CD 2018, Season of Mist Už dlouho jsem neslyšel album, u něhož by název tak přesně vystihoval to, co je jeho hudebním obsahem. Ano, kanadští techničtí mágové BEYOND CREATION jsou zde se svým novým počinem. Opět jsou neskutečně přemýšliví, svěží, technicky dokonalí. Lehce se na něm překračují hranice, často se posouvají do pro kapelu neprobádaných oblastí - jako matematické algorytmy. Deska je vlastně takovou bohatou hostinou pro všechny, kdo hledají pestrost, nevázanost, dlouhá preludia, komplikovanost, rozmanitost nálad. "Algorythm" mi připomínají nejvíc asi překrásnou reklamu na svěží nápoj vysoké kvality. Vše je takové hezké, průzračné, křišťálově zahrané. Nápadů je spousta, jsou velmi dobré, zapamatovatelné, nepostrádají v sobě rozvážnost a řemeslný um. Přesto mé myšlenky při poslechu těkají často někde úplně jinde.
"Algorythm" je jako zajímavá socha, přesně vytesaná do kamene. To, co se na desce odehrává, lze velmi lehce připodobnit k tvorbě GOROD, OBSCURA, AUGURY. Často je odkazováno na art rock. Zvuk je čisťounký jako dětská prdelka a obal zasněný způsobem, který znají snad jen mladé dívky. Jojo, všechno je v absolutním pořádku, melodie pomalinku pronikají do hlavy. Jenže po nějaké době zjišťuji, že mi vadí taková ta umělost dnešních kapel. Chybí mi živočišnost, zemitost, přímý útok na mé smysly. Je to pohodovka, nikde nic nebolí, netlačí, podobných desek vzniklo kdysi dávno spousta. Já vím, mladí budou na vrcholu blaha, protože neznalost neomlouvá. Nemám jim to za zlé, vždyť BEYOND CREATION jsou vynikající, moderní progresivní skupina, která si určila svůj směr. Jen si někdy říkám, jak mě nebaví poslouchat podobně "dokonalé desky", protože jsou pro mě jen produktem bez emocí. Budiž vám přáno vše dobré a nahrávku si pořádně užijte. Já jdu raději zaseknout kosu někam jinam.
sumarizace:
Na svém třetím albu pokračují BEYOND CREATION přesně tam, kde minule přestali. Jejich death metal je velmi technický, progresivní a pánové se nebojí experimentovat. Občas mi sice chybí trošku víc živočišnosti a pocitu, že to hrají ještě lidé, ale jinak jsem spokojený. Desku bych doporučil všem, kdo jsou otevřeni novým vlivům v hudbě a rádi u ní přemýšlejí. Songy jsou komplikované, chladné a nepostrádají energii. Ne všechno je zahráno s lehkostí a občas to v některých skladbách trošku zaskřípe, ale jako celek je nahrávka velmi dobrá. Progresivní technický death metal, který má svoji duši!
Asphyx says:
On their third album BEYOND CREATION continue exactly there, where they stopped last time. Their death metal is very technical, progressive and gentlemen aren't scared of experiments. Although Isometimes miss a little bit more animality and the feeling that people are playing still, but otherwise I'm satisfied. The album I would recommend to all who are opened to new influences in music and like thinking about it. The songs are complicated, cool and don't miss energy. Not everything is played with ease and it creaks sometimes a bit in some songs, but as a whole the record is very well. Progressive technical death metal, having its soul!
Tracklist:
1. Disenthrall
2. Entre Suffrage Et Mirage
3. Surface's Echoes
4. Ethereal Kingdom
5. Algorythm
6. À Travers Le Temps Et L'oubli
7. In Adversity
8. The Inversion
9. Binomial Structures
10. The Afterlife
11. Surface's Echoes (Instrumental)
12. The Afterlife (Instrumental)
band:
Simon Girard - Vocals / Guitars
Kevin Chartré (Brought by Pain, Ultyma, Unhuman, Hangar of Deth)- Guitars
Hugo Doyon-Karout (Brought by Pain, Equipoise) - Fretless Bass
Philippe Boucher (Incandescence, Ex-First Fragment, Chthe'ilist, Décombres) - Drums
Chodívali jsme s klukama, kdysi na civilní službě, kouřit hned vedle pitevny. Bánili jsme o sto šest, rozebírali život a smrt. Pánové patologové si mezitím při otvírání mrtvých těl prozpěvovali veselé písničky. Viděli jsme spoustu vnitřností, často museli odvrátit zrak. Mnohdy jen několik hodin poté, co jsme s pacientem hovořili. Musíme tam všichni, o tom není pochyb. Někdy jsem chodil na cigáro sám a poslouchal u toho hudbu. S klidem mohu prohlásit, že nastat podobná situace dnes, volil bych do uší novinku brutal slamových legend KRAANIUM.
A to přesto, že nejsem nijakým vyznavačem stylu, ani podobnou muziku příliš často nevyhledávám. Povětšinou mě nudí, připadá mi neskutečně monotónní. Dokonce i naživo vydržím jen pár skladeb a odcházím na pivo. Jenže s KRAANIUM je to jiné. Umí mě zaujmout, přitáhnout k přehrávači a i když asi nikdy nebudou na prvních místech v mém žebříčku, uznávám je. Jsou totiž opravdu uvěřitelní, syroví, suroví, jako otevřené tělo na obalu.
Na "Slamchosis" nejvíc asi obdivuji takovou tu totálně odlidštěnou náladu, která z jednotlivých skladeb doslova tryská. Je to masakr, ohavné dunění, ale nepostrádá nápady, směr a atmosféru. To co mnohým jejich kolegům chybí a odrazuje, to KRAANIUM nepostrádají a dodávají měrou vrchovatou - hektolitry zkažené krve, praskání kostí, devastaci mozkových závitů. Jasně, je to extrém, ale velmi dobře zahraný. Album zkrátka kope, fanoušky zajisté absolutně nadchne a pro nás ostatní se stane zajímavým kouskem zkaženého masa, který si budeme hýčkat ve svých mrazácích a předložíme jej hostům jen při slavnostních příležitostech. KRAANIUM splnili všechna má očekávání a stali se na nějaký čas takovým mým morbidním útočištěm. Nikdy bych nevěřil, že se stanu jejich chráněncem, většinou se pohybuji v úplně jiných vodách, ale musím uznat, že novinka se povedla po všech stránkách. Samozřejmě, s přihlédnutím ke stylu. Norové mají nezaměnitelný výraz i s novým vokalistou Jackem Christensenem. Za mě všechny krvavé palce nahoru! Dobrá pitva!
sumarizace:
KRAANIUM nahráli velmi kruté album. Je plné nekompromisních melodií, morbidních motivů a nálady, známé z opuštěných psychiatrických léčeben. Jsem ztracený, opuštěný a cítím ve vzduchu krev. Tady se zase probudila pořádně naštvaná šelma. Brutální death slam metal s temnými prvky je obohacen o zvláštní surové melodie. Deska nepostrádá energii, sílu, jiskru. Kývu se do rytmu a kopu si vlastní hrob. Pohřbený zaživa, umlácený sekerou. Pitvám spolu s kapelou ještě teplá těla, užívám si všude přítomný strach. Jestli chcete zažít pravé peklo, pak jsou zde KRAANIUM! Upozornění! Neposlouchejte nahrávku v noci a o samotě! Mohlo by dojít k nenávratnému poškození vaší mysli. Svět je možná ošklivý a zlý, ale KRAANIUM jsou krutější! Brutal death metal z Norska, který zabíjí. Krvavě a bez kompromisů.
Asphyx says:
KRAANIUM have recorded very cruel album. It´s full of peremptory melodies, morbid motives and the mood of empty psychiatric sanatoriums. I´m lost, alone and I feel blood in the air. This is album where an angry beast woke up. A brutal slamm death metal with dark elements is enriched with interesting and different raw melodies. This album is full of energy, strength, power and shine. I oscillate with rhythm and I´m digging my own grave. I´m buried alive and clubbed by a hatchet. I´m dissecting warm corpses with this band and I´m enjoying the fear which is around. If you want to experience the real hell listen to KRAANIUM! Warning! Do not listen to this at night and alone! Your mind could be damaged forever. This world is cruel and ugly, however the KRAANIUM is crueler! Brutal death metal from Norway which kills. It kills bloodily and stoutly.