DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 3. února 2024

Interview - HUMILIATION - The soldiers of darkness have risen to crush us with war death metal!


Interview with war death metal band from Malaysia - HUMILIATION.

Answered vocalist BearBee, thank you!

Recenze/review - HUMILIATION - Conflagration (2023):

Ave HUMILIATION! Greetings to Malaysia. Last year you took the battle out again with your new album "Conflagration" which took me straight to the battlefield. A year ago, I also got my hands on your previous album "Infantry" and to be honest, I didn't like it that much. But the new one is great. I feel like I'm right in the war. What has changed for you in the past year and how was the new album created?

Salam sejahtera Jakub! Greetings to you too in Czech Republic. Thanks for having interest on HUMILIATION. I am BearBee, the vocalist who will be answering all your questions regarding the band. We feel honoured to be interviewed by Deadly Storm zine. Also great to know that you have been noticing HUMILIATION since a year ago. Thanks for listening to our 2022 release “Infantry” and giving an honest feedback into the album. We also feel that something is not right with the album production, but we don’t know exactly why…… Nevertheless, quickly we realized that there are things to be done for the next release. Therefore, for the case of “Infantry”, we don’t want to spend sooo much time to figure out on the negativity,… because past is past , history will never change.. and look forward for the betterment. It is better that way, while at the same time keeping the positive energy within the band.

For the release in 2023, nothing changed much actually. The songs composition process still the same where the guitarist cracking his head putting into structure then let the drummer pound the beat. Later during recording, we provided very clear input to the sound engineer on what we want and things that to be avoided so that song mixing & mastering will follow through giving the expected result. Finally, we are now back again into the battlefield with new ‘tank’ that is called “Conflagration”…. neither we retreat nor we surrender….Frontrunner!!!

Before we get to your new record, could you please tell us how the idea of starting a band was born, who was behind its birth? Please take us through the history of HUMILIATION.

Historically, myself and Mudon (drummer) were in a band that was formed back in 1996 during our university period. At that time, we were young and do not have any serious plan for band progression.

After myself and Mudon quitted that band in 2008, we were idle. Not much to do in our free time.

Not so long in mid-2008, an urge to form a new band come to my mind. HUMILIATION is an idea from myself and Mudon (drummer). We set vision that this new band that we want to form has to be serious in making progression. Second, the music itself is mid-tempo mood. Hence we chose death metal in simple way.

Third, we chose war + military theme & concept because for us it really suite with mid-tempo of tank rolling, ammunition firing and battle scene.

In realizing the dream, we met Afe (bassist) and started talk about how to make music (of course, metal in general) in simple way, a music that is not complicated but memorable. We passionately digging back our favorite playlist consisting songs from Bolt Thrower, Asphyx, Massacre & Gorefest and many more. At the same time, we were looking for a guitarist. That time, it was quite hard to find an old school death metal oriented guitarist in the country (I mean Malaysia). Most were into full of technical stuff, brutal death, grind core influence. Lucky enough, we found out from our circle of friends, Matt (guitarist) who is really into death metal. So we sat down and focused what actually we want to do. We decided to emphasize more on mid-tempo music...a simple one but contains strong groove. After few rehearsals, we went into studio and recorded 4 songs for our first release, an EP entitled “Face The Disaster”. We feel that something is lacking with the release which is the sound is not heavy enough. This has triggered us to scout one more guitarist to make our music heavier. Also, new guitarist is able to add to the heavy sound when performing live on stage. As a results, we recruited our friend Shah (guitarist) in late 2009. Henceforth, the ‘battle’ in composing new songs and releasing full length albums are unstoppable…


When I heard last year's album "Conflagration" for the first time, I watched an old documentary about the First World War before. I can tell you that I did one thing then. I re-watched the documentary with your new album as a backdrop. Everything fit together perfectly! It's like the sound was tailor-made. Where and how did you record, who signed the mix? The production reminds me of the good old BOLT THROWER. Was that the purpose?

Oh really??? I never thought that you did watched the 1st World War documentary with “Conflagration” album as the backdrop musics…. what a good idea.

We are an independent band under an independent label from Germany. The cost and budgeting for recording, mixing and mastering are really tight. For “Conflagration” album, all processes were done in our beloved country, Malaysia. The recording for drum and vocal tracks were accomplished in a studio, outskirt of capital city Kuala Lumpur. Whereby the guitar and bass tracks were all done in a personal studio in Perak (a state northwest of Peninsular Malaysia). Since all of us have personal work and family commitments, we really pay attention to complete all recordings session as per scheduled as time is the essence. Some more, every single cent of the cost is counted. We don’t play in the studios and not a lazy person throughout the sessions …..hahaha.

When it comes to the mixing and mastering, for “Conflagration”, were done by the same person, the sound engineer that has been working with us since HUMILIATION first release back in 2009.

Never that we set the expectation for the production to be like Bolt Thrower. As explained in the above question, we just provide clear input to the sound engineer that we want slightly bright but big heavy sound. Maybe it was just a coincidence. Anyhow, so far, we really satisfied with this release.

I'm looking at the cover and wondering what kind of tank it is. Subconsciously it's telling me something, but as it's damaged, I don't know, you have to help me. Tell us who the author is and how the theme is intertwined with your music?

When it comes to new album, I always figure out what would be the concept - cover, inlay and artwork. It is so happened that the recent years and current situation worldwide, we are experiencing wars involving some countries. So, it is good to portray the situation with an image of damage tank as a remembrance for year 2023. Right from there, I threw the idea to the illustrator in order for him to draft the sketch artwork before finalizing with the actual one and finally the colouring.

It was painted by our local Malaysian talent illustrator (Arifullah Ali) an oil-based painting on a canvas screen size.

In fact, HUMILIATION frequently engaged and entrusted him to do cover artwork for lots of our releases.


Wars are crap, but it's also true that from a historical point of view they are of course very interesting. How did the lyrics for the new album come about? Do you search in archives, watch war-themed films, for example? And are the lyrics historically accurate? I remember once HAIL OF BULLETS told me that a history professor came to them after a concert and reproached them for inaccuracy in one passage. Who writes the lyrics for HUMILIATION and how?

I like your word… wars are crap.

War + military is our theme & concept since the beginning. Lots of war + military stories mingling in our mind therefore we will continuously use it as the theme & concept in our next releases and will never stop it. Some more, war + military topic is among the most interested subject for metal musics lyrically and conceptually. When the lyrics are combined with our mid tempo death metal musics, it sounds like tank rolling on the ground…submerged propeller deep in the ocean….air strikes above the land… while firing and bombing causing casualties.

Malaya (early name Malaysia before independence) was involved in Second World War. The people fight for our independent, we were in the battle against Imperial. We also have our internal wars. We have tons of war stories to tell the world about our region and we eagerly passionate to share it through our musics.

Sad but true, human desire to be in power and money always has been, is and will be a powerhouse for human destruction. I do not regret the people, but I do not want anyone to justify, but war kills innocent people.

It is truly because of money & to be in power that kill people.

As long as human is in the existence, the history of war will never perish. World is all about good and evil. Always be ready to “Face The Disaster”.

All HUMILIATION lyrics is by me. I dive into historical readings and digesting all the relevant information before finalizing any lyrics and connecting the dots for an album stroryline. By doing this, I may avoid any misinterpretation of historical facts. For “Conflagration”, it started with one figure who is Sergeant Hassan Osman. From there on, the lyrics and concept grew.


What about you and concerts? Do you perform a lot and do you like it? And do you prefer bigger festivals or small clubs? What is the scene like in Malaysia in general? I know you have a very strong scene in terms of brutal death metal, slam and stuff like that, but I don't know many old school death metal bands from you. How do you feel about your bands?

We really really love live performance. This is where we are able to deliver our energy to the crowd and satisfy them in enjoying our musics.

Since 2009 until 2019, HUMILIATION performed a lot whether locally in Malaysia or abroad. We are not selective in choosing the venues. Whether it is a big festival or small club, we have done all sorts of venues. To date, we have been performing (and touring) in countries like Singapore, Thailand, Japan, European tours (Bulgaria, Romania, Czech Republic, Germany, Poland, Austria, Denmark, Netherland, Switzerland).

Due to COVID-19 pandemic in 2020, it really impacted us for going abroad. Since then until now, we have yet to go abroad.

Malaysia metal scene began in mid 80's. The bands that are formed in the early era are such as Black Fire and Rator. The scene is getting bigger and bigger. We have lots of bands pop-up in late 80's and early 90's. Sil Khannaz, Brain Dead, Silent Death, Suffercation, Senseless are among the big death metal bands from that era. We still have other genres as well such as Infectious Maggot, Negation, Social Infection for grind core/industrial; Nebiras, Aradia for black metal; FTG, Tandus for thrash metal and Modar for doom metal. In end 90's, authority had spreaded the propaganda that all extreme musics are related to satan worshipping activities. As a results, authority did not approve permission for local gig and to make it worse, few metalshops in Kuala Lumpur also got raided. They confiscated all stuffs that has pentagram & inverted cross symbol especially metal band stuffs. Then the scene almost hibernated for some years. The scene started to burst again when Napalm Death played in Kuala Lumpur back in year 2001. After that, lots of extreme metal bands such as Kreator, Destruction, Death Angel, DRI, Hate Eternal, Lock Up, Misery Index, Dying Fetus, Warbringer, Municipal Waste and many more are able to showed up in Malaysia . But hardly on black metal bands, because the authority is closely observing the underground movement that involves black metal. Nowadays, there are lots of new bands and they are good in making music. We are proud of them and these new bands has making the scene keep its’ existence.


I guess you could say Malaysia is the promised land of metal for me. How do you explain that? The environment, the history? For example, we don't have many death metal bands in the Czech Republic. It's more grindcore here.

For a small country, it is not that big and not that small. We are quite a small country compared to Thailand or Indonesia, for selected gigs, we can have up to 500 people in one venue, which is very good. I would say sometime if there are commercial rock and metal bands come over to Malaysia, roughly about 2000 people may attend the show which is not that less or not that many.

Also, here we can see lots of younger generation are into metalcore but they are in separate movement. Metal show that includes metalcore bands may not be a good idea here. It is difficult to work together and it is a fact.

One thing for sure, whatever happens to the scene, HUMILIATION will continue and remain active and productive.

"Conflagration" is about war. In modern history, Malaysia went through a war with Japan in 1941. The war must have drained your country terribly. Do you still feel the references from history in society now? Again, we had socialism for many years and at some points, what we experienced still comes back in different forms. Was or is the Malayan war also a theme in your music?

Yes. Of course Malayan war is in our lyrical and album concept. Local war history is part of our life. Anyhow, especially in the millennium era, there are not much impact of past wars to the society. Since now is the world of modern technology and internet, people are being kept themselves busy with individual life. They’re less bothering about the past. So, we are surfacing it up and documenting those stories particularly about war that has happened in our country and regional areas in our way through lyrics and musics. People may not notice us but we don’t give a fuck since we do this for the sake of passion in death metal music and war + military history.

Years ago, metal music was strictly prohibited by the government but as its slowly becomes acceptable by the society, government starts to give some space on it. But that doesn‘t mean they support it at all. Public service broadcasters do play some metal music on the radio but with some limitations, it is very very rare for a death metal song to get airplay in the radio or television.


You play war death metal, for me personally it's one of my favourite types of this style. I think you'll agree with me that the founding fathers were once BOLT THROWER. Then came HAIL OF BULLETS, more recently DECAYING, MEMORIAM, DEATH KOMMANDER, JUST BEFORE DAWN, SCALPTURE. War themes are often dealt with in VADER. Why do you think that war is so interesting for death metallers? How would you even define what an honest war death metal should have in it?

I tend to agree with you on this. Those bands are in the ‘battleground’.

War has it all… aggression, greed, power, domination, evil, and darkness. For that, I think it suites with metal musics in general. For death metal in specific, there is an additional element that binds war with death metal which is the ‘death’ itself. In warfare, either you loose or you win….either you die or continue to survive with your life. In short, it tells you to have high spirit…keep going and strong!

Becoming a death metaller, going to live show is like going to battlefield with end in mind is to ‘win’ the battle…and the way to ‘win’ a battle is winning through head banging together with others as a team…as a regiment, battalion or platoon….then you can be “From Strength To Strength”.

As a band, when we are going into the battlefield, our songs are the ‘bullet’, be ready to be shot by us….hahaha.


HUMILIATION are definitely planning some concerts, events for fans. What about the tour for the new album? Please tell us what's new in your camp and what will follow in the near future?

The last time that we had been on the road was in 2019. COVID-19 pandemic had badly changed our plan for touring. Now, we are planning for shows. We can’t say much yet since the discussion is still on going. But for sure, there is going to be shows and concert this year 2024.

In late December 2023, we just announced our new member, Farhan (guitarist) who replaced Asraf. The unit is intact, full of tactic and strategies. Just wait for us to unleash new ‘bullet’ in the near future because we are a military death metal band.

I think you definitely won the war this year with your new album. I listen to it very often indeed. I downright enjoy your music. Thank you so much for that! And thank you for the interview. I'll look forward to the next battlefield and wish you well in private!

Thanks so much Jakub! Appreciate it much! It is an honour when you awarded us to ‘win’ the war with our new/latest album “Conflagration”.

Again, thanks for the interview DEADLY STORM ZINE and thanks for supporting us, HUMILIATION.

Till then, grind on! …in military death metal way.





---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - HUMILIATION - Vojáci temnoty povstali, aby nás rozdrtili válečným death metalem!


Rozhovor s válečnou death metalovou skupinou z Malajsie - HUMILIATION.

Odpovídal zpěvák BearBee, děkujeme!


Ave HUMILIATION! Zdravím do Malajsie. Loni jste vytáhli znovu do bitvy s novým albem „Conflagration“, které mě přeneslo rovnou na bojiště. Před rokem se mi dostala do ruky i vaše předchozí deska „Infantry“ a abych pravdu řekl, tak ta se mi tolik nelíbila. Novinka je ale skvělá. Úplně cítím, že jsem přímo ve válce. Co se u vás za ten rok změnilo a jak nové album vznikalo?

Salam sejahtera Jakub! Zdravím tě do České republiky. Děkuji za zájem o HUMILIATION. Jsem BearBee, zpěvák, který bude odpovídat na všechny vaše otázky týkající se kapely. Cítíme se poctěni, že jsme mohli poskytnout rozhovor Deadly Storm zinu. Také je skvělé vědět, že jste si HUMILIATION všimli už před rokem. Děkujeme, že jste si poslechli naši novinku "Infantry" z roku 2022 a poskytli nám upřímnou zpětnou vazbu k albu. Taky cítíme, že s produkcí alba není něco v pořádku, ale nevíme přesně proč...... Nicméně jsme si rychle uvědomili, že na dalším vydání je potřeba něco udělat. Proto v případě "Infantry" nechceme trávit tolik času vymýšlením na negativa,... protože minulost je minulost, historie se nikdy nezmění... a dívat se dopředu k lepšímu. Tak je to lepší a zároveň se v kapele udržuje pozitivní energie.

Pro vydání v roce 2023 se vlastně nic moc nezměnilo. Proces skládání písní je pořád stejný, kdy si kytarista lámal hlavu a tvořil jednotlivé struktury, pak nechal bubeníka bušit do rytmu. Později během nahrávání jsme zvukaři poskytli velmi jasné informace o tom, co chceme a čemu se vyhnout, aby mixování a mastering písní proběhly podle očekávaní. Nakonec se nyní opět vracíme na bojiště s novým "tankem", který se jmenuje "Conflagration".... ani neustupujeme, ani se nevzdáváme....Frontrunner!!!

Ještě, než se dostaneme k vaší nové desce, mohl bys nám prosím prozradit, jak se zrodil nápad založit kapelu, kdo stál u jejího zrodu? Proveď nás prosím historií HUMILIATION.

Já a Mudon (bubeník) jsme historicky působili v kapele, která vznikla v roce 1996 během našeho vysokoškolského studia. V té době jsme byli mladí a neměli jsme žádný vážný plán na postup kapely.

Poté, co jsme já a Mudon v roce 2008 z této kapely odešli, jsme byli nečinní. Ve volném čase jsme neměli moc co dělat.

Nedlouho na to, v polovině roku 2008, se v mé hlavě objevilo nutkání založit novou kapelu. HUMILIATION je nápad můj a Mudona (bubeníka). Stanovili jsme si vizi, že nová kapela, kterou chceme založit, musí být seriózní v tom, aby dělala progres. Za druhé, samotná hudba má střednětempé nálady. Proto jsme zvolili death metal v jednoduchém pojetí.

Zatřetí jsme si vybrali válečné + vojenské téma a koncept, protože nám to opravdu sedí ke střednímu tempu valícího se tanku, střílející munice a bitevní scény.

Při realizaci tohoto snu jsme se setkali s Afe (baskytaristou) a začali se bavit o tom, jak dělat hudbu (samozřejmě metal obecně) jednoduchým způsobem, hudbu, která není složitá, ale zapamatovatelná. Vášnivě jsme překopali náš oblíbený playlist sestávající ze skladeb od Bolt Thrower, Asphyx, Massacre & Gorefest a mnoha dalších. Zároveň jsme hledali kytaristu. Tehdy bylo docela těžké najít v zemi (myslím tím Malajsii) deathmetalového kytaristu orientovaného na starou školu. Většina z nich se věnovala plným technickým věcem, brutálnímu deathu, vlivu grind core. Naštěstí jsme z okruhu našich přátel objevili Matta (kytaristu), který se death metalu opravdu věnuje. Tak jsme si sedli a zaměřili se na to, co vlastně chceme dělat. Rozhodli jsme se klást větší důraz na hudbu ve středním tempu... jednoduchou, ale obsahující silný groove. Po několika zkouškách jsme šli do studia a nahráli čtyři skladby pro naše první vydání, EP s názvem "Face The Disaster". Cítíme, že nám na tomto vydání něco chybí, a to je nedostatečně "heavy" zvuk. To nás přimělo vyhledat ještě jednoho kytaristu, aby naše hudba byla těžší a hutnější. Nový kytarista je také schopen přidat na těžkém zvuku při živém vystupování na pódiu. Výsledkem bylo, že jsme koncem roku 2009 angažovali našeho kamaráda Shaha (kytaristu). Od té doby se "bitva" při skládání nových písní a vydávání plnohodnotných alb nezadržitelně blíží...


Když jsem slyšel loňské album „Conflagration“ poprvé, sledoval jsem předtím jeden starý dokument o první světové válce. Můžu ti říct, že jsem pak udělal jednu věc. Dokument jsem si pustil znovu a k němu jako kulisu vaši novinku. Všechno sedlo perfektně dohromady! Jakoby byl zvuk dělaný přímo na míru. Kde a jak jste nahrávali, kdo je podepsán pod mixem? Mě produkce připomíná hrozně staré dobré BOLT THROWER. Bylo to účelem?

Opravdu??? Nikdy jsem si nemyslel, že jste sledovali dokument o 1. světové válce s albem "Conflagration" jako hudební kulisou.... jaký dobrý nápad.

Jsme nezávislá kapela pod nezávislým vydavatelstvím z Německa. Náklady a rozpočet na nahrávání, mix a mastering jsou opravdu napjaté. Pro album "Conflagration" jsme všechny procesy prováděli v naší milované zemi, v Malajsii. Nahrávání bicích a vokálních skladeb probíhalo ve studiu na okraji hlavního města Kuala Lumpur. Kytara a baskytara byly nahrány v osobním studiu v Peraku (stát na severozápadě Malajského poloostrova). Jelikož máme všichni osobní pracovní a rodinné závazky, dáváme si opravdu záležet na tom, abychom všechny nahrávky dokončili podle plánu, protože čas je základ. Někteří navíc počítají s každým centem nákladů. Ve studiích si na nic nehrajeme a po celou dobu session není nikdo lenoch .....hahaha.

Co se týče mixu a masteringu, pro "Conflagration" je dělal stejný člověk, zvukař, který s námi pracuje už od prvního vydání HUMILIATION v roce 2009.

Nikdy se nestalo, že bychom si od produkce slibovali, že bude jako Bolt Thrower. Jak už bylo vysvětleno v otázce výše, zvukaři jsme jen poskytli jasné zadání, že chceme mírně jasný, ale velký heavy zvuk. Možná to byla jen náhoda. Každopádně jsme zatím s tímto vydáním opravdu spokojeni.

Dívám se na obal a přemýšlím, co je to za typ tanku. Podvědomě mi to něco říká, ale jak je poničený, tak nevím, musíš mi pomoc. Prozraď nám, kdo je autorem a jak je motiv provázaný s vaší hudbou?

Když se chystá nové album, vždycky vymýšlím, jaká bude koncepce - obal, provedení. Stalo se, že v posledních letech a v současné celosvětové situaci zažíváme války, které se týkají některých zemí. Takže je dobré tuto situaci ztvárnit obrázkem poškozeného tanku jako vzpomínku na rok 2023. Hned poté jsem nápad předhodil ilustrátorovi, aby připravil skicu výtvarného díla, než se dopracuje ke konečné verzi a nakonec k vybarvení.

Namaloval ji náš místní malajský talentovaný ilustrátor (Arifullah Ali) olejomalbou na plátno o velikosti plátna.

Ve skutečnosti ho HUMILIATION často angažuje a svěřuje mu tvorbu obálek pro spoustu našich vydání.


Války jsou svinstvo, ale je také pravda, že z historického hlediska jsou samozřejmě hodně zajímavé. Jak vznikaly texty k novému albu? Pátráte třeba v archívech, sledujete filmy s válečnou tématikou? A jsou texty historicky přesné? Pamatuji si, jak mi kdysi HAIL OF BULLETS říkali, že za nimi přišel po koncertě profesor dějepisu a vytkl jim, že mají v jedné pasáži nepřesnost. Kdo a jak tvoří texty pro HUMILIATION?

Líbí se mi vaše slovo... války jsou svinstvo.

Válka + vojenství je naše téma a pojem od počátku. Spousta válečných + vojenských příběhů se nám mísí v hlavě, proto je budeme neustále používat jako téma & koncept v našich dalších vydáních a nikdy s tím nepřestaneme. Válka + vojenská tématika patří mezi nejzajímavější témata metalové hudby po textové i koncepční stránce. Když se texty spojí s naší deathmetalovou hudbou ve středním tempu, zní to jako tank valící se po zemi... ponořená vrtule hluboko v oceánu....letecké údery nad pevninou... při střelbě a bombardování způsobující oběti.

Malajsie (dřívější název Malajsie před získáním nezávislosti) se účastnila druhé světové války. Lidé bojovali za naši nezávislost, byli jsme v boji proti císařským. Máme také své vnitřní války. Máme spoustu válečných příběhů, které můžeme světu vyprávět o našem regionu, a dychtivě se o ně chceme podělit prostřednictvím naší hudby.

Je smutné, ale pravdivé, že lidská touha po moci a penězích vždy byla, je a bude hybnou silou lidské destrukce. Nelituji lidí, ani nechci nikoho omlouvat, ale válka zabíjí nevinné lidi.

Zabíjení lidí je to opravdu kvůli penězům & moci.

Dokud bude existovat člověk, historie válek nikdy nezanikne. Svět je o dobru a zlu. Buďte vždy připraveni "čelit katastrofě".

Všechny texty HUMILIATION jsou ode mě. Než dokončím jakýkoli text a spojím celý koncept alba, ponořím se do historické četby a ověřím si všechny relevantní informace. Tím se mohu vyhnout případné chybné interpretaci historických faktů. V případě "Conflagration" to začalo jednou postavou, kterou je seržant Hassan Osman. Odtud se text a koncept rozrůstaly.


Co vy a koncerty? Vystupujete hodně a rádi? A jsou vám milejší větší festivaly nebo malé kluby? Jaká je vůbec scéna v Malajsii? Vím, že máte hodně silnou scénu, co se týká brutálního death metalu, slamu a podobných záležitostí, ale moc old school death metalových kapel od vás neznám. Jak vnímáš vaše kapely ty?

Opravdu milujeme živá vystoupení. Právě zde můžeme publiku předat naši energii a uspokojit ho tím, že si užívá naši hudbu.

Od roku 2009 až do roku 2019 HUMILIATION hodně vystupovali, ať už na místní úrovni v Malajsii, nebo v zahraničí. Při výběru míst konání si nijak nevybíráme. Ať už je to velký festival, nebo malý klub, vystoupili jsme na všech možných místech. K dnešnímu dni jsme vystupovali (a koncertovali) v zemích jako Singapur, Thajsko, Japonsko, na evropských turné (Bulharsko, Rumunsko, Česká republika, Německo, Polsko, Rakousko, Dánsko, Nizozemsko, Švýcarsko).

Kvůli pandemii COVID-19 v roce 2020 nás to opravdu ovlivnilo pro výjezdy do zahraničí. Od té doby až do současnosti jsme do zahraničí ještě nevyjeli.

Malajsijská metalová scéna začala v polovině 80. let. Mezi kapely, které vznikly v této rané éře, patří například Black Fire a Rator. Scéna je stále větší a větší. Koncem 80. a začátkem 90. let u nás vzniká spousta kapel. Sil Khannaz, Brain Dead, Silent Death, Suffercation, Senseless patří mezi velké deathmetalové kapely z té doby. Stále máme i další žánry, jako Infectious Maggot, Negation, Social Infection pro grind core/industrial; Nebiras, Aradia pro black metal; FTG, Tandus pro thrash metal a Modar pro doom metal. Koncem 90. let rozšířily úřady propagandu, že všechna extrémní hudba jsou spojena s uctíváním satana. Výsledkem bylo, že úřady neschvalovaly povolení k místním koncertům, a aby toho nebylo málo, několik metalových obchodů v Kuala Lumpuru bylo také napadeno. Zabavili všechny věci se symbolem pentagramu a obráceného kříže, zejména věci metalových kapel. Pak scéna na několik let téměř usnula. Scéna se znovu rozjela, když v roce 2001 v Kuala Lumpuru hráli Napalm Death. Poté se v Malajsii objevilo mnoho extrémních metalových kapel jako Kreator, Destruction, Death Angel, DRI, Hate Eternal, Lock Up, Misery Index, Dying Fetus, Warbringer, Municipal Waste a mnoho dalších. Blackmetalové kapely se však téměř nevyskytují, protože úřady pečlivě sledují undergroundové hnutí, které se týká black metalu. V současné době existuje spousta nových kapel, které jsou dobré v tvorbě hudby. Jsme na ně hrdí a tyto nové kapely se zasloužily o to, že scéna stále existuje.


Dalo by se říct, že Malajsie je pro mě země metalu zaslíbená. Čím si to vysvětluješ? Prostředím, historií? Třeba u nás v Čechách moc death metalových kapel nemáme. U nás se jede spíše grindcore.

Na to, že je to malá země, není ani tak velká, ani tak malá. Ve srovnání s Thajskem nebo Indonésií jsme docela malá země, na vybrané koncerty se vejde až 500 lidí, což je velmi dobré. Řekl bych, že někdy, když do Malajsie přijedou komerční rockové a metalové kapely, může na koncert přijít zhruba 2000 lidí, což není zase tak málo.

Také zde můžeme vidět, že spousta mladší generace se věnuje metalcoru, ale je v odděleném hnutí. Metalová show, která zahrnuje metalcoreové kapely, zde nemusí být dobrým nápadem. Je těžké spolupracovat a to je fakt.

Jedno je jisté, ať už se se scénou stane cokoliv, HUMILIATION budou pokračovat a zůstanou aktivní a produktivní.

„Conflagration“ je o válce. Malajsie si v novodobé historii prošlo v roce 1941 válkou s Japonskem. Válka musela vaši zemi hrozně vyčerpat. Cítíte stále odkazy z historie ve společnosti i nyní? U nás byl zase mnoho let socialismus a v některých momentech se nám zažité stále v různých podobách vrací. Byla a nebo je válka o Malajsii i vaším tématem, co se týká hudby?

Ano. Malajská válka je samozřejmě v našem lyrickém a albovém konceptu. Místní válečná historie je součástí našeho života. Každopádně, zejména v éře tisíciletí, nemají minulé války na společnost velký dopad. Protože dnes je svět moderních technologií a internetu, lidé jsou zaměstnáni individuálním životem. Méně se zabývají minulostí. Proto ji vytahujeme a dokumentujeme tyto příběhy, zejména o válkách, které se staly v naší zemi a regionech, naším způsobem prostřednictvím textů a hudby. Lidé si nás možná nevšimnou, ale nám je to jedno, protože to děláme pro vášeň v deathmetalové hudbě a válečné + vojenské historii.

Před lety byla metalová hudba vládou přísně zakázaná, ale jak se pomalu stává pro společnost přijatelnou, vláda jí začíná dávat prostor. To ale vůbec neznamená, že ji podporují. Veřejnoprávní stanice sice hrají nějakou metalovou hudbu v rádiu, ale s určitými omezeními, jen velmi zřídka se stane, že by se v rádiu nebo v televizi objevila deathmetalová skladba.


Hrajete válečný death metal, pro mě osobně je to jeden z nejoblíbenějších druhů tohoto stylu. Asi se mnou budeš souhlasit, že otci zakladateli byli kdysi BOLT THROWER. Následovali HAIL OF BULLETS, nověji pak DECYING, MEMORIAM, DEATH KOMMANDER, JUST BEFORE DAWN, SCALPTURE. Válečnou tématikou se často zaobírají i VADER. Proč si myslíš, že je válka pro death metalisty tolik zajímavá? Jak bys vůbec definoval, co má mít poctivý válečný smrtící kov v sobě?

V tomto ohledu s vámi souhlasím. Tyto kapely jsou na "bojišti".

Válka má všechno... agresi, chamtivost, moc, nadvládu, zlo a temnotu. K tomu se podle mě hodí metalová hudba obecně. Konkrétně u death metalu je tu další prvek, který spojuje válku s death metalem, a tím je samotná 'smrt'. Ve válce buď prohrajete, nebo vyhrajete....buď zemřete, nebo budete pokračovat v přežívání se svým životem. Stručně řečeno, říká vám to, abyste měli vysokého ducha... pokračujte a buďte silní!

Stát se deathmetalistou, jít na živé vystoupení je jako jít na bojiště s cílem "vyhrát" bitvu... a způsob, jak "vyhrát" bitvu, je vyhrát díky mlácení hlavou společně s ostatními jako tým... jako pluk, prapor nebo četa....tedy můžete být "From Strength To Strength".

Jako kapela, když jdeme na bojiště, jsou naše písničky "kulkou", buďte připraveni na to, že vás zastřelí....hahaha.


HUMILIATION určitě chystají nějaké koncerty, akce pro fanoušky. Co turné k nové desce? Prozraď nám prosím, co nového je ve vašem táboře a co bude následovat v nejbližší době?

Naposledy jsme byli na cestě v roce 2019. Pandemie COVID-19 nám hodně změnila plán turné. Nyní se chystáme na koncerty. Zatím toho nemůžeme moc říct, protože diskuse stále probíhá. Jisté ale je, že v roce 2024 se koncerty a vystoupení uskuteční.

Na konci prosince 2023 jsme právě oznámili našeho nového člena, Farhana (kytaristu), který nahradil Asrafa. Jednotka je neporušená, plná taktiky a strategie. Jen počkejte, až v blízké budoucnosti vypustíme novou "kulku", protože jsme military death metalová kapela.

Myslím, že letos jste válku se svým novým albem rozhodně vyhráli. Poslouchám jej opravdu velmi často. Vyloženě si vaši hudbu užívám. Děkuji moc za to! A děkuji i za rozhovor. Budu se těšit na dalším bojišti a přeji vám, ať se vám daří i v soukromí!

Díky moc Jakube! Velmi si toho vážím! Je to pro nás čest, když jste nám udělili cenu za "vítězství" ve válce s naším novým/posledním albem "Conflagration".

Ještě jednou děkujeme za rozhovor DEADLY STORM ZINE a děkujeme za podporu, HUMILIATION.

Do té doby grindujte dál! ...na military death metalový způsob.


pátek 2. února 2024

Recenze/review - UNAUSSPRECHLICHEN KULTEN - Häxan Sabaoth (2024)


UNAUSSPRECHLICHEN KULTEN - Häxan Sabaoth
CD 2024, Iron Bonehead Productions

for english please scroll down

Chodil jsem okolo a fascinovaně se díval. Něčím mě přitahoval. Nevím vlastně proč, ale stále jsem se musel vracet. Do starého opuštěného kostela, o kterém se vyprávějí šílené věci. Dávné legendy plné děsu a bolesti přede mnou znovu ožívají. Oltář je zabarven krví a ze stínu slyším nářek obětí. Šepot nemrtvých, rouhání a studené kobky, které najdete v podzemí, jsou dalším důkazem, že se zde pořádaly pradávné rituály. Určitě znáte ten pocit, když se ocitnete na místě, kde se stalo něco zlého. Nebo když budete poslouchat nahrávku, která vás hned při prvním setkání zcela pohltí.

Pro UNAUSSPRECHLICHEN KULTEN z Chile a jejich diskografii mám velkou slabost. Kdysi se mi dostala do rukou jejich první alba a ihned jsem propadl jejich kouzlu. Pro mě, starého hrobníka je velmi zajímavé a napínavé sledovat cestu, po které se tihle tmáři vydali. Každým dalším albem je jejich hudba mocnější, pestřejší, propracovanější. Ano, opět chodím fascinovaně okolo oltáře s nápisem "Häxan Sabaoth" a užívám si všechnu temnotu, zkaženou krev a nihilismus, které z alba odkapávají. 


Je to spíše starodávný okultní obřad, při kterém znovu ožívají přízraky, než jen obyčejná deska. Kdo kapelu znáte, tak určitě víte, že jejich hudba vyžaduje čas. Nutno poslouchat v klidu, ve tmě a pokud možno, tak několik metrů pod zemí. Na novince kapela překračuje další hranice a posouvá vše do zcela jiných dimenzí. Pokud jste na atmosféru vnímavější jako já, budete si opravdu připadat prokletí. Vždycky mě fascinovaly staré chrámy, jejich vznešenost a majestátnost. Vždycky, když nějaký navštívím, tak se mi dostane do kostí mráz. U nové nahrávky UNAUSSPRECHLICHEN KULTEN to mám hodně podobné. Fanoušci třeba takových INCANTATION, IMMOLATION, VITAL REMAINS, MORBID ANGEL, MORTEM, DRAWN AND QUARTERED, FUNEBRARUM si přijdou určitě na své. A nejen oni, skladby jsou totiž návykové, dostanou se vám postupně do žil a možná vám způsobí i zástavu srdce. Povedl se zvuk, který je masivní a čitelný, prašivý a ostrý. S chutí se určitě podíváte i na obal, pod kterým je podepsán Rodrigo Pereira Salvatierra. Jeho malba by klidně mohla být na prokletém oltáři, o kterém jsem se zmiňoval v úvodu dnešní recenze. "Häxan Sabaoth" mě rozsekalo na malé kousky. Několikrát jsem zemřel a znovu povstal z popela. Líbí se mi, že je ve skladbách obsaženo velké množství temné energie, kruté síly. Chilané umí být záhadní, magičtí, ale zároveň umí pokousat. Jsou jako nějaká pradávná bestie, která dlouho spala v podzemí. Letos se probudila a za zvuků téhle desky znovu zabíjí. Krása morbidní disonance! Mocný, děsivý, hypnotický death metalový opus, který vás strhne do hlubin nicoty!



Asphyx says:

I walked around and watched in fascination. I was attracted to him. I don't really know why, but I kept coming back. To an old abandoned church that they say crazy things about. Ancient legends full of terror and pain come alive before me again. The altar is stained with blood and from the shadows I hear the cries of the victims. The whispers of the undead, the blasphemies and the cold dungeons you find underground are further proof that ancient rituals were held here. I'm sure you know the feeling of being in a place where something bad has happened. Or when you listen to a recording that completely engulfs you the first time you see it.

I have a great fondness for UNAUSSPRECHLICHEN KULTEN from Chile and their discography. I once got my hands on their first albums and immediately fell under their spell. For me, an old grave digger, it is very interesting and exciting to follow the path these darkies have taken. With each successive album their music becomes more powerful, more varied, more sophisticated. Yes, once again I walk fascinated around the altar that says "Häxan Sabaoth" and enjoy all the darkness, corrupted blood and nihilism that drips from the album.


It's more of an ancient occult ceremony in which ghosts come to life again, rather than a simple plaque. If you know the band, you know that their music takes time. It has to be listened to quietly, in the dark, and preferably a few feet underground. On the new album, the band crosses other boundaries and takes everything to completely different dimensions. If you're as receptive to the atmosphere as I am, you'll really feel cursed. I've always been fascinated by old temples, their grandeur and majesty. Every time I visit one, it sends chills to my bones. With the new UNAUSSPRECHLICHEN KULTEN recording, I feel much the same way. Fans of such bands as INCANTATION, IMMOLATION, VITAL REMAINS, MORBID ANGEL, MORTEM, DRAWN AND QUARTERED, FUNEBRARUM will surely enjoy it. And not only them, the songs are addictive, they will gradually get into your veins and maybe even cause a cardiac arrest. The sound is massive and clear, dusty and sharp. You'll also want to take a look at the cover, which is signed by Rodrigo Pereira Salvatierra. His painting could very well be on the cursed altar I mentioned in the opening of today's review. "Häxan Sabaoth" cut me to pieces. I died and rose again from the ashes several times. I like that there is a lot of dark energy, cruel power in the songs. Chileans can be mysterious, magical, but at the same time they can bite. They're like some ancient beast that's been sleeping underground for a long time. This year, it's awakened and it's killing again with this record. The beauty of morbid dissonance! A powerful, terrifying, hypnotic death metal opus that will take you into the depths of nothingness!


about UNAUSSPRECHLICHEN KULTEN on DEADLY STORM ZINE:




Tracklisting
1. Lamia Sucuba
2. Cuatro Velas de Cebo Infantil
3. Our Almighty Chthonic Lords
4. Hexennippel
5. Dho Hna Formula
6. Back to the Mother Hydra and Father Dagon
7. Die Teufelsbucher


KNIŽNÍ TIPY - Archanděl - Kerstin Signe Danielsson , Roman Voosen (2019)


Archanděl - Kerstin Signe Danielsson , Roman Voosen
2019, MOBA (Moravská bastei)

Někdy bývám nepříjemný a nevrlý. Když si chci číst a někdo po mě něco chce. Ukončuji potom stroze dlouhé hovory, neodepisuji na zprávy a o asociálních sítích ani nemluvě. Lidé tam na sebe stejně jenom prozrazují věci, které raději nechci vědět. Raději mizím do lesů za naším domem. Chodíme s manželkou na dlouhé procházky, které někdy bývají spíše výletem. Vymrzlí přicházíme domů, nadopovaní přírodou a čerstvým vzduchem. Jenom na sebe po obědě kývneme a zalezeme si každý do svého kouta. Děti už jsou velké a mají brigády. Vyčistím si brýle a otevřu Archanděla. Opět jedna z knih, kterou mi doporučil můj dvorní dodavatel skvělých tipů, Goro. Zakoupeno v Levných knihách, za pár korun. Tenhle kluk mě zná jako svoje boty, máme stejný vkus. A tak nezbývalo, než se zase jednou ponořit hluboko do příběhu, který je z mého oblíbeného severu. 

Navíc se v něm řeší moje oblíbené téma. Dávné vraždy členů metalové skupiny. Spojili se mi tak zase jednou dva mé světy. Ten čtenářský, literární a muzika. Poslouchám tuhle hudbu přes třicet let (a už to několik let tvrdím, takže si nějaký ten rok připočtěte) a zažil jsem díky ní spoustu věcí. Většinou to byly krásné koncerty, spousta přátelství. Jsem metalem doslova nasáklý. Když o mě někdo mluví, tak říká - jo to je ten v metalovým triku. Oslovují mě tak, klepají si za zády na hlavu, ale pravdou je, že v téhle komunitě jsem našel spoustu přátel na celý život. Pravdou ale také je je, že jako všude, se i zde najdou magoři a debilové. Ti jsou samozřejmě s nástupem asociálních sítí ještě víc vidět. Téhle knížce jsem propadl naplno. Vyšetřovatelé jsou mi sympatičtí, kapitoly jsou plné záhad a takové té zvláštní nálady severu. Mám bujnou fantazii a tak jsem si zase vytvořil obrazy, zhmotnil jsem si jednotlivé postavy a zcela mě kniha pohltila. Dáme si něco k jídlu? Neslyším, nevnímám, moje zlatá žena se mě ptá několikrát po sobě. 

Někdy si říkám, proč nemůžu být jako ostatní? Sledoval bych tuny debilních seriálů, reality show bez duše, víkendy bych trávil jen v supermarketech. Poslouchal bych komerční rádia a měl bych si co říct s ostatními. Já vím, není to se mnou někdy lehké. Raději volím knihu a moc nás už není nebo nejsme tolik vidět. Přemýšlím o tom, když si mnu bolavé oči pod lampičkou. Něco po mě chtějí děti, tati ty mě neposloucháš. Vytrhnou mě z příběhu, nejsem najednou na severu, ale doma v bytě a musím se několikrát nadechnout. Hodně umění prožívám, muziku i knížky, mě když něco baví, tak neumím být v klidu. Odpovím na otázky, jsem klasickým tátou od rodiny, ale pak hned utíkám pryč, na sever. Zrovna jsme v důlních šachtách, ve kterých se těžila slavná švédská ruda. V devadesátkách se utvářel i můj pohled na svět, vyrůstal jsem v nich, zasáhly mě naplno a dodnes na ně nedám dopustit. Ve Švédsku to bylo sice jiné, ale stejně. Metal je jen jeden. 

Proč čteš jenom sci-fi a nebo o vraždách? Ptá se mě kolegyně na obědě v práci. Měl by sis přečíst něco veselého a doporučí mi pár rádoby vtipných a romantických příběhů. Nahlédnu do knih v knihkupectví a musím se smát. To je tak blbě napsaný, žádný napětí, nic pro mě. Vražda je samozřejmě něco hnusného, je to překročení lidských pravidel. Mě ale doopravdy baví ta temnota, vyšetřování, které směřuje nejdříve různými směry, zamotává se a vy přemýšlíte, co je pravda a co lež. Je to jako v životě. Nebuďme naivní, spousta lidí se tváří moudře a nejsou. Také v sobě často mívají hodně temných myšlenek. Švédi nejsou výjimkou. Odkládám knížku, ale nechce se mi. Už je hodně pozdě a sobota končí v koupelně, kde si čístíme zuby spolu. Bývá to vždycky docela legrace. Mluvím prý ze spaní, o nějakých dolech nebo co. Ty si zase vyšetřoval, haha? Dělá si ze mě žena legraci ráno u snídaně. Dáme si kafe a pak zase vyrazíme ven. Povídáme si i o knížkách, ale opatrně, abychom jeden druhému neprozradili moc. Stejně jako já, když vám tu píšu svoje páteční knižní tipy. 

Venku je sníh. Křupe pod nohama a klouže to. V lese je fajn, ale když se vracíme, vezmeme to kolem kostela. Zrovna ven vylézají věřící. Mají takový ten blažený výraz ve tváři. Potom se objeví kněz. Chybí už jen, aby měl rozeklaný jazyk. Najednou nejsem v Čechách, ale na severu a představuji si, jak kostel shoří. Je to samozřejmě jenom představa, propojení fiktivní knížky, která mě schlamstla a nepustila celou dobu. Nelze jinak než doporučit a opět poděkovat Gorovi. Díky kámo za další skvělý tip. Děkuji i vám, kteří jste dočetli až sem. Mějte se krásně. 

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ingrid Nyströmová a Stina Forssová narazí na nesrovnalosti ve starém případu, který se týkal sebevraždy mladého muže. Tento muž byl na počátku devadesátých let hlavním podezřelým z jednoho z nejkrutějších zločinů ve Švédsku, v němž bylo zabito šest mladých lidí, členů skupiny Heavy Metal Band. Vyšetřování zavádí obě dvě rozdílné ženy do hlubin subkultury, na hranici mezi vírou a fanatickou religiozitou, ze zasněženého Smalandu na rozeklaném západním pobřeží do temných důlních šachet Kiruny v severním Švédsku, v nichž se těží železná ruda. Když je v blízkosti Växjö zapálen středověký kostel a jeden z kolegů, kteří se podílejí na vyšetřování, je těžce zraněn, uvědomí si obě ženy, že tento případ není ještě zdaleka vyřešen...


---------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 1. února 2024

Recenze/review - NECROWRETCH - Swords of Dajjal (2024)


NECROWRETCH - Swords of Dajjal
CD 2024, Season of Mist: Underground Activists

for english please scroll down

Stává se mi čím dál tím častěji, že se děsivé sny stávají krutou skutečností. Mnohdy už nevím, co je realita a co jsou mé představy. Probouzím se uprostřed noci, abych sestoupil několik pater dolů, do podzemí. Nějak podvědomě vnímám, že chci být blíže peklu. Nedávno jsem otevřel staré rezavé dveře a vstoupil dovnitř. Pozdravil jsem Kerbera a potom mě pohltil oheň. Spálený na popel jsem si znovu a znovu užíval nové album francouzských tmářů NECROWRETCH. Kapelu sleduji od jejich začátků a jejich vývoj se mi zdá fascinující. Stejně jako obrácené kříže, které jsou potřísněné krví.

Ještě na minulé desce "The Ones from Hell" byla tahle smečka typickým představitelem hlubokého undergroundu. Oceňoval jsem jejich nadšení, ryzost a opravdovost. Tyhle atributy zůstaly a pánové se vydali dál, aby více prozkoumali temná zákoutí Hádovy říše. Myslím si, že se jim to povedlo na výbornou. Novinka je propracovanější, pestřejší, naléhavější. 


Zvuk je majestátnější, tajemnější a záhadnější. Mám při poslechu neodbytný pocit, že ze šedé mlhy vystupují přízraky. Vypadají stejně jako démon, příšera na obalu, který je mimochodem také moc povedený. NECROWRETCH jsou i nadále velmi jedovatí, nejdříve se kolem vás plazí jako hadi, syčí a proklínají vás, aby nakonec zaútočili a nechali svoji hudbu působit, dokud nezemřete a nepřejdete na druhou stranu. Lehce inspirováni třeba takovými POSSESSED, DARK ANGEL, DISSECTION, NECROPHOBIC, PANZERFAUST, MERCILESS, NIFELHEIM, DEICIDE, KATHARSIS, DARK FUNERAL, útočí zákeřně a divoce. Já opravdu cítím, že se během společných rituálů setkávám s ústřední postavou téhle desky, s démonem, antikristem Dajjalou. Stačí se rozhlédnout kolem sebe a podívat se na současný zkažený svět plný falešných proroků. Vše zapadne krásně morbidně do sebe. Hudba, texty, zvuk, obal, produkce. Přesto přidává kapela ještě něco navíc, něco těžko definovatelného, co umí jenom prokletí. Podepisuji vlastní krví, že se nové album povedlo po všech stránkách. Když jej budete vnímat celým svým tělem, celou černou duší, tak se vaše děsivé sny také stanou krutou realitou. "Swords of Dajjal" se mi usadilo v mé hlavě, jako nějaký hladový červ. Postupně jsem se rozpadal v prach a pomalu se stával démonem. Skladby jsou totiž napsány velmi uvěřitelně, ortodoxně a svěže zároveň. Zkažená krev, slepá víra, čerstvě otevřené hroby, naleznete zde vše pro pravý, poctivý rituál smrti. Mýtický, démonický, temný černý smrtící kov smrti, který vás strhne do hlubin věčnosti! Soudný den přichází!


Asphyx says:

It happens to me more and more often that frightening dreams become a cruel reality. Often I no longer know what is reality and what is my imagination. I wake up in the middle of the night to go down several floors to the underground. Somehow, subconsciously, I feel that I want to be closer to hell. I recently opened the old rusty door and entered. I said hello to Kerber and then I was engulfed in fire. Burnt to ashes, I enjoyed the new album by French darkies NECROWRETCH all over again. I've followed the band since their early days and find their evolution fascinating. Like the inverted crosses that are smeared with blood.

Even on the last album "The Ones from Hell" this pack was a typical representative of the deep underground. I appreciated their enthusiasm, their purity and their sincerity. These attributes remained and the gentlemen went on to explore more of the dark corners of Hades' realm. I think they succeeded admirably. The novel is more propaced, more colourful, more urgent.


The sound is more majestic, mysterious and enigmatic. Listening to it, I have the insistent feeling that ghosts are emerging from the grey mist. They look just like the demon, the monster on the cover, which by the way is also very hilarious. NECROWRETCH continue to be very venomous, at first slithering around you like snakes, hissing and cursing you, only to finally attack and let their music work until you die and cross over to the other side. Slightly inspired by the likes of POSSESSED, DARK ANGEL, DISSECTION, NECROPHOBIC, PANZERFAUST, MERCILESS, NIFELHEIM, DEICIDE, KATHARSIS, DARK FUNERAL, they attack viciously and savagely. I really feel that during the communal rituals I meet the central character of this record, the demon, the antichrist Dajjala. Just look around you and look at the present corrupt world full of false prophets. It all fits together in a beautifully morbid way. Music, lyrics, sound, cover art, production. Yet the band adds something extra, something hard to define that only a curse can do. I sign with my own blood that the new album has succeeded in every aspect. If you feel it with your whole body, with your whole black soul, your terrifying dreams will also become a cruel reality. "Swords of Dajjal" settled in my head like a hungry worm. Gradually I crumbled into dust and slowly became a demon. The songs are written in a very believable, orthodox and fresh way at the same time. Corrupted blood, blind faith, freshly opened graves, you will find here everything for a true, feeling ritual of death. The mythical, demonic, dark black death metal of death that sweeps you into the depths of eternity! Doomsday is coming!



about NECROWRETCH on DEADLY STORM ZINE:






Interview - NECROWRETCH - Greetings from the crypts!





Track-list
1. Ksar Al-Kufar 4:22
2. The Fifth Door 5:30
3. Dii Mauri 5:07
4. Swords of Dajjal 4:56
5. Numidian Knowledge 4:12
6. Vae Victis 4:18
7. Daeva 2:49
8. Total Obliteration 6:13Total: 37:27

Line-up
Vlad Vocals, Guitars
W. Cadaver Lead Guitars
R. Cadaver (Live) Bass
N. Destroyer Drums

Recording Studio
Studio Sainte Marthe, Paris

Sound, Mixing & Mastering Engineer
Francis CasteCover Art
Stefan Thanneur / Manifeste



Recenze/review - VITRIOL - Suffer & Become (2024)


VITRIOL - Suffer & Become
CD 2024, Century Media Records

for english please scroll down

Už zase slyším naříkat démony. Sám uprostřed davu vidím černou auru, kterou někteří lidé mají. Usmívají se, ale uvnitř jsou zkažení a shnilí. Jsou to právě oni, kteří působí bolest, kvůli kterým máme strach. Jsou jako poslové z jiného světa, padlí andělé s ohořelými křídly. Chytnou vás, jsou hezcí a přitažliví, ale když jim podlehnete, zničí vás. Jak byste definovali bolest? Jak utrpení? Možná bych pro vás měl jeden tip. Američtí death metalisté VITRIOL jsou její přesnou definicí. Pod to se vám podepíši vlastní krví. Jejich druhé dlouhohrající album "Suffer & Become" je toho jasným důkazem.

Pokud se jako já pohybujete většinu svého hudebního života v záhrobí, určitě jste o téhle kapele již slyšeli. Není divu, pánové přeci jen ke smrtícímu kovu přistupují jinak, než ostatní. Opravdu připomínají démony, kteří se vrátili, aby se svojí muzikou pomstili za všechny hříchy. Tohle je smrtící symfonie pro všechny prokleté. 


Definovat hudbu VITRIOL není zase tolik jednoduché. Základem je klasický a tradiční death metal odkazující na kapely typu MORBID ANGEL, KRISIUN, HATE ETERNAL, BEHEMOTH, ORIGIN a další tmáře. Naleznete zde ale i pasáže, které evokují třeba to, co hrají ANAAL NATHRAKH. Výsledný efekt je tak velmi zajímavý, neotřelý. Navíc skladby nepostrádají živočišnost, takovou tu tolik důležitou touhu ničit. Asi to nebude album pro každého, vyžaduje totiž soustředění a alespoň nějakou fantazii, ale garantuji vám, že když nové desce propadnete, budete se k ní neustále vracet a rvát si ji pod tlakem do hlavy. Některé songy jsou možná až příliš dlouhé a na můj v kus se v nich moc preluduje, ale to berte jenom jako drobnou výtku. Jinak je to masakr, který se vám zadře pod kůži. Ten tlak a energie, které se ke mě dostávají, jsou opravdu obrovské. Dnešní doba je zvláštní tím, že jsme přehlceni velkým množstvím negativních informací. Je nutná očista hlavy. Myslím si, že nové album "Suffer & Become" se k tomu hodí perfektně. Bude vás bolet, bude vás pálit. Jako kdyby vám někdo hodil do rukou rozžhavený kus železa. O zvuku, obalu a dalších formálních věcech netřeba diskutovat. Vše je v absolutním pořádku. Netuším, kolik ještě bude vydáno letos dobrých nahrávek, ale tahle deska určitě bude patřit k tomu nejlepšímu. Už zase slyším naříkat démony. Sám uprostřed davu vidím černou auru, kterou někteří lidé mají. Usmívají se, ale uvnitř jsou zkažení a shnilí. Jsou to právě oni, kteří působí bolest, kvůli kterým máme strach. Expresivní death metal, po okraj narvaný bolestí! Definice hudebního násilí!


Asphyx says:

I can hear the demons wailing again. Alone in the middle of the crowd, I see the black aura that some people have. They smile, but inside they are corrupt and rotten. It is they who cause the pain, who make us fearful. They are like messengers from another world, fallen angels with charred wings. They grab you, they're pretty and attractive, but if you give in to them, they destroy you. How would you define pain? How would you define suffering? I might have a tip for you. American death metallers VITRIOL are the very definition of it. I'll sign my own blood to that. Their second full-length album "Suffer & Become" is a clear proof of that.

If, like me, you've been in the afterlife for most of your musical life, you've surely heard of this band. It's no wonder, after all, the gentlemen take a different approach to death metal than others. They truly resemble demons who have returned to avenge all sins with their music. This is a deadly symphony for the damned.


Defining VITRIOL music is not so easy. The basis is classic and traditional death metal, referring to bands like MORBID ANGEL, KRISIUN, HATE ETERNAL, BEHEMOTH, ORIGIN and other obscure bands. But you can also find passages that evoke, for example, what ANAAL NATHRAKH play. The resulting effect is very interesting, novel. Moreover, the tracks don't lack animalism, that so important desire to destroy. It probably won't be an album for everyone, as it requires concentration and at least some imagination, but I guarantee you that if you fall for a new album, you'll keep coming back to it and ripping it into your head under pressure. Some of the songs are perhaps a little too long and there is too much prelude for my taste, but take that as a minor complaint. Otherwise, it's a massacre that gets under your skin. The pressure and the energies that are getting to me are really huge. Today is a strange time in that we are overwhelmed with a lot of negative information. A head cleansing is needed. I think the new album "Suffer & Become" fits perfectly. It's gonna hurt you, it's gonna burn you. It's like someone threw a hot piece of iron into your hands. The sound, the cover and other formal things need no discussion. Everything is absolutely fine. I have no idea how many more good records will be released this year, but this record will definitely be one of the best. I can hear the demons wailing again. Alone in the middle of the crowd, I see the black aura that some people have. They're smiling, but inside they're rotten and corrupt. It is they who cause the pain, who make us afraid. Expressive death metal, filled to the brim with pain! The definition of musical violence!



Tracklist:
01. Shame And Its Afterbirth 
02. The Flowers Of Sadism 
03. Nursing From The Mother Wound 
04. The Isolating Lie Of Learning Another 
05. Survival’s Careening Inertia 
06. Weaponized Loss 
07. Flood Of Predation 
08. Locked In Thine Frothing Wisdom 
09. I Am Every Enemy 
10. He Will Fight Savagely



středa 31. ledna 2024

Recenze/review - HYPOXIA - Defiance (2024)


HYPOXIA - Defiance
CD 2024, Selfmadegod Records

for english please scroll down

Nejdřív jsem se fascinovaně díval na krev, která ze mě tekla. Teprve až potom mi došlo, jakou bolest vlastně cítím. Obrovská rána kladivem, přímo do mé hlavy. Mozek, vyhřezlý z lebky a spousta děsivých myšlenek. Přesto jsem došel až do konce. Potácel jsem se temnými chodbami a kolem mě tančily krysy na ostrých střepech. Několikrát jsem zemřel a znovu se narodil. Nebo ne? Nebo už jsem dávno mrtvý? Netuším. Co ale vím přesně je, že novou desku amerických maniaků HYPOXIA  budu poslouchat stále dál. 

Tahle smečka z New Yorku, pod kterou jsou podepsáni zkušení muzikanti v čele s vynikajícím vokalistou Mikem Hrubovcakem (MONSTROSITY), mě ihned přikovala na zeď. Od začátku do konce je to smršť, divoké a zničující tsunami, po kterém zůstává jenom zničená země. Nové album "Defiance" se mi dostalo postupně do krve a zcela jsem mu propadl. Až navěky, amen!


Je to totiž nahrávka s masivním a krutým zvukem (Noah Buchanan - mixing, mastering) a skvělým obalem (Daemorph), na který se stále fascinovaně dívám. Vzhledem k tomu, kdo jsou členové kapely, tak je jasné, že si dali na formální věci pozor. Posluchač se tak může naplno soustředit na hudbu, která je krutá, nekompromisní a odsýpá jako lavina z kostí. Nikde nic nepřebývá, nikde nic nechybí. Tohle je přímý útok na solar plexus, rána přímo mezi oči, chcete-li. Jedovatý koktejl s příměsí zkažené krve. Mám to takhle rád, líbí se mi, když je na mě vyvíjen tlak, když si připadám, jako pověšený za háky. Tohle album je o starém death metalu, rychlém thrashi a jasné vizi - zabíjet hudbou. Myslím si, že se to kapele daří na výbornou. Dovedu si představit klub, narvaný k prasknutí, ve kterém je s prvními tóny rozpoután mosh-pit. Jako bych poslouchal zuřivé vibrace, ozvěny ze záhrobí. Už jste někdy porcovali zmrzlé zkažené maso? Ani nemusíte, kapela vám je hodí přímo do ksichtu. Skladby jsou po okraj narvané šílenstvím. Kapela působí jako perfektně seřízený stroj na zabíjení. Smrt je při poslechu velmi blízko a pro mě je to důkaz, že se letos album opravdu povedlo. Pokud tedy uctíváte kapely jako SINISTER, SUFFOCATION, VADER, DEATH, SEPULTURU, jděte do toho. Tohle je totiž k dokonalosti vybroušený stylový zážitek. A to vám podepisuji vlastní krví! Obrovská rána kladivem, přímo do mé hlavy. Mozek, vyhřezlý z lebky a spousta děsivých myšlenek. Agresivní, energický death thrash metalový útok! Srážka s náklaďákem, který je plný vzteku, rozdrcených kostí a temnoty!


Asphyx says:

At first, I looked fascinated at the blood that flowed out of me. It was only then that I realised the pain I was actually feeling. A huge hammer blow, right to my head. My brain, carved out of my skull, and a lot of scary thoughts. Still, I made it to the end. I staggered through the dark corridors, rats dancing around me on sharp shards. I died and was reborn several times. Or did I? Or have I been dead for a long time? I have no idea. But what I do know is that I'll keep listening to the new album from American maniacs HYPOXIA.

This pack from New York, signed by experienced musicians, led by the excellent vocalist Mike Hrubovcak (MONSTROSITY), had me immediately pinned to the wall. From start to finish, it's a whirlwind, a wild and devastating tsunami that leaves only a devastated earth in its wake. The new album "Defiance" gradually got into my blood and I completely fell for it. Forever and ever, amen!


It's a record with a massive and harsh sound (Noah Buchanan - mixing, mastering) and a great cover (Daemorph) that I still look at with fascination. Considering who the band members are, it's clear they've paid attention to the formal stuff. This allows the listener to concentrate fully on the music, which is harsh, uncompromising and slides away like an avalanche of bones. Nothing is missing, nothing is missing anywhere. This is a direct assault on the solar plexus, a punch right between the eyes, if you will. A poisonous cocktail of tainted blood. I like it this way, I like the pressure, I like feeling like I'm being hung by hooks. This album is about old death metal, fast thrash and a clear vision - to kill with music. I think the band succeeds in doing that to great effect. I can imagine a club, packed to bursting, where a mosh-pit is unleashed with the first notes. It's like I'm listening to a furious vibe, echoes from beyond the grave. Have you ever butchered frozen rotten meat? You don't have to, the band will throw them right in your face. The songs are packed to the brim with madness. The band is like a perfectly tuned killing machine. Death is very close when you listen to it, and for me, it's proof that this year's album was a real success. So if you worship bands like SINISTER, SUFFOCATION, VADER, DEATH, SEPULTURA, go for it. Because this is a stylistic experience honed to perfection. And I sign this with my own blood! A huge hammer blow, right in my head. Brain carved out of my skull and a lot of scary thoughts. An aggressive, energetic death thrash metal attack! A collision with a truck full of rage, crushed bones and darkness!



Tracklist:
01. Overture 
02. Bleed For Blasphemy 
03. Pathway To Charon 
04. Correlated Embolism 
05. Agonized Asphyxia 
06. Drowning In Darkness 
07. Too Far Gone 
08. Black Omens 
09. Serpents Of Gaia 
10. Scorched And Skinned 
11. Finale

band:
Michael Poggione - bass
Carolina Perez - drums
Carlos "Dirty" Acboleda - guitars
Mike Hrubovcak - vocals, lyrics



Recenze/review - RESIN TOMB - Cerebral Purgatory (2024)


RESIN TOMB - Cerebral Purgatory
CD 2024, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Její kdysi tak hezká tvář se začala postupně rozpadat. Nemohl si se dívat na bolest v očích, připadalo ti, že tě všechno drásá. Chodili jste ven už jenom v noci, světlo ji ničilo. Našlapovali jste tiše, abyste nevyrušili přízraky, které se toulaly tmou. Kdyby tě někdo viděl, tak by si myslel, že jsi sám, že si se zbláznil. Tvoje dívka je dávno mrtvá, to jenom ty si myslíš, že tě stále navštěvuje. V hnusných, děsivých snech a představách.

Australané RESIN TOMB mají na svém kontě dvě EP a letos přicházejí s prvním dlouhohrajícím albem. Když jsem jej slyšel poprvé, měl jsem pocit, že jsem se srazil s náklaďákem plným hnisu a polámaných, prašivých kostí. Jedná se o velmi smrtící, zničující záležitost pro všechny fanoušky death metalu, grindu a sludge. Tahle smečka se vám dostane do hlavy!


"Cerebral Purgatory" je jako shnilá mrtvola, kterou najdete u cesty, když se uprostřed noci probudíte a nenajdete klid, dokud nepůjdete ven do tmy. Při poslechu téhle desky možná na sobě začnete pozorovat první příznaky šílenství. Není divu, kapela jde na dřeň, až do morku kostí. Někteří slabší jedinci možná začnou mlátit hlavou o zeď. Líbí se mi, jakým způsobem jsou skladby napsané. Mají v sobě chladnou, mrtvolnou atmosféru a zároveň vám vystřelí mozek z hlavy. Pánové se s ničím nepářou, jdou rovnou na věc. Bez kompromisů, bez zbytečností. Fanoušci třeba takových TERRA BUILDER, REPLICANT, VERMINN WOMB, NORSE, SPURN, TEETH, FULL OF HELL, CONVERGE, budou mít určitě stejnou radost jako já. Hraje se zde hlavně pro ně. Ale také pro všechny ostatní, kteří mají rádi v hudbě špinavé, morbidní a surové věci. Je to samozřejmě extrém, ale perfektně zahraný, se skvělým zvukem a obalem, který by mi bylo ctí mít na tričku. Pokud jste na tom jako moje maličkost a někdy se dostáváte do stavů, kdy potřebujete propláchnout mozek kyselinou, tak neváhejte a narvěte si RESIN TOMB do uší. Zažijete neskutečnou smršť, tlak, bude na vás padat masivní zeď z riffů, vzteklého vokálu a nekonečné bolesti. Mrzí mě snad jenom jedna věc, že nehraje kapela někde poblíž našeho města. Rád bych skočil do mosh-pitu a užil si jejich hudbu i naživo. Hnusné, vzteklé, děsivé death grind sludgeové představy! Temnota a smrt!


Asphyx says:

Her once so pretty face gradually began to crumble. You couldn't look at the pain in her eyes, everything seemed to be tearing you apart. You only went out at night anymore, the light was destroying her. You stepped quietly, so as not to disturb the ghosts that wandered through the darkness. If anyone saw you, they'd think you were alone, that you were crazy. Your girl is long dead, only you think she still visits you. In ugly, horrible dreams and fantasies.

Aussies RESIN TOMB have two EPs to their name and this year they're coming out with their first full-length album. When I first heard it, I felt like I'd collided with a truck full of pus and broken, mangy bones. This is a very deadly, devastating affair for all fans of death metal, grind and sludge. This pack will go to your head!


"Cerebral Purgatory" is like the rotten corpse you find by the side of the road when you wake up in the middle of the night and find no peace until you go out into the darkness. Listening to this record, you might start to see the first signs of insanity on yourself. It's no wonder, the band goes to the bone, to the core. Some weaker individuals may start banging their heads against the wall. I like the way the songs are written. They have a cool, deadpan vibe to them and will blow your mind at the same time. The gentlemen don't argue with anything, they get straight to the point. No compromise, no frills. Fans of such bands as TERRA BUILDER, REPLICANT, VERMINN WOMB, NORSE, SPURN, TEETH, FULL OF HELL, CONVERGE will surely be as happy as I am. It's mostly for them. But also for everyone else who likes the dirty, morbid and raw stuff in music. It's extreme, of course, but perfectly played, with great sound and a cover that I'd be honored to have on my t-shirt. If you're anything like my little one and sometimes get into states where you need to flush your brain with acid, feel free to cram RESIN TOMB into your ears. You'll experience an incredible whirlwind, pressure, a massive wall of riffs, angry vocals and endless pain. My only regret is that the band isn't playing somewhere near our town. I'd love to jump into a mosh pit and enjoy their music live. Nasty, angry, scary death grind sludge imagery! Darkness and death!



Track listing -
1. Dysphoria
2. Flesh Brick
3. Scalded
4. Cerebral Purgatory
5. Human Confetti
6. Purge Fluid
7. Concrete Crypt
8. Putrescence

Artwork by Mitchell Nolte (Baest, Werewolves)

Line up -
Matt Budge (Consumed) - Vocals
Perry Vedelago (Siberian Hell Sounds) - Drums
Brendan Auld (Descent, Feculent) - Guitar
Matt Gordon - Guitar
Mitch Long (Consumed) - Bass

TWITTER