Recenze/review - THE BLACK DAHLIA MURDER - Verminous (2020)

THE BLACK DAHLIA MURDER - Verminous
CD 2020, Metal Blade Records

for english please scroll down

Večerní zprávy a v nich rozzuřený dav, který proti něčemu protestuje. Asi věří v dobro, snaží se napravit svět. Ušlapou několik lidí, kamera zabírá detaily. Krev vždycky funguje. Pravá a levá, černá a bílá, neustálý souboj protikladů. Lži se šíří rychlostí blesku, stačí plivnout jedovatou slinu. Můžeš si stokrát říkat, že zůstaneš klidný, ale nakonec stejně toužíš po úkrytu. Zalézt si někam se sluchátky na uších a narvat si do hlavy dobrou muziku.

Ať si každý říká kdo chce co chce, ale THE BLACK DAHLIA MURDER si stále drží slušnou úroveň. Za poslední roky nepodlezli nikdy pomyslnou laťku kvality. Letošní rok a novinka "Verminous" rozhodně nejsou výjimkou. 

Spousta melodických sól, hlas Trevora Strnada, ne, tuhle smečku si rozhodně s jinými nespletete. Letos zahaleni do zelené, s tradičním tlakem a energií, útočí jako hladoví psi. Přiznám se ale, že mě tahle smečka sice nikdy vyloženě nezklamala, ale také vyloženě nenadchla. Jakoby mi pořád něco trošku vadilo. Nevím vlastně ani co (možná určitá "vlezlost"), nelze se zavděčit všem, ale i tentokrát mám pocit, že už jsem tohle všechno někde slyšel. Víc mě THE BLACK DAHLIA MURDER vlastně baví naživo, kdy mi předají víc emocí. Chybí mi trošku víc špíny, živočišnosti, pocitu, že musím jít a zbourat zeď. Na mě je kapela možná až příliš hodná. Pravděpodobně ale nejsem cílová skupina posluchačů. Přitom se jedná o v podstatě dokonalý produkt, který se bude velmi dobře prodávat. Spousta riffů, trošku té rebelie, ale zároveň se album dobře vstřebává. Sedím tu v pokoji, šokován z večerních zpráv, poslouchám novinku stále dokola a nejčastěji mě napadá slovo - solidní. Ale jo, pořád lepší, než drátem do oka. Metal!

Asphyx says:

Evening news with an enraged crowd protesting against something. They probably believe in the good and are trying to fix the world. They step on several people and the camera is capturing the details. Blood always works. Right and left, white and black, a constant duel of opposites. Lies are spreading at the speed of light, just spit a venomous saliva. You can say that you will be calm for a hundred times but in the end you want to stay hidden. To get somewhere with your headphones and put on some good music. 

Let everyone say what they want, but THE BLACK DAHLIA MURDER still maintains a decent level. During the last few years they have never lowered their imaginary bar of quality. This year and their new album “Verminous” is definitely no exception.

A lot of melodic solos, Trevor Strnad´s vocals, no you can't confuse those guys with any other bands. This year they are wearing green with their traditional pressure and energy, they attack like hungry dogs. I have to admit that they have never disappointed me however they have never excited me that much. As if something still bothers me. I honestly don't know what it is (maybe a little bit of “intrusion”), you cannot make everyone happy. This time I feel that I have already heard all of that before. THE BLACK DAHLIA MURDER excites me when playing live because they show me more emotions. They lack more dirt, rawness and the feeling that I need to tear down a wall. Maybe the band is too nice for me. I'm probably not the target audience. At the same time, this is a perfect product that will sell very well. Lots of riffs, a little bit of rebellion but also nicely absorbed album. I am sitting in my room, shocked from all the evening news, listening to the new album over and over and the word still coming in my mind is - solid. Yeah, it is still better than nothing. Metal!

Tracklist:
01. Verminous (3:49)
02. Godlessly (3:27)
03. Removal of the Oaken Stake (4:25)
04. Child of Night (3:37)
05. Sunless Empire (3:57)
06. The Leather Apron's Scorn (3:33)
07. How Very Dead (3:07)
08. The Wereworm's Feast (4:35)
09. A Womb in Dark Chrysalis (Interlude) (0:48)
10. Dawn of Rats (4:35)

band:

Brian Eschbach − Guitar, Vocals
Trevor Strnad − Vocals
Max Lavelle − Bass Guitar
Alan Cassidy - Drums
Brandon Ellis - Lead Guitar

https://theblackdahliamurder.bandcamp.com/
https://www.facebook.com/theblackdahliamurderofficial
https://www.tbdmofficial.com/
https://twitter.com/bdmmetal
https://www.youtube.com/user/blackdahliamurdertv
https://open.spotify.com/artist/4xTDPgk4jHCF0qui3dH6BS
https://www.deezer.com/en/artist/12784
https://www.instagram.com/theblackdahliamurder_official/
https://www.indiemerch.com/metalbladerecords

Recenze/review - LIVE BURIAL - Unending Futility (2020)

 

LIVE BURIAL - Unending Futility
CD 2020, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Bledost a chlad, žádný puls, neslyšitelné dýchání, ochablost svalů. To jsou všechno příznaky reálné, syrové smrti. Jenže tohle tělo se pořád hýbe, jakoby bylo nabité elektrickým proudem, jakoby z něj nevyprchal život. Posedlost démony přežije i absolutní konec. Vstoupil si do temnoty, ocitl se na místech, o kterých si četl v tajných knihách, hovořil o nich se starci. Jsi na onom světě a stále posloucháš death metal. Možná právě proto připadáš všem jako oživlá mrtvola, jako zombie, jako duch, který touží po krvi.

Angličtí maniaci LIVE BURIAL založili svoji kapelu v roce 2012. Od té doby vydali dvě dema (2013,2014), jednu desku s názvem "Forced Back to Life" (2016). Ze všech nahrávek je cítit pach opravdové syrové a zahnívající smrti. Letošní album "Unending Futility" je plynulým pokračováním věcí minulých. Je bolestivou ozvěnou z onoho světa. 

LIVE BURIAL drtí kosti podobným způsobem, jako to dělávaly kapely typu ASPHYX, MORGOTH, DEATH, BOLT THROWER, CANCER, UNLEASHED, INCANTATION, nověji pak třeba GRUESOME, SKELETAL REMAINS. Britům se povedlo přenést ducha devadesátých let do své hudby na výbornou. Hodně tomu pomáhá zvuk, který má v sobě všechny potřebné atributy - sílu, hnilobu, chlad i temnotu. Obal výsledný zážitek ještě navíc umocňuje. Celá tahle smrtící mašinérie je potom neskutečně uvěřitelná, songy se mi zadírají pod kůži každým poslechem stále víc. "Unending Futility" je přesně tím typem desky, ke které se rád a s chutí budete vracet. Má to ale jednu podmínku, vaše uši i mozek musí být uzpůsobeny pro ryzí death metal. LIVE BURIAL jsou jako buldozer, který vjel na plný plyn k nám do podzemí. Najednou je jedno, kdo je živý a kdo mrtvý. Všichni přidáváme volume a tančíme na vlastních hrobech. Vynikající old school death metal, který vám přehází všechny kosti v těle! Prašivina!

Asphyx says:

Pale and cold, no pulse, inaudible breathing, muscle weakness. These are all signs of real, raw death. But this body is still moving as if charged with electricity, as if life has not faded. Obsession with demons will survive the absolute end. He entered the darkness, found himself in places he had read about in the secret books and talked about them with the old men. You are in the afterlife and you still listen to death metal. Maybe that's why you seem like a living corpse to everyone, like a zombie, like a ghost longing for blood. 

The English maniacs LIVE BURIAL formed their band in 2012. Since then they have released two demos (2013/14), one album called “Forced Back to Life” (2016). From all the recordings you can smell the real raw and rotting death. This year’s album “Unending Futility” is a smooth continuation of things from the past. It is a painful echo from the other world.

LIVE BURIAL crushes bones in a similar way as bands such as ASPHYX, MORGOTH, DEATH, BOLT THROWER, CANCER, UNLEASHED, INCANTATION and more recently GRUESOME, SKELETAL REMAINS. The British managed to transfer the spirit of the nineties to their music perfectly. What really helps the sound is that it has all the necessary attributes in it - strength, rot, cold and darkness. The cover just enhances the resulting experience. This whole deadly machinery is then incredibly believable. THe songs get under my skin more and more with each listening. “Unending Futility” is exactly the type of record that you will gladly return to. But it has one condition, your ears and brain must be adapted for pure death metal. LIVE BURIAL are like a bulldozer that went to the other world. Suddenly, it doesn't matter who is alive or dead.We all add volume and dance on our own graves. Excellent old school death metal that throws all the bones in your body! Mange! 

Line up -
Jamie Brown - Vocals
Rob Hindmarsh - Guitars
Richard Codling - Guitars
Lee Anderson - Bass
Matthew Henderson - Drums

Guest vocals on Cemetery Fog by Kari Kankanpaa (Sepulchral Curse, Solothus)
Acoustic guitar on Winds of Solace by Dan Rochester (Vacivus, Cruciamentum)

Artwork by Luke Oram (Slugdge)
Layout by Francesco Gemelli (Towards Atlantis Lights)

Track listing -
1. Seeping into the Earth
2. Condemned to the Boats
3. Swing of the Pendulum
4. The Crypt of Slumbering Madness
5. Rotting on the Rope
6. Winds of Solace
7. Cemetery Fog

Official Video
Official Bandcamp
Transcending Obscurity Site
Transcending Obscurity Facebook
Live Burial Facebook

Recenze/review - SHARDS OF HUMANITY - Cold Logic (2020)

SHARDS OF HUMANITY - Cold Logic
CD 2020, Unspeakable Axe Records

for english please scroll down

Když jsem byl ještě mladý kluk, tak jsem často snil o cestách do vesmíru. Vždycky jsem si pouštěl v devadesátých letech dnes již staré nahrávky thrash a death metalových veličin a představoval si, jak létám ve volném prostoru. Jak bojuji s mimozemšťany. Čerpal jsem temnou energii a obdivoval kapely, které ji dokáží zhudebnit. Oceňoval jsem hlavně ty, které byly něčím odlišné a zajímavé. Bylo rozhodně z čeho vybírat. Dnes už je to trošku horší, ale pořád jsou zde smečky, které mě dokáží zaujmout.

Patří mezi ně i američtí SHARDS OF HUMANITY, kteří mě již před lety smetly z povrchu zemského vynikajícím zásekem "Fractured Frequencies" (2014). Na letošní novinku jsem se opravdu těšil. A rozhodně nejsem zklamán.

Hlavní inspirací hudby SHARDS OF HUMANITY jsou stále poslední alba DEATH, z novinky jsou ale cítit i vibrace třeba takových kapel jako AUTOPSY, OBITUARY, CARCASS, (tedy co se týká rytmiky), riffy potom mimo DEATH občas připomínají postupy SADUS, ATROCITY, VOIVOD, NOCTURNUS. Má přirovnání ale nejsou nijak důležitá, v dnešní době nelze vymyslet něco absolutně originálního. Jde spíše o to, jakým způsobem působí album jako celek, jakou má náladu a výraz. "Cold Logic" je velmi zajímavým, originálním počinem, se spoustou zákeřných momentů, bolestivých chvilek a temnoty (zvuk i obal jsou také v pořádku). Občas se na mě až příliš "sóluje", ale to já nemám rád v podstatě u žádné kapely. Některé songy bych možná i trošku zkrátil. Jsou to ale jen drobnosti, které mi nedokáží zkazit celkový vynikající dojem. Nová deska se skvěle poslouchá, jen na ní musím mít klid a nesmím být unavený. Vyžaduje totiž plné soustředění. SHARDS OF HUMANITY jakoby ke mě do přehrávače přišli odněkud z nekonečně chladného vesmíru. Rozervali mi lebku na kusy a strčili do mozku kovový trychtýř. Death thrash metalový základ je doplněn technikou, progresí a šílenstvím. Temná energie!

Asphyx says:

When I was a young boy, I often dreamed of space travel. In the 1990s, I always played old recordings of thrash and death metal and imagined flying in space. How I fight aliens. I drew on dark energy and admired the bands that could set it to music. I especially appreciated those that were somehow different and interesting. There was definitely something to choose from. Today it's a little worse, but there are still bands that can get my attention.

One of them are American SHARDS OF HUMANITY, which years ago swept me off the face of the earth with the excellent record "Fractured Frequencies" (2014). I was really looking forward to this year's novelty. And I'm definitely not disappointed.

The main inspiration for SHARDS OF HUMANITY music is still the latest DEATH albums, but the news also includes the vibrations of bands such as AUTOPSY, OBITUARY, CARCASS (in terms of rhythm), riffs sometimes resemble SADUS, ATROCITY, VOIVOD sometimes patterns of DEATH, NOCTURNUS. But my comparisons are not important, nowadays it is impossible to invent something absolutely original. It's more about how the album works as a whole, what its mood and expression is. "Cold Logic" is a very interesting, original act, with a lot of insidious moments, painful moments and darkness (sound and cover are also in order). Sometimes it's too much "solos" for me, but I don't like it basically in any band. I might shorten some songs a bit. But these are just little things that can't spoil my overall excellent impression. The new record is great to listen to, I just have to be calm on it and I must not be tired. It requires full concentration. SHARDS OF HUMANITY seemed to come to me from the infinitely cold universe. They tore my skull to pieces and shoved a metal funnel into my brain. The death thrash metal base is complemented by technique, progression and madness. Dark energy!

Tracklisting:
"Cosmic Shield"
"Martyr's Gaze"
"I’ve Seen Death"
"Moths Of Zeta"
"Cold Logic"
"Bathing Raw In The Blood Of Pigs"
"Into The Realms Of Lower Astral"
"Docile Masses"
"Demonic Crystallized Intelligence"
"Mechanical Phosphene"

band:

Todd Cochran (Guitar/Vocals)
Ryan McAlister (Drums)
Ian Younkin (Bass)

https://www.facebook.com/shardsofhumanity
http://www.unspeakableaxerecords.com/

Recenze/review - ABRUPT DEMISE - The Pleasure to Kill and Grind (2020)

ABRUPT DEMISE - The Pleasure to Kill and Grind
CD 2020, Raw Skull Recordz

for english please scroll down

Určitě znáte scény z filmů, ve kterých je krásná dívka přivázána ke stolu, který se nebezpečně přibližuje k obrovské pile. Na poslední chvíli se objeví hrdina, který ji zachrání a žijí spolu šťastně až do smrti. Jenže takhle to v životě nefunguje. Většinou se celé soukolí zasekne a nebohá žena je rozsekána na malé kousky. Krev lítá vzduchem a její krásná hlava se v údivu válí na zemi. Realita bývá syrová a surová. Stejně jako nové album holandských maniaků ABRUPT DEMISE.

Svět má zkrátka svoji temnou stránku a poctivý death metal je zde od toho, aby vám ji přiblížil v těch nejošklivějších barvách. "The Pleasure to Kill and Grind" je absolutně masakrující deskou, která vás pověsí na háky na starých jatkách. Také cítíte tu bolest, která stříká z nahrávky na všechny strany?

ABRUPT DEMISE hrají absolutní old school death metal. Bez zbytečností. Útočí rovnou, jejich riffy jsou přesně zacíleny, řežou a pálí. Jako bych spadl do obrovského drtiče kostí. Skladby mají chladnou, podmanivě temnou atmosféru, odsýpají jako lavina a deska se vůbec skvěle poslouchá. Holanďané nevymýšlejí nic nového, neobjevují, ale překládají vynikající řemeslo s pověstným krvavým bonusem navíc. Budete vyvrženi, vykostěni a vaše hlava bude napíchnuta na kůl pro výstrahu všem nevěřícím. Morbidní obal, i ostrý, nekompromisní zvuk jsou samozřejmostí. "The Pleasure to Kill and Grind" si osobně zařazuji mezi největší překvapení letošního roku. ABRUPT DEMISE totiž splňují nejpřísnější požadavky na reálný, prašivý, devastující death metal. Mám při poslechu pocit, že jsem se vrátil do devadesátých let a sedím doma u přehrávače. Točí se mi v něm stokrát ohraná kazeta. Představte si ostré jehly, kterými jste propíchnuti na těch nejcitlivějších místech. Přesně takhle na mě album působí. ABRUPT DEMISE vám vymáchají ksicht v krvi. Reálná death metalová jatka!

Asphyx says:

Surely you know the scenes from the movies, in which a beautiful girl is tied to a table that is dangerously approaching a huge sawmill. At the last moment, a hero appears, saves her life and they live happily to the end of their lives. But that's not how it works in life. Usually, the whole gear gets stuck and the poor woman is cut into small pieces. Blood flies through the air and her beautiful head lies on the ground in astonishment. The reality is usually raw and brutal. Like the new album of Dutch maniacs ABRUPT DEMISE.

The world has its dark side and honest death metal is here to bring it closer to you in the ugliest colors. "The Pleasure to Kill and Grind" is an absolutely brutal record that will hang you on hooks in an old slaughterhouse. Do you also feel the pain that squirts from the record in all directions?

ABRUPT DEMISE plays absolute old school death metal. Without unnecessary things. They attack straightforward, their riffs are precisely targeted, they cut and burn. It's like falling into a huge bone crusher. The songs have a cold, captivatingly dark atmosphere, they flow like an avalanche and the record is great to listen to. The Dutch don't invent anything new, they don't discover it, but they do an excellent craft with the famous bloody bonus. Morbid cover art, as well as sharp, uncompromising sound, are a matter of course. "The Pleasure to Kill and Grind" is personally one of the biggest surprises this year. ABRUPT DEMISE meets the strictest requirements for real, scabby, devastating death metal. As I listen to this, I feel like I'm back in the 1990s sitting at home with a player. A cassette played a hundred times is still spinning in it. Imagine sharp needles pierced in the most sensitive places. This is exactly how the album affects me. ABRUPT DEMISE rinses your face in the blood. Real death metal slaughterhouse!

Tracklist:
01. End of Life
02. Abrupt Demise
03. My Middle Name
04. Cannibal
05. Self Inflicted
06. Human Mince
07. Mutual Mutilation
08. Machines of Blood
09. Information Overload
10. The Pleasure to Kill and Grind

band:
Vocals - René Brugmans;
Guitars - Marc Ouwendijk;
Guitars - Peter Hagen
Bass / Vocals - Jos Ferwerda;
Drums - Herman Uiterwijk

https://rawskullrecordz.bandcamp.com/album/the-pleasure-to-kill-and-grind
https://www.facebook.com/AbruptDemise
https://www.youtube.com/channel/UCqVbkWzdgbZs-NdE89Y5ypw
https://rawskullrecordz.com/en/

Recenze/review - BLACK CURSE - Endless Wound (2020)

BLACK CURSE - Endless Wound
CD 2020, Sepulchral Voice Records

for english please scroll down

Ohně zase hoří! Barbarské rituály plné temnoty. Nekonečná řada obětí, smrt a strach. Touha po krvi. Záhadné symboly, mezi které patří i starodávný pentagram. Naši bohové jsou krvelační, šílení a zlí. Vypálí ti na záda svůj cejch, symbol, kterým se staneš navěky prokletým. Je to podobné jako poslech nové desky amerických rouhačů BLACK CURSE. Blasfemický black a death metal, smíchaný v třaskavém nečistém poměru. Noc už dávno začala a nebe je v plamenech!

Sešla se parta podobně smýšlejících muzikantů z kapel jako PRIMITIVE MAN, SPECTRAL VOICE, BLOOD INCANTATION, KHEMMIS a spousty dalších, aby mezi nás vyvrhla absolutně nihilistickou desku s názvem "Endless Wound". Jejich krev je zkažená a hudba temná jako záhrobí.

BLACK CURSE hrají surový, syrový black death metal, který odkazuje až někam k základům tohoto stylu. Cítím zde inspiraci prvními deskami SARCÓFAGO, VULCANO, ale i mladšími smečkami IMPETIOUS RITUAL, TEITANBLOOD, NECROVORE. Destruktivní riffy, masakrující bicí a mocný zastřený vokál. Vítejte v pekle! Na počátku byl chaos a BLACK CURSE. Alespoň to tak podle jejich hudby vypadá. Obal je zajímavý, rozhodně jej nepřehlédnete, zvuk smrdí sírou a celková produkce odpovídá nejhlubšímu undergroundu. Pro mnohé bude poslech příliš složitý a deska jim bude připadat trošku roztříštěná, ale nenechte se zmást. Tenhle kus syrového masa musí uzrát, shnít a nechat se uležet. Teprve po nějakém čase vyniknou jednotlivá temná zákoutí a na povrch vyvře doslova řeka hnisu, zkažené krve a nahrubo nasekané tmy. Pokud jste příznivci podobně chorobných nahrávek, tak neváhejte ani chvilku. Shoříte na popel! Black death metalová válka, u které všichni zemřou v nekonečných křečích!

Asphyx says:

The fires are burning again! Barbarian rituals full of darkness. An infinite number of victims, death and fear. The desire for blood. Mysterious symbols, including the ancient pentagram. Our gods are bloodthirsty, insane and evil. They will burn their mark on your back, a symbol that will make you cursed forever. It's similar to listening to the new album of American blasphemers BLACK CURSE. Blasphemic black and death metal, mixed in an explosive impure ratio. The night has long since begun and the sky is on fire!

A bunch of like-minded musicians from bands like PRIMITIVE MAN, SPECTRAL VOICE, BLOOD INCANTATION, KHEMMIS and many others came together to throw an absolutely nihilistic record called "Endless Wound" among us. Their blood is rotten and their music is as dark as a grave.

BLACK CURSE play raw black death metal, which refers somewhere to the roots of this style. I feel inspiration here by the first records of SARCÓFAGO, VULCANO, but also by younger bands such as IMPETIOUS RITUAL, TEITANBLOOD, NECROVORE. Destructive riffs, massacre drums and powerful veiled vocals. Welcome in hell! In the beginning there was chaos and BLACK CURSE. At least that's what their music looks like. The cover is interesting, you will definitely not miss it, the sound stinks of sulphur and the overall production corresponds to the deepest underground. For many, listening will be too complicated and the record will seem a bit fragmented, but don't be fooled. This piece of raw meat must mature, rot and let it lie down. Only after a while the individual dark corners stand out and a river of pus, rotten blood and roughly chopped darkness literally rushes to the surface. If you are a fan of similarly sick records, then do not hesitate. You will burned to the ashes! Black death metal war, in which everyone dies in endless convulsions!

TRACKLIST
1. Charnel Rift (5:05)
2. Crowned in (Floral) Vice (4:42)
3. Enraptured by Decay (7:30)
4. Seared Eyes (3:15)
5. Lifeless Sanctum (2:44)
6. Endless Wound (6:13)
7. Finality I Behold (8:51)

LINE-UP
Eli Wendler - Vox & Guitar
Jonathan Campos - Guitar
Morris Kolontyrsky - Bass
Zach Coleman - Drums & Percussion

http://www.sepulchralvoice.de
https://de-de.facebook.com/Sepulchral-Voice-Records-709511785732039

Recenze/review - CARNAL SAVAGERY - Grotesque Macabre (2020)

CARNAL SAVAGERY - Grotesque Macabre
CD 2020, Chaos Records

for english please scroll down

Čerstvě otevřená hrobka. Odér smrti, pach nenávisti a nekonečná temnota. Starý hřbitov daleko na severu Švédska. Otvírám jednotlivé rakve a dýchá na mě minulost. Tihle mrtví byli pohřbeni kdysi v devadesátých letech. V dobách, kdy zde každá druhá kapela drtila pravý nefalšovaný death metal. Chlad, pytle kostí, vyrovnané u hřbitovní zdi. Exhumace hrobu s nápisem CARNAL SAVAGERY nad vchodem probíhá velmi dobře. Nemrtvým odpadává maso z těl, z úst jim lezou červi a hniloba je jejich druhým jménem.

Mám rád klasický švédský death metal. S chutí a nadšením stále nasávám pach smrti. Vybírám si do své sbírky kapely, které ví o čem je smrt. Smečky, které jsou prašivé, shnilé, jejichž hudba smrdí jako prasklý vřed. Rozbíjím víka od rakví, pořád hledám, objevuji, těším se na další bodnutí nožem. CARNAL SAVAGERY a jejich prvotina "Grotesque Macabre" vás navěky zmrazí a prokleje. 

"Grotesque Macabre" je jako starý exhumační rituál ve stylu těch nejlepších alb DISMEMBER, ENTRAILS, GRAVE, SORCERY, WOMBBATH, ENTOMBED, INTERMENT. Pánové mají tento styl v krvi, dokáží složit skladby, které vás přikovou na zeď. Hlava rozseknutá na dvě půlky, zlomené všechny končetiny, mozek vyjmutý z lebky. Způsobů smrti je nekonečné množství, ale tady se popravuje hezky klasicky, tradičně. Se skvělých zvukem (Dan Swanö, Jonas Jönsson), zombie na obalu, která vám jde po krku (Hand Rot Art z Indonésie) a hlavně tunou devastujících nápadů. CARNAL SAVAGERY rozhodně nepřicházejí s ničím novým, ani objevným, ale songy jsou zahrány s nadšením, uvěřitelně a poctivě. Mám opravdu pocit, že jsem na starém hřbitově a spolu s kapelou exhumujeme dávno zapomenuté hroby. Odnáším pytle plné kostí, chřestím s lebkami. Prosévám mezi prsty prach, který tu zbyl po death metalu z devadesátých let. Novinka je jako nůž z pravé švédské oceli, který vám někdo zabodne přímo do srdce. Hroby jsou otevřeny!

Asphyx says:

Freshly opened tomb. The stench of death, the smell of hatred and endless darkness. Old cemetery in the far north of Sweden. I open individual coffins and the past breathes on me. These dead were buried sometime in the 1990s. At a time when every second band was crushing real unadulterated death metal. Cold, sacks of bones, lined up against the cemetery wall. The exhumation of the grave with the inscription CARNAL SAVAGERY above the entrance is going very well. The flesh of the undead fallen away from their bodies, and the worms creep out of their mouths, and rot is their middle name.

I like classic Swedish death metal. I still absorb the smell of death with gusto and enthusiasm. I choose bands for my collection that know what death is all about. Bands that are dusty, rotten, whose music smells like a cracked ulcer. I'm breaking coffin lids, I'm still looking, I'm discovering, I'm looking forward to another knife stab. CARNAL SAVAGERY and their first album "Grotesque Macabre" will freeze and curse you forever.

"Grotesque Macabre" is like an old exhumation ritual in the style of the best albums of DISMEMBER, ENTRAILS, GRAVE, SORCERY, WOMBBATH, ENTOMBED, INTERMENT. The Gentlemen have this style in their blood, they can compose songs that will nail you to the wall. Head cut in two, all limbs broken, brain removed from skull. There are an infinite number of deaths, but here they are executed nicely classically, traditionally. With great sound (Dan Swanö, Jonas Jönsson), a zombie on the cover that goes down your throat (Hand Rot Art from Indonesia) and especially a ton of devastating ideas. CARNAL SAVAGERS definitely don't come up with anything new or revealing, but the songs are played with enthusiasm, believably and honestly. I really feel like I'm in an old cemetery and together with the band we're exhuming long-forgotten graves. I take away sacks full of bones, I am rattling by skulls. I'm sifting the dust of death metal which left over here from the 1990s. The new album is like a knife made of real Swedish steel, which someone will stab right into your heart. The graves are open!

TRACKLIST

01. Devoured by Maggots

02. Parasites

03. Left to Rot

04. Blood Ritual

05. Parasitic Decay

06. Carnivore

07. Deceased Rotten Flesh

08. Murderous Rage

09. Eaten by the Dead

10. Eyes of the Rotten Dead

band:

Mikael Lindgren - Drums/Bass

Henrik Jansson - Guitar

Patrik Eriksson - Guitar

Mattias Lilja - Vocals

https://carnalsavagery-chaos-records.bandcamp.com/

https://www.facebook.com/CarnalSavagery/

https://www.youtube.com/channel/UCWm18DYE758gNlUMCHeutdA

https://www.chaos-records.com/shop/?c=cf13ce20305c

Recenze/review - APOSENTO - Conjuring the New Apocalypse (2020)

APOSENTO - Conjuring the New Apocalypse
CD 2020, Xtreem Music

for english please scroll down

Procházím se po starém opuštěném hřbitově a čtu si nápisy na náhrobcích. Jak si žil a jak si zemřel? U jedné hrobky se zastavím a vstoupím dovnitř. Je vytesána z kamene a uvnitř odpočívá bestie. Nemusím ji nikomu představovat. APOSENTO, španělští death metaloví veteráni, kteří datují svůj vznik do roku 1990. Usednu venku na lavičku a z vedlejšího hrobu vystřelí kostnatá ruka. Drží v ruce nové CD "Conjuring the New Apocalypse". Zlo se po třech letech vrátilo. Šelma se znovu probudila.

Minulá deska "Bleed to Death" (2017) byla dlouho hostem v mém přehrávači. Na téhle smečce se mi líbí, že hraje přesvědčivě, upřímně. Pánové mají smrtící kov za ta léta zakódovaný v genech a je to znát. Nepřinášejí sice vůbec nic nového, ale to po starých psech ani nechci.

APOSENTO znovu útočí podobným stylem, jako to dělávaly kapely typu MASSACRE, DEICIDE, MONSTROSITY, DEATH, SIX FEET UNDER. Pod chorobným zvukem je podepsán Dan Swanö (Unisound), o obal se postaral Naroa Etxebarria. Po formální stránce je vše v absolutním pořádku. Kapela ale umí navíc předat spoustu temné energie. Skladby jsou neurvalé, praskají u nich kosti, obracejí se kříže směrem dolů, svěcená voda je zkalena krví. Španělé nejsou jen dobří a zkušení hrobníci, ale dávají do své hudby kus sebe. Uvěřitelnost, prašivinu, shnilé kousky nahrubo nakrájeného masa. "Conjuring the New Apocalypse" připomíná noc strávenou v márnici. Má podobnou atmosféru, je chladná, šílená, plesnivá. Je pro mě starodávným okultním obřadem, návštěvou opuštěného chrámu, ve kterém se odehrávaly zakázané rituály. Pokud máte rádi old school death metal v jeho ryzí podobě, tak neváhejte ani chvilku. Tady se řeže přímo do živého. Vítejte v pekle!

Asphyx says:

I am walking through the old abandoned cemetery and reading the inscriptions on the tombstones. How did you live and how did you die? I stop in front of one of the tombs and enter it. It is carved out of the stone and the beast rests inside. I don't have to introduce this beast to anyone. It is APOSENTO, a Spanish death metal legend who dates its birth back to 1990. Then I sit outside on a bench and a bony hand immediately appears from the next grave. It holds a new CD "Conjuring the New Apocalypse". Evil has returned after three years. The beast has awoken again.

Their last album "Bleed to Death" (2017) has long been a guest in my player. I like this band because they play convincingly and honestly. Gentlemen achieve the deadly metal encoded in their genes over the years, and you know that. They don't bring anything new at all, but I don't even want that after old dogs.

APOSENTO attacks again in a similar style like bands as MASSACRE, DEICIDE, MONSTROSITY, DEATH, SIX FEET UNDER. Dan Swanö (Unisound) took care of the sick sound, the cover was made by Naroa Etxebarria. Formally, everything is absolutely fine. But the band can also transfer a lot of dark energy into the music. The Spanish are not only good and experienced gravediggers, but they put a piece of themselves into their music. Credibility, brutality, rotten pieces of coarsely chopped meat. "Conjuring the New Apocalypse" reminds me of the night spent in a morgue. It has a similar atmosphere. It's cold, crazy, moldy. It is an ancient occult ceremony for me, as a visit to an abandoned temple where forbidden rituals took place. If you like old school death metal in its pure form, do not hesitate either for a moment. This album cuts directly into the flesh. Welcome to hell!

tracklist:
1. Liber al Vel Legis
2. Heretics by the Grace of God
3. Kadosh - Spitting on the Trisag
4. Samhain - The Night of Ignis Fatuus
5. Akerbeltz
6. Noli me Tangere
7. Vamachara - The Left Hand Path
8. Revelation777
9. The Dweller on the Threshold
10. Doomsday - The Metanoia of Redemption Process

band:
Manolo-Guitar /
Mark-Vocals /
Gabri-Drums /
Manu-Bass

https://xtreemmusic.bandcamp.com/album/conjuring-the-new-apocalypse
http://www.aposento.es/
https://www.facebook.com/pages/Aposento/738317632866483
http://shop.xtreemmusic.com/english.main.index.php

Recenze/review - SHAMPOON KILLER - Mankind Depravity (2020)

SHAMPOON KILLER - Mankind Depravity
CD 2020, Bizarre Leprous Production

for english please scroll down

Ranní cesta tramvají do práce a šedé obličeje všude kolem. Ze snů nás probudila obrovská rána a rozbité okno. Bouračka uprostřed města, malá dívka s rozseknutým obličejem. Byl jsem v šoku. Ne z krve, ne z paniky, ale z toho, že jsme byli v celé tramvaji dva, kdo nabídl pomoc. Ostatní si natáčeli vše na mobilní telefony. Lidem hrabe a svět se řítí do pekla. To slýchám všude kolem vlastně celý život. Tupá masa, reklamy s růžovými králíčky. Když se nezařadíš a nesdílíš svoje soukromí, tak nežiješ. Podívej, co jsem ráno natočil, vidíš tu krev?

Ne, nečekejte ode mě řešení sociálních problémů. Mohu vám ale doporučit kapely, které vám pomohou v dnešním světě přežít. Musíte sice poslouchat death metal, ale díky energii, která z tohoto stylu cáká na všechny strany, se možná nezblázníte. Pražské SHAMPPON KILLER mám hrozně rád při živých vystoupeních. Letos vydali novou desku s názvem "Mankind Depravity". Poslouchal jsem ji zrovna ve chvíli, když narazila tramvaj do betonového sloupu. Jako jediný jsem nečuměl do mobilního telefonu.

SHAMPOON KILLER opět řežou přímo do živého. Stylově lze tuhle smečku zařadit ke kapelám jako CANNIBAL CORPSE, DYING FETUS, starým DEICIDE, PUNGENT STENCH. Dva navzájem se doplňující vokalisté, zvuk jak z partesu (u novinky mi připadá víc živočišnější, živější než minule), zajímavý obal a máme tu album, za které se tahle smečka rozhodně nemusí stydět. Nejedná se sice o nic objevného, ani převratného, ale o to tady ani nejde. Na SHAMPOON KILLER se vždy líbila nadsázka, nadhled, to zase tolik skupin neumí. Vtipné texty, útočící na nešvary dnešní společnosti, jsou potom jen pověstným bonusem, který je odlišuje od ostatních. Nové album je pestré, zachovává si syrovost a má potřebný heavy efekt, který máme my fanoušci tohoto stylu tolik rádi. Navíc, poctivý death metal ušpiněný grindem (slyším ale i thrashové motivy) se musí i dobře poslouchat, musíte mít chuť se k němu vracet. Troufám si tvrdit, že novou nahrávku "Mankind Depravity" si zase zítra rád pustím v tramvaji cestou do práce. Je z ní totiž cítit tlukot města, ryzost a upřímnost. Zkrátka věci, které mám na death metalu tolik rád. Death grindový masakr, který vám vyčistí mozek jako kyselina!

Asphyx says:

Morning tram ride to work and gray faces all around. A huge blow and a broken window woke us from our dreams. Crash in the middle of the city, a little girl with a slit face. I was shocked. Not from the blood, not from the panic, but from the fact that there were two of us in the whole tram who offered to help. The others filmed everything on their phones. People are getting crazy and the world rushes to the hell. I've heard that all around me all my life. Stupid masses, advertisements with pink bunnies. When you don't join in and share your privacy, you don't live. Look what I shot this morning, do you see the blood?

No, don't expect from me to solve social problems. But I can recommend bands that will help you survive in today's world. You have to listen to death metal, but thanks to the energy that splashes out of this style in all directions, you may not go crazy. I really like the Prague SHAMPOON KILLER during live performances. This year they released a new album called "Mankind Depravity". I was listening it just when the tram hit a concrete pillar. I was alone who wasn't staring at the phone.

SHAMPOON KILLER again cuts directly into live. Stylistically, this band can be included in bands such as CANNIBAL CORPSE, DYING FETUS, old DEICIDE, PUNGENT STENCH. Two complementary vocalists, the sound - (I find it more animalistic, livelier than last time), an interesting cover and we have an album for which this band definitely doesn't have to be ashamed. It is nothing revealing or revolutionary, but it is not about what‘ s going on here. SHAMPOON KILLER has always liked exaggeration, insight, so many groups can't do that. Funny lyrics attacking the scandals of today's society are then just a well-known bonus that sets them apart from others. The new album is colourful, retains its rawness and has the necessary heavy effect, which we fans of this style like so much. In addition, honest death metal soiled by grind (but I can also hear thrash motifs) must be listened well, you must have a desire to return to it. I dare say that I will be happy to play the new record "Mankind Depravity" on the tram tomorrow on the way to work again. You can feel the beat of the city, purity and sincerity from this album. In short, just the things I love so much about death metal. Death grind massacre that will bleach your brain like acid!

Tracklist:

1. Theater for Brainless People 03:10

2. Slaves of Unnecessary Things 03:36

3. ...End Justin for All 02:45

4. Dead Trendy Leader 03:26

5. Perpetual Decimation 03:52

6. Antitrendy Generation 03:47

7. Youtuber 02:42

8. Return of the Commercial Bastards 04:01

9. Trapped and Cursed 04:54

band:

Michal "Žlababa" Štěpánek -­ vocals

Petr "Cifron" Cína - vocals

Petr "Prewith" Adamec -­ guitar

Petr Myšák ­- guitar

Láďa Laloušek -­ bass

Martin Laloušek - ­ drums

https://shampoonkiller.bandcamp.com/album/mankind-depravity

https://bandzone.cz/shampoonkiller

https://www.facebook.com/pages/Shampoon-Killer/517289204998456

http://www.bizarreleprous.cz/ 

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh dvoustý čtyřicátý čtvrtý - To nemůžeš poslouchat něco hezkýho?

Příběh dvoustý čtyřicátý čtvrtý - To nemůžeš poslouchat něco hezkýho?

Stavili jsme se s holkama u mojí mámy. Sedíme v pokoji, posloucháme DEATH. Naschvál jsem bráchovi vyházel od věže všechny ty jeho Nirvány a podobný nesmysly. Byl naštvanej a zamlklej, ale takhle ho znám od malička. Uklidil se stranou a kouká na mě jako na vraha. Rozproudí se rozhovor a Kristýnka si stoupne mezi futra a paří. Je dneska hrozně šikovná. Poprvé bez vozíku přešla ze Starýho města až na sídliště. Sice má s sebou pro jistotu berle, ale zatím se drží. Vyrabovali jsme otcovi ledničku s pivem a teď řádíme. Je veselo, má maměnka září. Je ráda, že nás tu má. Ale pak přijde ten, jenž mi dal také život a seřve nás, že děláme bordel a že posloucháme nahlas hudbu, která se ani poslouchat nedá.

Zmizíme jako pára nad hrncem. Čeká nás klasické zevlující kolečko. Jde se do parku. Mezi panelové domy. Džíska vedle džísky, lahváče v rukou a kazeťák na ramenou. Jak už jsme tohle dlouho neprováděli? Přidávají se další, většinou už mladší. Vtípky létají vzduchem. Holky se řehtají a piští. Ty vole, ty ASSASSIN jsou vynikající. Řveme jak na lesy a budíme dost pozornost. Metal pyčo! Někdo sebere Kristě berle a paří s nimi jako s kytarou. Jeden klučina obíhá v kruzích holky, dělá letadlo a pokaždé, když se k nějaké přiblíží zezadu, štípne jí do zadku. Mám na tváři blaženej úsměv. Tolik kamarádů pohromadě, to se jen tak nevidí. Jako vždy nás napadlo vyrazit spontánně. Bylo jaro, teplo, lezly na nás choutky. Tak proč si nezařádit.

Nevím, kde všechny ty babičky berou už snad sto let stále stejný hučky na hlavách, ale tyhle dvě byly ukázkový. Síťovka, šedý vlas, pohled i kabátek. Kroutí nevěřícně hlavou, jakoby ony nikdy mladé nebyly. "To nemůžete poslouchat něco hezkýho?": křičí na nás, ale my z toho máme hroznou srandu. Třeba Pepíčka Zímu, co? Milá paní, tohle je hudba, která momentálně hýbe světem. Rozproudí se debata, která je od začátku beznadějná. Střet generací nemůže z principu dopadnout dobře. Býval jsem plamenný obhájce metalu, s těma mýma brejličkama mě všichni aspoň poslouchali. Bábinky se rozdurdily, řvaly na nás, přitom jsem byl slušnej. Začali vylézat padesátníci v trenýrkách, bílých nátělnících, případně v teplákách na gumu. Ty vole mladej, co si tady honíš triko, hele, co si drzej, vypadni, tě proplesknu, neser mě. 

A protože z panelových oken začalo vyhlížet čím dál tím víc hlav, usedlých občanů, jimž jsme narušili jejich televizní estrády, moudře jsme ustoupili. Jenže kam máme jít? Hola, hola, panely volají! Naschvál jsem přidal ASSASSIN, ať si ty sráči nemyslí, že jsme prohráli. Je nás hodně, jak za starých časů. Škoda, že tu nejsou Prcalík a Kytka a ta moje holka s kaštánkovými očima. Stýská se mi po nich a nejvíc to bolí, když jedu na koncert, když sedím doma sám a jdou na mě chmury a taky, když jdeme s partou ven. Už jsem si myslel, že je všechna bolest pryč, že mi bylo odpuštěno, že už nejsem prokletý, ale občas jsem míval divný stavy. Krista vždycky dokázala vycítit moje nálady a tak mi ihned vlepí pusu. Mám tě ráda, Smrťáku.

Igelitky s chlastem jsou vystaveny až nahoře, takže musíte pokaždé zdolat několik metrů, abyste si mohli otevřít dalšího lahváče. Holky se shluknou kolem mě, tedy ty moje, ostatní, mladší se drží svých kluků. Pošeptá mi, že mě chce a zajede rukou pod triko. Jsem napnutý jak špagát. Jaro má fakt asi magickou moc, máme to zakódovaný v genech. Líbám jí na krk, protože tahle to má moc ráda. Když jdeme kousek stranou do lesa, nejsme rozhodně sami. Je to tady takovej šukací parčík, říkával Prcalík. Záměrně vynechám místo pod starým dubem, ne, je pro mě a mé vzpomínky pořád posvátný. Sem jsem chodil s Káčou. Tady by to nešlo. Kristýnka, jak jí bylo čím dál tím lépe, tak byla víc divočejší. Sama si mě odvedla na mech. Já ji vážně miluju.

"To je jako paráda, tak vy si odejdete šukat a nás tu necháte samotný": zlobí se naoko Jana a usmívá se u toho. Na jednou stranu je mi mých kamarádek trošku líto, že nikoho nemají, ale to přece neznamená, že musím být pořád jen s nimi. Možná jsem byl jedinej, kterej se aspoň z vší tý smrti a bolesti aspoň trošku otrkal, ale občas mi začalo připadat, že jsou moc náročný. Pořád nápadníky porovnávaly s bývalými, mrtvými, na spoustě jim toho vadilo až zbytečně příliš. Abyste nezůstaly na ocet, křehulinky. Pije se dál a přijde i Tomáš, kterej do naší party už patří na sto procent. Chvíli mi trvalo si zvyknout, mít za kámoše cápka, co je na kluky, ale nakonec i u mě zvítězil zdravý rozum. Navíc s nim byla legrace. A to jako fakt. Měl to těžký, být v tý době teplej, řeknu vám, žádnej med. Pořád ho někdo přemlouval, ať si najde holku, rodiče mu je cpali skoro do postele. 

Trošku se setmí, ochladí a Kristýnce je zima. Dám ji svýho křiváka. Je jí velkej, trošku se v něm ztrácí, ale hrozně jí sluší. Pijeme jako Dáni a ani si nevšimneme, že se začínají kolem trousit pejskaři. Jezevčíci s křivejma nohama, tlustý bábrdle, běžci s chrtama, dámičky s pudlíky, sem tam nějaká slečna, co má ráda raději svýho vlčáka, než lidi. Protože lidi ji neposlouchají na slovo. K noze, jdi od tý špíny pryč. Fuj je to! Tomáš, jak je mladší, tak je na podobný řeči alergickej. Já už jsme si zvykl, že jsem pro ostatní jen umaštěná metla, vyvrhel a vágus, ale on ještě bojuje, řeší a obhajuje. Mladá paní, tak to teda ne! Končíme zase stejně. "To nemůžete poslouchat něco hezkýho? Vždyť je tolik pěkných českých písniček. Co třeba Michal David?" Když slyším jeho jméno, vzkypí se mi krev v žilách (husinu mám dodnes). Teď jdu do boje já.

Vyhrožuje nám policií a nekecá, protože ji vidíme, jak stojí v telefonní budce. Benga fakt jedou, ty vole, to je kráva. Zdrháme. Táhnu Kristýnku a holky do rokle. Má milá nemůže běhat, sotva po celým dni jde a tak ji nesu na zádech. Máme ze všeho hroznou srandu, jak jsme opilí. Tomáši? Kde jsi? Tady vole. Co budeme dělat? Navrhne garáž a tak se suneme zase přes půlku města. Je tam pár jeho bývalých spoluhráčů, který ale musím seřvat. Mají ještě větší předsudky k teplejm než jsem míval já. Jsem v ráži, jak rozžhavený železo. Možná mi brzy praskne žilka. Horká hlava, no. Kluci se uklidní, já taky, Klášter bývalo totiž dobrý pivo a tak jich několik proženeme hrdlem. Tomáš si sice musí protrpět klasické kolečko debilních dotazů, ale pak je fajn. 

Je kolem devátý, když přijede do vedlejší garáže partička diskofilů. A hned začne prudit. Co to posloucháte za sračky. Ty vole, dej tam Madonu nebo aspoň Depešáky, ty mastnej vlase. Už se fakt naseru, jdu normálně do boje. Od rána mi každej furt jen přikazuje, co můžu a co nesmím poslouchat. Vám na to seru, rozumíš! Jak můžeš ty čuráku říct tady a POSSESSED, že je to sračka? Cože, jaká moje máma? Bylo jich pět, nás asi sedm, tak jsme vyhráli, to nebylo zase tolik těžký. Horší bylo, že pár garáží vedle ležel pod rezavou škodou 1000MB nějakej tatík, ten se zvedl a vyprseně nám nadával, ať toho necháme. A my nenechali. A on že zavolá policajty (zase). A my, ať jde do prdele už taky. A von teda šel, směrem do města, kde byla na kraji taky telefonní budka. A my zase dostali strach. A Kristýnka řekla, že už fakt nemůže, ať ji vezmu někam, kde je vopravdu klid. 

Nesl jsem ji já, na střídačku s Tomem. Holky mi vzaly žebradlo i berle. Šli jsme podél Jizery, kolem domečků z klacků a starých dek. Bezďáci nás zdravili a my nevěděli, kam jít. Dokonce i u splavu bylo ležení cikánů. To je na nic, kam může v dnešní době metalista hlavu složit? Zpívali jsme smutný písně, došel nám rum. Pak mě napadla spásná myšlenka. Co tahle nakoupit v non-stopu a pokecat na Borku nad Boleslaví. Tam nikdo nechodí, pro mladý je to daleko. Borový les, budeme koukat na město, vést důležitý řeči, poslouchat muziku. Návrh schválen v prvním čtení. Holky vyšleme na nákup. Mezitím sedíme venku s Tomem a Kristou. Klasika. Betonový sokl a kýveme nohama. Hele, Kristýnko, tohle sis přece tak dlouho přála!

Mám pravdu, je sice má milá křepelka, totálně utahaná a teď už ji budu muset nést, ale pokroky udělala obrovské. Zdá se to jako obyčejná věc, ale pro nás bylo její znovuzrození hrozně skvělý. Začal jsem ji líbat a jak nám všechno došlo, tak jsme oba řvali jako želvy. Museli jsme to oslavit, stejně už zase někdo z protějšího baráku řve, že máme jít do prdele, tady žijou slušný lidi. Co to posloucháte za řev? To nemůžete dát do toho kazeťáku aspoň nějakej folk? Už ani nic neříkám, jsem stejně naměkko z Kristýnky. Kde jste byly s tím chlastem, loknu si ihned ruma. Musím se posilnit na cestu. Přes pole, louku, až do lesa. Táhneme se pomalu, Krista se pěkně pronesla. Ale když rozložíme džísky a křiváky na palouku nad městem, jsme jak u vytržení. Konečně klid.

Nějakej rozjitřenej básník by si ho asi šel vyhonit z tý radosti, ale my si jen tak užívali. Rumíček, pivečko, cigárko, vodečka. Tomáš pořád dokola opakuje, jaká je ta naše parta skvělá. A my si lehneme kousek stranou, protože se chceme s Kristýnkou tulit. Šeptáme si, koukáme na hvězdy, kterých je plný nebe. Je kupodivu teplo. Kolem voní borovice, smůlu, smůlu, tu já miluju. Říkám to své panence a ona se na mě usměje. V kazeťáku zrovna řádí Protector, když jsem nahoře. "Nejebejte pořád, pojďte chlastat!": volají na nás a tak vše urychlím. Vylezeme ze křoví a do ksichtu nám svítí obrovskej měsíc. Natáhneme se všichni vedle sebe a sníme o metovým nebi, ve kterým by nikdo neprudil, nenutil nám disko, folk, ani Michala Davida. 

Vlastně ani nevím, jak usnu, jsem ve stavu blaženosti. Baterie se postupně vybijou a kazeťák utichne. Kristýnka už spí, musí být chudák úplně utahaná. Jsem já to taky blbec, pořád bych po ní chtěl jen sex a přitom sotva chodí. Holky si vedle šeptají s Tomášem, ale neslyším vůbec nic. Jsem trošku jako kněz ze sídliště, který konečně našel na chvilku klid. Probudím se brzy ráno, je šílená zima. Přikryju Kristýnku i holky a jdu se vyčůrat stranou. Postupně se všichni rozchrchlají a my o celém dni potom dlouhou dobu všem vyprávíme. Jak jsme zdrhali před celým světem. Jak jsme našli kouzelný místo v lese nad městem. Slezeme do šedivýho sídliště, u trafik už stepují kuřáci. Nasraný tatíci venčí čoklíky svým ženám, nějaká matka řve na usmrkané a uplakané dítě. Když nás všichni vidí, jak jsme umolousaní, rozcuchaní, od trávy a hlíny, tak na nás koukají jako na vyvrhele. Naschvál se usmíváme a máme je totálně u prdele. Víme totiž svý.

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

http://deadly-storm.blogspot.cz/p/pribehy-mrtveho-muze.html

Recenze/review - WARP CHAMBER - Implements of Excruciation (2020)

WARP CHAMBER - Implements of Excruciation
CD 2020, Profound Lore Records

for english please scroll down

Když zavřete tělo do vzduchotěsné rakve, tak vám vydrží delší dobu. To je fakt, který je ověřen časem. Problém nastává, když po mnoha letech otevřete víko a připustíte, aby dovnitř pronikl vzduch. Tkáně se během několika okamžiků oddělí od kostí, máte pocit, jakoby se před vámi mrtvola přetvařovala. Čas totiž, jak známo, nelze zastavit. Můžete jej ale konzervovat. Alespoň v muzice to tak platí. Existují totiž pořád kapely, které umí zachovat ducha devadesátých let a i v dnešní době nám přinést odkaz pravého death metalu.

WARP CHAMBER pocházejí z USA a mají za sebou již vynikající demonahrávku "Abdication of the Mind" z roku 2018, která zaujala natolik, že se jim povedlo vydat letošní zásek u skvělého undergroundového labelu Profound Lore Records. Ani se nedivím, novinka se totiž zařezává do mého mozku takovým způsobem, že si ji musím rvát do přehrávače stále dokola.

"Implements of Excruciation" je takovou kombinací evropského (švédského, finského i ostatního) a amerického death metalu - pokud byste chtěli konkrétní jména, tak INCANTATION, PESTILENCE, SUFFOCATION, BLOOD INCANTATION, CREMATORY, ADRAMELECH, TIMEGHOUL, DEMILICH, GORGUTS, ULCERATE. Zastřený hlas, hrubozrnné riffy, praskání kostí, touha ničit a trhat. Tohle všechno na nové desce naleznete v míře vrchovaté. Samozřejmě, skladby jsou v některých momentech trošku monotónní, ale to je jen drobnost, která mi nemůže zkazit vskutku morbidní zážitek. WARP CHAMBER se s tím vůbec nepářou, když už si myslíte, že je čas na oddych, tak naopak zrychlují. Na posluchače je vyvíjen obrovský tlak. Vše je neskutečným způsobem shnilé, temné a zákeřné. Album opravdu připomíná nejvíc asi exhumaci nějakého hodně starého těla, které se vám před očima začne rozpadávat. Zbudou jen pařáty, zkroucené v poslední křeči. Oční jamky bez očí, vyděšený výraz. Podobné desky si člověk musí odžít, odtrpět, dát jim čas, postupně rozkrýt všechny zákoutí. Jedná se o nejhlubší underground, o zprávy z onoho světa. A abych nezapomněl, kapela se ve svých textech zaobírá science fiction. Prašivý death metal, který vám vypálí navěky cejch do vašich obličejů!

Asphyx says:

The existence of dark energy has just been confirmed. Negative gravity, negation of all good. A black hole in the universe, in which everything will disappear. A world without conscience, only the eyes for crying. Death is just a concept, the necessary time for transformation. Evil and darkness will all eventually devour us. In listening to the new album American WARP CHAMBER i tis valid hundredfold.

WARP CHAMBER as if they were killing an alloy of new ingredients. Based on INCANTATION, PESTILENCE, SUFFOCATION, BLOOD INCANTATION, CREMATORY, ADRAMELECH, TIMEGHOUL, DEMILICH, GORGUTS, ULCERATE, all consecrated by hellfire and wild practices. The result is a work that is dark and sharp at the same time.

Personally, I'm very happy that the band avoided unnecessary equilibrium. Tracks are technical, slightly chaotic, but have a clear aim and intent: To Destroy you. WARP CHAMBER created a record that reminds of the attack of dark energy from space. It is in many ways impractical and difficult to listen to. It will be appreciated especially by fans who like to think about music and do not give the first, complicated impression. I enjoy having to uncover individual layers of songs, I like tangible pressure, I admire the audible sound and interesting cover. "Implements of Excruciation" is a work that was sent to us from another galaxy. The fact that black energy eventually wins is no doubt. WARP CHAMBER is clear evidence. Outstanding death metal that takes you on a crazy and dark trip to another dimension!

Tracklist:
01. Abdication of the Mind (6:56)
02. Shadows of Long Forgotten Terror (5:33)
03. Harvesting the Life Force of a Crumbling Orb (9:10)
04. Exultant in Chthonic Blasphemy (8:29)

https://profoundlorerecords.bandcamp.com/album/implements-of-excruciation
http://www.profoundlorerecords.com/

News! - First song of SYMBTOMY from the upcoming first demo!

CHECK OUT first song of Symbtomy from the upcoming first demo! (Dejvy Krédl / ex-DESPISE, SECTESY): guitar, Martin Halma / ex-REPULSE, SECTESY /: voc, Du Zl : bass )

Special Guest: Johan Jansson from the legendary INTERMENT.

„Demo # 1“ will be released in early summer 2020 (in limited edition - 100 cassettes only) and will include three songs of melodic Swedish old school Death Metal. Also featuring - special guests John Stuart Walker from CANCER, Ralf Hauber from REVEL IN FLESH, and above mentioned Johan Jansson from INTERMENT.

This demo will only be available to order via email symbtomy@symbolic.cz

During this time, we are getting ready to record a record 7’’ EP, which will contain extra two new songs. We are also looking for suitable bandmates for the guitarist and drummer. All info via email: symbtomy@symbolic.cz.

info:
https://www.facebook.com/symbtomy/
https://symbtomy.bandcamp.com/releases