Bretaňské tajemství - Jean-Luc Bannalec
2020, Kalibr
Jel jsem po skoro třech týdnech dovolené do práce a bylo mi tak nějak divně. Volno jsem si užil přesně tak, jak to mám poslední roky nejraději. Dlouhé procházky v lesech, návštěva Jizerek. Vánoční pohoda, klidný Silvestr, ale hlavně spousta knížek. Všichni mě už za ty roky znají a tak jsem měl pod stromečkem doslova žně. O některých knihách jsem již psal, ale Bretaňské tajemství jsem si nechal až na konec dovolené. Vlastně ani nevím proč, záleží na náladě a momentálním rozpoložení. Mám Jeana-Luca Bannaleceho moc rád. Jeho hlavní hrdina je pravým gurmánem a tak jsou jeho detektivky i takovým malým průvodcem po Bretani a jeho restauracích. K tomu pokaždé nějaká ta zapeklitá vražda, děsivý a temný příběh, který mě pokaždé připoutá ke stránkám takovým způsobem, že se nemůžu odtrhnout.
Poslední volný víkend jsem strávil s Bretaňským tajemstvím a neskutečně jsem si jej užil. Děti byly někde s kamarády a tak jsme si manželkou udělali ještě pohodu. Mám nové brýle, které se mi konečně usadily na obličeji a tak jsem hltal slova s lačností hladového čtenáře. Líbí se mi jazyk autora, způsob, jakým píše. Zapomenout nesmím ani na parádní překlad. Neznalý se sice může trošku ztrácet v místopise a některé popisy jídel jsou trošku zdlouhavé, ale na rovinu, tohle jsem přesně ty věci, které se mi na této sérii s komisařem Dupinem, původně z Paříže, líbí. Knihy mají svůj styl, plynou tak nějak v poklidu. Tedy až na to, že v pozadí se odehrála šílená vražda. Tentokrát je zabit badatel, který se zaobíral ve svém díle králem Artušem. Dozvíte se spoustu věcí, poučíte se a ještě budete napnutí jako struna.
Já se do té Bretaně musím někdy podívat, říkám několikrát během víkendu své ženě. Malebná krajina, svérázní lidé. Městečka, zdánlivý klid. Musí to být krásné místo k žití, tak trošku Dupinovi i závidím, protože město ve kterém žiji já, je průmyslové, šedivé a smradlavé. Ještě, že mám bohatou fantazii a les kousek za domem. Znovu jsem četl knihu, u které jsem hodně přemýšlel, neustále řešil, jakým směrem se bude děj ubírat. Přiznám se, že jsem se mockrát netrefil, autor mě dokázal překvapit. Navíc, knížka má takovou zvláštně podmanivou atmosféru, doslova jsem byl součástí děje, procházel jsem se uličkami bretaňských měst, užíval jsem si dobré jídlo, kávu i víno, což je s podivem, protože jsem od přírody zarytý pivař. Jestli bylo účelem rozdrásat moji fantazii, tak se to povedlo. Zločiny jsou zde velmi brutální. Ohavné a dodávají celému případu na ještě větší uvěřitelnosti. Znovu a znovu se ptám. Kde se v lidech bere tolik zla a temnoty?
Moc nemusím pohádky a tak když dcera se ženou usedly k televizi, nasazoval jsem sluchátka a odstřihnut od světa jsem se procházel Bretaní. Navštěvoval jsem stejná místa jako Dupin, byl jsem velmi podobným samorostem, někdy trošku mrzutým, ale v závěru sympatickým. Ptám se stejných lidí, vyšetřuji a pořád mi vrtá hlavou, jak celá knížka dopadne. Výsledek a konec jsou pro mě překvapivé. Sedím zrovna v práci, venku bylo mínus deset a zase jsem šel prázdnými ulicemi. Kolem nemocnice, dolů k řece, do průmyslové části, do továrny. Dovolená skončila a já mám v hlavě pořád tuhle knížku. Nějak se jí nemůžu "zbavit". Mám pocit, že se do mě otiskla. Možná se mi ale jenom nechce do práce.
Minulý týden mě na twitteru chválil nějaký americký literární kritik za mé knižní tipy. Nechápu to, píšu je jenom v češtině. Každopádně mě to hrozně potěšilo, byl jsem hrdý na svoji práci nebo spíše koníčka. Má to smysl, řekl jsem si zase jednou a do žil se mi vlila další dávka energie. Číst knížky je pro mě čím dál tím lepší. Těšívám se na chvilku klidu, je to stejně jako poslech hudby, taková soukromá záležitost. Jean-Luc Bannalec se mi spolu s Dupinem zase dostali do hlavy a zůstanou tam ještě hodně dlouho. Mistr píše velmi elegantně, s noblesou a takovou tou poctivou jiskrou, kterou mívali staří autoři detektivek. Je sice původem Němec, ale o Bretani píše, jakoby v ní vyrůstal. Pokud máte tuhle sérii rádi, bude se vám líbit i novinka. A pokud ne, tak začněte od první knihy. Děkuji vám moc za pozornost a přeji vám dobré světlo na čtení. Moc si vážím vaší odezvy. Mějte se co nejlépe a za týden se budu zase těšit.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sedmý případ pro komisaře Dupina, milovníka tučňáků a kofeinu, rodilého Pařížana za trest přeloženého do Bretaně – na konec světa Bróceliandský les se svými malebnými jezery a zámky je považován za poslední říši víl. Váže se k němu velké množství legend. Která lokalita by se tedy lépe hodila pro dlouho plánovaný a neustále odkládaný podnikový výlet komisaře Dupina a jeho týmu? Ale vražda badatele zabývajícího se postavou krále Artuše udělá komisaři čáru přes rozpočet. Proti své vůli je Dupin jmenován mimořádným vyšetřovatelem extrémně brutálního zločinu, po němž rychle následují další.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
