DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

neděle 23. dubna 2023

Recenze/review - OATH OF CRANES - The Unsung Mantras (2023)


OATH OF CRANES - The Unsung Mantras
CD 2023, Klang Machine Records

for english please scroll down

Jednou tě pohřbí s démony. Staneš se součástí věčnosti. Rozplyneš se v čase a tvůj prach bude vysypán do řeky mrtvých. Představte si starý chrám vysoko v horách. Vítr fouká ledově a přízraky meditují spolu s tebou. Někde v těchto místech, na hranici mezi naším a oním světem, musela vznikat nová deska švýcarských OATH OF CRANES. Ti jsou, jak je všeobecně známo, kapelou členů legendárních CELTIC FROST. Kombinace tradiční východní hudby, mantry tibetských mnichů a klasického hard rocku se pro vás stane modlitbou.

Velmi uvěřitelně napsané skladby ale předpokládají trpělivost a klidný poslech. Zpočátku jsem se musel na album velmi soustředit. Nechat ho plynout a působit na mě. Mlhavě černé kompozice vás vezmou na výlet do jiných dimenzí. Uklidněte svoji mysl a pozdravte duše zemřelých. 


Franco Sesa napsal skladby, které navenek chladí, ale uvnitř žhnou a pálí. Líbí se mi celkový koncept, východní filozofie mám moc rád a hudba se stala po nějakém čase i mojí součástí. Sludge doomové hřmění, šepot nemrtvých, "The Unsung Mantras" je zajímavou a originální ozvěnou z temných koutů lidské mysli. Zároveň působí očisťujícím dojmem. Pokud vás zajímá tajemno, magie, záhady a necháte se rádi unášet na zpěněných vlnách řeky mrtvých, neváhejte ani chvilku. Jsem klidný a našlapuji opatrně. Zpomalil jsem svoje pohyby, hibernuji v šumu velkoměsta. Každý den cestou do práce, každý den doma, ale nejlépe večer, když jsou mraky nízko. Utíkám do lesa a zde uprostřed matky přírody vyniknou jednotlivé motivy nejlépe. Smrt je najednou pomíjivá, rodíme se a umíráme, zabíjíme a milujeme. Tohle všechno se do nového alba otisklo. Jako krvavá šmouha. Netřeba diskutovat o zvuku, ani o obalu. Formální věci mají pánové ošetřeny velmi profesionálně. Nic mě neruší, ani nevadí. Naopak. Medituji v chůzi, jsem odpoután od hmotných věcí. Dovedu pochopit, že se někomu nebude nahrávka líbit, ale u mě to neplatí. Naopak, společné chvíle patřily k tomu nejhezčímu, nejdrásavějšímu, co jsem poslední měsíce zažil. Kapela nám vypráví příběhy o věčnosti, pomíjivosti a dělá to skvělým způsobem. OATH OF CRANES mě zasáhli přímo do srdce, hluboko do mozku a stal jsem se jejich oddaným fanouškem. Jednou mě pohřbí s démony. Už se těším. Tajemná, temná, sludge doom metalová meditace!


Asphyx says:

One day they'll bury you with the demons. You will become part of eternity. You will dissolve into time and your ashes will be thrown into the river of the dead. Imagine an old temple high in the mountains. The wind blows icy and the ghosts meditate with you. Somewhere in these places, on the border between our world and the next, the new album of Swiss OATH OF CRANES must have been made. They are, as is widely known, the band of the members of the legendary CELTIC FROST. The combination of traditional Eastern music, the mantra of Tibetan monks and classic hard rock will become a prayer for you.

The very believably written songs, however, require patience and calm listening. At first I had to concentrate very hard on the album. To let it flow and affect me. The hazy black compositions take you on a trip to other dimensions. Calm your mind and say hello to the souls of the dead.


Franco Sesa has written songs that cool on the outside but burn and scorch on the inside. I like the overall concept, I like Eastern philosophies a lot and the music became a part of me after some time. Sludge doom thunder, whispers of the undead, "The Unsung Mantras" is an interesting and original echo from the dark corners of the human mind. At the same time, it has a cleansing effect. If you are interested in mystery, magic, mysteries and like to be carried away on the foamy waves of the river of the dead, don't hesitate a moment. I'm calm and tread carefully. I've slowed my movements, hibernating in the noise of the city. Every day on my way to work, every day at home, but preferably in the evening when the clouds are low. I run into the woods and it is here, in the midst of mother nature, that the individual motifs stand out best. Death is suddenly ephemeral, we are born and die, kill and love. All this is imprinted on the new album. Like a bloody blur. There's no need to discuss the sound or the cover. The formal stuff is handled very professionally. Nothing distracts or bothers me. On the contrary. I meditate in a walking meditation, detached from material things. I can understand that some people won't like the recording, but that's not true for me. On the contrary, the moments together have been among the most beautiful, the most beautiful I have experienced in the last few months. The band tells us stories of eternity, of impermanence, and does it in a great way. OATH OF CRANES hit me right in the heart, deep in the brain, and I became a devoted fan. One day they'll bury me with demons. I'm looking forward to it. Mysterious, dark, sludge doom metal meditation!


TRACKLISTING:
1 Jivara
2 Rudra
3 Yama
4 Krodhana
5 Ahamkara
6 Puja
7 Tamas
8 Maya
9 Maya Part 2
10 Akasha
11 Kali Come
12 Sannyasi Mantra



Oath Of Cranes are:
Franco Sesa (ex-Celtic Frost): Drums, songwriting, lyrics and concept
Erol Ünala (ex-Celtic Frost and Apollyon Sun): Guitar, sampling and drones
Chris Tragianidis: Rhythm and lead guitar, bass and keyboards
Fabrizio Merico: Lead vocals, video production and graphics
Amedeo Mauriello (ex-In Love Your Mother): Bass

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh čtyř stý první - Dokonalý svět?


Příběh čtyř stý první - Dokonalý svět?

Už jsem si také mohl zvyknout. Jenže to nešlo. Pokaždé, když jsem se vrátil z Boleslavi a zažil svého opilého otce, bylo mi několik dní divně. Chtěl jsem být jenom sám, maximálně jsem k sobě pustil blondýnku. Muselo to se mnou být hrozné. Možná to bylo deprese, nevím, tenkrát to nikdo neřešil. Říkali jsme tomu smutek nebo divný stavy. Dokázal jsem poslouchat jenom doom metal a číst Ladislava Klímu a Václava Hraběho. Mí skvělí kamarádi se mě snažili rozveselit, ale moc jim to nešlo. Stále dokola se mi vracely obrazy z domova. Pokaždé, když jsem zažíval něco hezkého, jako třeba teď nový krásný vztah, tak mě to stáhne dolů, do temnoty. Těžko se to popisuje lidem, kteří něco podobného nezažili. Chtěl jsem psát o veselých věcech, které jsme s mojí budoucí ženou zažívali, ale tenhle příběh si nemůžu odpustit. Nejde to. Protože se až příliš zaryl do mé hlavy. Bylo to pro mě tenkrát tak silné, že to musí ven.

Byla mlha, zima se stále nechtěla pustit ulic. I přesto jsme zavedli systém procházek a výletů. Chodili jsme vždycky hrozně rádi. Sami dva, objevovali jsme spolu nepřebernou paletu míst. Tulili se v chladných vlacích. Hlavně, že jsme byli spolu. Tentokrát jsem jí ale musel říct, aby za roh nechodila. Šli jsme jen tak, brzy ráno na obvyklý špacír. Snažila se mě rozesmát. Nechtěl jsem, aby to viděla. Měl jsem sám co dělat, abych to ustál. Běž a zavolej policii a záchranku. Co se stalo, divila se, ale já stál jako opařený. Na tohle nešlo nic říct. Šel jsem blíž a krve by se do mě nedořezal. Proboha, panebože, kurva, kurva, do prdele. Houpal se v mírném větru. S vyplazeným jazykem a špinavý od výkalů. Ne! To je hrozný, vždyť ho známe. Jasně. Pak už si toho moc nepamatuju. Připadal jsem si jako ve zlém snu. Blondýnka došla na vrátnici do Škodovky. Nejdřív přijeli hasiči, odřízli jej. Pak sanitka a nakonec policie. Kolem postávali lidé a mě bylo úplně jedno, že sedím na studeném betonu. Někdo se mě na něco ptal a já odpovídal jako robot. Pak jsem se pozvracel a pořád dokola se omlouval.

Když bylo po všem, šli jsme pomalu na kolej. Osprchoval jsem se, vím, že byla neděle. Spousta lidí ještě spala a hodně jich tady ani nebylo. Nedovedl jsem pochopit, jak mohl něco takového udělat. Říkejme mu třeba František. Byl z Prahy a měl úplně všechno. Otce podnikatele ve stavebnictví. Auto, spoustu peněz a lehkou aroganci v ústech. Mohl z něj být manager a srát jednou všechny lidi v práci. Místo toho se zhoupl na větvi a zhasl svůj život. Pro mě to bylo, a nerad bych se rouhal, paradoxně malým vysvobozením z těžkých myšlenek. Nechápal jsem to. Nikdo to nechápal. Na rozdíl od nás ostatních mu to šlo i ve škole. Byl chytrý, ale sociálně plochý. Tak to o něm někdo někdy pronesl. Asi to byla i ona, kterou chtěl. Nevím, jestli ji dovedl milovat, podle mě ne. Protože patřil k typům, kteří mají rádi jenom sami sebe, ale to už se nikdy nedovíme.

Neděle byla šílená. Pořád se mi vracel obrázek houpajícího se těla. Pokaždé jsem se otřásl zimou. Padl na mě smutek a museli jsme do baru. Bylo tam ticho, zasáhlo to všechny. Dal jsem si rum, pak pivo. Celou dobu mě držela za ruku. Seděli jsme celý den, povídali si a já si uvědomil, že na tom nejsem úplně špatně. Můj svět možná nebyl úplně dokonalý, jako ten jeho. Jenže on věřil jen v pozlátko, prachy a myslel si, že je to všechno. Já měl spoustu kamarádů, hodnou mámu, skvělou babičku a tetičky. A hlavně blondýnku. S tou mi bylo velmi dobře. Hodně jsme se nasmáli, sedli si ale i v obyčejných věcech. Hledali se, až se našli. Myslím, že to tak nějak bylo, je a bude. Věřím tomu. Už jsme byli trošku opití, když přijela ona. Ta, kvůli které se oběsil. Sedla si k nám, skleslá a zničená. Nechápala to. Mluvila s námi, potřebovala to. Nikdy mu nedával naději, vlastně mu jen několikrát řekla, že si s ním nevyjde. Nebyl na to zvyklý. Byl vychovaný tak, že může všechno. Chyběla mu pokora. 

Druhý den ráno jsem do školy nešel. Nemohl jsem. Jednak jsem se potřeboval konečně vyspat a taky jsem se musel jít šokovaný projít. Tentokrát sám. Aby toho nebylo málo, potkal jsem ráno jeho rodiče. Máma vůbec nebrečela, měla tvrdý výraz ve tváři. Otec nadával. Že je to slabej debil, jak jim mohl udělat takovou ostudu. Žádná empatie, žádnej smutek. Nic. Jen prázdnota. Uvědomil jsem si, že se oběsil hlavně kvůli tomu, že neměl nikoho, koho by mohl obejmout. Kdo by objal jeho. Byl z nich cítit chlad. Stál jsem na cigáru a paninka si zapálila se mnou. Vyjádřil jsem účast a soustrast. Podívala se na mě a vyfoukla mi do obličeje kouř. Nic. Absolutně nic necítila. Pochopil jsem to. Tak tohle byl ten jejich krásnej dokonalej svět. Peníze, baráky, auta. Zlatý prsteny, ale jinak totální prázdnota. Šel jsem ženě naproti a pozval ji na utopence. Za pár korun. Dívám se na ní a najednou mi to nedá a začnu ji objímat. Nech toho, rozmačkáš mě. Vyprávím jí všechno a pak mi navrhne, abychom se šli projít. Touláme se ulicemi, jen tak bez cíle. Protože se máme rádi.

V úterý zavolám mámě, zeptám se na celou rodinu. Z jejích slov cítím laskavost, ale i smutek. Kvůli otci. Povídáme si, než mi dojde kredit na kartě. Napíšu dopis babičce. Pak i tetičkám. Jsem rozjitřenej, ale houpající tělo pomalu mizí. Paměť má jednu úžasnou schopnost. Postupně vytěsňuje to zlé. Jasně, otec se už asi vždycky bude chovat jako hovado. Asi nikdy nebudu děsně bohatej, protože nemám žaludek na to bejt sviňák. Chci jen žít. Normálně a obyčejně, slušně. S mojí milou. Mám se vlastně moc dobře. Peníze si vždycky nějak vydělám a jsou i důležitější věci. Byl to vlastně šílený paradox. Musel jsem zažít šok, hnusný a ještě hnusnější zážitek, abych si uvědomil, co je v životě důležité. Spojilo nás to s manželkou ještě víc. Náš vztah byl každým dalším zážitkem silnější a pevnější. Super bylo, že těch špatných bylo málo. A když už nastaly, tak jsme se obejmuli. 

Na pohřeb nejdeme, vlastně jsme ho zase tolik neznali. Ale s jeho dívkou chodíme do hospody poměrně často. Pořád dokola ji opakujeme, že si nemusí nic vyčítat. Je na ní ale vidět, že ji to stále vrtá hlavou. Každá sebevražda je hodně smutná, ale svým způsobem i hrozně sobecká. Ona se trápí víc, než jeho vlastní rodiče. Je to vlastně šílené, ale život už takový někdy bývá. Svět rozhodně není dokonalý. Ale můžete si ho takový udělat. Záleží jen, co od něj chcete. Mě třeba stačilo, že prolézám školou, nemusím na vojnu a můžu chodit na procházky. Jenom kolem škodovky jsme nešli už nikdy. Občas kolem jedu autem. A pokaždé si na tenhle příběh vzpomenu. A víte co, jdu si pustit něco dobrého. Sednu si do křesla, otevřu knížku. A když půjde kolem mě ve vytahaném svetru, tak ji plácnu po zadku. Jen tak, pro radost. 

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 22. dubna 2023

Recenze/review - PUSTILENCE - Beliefs of Dead Stargazers and Soothsayers (2023)


PUSTILENCE - Beliefs of Dead Stargazers and Soothsayers
CD 2023, Memento Mori / Rotted Life

for english please scroll down

Zůstal jsem stát jako opařený. Krve by se ve mě nedořezal. Zatím jsem bral zprávy o bestii řádící v našem městě jako pověru, ale když jsem se jí ocitl tváří v tvář, byl jsem mrtvý ještě dřív, než mě rozsápala na kusy. Lidská zloba, vztek a nenávist. Absolutní zlo a temnota. Moje tělo padá k zemi a poslední, co spatřím na tomto světě, tak je ďábelský úsměv. Každá hudba, kterou si pustím a zaujme mě, vyvolá nějaké obrazy. Vytáhne z mojí mysli vzpomínky. Na knihy, na filmy, na krutou realitu.

Australští PUSTILENCE vydali v roce 2020 skvělé EP "The Birth of the Beginning Before the Inception of the End". Již tenkrát jsem si říkal, že tohle je přesně druh prašivého death metalu, který koluje i v mých žilách. Když mi potom přišla na recenzi letošní novinka "Beliefs of Dead Stargazers and Soothsayers", neváhal jsem ani chvilku. Tahle deska totiž hoří jasným plamenem.

Pánové vzešli ze starých pohřebišť, na kterých se kdysi pořádaly morbidní a děsivé rituály. Z jejich hudby je cítit živočišnost, temnota a touha zabíjet. Promo materiály o nich hovoří jako o důstojných nástupcích kapel typu MORTA SKULD, OPPRESSOR, GUTTED, PSYCHIC PAWN. Je to pravda, ale nenechte se mýlit. PUSTILENCE nejsou jen dnes tolik častou kopií. Naopak, album je velmi kompaktní, pestré, zajímavé. Má svoji nezaměnitelnou atmosféru, pochmurné a děsivé nálady, které umí navodit jen dobré smečky. "Beliefs of Dead Stargazers and Soothsayers" jsem nejraději poslouchal ve špinavých ulicích našeho města. Stíny byly dlouhé a ve vzduchu byla cítit nenávist. Občas se od stěny odlepil přízrak a mě se zastavilo srdce. Jsem starý metalový pes, který oceňuje u hudby hlavně upřímnost a uvěřitelnost. Musím slyšet, že to kapela myslí se smrtí vážně. A PUSTILENCE jsou pro mě velmi dobrými průvodci záhrobím. Představte si dlouhou chodbu, která vede do podzemí. Někde zde, ve špině, hnisu a temnotě, musela novinka vznikat. Kousek od starodávného pohřebiště, kde se pochovávali prokletí. Umírám a znovu se rodím. Tahle nahrávka v sobě obsahuje velké množství tlaku, energie, síly a navíc smrdí sírou. Lidská zloba, vztek a nenávist. Absolutní zlo a temnota. Morbidní, shnilá, prašivá, rozkládající se death metalová mršina!


Asphyx says:

I stood there like I was scalded. The blood wouldn't get through me. So far, I'd taken the news of the beast rampaging through our town as superstition, but when I came face to face with it, I was dead before it tore me apart. Human anger, rage and hatred. Absolute evil and darkness. My body falls to the ground and the last thing I see in this world is a devilish smile. Every music I put on that catches my attention conjures up images. Pulls memories out of my mind. Of books, of movies, of cruel realities.

Australia's PUSTILENCE released a great EP "The Birth of the Beginning Before the Inception of the End" in 2020. Even back then I thought that this is exactly the kind of dirty death metal that runs through my veins. Then when this year's new release "Beliefs of Dead Stargazers and Soothsayers" came up for review, I didn't hesitate for a moment. This record is burning with a bright flame.

The gentlemen came from old burial grounds where morbid and frightening rituals were once held. Their music reeks of animality, darkness and a desire to kill. Promo materials speak of them as worthy successors of bands like MORTA SKULD, OPPRESSOR, GUTTED, PSYCHIC PAWN. It's true, but don't be mistaken. PUSTILENCE are not just a copy so common nowadays. On the contrary, the album is very compact, varied, interesting. It has its unmistakable atmosphere, gloomy and scary moods that only good bands can evoke. "Beliefs of Dead Stargazers and Soothsayers" was my favourite to listen to in the dirty streets of our city. The shadows were long and the air was thick with hate. Occasionally a phantom would peel away from the wall and my heart would stop. I'm an old metal dog who appreciates honesty and believability in music. I need to hear that the band is serious about death. And PUSTILENCE are very good guides to the afterlife for me. Imagine a long corridor that leads to the underground. Somewhere here, in the dirt, the pus and the darkness, a new thing must have been created. Not far from an ancient burial ground where the cursed were buried. I die and am born again. This record has a lot of pressure, energy, power and it smells of sulphur. Human anger, rage and hatred. Absolute evil and darkness. Morbid, rotten, filthy, decaying death metal carrion!


Full tracklisting:
CAPITULUM CUPIDITAS
I. Aspirants of Intemperance
II. Profound Assiduity
III. Concupiscence

CAPITULUM COGNITIO
IV. Iliad to the Contorted Apprehension
V. Outwith the Plains of Ultimatum
VI. Procured Propensities
VII. Pishogue Thaumaturge

CAPITULUM VICTORUM
VIII. An Ode to the Eyes That Are Yellow
IX. Demiurge Divertissement
X. Extirpated Conquest
XI. Testament of Disarray

band:
Sean: Bass
Taylor: Guitars/Vocals
Anthony:Guitars
Earl: Drums


Interview - PUSTILENCE - Morbid, rotten, filthy, decaying death metal carrion!


Interview with death metal band from Australia - PUSTILENCE.

Translated Duzl, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx. 

Ave PUSTILENCE! On April 24, 2023, you will release your first long-play album „Beliefs of Dead Stargazers and Soothsayers“ with Memento Mori and Rotted Life Records. As the title suggests, it is a ride full of real death metal. When you left the studio, how did you feel? Please tell us, the fans, something about the new album.

G: We spent the better part of 2021/22 trying to concoct some madness we’d be happy with to unleash upon the masses, finally when October last year rolled around we were ready to dwell in the dungeon of Aphotic Mote ( Portal ) and lay down the foundations for this Album. We’re beyond thrilled how it all came together and can’t wait for everyone to hear it and take part in the journey that is the world of Pustilence.

You are a band composed of all experienced musicians who play mostly death metal. How did PUSTILENCE come into being? I'm guessing a good pub and a lot of beer. Who first came up with the idea to play death metal?

G: Pustilence was formed as a result of myself ( Golgoth ) and Wormcvlt ( Bass ) both leaving our respected bands at the time and wanting to start something more within the roots of our love for Death Metal. As we lived together it was easy to conjure the madness that was “The birth of the beginning before the inception the end” demo which in turn got us the attention of both Memento Mori and Rotted Life.


I'll admit, your news has me on my ass. What I really like about you guys is that you are not only orthodox and real, but you don't forget the cold and dark melodies. Who is the author of the music and how do you compose and create new PUSTILENCE songs?

G: It’s a group effort mostly, we’ll all bring individual songs and conspire together for others, just whatever flows really. We’ve all got different approaches but still within the realm that it’s hard for listeners to differentiate between who wrote what.

What I enjoy about the new album is the sound which is raw and “dusty”. Where did you record the album, mixed and who did the production?

G: That was definitely a sound we aimed for, we recorded through Aphotic Mote that I mentioned earlier, he’s one of the guitarists in Portal ( For those that are unfamiliar, they are horror incarnate ) in his personal studio. He also mixed and mastered everything, dude is a weapon and really great to work with.


I was intrigued by the album cover too. If I understand correctly, there's a demon on it killing his victim. The cover is simple, a bit mysterious, but it fits the music perfectly. What is this theme supposed to express? Who is author of the picture? How did you guys get together and why him?

G: It’s actually Judith with the Head of Holofernes, by Francesco del Cairo, cropped. I’m a huge fan of Baroque art, so when I came across it I knew it was perfect, the mystery and lack of reference leaves the viewer to their own imagination.

What are the lyrics on the new record about? What is the main theme and idea behind "Beliefs of Dead Stargazers and Soothsayers"? Who is the author and where did he draw inspiration from?

G: The album is broken into 3 chapters.

CAPITULUM CUPIDITAS
I. Aspirants of intemperance
II. Profound Assiduity
III. Concupiscence

CAPITULUM COGNITIO
IV. Iliad to the Contorted Apprehension
V. Outwith the Plains of Ultimatum
VI. Procured Propensities
VII. Pishogue Thaumaturge

CAPITULUM VICTORUM
VIII. An Ode to the Eyes That Are Yellow
IX. Demiurge Divertissement
X. Extirpated Conquest
XI. Testament of Disarry

Each chapter is a setting and story of Lust, Power and Destruction.

I’m the lyricist of the band and an avid reader of fantasy and sci-fi so I have created a universe of mind warping madness based upon those foundations.


I can't help but ask. You play a style of metal that is extreme. You live in Australia. How are death metal bands perceived by the general public? Do you have any problems with that? Do you get any space on TV, in newspapers? How is life in your country influenced by Christianity, religions in general?

G: I think in this day & age people are a lot more accepting of it. Death metal is a pretty seasoned genre so I’m sure most people either know someone or of someone that listen to/play it. Might get a few people turn their heads at a shirt or what not but nothing that’s worth noting. Tv and newspapers aren’t something that we personally seek to be involved in so can’t really comment on that.

Christianity and religion in general is just one of those things that’s pretty much everywhere, but I don’t know. Don’t really pay attention to any of it, not shoved down our throats or anything, people want to believe their mortal soul is safe, go for it. Still gonna be worm food at the end of the day.


PUSTILENCE have only been on the scene for a while. How far do you want to go? Big festivals, long tours? Are you just a project or a regular band that will work classically? After all, each of you have a lot of commitments in other bands.

G: We’re all definitely working towards taking this band as far as we can without losing our integrity, we’re not in it for fame and glory but definitely want to be a well known band that’s respected for our uncompromising approach of just doing shit our own way.

How are you doing with gigs? Do you like to play often? And do you prefer big festivals or small clubs? What about promoting the new album, are you planning a tour?

G: We’ve had a bit of a break starting this new year, but are in the works of organising a series of shows to unleash the album upon the masses. As for what we prefer, we’re just keen to play good shows to good crowds.

I feel that extreme styles are very popular in Australia. Especially death and black metal bands there are amazing! I receive a lot of new album for reviews, I do many interviews and I feel that your scene is very strong. But that is my point of view of a person who does not live in Australia. How do you feel about that? What about concerts, promoters, clubs, shops with extreme metal music?

G: We’ve definitely got quite an intense scene here, going back to the early bands like Sadistik Exekution & Damaged up to current maniacs like Vile Apparition & Gutless etc. With the risk of sounding biased I feel Australia has some really great contributions to the world of extreme music. Guess we’re all just pissed from the humidity, ha.

Due to Covid halting the world for a few years we lost a lot of our venues but in the last few months a few are surfacing and they seem to genuinely want to do right by the scene, same as Promoters, lost a few gained a few.

Anthony from Your Mate Booking is the current go to bloke that’s bringing a lot of killer bands here, Recently he brought over Skeletal Remains and later this year he’s got Exhumed making the rounds down under.

Thank you so much for the interview and I wish your album great selling, your concerts to be sold out. I am looking forward to see you at some concert. I wish you also luck in your personal life. Let the force guide you! PUSTILENCE FOREVER!

G: Cheers for the chat, hopefully we’ll make our way your way soon!



------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - PUSTILENCE - Morbidní, shnilá, prašivá, rozkládající se death metalová mršina!


Rozhovor s death metalovou skupinou z Austrálie - PUSTILENCE.

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx. 

Ave PUSTILENCE! 24. dubna 2023 vám vyjde u Memento Mori a Rotted Life Records vaše první dlouhohrající album „Beliefs of Dead Stargazers and Soothsayers“. Jak už sám název napovídá, jedná se o smršť poctivého death metalu. Když jste šli ze studia, jaké jste měli pocity? Představ prosím fanouškům trošku nové album.

Větší část roku 2021/22 jsme se snažili vymyslet nějakou šílenost, kterou bychom s radostí vypustili a nakonec, když se přehoupl říjen loňského roku, jsme byli připraveni usadit se v kobce Aphotic Mote (PORTAL) a položit základy tohoto alba. Jsme nadmíru nadšeni, jak se to všechno sešlo a nemůžeme se dočkat, až to všichni uslyší a stanou se součástí cesty, kterou je svět PUSTILENCE.

Jste kapela, složená ze samých zkušených muzikantů, kteří hrají převážně death metal. Jak vlastně vznikli PUSTILENCE? Tipuji si nějakou dobrou hospodu a spoustu piva. Kdo přišel jako první s nápadem hrát death metal?

Pustilence vznikli jako výsledek našeho odchodu z kapel, které jsme v té době respektoval a touhy začít něco víc v rámci naší lásky k death metalu (Golgoth) a Wormcvlt (basa). Jelikož jsme žili společně, bylo snadné vykouzlit šílenství, kterým bylo demo "The Birth of the Beginning Before the Inception the End", které nám následně zajistilo pozornost jak u Memento Mori, tak Rotted Life.


Přiznám se, že mě vaše novinka posadila na zadek. Mně se na vás hrozně líbí, že jste nejen ortodoxní a opravdoví, ale nezapomínáte ani na studené a temné melodie. Kdo je autorem hudby a jak skládají a tvoří nové skladby PUSTILENCE?

Většinou je to týmová práce, všichni přinášíme jednotlivé skladby a na jiných se domlouváme společně, prostě cokoliv, co se nám hodí. Každý máme jiný přístup, ale pořád v rámci toho, že posluchači těžko rozeznají, kdo co napsal.

Na novince mě zaujal opravdu hodně syrový a „prašivý“ zvuk. Kde jste desku nahrávali, mixovali, kdo je podepsán pod produkcí?

Tohle je rozhodně zvuk, o který jsme se snažili, nahrávali jsme u Aphotic Mote, o kterém jsem se už zmínil, je to jeden z kytaristů v PORTAL (Pro ty, kteří je neznají, jsou ztělesněním hororu) v jeho osobním studiu. Taky všechno smíchal a zmasteroval, frajer je prostě mašina a fakt se s ním skvěle spolupracuje.


Zaujal mě i obal desky. Jestli to dobře chápu, tak je na něm démon zabíjející svoji oběť. Cover je jednoduchý, trošku tajemný, ale perfektně se hodí k hudbě. Co má tento námět vyjadřovat? Kdo je autorem obrazu? Jak jste se dali dohromady a proč právě on?

Ve skutečnosti je to Judita s hlavou Holoferna od Francesca del Caira, oříznutá. Jsem velkým fanouškem barokního umění, takže když jsem na ni narazil, věděl jsem, že je dokonalá, tajemnost a absence odkazu nechává diváka napospas vlastní fantazii.

O čem jsou texty na nové nahrávce? Jaké je hlavní téma a myšlenka „Beliefs of Dead Stargazers and Soothsayers“? Kdo je autorem a kde čerpal inspiraci?

Album je rozděleno do tří kapitol:

CAPITULUM CUPIDITAS

I. Aspirants of intemperance
II. Profound Assiduity
III. Concupiscence

CAPITULUM COGNITIO

IV. Iliad to the Contorted Apprehension
V. Outwith the Plains of Ultimatum
VI. Procured Propensities
VII. Pishogue Thaumaturge

CAPITULUM VICTORUM
VIII. An Ode to the Eyes That Are Yellow
IX. Demiurge Divertissement
X. Extirpated Conquest
XI. Testament of Disarry

V každé kapitole se odehrává příběh o chtíči, moci a destrukci. Jsem autorem textů a vášnivým čtenářem fantasy a sci-fi, takže jsem na těchto základech vytvořil vesmír šíleností deformujících mysl.

Nedá mi to a musím se zeptat. Hrajete metalový styl, který je extrémní. Žijete v Austrálii. Jak jsou death metalové metalové kapely vnímány běžnou veřejností? Nemáte s tím nějaké problémy? Dostanete prostor třeba v televizi, v novinách? Jak je vůbec život ve vaší zemi ovlivněn křesťanstvím, náboženstvími?

Myslím, že v dnešní době to lidé mnohem více akceptují. Death metal je docela ostřílený žánr, takže jsem si jistý, že většina lidí buď zná někoho, kdo ho poslouchá nebo hraje. Možná se pár lidí otočí za tričkem nebo tak, ale nic, co by stálo za zmínku. Televize a noviny nejsou něco, v čem bychom se osobně snažili angažovat, takže to nemůžu komentovat. Křesťanství a náboženství obecně je prostě jedna z těch věcí, která je skoro všude, ale nevím. Vlastně tomu nevěnujeme pozornost, nikdo nám to necpe do chřtánu nebo tak něco, lidi chtějí věřit, že jejich smrtelná duše je v bezpečí, tak ať si věří. Stejně z nich nakonec bude potrava pro červy.


PUSTILENCE jsou na scéně teprve chvíli. Kam až se chcete posunout? Na velké festivaly, na dlouhé turné? Jste jenom projektem nebo regulérní kapelou, která bude klasicky fungovat? Přeci jen, každý z vás má spoustu závazků i v jiných skupinách.

Všichni rozhodně pracujeme na tom, abychom tuhle kapelu dotáhli co nejdál, aniž bychom ztratili naši integritu, nejde nám o slávu a věhlas, ale rozhodně chceme být známou kapelou, která je respektována pro náš nekompromisní přístup, kdy si děláme věci po svém.

Jak jste na tom s koncerty? Hrajete rádi a často? A vyhovují vám více velké festivaly nebo malé kluby? A co propagace nového alba, nechystáte turné?

Od nového roku jsme si dali menší pauzu, ale nyní připravujeme sérii koncertů, na kterých album představíme masám. Co se týče toho, čemu dáváme přednost, chceme prostě hrát dobré koncerty pro dobré publikum.

Mám poslední dobou pocit, že co se týká extrémních stylů, tak to u vás v Austrálii opravdu žije. Obzvlášť death a black metalové kapely jsou skvělé! Chodí mi na recenzi nové desky, dělám rozhovory a mám pocit, že je vaše scéna velmi silná. To je ale můj pohled člověka, který žije mimo Austrálii. Jaký je váš názor? Co třeba koncerty, promotéři, kluby, obchody s extrémní metalovou hudbou?

Rozhodně tu máme docela intenzivní scénu, která sahá od raných kapel jako Sadistik Exekution & Damaged až po současné maniaky jako Vile Apparition & Gutless atd. Riskuji, že to bude znít zaujatě, ale mám pocit, že Austrálie má opravdu velký přínos pro svět extrémní hudby. Asi jsme všichni nasraní z té vyprahlosti, ha. Kvůli covidu, který na pár let zastavil svět, jsme přišli o spoustu našich klubů, ale v posledních měsících se jich pár vynořuje a zdá se, že chtějí scéně opravdu prospět, stejně jako promotéři, pár se jich ztratilo, pár jich přibylo. Anthony z „Your Mate Booking“ je v současnosti tím, kdo sem přiváží spoustu skvělých kapel, nedávno přivezl Skeletal Remains a ještě letos má v plánu Exhumed, kteří se chystají na turné.

Děkuji moc za rozhovor a přeji nejen novému albu skvělou prodejnost. Ať jsou vaše koncerty vyprodané. Budu se na některém z nich moc těšit. Přeji vám vše dobré i v osobních životech. Ať vás provází síla! PUSTILENCE FOREVER!

Díky za rozhovor, snad se k vám brzy dostaneme!

https://pustilenceaus.bandcamp.com/



------------------------------------------------------------------------------------------------------

pátek 21. dubna 2023

Recenze/review - THE GRIFTED - Doomsday & Salvation (2023)


THE GRIFTED - Doomsday & Salvation
CD 2023, Personal Records

for english please scroll down

Tělo jsme připravili již včera. Stačí zatlouct posledních pár hřebů a bude vše hotovo. V márnici je chlad a klid. Najednou uslyším podivný šepot. Ucítím mráz v zádech, jakoby na mě šáhla samotná Smrt. Jsem tu správně. Mezi nemrtvými. Vylézají z rakví a chtějí po mě nějakou hudbu, na kterou by mohli tančit. Kývám souhlasně hlavou a z otevřených ran mi vytéká zkažená krev. Měl bych tu pro vás jednu novinku. Pravý nefalšovaný švédský smrtící kov. Zahraný od srdce, upřímně a opravdově.

Jak by taky ne, když jsou pod skladbami podepsání pánové ze staré školy. Zmiňme jména jako MR. DEATH, TREBLINKA, TIAMAT, SEPTIC GRAVE, GRAND CADAVER a spousta dalších. Ano, sešla se tu parta starých psů, aby nám ukázala, jak se to má dělat. Myslím, že dodávat nic nemusím. Tohle je nářez přesně podle mého gusta!


THE GRIFTED čerpají ze starých archívů a dělají to s elegancí a nadšením mistrů v oboru. Pokud máte rádi kapely jako ENTOMBED, ENTRAILS, PAGANIZER, UNLEASHED, myslím, že budete spokojeni jako já. Smrt si dává rande se Satanem a vy si můžete podupávat do rytmu. Tohle je hudba z opuštěných márnic, z plesnivých katakomb, z čerstvě otevřených hrobů. Album má velmi dobře ošetřený zvuk a obal mi připomíná obrazy, které vidím každý den cestou do práce. Temnota a chlad, špína a černá energie. Tohle všechno zde najdete. Songy jsou velmi dobře napsány, mají v sobě drive a sílu, takový ten pradávný feeling, který se podle mě nedá naučit. Musíte jej mít v sobě. Musíte strávit dlouhé noci s mrtvými těly, tančit se zombiemi, křičet do tmy. "Doomsday & Salvation" je nahrávkou, která mě rozsekala na malé kousky. Je pro mě vzpomínkou na mé metalové začátky. Je pro mě muzikou, která koluje i v mých žilách. V ulicích je možné už nějakou dobu potkat těla bez duše. Mrtvé obličeje, stíny, které touží po krvi. Už nastal čas. Beru do rukou kladivo a drtím staré kosti. Mlátím do rytmu a víka od rakví pukají. Riffy ostré jako břitva, ďábelský rytmus, krvavý pohled. Podávám ruce nemrtvým  a tančíme na vlastních hrobech. Tohle album se povedlo po všech stránkách a nemělo by chybět ve sbírce žádného opravdového fanouška. Tady se chřestí pytlem plným kostí. Chladný, temný death metal ukovaný z té nejkvalitnější švédské oceli! 


Asphyx says:

We prepared the body yesterday. Just hammer in the last few nails and you'll be all set. The morgue is cold and quiet. Suddenly I hear a strange whisper. I feel a chill down my spine, as if Death himself is touching me. I'm right here. Among the undead. They're coming out of their coffins, asking me for some music to dance to. I nod my head in agreement, and my open wounds ooze wicked blood. I have some news for you. Genuine unadulterated Swedish death metal. Played from the heart, sincere and real.

And how could it not be, with old-school gentlemen signing the songs. Let's mention names like MR. DEATH, TREBLINKA, TIAMAT, SEPTIC GRAVE, GRAND CADAVER and many more. Yes, a bunch of old dogs got together to show us how it's done. I don't think I need to add anything. This is a blast just the way I like it!


THE GRIFTED draws from old archives and does it with the elegance and enthusiasm of masters in the field. If you like bands like ENTOMBED, ENTRAILS, PAGANIZER, UNLEASHED, I think you'll be as pleased as I am. Death has a date with Satan and you can stomp to the beat. This is music from abandoned morgues, from moldy catacombs, from freshly opened graves. The album has a very well treated sound and the cover reminds me of the images I see every day on my way to work. Darkness and cold, dirt and black energy. You'll find it all here. The songs are very well written, they have drive and power, that ancient feeling that I think can't be taught. You have to have it in you. You have to spend long nights with dead bodies, dancing with zombies, screaming in the dark. "Doomsday & Salvation" is the record that cut me to pieces. It's a memory of my metal beginnings. It's music that runs through my veins. It's been possible to find soulless bodies in the streets for a while now. Dead faces, shadows that yearn for blood. The time has come. I pick up the hammer and crush the old bones. I beat to the rhythm and the coffin lids crack. Razor-sharp riffs, devilish rhythm, bloody sight. I shake hands with the undead and we dance on our own graves. This album has succeeded in every aspect and should not be missing in any true fan's collection. Here, it rattles a bag full of bones. Cold, dark death metal forged from the finest Swedish steel!


Tracklist:
01. Fractured 
02. Behind Me In Ruins 
03. Closure 
04. Bleed Before My Eyes 
05. The Maggots Feast 
06. This Place Of Madness 
07. Days Of The End 
08. When A Phoenix Dies 
09. Hope For Death 
10. You Will Never Live 
11. Doomsday And Salvation

THE GRIFTED lineup:
Jocke Lindström – vocals, formerly Mr. Death, PhotoParade, Digression Assassins etc, also currently in grindcore side-project Child.
Staffan Skoglund – guitar & backing vocals, formerly Ethnocide, Silverbug, Mr. Death etc.
Jonas Ohlsson – drums, formerly Septic Grave etc.
Stefan Lagergren – guitar, formerly Tiamat, Treblinka, Rivers Edge, Mr. Death etc., also currently in death metal supergroup Grand Cadaver
Jörgen Thullberg – bass, formerly Tiamat, Treblinka, Mr. Death, Clint Eastwood Experience, PhotoParade etc.

KNIŽNÍ TIPY - Glatz - Tomasz Duszynski (2022)


Glatz - Tomasz Duszynski
2022, Slovart (ČR)

Poslední roky se v naší rodině objevil jeden fenomén. Máme kvůli dětem zaplacený Netflix a jejich algoritmus nám stále doporučoval polské seriály. Postupně jsme zjistili, že spousta z nich je vynikajících. Máme s Poláky velmi podobnou historii. A to jak socialismus, tak i další období. Je zajímavé se podívat díky knihám a filmům k sousedům, kteří nás mají rádi. Tomasze Duszynského mi doporučily stránky Databáze knih. Něco jsem si dohledával a najednou se v pravém sloupci objevila tahle kniha. Přečetl jsem si, o čem je a ihned si ji objednal. Kladsko je kousek od našich hranic. Nikdy jsem tam nebyl, přesto mám pocit, že jej znám odnepaměti. Kdysi jsem pátral i ve svém rodě a praděda z otcovy strany pravděpodobně z Polska přišel. Moje příjmení by tomu koneckonců odpovídalo. Usedl jsem do rohu obýváku a začal si číst. Nevnímal jsem svět kolem sebe. Bylo mi úplně jedno, že byla puštěná televize, děti se zase puberťácky hádaly. Byl jsem naplno ponořen do příběhu.

Je to první knížka od autora. Ještě by letos měla vyjít další. Země Pána Boha. Už teď vím, že jakmile bude na skladě, tak objednávám. Je totiž pro mě hrozně příjemné cestovat po časové ose zpět, do naší historie. Atmosféra knihy je samozřejmě, jako správná detektivka, velmi pochmurná a temná, ale příběh se opravdu dobře čte. Nebude to asi téma pro každého, ale pokud máte rádi historii a zajímá vás, jak to kdysi chodilo, je Glatz přímo určený pro vás. Osobně už mám trošku plné zuby děsně nespolečenských detektivů, nepříjemných kolegyň a spousty klišé, které mnohé thrillery poslední roky provází. Je to vlastně stejné jako v hudbě. Musí mě to chytit za srdce a je mi vcelku jedno, co na to ostatní. Nikdy jsem nešel s davem a nikdy nepůjdu. Ve svých letech už dávno vím, co to obnáší. Navíc, vraždy důstojníků, provedené obzvlášť brutálním způsobem, jsou zajímavé i tím, jakým způsobem se tehdy vyšetřovalo. Povolán je armádní vyšetřovatel Wilhelm Klein z Berlína a asistentem mu je tak trošku rebel Jürgen Roth. Obě postavy a nejen ony jsou velmi přesně a skvěle vykresleny.

Příběh je to velmi napínavý, čte se jedním dechem. Neznám nic příjemnějšího, než procházku dubnovou přírodou, když se vám střídá slunce se sněhem a vy přijdete rozjaření domů. Sám se nabízí nějaký dobrý oběd a pak něco příjemného k pití. Na člověka padne takové to velmi blahosklonné rozpoložení. Pryč je podivný svět kolem, davy v supermarketech, které nadávají, že je draho a závisláci na sociálních sítích. Jen já a kniha, je to soukromý, intimní zážitek. Autor si mě musí získat, svým jazykem, vyjadřováním, způsobem, jakým vytváří situace. Pokud máte rádi třeba Babylon Berlín, neváhejte ani chvilku. Tohle je opravdu zajímavé. Já mám taky pocit, že nás v dějepisu učili spoustu nesmyslů. A tak se mi dosud stává, že objevuji spoustu nových věcí, poznatků, informací. Meziválečná doba je u nás hodně ovlivněna černobílými komediemi, které už spoustu let dávají stále dokola v televizi. Jsou to veselohry, přesto mají pořád své kouzlo. Tohle období ale bylo zajímavé i novými vynálezy, módou, uměním. Nevím, jaký pocit z něj máte vy, ale mě přišlo elegantní, opravdové. O hudbě ani nemluvě. 

Možná kdybych četl jen tak nějaký román, napsaný přímo v té době, ani by mě nebavil. Ony jsou tam ty vraždy také proto, protože vás udržují v napětí. Vždycky si říkám, kolik je v lidech temnoty, kolik zla. Toulám se podsvětím a psychologie bývala jednu dobu mým koníčkem. Samozřejmě, studoval jsem ji jen jako amatér a i jako hobby se to nedá dělat stále. Neumím se hrabat v lidských osudech, ale jako příběh v knihách mě zajímají. Jsou to vlastně náhodná setkání, kdy si nějakého autora objevím. Hledat si nové kamarády v mém věku už také není jednoduché. Někdy bývám pěkný mrzout, nemám rád, když je někdo nevychovaný a sprostý, jestli mi rozumíte. Raději se uzavřu do své ulity, nasadím sluchátka a nechám fantazii, aby pracovala. Možná by mi někdo vysvětlil, že je to únik z reality a měl by pravdu. Jenže já musím každý den do práce, mluvit s lidmi, se které bych nikdy jinak ani nechtěl potkat. Mám to asi jako každý. Potřebuji si vyčistit hlavu, relaxovat a knížky jsou pro můj účel více než vhodné. Líbí se mi na nich, že mě nutí přemýšlet, že to není jen pasivní setkání s obrázky. Žijeme jenom jednou a chci se obklopovat tím, co mě baví, co mám rád.

Výlet do Kladska, léta páně 1920, se velmi vydařil. Rozřešení vražd je velmi překvapivé, alespoň pro mě. Ona se ta naše historie stejně stále opakuje dokola. Máme sice spoustu nových technologií, ale v jádru jsem stejní. Někdo je frustrovaný a negativní, jiný srší úsměvy. Troufám si tvrdit, že právě podobné knihy jako Glatz a k tomu samozřejmě dobrá hudba, způsobují to, že se snažím být pozitivní. Můj dnešní tip je možná trošku jiný, než jste zvyklí, ale snažím se, aby portfolio mých knih bylo pestré. Stejně si myslím, že to máte hodně podobné jako já. Někomu se líbí blondýnky, někomu zrzavé, jiný by šel na světa kraj za brunetkou. Tenké a hubené, je to vlastně jedno. S knihami je to velmi podobné. Snad jsem se vám trefil do vkusu. A i kdyby ne, tak se mějte hezky a děkuji za podporu. Jdu zase šustit stránkami. 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kladsko, jaro 1920. Profesor místního gymnázia nalézá na mostě zmrzačené tělo. Jen o několik dní dříve byl na ulici zastřelen vojenský důstojník s vysokou šarží. Co tyto vraždy spojuje, jestli tedy vůbec něco? Mají se obyvatelé městečka Glatz obávat nálezu dalších obětí? A proč byl k vyšetřování obou vražd povolán až z Berlína armádní vyšetřovatel, kapitán Wilhelm Klein, jehož minulost je stejně záhadná jako spáchané vraždy? Klein za pomoci vzdorovitého strážmistra Koschella a policejního asistenta Jürgena Rotha zahajuje vyšetřování. Ví, že překážkou se mu stanou nejen představitelé místní samosprávy, ale i vlastní slabiny.

Mistrně vystavěný detektivní román Tomasze Duszyńského udržuje čtenáře v napětí až do poslední stránky. Jeho hlavním hrdinou je Glatz - slezské městečko, v němž lze stále zaslechnout ozvěny nedávno skončené války. Stín kladské pevnosti skrývá nejedno ponuré tajemství.


------------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 20. dubna 2023

Recenze/review - STAHL - Heads Will Roll (2023)


STAHL - Heads Will Roll
EP 2023, vlastní vydání

for english please scroll down

Pár skvrn na zdi a divný pach. Důkazy jsou jasné, ale chybí tělo. Sledujeme stopy a připadáme si bezradní. Nakonec objevíme dveře do sklepa a vstoupíme mezi nestrašnější noční můry. Nechápeme, nechceme pochopit zlo, které je všude kolem nás. Takový hodný soused, každého zdravil a usmíval se. Do lidské mysli nevidíte, za falešnou maskou se ukrývá temnota.

Na tenhle příběh ze starého hororu jsem si vzpomněl, když jsem slyšel poprvé nové EP od německých STAHL. Ti jsou věrni starodávnému zvuku i postupům. Jejich death metal řeže jako rezavý nůž, který dlouhé roky ležel ve staré kobce. Vítejte v záhrobí, v zemi nekonečných stínů. 

Vlivy, kterými lze "Heads Will Roll" popsat, lze vystopovat až do devadesátých let minulého století. Valivý smrtící kov, který jede kupředu jako buldozer, je ovlivněný třeba takovými MASSACRE, BOLT THROWER, MORGOTH, BENEDICTION, SIX FEET UNDER. Je to zkrátka pradávný poctivý death metal, u kterého nezůstanete v klidu. Velmi dobře a zajímavě napsané skladby se vám zaryjí hluboko pod kůži. Chladné melodie, velká porce tmy, tohle všechno tvoří dohromady opravdu zabijácký koktejl. Líbí se mi zvuk i produkce, zajímavý je i obal, který přesně vyjadřuje to, co se odehrává na novém EP. Smrt, chlad a špína, nasbírané hluboko pod zemí. Chybí mi vlastně jen jedna věc. Chtěl bych dlouhohrající desku, abych si hudbu německých maniaků ještě víc vychutnal. Ocitám se znovu a znovu na místech, na kterých se stal nějaký násilný čin. Tenhle styl muziky býval vždy o ošklivých věcech a nejvíc se mi na něm líbila atmosféra, kterou kapely umějí vytvořit. Ta v podání STAHL, je velmi podmanivá, zákeřná. Potřebná agresivita se potkává s absolutní tmou. Na hromadě lebek stojí rozkročena smečka prašivých psů a láme kosti tlakem, energií a hnisem, který ze songů odkapává jako zkažená krev. "Heads Will Roll" bych rád doporučil všem, kteří se rádi a často přehrabují v čerstvě exhumovaných hrobech. Smrt je zase jednou hodně blízko. Zničující old school death metal, který vás rozdrtí na prach!


Asphyx says:

A few stains on the wall and a weird smell. The evidence is clear, but the body is missing. We follow the clues and feel clueless. Eventually we discover the cellar door and enter amongst the most horrific nightmares. We don't understand, we don't want to understand the evil that is all around us. Such a good neighbor, greeting everyone and smiling. You can't see into the human mind, behind the false mask hides darkness.

I was reminded of this tale from an old horror movie when I first heard the new EP from Germany's STAHL. They are true to the old-time sound and methods. Their death metal cuts like a rusty knife that has been lying in an old dungeon for years. Welcome to the afterlife, the land of endless shadows.

The influences used to describe "Heads Will Roll" can be traced back to the 1990s. Rolling death metal that drives forward like a bulldozer is influenced by the likes of MASSACRE, BOLT THROWER, MORGOTH, BENEDICTION, SIX FEET UNDER. It's simply ancient honest death metal, which will not leave you in peace. Very well and interestingly written songs will dig deep under your skin. Cold melodies, a big portion of darkness, all this makes a really killer cocktail. I like the sound and the production, and the cover art is interesting, as it accurately conveys what is happening on the new EP. Death, cold and dirt, collected deep underground. There's really only one thing missing. I would have liked a long-playing record to enjoy the music of the German maniacs even more. I find myself again and again in places where some violent act has taken place. This style of music used to always be about nasty things and what I liked most about it was the atmosphere the bands could create. The one performed by STAHL, is very captivating, insidious. The necessary aggression meets absolute darkness. A pack of mangy dogs stand straddling a pile of skulls, breaking bones with pressure, energy and pus that drips from the songs like tainted blood. I'd recommend "Heads Will Roll" to anyone who likes to rummage through freshly exhumed graves often. Death is once again very close. Devastating old school death metal that will crush you to dust!

Tracklist:
01. Heads Will Roll
02. So Dark The Night
03. Chaos Coming Closer
04. The Havoc
05. Infected

Recenze/review - HAXPROCESS - The Caverns of Duat (2023)


HAXPROCESS - The Caverns of Duat
CD 2023, vlastní vydání

for english please scroll down

U některých snů ještě dlouho potom, co se probudím, nevím, zda se jednalo o noční můru a nebo realitu. Vznáším se časoprostorem a sleduji šum města. Temné uličky, špínu a nenávist. Poslouchám hudbu, která je žhavá a pálí mě v mozku. Američtí HAXPROCESS mě zaujali ihned při prvním setkání. Přistupují ke kovu smrti progresivně, svěže a zajímavě. Připadal jsem si jako na lodi, která pluje po krvavých vlnách.

Kapela má na svém kontě jedno EP a jednu demonahrávku. Obě díla jsem pečlivě prozkoumal a pak si narval do hlavy debut "The Caverns of Duat". Najednou jsem cítil velký příliv energie, tlaku a bolesti. Přesně takový druh muziky mám rád. Nenechá mě v klidu a způsobí u mě děsivé noční můry. 


Základem je zde klasický death metal ve stylu slavných OPETH, DEATH, NILE, MORBID ANGEL. Kapela se ale vydává na dlouhé výlety. Klidně až někam k IRON MAIDEN nebo k thrash metalu. Dovoleno je vše. A na rozdíl od mnohých jiných, zní skladby velmi uvěřitelně. Motivy mě řežou jako ostrý skalpel. Líbí se mi zvuk, obal, ale hlavně na mě dělá deska velmi dobrý celkový dojem. Pečlivě vystavěná struktura skladeb, které si zároveň zachovávají drive a sílu, ve mě probouzí spoustu emocí. Mám rád taková alba, která jsou neklidná, která rozdrásají moji fantazii. Je tu samozřejmě i efekt - baví mě to, mám to rád, bez toho by to nešlo. "The Caverns of Duat" ve mě zanechalo dlouhou krvavou rýhu. Chvílemi jen bublalo v pozadí, jako nějaká šílená kulisa, jako proříznutá tepna. Pak nastoupily mrazivé a temné motivy a měl jsem pocit, že mě někdo tluče kladivem do obličeje. Před lety jsem si dal za úkol, že se budu snažit podporovat kapely, o kterých si myslím, že jsou dobré, které mě zaujaly. HAXPROCESS vám předloží většina opravdových hrobníků. To mi věřte, sám patřím mezi ně. Obdivuji lehkost a samozřejmost, se kterou songy plynou. Podobný smrtící kov mě nenechá nikdy v klidu a určitě jej budu doporučovat všem, kteří mají podobný styl rádi. U některých snů ještě dlouho potom, co se probudím, nevím, zda se jednalo o noční můru a nebo realitu. Vznáším se časoprostorem a sleduji šum města. Temné uličky, špínu a nenávist. Jsem zde správně. Tohle album hoří jasným plamenem! Progresivní thrash death metalový opus!


Asphyx says:

In some dreams, long after I wake up, I don't know if it was a nightmare or reality. I float through space-time, watching the noise of the city. Dark alleys, filth and hatred. I listen to music that's hot and burning in my brain. American HAXPROCESS caught my attention the first time I saw them. They take a progressive, fresh and interesting approach to death metal. I felt like I was on a boat riding the bloody waves.

The band has one EP and one demo to their credit. I examined both works carefully and then crammed the debut "The Caverns of Duat" into my head. Suddenly I felt a great surge of energy, pressure and pain. That's the kind of music I like. It doesn't leave me alone and gives me terrifying nightmares.


The basis here is classic death metal in the style of the famous OPETH, DEATH, NILE, MORBID ANGEL. They go as far as IRON MAIDEN or thrash metal. Anything goes. And unlike many others, the songs sound very believable. The motifs cut me like a sharp scalpel. I like the sound, the cover, but most of all the album makes a very good overall impression on me. The carefully constructed structure of the songs, while retaining drive and power, brings out a lot of emotions in me. I like albums that are restless, that tear my imagination apart. Of course there's also the effect - I enjoy it, I love it, I couldn't do without it. "The Caverns of Duat" left a long bloody furrow in me. At times it just bubbled in the background, like some crazy backdrop, like a severed artery. Then the chilling and dark themes kicked in and I felt like someone was hitting me in the face with a hammer. Years ago I made it a point to try to support bands that I thought were good, that I was interested in. HAXPROCESS will be presented to you by most true grave diggers. Believe me, I'm one of them myself. I admire the ease and ease with which the songs flow. Similar death metal will never leave me in peace and I will definitely recommend it to anyone who likes this style. With some of the dreams, long after I wake up, I still don't know if it was a nightmare or reality. I float through space-time and watch the city noise. Dark alleys, filth and hatred. I'm right here. This album is burning bright! A progressive thrash death metal opus!



Tracklist:
01. God Complex 
02. At One With Time 
03. The Infinity Paradox 
04. Phantasm 
05. The Caverns Of Duat

Band members:
Adam Robinson: Drums
Lothar Mallea: Guitar, Bass and vocals
Shane Williamson, Guitar

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine