DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pondělí 30. dubna 2018

Rozhovor - FETO IN FETUS - Na novom albume texty skladieb oscilujú medzi témov zaoberajúcou sa sériovými vrahmi a niektorými aktuálnymi témami vo svete.


Rozhovor s death/grindovou kapelou z Polska - FETO IN FETUS.

Odpovídal Michal.

Přeložila Petra, děkujeme!


Ave FETO IN FETUS! Právě poslouchám vaše nové album „From Bleessing to Violence“ a říkám si, že se opravdu povedlo. V čem vidíš posun oproti předchozím deskám? Jak jste chtěli, aby album znělo a jak jste s výsledkem spokojeni? 

Ahoj! Ďakujeme za vľúdne slová! Na novom albume sme pracovali 6 mesiacov a čo sa týka mňa, bolo to naozaj vyčerpávajúce. Veľmi sa teším z konečného výsledku, ktorý sa nám podarilo dosiahnuť. Posúvame sa dopredu, vyvíjame sa, hudba je rýchlejšia, brutálnejšia a omnoho pútavejšia. 


Historie kapely se datuje až do roku 2004. Jak vůbec vznikl nápad, hrát death metal? Kdo byl vaším vzorem? Zavzpomínej pro nás prosím! Jaké to vlastně je, být v Polsku death/grind metalovou kapelou? 

Áno, FETO IN FETUS bolo založené v roku 2004. Jednoducho povedané, skupina ľudí s podobnými hudobnými záujmami sa rozhodla vytvoriť kapelu. Chceli sme hrať rýchlo a brutálne. Milujem death metal, grindcore a mnoho ďalších brutálnych žánrov, z mojich obľúbených kapiel by som spomenul Suffocation, Immolation, starý Napalm Death, Obituary, Cephalic Carnage, Devourment ... a existuje ešte naozaj mnoho zoskupení, ktoré by som mohol spomenúť. V Poľsku je death metal veľmi populárny spolu s black metalom. V každom extrémnom žánri môžeš nájsť niečo zaujímavé. Death/grindová scéna u nás takisto nie je zlá, ale klasický death metal je tu obľúbenejší. 

Jakým způsobem vznikal nový materiál pro „From Bleessing to Violence“? Jak vlastně tvoří/skládají FETO IN FETUS? 

Nový album bol vytvorený doma (osnova/koncept) a neskôr boli skladby upravené v skúšobni. Tvorivý proces na predchádzajúcich doskách prebiehal vždy len v skúšobni. Tentokrát sme zmenili spôsob písania hudby a celkovú prácu na albume, čo súvisí s príchodom nového bubeníka. Najskôr boli vytvorené gitarové linky, neskôr bicie a nakoniec vokály. 


V death metalu se občas zapomíná na texty. O čem jsou texty na novém albu a kdo je jejich autorem? Snažíte se jimi něco sdělit, předat nějaké poselství? 

Poprvýkrát sme texty skladieb vložili aj do bookletu albumu. O texty sa vždy stará náš vokalista Widzik. Na novom albume texty skladieb oscilujú medzi témov zaoberajúcou sa sériovými vrahmi a niektorými aktuálnymi témami vo svete. Neprinášame žiadne veľké posolstvo, naše texty sú taktiež krátke a rýchle ako aj všetky skladby, takže je ťažké vidieť nejaký hlbší odkaz. 


Kdo je autor obalu novinky „From Bleessing to Violence“? Jeho práce se mi hodně líbí. Jak jste vůbec motiv na obal vybírali? 

Obal albumu bol vytvorený poľskou kreatívnou skupinou Black Team Media. Od začiatku sme chceli mať na obale fotku, keďže sme sa chceli vyhnúť populárnej ceste s kreslenými/maľovanými obalmi. V súčasnosti majú všetci black metalové grafické nákresy, ale to nám nevyhovuje. 

Velký posun jste udělali s FETO IN FETUS ve zvuku. Tohle je přesně sound, který mi vyhovuje. Průrazný, čitelný, dynamický a zároveň neučesaný a špinavý. V téhle podobě vám to hrozně sedne. Kde jste nahrávali a kdo je podepsán pod výsledným mixem apod.? 

Ďakujem veľmi pekne! Všetky FETO IN FETUS albumy som nahrával JA vo svojom štúdiu. Taktiež som sa postaral aj o mix albumu. So zvukom som pracoval naozaj dlhý čas a z roka na rok som sa postupne učil čoraz viac, čo sa odrazilo aj na novej doske. 


Nové album vyšlo u polských Selfmadegod Records. Proč jste si vybrali právě tento label a jak jste s jeho prací spokojeni? 

Selfmadegod Records je pre nás tým najlepším labelom. Majú dobrú distribučnú politiku a takisto sa snažia propagovať svoje kapely kde sa len dá. Zatiaľ sme veľmi spokojní s touto spoluprácou. 

Nedá mi to a musím se zeptat. Proč ta dlouhá prodleva mezi alby? Ono vůbec, od roku 2004, který je uváděn jako datum vašeho založení, jste vydali jen tři dlouhohrající kousky. Proč vlastně tak málo? 

Ja viem, 3 albumy sú príliš málo, ale mali sme značné problémy s line-upom kapely. Medzi vydaním prvej a druhej dosky nastali zmeny na poste vokalistu a basáka. No a medzi druhou a treťou doskou sa vymenili bubeníci. Stratili sme tak veľa času. Dúfam však, že tieto problémy sú už za nami. 

V současné době si většina lidí nová alba stahuje z internetu a používá jen jeho digitální podobu. Jak vidíš tuhle problematiku ty? Zajímal by mě tvůj pohled jako muzikanta. 

V súčasnosti vychádza naozaj mnoho muziky a človek si nemôže dovoliť kúpiť všetko na CD nosiči. Ja sa snažím kupovať si všetky moje naojobľúbenejšie dosky. Nič nemôže nahradiť tú vôňu vylisovaného fyzického nosiča. Generácia sa mení a mladí ľudia už nie sú takí zažratí do zbierania albumov. 


Jestli se nepletu, tak už jste u nás v Čechách jednou hráli – v Pardubicích s DYSANGELIUM? Vzpomeneš si ještě na to, jak se vám koncert líbil? Nechystáte k novému albu turné? A pokud ano, navštívíte i naší zemi? 

Áno, v Čechách sme hrali niekoľkokrát s Hypnos a Chrost Agony. Tento koncert si veľmi dobre pamätám, afterpárty bola tiež kurva dobrá. More piva a Smažený sýr s hranolkami a tatarskou omáčkou hehe. Chceli by sme hrať tak často ako je to len možné, ak by nás chcel pozvať niekto z Česka, boli by sme veľmi šťastní. 

Jsou nějaké desky, které tě v poslední době oslovily? 

Lock Up – Demonization (silné a útočné), Five The Hierophant - Over Phlegethon (fascinujúce), Antigama - Depressant (intenzita a sila), Fit For An Autopsy - The Great Collapse (kurva dobrý zvuk), Strychnia - Into the Catacombs (vynikajúci album s veľmi dobrým zvukom), The Crown - Cobra Speed Venom (skvelý album podobne ako ich doska “Hell is Here”). Je toho naozaj vela, niekedy znovu objavujem staré albumy…

 
Znáš, posloucháš nějaké kapely z České republiky? 

Áno, poznám mnoho českých kapiel, medzi moje najobľúbenejšie patria Epicardiectomy, Gutalax, Jig Ai a Krabathor. 

Co chystají FETO IN FETUS v nejbližších měsících? 

Vydali sme novú dosku a natočili sme dva videoklipy (nájdete ich na Selfmadegod Youtube Chanel). Teraz by sme chceli odohrať čo najviac koncertov a samozrejme by sme boli radi, keby sme si mohli zahrať aj u vás. 


Děkuji za rozhovor a přeji spoustu prodaných nosičů, stovky šílených fanoušků a tuny dobrých nápadů. 

Ďakujem za podporu, brácho! A takisto ďakujeme pekne aj za tento rozhovor. Uvidíme sa niekedy na koncerte. Pozdravujeme deathgrindových maniakov z Českej Republiky.

Interview - FETO IN FETUS - On the new album, the lyrics oscillate around the themes of serial killers as well as some current topics in the world.


Interview with death/grind band from Poland - FETO IN FETUS.

Answered Michal.

Translated by Petra, thank you!


Ave FETO IN FETUS! At this moment I’m listening to your new album “From Blessing to Violence” and I must say that it’s really great. In what did you register the move forward, development in comparison to the previous record? Had you had some conception of sound you wanted to achieve and how are you satisfied with the result? 

Michal: Ahoj! Thanx for good words! We worked on the new album for 6 months, it was an exhausting work for me. I am very happy with the effects we have achieved. We are moving forward, we are developing, music is faster, more brutal and is more interesting. 


History of your band started in 2004. How actually the idea to play death metal was born? Who was your favorite musician, band in that time? Please, try to remember for our readers! How actually is to represent a death/grind band in Poland? 

Michal: Yes, FETO IN FETUS started in 2004. Group of people with the same musical interests decided to form a band. We wanted to play fast and brutally. I like death metal, grindcore and many more brutal genres. I have many favorite bands: Suffocation, Immolation, old Napalm Death, Obituary, Cephalic Carnage, Devourment ... there are too many of them to mention. In Poland death metal is very popular, black metal too. In each extreme genre you will find something interesting. The death/grind scene is also not bad, classic death metal is more popular though. 

In which manner the new material for „From Bleessing to Violence“ was written, created? How exactly FETO IN FETUS writes the music? I am interested in the specific process of creation of the new tracks. 

Michal: The new album was created at home (sketch), later we refined the songs in the rehearsal room. We created previous albums in the rehearsal room. This time we changed the way of writing. The drummer has changed, and with him the way of work. At first, we created line of guitars , later drums and vocals. 


In death metal the lyrics are often neglected. Could you reveal us what is the background of lyrics at the latest album and who is their author? Are you trying to tell something via the lyrics and/or give some message? 

Michal: We have put the lyrics inside the album for the first time. The lyrics are always written by vocalist Widzik. On the new album, the lyrics oscillate around the themes of serial killers as well as some current topics in the world. We do not bring any big message, our lyrics are also short and fast like our songs, so it's hard to see the greater message. 



Who is an author of the cover art for new album „From Blessing to Violence“? I really like his job on the cover. How were you actually choosing this art on the cover? 

Michal: Front cover was created by Black Team Media from Poland. We wanted to have a photo on the front cover. We did not want to go on a popular route and use drawn covers. Now everyone has black metal sketched graphics, it did not suit us. 

I guess you have made a big step concerning the sound. This is exactly the sound, which I am satisfied with. Disruptive, readable, dynamic and at the same time disordered and dirty. This your present form fits you the best. Where did you record the new material and who did take care of resulting mixing and so on? 

Michal: THX so much! All Feto In Fetus albums were recorded by myself in my studio. I was mixing them too. I've been working with sound for a long time, from year to year I learn more and more. 


The new album was released via Polish label Selfmadegod Records. Why did you choose this label and how you are satisfied with this cooperation? 

Michal: Selfmadegod is the best label for us. SMG have a good distribution and are trying to promote bands. We are satisfied with this cooperation. 

I didn’t want to ask, but I must. Why there is so long break between the albums? From 2004, when your band was found, you released only 3 long-playing albums. Why actually only 3? 

I know, 3 albums is too less, but we had lineup problems. Between the 1st and 2nd album there were changes of the vocalist and the bassist. Between the 2nd and 3rd album the drummer changed. We have lost a lot of time. I hope that these problems are behind us. 

Nowadays the most people used to download the new records from the internet and listen to only their digital form. What is your view on this problematic? I’m interested in your opinion as a musician. 

Michal: There is a lot of music now, one can not buy everything on cd. I'm trying to buy all my favorite albums. Nothing can replace the smell of a printed cover. The generation is changing, young people do not feel the phenomenon of collecting real albums. 


If I am right, you have already played in the Czech Republic once, it has been with DYSANGELIUM in Pardubice. Do you remember this show? Did you enjoy this concert? Are you planning the tour to support the new album and if yes, are you visiting also our country? 

Michal: We played a few times in Czech Republic with Hypnos and Christ Agony. I remember this gig very good, the afterparty was also fucking great. Sea of beer and Smažený sýr s hranolkami a tatarskou omáčkou, hehe. We want to play as much as possible, if someone from Czech Republic invites us, we will be happy to play. 

Can you recommend some new albums, which impressed you in the latest time? 

Michal: A few albums: Lock Up - Demonization(powerful and pugnacity), Five The Hierophant - Over Phlegethon (mesmerizing), Antigama - Depressant (intensity and power), Fit For An Autopsy - The Great Collapse (fucking great sound), Strychnia - Into the Catacombs (very nice album and great sound), The Crown - Cobra Speed Venom (great album just like Hell Is Here). There is really a lot of it, I discover old albums anew... 


Do you know and listen to some metal bands from the Czech Republic? 

Michal: Yes, I know a lot of Czech bands. My favorite are Epicardiectomy, Gutalax, Jig-Ai and Krabathor. 

What FETO IN FETUS is planning for the next few months? 

Michal: We released the new album and we've recorded 2 music videos (check them on Selfmadegod Youtube Chanel). Now we want to play as many gigs as possible. We will also be happy to play in the Czech Republic. 



Thank you for the interview and I wish you a lot of sold CDs, hundreds of crazy fans and tons of great ideas. 

Michal: Thx for support Bro! Thank you very much for interview. See you at shows. Greetings to deathgrind maniacx from Czech Republic.


neděle 29. dubna 2018

DEADLY STORM SUPPORT - HYPNOS - THE WHITECROW OVER EUROPE 2018


HYPNOS NA EVROPSKÉM TURNÉ 2018

S potěšením oznamujeme, že HYPNOS vyjedou již 4. května 2018 na Evropské turné, kde budou poprvé hlavní kapelou. Skupina, stále propagující své poslední dlouhohrající album „The Whitecrow“, vydané německým vydavatelstvím Einheit Produktionen v loňském roce, vystoupí v Polsku, České republice, Německu, Holandsku a Rakousku, společně s kapelami NEOCAESAR (v NIZ), FLESHLESS (v CZ), SKINNED ALIVE (v NĚM) nebo FORMIS (v POL).

FRI 4.5. – Bielsko-Biala (POL), Rudeboy Club (+ Formis)
SAT 5.5. – Chorzów (POL), Red&Black club (+ Formis)
SUN 6.5. – Teplice (CZ), Knak (+ Fleshless)
MON 7.5. – Kutná Hora (CZ), Česká 1 (+ Fleshless)
TUE 8.5. – Plzeň (CZ), Pod lampou (+Fleshless)
WED 9.5. – Kassel (GER), Goldgrube (+ Skinned Alive)
THU 10.5. – tba (NED) + Neocaesar
FRI 11.5. – tba (NED) + Neocaesar
SAT 12.5. – Geleen (NED), De Reunie (+ Neocaesar)
SUN 13.5. – tba (NED) + Neocaesar
FRI 18.5. – Graz (AUT), Q club
SAT 19.5. – Horní Libchava (CZ), Nice To Eat You festival

--------------------------------------------------

HYPNOS ON EUROPEAN TOUR 2018

As the winter is fading away, new concert season slowly opens its gate. We are proud to announce that HYPNOS will start their very first headlining Eurotour which will begin on May 4th. Band, still promoting their latest full length opus “The Whitecrow” released via German label Einheit Produktionen last year, will hit the stages in Poland, Czech Republic, Germany, Netherlands and Austria, together with bands as for example NEOCAESAR (in NL), FLESHLESS (in CZ), SKINNED ALIVE (in GER) or FORMIS (in PL).


FRI 4.5.- Bielsko-Biala (POL), Rudeboy Club
SAT 5.5. – Chorzów (POL), Red&Black club
SUN 6.5. – Teplice (CZ), Knak
MON 7.5. – Kutná Hora (CZ), Česká 1
TUE 8.5. – Plzeň (CZ), Pod lampou
WED 9.5. – Kassel (GER), Goldgrube
THU 10.5. – tba (NED)
FRI 11.5. – tba (NED)
SAT 12.5. – Geleen (NED), De Reunie
SUN 13.5. – tba (NED)
FRI 18.5. – Graz (AUT), Q club
SAT 19.5. – Horní Libchava (CZ), Nice To Eat You festival

HYPNOS & KRABATHOR

Report, photos, video - BLAZE BAYLEY, LUKE APPLETON, DEMASHED - Šeříkovka, Plzeň - 28. 4. 2018


VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound

Mám hlavu jako střep. Tisíc malinkatých hrotů mě píchá v mozku, nohy jsou těžké jako bych na nich měl olověné boty. V puse polepšovna. A do obličeje mi svítí slunce. To hnusný ošklivý světlo. Už nikdy nebudu pít. Chvilku mi trvá, než mi všechno dojde. Aha, manželka měla včera narozeniny. Vlastně, má je dneska, ale protože jdu na koncert, tak jsem slavili už v pátek. Popíjení pivka a vína se změnilo v bohapustou chlastačku. Pamatuji si, že když šly děti spát, tak jsi otevřela nějakou laskominu. Nojo, irská whiskey, támhle stojí lahev. Proč mi dochází všechno tak pomalu. A proč už stojíš v kuchyni a celým bytem to tak krásně voní? 


Asi jsem se musel opít, protože celý týden byl v práci trudomyslný. Dělám v open space a v pátek odpoledne už mě vyloženě třeštila hlava. Ze všech těch přechytralých keců, z neustálýho nadávání na manželky, na fotbal, na šukání. Ještě, že jsme včera spolu hezky restartovali. Dnes se chystám číst, probrat s puberťákama trošku život (pokud to tedy půjde) a možná by bodla nějaká příjemná procházka lesem. Jen tak, na pohodu. 

I stalo se vše, co jsem chtěl. Skvělý oběd a odpolední rozšafná žena (děti venku), také kniha, rozečtená a pohlcující. Tohle všechno mi navodilo skvělou náladu. A to mě ještě čekala večerní rozplavba a potom koncert BLAZE BAYLEYHO. Kdybyste jenom věděli, jak jsem se těšil. Naposledy jsem ho viděl bez dvou dní před rokem a nabil mě takovým množstvím energie a hudebních zážitků, že jsem několik týdnů doslova zářil. To dnes umí málo kapel. Bylo na čase obléknout stylově nové tričku Saxon k poslednímu albu a vydat se do šumu.





S Gorem máme sraz v hospodě U Králů a tak mě vcucne tramvaj a kousek musím pěšky. Jsem odpočatý, spokojený a už se doslova tetelím v představě, že zase jednou pokecám o muzice s někým rozumným, že se zasmějeme, protože oba jsme metal a máme na tu naši hudbu podobný názor. Nejsme ortodoxní vyznavači jakéhokoliv směru. Spíše si vybíráme, někdy společně souhlasně kýváme hlavami, občas se rozcházíme v názorech, ale je to na šílenou pohodu. Je to tak, pro mě jsou naše rozplavby povznášející, možná byste nám je mohli i záviděli. K tomu samozřejmě pivo, aby se líp povídalo. Dostaneme se do nálady, spokojení jako partička Hobitů v Kraji. Uteče to jako voda a už jdeme do Šeříkovky.





Ta je dnes rozdělena na dva koncerty. BLAZE ve velkém sále a nějaké místní big beaty v malém. Mám to tady moc rád, v klubu je čisto, příjemně, s milými lidmi za výčepem i u vchodu. Jakoby v sobotu všechno krásně zapadlo do pozitivní nálady. Musíme si dát další pivo a pozdravit se i s ostatními. Děkuji vám přátelé, moc rád jsem vás všechny viděl. Doslova se prokecám k první kapele.  

Jsou jimi plzenští metal coreoví DEMASHED. Stylově mě zcela nepříslušející kapela. Kluci hrají samozřejmě docela dobře, předloží nám všechno hezky po lopatě, ale se mnou to nic nedělá. Vcelku dobrá práce, ale nic pro moji maličkost.




LUKE APPLETON je baskytarista ICED EARTH a taky neskutečný maniak. Určitě znáte ten pocit, když slyšíte nějakou hudbu poprvé v životě. Chvilku postojíte, srkáte pivo a pak buď jdete pryč nebo zůstanete. Já zůstal s pusou otevřenou dokořán. Tento kytarista skupiny ABSOLVA totiž začal hrát (akusticky) a doslova mě uhranul. Rychlý prstoklad, zároveň spousta melodií, nálad, muzika klidná i tepající. Opentlená různými náladami a pro mě úžasný zážitek. Čekal bych pod pódiem víc plzeňských muzikantů (ano, zde se toho dalo opravdu spousta naučit), jak hltají spolu se mnou, ale ti asi chodí na jinou hudbu. LUKE byl pro mě vynikající. Klobouk dolů. Great performance, awesome experience!








Když jsem slyšel poslední album BLAZE BAYLEYHO, nejvýraznější stopa, která ve mě zůstala, tak byl asi pocit naděje a radosti. Dalo by se napsat, že živé vystoupení ve mě vše ještě zvýraznilo. Možná jsem působil jako takový ten člověk, kterého potkáváte každý den ráno v tramvaji a připadá vám vždy tak trošku mimo, ale já se jednoduše musel usmívat. Tolik pozitivní atmosféry jsem již dlouho neslyšel. Heavy metal v jeho tradiční poloze, neopakovatelný rock´n´rollový feeling. Věci, na které spousta dnešních hudebníků dávno rezignovala. BLAZE je ale zaplať všichni svatí i nesvatí stará škola. Přednášel nám z dávných britských kovových učebnic (se skvělými parťáky za zády). Byl jsem v jiné dimenzi, ano, opět tulákem po hvězdách, spolu s kosmonautem Williamem Blackem. Vlastně ještě jinak. Já se vznášel, opravdu jsem létal sálem a zobal Blazemu všechno z ruky. Nechtěl jsem, aby to skončilo. Všechno bylo tak opravdové, ryzí, zahrané od srdce. Upřímně. Lidsky. Skvěle. 



BLAZE told us his stories, was believable, his own, in some moments a rock earthy, sometimes a lofty and flaming one. Of course, still with a voice that resembles a well-grown bourboun. Maybe that's why I was worshiping the concert of BLAZE BAYLEY to the ground, Because it´s all about music for me. The power of melodies, perfect ideas, a very capable band behind your back and especially a voice, all this maked the gig literally a great heavy metal orgy. nothing needs to be added. Excellent metal experience!






















Nevím jak to máte vy, ale já když ve mě doznívá hudba, tak jsem v takovém zvláštním stavu, možná dokonce transu. Chvilku chodím klubem, nevnímám názory kamarádů, kteří mi ihned sdělují, jak se jim všechno líbilo. Dám si pivo stranou a všechno si v sobě ještě chvilku hýčkám, nechci aby to skončilo. A pořád se usmívám. 

Blaze není jen skvělý zpěvák a show man, ale taky člověk. Víte, ono když jej jdete pozdravit (a samozřejmě podpořit koupí CD) a on vám podá ruku, usměje se, poděkuje, že jste přišli, prohodí pár slov, pochválí triko Saxon (a pamatuje si moji osobu z loňska!), tak si vás získá na svoji stranu, i kdybyste nechtěli. Pro mě, pro starýho psa, jsou to věci, které posouvají výsledný zážitek do úplně jiné dimenze. Dostanu totiž navíc spoustu lidských bonusů, kvůli kterým jezdím na koncerty. Jako bych nasál energii do celého těla. Zažít během jednoho dne tolik pozitivních vjemů je v současné době skoro zázrak. Viděl a slyšel jsem toho na koncertech již mnoho, ale na tenhle večer jen tak nezapomenu. 


Návštěvnost odhadnout moc nedokážu, ale velký sál Šeříkovky byl slušně zaplněn. Zvuk na velmi dobré úrovni a organizace v absolutním pořádku. Z mého pohledu by to takhle nějak mělo vypadat. Jako bonus čisté záchody a velmi milé holky za výčepem.

Představte si 120 kilogramové vysmáté zvířátko. Se šedivějící hlavou. S unaveným tělem i očima, ale nadšené, rozložené hudbou na prvočástice. Ano, to jsem byl já. Nemohl jsem ještě dlouho spát. Pořád jsem si přehrával všechno znovu a znovu dokola. Jsem hrozně moc rád, že jsem měl možnost Blazeho zase po roce vidět. Byl vynikající, stejně jako kamarádi, klub. Všechno mi v sobotu sedlo krásně do sebe. A víte co je nejlepší? Pořád se usmívám! Ať vás provází síla, přátelé! Děkuji za pozornost.

VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound

Recenze/review - Deströyer 666 - Call of the Wild (2018)



Deströyer 666 - Call of the Wild 
EP 2018, Season of Mist

for english please scroll down


Nové EP australských Deströyer 666 mi nejvíc připomíná asi šavlový tanec. Představte si, že se proplétáte mezi ostrými čepelemi čerstvě nabroušených riffů. V kostech vás mrazí a máte touhu vykřičet svoji zlost do celého světa. Australané umí navodit opravdu hodně chladnou atmosféru plnou žhavých kousků lávy. Melodie, ostré vokály, peklo. To jsou slova, která mě napadají při poslechu asi nejčastěji.



Na Deströyer 666 se mi vždy nejvíc líbila jejich schopnost doslova mě připoutat k přehrávači. Hudba těchto maniaků je i letos jasnou a zřetelnou výpovědí o temnotě. Skladby jsou přesně zacíleny, dobře se pamatují. Jiskří, září, žhnou, pálí a sálají. Jsou neskutečně heavy a zároveň temné jako stín mrtvého kněze. Málokdo dovede smíchat black a thrash metal v natolik návykovém poměru. Deströyer 666 sice na albu "Call of the Wild" nepřinášejí nic, co bychom u nich ještě neslyšeli, ale vybrušují svůj rukopis k dokonalosti. Ohně zase hoří, Satan k vám naklání svoji tvář. Šklebí se, směje přidušeným smíchem plným zloby. U toho si zpívá spolu s Deströyer 666. Vynikající nahrávka utkaná z chladu, ohně a smrti!



Asphyx says:

The new EP of Australian band DESTRÖYER 666 the most remind me the sabre dance. Imagine that you are interwoven between sharp blades of the freshly sharpened riffs. Your bones are freezing and you would like to shout your anger to the whole the world. Australians are able to create a really cold atmosphere full of the hot pieces of lava. Melodies, sharp vocals, hell. These are the words that come to my mind most often during the listening.

Concerning DESTRÖYER 666 I have always liked their ability literally to attach me to the CD player. Also this year the music of these maniacs is a clear and distinct proclamation of the darkness. Songs are precisely targeted, well memorable. They sparkle, shine, glow, burn and emanate. They are incredibly heavy and dark as the shadow of a dead priest at the same time. Only a few bands can mix black and thrash metal in such an addictive ratio. DESTRÖYER 666 does not bring with the album "Call of the Wild" anything new, which we would not have heard before, but they are bringing their handwriting to perfection. The fire is burning again, Satan leans his face to you. He grins and laughs with the laugh full of bitterness. And during this, he sings along with DESTRÖYER 666. The outstanding record prepared from cold, fire and death!


Tracklist:
01. Violence Is Golden
02. Stone by Stone
03. Call of the Wild
04. Trialed by Fire

band:
KK - Guitar & Vox.
Perra - Drums. 
Felipe - Bass & Vox.
Ro - Guitar & Vox.

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh sto čtyřicátý druhý - Antikvariát slečny Ester


Příběh sto čtyřicátý druhý - Antikvariát slečny Ester

Nechodil jsem teď za Káčou z práce zadem kolem gymplu, ale přes Mírák. Němci nám totiž ve Škodovce prodloužili o půl hodiny pracovní dobu. Má milá by na mě musela čekat před gymplem. Raději běžela domů, napsala domácí úkoly, aby pak roztouženě čekala na můj příchod. Všem, i jejím rodičům, bylo jasné, že jsme jedno tělo i duše. Prý na nás byl hezký pohled. Sice jsem nechápal, co je hezkého na tom, když jde vyhublý kluk s dlouhými vlasy a odrbanou džískou vedle podobně oblečené dívky, ale říkávalo se to. Možná z nás bylo cítit, že se máme rádi. Opravdu rádi. A Káča byla nádherná. To je bez debat.

Cestou k bráně mám ve Śkodovce pořád naštvaný obličej. Zkurvená práce, divný lidi. Myslím si stále častěji. Ale pak si představím dvě matrace naskládané na sobě, Káču ležící pode mnou a přidám do kroku. Samozřejmě s rukama v kapsách, abych vypadal jako největší tvrďák ve městě. Přes rameno žebradlo, které mě plácá po zadku. Kolem sviští auta a na chodníku se natřásají ženský. Moc dobře vědí, že se koukáme. Sukně a džíny, rozevláté vlasy. Všechny chtějí vypadat krásně, jen některé si to nepřiznají a dívají se do země. 

Už jsem na Míráku. Potkám u Spořitelny mámu. Je veselá, rozesmátá. Hrozně rád jí vidím. Jsem už o hlavu a půl větší a jak je pořád mladá, tak si mnozí myslí, že spolu chodíme. Ne, vole, to je moje matka - říkám kamarádovi a na maměnce je vidět, jak se tetelí radostí. Otec seká dobrotu, jaro je v rozpuku, všechno je jak má být. Proč si těch pár šťastných chvil neužít. Opatruj se, řekne mi ještě a já se durdím, nemám rád, když ve mě vidí pořád malý smrádě. Mám zpoždění, ale Káča je stejně dávno svatá. 

Poskočím si radostí a koutkem oka zahlédnu ve výloze siluetu. Hezky zaoblenou. Prsa a zadek, maličká, odkud já tě jenom znám? Zastavím se a ani nevím proč, ale začnu na děvče uvnitř gestikulovat. Má kudrnaté vlasy, uhrančivý pohled a takový ten úsměv, o kterém by Prcalík řekl, že je mrdavý. Přestanu jako většina chlapů přemýšlet hlavou a cinknu dveřmi. "Dobrý den...jééé ahoj Ester!": zapadne mi všechno dohromady. "Ahoj Kubo, dlouho jsem tě neviděla, já studovala v Praze": odpověděla hlasem, který hladil a dráždil zároveň.

Hergot chlape, drž se. Máš Káču, máš zpoždění. Měl jsem sto chutí se otočit a utéct. Jenže ona byla tak hezká. Pamatoval jsem si ji jako malou dívenku, kterou mi představili na chalupě v Jizerkách. Její děda se znal s naším. V každém z nás byla spousta židovské krve. Koupali jsme se tenkrát nazí v bazénku na louce a přišla mi šíleně moc uječená, protože jí vadila ledová voda z potoka, kterou jsem jí zálibně stříkal na záda. Bože, ty jsi vyrostla, řeknu místo odchodu a oba se začneme smát. Dám hodně na hlasy a ona má nádherný, přesně v tom rozmezí mezi dívkou a ženou. Hlubší, přemýšlivý. A ta vykrojená ústa, plná, že si najednou začnu představovat věci, ufff.

Vypráví mi příběh celé jejich rodiny. Od babičky s vytetovaným číslem z lágru na předloktí, přes znárodněný a znovu vrácený obchod, kdysi s potravinami a dnes plný knih. Její táta ji nechal vyučit knihovnicí a sám prodával nové knížky. Ester uprostřed starých ohmataných bichlí. Na dálku voněla a kolem se vznášela zatuchlina dlouho neotevřených stránek. Slušné děvče, přísně vychované, jak já bych tě rád zkazil. Místo toho jsem si rychle koupil jeden pradávný výtisk Hrabala a normálně utekl. Káča trošku vytočená, málem prý začala beze mě. Dole ve sklepě je divoká a já se vyděsím, protože mě občas v hlavě navštíví Ester. 

Cítím se, ani nevím proč, provinile. Když je člověk doma sám, má všelijaké představy, ale bere je jen jako fantazie sloužící svému fyzickému účelu. Tohle bylo jiné. Moc osobní, intimní. Snažím se vše zaplašit hudbou - Obituary do každé rodiny. Taky dáme s Káčou pivko dole Na Štěpánce, kde tokáme v parku. Lavičky, důchodci, krmení veverek. Slyším z dálky, jak má modročerná víla básní o nějakém kočárku. Poslední dobou kouká snad na každé mimino. Jde na mě z toho trošku strach a zároveň cítím, že bych se "chtěl usadit". "Dneska si nějakej zamlklej, co se děje? Něco v práci?": drcne do mě na lavičce. Leknu se jejího loktu, ale hlavně dívky, která jde naproti po louce. Uff, Ester to není.

Spávám už celkem běžně u Káči, ale jen o víkendech. V týdnu musím domů, ráno to mám do továrny blíž. Jsem jako stroj, vstávání, záchod, pohledy bez duše, výraz stáda. Jsem jedním z mnoha. Ještě, že mám sluchátka a čtyřicet pět minut krát dvě v uších. Prej kup si konečně diskmana. A kde mám podle vás jako na ty CD pořád brát? To si radši nahraju od Kytky nějakej novej metal na kazety. O polední přestávce na pět minutu usnu a vidím před sebou Ester. Jsem vyděšený sám ze sebe. Tohle přece nemůžu, víš jak ses cítil, když si minule líbal tu holku na zábavě? A co následovalo potom? 

Člověk nerad přiznává svoje slabosti. A já pořád nějak nevím, zda jsou vůbec ženy slabostí? Kterýmu chlapovi nedělá dobře dámská společnost? Kdo se neohlédne za sukní? Vždyť se to Káča nemusí nikdy dozvědět, napadlo mě a i když jsem chtěl jít původně ke své milé zadem, najednou stojím před antikvariátem a nahlížím dovnitř, jestli alespoň na chvilku nezahlédnu třeba jen kousek černých kudrnatých vlasů. Zrovna je ohnutá a já si představím, co musí ukrývat pod džínami. Tohle by mě tenkrát na chalupě v bazénku vůbec nenapadlo (ale to víte, že jsem řešil, proč se jí mezi nohama nic nehoupe, ale jen dětsky, nevinně).

"To jsem ráda, že jsi přišel, včera si od nás vystřelil, že jsem si myslela, jestli jsem něco neřekla špatně": povídá a já se chtěl najednou v těch jejích očích ztratit, zatáhnout ji dozadu do kumbálu, kde její táta pil kafe a vzít si ji tam na stole. Takhle se ale na mladý holky nemůže. Taky jsem se trošku styděl. Místo toho jsem si s ní začal povídat. Jo, flirtovat, jo lichotit, jo, vzpomínat a že už tenkrát v bazénku měla krásný tělo, oči i pusu. Chvíli mlčela a pak se mě zeptala, jestli nemám večer čas. A já blbec řekl, že ano.

Lhaní je hnusná věc a hrozně špatně se mi o něm píše. Přiznávat na rovinu, že jsem své jediné jedinečné Kačence přímo do očí řekl, že musím večer pomoct mámě, bylo těžké. Neumím lhát, ale ona mě milovala a to člověk bývá slepý. Vůbec nevím, co se to se mnou dělo. Neuměl jsem ovládnout tělo a vlastně ani hlavu. Viděl jsem před sebou jen Ester a ty její oči.

Jako nějaký spiklenec jsem se pořád ohlížel za sebe. Dali jsme si kafe, které moc nemusím, v antikvariátu chvíli šustili starými svazky (ne já na žebřík nevylezu, mám z tebe závratě, ale podržím tě za zadek), vzal jsem ji na procházku dolů k Jizeře, kam nikdo moc nechodil. Tajnosti, cítil jsem se jako francouzský šlechtic, který pletichaří. Ester vedle mě šla lehounce, co jsem vyrozuměl, byla ještě panna. Otevřela mi svoji křehkou duši. Objímání, první nesmělé doteky, chtěl jsem ji naučit úplně všechno. Líbala opatrně, nesměle, ale byla z ní cítit vášeň. Šeptala mi slova, která si nechám raději pro sebe. Najednou jsem prozřel.

Odvedl jsem ji radši domů, znechucený sám ze sebe. Možná kdyby byla jen samicí, která by mi dala někde na stozích knih, šel bych teď s výčitkami, ale namlouval bych si, že šlo jen o dvě těla. Ale ona byla jemná panenka, chytroučká a čisťounká. Dívenka, kterou chceme my chlapi chránit, být jí oporou, poskytnout jí křídlo, pod které se může schovat. Já proti ní působil jako někdo, kdo už "prožil všechno" a Ester mě brala vážně, citlivě, opravdově. Odhrnul jsem jí před jejich domem kudrnaté vlasy z obličeje, omluvil se, jak jsem nejlépe uměl a pak se pokoušel vymanit z uplakaného objetí. Jsem blbej, tohle není šukačka na zábavě, ale dokonalost a krása a tu já přeci nemohu porušit, zkazit, zničit. 

Ještě ten den v noci jsem musel hodit snad padesát kamínků u Káčy na okno. Pusť mě prosím k tobě, potřebuju tě. Pod peřinu, do tebe. Pomoz mi. Moc jí zpočátku nedocházelo, co vlastně říkám, asi jsem blekotal, ale když jsme pak leželi a oddychovali, podívala se na mě a řekla:" Ester, žejo? Já tě včera viděla, jak jdeš do antikvariátu a taky tam chodím někdy tátovi pro knihy a zrovna jsem si říkala, že se ti musí určitě líbit."  Nejdřív jsem se lekl a pak ji objal tak silně, až vyjekla. Nevyslýchala mě, neříkala už vůbec nic. Ani nemusela. Jen když jsem šel pustit kazetu Saxon, tak jsem na její tváři viděl úsměv, který působil vítězoslavně.

Kdo by si kdy byl před pár lety pomyslel, že bych mohl holkám motat hlavu? S mým ksichtem? Bez peněz? Nepřemýšlel jsem nad tím. Laškoval jsem dál, čechral si pírka, machroval, čepejřil se, byl často trapnej, neuměl jsem naslouchat a vždycky nejvíc na ženských miloval, když se usmějou. Na ulici, na úřadě, v autobuse, v továrně, v posteli. Dokud jsem byl s Kačenkou, tak už jsem ale nikdy nenechal žádnou zajít tak daleko. 

Potkávat v životě dívky jako je Ester musí každému normálnímu chlapovi rozproudit krev v žilách. Když je holka krásná, bývá to někdy prokletí, ale když je k tomu ještě chytrá, bude to mít těžký - spousta z nás to totiž neunese. No a co, tak se mi líbí hezký ženský, který to mají v hlavně srovnaný. Rád se na ně dívám a ještě raději se s nimi bavím. Za Ester jsem zašel a i když plakala, tak pochopila. Vždycky mě v antikvariátu ráda přivítala, schovávala mi ty nejlepší kousky knih pod pultem. A ještě se pořád tak úžasně usmívala.

Víš co je nejlepší Ester? Já jsem si myslel, že když tě potkám po letech, že už na tobě bude znát věk a budu si říkat, jak jsem dobře udělal, že jsem si s tebou nic nezačal. Kde se berou ženský jako ty? Jste opravdu z jiné planety? Budiž ti přáno všechno štěstí, kterého se ti dostalo, budiž pochváleny všechny tvé úžasné děti (dcera je fakt celá ty zamlada, s ní to budeš mít těžký), pozdravuj manžela (ne, už s ním fakt pít nebudu). Musel jsem ti tuhle povídkovou poklonu složit. Víš, krása se má obdivovat a když je ještě spojená s úsměvem, chtěl jsem, abys byla i ty součástí mých příběhů.

Protože spoustu knih, které si mi schovala, mám dodnes a vracím se k nim. Protože máš stále vlasy jako černý kudrnatý havran. Protože máš malinkaté vrásky kolem úst a ten tvůj úsměv je snad ještě hezčí než dřív. Protože jsem díky tobě šel správnou cestou. Ze snů už jsem tě dávno vyhnal, protože se to nesluší, ale v hlavě, v hlavě tě budu mít pořád. Ať tvé kroky i kroky tvých blízkých ochraňuje pozitivní energie. Děkuji za vše.

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

TWITTER