Byl jsem ve svém biotopu. Hospody tenkrát byly skvělý. Dalo se v nich ledacos dohodnout, sehnat nová CD, ale hlavně pokecat, odpočinout si. Jsem sídlištní krysa, umím se v tomhle prostředí pohybovat. Uvědomil jsem si, že když jsem bydlel na Starém městě, tak jsem si tam připadal nepatřičně. Byla tam spousta různých doktorů, právníků, samej umělec. Nebo starý báby, kterým vrátili od komoušů ukradený byty. Hlavní proud, tep města se ale odehrával mezi paneláky. Protože tam byla spousta mladých lidí, kteří potřebovali levnější bydlení. Bylo a je to blízko do továrny, která vás sice schlamstne jako nějaká zlá příšera, ale také vám dá alespoň nějakou jistotu. Po nekonečném období, kdy jsem se trápil po smrti Kačenky a svých kamarádů, kdy jsem jezdil s holkou na vozíku, jsem našel v těch zaplivaných ulicích alespoň trošku klidu. V životě je určitá jistota hrozně důležitá. Měl jsem dobrou práci, ve který mě brali, měl jsem krásnou holkou a hospodu s metalem.
V duši byl najednou víceméně klid. A tak jsem některé postavy, kterých bylo po pajzlech spousta, moc nechápal. Třeba Marie, zvaná morbidní. Zajímavé děvče. Znal jsem ji ještě na základce, tam se jevila jako budoucí velká krasavice. Občas jsem ji potkal i na střední, při nějaké akci a byla přesně tím typem ženy, které si hledají jen debily. Stokrát zmlácená se neustále zmítala v depresích a zároveň jako by zase toužila po dalším výprasku od života.
Sedávala vedle našeho stolu a měla tělo poseté modřinami. Nejsem nelida, tak jsem vždycky prohodil pár slov, jestli je všechno v pořádku a tak. Pokaždé se jen tak smutně usmála a hleděla si svého magora. Až jednou přišla sama, tak jsem jí pokynul. Stejně po naší partě pořád pokukovala. Vytáhla z kabely časopis Reflex, kde pan redaktor navštívil nějaké sado maso studio. Hele, my nevěděli vůbec nic. Představa, že mě někdo bude mlátit a já za to budu vděčnej, mi připadala směšná. Začalo se to probírat a holky jako, že jsou rády, když dostanou pořádně naloženo, ale ne mlátit. Jen poplácat, trošku zadivočit. To je ale trošku něco jinýho, ne?
Jednou přišla a měla novou kérku. Pořád byla spíše výjimkou, ale ona měla obrovský obrázek na zádech. Pak nám vyrazila dech, přišla a měla propíchnutý nos. Ty vole, to muselo bolet ne? Usmívala se a mluvila o bolesti, o vnitřním klidu, který zvenčí vůbec nebyl vidět. Pořád dokola povídala o tom, jak je to krásný a co si nechá všechno propíchnout. Andrea z ní byla úplně znechucená. Šli jsme vždycky večer domů, zalezli si do postele a má milá o Marii pořád mluvila. Ony si ženský na záchodech ledacos řeknou a naše kamarádka se třeba sama chtěla pozvat do trojky. Jako, asi bych nic nenamítal, ale mě podobný typy trošku děsí.
Ocvočkovaná a pomalovaná se zajímala o satanský rituály, o násilí, o takovej ten ultra black metal, kterej je pro normální lidi ujetej, i když jej třeba poslouchaj. Já měl svýho vlastního života nad hlavu a řešit pořád dokola různý způsoby vraždy, mučení, nahlížet na svět jen z temný stránky, tak to teda fakt ne. My brali death metal s nadhledem. Z hrobečků, márnic, vytahaných střev jsme měli trošku i legraci, patřilo to k mládí, stejně jako horory. To byla další věc. Že prý se s námi chce podívat na nějakou kazetu. Já mám rád tajemno, záhady, když je to dobře natočený a napínavý, proč ne. Ale tohle byl šílenej odpad. Znásilňování, pojídaní lidí, bylo to už hodně přes čáru. Chyběla tam nadsázka, kterou jsme my ostatní měli tolik rádi.
Morbidní Marie se někdy na čas ztratila. Mysleli jsme si, že propadla drogám, že je už úplně v prdeli, ale jí tohle nezajímalo. Pokaždé, když se vrátila, tak mi přišlo, že je v ní víc a víc bolesti. Ona z ní žila, chtěla ji. Já tenkrát ani pořádně nevěděl, co to znamená submisivní, četl jsem sice něco od pana Markýza de Sadeho, ale abych pravdu řekl, tak mě to moc nebralo. Naše kamarádka měla zrovna období svazování a přidušování, pořád dokola tvrdila jakej je to rajc. Když je člověk mladej, tak rád experimentuje, dokonce jsme chtěli s Andreou nějaké nápady v měkčí formě vyzkoušet, ale pokaždé, když na to přišlo, tak jsme se začali hrozně smát. Jak říkal kdysi Prcalík, klasický poctivý mrdačce se stejně nic nevyrovná.
Svazování jí nestačilo, pořád chtěla překračovat hranice. Vyprávěla nám, jak podržela partě dělníků z Polska. Zabíhala pořád do detailů, jakoby chtěla být zajímavá. Hlavně pořád dokola zmiňovala klid v duši. Od člověka, kterej na sobě měl šrámy jak po rvačce s medvědem a těkavý pohled, to zrovna věrohodně neznělo. Mě ale nakonec nejvíc odradila jinou věcí. Zvykl jsem si na různý propichování, ale zase ten časopis Reflex. Další level zní cejchování. To si takhle přijdu zase jednou vysmátej do hospody, hýřím vtipem a mám našlápnuto. Odpo jsem si užil s Andy, přišla výplata – jedééém. A ono ne, Marie si mě zatáhne bokem a ukáže mi předloktí. Má na něm vypálené maso až na kost. Připadá mi to, že i trošku zavání spáleninou. A tak se náš milý drsný Smrťák poblil, jak zákon káže.
Poslal jsem ji do prdele, ty nejsi normální. Ale ona pak udělala kariéru jako modelka, co jí věší veřejně na háky, mrskají bičem, různě sešívají, hladce i obradce, zapošívají, no, chybělo už jen, aby jí někdo usekl hlavu. To už jsem ale sledoval jen zpovzdálí, ani mě to nezajímalo. Já mám rád hebký ženský tělo, obliny na správných místech a divoký nadržený pohled. Ženu bych ani květinou neuhodil, spíš ji nosím na rukou a občas plácnu po zadku. Ale tak, máme to každej jinak nastavený, nesoudím, ani neodsuzuji, jen si říkám, že bylo zajímavý v mládí podobný postavičky potkat. Nebyl jsem pak tolik vyděšenej, když jich bylo víc. Nebo byly víc vidět? To už je vlastně jedno. Důležitý je, že náš sídlištní hospodský biotop fungoval.
Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):
CD 2020, Apocalyptic Witchcraft Recordings for english please scroll down Co je pravda a co lež? Zmítám se v temných představách. V mé vaně je hromada hnisu a z kohoutku teče krev. Ve svém vlastním bytě potkávám divné stíny. Jsem ještě živý a nebo už jsem na druhé straně? Odpověď hledám marně. Malou nápovědou by mohla být nová deska britských black death metalistů BURIAL. Působí na mě magicky, jako zlá a ošklivá mantra. Jako zaříkávání. Démoni se znovu probudili, aby mě strhli do záhrobí. Britové mají doslova ďábelský rukopis a z jejich skladeb odkapává síra. Jakoby mě někdo zavřel do mrtvé komory. Těch emocí, chladu a špíny je zpočátku tolik, že si připadám, jako bych polykal vlastní krev. BURIAL jsou zkažení, oškliví, ale také velmi podmaniví.
Pekelný opus, symfonie smrti. Inspirováni starými black metalovými a deathovými kapelami, přicházejí BURIAL s dalším krutým zásekem. Po zádech mi běhá mráz a skladby se mi postupně usadili ve vnitřnostech jako nějaká zlá a zákeřná choroba. Hudba mě doslova rozkládá zevnitř. "Satanic Upheaval" je četbou ze starých okultních knih, zvráceným zaříkáváním. Britové předkládají pestrou paletu do černé laděných nálad. Postupně vás vtáhnou do hry, pokleknete v pokoře. Doporučuji poslouchat v pokoji bez oken, ve studených kobkách, případně na hřbitovech, kde se pohřbívali prokletí. Zde nejsou slova potřeba, lepší je poslouchat, oddat se hudbě, vnímat ji všemi póry. Nechat si ji proniknout do hlavy. BURIAL dokáží být syroví i zemití, melodičtí. Záhadní a tajemní. Řemeslně skvěle zvládnutý black metal s kousky smrti. S motivy, které vás nenechají ani chvilku v klidu. Dýchá na mě melancholie, ponurost. Slyším ozvěny nemrtvých. Chrám bolesti, antikristova komnata. Proč mám na rukou krev? Spirituální zážitek!
Asphyx says:
What is truth and what is false? I writhe in dark imaginations. There is a pile of pus in my bathtub and blood is flowing from the tap. I meet strange shadows in my own apartment. Am I still alive or am I already on the other side? I am looking in vain for an answer. The new album by British black death metallers BURIAL could be a little help. It acts magically on me, like an evil and ugly mantra. Like an incantation. The demons woke up again to drag me into the grave.
The British literally have a devilish handwriting and sulphur drips from their compositions. It was as if someone had locked me in a dead chamber. There are so many emotions, cold and dirt and I feel like I swallow my own blood. BURIAL are spoiled, ugly, but also very captivating
Hellish opus, symphony of death. Inspired by old black metal and death bands, BURIAL comes with another cruel record. My back was freezing and the songs gradually settled in my gut like an evil and insidious disease. Music literally decomposes me from within. "Satanic Upheaval" is a reading from old occult books, a perverted incantation. The British present a varied palette in black-toned moods. Gradually they will draw you into the game, you will kneel in humility. I recommend listening in a room without windows, in cold dungeons, or in cemeteries where curses were buried. There is no need for words here, it is better to listen, to indulge in music, to perceive it with all pores. Let her penetrate your head. BURIAL can be raw and earthy, melodic. Mysterious and mysterious. Well-crafted black metal with bits of death. With motifs that will not leave you alone for a moment. Melancholy breathes on me, gloom. I hear the echoes of the undead. Temple of Pain, Antichrist's Chamber. Why do I have blood on my hands? A spiritual experience!
Tracklist: 01. Encircled by Wolves 02. Void of Decay 03. Hellish Reaping Screams (04:23) 04. Beneath the Filth 05. Destruction Absolute 06. Destruction Absolute 07. Barren Lands 08. Devour Your Soul 09. Satanic Upheaval 10. Cursed by the Light
band: Derek Carley Richard Barrclough David Buchan
Ave SABIENDAS! Zdravím do německého undergroundu. Pojďme rovnou k tomu nejdůležitějšímu. Máte venku novou desku „Repulsive Transgression“, která je doslova narvaná poctivým, prašivým death metalem. Jak album vznikalo a jaký z něj máš pocit? Jakým směrem se SABIENDAS posunuli?
Ahoj, tady Jan ze SABIENDAS! Ano, naše nové album jsme vydali 22. května prostřednictvím Massacre Records a jsme velmi spokojeni jak s dobrou odezvou, tak skvělými recenzemi. Je to naše třetí album a řekl bych, že je nejprofesionálněji produkované. Mnoho lidí tvrdí, že „třetí album“ je nejdůležitější a je to tak, myslím, že je nejlepší. Na prvních dvou nahrávkách vždycky byly nějaké malé pochybnosti, nebyli jsme spokojeni na 100% a vždy jsme si mysleli, že bychom to v některých bodech mohli vylepšit, ale s novým albem jsme 100% spokojeni. Myslím, že náš rukopis se hodně posunul. Dokončili jsme tvůrčí proces až ve chvíli, kdy byli všichni s výsledkem spokojeni. Máme stabilní sestavu téměř 10 let, což je v současné době docela neobvyklé. A v neposlední řadě se náš bubeník Toni, který se postaral o mix (na dvou albech) a Mastering (na Repulsive Transgression), od poslední nahrávky hodně naučil o zvukařině a vždycky říkám, že on přesně věděl, jaký má být finální výsledek po zvukové stránce už od prvního dne, kdy jsme začali skládat.
Vydali jste novou desku v nejméně vhodnou dobu. Nikdo nemohl vědět, že svět zasáhne Covid 19. Ovlivnila současná situace nějak uvedení alba na trh? Přešli jste do stáje Massacre Records a koncerty bývají nejlepší propagací nové hudby.
V době, kdy nám Massacre Records stanovili datum vydání na listopad 2019, nikdo nikdy neočekával, že dojde k takovýmto sračkám. Dokonce i v únoru jsme si pořád mysleli, že „tato podivná nemoc je někde v Číně a nás se to nijak nedotkne“, ale pak začal narůstat výskyt a datum vydání bylo posunuto na duben/květen 2020. Takže jsme měli štěstí hlavně s datem, kdy jsme natáčeli naše video. Bylo to 15. března. No a 16. března byly v Německu uzavřeny školy, obchody a většina veřejného života a také většina hranic. Stihli jsme to na poslední chvíli a vše bylo dokončeno podle plánu. „Propagační mašina“ Massacred Records a Soulfood nám hodně pomohli. Pořád nemůžeme hrát žádné koncerty, takže bylo skvělé, že jsme se hodně objevovali v časopisech a on-line. Stále máme výborné prodeje v našem internetovém obchodě, takže si myslím, že jsme z toho vykřesali to nejlepší.
Jaká je vlastně současná situace ohledně Covid 19 v Německu? Jsou už otevřené kluby, můžete mít třeba turné? U nás byla zrušena spousta letních festivalů, zahraniční skupiny se k nám skoro nedostanou.
V Německu v srpnu stále neprobíhají žádné akce. Některé kluby jsou otevřené, ale většinou ne na koncerty. Všechna turné nebo festivaly jsou zrušeny nebo odloženy na rok 2021. Takže příští rok bude trochu náročný, protože všichni promotéři chtějí přesunout rok 2020 do roku 2021, takže bude obtížné zabookovat něco pro příští rok .. ale jo .. taky jsme něco přeplánovali, takže uvidíme, čas ukáže. Doufejme, že budeme moct hrát a uskutečnit naši „Release-Party“ na konci září. Bude to tedy již „Release-Party k vydané desce“ dodržující všechna platná omezení spojených s Covid 19. Můžeme hrát pro 100 lidí sedících na židlích v klubu pro 250 lidí, ale jediné, co nepřichází v úvahu je ŽÁDNÝ koncert Takže to zkusíme, myslím, že to bude divné, ale jsme hladoví po tom znova koncertovat..
Pojďme ale k nové desce. Právě ji poslouchám a musím napsat, že tentokrát mi chvilku trvalo, než mi pronikla do krve. Narval jsem si album do přehrávače, poslouchám ji v autě. Hodně se mi líbí zvuk. Je živý, organický, old schoolový a zároveň dobře čitelný. Připadá mi odlišný od vašich předchozích desek. Kde jste nahrávali a kdo je pod zvukem podepsán?
Sakra, nepřečetl jsem si všechny otázky, než jsem začal odpovídat ... haha. Pro toto album jsme si poprvé zabookovali prefesionální studio. První nahrávky jsme nahrávali v naší zkušebně, v domácím studiu a jen jsme pak dodali materiál do studia k masteringu. Album bylo nahráno v DNA-Studiu blízko našeho města. Mix a mastering však obstaral náš bubeník Toni. Mixoval už naše druhé album a od roku 2015 se velmi zlepšil. Někdy to může být prokletí, když producent je také členem kapely, ale v našem případě to bylo požehnání. Věřím, že Toni měl od začátku celou produkci v hlavě. Přesně věděl, jak vše musí být a jaký musí být „náš“ zvuk. Myslím, že důvodem živého a organického zvuku je to, že jsme při nahrávání nepoužívali “click-track”. Bicí byly nahrány jen s hlavní kytarou. To byla běžná praxe již v 90. letech a přesně to jsme chtěli. Dalším bodem, který odlišuje “Repulsive Transgression” od prvních nahrávek je to, že jsme se snažili dodržet klasickou strukturu skladeb. Ne příliš mnoho různých riffů, jen variace několika hlavních riffů a opakujících se linek refrénu. Tohle je velmi progresivní, vím, ….ale díky tomu jsou skladby rozpoznatelné. Některé legendární skladby death metalu jsou založeny na 3-5 hlavních riffech, které si každý pamatuje.
Asi se mnou budeš souhlasit, že obal prodává. Vy jej máte letos pořádně brutální. Autorem je Björn Lensig. Motivem je hostina kanibalů? Osobně se mi obal líbí, jen si říkám, jestli není „příliš“ brutální. Znáš to, na sociálních sítích vyhodnocuje co je a co není správné umělá inteligence. Spousta kapel kvůli podobným obalům měla problémy. Jak jste se dali s Björn dohromady a co přesně má motiv vyjadřovat ve vztahu k hudbě?
Sám jsem se obával, že to může být příliš brutální, ale už tři měsíce je to nepřetržitě na sociálních sítích a myslím, že to bude v pohodě. Mluvil jsem však s několika lidmi, kteří nechtějí nosit tričko, protože jak říkají, je to pro ně až příliš na to, aby to měli na veřejnosti, takže si musí koupit tričko „Column of Skulls“ :). S designem jsme naprosto spokojeni je to oldschool jak sviňa a Björn je velmi talentovaný umělec. Tvořil návrhy triček pro Amon Amarth a ilustruje Knihy ke stolní hře, kde se hrají různé role ... a samozřejmě dělá obaly desek. Měli jsme tento design digitálně vytvořený už na “ Column of Skulls” a chtěli jsme se k němu vrátit a namalovat jej klasicky. Björn nás před dvěma lety kontaktoval a zeptal se, jestli by nás zajímaly některé z jeho děl. Řekli jsme mu o textech a konceptu, který jsme měli na mysli a on měl stejnou představu, jako jsme měli my, takže šlo o velmi produktivní a tvůrčí spolupráci. Je to to, co zbylo po banketu kanibalů. Texty osmi skladeb jsou o různých aspektech a projevech kanibalismu v lidských dějinách. Liší se od vražd kanibalů, jako je Albert Fish, až po rituální obřady kanibalů ve starobylých kmenových kulturách, kanibalismus v klasické literatuře nebo příběh tří námořníků ztracených v oceánu, kteří zabili a snědli svého kamaráda, aby přežili… atd. Tento obal tedy představuje tvrdý kontrast mezi brutalitou, snížením se na nejzákladnější instinkty a decentně kultivovanou viktoriánskou jídelnou a slušným stolováním.
Dávám si „Repulsive Transgression“ znovu a znovu do hlavy a říkám si, že nejvíc se mi na albu líbí asi takový ten těžko popsatelný old school death metalový feeling. Pak kouknu na vaše promo fotky a zpěvák má tričko mých oblíbených MASTER. Vypadá to, že jsme stejné krve. Kdo byl a je vlastně vaším vzorem? Každý muzikant nějak začínal, existují vzory, které formovaly jeho rukopis. Jaké byly ty vaše?
Dovol mi, abych citoval řádek z tvé recenze „...otevírají hrob s grácií a druhem morbidní elegance, což podle mého názoru nejlépe umí kapely, které zažily v mládí zlaté časy opravdového death metalu“. Kromě Toniho je nám všem přes čtyřicet. Myslím, že nahrávky z mládí jsou ty, které mají největší vliv na váš vlastní hudební vkus. Ano, opravdu souhlasím s tím, že koncem 80. a začátkem 90. let byl „zlatý věk“. Nechápejte mě špatně! Dnes je tady spousta opravdu skvělých kapel a já jsem fanouškem mnoha z nich. Když jsem ale poprvé ve svém životě slyšel “Altars of Madness”, „Slowly we Rot”, “Scream Bloody Gore“ nebo„ Symphonies of Sickness“….nebylo to jen skvělé, bylo to ohromující a všechno to bylo opravdu nové. Dříve taková hudba neexistovala. Někteří lidé říkají, že nehrajeme skutečný „Old School Death“, ale já si myslím, že ano. Ale jsme více ovlivněni Floridou nebo americkým old-schoolem. Máme dobrou historku o tričkách na plakátu. Před koncertem v Edinburghu přišel týpek a říká: „Ahoj kluci, neznal jsem vaši kapelu, ale dnes ráno jsem viděl váš plakát. Mám všechna trička, které na plakátu máte na sobě, tak jsem přišel na koncert, bylo to jako v 80. letech, když jste se rozhodovali, jestli si koupíte desku, kterou jste neznali, jen proto, že členové kapely nosí trička vašich oblíbených kapel”.
Nikdy jsme se nepokoušeli zrenovovat žánr nebo udělat něco progresivního. Chceme jen hrát hudbu, kterou milujeme a pokusili jsme se vytvořit album, které chceme sami poslouchat.
Pamatuji si, že když jsem psal před lety recenzi na vaše první album „Restored to Life“, tak jste k nám do Čech přijeli album podpořit na koncert do Českých Budějovic. Pak jste myslím hráli ještě na Czech Death festu. Bohužel, ani jednou jsem kvůli práci nemohl vyrazit, ale jak se vám u nás líbilo? Co říkáš na české fans? Vím, že jste měli turné třeba i po Británii (jsem fanoušek ATOMWINTER!). Můžeš nějak porovnat, kde a jak se vám hrálo? A co v Německu, jak se vám vystupuje tam?
Měli jsme hrát na Czech Death festu 2020, takže tam budeme hrát v roce 2021 a doufám, že se tam potkáme. Už jsme tam hráli v roce 2013 a fanoušci byli opravdu skvělí a nadšení. Myslím, že o nás nikdo předtím neslyšel, takže reakce byly opravdu skvělé. V rámci našeho prvního tour jsme hráli v České republice. První koncert byl v Českých Budějovicích, druhý v Brně. Někdy se stane, že „neznámá kapela” hraje v rámci turné v úterý. Ale fanoušci byli vždy skvěli. V Brně jsme hráli pro ...nevím ...cca 30 lidí, kteří se úplně zbláznili.To je lepší, než pro 200, kteří na tebe jen zírají ... hahaha. Stejně jako ve Velké Británii jeden večer hrajete ve městě s velkou metalovou komunitou před velkým davem, další den hrajete pro 25 lidí... myslím, že to tak prostě je, když vyrazíte na turné jako undergroundové kapely dodávkou. Vždy je lepší hrát o víkendu. Takže opravdu nemohu porovnat fanoušky v různých zemích. Myslím, že to záleží na regionech uvnitř země a na tom, jak velká je tam scéna. Stejné je to i v Německu.
Jak se díváš na současný trend, rozšířený převážně mezi mladými kapelami, kdy se snaží hrát co nejvíc technicky, často do death metalu vkládají třeba saxofon, různé klávesy a vůbec hledají cestu hodně komplikovaným způsobem. Baví tě takové kapely? Já třeba když někdy přijdu na koncert a někdo podobný tam vystupuje, tak jsem zmatený. Přijde mi to jako cvičení v jazzové škole, ale nakonec si vůbec nic nepamatuji. Co vy a současné trendy v death metalu?
Saxofon v death metalu!? To zní divně. Osobně mám rád technický death metal. Například Nile se posunul na novou úroveň. Myslím, že nejde o to, jak technická kapela je. Je to všechno o psaní dobrých zapamatovatelných skladeb. Dokonalé kombinace. První kapela, kterou si pamatuji, že přinesli klávesy do death metalu byli Nocturnus. Sám jsem hrál v kapele, kde byly na nahrávce i klávesy. Když kapely začnou být příliš experimentální, někdy se z toho stane hudba pro muzikanty. Víte, že to, co hrají je skvělé, ale jak říkáš, nemůžeš si vzpomenout byť na jednu jedinou skladbu o dva dny později. Opravdu mě nezajímá, jaké nástroje kapely používají, nebo jaké experimenty provádějí. Důležitý je pouze výsledek. Pokud se mi výsledek líbí a rád ho poslouchám, je to skvělé. Někdy to prostě funguje a někdy je to velký průser...
Hranice se po pandemii postupně otevírají, spousta skupin už plánuje turné na podzim a zimu. Jak jste na tom vy s propagací „Repulsive Transgression“? Už bych rád konečně viděl naživo. Zavítáte i k nám do České republiky?
Příští rok budeme hrát na Czech Death festu a možná na Massacre Festu. Pro nás je to dlouhá cesta do Červeného Kostelce ... pokud si to přečte někdo, kdo nám může pomoci s koncertem na naší cestě v polovině června 2021, prosím ozvěte se nám. Uvažujeme o turné v roce 2022. V roce 2021 máme pár koncertů, které byly odloženy kvůli viru.
Blížíme se k závěru a to vždycky dávám lehce filozofickou otázku. Jak bys definoval death metal a co pro tebe znamená? Nemyslím tím teď techniku hraní, ale spíše co ti přináší, bere, jak jej vnímáš ve vztahu k fanouškům. Vyrostl jsi na něm?
Vždy to byla součást mého života. Víš ... začal jsem s metalem, když mi bylo dvanáct. Když jsem objevil hudbu tohoto druhu, přešel jsem na thrash metal jako Exodus, Slayer a samozřejmě německé kapely jako Sodom, Kreator, Tankard. Pak si myslím, že musel být rok 1988, kamarád mi dal pásku. Strana A - Death “Scream Bloody Gore”, strana B. EP Extreme Noise Terror a skladba of Sepultury - Morbid Visions ... sakra, ta mě dostala. Nikdy jsem takovou hudbu neslyšel. Pak přišel rok 1989 a Morbid Angel, Obituary ... dobře víš, co tím myslím .. Zbytek je historie a nikdy jsem se neohlédl. Měl jsem fázi, kdy jsem neměl zájem o žádné nové kapely z konce 90.let a začátku roku 2000. Jen jsem poslouchal své staré nahrávky. Ale pak se pár kapel vrátilo nebo se dalo zase dohromady a můj zájem o kapely a o novou hudbu se vrátil. Co mohu říci, je mi čtyřicet a pořád nosím zádovku Morbid Angel, merch kapel, křiváka a nemyslím si, že se to někdy změní. Metal je velmi důležitou součástí mého života. Než se objevilo slovo „metalový fanoušek“, říkali jsme prostě „já jsem metal nebo lidé jsou metal“, stále se takto vidím - už 32 let. A ano, death metal je stále můj oblíbený styl. Záleží na mé náladě, jestli je to Hate Eternal nebo Asphyx a znám spoustu lidí, kteří to vnímají stejně. Scéna má různé trendy, to je v pořádku.. pár let jsme tu měli brutal death metal a goregrindové věci a pak došlo k návratu švédských retro death metalových kapel ... a pár z nich se stále drží své původní cesty. Někteří lidé kritizují Cannibal Corpse nebo Behemoth za prodeje nebo za „komerci“. Ale když je vidím hrát před 5000 fanoušky, stále drží vlajku extrémní hudby vysoko. Možná lidé častěji objevují menší kapely, protože se jim líbí ty velké a netušili, jak široký ten žánr je. Když jsem začal poslouchat Iron Maiden, neměl jsem ponětí o “tape tradingu” v thrash metalovém undergroundu.
Děkuji moc za rozhovor. Vážím si toho. Teď již nechme mluvit hudbu. Jdu si pustit „Repulsive Transgression“ a to pořádně nahlas! Přeji vám, ať se novince daří a ať je vše fajn i ve vašich osobních životech. Děkuji!
Bylo mi ctí a potěšením...zůstaň zdráv a brutální!
Ave SABIENDAS! Greetings to the German underground. Let's go straight to the most important thing. You have released a new record "Repulsive Transgression", which is literally packed with honest, dusty death metal. How did the album come about and how do you feel about it? What direction have SABIENDAS evolved to?
Hi it’s Jan of Sabiendas here! Yeah we have released our new Album on 22nd of May on Massacre Records and we are very happy with the good response and the great reviews. It is out third album and, as I would say the most professionally produced one. A lot of people say the “third Album” is the most important one, and yeah I think it’s the best one. There were always minor things on the first two records, we were not 100% happy about and we always thought, we could have made it better at some points, but we are 100% happy with new record. I think our songwriting has evolved the most. We only finished writing on a song, when everyone was satisfied with the outcome. We have a stable Line-Up for nearly 10 year, which is quite unusual these days. And last but not least our drummer Toni who made the mix (on two Albums) and Mastering (on Repulsive Transgression) had learned a lot about sound engineering since the last record and I always say that e knew exactly how the final product should sound from the first day of writing.
You released a new record in the strange times. No one could have known that Covid 19 would hit the world. Has the current situation affected releasing process in any way? You changed label for Massacre Records and concerts are usually the best promotion of new music.
At the time Massacre Records gave us the release-date, it was November 2019. Nobody ever expected that such sh*t would happen. Even in February we thought “yeah that strange disease is somewhere in china and will not affect us”, but then cases where rising and the release-date was rescheduled from April to May 2020. So we had luck with the shooting date for our video. It was on 15th of March. On March 16th schools, shops and most of public life was shut down in Germany and most of the borders were closed. So we did it just in time and everything was finished as planned. The “promotion machinery” of Massacred Records and Soulfood helped a lot. We still cannot play any shows so it was very helpful that we were featured a lot in magazines and online. We still have good sales on our Web-Shop so I think we made the best out of it.
What is the current situation regarding Covid 19 in Germany? Clubs are already open, can you have a tour, for example? Many summer festivals have been canceled in our country, foreign groups will hardly reach us.
So it’s August now and there are still no real shows in Germany. Some clubs are open but mostly not for concerts. All tours or festivals are cancelled or postponed to 2021. So the next year will be a bit hard too because most promoters want to bring the 2020 Billings to 2021 so it will be hard to get booked next year.. but yeah..we are rescheduled too so we will see what time will bring. Hopefully we can play and have our “Release-Party” in late September. So it will be an “Already Released-Party” under Covid 19 restrictions. We can play in front of 100 People on chairs in a club for 250, but the only alternative is NO show. So we will try but I think it will be strange but we are hungry to perform again.
But let's talk about new record. I'm listening to it right now, and I have to write that this time it took me a while to get this record into my blood. I put the album into the player, I am listening to it in the car. I really like the sound. It is lively, organic, old school and at the same time clear. It seems different to me from your previous records. Where did you record and who is signed under the sound?
Damn I didn’t read all questions before I started to answer..haha. For this album it was the first time that we book a real studio. We recorded the first album in our rehearsal-room and in home-recording sessions and just gave the tracks to a studio for mastering. The new album was recorded at DNA-Studios close to our town. But the mix and mastering was made by our drummer Toni. He did the mix for our second album too and has very much improved since 2015. Sometimes it can be a curse when the producer is also a member, but in our case it was a blessing. I believe Toni had the complete production in his mind from the beginning. He knew exactly how things had to be and how “our” sound has to be. I think the reason for its live and organic sound is the case that we didn’t use a click-track for the recording. The drum-tracks were recorded just with a leading guitar and for the rest of the tracks the drummer was the “Click Track” just as playing together. This was common practice back in the 90th and that was exactly what we wanted. The other point what makes Repulsive Transgression different from the first records is that we tried to stay in classic song-structures. Not too much different riffs, just variations of a few main-riffs and leads and also refrain-lines. This is very progressive I know..we know.. but that makes a song recognizable. Some legendary songs in Death-Metal are only based on 3-5 Main-Riffs everyone remembers.
You'll probably agree with me that the cover sells. Your cover is really brutal this year. The author is Björn Lensig. Is the motif a banquet of cannibals? Personally, I like this cover. I'm just wondering if it's not "too" brutal. You know, on social networks, artificial intelligence evaluates what is and what is not right. Many bands had problems due to similar covers. How did you get together with Björn and what exactly does the motive have to express in relation to music?
I was afraid it could be too brutal myself, but it is still on social-media for three month now and I think it will be okay. I spoke to a few people who don’t want to wear the shirt because they say it is too graphic to wear it in public so they have to buy the “Column of Skulls-Shirt” ;-) We are totally happy with the artwork it is old school as f+ck and Björn is a very talented artist. He already made shirt-designs for Amon Amarth and illustrates Books for Tabletop Role-playing games..and of course Cover-Artworks. We had this digitally created Artwork on Column of Skull and we wanted to go back and have classically painted. Björn contacted us two years ago and asked if we were interested in some of his works. We told him about the lyrics and the concept we had in mind and he had the same imaginations as we had, so it was very productive creative work.
It is what is left after a banquet of cannibal right. The lyrics of eight songs are about the different aspects and manifestations of cannibalism in human history. It varies from cannibal murderers like Albert Fish to ritualized cannibal ceremonies in ancient tribal cultures, cannibalism in classic literature or the story of the three sailors lost on the ocean who have kill and eat their comrade just to survive..and so on. So the artwork represents a harsh contrast between brutality and being reduced to lower instincts, and a fine cultivated Victorian dining-room and good table manners.
I put "Repulsive Transgression" in my head again and again and I say to myself that I like the most this old school death metal feeling that's hard to describe. Then I look at your promo photos and the singer has a t-shirt of my favorites MASTER. Looks like we're of the same blood. Who were and are actually your idols? Every musician started somehow, there are patterns that shaped his signature. What about you?
So let me quote a line from your review “they open grave with grace and kind of morbid elegance, which, in my opinion is best done by bands that experienced the golden times of real death metal in their youth”..Except of Toni we are all 40+years. I think the records from your youth are the ones which has the most influence on your own musical taste. Yeah I really agree that the late 80th and early 90th were the “golden Age”. Don’t get me wrong! There are a lot of really great bands out there today and I am a fan of lots of them. But when you listen to “Altars of Madness”, “Slowly we Rot”, Scream Bloody Gore” or “Symphonies of Sickness” for the first time in your life..it was not just great, it was mind-blowing and everything was really new. There was no such music like this before. Some people say we do not play real “Old School Death” but I think we do. But it’s mostly influenced by the Florida or US - Old-School. There is a funny anecdote about the shirts on our photos. Before the show in Edinburgh I guy came to and told me “Hey guys I didn’t know your band, but I saw your flyer this morning. I own every Shirt you are wearing on your photo myself, so I came to the show” Like in the 80th when you decide to buy a record you didn’t know because the band-members are wearing shirts of your favorite bands.
I remember that when I wrote a review of your first album "Restored to Life" years ago, you came to the Czech Republic to support the album for a concert in České Budějovice. Then I think you played at the Czech Death fest. Unfortunately, I was never able to see you due to work duties, but how did you like Czech Republic? What do you think about Czech fans? I know you've toured Britain, for example (I'm an ATOMWINTER fan!). Can you compare where and how was the experience to play there? And what about Germany, how do you enjoying it there?
We were booked for Czech-Deathfest 2020, so we will play there in 2021 and I hope to meet you there. We already played there in 2013 and the fans were really great and enthusiastic. I think nobody ever heard about us before so the reaction of the crowd was really great. We played two shows in Czech-Republic on our first Tour. First on in České Budějovice ,the second show was in Brno. Sometimes you have this “unknown Band play on a Tuesday”- days on Tour. But the people were always very nice and caring. In Brno we play in front of..i don’t know..30 people, who went totally crazy. Better than 200 who just stare at you..hahah. Same in UK one Night you play in a city with a big metal-scene in front of a big crowd, the next day you play in front of 25..i think that’s the way it is when you tour with as and with Underground-Bands in a Van. Always better to play on a weekend. So I cannot really compare the fans in different countries. I think it depends on the regions inside the countries and how big the scene is there. Same in Germany.
What do you think about the current trends, widespread mainly among young bands, where they try to play as technically as possible, they often insert a saxophone, various keyboards into death metal and look for a way in a very complicated way. Do you enjoy such bands? For example, if I ever come to a concert and someone like this performs there, I'm confused. It seems like a rehearsal of a jazz school to me, but in the end I don't remember anything at all. What about you and current trends in death metal?
A saxophone in Death-Metal!? That sounds weird. Personally I like technical Death-Metal. For example Nile took this to a new level. I think the point is not how technical a band is. It’s all about writing good memorable Songs. They combine it perfectly. The first Band I remember who brought keyboard to Death-Metal was Nocturnus. I was in a Band myself who had Keyboards on the record.
When Bands become too experimental it sometime became music for musicians. You know that’s it is great what they play, but as you say you cannot remember just one song two day later. I really don’t care what kind of instruments Bands use or what experiments they do. Only the outcome is important. If its results in music I like to hear, great. Sometimes it works and sometimes it goes terribly wrong. .
The borders are gradually opening up after the pandemic, and many of bands are already planning tours in the autumn and winter. What about you and "Repulsive Transgression" promotion? I'd like to finally see you live. Are you planning to visit us in the Czech Republic?
We will play on Czech-Deathfest next year and maybe on Massacre Fest. For us it’s a long travel to Červený Kostelec..so if anyone reads this who can help us out with a show on on our way in mid June 2021, please conatct us. We are thinking about a tour in 2022 for now. In 2021 we have the shows which were postponed because auf the Virus.
In the end I always ask a slightly philosophical question. How would you define death metal and what does it mean to you? I don't mean the playing technique now, but rather what it brings to you, how you perceive it in relation to the fans. Did you grow up on it?
It was always a part of my life. You know…I started with Metal when I was twelve I think. As I discovered more music of that kind I came to Thrash-Metal like Exodus, Slayer and of course the German Bands like Sodom, Kreator, Tankard. Then I think, it must have been in 1988 a friend gave me a tape. Side A – Death “Scream Bloody Gore”, Side B. an EP of Extreme Noise Terror and Songs of Sepultura’s – Morbid Visions…damn that blew my mind. I Never heard such music before. Then came 1989 with Morbid, Angel, Obituary,..well you know what I mean..The rest is history and I never looked back. I had a phase were I was not interested in new bands late 90th/early 2000th I was just listening to my old records. But then a few Bands came back or got re-united and my interest in Bands an new music came back too. What can I say I am in my 40th now and I still wear the Morbid Angel Leading the Rats Backpatch, and Bandmerch and Leatherjacket everyday and I don’t think this will ever change? Metal is a very important part of my life. Before the word “Metalhead” came up, we just said “I am a metal or people are metals” I still see myself in that way for 32 years now. And yeah Death-Metal is still my favorite. Depends on my mood if it is a Hate Eternal or an Asphyx - Day and I know a lot of people who feel the same way. The scene has different trends that is right..a few years you had the Brutal-Death-Metal/GoreGrind-Stuff and came all the Re-Unions and Sweden-Death- Retro Bands..and a few always did their thing and stayed on their way.
Some people criticize Cannibal Corpse or Behemoth for selling out or being to “commercial”. But when I see them play in front 5000 fans they still holding the flag of extreme music high. Maybe people discover more small Bands because they like the big ones and had no idea how big the genre really is. I had no idea of the Thrash Tape Trade Underground when I started to listen to Iron Maiden.
Thank you so much for the interview. I appreciate it. Now let's talk music. I'm going to play "Repulsive Transgression“ really loud! I wish you good luck and all the best in your personal lives. Thank you!
It was an honor and a pleasure..stay healthy and brutal!!
