 2018, Nice to Eat You Records

Měl jsem co dělat, aby u mě nedošlo k celkovému kolapsu organismu. Touha jít na hranu, překonávat další mety, se mi málem vymstila. To, co bylo původně hrou, se jako nějaký ostrý bumerang vrátilo a rozsekalo mě na pomyslnou krvavou hromadu. Mozek se začal vařit ve vlastní šťávě. Jsem ocejchován, zničen a pokořen. Svým vlastním já a hudbou totálně devastujícího uskupení BURNING FLESH.

Brutální death metal v podobě, ve které se mísí temnota s urputností a extrémem. I tahle smečka jde totálně na hranu, možná i kousek za ní. Rychle, zběsile, komplikovaně, přesto s důrazem na srozumitelnost. Lidstvo jako druh je během poslechu stejně určeno k likvidaci. Nepotřebuje k tomu ani nikoho jiného. Zničí se samo. "Human Flesh Fertilizer" je deskou, která v sobě má rozbušku. Tepající časovač, který vybuchne několikrát během každé skladby.

"Human Flesh Fertilizer" má klasický brutální zvuk, obal i ostatní propriety. Pokud se rádi pohybujete na jatkách, v opuštěných domech šílenství, nedělá vám problém krev v krutých filmech a potřebujete pořádně vyčistit hlavu, tak vám mohu letošní počin BURNING FLESH jen doporučit. Jedná se o tradiční náklad syrového masa. Nevím, jak často vám někdo otevírá lebku a vráží do mozku ostré hřeby s úmyslem změnit vaši mysl, ale musí to být rozhodně zajímavá zkušenost, co říkáte? Troufám si tvrdit, že něco podobného zažijete i s touhle smečkou. Nečekejte zázraky, ani nic převratného, ale album se velmi dobře poslouchá a krev stříká všude kolem. Myslím, že podobnou rasovinu rád a s chutí občas proženu hlavou. Masakr!

sumarizace:

Nové album BURNING FLESH je nahrávkou, která je plná death metalového násilí. Je ranou mezi oči, nekompromisním materiálem, který vás rozdrtí. Kombinace krutých riffů, skvělého zvuku a obrovského tlaku dělá z novinky velmi bolestivou death metalovou desku. Tohle je klasický, brutální death metal, který vám vymáchá obličej v kaluži plné krve. Žádné ústupky, žádný oddych. Jen kruté riffy, ostrý hlas a odpadající kusy vašeho těla. "Human Flesh Fertilizer" řeže jako motorová pila, která nejde zastavit. Naporcovat, pověsit na háky a po odkapání zahodit na hromadu! Všichni fanoušci klasického brutálního death metalu by měli zbystřit svoji pozornost. Byla uvařena hodně krvavá kaše. Nahrávka působí jako srážka s pořádně rozjetým vlakem. Doporučuji všem hudebním patologům, všem fanouškům smrtícího masakru. Brutální death metalové album, které zabíjí na potkání! Skvělá morbidní práce!

Asphyx says:

The new album by BURNING FLESH is full of death metal violence. It´s a hit between eyes, uncompromising material which will smash you. This combination of cruel riffs, amazing sound and huge pressure makes this album a very hurtful death album. This is a classic brutal death metal which will soak your face in a puddle of blood. No concessions, no rest. Just cruel riffs, sharp voice and falling pieces of your body. "Human Flesh Fertilizer" cuts like a power saw which is impossible to turn off. Carve it, hang it on hooks and discard it on a cluster after draining. All of those fans of the classic brutal death metal should pay attention. There has been cooked a very bloody mash. The album feels like a fast train accident. I would suggest it to all musical pathologists, all fans of death massacre. Brutal death metal album which kills everything, everywhere! Amazing morbid work!

Tracklist:

1. The Great Take Over Of Tellus

2. Chain Reaction

3. Wall Of Lead

4. Acid Ocean

5. Human Flesh Fertilizer

6. Burning UV Rays 

7. Corium

8. Human Vivisection

9. Carnivore Mycose

10. The Last Animal To Kill

11. Feeding Earthworms

12. Mankind Overclocked

band:

Anthony (guitare), Diego (guitare), MULK (chant), Guillaume (basse), Sylvain (batterie)

https://www.facebook.com/BurningFleshBand.ch

http://burningflesh.bandcamp.com/
http://ntey.wz.cz/

Recenze/review - DEATHSTORM - The Unfathomable (2018)

DEATHSTORM - The Unfathomable

CD 2018, Putrid Cult

for english please scroll down

Někde mezi naším a oním světem musí existovat jiná dimenze plná absolutního zla a špíny. Slyším odtamtud občas nářek démonů, pláč trpících. Prostupují zdmi mého pokoje, šeptají ve stínech, jsou oškliví a jejich hlas zní jako smrt. Bojíme se vlastní slabosti, umíráme osamoceni v pavučinách strachu. Odněkud z tohoto prostoru musí pocházet i polská skupina DEATHSTORM. Death metalové monstrum, které se znovu probudilo.

Poslouchám letošní album "The Unfathomable" a říkám si, že tolik napěchovaného nihilismu na jedné desce jsem již dlouho neslyšel. Komplikované vrstvy riffů, totálně zničující bicí a shnilý vokál. Takhle zní ozvěna z onoho světa. Představte si uzavřenou oblast plnou podivných věcí, postav bez tváře a Smrti. DEATHSTORM jsou zde, aby nám předali svědectví o nekonečné bolesti a tmě.

"The Unfathomable" je druhým dlouhohrajícím albem skupiny a taky jasným a zřetelným poselstvím ve stylu MORBID ANGEL, SINISTER, DEICIDE, IMMOLATION, INCANTATION, samozřejmě s jasným polským rukopisem, s otiskem démonů. Fascinuje mě hutný a devastující zvuk, krásně morbidní obal. Nechávám se unášet na monstrózních předehrách, padám do hlubin spolu s kapelou. Pro mě osobně se jedná zatím o jeden z nejlepších death metalových počinů letošního roku. Deska v sobě obsahuje vše potřebné pro šílený krvavý obřad. Poláci stvořili vzteklé monstrum, které vzešlo z temnoty. Představte si příšeru, která nelze zabít. Krvelačnou, bezcitnou. Rozseká vás, stáhne z kůže. Budete při poslechu prokleti, zavrženi a totálně zničeni. Poklekám před oltář a modlím se ke stínům. Tohle je esence death metalového zla. Vynikající bestiální nahrávka, u které budete neustále umírat. Maniakální atmosféra! Zlo, špína, smrt! Kult!

Asphyx says:

Somewhere between our and that world there must be another dimension full of absolute evil and dirt. From time to time I hear the wailing of the demons, the weeping of the sufferers. They walk through the walls of my room, whisper in shadows, ugly and their voice sounds like death. We are afraid of their own weakness, dying alone in the cobwebs of fear. Somewhere from this space must also come the Polish band DEATHSTORM. Death metal monster, which was awakened again.

I'm listening to this year's album "The Unfathomable", and I think I have not heard so much stuttering nihilism on one album for a long time. Complicated riffs, totally devastating drums and rotten vocals. This is the echo of that world. Imagine a closed area full of strange things, faces without a face, and Death. DEATHSTORM is id here to give us testimony of infinite pain and darkness.

"The Unfathomable" is the second album of the band and also a clear and distinctive message in the style of MORBID ANGEL, SINISTER, DEICIDE, IMMOLATION, INCANTATION, of course with a clear Polish manuscript, with the imprint of demons. I am fascinated by the dense and devastating sound, the beautifully morbid cover. I let myself drift on monstrous foreplay, I fall into the depths with the band. For me personally, this is one of the best death metal albums this year. The album contains everything needed for a mad bloody ceremony. The Poles created an angry monster that emerged from the darkness. Imagine a monster that cannot be killed. Bloody, heartless. It will cut you down, pull you out of the skin. You will be cursed, condemned and totally destroyed when listening. I kneel before the altar and pray to the shadows. This is the essence of the death metal evil. An excellent bestial record ing that you'll always die for. Manic atmosphere! Evil, dirt, death! Cult!

Tracklist:

1. Light To Few 

2. The Unfathomable 

3. Spirit Of Contamination 

4. Land Of Severity 

5. Death Is Sacred 

6. Mystics Of Nothingness 

7. Gateway 

8. Ode

band:

GÓRAL - guitar

MYSTH - bass, vocals

JEDREK - guitar

KUBA - drums

https://deathstormmetal.bandcamp.com/

https://www.facebook.com/Deathstormband

http://www.youtube.com/deathstormofficial

http://www.putridcult.pl/

Recenze/review - ZOMBIEFICATION - Below the Grief (2018)

ZOMBIEFICATION - Below the Grief

CD 2018, Doomentia

for english please scroll down

Přeměna lidských těl v rozkládající se maso. Hnijeme ve zdejších katakombách již dlouhá léta. Uzavřeni před světem. Posloucháme starý death metal, tančíme na svých vlastních hrobech. Rozpadáme se, přesto stále věrní a opravdoví. Prokleli nás a zavrhli. Existuje jen tma a smrt. A také hudba, která nás udržuje ve stavu nebytí. Jsme jen prach a prachem zůstaneme. Jsem moc rád, že dnes mezi námi můžeme přivítat mexické démony ZOMBIEFICATION a jejich zbrusu novou desku "Below the Grief".

Je totiž plná přesně těch ošklivých ingrediencí, které máme v death metalu tolik rádi. Mrtvolného zápachu, mrazivých melodií, vypjatého vokálu a totálně nihilistické atmosféry. ZOMBIEFICATION na to jdou po svém, hezky na rovinu. Stylově je lze přirovnat k zástupcům jak americké školy (AUTOPSY), tak severským death metalovým veličinám (DISMEMBER, ENTOMBED, REPUGNANT, ale i třeba CELTIC FROST). Nověji zde slyším i odkazy takových TORMENTED či MORBUS CHRON. Hlavní je ale celkový dojem a ten je nebývale magický. 

"Below the Grief" je deskou, která si mě získala postupně. Pořádný poprask v márnici způsobila až časem, když dozrála jako dobře uleželá mrtvola. Líbí se mi zvuk, obdivuji obal. Užívám si vokály, které jsou náležitě "nepříjemné". ZOMBIEFICATION nahráli desku pro všechny death metalové archeology. Odkrýváme spolu s kapelou jednotlivé vrstvy, oprašujeme staré ztrouchnivělé kosti. Lebky se smějí a rozprávějí dlouhé příběhy plné utrpení. Přiznám se na rovinu, novinka si mě naklonila na svoji stranu hlavně svojí opravdovostí a energií. U nás v záhrobí to jsou věci, na které si hodně potrpíme. Jsme zakonzervováni pradávným strachem, užíváme si prašivinu, tajné rituály i okultní atmosféru. ZOMBIEFICATION rozdrtí i vaše kosti! Stačí jen naslouchat. Zahnívající death metal plný skvělých a zajímavých melodií utkaných z mrazu a temnoty! Velmi dobře!

Asphyx says:

Transforming human bodies into decomposing flesh. We have been rotten in the local catacombs for years. Closed to the world. We listen to old death metal, we dance on our own graves. We fall apart, yet still faithful. They cursed us and rejected us. There is only darkness and death. And music that keeps us alive. We are just dust and we will stay dust. I am glad that today we can welcome the Mexican demons ZOMBIEFICATION and their brand new album "Below the Grief".

It is full of exactly the ugly ingredients we love so much in death metal. Deadly smell, frosty melodies, tense vocals, and a totally nihilist atmosphere. ZOMBIEFICATION goes about it, pretty smoothly. Stylishly, they can be compared to representatives of both American schools (AUTOPSY) and Nordic death metal (DISMEMBER, ENTOMBED, REPUGNANT, but also CELTIC FROST). More recently I can hear references from such TORMENTED or MORBUS CHRON. The main thing is the overall impression, and it is unusually magical.

"Below the Grief" is an album that has earned me gradually. A great crack in the mortuary caused only time when she matured like a well-dead corpse. I like the sound, I admire the cover. I enjoy the vocals that are properly "unpleasant". ZOMBIEFICATION recorded a record for all death metal archaeologists. We uncover individual layers together with the band, dusting the old, rotting bones. The skulls are laughing and talking long stories full of misery. I admit, the news has leaned me on its side mainly by its trueness and energy. In the graves, these are things we feel very much about. We are preserved with ancient fear, we use the carcass, the secret rituals and the occult atmosphere. ZOMBIEFICATION crushes your bones! Just listen. Incorporating death metal full of great and exciting melodies frozen from frost and darkness! Very good!

https://doomentiarecords.bandcamp.com/album/below-the-grief

https://www.facebook.com/zombiefication666

https://twitter.com/zombiefication

https://zombiefication.bandcamp.com/

http://www.doomentia.com/

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh sto padesátý první - Megaděti

Příběh sto padesátý první - Megaděti

Hospoda U Dřeváka by měla být prohlášena za svatostánek a každej, kdo se do Boleslavi podívá, by ji měl navštívit. Je to pajzl jak se patří a stojí tu dodnes. Tenkrát v devadesátkách tam mířila spousta dělňasů i mániček. Po šichtě ve Škodovce. Většina dávala pivo a rum, případně zelenou. My se s Kytkou šetřili. Můj kamarád dělal v jiném oddělení a tak jsem na něj vždycky čekal. Dnes znovu se sluchátky na uších, s vlastnoručně složitě nahranou kompilací nejlepších skladeb Megadeth. Kolem se vznáší skoro nepropustný kouř a jak prd vidím, tak ke mě musí Kytka přijít skoro na metr, abych ho poznal. Sedím bokem, jak je mým zvykem. První páteční pivo, kniha od páně Asimova. Chtělo by to rum, dneska si ho zasloužíme.

Kytka sundává walkmana a jakoby tušil, co poslouchám, tak mi ihned říká, abych si dal něco pořádnýho. Byl jsem tenkrát už děsně tvrdej death metalista, ale thrash jsem pořád hrozně prožíval. S jednou velkou výjimkou. Nějak mi neseděla nová podoba Metallicy. Kurvy prodejný to pro mě byly. Taky důvod mnoha našich sporů s Kytkou. Jenže my jsme to všechno tolik neprožívali, spíš jsme se špičkovali, každýmu se líbí něco jinýho, no a co? Hlavní byly pivo. A na rovinu, každej chlap si potřebuje pořádně pokecat s jiným. 

Nějak jsme se kousli. Původně jsem si chtěl dát aspoň smažák, ale neměli ho. Místo toho další pivo a doma jsem jen zazvonil, že nepřijdu. Budu u Káčy, u Jany, u Kytky, u Sabatha nebo Prcalíka, blábolil jsem do kecafonu a máma se smála. Asi byla ráda, že vypadnu a bude klid aspoň ode mě. Stačil momentálně ultra pubertální bratr, který na to šel ale jinak než já. Užíral se v samotě, bez kamarádů a holek. Párkrát jsem ho vzal s sebou, aby se taky trošku otrkal, ale moc nemluvil, tak jsem ho radši nechával doma. Jeho problém.

Družstevník a lahváče, rum a konečně holky na panelech. Už si na tyhle naše dýchánky připadáme trošku starý, možná bychom měli všechno přenechat mladejm, jenže zvyk je železná košile. Chodíme sem spousty let a načerpali jsme tady takovejch informací a zážitků, že nám to dalo do života kolikrát víc než rodiče. Musím olíbat všechny modrý víly, takovej můj roztomilej zvyk. Jakobych si je značkoval. Ehm. 

"Co jste dneska poslouchali?": hodila do placu řečnickou otázku Káča. Ihned jsem vyhrkl, že Megadeth. Podívala se na mě, bože ty oči, a políbila mě vášnivě. "Já taky": vyhrkla. Zajímavá věc, většinou jsem drtil ve sluchátkách už věci, který jí tolik nevoněly. Ale na Megadeth, Slayer, německým thrashi, Anthrax, Panteře a samozřejmě Saxon a doomovkách jsme se vždycky shodli. Megadeth neměl rád skoro nikdo. Byla tenkrát hrozná móda na zrzka nadávat. S Káčou jsme moc nechápali proč. "Je to namyšlenej čůrák": nadnesl Prcalík a mě zvedl mandle, protože já Musteina vždycky považoval za obrovskou osobnost. Za  morouse, velkou hubu, jenže to tak nějak k metalu patří jako stará Vonásková k tomu svýmu tlustýmu jezevčíkovi.

"Opakuj to a nasereš mě": řval jsem já i alkohol ve mě. Všichni ztichli a čekali, co bude dál. Nebývalo moc zvykem, aby mi někdo oponoval. Možná jsem byl v některých věcech hovado, ale v hudbě jsem byl velmi tolerantní (a jsem dodnes). Tak nějak nechápu, proč by někdo nemohl poslouchat něco jinýho, než se líbí mě. Jenže jsem byl mladej a na Megadeth toto pravidlo neplatilo. Vždyť já týhle kapele zobal vždycky všechno z ruky. Byl a jsem ultrafan, dokonce jsem psal dopisy do fanklubu. Poštovné do USA stálo snad stovku. Nikdy mě nezajímaly moc videoklipy, ale měl jsem od Sabatha nahraných několik kazet. Prostě fanoušek, znáte to.

Neřekl to Prcalík, ale vstal Kytka, na kterýho jsem vždycky hrozně trpěl. A měl přechytralou přednášku. Naštval mě a já pak udělal jednu ze svých největších chyb v dosavadním životě. Ulítla mi ruka a svýmu kamarádovi od dětství, důvěrníkovi, mé vlastní pokrevní krvi, jsem dal facku. Aby se jako probral. Zmlkl, nazval mě ubožákem a odešel. Nastalou trapnou chvíli přerušila až Káča, která mi vynadala, že to jsem neměl. Byl jsem rozjetej, opilej a to lidi dělají špatný věci. Místo toho jsem si sedl úplně nahoru a vytáhl skoro celou flašku rumu. Všichni na mě byli naštvaní. Najednou jsem z metalu neudělal pohodu, ale byl jak nějakej zapšklej kritik, co si ho honí po večerech doma a plive kolem sebe jen jed. 

Už byla skoro půlnoc a Kačenka udělala tu chybu, že začala mému opilému já vyčítat. Byl jsem blbec na entou. Ani se mnou nechtěla spát. Všechno mi pomalu začalo docházet až druhý den ráno, cestou na chalupu. Už jsme o tom nemluvili, ale na Káče i Janě bylo vidět, že jsem to hodně přehnal. Kytka byl za celý můj život asi nejlepší kamarád. Kluk, se kterým jsem prožil víc než s vlastním bratrem. Hrozně chytrej a milej. A já mu debil takhle ublížil. Kvůli blbý hudbě. Byl to divnej víkend. Divná sobota i neděle. Dokonce i divnej sex. Nakonec jsem byl rád, že je zase pondělí. Celý týden mi vrtalo v hlavě svědomí. Kytku jsem zahlédl jen dvakrát, někde na obědě a v davu. Vyhýbali jsme se navzájem.

Konečně zase pátek a Dřevák čeká. Sedím na svým místě a nevím, jak se omluvit. Stejně nepřijde. Jak se má zachovat chlap? Kde vzít nějaký vzor? Nakonec přišel. Měl na sobě tričko Megadeth. Cítil jsem se strašně a vykoktal nesmělou omluvu. Řekl mi, abych to neřešil, že celý týden zrzka a jeho partu poslouchal. A že je to skvělá hudba, že je vzal na milost a že už je taky žere. Dali jsme ruma a už trošku připití se objali. Na panelech jsme řekli, že dnes paříme spolu a šli ke Kytkovi domů. Plná lednička a nekonečný rozhovor o hudbě, celou noc. Seděli jsme na balkóně, kouřili trávu a řvali texty Megadeth do sídliště.

Byl jsme dvě Megaděti, co se nemůžou nikdy opustit, protože opravdový kamarádství nesmí nic zničit. Probrali jsme tenkrát vlastně celý náš život. Veškerý metal, holky, smrt otce mýho kamaráda, Mirku i Káču. Byli jsme šíleně šťastný kluci. I přes tu facku, kterou už nikdo nikdy neřešil. Byla to naše společná zpověď. Kytka mě tenkrát nasměřoval v životě víc do hloubky, udělal mě o nějaký řád lepším. Svědomitějším. Otevřenějším. Jsem mu za to vlastně dodnes vděčný. Protože do té památné facky i večera jsem byl spíš flákač, otrhanej frajírek, co mu šlo jen o nějaký to pivo, muziku a sex. Jo, asi jsem trošku dospěl. Ne moc, ale začal jsem víc nad věcmi přemýšlet. Škoda, že jsem nevěděl, že má před sebou Kytka už jen půl roku života. Vážil bych si těch chvilek ještě víc.

Pokojem zněla "Youthanasia" a my jsme tak nějak šíleně spokojený. Ožralí jsme tedy notně, ale máme radost. Z toho, že jsme se udobřili. Mám tak skvělou náladu, že ze srandy několikrát pochválím Kytkovi i Metallicu. Řekne mi, že kvůli němu se nemusím přemáhat a dá mi takovou malou facku, spíš jen náznak. Nespali jsme a už na nás dole zvoní holky. Smějou se a jsou rády, že jsme se nezabili. Vypadá to na další den plný metalu. Co si přát víc?

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

http://deadly-storm.blogspot.cz/p/pribehy-mrtveho-muze.html

Recenze/review - ESKHATON - Omegalitheos (2018)

ESKHATON - Omegalitheos

CD 2018, Lavadome Productions

for english please scroll down

Death metalový terorismus z Austrálie! Polykání vlastní zkažené krve, ortodoxní rouhání ve stínu hořícího kostela! Blasfemie, špína, smrt, morbidita! Chaos, násilí a Satan na jednom místě. Dlouhý obřad k poctě padlým andělům. Topili jste se někdy ve vlastní šťávě? Sežehnuti peklem? Pokud ne a chtěli byste tento neopakovatelný pocit zažít, tak vám doporučuji nové album maniaků ESKHATON.

Na začátek bych si ale dovolil jedno malé varování. Pokud čekáte obyčejný horor a přívětivé melodie, tak utíkejte pryč. "Omegalitheos" je totiž deskou, o které si troufám tvrdit, že není pro každého. Málokdo vydrží dlouhých 52 minut totálního smrtícího šílenství v kuse. Australané vám nedají vydechnout ani na chvilku. Novinka tlačí, řeže a pálí v podstatě po celou dobu. Nutno na ní mít čas, spoustu pečlivých poslechů a trpělivosti. Posluchač je nucen rozkrýt jednotlivé vrstvy nekompromisních riffů, temné energie a hnisu.

"Omegalitheos"  lze stylově zařadit k morbidním dílům kapel jako IMPETIOUS RITUAL, IGNIVOMOUS, DIOCLETIAN, PORTAL, TEITANBLOOD, SADISTIK EXEKUTION, MARTIRE, BESTIAL WARLUST. Pro nezasvěceného se tak bude jednat jen o nepropustný monolit totálního chaosu. Doporučuji ale vydržet prvotní šok. Novinka je totiž jak říznutí do staré mokvající rány. Také zpočátku neucítíte žádnou bolest, jen tupé tepání krve. Po nějaké době ale polezete bolestí po zdi. Album je možná až příliš dlouhé, chvílemi hodně monotónní a až moc "nepříjemné". Jenže takhle se v záhrobí velebí démoni a klaní se všem rohatým. Nejvíc se mi osvědčil poslech se sluchátky na uších, kdy jsem byl odstřižen od okolního světa. Nakonec dojde k prozření, k znesvěcení svatých ostatků. Lebky popraskají, kosti jsou rozdrceny na prach. Co si přát víc? Absolutně blasfemický a nekompromisní death metal, který vás spálí na popel! Inferno!

Asphyx says:

Death Metal Terrorism from Australia! Swallowing your own bloodshed, orthodox blasphemy in the shadow of the burning church! Blasphemy, dirt, death, morbidity! Chaos, violence and Satan in one place. A long ceremony to honor the fallen angels. Have you ever drowned in your own juice? Blessed with hell? If not and would like to experience this unrepeatable feeling, I recommend a new album of ESKHATON maniacs.

However, I would mention one small warning. If you expect ordinary horror and friendly tunes, run away. "Omegalitheos" is a record that I dare to say is not for everyone. Only Few survive the long 52 minutes of total deadly madness in a piece. Australians do not let you breathe in for a moment. The news pushes, cuts and burns essentially all the time. It takes time, lots of careful listening and patience. The listener is forced to uncover individual layers of uncompromising riffs, dark energy and pus.

"Omegalitheos" can be categorized as morbid bands like IMPETIOUS RITUAL, IGNIVOMOUS, DIOCLETIAN, PORTAL, TEITANBLOOD, SADISTIK EXEKUTION, MARTIRE, BESTIAL WARLUST. For the uninitiated, this will only be an impermeable monolith of total chaos. I recommend, however, to withstand the initial shock. The novelty is as cutting into an old wetting wound. You also do not feel any pain at first, just a dull throat of blood. But after a while, you're racing with pain on the wall. The album may be too long, very monotonous and too "unpleasant". But this is how the demons glorify in the tomb and bow down to all the horns. I was most successful listening to earphones when I was cut off from the outside world. Eventually there will be revelations of the desecration of the sacred remains. The skulls are cracked, the bones are crushed into dust. What more do you want? Absolutely blasphemous and uncompromising death metal that burns you to ashes! Inferno!

https://eskhaton666.bandcamp.com/album/omegalitheos

http://www.lavadome.org/

https://www.facebook.com/Eskhaton-140670182642032/

Recenze/review - SELF-HATRED - Hlubiny (2018)

SELF-HATRED - Hlubiny

CD 2018, Solitude Productions

for english please scroll down

Na počátku byl konec. Hledej i ty ve smrti zrození. Koloběh života, tma a chlad. Šedivé odlesky šepotající nápovědu tvé další cesty. Rozechvělost, smutek. Zpomalené pohyby tlejícího listí. Buď na chvilku stínem, řečníkem na pohřbu, pomíjivým okamžikem věčnosti. Nálada se zdá být pochmurná.

Mít v dnešní době kapelu je řehole jako cokoliv jiného. Pokud chcete hudbu dělat poctivě, tak nestačí jen umět hrát, mít dobré texty a obal. Musíte něčím zaujmout, být jiní, výjimeční. V rámci doom metalu (s deathovými a atmosférickými blackovými prvky) byste dnes těžko hledali smečku, která by byla originálnější jako plzeňští tmáři SELF-HATRED. Samozřejmě, pohybujeme se pořád v rámci pomalých melodií, ale i tak,  jsou svým způsobem jedineční, zajímaví.

Druhé, tentokrát česky zpívané album "Hlubiny", je pokračováním věcí minulých. SELF-HATRED nadále rozvíjejí svůj jedinečný smysl pro depresivní motivy, smutek a pomalé umírání. Oceňuji básnický talent textaře (psát v českém jazyce je hodně těžká disciplína), ale hlavně nálady těkající jako řeka beznaděje. Název alba je opravdu výstižný. Ano, během celého poslechu nás vezme kapela na dlouhý výlet do hlubin lidských duší. Chladivě bolestivý zvuk, opakující se motivy, to vše navozuje opravdový smutek srovnatelný snad jen s rakví blízkého člověka zajíždějící do krematoria. Podobnou hudbu vlastně ani nelze moc popsat slovy. Lepší je jí poslouchat, vnímat, nechávat se jí prostupovat. SELF-HATRED si letos se svojí novinkou nezadají ani se světovou doom metalovou špičkou. Troufám si tvrdit, že "Hlubiny" mě budou ještě hodně dlouho bolet. Na počátku bylo slovo, možná velký třesk, ale o konci nám nikdo nic neřekl. Letošní album SELF-HATRED můžeme brát jako nápovědu. Slyšte smutek a kráčejte ve stopách stínů! Doom metalový opus plný beznaděje! Skvěle!

Asphyx says:

At the beginning there was the end. You should also look for the birth in death. The circle of life, darkness and cold. Grey glare whispering the help of your next path. Shiver, sadness. Slow motion of the milling leaves. Be a shadow for a while, speaker at a funeral, passing moment of eternity. The mood seems to be gloomy.

Nowadays, having a band is very difficult, like anything else. If you want to do music well then you must do more than just know how to play, have good lyrics and cover. You have to be interesting, different and exceptional. Within doom metal (with death and atmospheric black elements) it would be difficult to find a band which would be more original than those Pilsen obscurants SELF-HATRED. Of course, this band is still moving in slow melodies but at the same time they are interesting and unique.

The second album, this time with Czech lyrics, called “Hlubiny” is a continuation of the past. SELF-HATRED continues to develop their unique sense of depressed motives, sadness and slow dying. I appreciate the poetic talent of the lyricist (writing in Czech is a very difficult discipline). But mainly the moods are pumping like a river of hopelessness. The name of the album is concise. Yes, during the whole listening the band takes us on a long trip to the depths of the human souls. Coldly painful sound, recurring motifs, all cause a real sadness comparable to perhaps the coffin of a close man entering the crematorium. You cannot really describe similar music with words. It is better to listen to it, perceive it and let it pass through. SELF-HATRED will jump on the world´s peak of doom metal. I dare to say that “Hlubiny” will hurt me for a long time. At first there was a word, maybe a big bang but nobody told us anything about the end. This year´s album by SELF-HATRED might be a clue. Hear the sadness and walk in the footsteps of the shadows! Doom metal opus full of hopelessness! Great!

Tracklist:

01. Konec

02. Odraz

03. Hlubiny

04. Střepy

05. Vzplanuté

06. Apatie

07. Očistec

08. Epitaf

band:

Kaťas - growls, whispers /

Pavel Janouškovec - guitars /

Aleš Vilingr - guitars /

Štěpán Eret - bass /

Michal "Datel" Rak - drums /

Michal Šanda - keyboards

https://www.facebook.com/selfhatreddoom/

https://self-hatred.bandcamp.com/album/hlubiny

http://bandzone.cz/selfhatred

https://solitude-prod.com/

DEADLY STORM SUPPORT - SYMBOLIC OPEN AIR - 4.7.2018 - 7.7.2018

Již brzy se rozezní první tóny druhého ročníku festivalu nesoucího název SYMBOLIC Open Air, který se bude konat v areálu přírodního koupaliště ve Třech Dvorech u Kolína.

Těšit se tak návštěvníci mohou na 4 dny plné metalu v podání jak českých, tak i zahraničních kapel, přičemž hlavními zástupci jsou např.:

CANCER (UK), XENTRIX (UK), ENTRAILS (SE), REVEL IN FLESH (DE), NECROVILE (RO), GUTALAX (CZ), FORGOTTEN SILENCE (CZ), SECTESY (CZ), MORIBUND OBLIVION (TR), CASKET (DE), MELANCHOLY PESSIMISM (SK)………a spousta, opravdu spousta dalších skvělých jmen naší i zahraniční scény.

Kompletní program SYMBOLIC Open Air 2018

Celkem se Vám představí 56 kapel v průběhu hlavního festivalu a další 4 kapely v sobotu 30.6.2018, tedy poslední sobotu před celým festivalem v rámci Warm-Up Party, kterou Vám, jako dárek, dáváme zcela zdarma, a to s kapelami BLUE BUCKS, ROXOR, SECTESY a YBCA, to drtivé komediální komando z Brna.

Když už jsme u toho, rozhodli jsme se udělat pár dobrých skutků, a sice dobrovolné vklady v rámci Warm-Up Party, které pak kompletně předáme malé bojovnici s velkým srdcem, a sice Žanetce, jež trpí dětskou mozkovou obrnou projevující se motorickou retardací a svalovou hypotonií. Lépe řečeno, chceme na Žanetku vybrat co nejvíce peněz právě do připravené kasičky a následně v průběhu večera onu kasičku i s celým obsahem předat na pódiu do těch nejpovolanějších rukou. Snad si maminka Pavlína najde chvíli, aby mezi nás zavítala do Dvorů.

I nedělní Dětský den hodláme pojmout charitativně. Tentokráte chceme zacílit na Třídvorskou školku. Však to znáte: omalovánek, tužek, fixek a plyšáků není nikdy dost. Navrch – ty hrou ošoupané zdi učeben se také nevymalují samy.

No a na závěr zatřetí: K velké spokojenosti celého SYMBOLICkého teamu jsme doladili poslední detaily naší spolupráce s MOUNTAIN GORILLA COFFEE.

Dalo by se říci, že festival jsme kompletně upravili tak, aby Vám byl co nejpříjemnější a nejpohodlnější, čili zvětšili jsme stanové městečko, zajistili sprchy, zvětšili kuchyň, zajistili profi stage s jednou z nejmodernějších hudebních technologií ozvučovacích systémů pro ještě lepší hudební zážitek, zvětšili místo k parkování, přidali stánky s tekutým osvěžením..atd atd.

Po skvělých ohlasech na tekuté lahůdky, jsme opět vybrali pivovar HOLBA, jako dodavatele zlatavého paliva v podobě „Šeráka“, výtečné „Horské desítky“, skvělého černého piva a nízkoalkoholického ovocného piva, jež loni mělo až neskutečnou rychlost spotřeby. A ve finále, a to zde musíme vypíchnout, nechali jsme pro Vás uvařit várku SYMBOLICkého speciálu, který bude sice zalahvovaný, ale aspoň si ho pořídíte i na „potom“ až Vás nostalgie bude hned při prvním nedělním večeru plácat po zátylku. To vše za velice příznivé ceny.

Při výběru jídla se můžete zaměřit na veganskou i neveganskou kuchyni, která je nyní mnohem větší a nabízí tak i širší nabídku. Více gastro informací zde.

Parkování a stanové městečko je umístěno ihned u festivalové zóny, takže se nemusíte obávat, že byste se vrávorali do svých pelechů nekonečnou štrekou!

GPS Souřadnice místa konání festivalu jsou: 50°01'21.8"N; 15°15'50.7"E

Mapa areálu

Vstupenky na SYMBOLIC Open Air 2017 můžete pořídit v předprodeji přes Ticketstream, v SYMBOLIC e-shopu nebo výdejním místě Hells Bells Rockin‘ Pub, Na Bělidle 27, Praha 5 – Smíchov, popř. přes Dejvyho osobně nebo na info@symbolic.cz a to za symbolických 580 Kč (v základní sazbě).

Těšíme se na Vás!!

SYMBOLIC OPEN AIR

Recenze/review - THRONEUM - The Tight Deathrope Act over Rubicon (2018)

THRONEUM - The Tight Deathrope Act over Rubicon

CD 2018, Hells Headbangers Records

Bylo zajímavé sledovat toho tvora, jak se trápí. Umíral pomalu, křičel a řval a jeho hlas mi pronikal hluboko do morku kostí. Znetvořený, s boláky po celém těle. Jakoby to už dávno nebyl člověk, ale nějaká ošklivá hmota. Jeho příběh, plný prokletí a uhranutí, byl dlouhý. Propadl prý kdysi, v dávných časech zlu a to jej přetvořilo v monstrum. Pohltilo ho a zničilo. Teď se přede mnou válí v bahně a krvácí. Není mi ho líto. Pro podobné tvory nemám soucit.

Ano, při poslechu nové desky polských black death metalistů mám lehce pokřivený pohled na svět. Jejich hudba je totiž svým způsobem šílená. Plná různých zvratů, změn tempa, chaosu, neotřelých riffů a temnoty. Jsou nádhernou ukázkou toho, že peklo opravdu existuje. Připomínají umírající bestii, která kope a kouše kolem sebe. 

"The Tight Deathrope Act over Rubicon" je albem, které evokuje staré death metalové časy. Slyšet jsou odkazy na desky od POSSESSED, SARCÓFAGO, NECROPHAGIA, IMPERATOR, SADISTIK EXEKUTION. Zkrátka a jednoduše, jedná se o opravdové, nefalšované zlo s temnou atmosférou. Nálada jest navozována postupně, s jasným úmyslem pohřbít vás zaživa. Zvukově nečistí, s nápady z onoho světa, takoví jsou THRONEUM.  A hlavně, jejich tvorba je originální, zapamatovatelná a čitelná přesně tím způsobem, jakým je to v pekle žádáno. Poslechově je sice nahrávka těžším dílem ke vstřebání, ale Poláci taky nehrají pro každého. Musíte mít v sobě kus bestie, ukázat alespoň při společných setkáních svoji odvrácenou tvář. Neříkejte mi, že ji nemáte. Skvělé death blackové monstrum, které se znovu probudilo, aby nás zahubilo. Inferno!

sumarizace:

Vítejte v pekle! "The Tight Deathrope Act over Rubicon" je albem, které v něm bylo nahráno. Je ošklivé, zlé, nechutné a je z něj cítit záhrobí na sto metrů. Vezměte několik tun nihilismu, rozdrťte ho kladivem a přidejte tmu. Doplňte špinavé melodie, vokál připomínající právě probuzené monstrum a potom získáte nějakou představu o tom, kdo jsou THRONEUM. Tahle nechutná kreatura nám letos přináší svoje další dlouhohrající album. Je plné starého black death metalu, který musí dělat dobře snad každému fanouškovi Hádovi říše. Nad skladbami se vznáší plesnivá nálada dávných časů. Nahrávka, kterou je vhodné pouštět na okultních seancích. Pokud máte chuť na výlet do podzemí, buďte vítáni. Jen upozorňuji, že není cesty zpět! Reálný black death metal, který je ryzí jako samotné zlo! Hodně krutá deska!

Asphyx says: 

Welcome in hell! "The Tight Deathrope Act over Rubicon" is an album that was recorded there. It is ugly, evil, disgusting, and the beyond is smelt from hundred meters. Take a few tons of nihilism, smash it with a hammer and then add the darkness. Fill dirty melodies, vocals reminding awakened monster and then you get some idea, who is THRONEUM. This disgusting creature brings us its next full-length album. It is full of old black death metal that can do well perhaps to every fan of Hades. Above the tracks there is moldy mood of the past floating. Good opportunities for playing of this recording are the occult seances. If you fancy a trip to the underground, welcome. Just caution, there is no way back! Real black death metal, that is pure as evil! Very cruel album!

Tracklist:

01. Crossing the Dead River

02. The Tight Deathrope Act Over Rubicon

03. Enochian Lexicon I

04. Enochian Lexicon II

05. Enochian Lexicon III

06. Enochian Lexicon IV

07. The Biblical Serpent – The Master of Misfortune

08. To-Mega-Therion

09. Primal Words. Orphic

https://throneumofficial.bandcamp.com/

https://throneum.bandcamp.com/album/the-tight-deathrope-act-over-rubicon

https://shop-hellsheadbangers.com/

Recenze/review - VARATHRON - Patriarchs of Evil (2018)

VARATHRON - Patriarchs of Evil

CD 2018, Agonia Records

Řecké podzemí je dodnes v mnohém zahaleno tajemstvím. Kapely z něj vzešlé mívají svůj vlastní výraz, jsou odlišné od ostatních a jejich hudba v sobě obsahuje jakousi těžko popsatelnou a uchopitelnou vznešenost. Jakoby je na Olympu kdysi prokleli a navěky uvrhli do země stínů. Posluchači pak nezbývá nic jiného, než se s nimi vydat hledat do říše, kde slunce nevychází.

VARATHRON jsou staří veteráni s dlouhou historií. Datum založení směřuje až do roku 1988. Skupina tak nemusí nikomu nic dokazovat. Hraje si po svém, postupně se vyvíjí, je čím dál tím víc "přístupnější" a melodičtější. Novinka není výjimkou. Opět se jedná o příjemně plynoucí temný black metal se spoustou zajímavých nápadů, šedivé atmosféry a všeobjímající smrti.

Novinka "Patriarchs of Evil" není žádným povinným albem po letech. Naopak, VARATHRON stále dokáží strčit do kapsy spoustu svých následovníků. Pořád se jedná o vysoce kvalitní, rozmáchlý black metal, který v sobě obsahuje nepřeberné množství temné energie. Řekové mají za ty roky dávno svůj originální rukopis, drtí a umí spálit vše okolo. Užívám si tmu, hltám ji, prosévám mezi prsty. Sežehnut nesvatým ohněm čerpám okultní energii. Sem tam zazní osvěžující thrashové pasáže, klidně i heavy metalová sóla. Hlavní je ale celek a ten je neskutečně tepající, smrtonosný, přesvědčivý. Letošní album je díky čerstvé krvi ve skupině i progresivnější, monumentální, přesto důrazné a přesně zacílené. Nejsem nijakým blackovým ortodoxním fanouškem, ale deska mě opravdu zaujala. Užívám si jí, rád s ní krvácím celý den a ohlodaný na kost pak uléhám do své rakve. Legenda opět promluvila! Skvělá black metalová seance! Kult!

sumarizace: 

Black metalová legenda VARATHRON z Řecka letos vydala vynikající album. Splňuje všechny mé požadavky na ledovou, smutnou a černou nahrávku, která mi zmrazila krev v žilách. Kapela působí jako skupina black metalových šlechticů z dávných dob, která nám přišla vyprávět příběhy plné tmy. Oceňuji skvělé nápady, krásné plochy kytar i hlas, připomínající krkavce. Z "Patriarchs of Evil" je cítit chlad, síla, jiskřivá energie i určitý smutek, který vás zcela pohltí. Při poslechu si přijdu jako lovec, čekající na svoji kořist. VARATHRON mezi nás letos hodili album, které vás uhrane, prokleje, rozloží na malé části. Stanete se členy jejich smečky a budete lovit jen samé temně studené melodie. Jsou nahrávky, které mě navěky proklejí. "Patriarchs of Evil" je jednou z nich. Black metalové album, které je plné vznešeného chladu! Kult!

Asphyx says:

The black metal legend VARATHRON from Greece released an excellent album this year. It meets all of my requirements for an ice, sad and black record which froze my blood. The band is like a group of black metal noblemen from the past who came to tell stories full of darkness. I appreciate the good ideas, nice areas of quitars and the voice which sounds like a raven. You can feel the cold, power, sparkling energy and certain sadness from the "Patriarchs of Evil". During the listening I feel like a hunter waiting for his prey. VARATHRON threw an album among us this year which will bewitch you, curses you and spread you over a small pieces. You will become a member of their group and you will hunt only dark cold melodies. There are some records which will curse me forever. "Patriarchs of Evil" is one of them. Black metal album which is full of noble coldness! Cult!

Tracklist:

01. Tenebrous

02. Into the Absurd

03. Luciferian Mystical Awakening

04. Saturnian Sect

05. Remnants of the Dark Testament

06. Hellwitch (Witches Gathering)

07. Orgasmic Nightmares of the Arch Desecrator

08. Ouroboros Dweller (The Dweller of Barathrum)

band:

☩ Stefan Necroabyssious - Vocals

☩ Achilleas C - Guitars

☩ Sotiris - Guitars

☩ Stratos - Bass

☩ Haris - Drums

https://www.facebook.com/VarathronOfficial/

http://www.varathron.com/

https://www.agoniarecords.com/index.php?pos=shop&lang=en

https://agoniarecords.bandcamp.com/album/patriarchs-of-evil