DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 7. června 2025

Recenze/review - MARTORIATOR - Bloodpainted Visions of Perpetual (2025)


MARTORIATOR - Bloodpainted Visions of Perpetual
EP 2025, Edged Circle Productions

for english please scroll down

Včera si našel další mrtvolu. Zohavené tělo ve značném stádiu rozkladu. Příčina smrti byla zcela jasná. Nekonečné mučení. Všichni to omlouvají válkou, ale prostým faktem je, že je v lidech ukryta temnota, která když vyleze na povrch, tak je děsivá, bestiální, šílená. Jako bychom v sobě měli stále něco primitivního, zuřivého. Existuje hudba, která dokáže svojí atmosférou podobné nálady znázornit. Do rukou se mi dostala debutová nahrávka italských maniaků MARTORIATOR.

Ihned jsem se ocitl na bojišti. Kolem mě umírali další a další lidé, roztrháni na kusy. Hromady mrtvol byly spalovány a pach smrti se šířil všude kolem jako nějaká hnusná choroba. Tohle je death metal bez jakýchkoliv kompromisů. Je to šílená jízda přímo do pekla. Budete mučeni ostrými riffy, bicí vám vystřelí mozek z hlavy a krvelačný vokál vám dá jasně najevo, že zde se žádného slitování nedočkáte. Stejně jako v každé hnusné válce, která momentálně probíhá v různých koutech světa. 


Tahle kapela žádné zajatce nebere. Není třeba, při poslechu stejně nakonec všichni zemřou. Je to divoký, z určitého pohledu až primitivní death metal s prvky nihilistického grindcore a noise i black metalu. Tady žádné naivní představy o hrdinství nenajdete. Budete se po kolena brodit v bahně smíchaném se zkaženou krví. Uvidíte mozek vystřelený z hlavy, utrhané končetiny. Zažijete na vlastní kůži všechen ten hnus a špínu, všechnu bolest a utrpení, které válka vždy přináší. Skladby jsou napsány velmi uvěřitelně, opravdově, s jediným účelem - zabít vás hudbou. Zajímavé jsou texty (Gau-18A), které rozhodně stojí za bližší prostudování. Zvuk je velmi masivní, přesto dobře čitelný. Je v něm obsažena požadovaná temnota i chlad. Podepsán je pod ním Davide Billia at MK2 Recording Studio. MARTORIATOR jsou kapelou, která si dala velký pozor na to, aby byly všechny formální věci v pořádku. Hlavní je ale nakonec vždy hudba samotná a zde vás přikove na zeď, roztrhá na kusy, rozemele na prach. Není to záležitost pro slabé povahy, ani pro čtenáře lesklých komerčních metalových časopisů. Tohle je totální blasfemie, vytažená odněkud z toho nejhlubšího podzemí. Jednotlivé skladby se vám budou vracet jako noční můry vojáků, které je provázejí do konce života. Budete pohřbeni za živa, oběšeni před nastoupenou jednotkou. Tady se trestá dezerce krutou a bolestivou smrtí. "Bloodpainted Visions of Perpetual" se vám dostane do mozku, jako nějaký prudký jen. A zanechá po sobě dlouhou krvavou stopu. Doporučuji poslouchat pořádně nahlas! Opravdový, hnusný, nekompromisní válečný death metal, který vás roztrhá na kusy! Příkaz zněl jasně, všechny zabij! 

Asphyx says:

He found another dead body yesterday. A charred body in a significant state of decomposition. The cause of death was quite clear. Endless torture. Everyone excuses it as war, but the simple fact is that there's a darkness hidden in people that, when it comes out, is terrifying, bestial, insane. It's as if we still have something primitive, fierce inside us. There's music that can represent that kind of mood with its atmosphere. I got my hands on the debut record of Italian maniacs MARTORIATOR.

I immediately found myself on the battlefield. More and more people were dying around me, torn to pieces. Piles of corpses were being burned and the smell of death was spreading all around like some kind of nasty disease. This is death metal without any compromise. It's a mad ride straight to hell. You'll be tortured by the sharp riffs, the drums will blow your brains out and the bloodthirsty vocals will make it clear that there's no mercy here. Just like in every ugly war that is currently going on in different parts of the world. 


This band takes no prisoners. There's no need, they're all gonna die anyway. It's a wild, from a certain point of view almost primitive death metal with elements of nihilistic grindcore and noise and black metal. You won't find any naive notions of heroism here. You'll be knee deep in mud mixed with corrupted blood. You'll see brains blown out of heads, limbs torn off. You will experience firsthand all the filth and squalor, all the pain and suffering that war always brings. The songs are written in a very believable, real way, with one purpose - to kill you with the music. The lyrics (Gau-18A) are interesting and definitely worth a closer look. The sound is very massive, yet easy to hear. It has the required darkness and coldness. It is signed by Davide Billia at MK2 Recording Studio. MARTORIATOR are a band that took great care to get all the formal things right. But in the end the music itself is always the main thing and here it will nail you to the wall, tear you apart, grind you to dust. This is not a matter for the weak of character, nor for readers of glossy commercial metal magazines. This is total blasphemy, pulled from somewhere deep underground. The individual tracks will come back to you like the nightmares of soldiers, haunting them for the rest of their lives. You'll be buried alive, hanged in front of your unit. Here, desertion is punished by a cruel and painful death. "Bloodpainted Visions of Perpetual" will enter your brain like a violent yen, leaving a long trail of blood. I recommend listening really loud! Real, nasty, uncompromising war death metal that will tear you apart! The command was clear, kill them all!



tracklist:
01. Cannibal Dictatorship 
02. Nail Rain 
03. Chaos Protocol 
04. Red Flowers of Nanjing 
05. Symphonies of War 
06. 66 Tons of Armored Hatred 
07. Thermonuclear Reset 
08. Perpetual Conflict

band:
GAU-18A - Drums
SúrNamtar - Vocals, Guitars, Bass



pátek 6. června 2025

Recenze/review - CANNIBAL ACCIDENT - Disgust (2025)


CANNIBAL ACCIDENT - Disgust
CD 2025, Inverse Records

for engglish please scroll down

Pokaždé, když ho přestaly bavit, tak jim vyndal vnitřnosti z těla a házel mrtvoly na hromadu. Dolů do sklepa. Jako kusy hadru. Operoval a mučil vždy s rozkoší, jak už to většinou u podobně vyšinutých jedinců bývá. Navenek působil samozřejmě jako plachý kluk, s brýlemi a nesmělým úsměvem na tváři. Kdy už si seženeš holku, ptali se jeho rodiče v legraci a byli rádi, že se netahá s nějakou špatnou partou. Jako člen různých zvrácených diskuzních fór věděl své. Lovil hlavně v noci. Když se ulicemi toulal strach.

Jak asi dobře víte, tak CANNIBAL ACCIDENT o podobných zvrácených věcech zpívají a hrají. K tomuhle stylu to patří. Death metal se zde potkává s grindcore i zkaženou krví. Kosti praskají tlakem a lebky pukají v divokých rytmech. Vítejte na starých jatkách plných bolesti a utrpení. 


Kapela byla založena v roce 2007 a od té doby je věrna odkazu třeba takových GENERAL SURGERY, ROTTEN SOUND, CADAVERIC INCUBATOR, INFERIA, XYSMA, DISGRACE a dalším maniakům, kteří rádi a často noří své ruce až po lokty do krve. Opravdu, vnitřnosti jsou zde tahány ven s elegancí starých mistrů patologů. Povedl se zvuk, obal, produkce, zkrátka všechno, na co si vzpomenete. Skladby, kterých je přesně dvacet, jsou surové, nekompromisní a zároveň si zachovávají drive a sílu. Jednotlivé motivy mají opravdu tlak a slabším jedincům vystřelí mozek z hlavy. Jedná se o přesně takový ten druh veřejné chladné a vášnivé pitvy, na které je vidět a slyšet, že je prováděna s láskou a oddaností morbidní práci samotné. Nikoho asi nepřekvapí, že pacient ještě žije. CANNIBAL ACCIDENT je přesně tím druhem kapely, která velmi dobře funguje i naživo. Vždycky si u poslechu říkám, že pokud existuje někdo s podobnými myšlenkami, jako v úvodu dnešní recenze, měl by si dát raději pivo a skočit do mosh-pitu. Tahle nahrávka vám totiž vyčistí mozek od zbytečností, propláchne vám jej kyselinou. "Disgust" je jako tsunami, jako lavina z kamení, kostí a zkažené krve. Tohle je morbidní zahrada, do které pohřbíval nějaký pomatený šílenec. Stejně jako řezníci musí perfektně ovládat své řemeslo, tak to umí i Finové. Navíc mají v očích touhu zabíjet hudbou a smysl pro nadsázku a morbidní humor. Pohodlně se usaďte, obejměte své milé, podávat se bude čerstvé maso, mozek i vnitřnosti. Nechte si chutnat! Surová, gore zničující death grindcoreová hostina! Masakr na starých jatkách! 

Asphyx says:

Every time he got tired of them, he'd pull their guts out and throw the corpses in a pile. Down in the basement. Like pieces of rag. He always operated and tortured with pleasure, as is usually the case with similarly deranged individuals. Outwardly, of course, he seemed like a shy boy, with glasses and a shy smile on his face. When are you going to get a girlfriend, his parents asked jokingly, glad he wasn't hanging out with the wrong crowd. As a member of various twisted message boards, he knew his stuff. He hunted mostly at night. When fear roamed the streets.

As you probably know, CANNIBAL ACCIDENT sings and plays about such twisted things. It's part of the style. Death metal meets grindcore meets bad blood. Bones crack with pressure and skulls burst with wild rhythms. Welcome to the old abattoir of pain and suffering.


The band was founded in 2007 and since then has been faithful to the legacy of such GENERAL SURGERY, ROTTEN SOUND, CADAVERIC INCUBATOR, INFERIA, XYSMA, DISGRACE and other maniacs who like to often sink their hands up to their elbows in blood. Indeed, the guts are pulled out here with the elegance of old master pathologists. The sound, the packaging, the production, in short, everything you can think of, is done. The tracks, of which there are exactly twenty, are raw, uncompromising while retaining drive and power. The individual themes really have pressure and will blow the brains out of weaker individuals. This is exactly the kind of public cold and passionate dissection that you can see and hear is done with love and devotion to the morbid work itself. No one is likely to be surprised that the patient is still alive. CANNIBAL ACCIDENT is exactly the kind of band that works very well live. I always say to myself while listening that if there is anyone out there with similar thoughts to the ones in the opening of today's review, they better have a beer and jump into a mosh pit. This recording will actually clear your brain of uselessness, flush it with acid. "Disgust" is like a tsunami, an avalanche of stones, bones and rotten blood. This is a morbid garden that some deranged lunatic buried in. Just as butchers have to master their craft, so do the Finns. Plus, they have a lust to kill with music and a sense of hyperbole and morbid humor. Sit back, hug your loved ones, fresh meat, brains and guts will be served. Enjoy! A raw, gore destroying death grindcore feast! A massacre in an old slaughterhouse!


tracklist:
01. Explicit Everything 
02. Toleraped 
03. Darkest Auer 
04. When Only Fans Blow On Empty Stage 
05. Flesh Fabricant 
06. Darken The Attic 
07. Itseinhon Kusisella Alttarilla (feat. Nikki 666) 
08. Mouthbreathing Bottomfeeder 
09. In The Meat Of The Night 
10. EU-rope Around Your Neck 
11. Kemperverse (Kemper Trilogy part 3: Mama’s Boy) 
12. Wife Eater (Woman’s Best Friend) 
13. R.I.C.H. (Relying In Capital Heresy) 
14. Viimene Fiitti (feat. Ulti-Make) 
15. Omniworld 
16. Inhumanely Precipitated Biodegradation 
17. No One Loves You Anymore 
18. I Want To Pay More Taxes 
19. Insult / Result 
20. Scorched Meat Tactics

band:
P. Kolkka - Guitars
H. Raisio - Vocals
Kurwa Doktor - Vocals
Jondom - Bass, Vocals (backing)
Aleksi Wilkman - Drums



KNIŽNÍ TIPY - Hotel času - Emilly Ross (2024)


Hotel času - Emilly Ross
2024, Fobos

Vstal jsem a bylo mi nějak divně. Jakoby těžko. Měl jsem zvláštní sny, nad kterými jsem přemýšlel ještě dlouho potom, co už jsem byl dávno v práci. Nějak mě všechno kolem štvalo. Neustále blábolící a nadávající kolegové v práci, lidé v tramvaji i ten nešťastník co se před chvílí oběsil na okapu kousek od našeho domu. Zavřeli kvůli němu kus ulice a musel jsem jít o několik desítek metrů kolem. To se nemohl podříznout doma? Zaslechl jsem na zastávce. Nekomentoval jsem, měl jsem splín a nevěděl jsem proč. Záměrně se vyhýbám toxickým lidem, zprávám i sociálním sítím. Všechny je mám, ale nebaví mě. Je tam jenom jed. Navíc je zataženo a zmoknul jsem. Na obědě se ihned začne, už u polívky, nadávat na politiku, sport a hlavně manželky. Zavřu se do své ulity, s hudbou co je ostrá a temná a co ji mám rád. Chce se mi zmizet. Někam daleko, klidně do nějakého starého hotelu a zastavit v něm čas. Cestou z práce jdu kolem Levných knih. Zalezu dovnitř a poprvé se usměju. Držím v ruce svoje první setkání s Emilly Ross a těším se domů, až si tenhle úlovek rozbalím.

Ihned to udělám, než přijdou všichni domů. Otevřu okno, nechám dovnitř vlézt dětský smích z nedaleké školy. Uvelebím se, připravím vodu, abych pak necoural a začtu se. Přede mnou se začne odehrávat horor plný duchů a přízraků. Je to velmi tajemné, děsivé, strašidelné. Zkrátka horor, jak má být. Nika má narozeniny a chce si je pořádně užít. Podle svých představ. A do mě byl ihned zaseknut dráp. Byl jsem najednou daleko od špatné nálady, od nevyspání, od hloupých kolegů, od válek, od politiky. Seděl jsem tu jenom já a knížka, oba spojeni v jeden celek. Možná jsem ke svému okolí někdy až moc vnímavý, nedokážu z hlavy vyhnat zátarasy kolem mrtvého těla ranního sebevraha. Viděl jsem jenom nohy, které nestačili přikrýt. Přesto jsem tenhle obraz nemohl vyhnat z hlavy. Co ho k tomu dohnalo? Proč, podle zpráv to byl poměrně mladý chlap. Jen o pár let starší než já. Možná jen neměl nikoho, komu by se mohl svěřit. Přemýšlím nad tím, když mě začnou bolet oči. Vůbec si nevšimnu, že celá rodina přišla ze škol i z práce. Automaticky sním večeři, ale nějak nevím, co jsem jedl. Jsem ve svém podivném světě, v jiné dimenzi. Přemýšlím, kam se bude děj dále ubírat.

Mám to takhle vlastně až posledních pár let. Možná od covidu. Zkouším nové autory, objevuji. Nechci zakrnět. Je to stejné jako s muzikou. Proto mám svoje stránky. Asi by mě nebavilo poslouchat stále dokola jen to samé. Třeba třicet let, jak to někteří mí vrstevníci dělají. Hudba i knížky se přeci jen vyvíjejí, každý má jiný způsob, jakým se vyjádří. Odlišný zvuk, melodii, stejně jako příběhy, jako psaní. Tentokrát se mi ve vnitřnostech rozlil takový ten krásný teplý pocit, že jsem udělal dobře. Rozhodně to nejsou vyhozené peníze. Naopak, knížku si fakt užívám. Dělávám to pokaždé tak, že si dělám poznámky do telefonu, stejně jako u recenzí. Potom mě chytne slina a vše napíšu. A svoje zápisky k tomu samozřejmě využiju. Navíc je hotel v mém oblíbeném Polsku. Znáte to, přijede sem sedm přátel, všichni nadšení a nabuzení na oslavu. Jako za starých časů, rádi se všichni vidíme. Jenže se začnou dít hrozné věci. Pamatujte na to.

Knižními tipy jsem si trošku naběhl, ale já mám pořád rád výzvy. Psát totiž o knihách je troufalé. Nejsem kritik, opakuji to spoustu let stále dokola. Stejně jako u hudby jsem jen obyčejným fanouškem, co má rád čtení a hudbu. Něco uvnitř mě mě nutí se vyjádřit, popustit uzdu své fantazii. Nikdy bych nevěřil, že i já obyčejný fotr z Plzně, budu mít tolik fanoušků. Dělá mi to samozřejmě moc dobře, ale faktem je, že je to neskutečná jízda. Psaní je řehole, vážím si každého, kdo to umí. Musíte mít řád, nápady, samozřejmě se opakujete, tomu se nevyhne nikdo. Přesto, když před sebou vidím prázdnou stránku a pročítám si svoje poznámky, tak mě šimrá v žaludku. Potom to ze mě vyleze, prsty mi kmitají po klávesnici a snažím se nějak pochytat všechny myšlenky, jak na mě kniha/hudba působí. A Hotel času mě v podstatě nenechal vydechnout. Je to fakt jízda na horské dráze. Od začátku do konce. Je to stylovka přesně podle mého gusta.

Možná si říkáte. Jak to asi dopadne? No, špatně, je to horor. Přesto, nebo právě proto, si po téhle knize připadám takový očištěný. Ten splín a špatná nálada, které nemívám příliš často, jsou pryč. Uff. zase jednou čtení přebilo vše ostatní. Je dobré mít svůj kout, svoje místo, kde si srovnáte myšlenky. Mě hodně pomáhá příroda. Dlouhé procházky lesem s mojí milou. A knihy. Neznám nic lepšího, než přijít z lesa domů, sednout si do křesla a nejdřív přičichnout k papíru. Zatím ještě nejsem chycený e-knihami. Možná mě to nemine, místo v knihovně rapidně ubývá, ale zatím ne, zatím miluju ten rituál rozbalování. Těšení se. Napětí. Asi to máte stejně. Hotel času byl pro mě knihou, která přišla ve správné chvíli. Na podobný horor jsem měl už dlouho chuť a moje očekávání bylo naplno ukojeno. Tohle je tip pro všechny fanoušky klasického hororu. Nechte si chutnat. Děkuji za pozornost i za přízeň. Mějte se co nejlépe.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Každý z její party si oslavu čtvrtstoletí uspořádal podle vlastních představ, tak proč by si Nika neužila svůj narozeninový den také přesně podle svého gusta? Fanynka hororů a strašidelných míst uspořádá výlet do jedné z nejděsivějších destinací Evropy a pozve tam i všech svých sedm nejlepších kamarádů. Pár nocí ve starém hotelu se jeví jako originální oslava, dokud se ovšem nezačnou dít podivné věci. Tenhle pokoj už přece procházeli. Nevypadá tentokrát nějak jinak? Jako by ho právě někdo uklidil a připravil pro nové hosty. Komu patří ty šouravé kroky z vedlejšího pokoje? Určitě ne nikomu z jejich party. Podivné události se nabalují jedna na druhou a mezi mlad roste napětí a strach. Čas jako by hrál podle svých vlastních pravidel. Nic není takové, jak se na první pohled zdá… Co mělo být pohřbeno hluboko v historii hotelu, náhle vyplouvá na povrch a minulost se stává přítomností. „Niko! Říkala jsi, že je to bezpečný, že se není čeho bát! A přitom tady všichni chcípneme!“ vzlykal Roman a skláněl se nad zakrvácenou mrtvolou svého kamaráda.


---------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 5. června 2025

Recenze/review - NITHE - Funeral Death (2025)


NITHE - Funeral Death
EP 2025, Caligari Records

for english please scroll down

Umrlci tančí v divokých rytmech. Probuzeni uprostřed noci jsme sestoupili dolů, do katakomb, ve kterých byli kdysi pohřbeni padlí kněží. Do stěn je otištěna bolest a plameny zase hoří jasným plamenem. Jsme tu správně, kývne souhlasně hlavou můj vlastní démon, který mě probudil a řekl mi, že nastal čas. Na pravý, hnisavý a krvavý rituál ze starých časů pořádaný na počest samotného Ďábla. Postavy v kápích odříkávají tajemné formule, atmosféra je prodchnutá strachem a napětím. Zazní první riff. Ostrý jako břitva, jako nůž který bude za chvilku zabodnut do srdce oběti.

Mám rád v metalu staré pořádky, líbí se mi hudba, které má své kořeny v devadesátých letech minulého století. Jsem sběratel kostí, hlídač podzemí, jsem posluchač přesně takových nahrávek, jako je letošní EP norských black thrash death metalistů NITHE. Pokud jste na tom stejně, otevřete si pivo, nějakou prašivou rakev a poslouchejte pozorně. Tahle zní ozvěny ze samotného pekla!


Pokud patříte ke generaci maniaků, kteří si kopírovali kazety, kteří hltali fanouškovské, ručně tištěné ziny a psávali jste rukou dopisy na papír svým oblíbeným kapelám, potom jste zde správně. NITHE jakoby exhumovali ducha starých dobrých časů. A činí tak velmi uvěřitelně, opravdově, s morbidní elegancí. Líbí se vám třeba takoví NIFELHEIM, AURA NOIR, PROTECTOR, SODOM, HADEZ, VOMITOR, NECROVORE a další smečky s krvavou jiskrou v oku? Potom vám doporučuji, abyste se jako já na nějaký čas zavřeli do své kobky, přidávali postupně hlasitost a užívali si tenhle chladný a temný rituál. Co se týká zvuku, tak působí opravdu analogově (netuším jestli je to pravda, ale EP tak zní). "Funeral Death" je určeno pro všechny, kteří stále uznávají spíše pohřby do studené země, než neosobní odchod na druhou stranu žehem. Blasfemie, hororové nálady se zde potkávají s misantropií. Norové přišli z toho nejhlubšího podzemí a troufám si tvrdit, že o nich ještě uslyšíme. Osobně bych chtěl co nejdříve nové dlouhohrající album, protože čtyři skladby jsou pro mě zkrátka málo. Všude je cítit mrtvolný puch, rakve jsou prázdné. Hledáš nemrtvé a nacházíš je ve stínu, jak se kývají do rytmu. Není divu, hraje se zde hlavně pro ně, pro démony, pro fanoušky opravdové, reálné smrti. Jsem moc rád, že jsem na svých toulkách podzemím tuhle kapelu potkal. Budu ji pozorně sledovat. Pokud jste na tom stejně jako já (asi budete, jinak byste tuhle recenzi nečetli), tak to udělejte také. Letos jsme totiž dostali pořádnou porci syrového masa. Umrlci tančí v divokých rytmech. Temný a chladný black thrash death metal s příměsí zkažené krve! 

Asphyx says:

The dead dance to wild rhythms. Awakened in the middle of the night, we descended down into the catacombs where the fallen priests were once buried. Pain is imprinted on the walls and the flames burn bright again. We're right here, my own demon nods his head in agreement, waking me up and telling me it's time. For a true, festering and bloody ritual from the old days, held in honor of the Devil himself. Hooded figures recite arcane formulas, the atmosphere is imbued with fear and tension. The first riff is played. Sharp as a razor, like a knife about to be plunged into the victim's heart.

I like the old order in metal, I like music that has its roots in the 1990s. I'm a bone collector, a guardian of the underground, I'm a listener of exactly such records as this year's EP by Norwegian black thrash death metallers NITHE. If you're the same way, crack open a beer, some dusty coffin and listen closely. This one sounds like echoes from hell itself!


If you're part of the generation of tape-copying geeks who devoured fan-made, hand-printed zines and hand-wrote letters on paper to your favorite bands, then you've come to the right place. NITHE seem to have exhumed the spirit of the good old days. And they do so in a very believable, genuine way, with a morbid elegance. Do you like the likes of NIFELHEIM, AURA NOIR, PROTECTOR, SODOM, HADEZ, VOMITOR, NECROVORE and other packs with a bloody sparkle in their eye? Then I suggest you, like me, lock yourself in your dungeon for a while, turn up the volume gradually and enjoy this cold and dark ritual. "Funeral Death" is for those who still appreciate burials in the cold earth rather than an impersonal departure to the other side of the glow. Blasphemy, horror moods meet misanthropy here. The Norwegians have come from the deepest underground, and I daresay we shall hear from them again. Personally, I'd like a new full-length album as soon as possible, because four tracks is simply not enough for me. There's a dead smell everywhere, the coffins are empty. You look for the undead and find them in the shadows, swaying to the beat. No wonder, it's played mostly for them, for demons, for fans of real, real death. I'm so glad I met this band on my underground wanderings. I'll be following them closely. If you're in the same boat as me (you probably will be, otherwise you wouldn't be reading this review), do so too. Because this year we got a good portion of raw meat. Dead men dancing to wild rhythms. Dark and cold black thrash death metal with a touch of bad blood!


tracklist:
1. Chains of the Abyss 
2. Primordial Ooze (Mother of Woe) 
3. Funeral Death 
4. Poison Wind

LINEUP
Henrett: vocals
Gravlös: drums
Jesentörr: guitars
Mondratt: bass



A few questions - interview with black thrash death metal band from Norway - NITHE.

A few questions - interview with black thrash death metal band from Norway - NITHE.

Answered Stian Utheim Breiland (drums), thank you!

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?

Hey man! Thank you so much for your support!!! Here are Stian’s (drummer) answers:

Hey hey! We are Nithe from Kristiansand located in southern Norway. We play a mix of Death, thrash and black METAL! Keeping it old and true to the masters of the 80s.


Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

The new Demo/EP was recorded here and there I guess. The drums were recorded in a basement in Lyngdal, surrounded by churches and all things horrid. And the GUITARS was recorded home where our Axeplayer lives in Kristiansand. And the bass and vocals recorded in Oslo, the total worst town in existence. Our Bass player Aksel was in charge of mixing and mastering since he's the only one in the band capable of doing that hehe!

How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

I have absolutely no idea haha! I'm just the drummer in the band. But its being released on cassette atlesst. I guess 50 or so copies first maybe.


Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

The lyrics are written by Henrik the singer and Aleks. I suppose they mainly is about old horror movies and the urge to dwell at a churchyard drinking beer and mocking the holy cross. And mixing it with some bizzare Lynch insanity i guess.

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

The logo was drawn by Aleks and the coverart of our previous two releases was made by Aruagint. A total metal maniac!

The layout of our cassettes and all things graphic i suppose is a collaborate thing our bassist and guitarist do. I can only draw pinetrees and a very primitive Donald Duck. Concerning social networks, I personally hate networking. I just want to have a good time. But that being said our bassist currently lives in Oslo, where alot of the great bands are located. So thats maybe helping us some way. And our vocalist is the most charismatic man in the galaxy so he knows people too hehe.


Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

We just got a message from Caligari records asking us if we wanted them to release the Funeral Death EP. And ofcourse that was very much okay with us. I see they also did release Dødskvad and Impugner stuff, two great bands from Norway. Also Hexenbret that is a fantastic band from somewhere obscure in Europe.

I am very pleased by the way things are going with Caligari Records. I am not being threatened I swear!

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

Metal is my total way of life. All else can fuck off! For the song writing maybe Autopsy, Hellhammer/Celtic Frost, Morbid Angel, Carnivore, Early Sepultura, Poison (from germany) and Darkthrone are very obvious inspirations. Our guitarplayer talks about Autopsy and Carnivore on a daily basis. And I have to mention more! Early Kreator and Destruction, Sabbat fron japan, Bathory, Sarcófago, Black Sabbath, and the list goes on and on. 


Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

No we did not as far as I know.

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

Oh well I think maybe we have played like 7-9 shows. Its hard to say what I'd prefer. I love playing shows, but I hate having to be social with strangers all the time. So my ideal show would be a 5 min walk from where I live. We could just go and play and then we could walk back home and listen to Iron Maiden again. Fuck the busses in Bergen! Our best performance was ofcourse our 4th rehearshal.

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

We are pretty terrible at planning stuff. So all I know for certain is that we will be listening to METAL and drinking beer while we do it. But ofcourse we will record more stuff and play some shows here and there.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

You can contact us on mail and social media. But we are very bad at answering it turns out.

Thanx for the interview.





---------------------------------------------------------------------------------------------------

středa 4. června 2025

Recenze/review - VADER - Humanihility (2025)


VADER - Humanihility
EP 2025, Nuclear Blast Records

for english please scroll down

Je to již 36 let, co se ke mě kdysi dávno dostalo demo "Necrolust". Dodnes si pamatuji rozsekaný obličej na obalu. Jestli si vzpomínám dobře, tak mě jej přinesl jeden kamarád. Kolem nás se měnil zrovna svět, byli jsme mladí a tak jsme jeli dlouhé kilometry vlakem do Polska na koncert. Tehdy jsem se stal pravověrným fanouškem kapely. Jedním ze členů legie, která je této smečce stále věrná. Dnešní recenze je o kapele, která mě provází celý můj hudební život. Nespočet koncertů, hudebních nosičů ve sbírce, kolekce triček.

Je to až s podivem, ale i v roce 2025, jsem na tom stále stejně. Mám na téhle kapele rád, že jim můžu věřit každý tón, že jsou opravdoví, reální, autentičtí. Mají svůj, dnes již k dokonalosti vybroušený styl. Kombinace death metalu a thrashových útoků, to je jejich jasné poznávací znamení. EP "Humanihility" má pouze tři skladby. Přesto jsem je poslouchal stále dokola. Dokud se mi nedostaly přímo do krve.

VADER jsou dnes jasně rozpoznatelná značka. Ostré riffy, divoké bicí, Peterův typický a jasně definovatelný vokál, dlouhé koncertní šňůry, tohle všechno je dohnané k dokonalosti. Zvuk, obal, produkce, ale i klipy a promo. Všemu věřím. Pro mě osobně je to hrozně důležitá věc. Asi nejzásadnější. I letos je to tsunami, neskutečný nářez. Nové skladby v sobě mají takový ten starodávný feeling, tlak, energii (pamětníci mi to určitě potvrdí). Jasně, kritici by mohli kapele vyčítat, že se nemění, že již nevymýšlí nic nového? Ale chce to vůbec někdo? Já tedy rozhodně ne. Jsem rád, že i v dnešním divném světě mám alespoň nějakou jistotu. A tak se s chutí, stejně jako před více než třiceti lety, znovu zavírám do svého pokoje a nechávám nové EP "Humanihility", aby na mě působilo. Pořád cítím chvění ve vnitřnostech, těším se, až zazní nová skladba. Kývám spokojeně hlavou, usmívám se jako padlý kněz, mlátím pěstí do stolu, chci zbourat nejbližší zeď. Je to stále tam, šeptám do tmy. Mrzí mě jen jediné, že není skladeb víc. Snad se brzy dočkáme. Myslím si, že klip k nové skladbě "Unbending" jasně vystihuje to, co mám na téhle smečce tolik rád. Naživo vždy zabijáčtí, ve sluchátkách mi pokaždé rozproudí krev v žilách. Každý měsíc vychází spousta nové muziky. Některá je velmi dobrá, ale VADER jsou jenom jedni. Znovu mě smetli z povrchu zemského a strhli rovnou do pekla. Jsem spokojený po všech stránkách. Já vím, dnes už se hraje jinak, techničtěji, složitěji, ale také uměle. Já potřebuji nahrubo nasekané maso a to tihle polští maniaci stále umí perfektně. Death thrash metalový útok, který vás zničí velkou silou! Shoříte v plamenech!


Asphyx says:

It's been 36 years since I first got my hands on the demo "Necrolust". I still remember the chopped-up face on the cover. If I remember correctly, a friend brought it to me. The world around us was changing, we were young, and so we traveled long distances by train to Poland for a concert. That's when I became a true fan of the band. One of the members of the legion that is still loyal to this pack. Today's review is about a band that has been with me throughout my musical life. Countless concerts, music recordings in my collection, a collection of T-shirts.

It's amazing, but even in 2025, I'm still the same. What I like about this band is that I can trust every note they play, that they are real, genuine, authentic. They have their own style, which has been honed to perfection. The combination of death metal and thrash attacks is their clear distinguishing feature. The EP "Humanihility" has only three songs. Yet I listened to them over and over again. Until they got right into my blood.


VADER is clearly a recognizable brand today. Sharp riffs, wild drums, Peter's distinctive and clearly definable vocals, long concert tours—all of this has been perfected. The sound, the packaging, the production, but also the videos and promo. I believe in it all. For me personally, it's a very important thing. Probably the most important thing. This year, too, it's a tsunami, an incredible blast. The new songs have that old-school feeling, pressure, energy (those who remember will surely confirm this). Sure, critics could reproach the band for not changing, for not coming up with anything new? But does anyone even want that? I certainly don't. I'm glad that even in today's strange world, I have at least some certainty. And so, just like more than thirty years ago, I eagerly lock myself in my room and let the new EP "Humanihility" work its magic on me. I still feel a tremor in my gut, looking forward to hearing the new song. I nod my head contentedly, smile like a fallen priest, pound my fist on the table, want to tear down the nearest wall. It's still there, I whisper into the darkness. My only regret is that there aren't more songs. Hopefully we'll get some soon. I think the video for the new song "Unbending" clearly captures what I love so much about this band. They're always killer live, and they always get my blood pumping when I listen to them on my headphones. A lot of new music comes out every month. Some of it is very good, but VADER is one of a kind. Once again, they wiped me off the face of the earth and dragged me straight to hell. I am satisfied in every way. I know that today's music is different, more technical, more complex, but also artificial. I need roughly chopped meat, and these Polish maniacs still know how to do it perfectly. A death thrash metal attack that will destroy you with great force! You will burn in flames!


Humanihility Tracklist:
1. Genocide Designed
2. Rampage
3. Unbending (Mystic Festival Anthem 2025)

band:
Peter - Guitars, Vocals, Lyrics (track 1, 2), Songwriting (track 2)
Mauser - Guitars, Songwriting (track 1)
Spider - Guitars, Songwriting (track 3)
Hal - Bass
Michał Andrzejczyk - Drums


Recenze/review - GOATH - IV: Silencing the Prophets of Deceit (2025)


GOATH - IV: Silencing the Prophets of Deceit
CD 2025, Ván Records, Chaos Records

for english please scroll down

Krev na oltáři je ještě čerstvá. Do zdí je otisknut nářek nevinných. Postavy v kápích, stojící ve stínu, se usmívají. Všichni moc dobře vědí, že už stačí jenom několik obětí a přijde. Bestie z dávných časů, pradávná síla, negace všeho dobrého. Absolutní zlo, hnis a špína. Tajemný obřad pro vyvolávání temných sil byl opět zahájen. Němečtí maniaci GOATH vydávají letos svoje čtvrté dlouhohrající album, které opět smrdí sírou.

Je po okraj narvané rouháním, blasfemií, misantropií. Jako bych se díval na padlého kněze s falešným úsměvem. Jeho rozeklaný jazyk lže. Postupně mění svojí tvář, stává se zrůdou, toužící po čerstvém mase. Bestie se znovu probudila a řve hodně nahlas. Ke vší té bolesti, strachu a utrpení nám jako nějaký děsivý soundtrack hraje nové album "IV: Silencing the Prophets of Deceit". Je jasným důkazem toho, že pravé peklo opravdu existuje. 


I letos se jedná o pravověrný black death metal, nasáklý zkaženou krví. Ve stylu třeba takových POSSESSED, VITAL REMAINS, ACHERON, MAYHEM, IMPALED NAZARENE, PROFANATICA, BELPHEGOR, DEICIDE, MARDUK, BEHERIT, BLASPHEMY. Bafomet znovu sedí na svém trůnu a usmívá se. Není divu, hraje se zde hlavně pro něj, pro prokleté, pro všechny, kteří moc dobře vědí, že bůh je dávno mrtvý. Zbylo už jen utrpení a nenávist. Skladby jsou napsány velmi uvěřitelným, autentickým způsobem. Pokaždé, když zhasnu všechna světla a tuhle nahrávku si pustím, tak si opravdu přijdu jako na nějaké zvrácené mši. Ostré riffy se mi zadírají do mozku, dostávají je postupně pod kůži i do podvědomí. Kývám se spokojeně do rytmu a dávno nejsem v současném podivném světě. Vydal jsem se na dlouhý výlet bez konce. Do záhrobí, do podsvětí, do říše temnoty a zla. Líbí se mi zvuk, obal, celková produkce. K provedení nemám žádných připomínek. Užívám si mrtvolné, morbidní melodie, odříkávám texty jako nějakou obrácenou modlitbu. Tohle je muzika pro všechny staré tmáře, pro fanoušky, kteří vyrůstali na black a death metalu v devadesátých letech minulého století. Budete ukřižováni hlavou dolů, budou vám vytaženy všechny vnitřnosti z těla a zemřete jako stovky dalších, obětovaných při zrůdných rituálech. Neexistuje už žádné světlo. Jenom tma a tohle album, po okraj narvané hnilobou, špínou, vztekem a misantropií. GOATH opět jasně a zřetelně potvrzují svoji pozici v podsvětí. Pro mě osobně se jedná o vynikající záležitost, kterou doporučím všem, kteří mají tenhle styl rádi. Krev na oltáři je ještě čerstvá. Do zdí je otisknut nářek nevinných. Postavy v kápích, stojící ve stínu, se usmívají. Všichni moc dobře vědí, že už stačí jenom několik obětí a přijde. Bestie z dávných časů, pradávná síla, negace všeho dobrého. Absolutní zlo, hnis a špína. Blasfemií a zkaženou krví nasáklý black death metal, u kterého se vám objeví stigmata! Ohně hoří jasným plamenem a oltář je připraven!

Asphyx says:

The blood on the altar is still fresh. The walls are imprinted with the cries of the innocent. Figures in hoods, standing in the shadows, smile. They all know very well that only a few more sacrifices are needed and it will come. The beast from ancient times, an ancient force, the negation of all that is good. Absolute evil, pus, and filth. The mysterious ritual for summoning dark forces has begun again. German maniacs GOATH are releasing their fourth full-length album this year, which once again reeks of sulfur.

It is filled to the brim with blasphemy, profanity, and misanthropy. It's as if I'm looking at a fallen priest with a fake smile. His forked tongue lies. He gradually changes his face, becoming a monster craving fresh flesh. The beast has awakened again and is roaring loudly. To all the pain, fear, and suffering, the new album "IV: Silencing the Prophets of Deceit" plays like a terrifying soundtrack. It is clear proof that true hell really exists. 


This year, it's once again orthodox black death metal, steeped in corrupt blood. In the style of bands such as POSSESSED, VITAL REMAINS, ACHERON, MAYHEM, IMPALED NAZARENE, PROFANATICA, BELPHEGOR, DEICIDE, MARDUK, BEHERIT, and BLASPHEMY. Baphomet sits on his throne again and smiles. No wonder, because this music is mainly played for him, for the damned, for all those who know very well that God is long dead. All that remains is suffering and hatred. The songs are written in a very credible, authentic way. Every time I turn off all the lights and play this recording, I really feel like I'm at some kind of perverted mass. The sharp riffs dig into my brain, gradually getting under my skin and into my subconscious. I nod contentedly to the rhythm and am no longer in the strange world of today. I have embarked on a long journey with no end. To the afterlife, to the underworld, to the realm of darkness and evil. I like the sound, the cover, the overall production. I have no complaints about the performance. I enjoy the deathly, morbid melodies, reciting the lyrics like some kind of inverted prayer. This is music for all old darkies, for fans who grew up on black and death metal in the 1990s. You will be crucified upside down, your insides will be ripped out of your body, and you will die like hundreds of others sacrificed in monstrous rituals. There is no light anymore. Only darkness and this album, filled to the brim with rot, filth, rage, and misanthropy. GOATH once again clearly and distinctly confirm their position in the underworld. For me personally, this is an excellent piece of work that I recommend to anyone who likes this style. The blood on the altar is still fresh. The lamentations of the innocent are imprinted on the walls. Figures in hoods, standing in the shadows, smile. They all know very well that only a few more sacrifices are needed and it will come. The beast of ancient times, an ancient force, the negation of all that is good. Absolute evil, pus, and filth. Black death metal soaked in blasphemy and corrupted blood, which will give you stigmata! The fires burn brightly and the altar is ready!


Recenze/review - GOATH - III: Shaped By The Unlight (2021):

tracklist:
01. Wherever He Takes Me
02. Silencing the Prophets of Deceit
03. Beneath the Scum
04. The Swarm
05. The Rivers Will Be Red
06. Cult of Demise
07. Coitus Eden
08. Dogs Of Heaven
09. Say It with a Knife
10. Bite the Hand
11. Schwefeltaufe

band:
Goathammer – Guitars, Vocals
Serrator – Drums
Victor Elian – Bass



úterý 3. června 2025

Recenze/review - BLOOD EXPECTORATION - Mortality Blast (2025)


BLOOD EXPECTORATION - Mortality Blast
CD 2025, Iron Fortress Records

for english please scroll down

Vrátil si se ze říše zla a stále tě pronásledují temné stíny. Přicházejí každou noc, jako démoni, jako černé svědomí. Umíráš, hniješ zaživa, zabíjíš, zachraňuješ. Vidíš nenávist v jejich tvářích, cítíš pach zkažené krve. Už nikdy se toho nezbavíš, už nikdy nenajdeš klid. Navěky se budeš toulat mezi naším světem a nekonečnou temnotou. Dnes bych pro vás měl jeden death metalový tip z Ukrajiny - BLOOD EXPECTORATION. Jedná se o starou školu v její nejlepší podobě. Valivé rytmy připomínají buldozer. Válka je zase jednou kousek od nás a já nemohu jinak, než vám nové album doporučit.

Je totiž uvěřitelné, autentické, opravdové. Naleznete v něm spoustu zajímavých melodií, surových rytmů i potřebnou chladně temnou atmosféru. Nevím, jestli někdy máte noční můry, ale pokud ano, tak by klidně mohly mít stejnou podobu jako hudba na "Mortality Blast". Pokud jste, stejně jako já, staří metaloví psi a máte rádi v muzice syrovost, tak neváhejte ani chvilku. Dostanete poctivou porci syrového masa.


Texty jsou velmi nihilistické a pojednávají o nenávisti, válce, o lidských selháních. Neexistuje už žádné světlo, ani naděje. Pokud se jedná u hudbu samotnou, tak je volně inspirována takovými legendami, jako jsou JUNGLE ROT, BENEDICTION, OBITUARY, ENTOMBED, SIX FEET UNDER. Činěno je tak ale s vkusem, s vlastními nápady a invencí. Povedl se zvuk i obal, po formální stránce je vše v pořádku, kapela se svým druhým dlouhohrajícím albem prošla poměrně přísným sítem kvality, které kladu na všechny recenzované smečky. Zkrátka a dobře, nejedná se jen o skvěle odvedenou práci, ale kapela umí navíc zaujmout. Mám při poslechu chuť si podupávat nohou do rytmu, přidávat hlasitost a bouchat pěstí do stolu. Vše se valí kupředu jako nějaká lavina z kamení, z kostí a nenávisti. Kolem jednotlivých skladeb se potom vznáší takový ten plesnivý odér, prašivina, patina chcete-li. BLOOD EXPECTORATION na to jdou ostře, nekompromisně a neberou si žádné servítky. Nezapomínají ale ani na melodie, na podmanivou atmosféru. Rád a často jsem se k nahrávce vracel, ihned se zařadila i do mé soukromé diskografie. "Mortality Blast" sice není nijak převratným dílem, které by obrátilo směr hudebních dějin, ale to zde ani není účelem. Novinka je spíše povinností pro všechny, kteří na tomto stylu kdysi vyrůstali a zůstali mu věrní až dodnes. Amen! Vrátil si se ze říše zla a stále tě pronásledují temné stíny. Přicházejí každou noc, jako démoni, jako černé svědomí. Umíráš, hniješ zaživa, zabíjíš, zachraňuješ. Vidíš nenávist v jejich tvářích, cítíš pach zkažené krve. Už nikdy se toho nezbavíš, už nikdy nenajdeš klid. Navěky se budeš toulat mezi naším světem a nekonečnou temnotou. Svět zase jednou hoří v plamenech! Old school death metalový buldozer, po kterém zůstává hluboká krvavá stopa! 

Asphyx says:

You have returned from the evil realm and you are still haunted by dark shadows. They come every night, like demons, like a black conscience. You die, you rot alive, you kill, you save. You see the hatred in their faces, you smell the stench of tainted blood. You'll never get rid of it, you'll never find peace. You will forever wander between our world and the endless darkness. Today I have a death metal tip for you from Ukraine - BLOOD EXPECTORATION. This is old school in its best form. The rolling rhythms are reminiscent of a bulldozer. War is once again just around the corner and I can't but recommend the new album to you.

Because it is believable, authentic, real. You'll find plenty of interesting melodies, raw rhythms and the necessary cold dark atmosphere. I don't know if you ever have nightmares, but if you do, they might as well take the same form as the music on "Mortality Blast". If, like me, you are an old metal dog and like rawness in your music, then don't hesitate a moment. You will get a fair portion of raw meat.


The lyrics are very nihilistic and deal with hatred, war, human failures. There is no light, no hope. As for the music itself, it is loosely inspired by such legends as JUNGLE ROT, BENEDICTION, OBITUARY, ENTOMBED, SIX FEET UNDER. But it is done with taste, with its own ideas and inventiveness. The sound and the cover artwork are fine, formally everything is fine, the band with their second full-length album has passed the rather strict quality sieve I put on all the reviewed packs. In short, this is not only a job well done, but the band also knows how to impress. I find myself wanting to stomp my foot to the beat, turn up the volume and pound my fist on the table while listening. Everything rolls forward like some avalanche of rocks, bones and hate. Then there's this musty odour, dirt, patina if you like, that hovers around each track. BLOOD EXPECTORATION go at it sharply, uncompromisingly and take no bullshit. But they don't forget the melodies, the captivating atmosphere. I returned to the recording often and gladly, and it immediately became a part of my personal discography. "Mortality Blast" is not a groundbreaking work that would turn the course of musical history, but that is not the purpose here. Rather, the novelty is a must for all those who once grew up on this style and have remained faithful to it to this day. Amen! You have returned from the realm of evil and are still haunted by dark shadows. They come every night, like demons, like a black conscience. You die, you rot alive, you kill, you save. You see the hatred in their faces, you smell the stench of tainted blood. You'll never get rid of it, you'll never find peace. You will forever wander between our world and the endless darkness. The world is once again burning in flames! An old school death metal bulldozer that leaves a deep trail of blood!



Tracklist:
1. Intro
2. Disgraceful Bliss
3. Perfect Enemy
4. Mindless Followers
5. Isolated and Mutilated
6. Humanity's Collapse
7. Purgatory
8. Maniacal Passion
9. Hollowborn

band:
Roman Dekhtiar - Guitar/Vocals;
Anton Myasnikov - Drums;
Serhii Medvid - Guitars;
Oleksii Omelchuk - Bass.



Recenze/revivew - SUDDEN DEATH - In Sinner Hate (2025)


SUDDEN DEATH - In Sinner Hate
CD 2025, Time to Kill Records

for english please scroll down

Stržený davem jsi pochodoval stále dál. Násilí, rabování, znásilňování. Hořící auta, plačící ženy, strach, ano, ten hnusný a plazivý strach dosedl na celé město jako nějaký černý mrak. Kněží vyzývali ke zdrženlivosti a teď se jejich těla s vyplazenými jazyky houpají ve větru na lampách. Všechny televizní kanály i internetová studia obsadily postavy v maskách. Chtějí všechno. Peníze, moc i tvůj život. Další změna režimu, další bolest a utrpení. Ne, to není žádný apokalyptický film, ale krutá hnusná realita. Stačí si pustit zprávy a k tomu jako soundtrack nové album italských brutálních death metalistů SUDDEN DEATH.

Tahle smečka působí jako rozzuření psi, kteří utekli ze záhrobí, aby se přišli pomstít za všechny hříchy, které na nich byly spáchány. Klasická americká nasekaná smrtící škola se zde potkává s italskou morbidní elegancí. Výsledkem je album, které rozhodně stojí za pozornost. Pokud máte rádi na svých rukou krev, tak neváhejte ani chvilku.


Již od prvních okamžiků je všem jasné, že největší inspirací pro tyhle maniaky byli slavní řezníci CANNIBAL CORPSE z Buffala, případně moji oblíbení SINISTER. Hodně k tomu přispívá nejen podobná barva hlasu Luise Maggia, ale i jednotlivé valící se motivy usazené ve skladbách jako hnis. Někomu to možná bude vadit, já jsem ale spokojený. V dnešní době se inspiruje každý a koneckonců, nejvíc je stejně vždy důležité, jestli mě baví album poslouchat. V případě "In Sinner Hate" se spokojeně usmívám, jako starý řezník, který ví dávno své. Tady se hraje opravdově, od srdce, s touhou zabíjet hudbou. Povedl se zvuk, obal, celková produkce. Nemám vlastně žádných technických připomínek. Je ale pravdou, že by nahrávce slušela trošku větší živočišnost, špinavost chcete-li. Na albu naleznete spoustu zajímavých momentů. Už jste se někdy dívali do očí někomu, kdo umíral? Nebývají to lehké situace. V tomhle stylu se cení pochmurná atmosféra starých piteven, přesnost a preciznost. Italové tohle všechno umí a přidávají ještě spoustu hnisavých ingrediencí navíc. Ano, vztek, nenávist, taková na nakumulovaná frustrace, kterou mívám pokaždé, když vidím tupý dav pochodující a rabující v ulicích, tohle všechno zde můžete potkat. Abych to na závěr nějak shrnul... Pokud máte tenhle styl rádi, s chutí navštěvujete jatka a na nějakou tu krev nehledíte, potom si narvěte nové album pod tlakem do hlavy, bude se vám rozhodně líbit. Osobně jsem také spokojený. Je to zkrátka moc dobře odvedená řeznická práce. Berte a nebo nechte být. Syrový a zničující brutální death metal, který vytáhne na povrch vaše nejtemnější myšlenky! Tradiční masakr z patologických sálů!

Asphyx says:

Pulled by the crowd, you marched on and on. Violence, looting, rape. Burning cars, crying women, fear, yes, that ugly, creeping fear settled over the whole city like a black cloud. The priests called for restraint and now their bodies, tongues lolled out, swaying in the wind on lampposts. All the TV channels and internet studios are occupied by masked figures. They want it all. Money, power and your life. More regime change, more pain and suffering. No, it's not an apocalyptic movie, but a cruel, ugly reality. Just listen to the news and the new album by Italian brutal death metallers SUDDEN DEATH as a soundtrack.

This pack is like rabid dogs that have escaped from the beyond to come and take revenge for all the sins that have been committed against them. Classic American chopped up death school meets Italian morbid elegance here. The result is an album that is definitely worth your attention. If you like blood on your hands, don't hesitate a moment.


From the very first moments it is clear that the biggest inspiration for these maniacs was the famous butchers CANNIBAL CORPSE from Buffalo, or my favourite SINISTER. A lot contributes to this not only the similar colour of Luis Maggio's voice, but also the individual rolling motifs settled in the songs like pus. Some may be bothered by this, but I'm satisfied. Nowadays, everyone is inspired, and in the end, the most important thing is always whether I enjoy listening to an album anyway. In the case of "In Sinner Hate" I smile contentedly, like an old butcher who knows his stuff. Here it is played truly, from the heart, with a desire to kill with music. The sound, the cover art, the overall production is great. I don't really have any technical comments. It is true, however, that the recording could use a little more animalism, dirtiness if you will. There are a lot of interesting moments on the album. Have you ever looked into the eyes of someone who was dying? It's not an easy situation. The gloomy atmosphere of old morgues, precision and accuracy are appreciated in this style. The Italians do all that and add a lot of extra festering ingredients. Yes, anger, hatred, the kind of pent-up frustration I get every time I see a dumb mob marching and looting in the streets, you can see it all here. To sum it up... If you like this style, enjoy visiting slaughterhouses and don't mind some of the blood, then cram the new album under pressure into your head, you'll definitely like it. Personally, I'm happy too. It's simply a butchers job very well done. Take it or leave it. Raw and devastating brutal death metal that will bring out your darkest thoughts! Traditional carnage from the pathology halls!



Tracklist:
1. In Sinner Hate (Intro) 
2. The Modern Pharisee 
3. Destined to Fall 
4. The World is Hate 
5. Living Corruption 
6. The Beast Awakening 
7. Channelling Misery 
8. The Torture Wheel 
9. Acidic Ways of Parity 
10. Human Death Machine 
11. The Human Demise 

band:
Luis Maggio - Vocals 
Giorgio "Giorgioni" Cifuni - Guitar 
Francesca Mancini - Guitar 
Giuseppe Ciurleo - Bass 
Emanuele Aleo - Drums



TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine