DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 18. ledna 2023

Rozhovor - CREMATION - Mocná, démonická death metalová lavina!


Rozhovor se švýcarskou death metalovou kapelou - CREMATION.

Odpovídali Serge a Ramon, děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - CREMATION - Where the Blood Flows Down the Mountains (2022):

Ave CREMATION! Zdravím do krásného Švýcarska. Zrovna nedávno jsem si dělal doma o víkendu takovou mapu metalové Evropy a u vaší země jsem si poznamenal - CORONER, HELLHAMMER, CELTIC FROST, MESSIAH a pak jsem přemýšlel o někom „mladším“. Napadli jste mě spolu s REQUIEM jako první! A vaše novinka „Where the Blood Flows Down the Mountains“ je vynikající? Jak album vznikalo a jakým směrem jste se chtěli posunout?

Serge: Ahoj Jakube! Začali jsme psát nové skladby ještě předtím, než začala celá ta pandemie a využili jsme čas během tohoto podivného a někdy posraného období k napsání dalších skladeb a nahrání alba. Tentokrát jsme se snažili o kompaktnější a homogenněji znějící album. Rozhodně jsme se na něm zlepšili ve způsobu tvorby skladeb.

Nová deska je po okraj narvaná opravdovým, agresivním death metalem starého stylu. Přesto je svěží a zajímavá. Máte svůj jasný a zřetelný rukopis, sázíte hodně na atmosféru. Kdo je hlavním autorem hudby a jak nové songy tvoříte? Album neskutečně řeže do živého! Jak se vám to povedlo?

Ramon: Marco (g), Roger (g) a já (d) pracujeme hlavně na nových skladbách. Pro toto album jsme poprvé použili počítač s příslušným programem a procházeli jsme riff po riffu. Čtyři skladby byly hotové, další čtyři jsme vyvíjeli pomocí tohoto systému. Bylo to trochu nezvyklé, ale naštěstí velmi produktivní a kreativní. A taky jsme si prostě dali na čas. Naší potřebou bylo, navzdory technickému pokroku, zachovat náš zvuk a znít co nejreálněji. V první řadě se musí náš zvuk líbit nám samotným, musíme si za ním stát!


U „starých“ kapel se mi vždycky hrozně líbí, jak si hrají se zvukem. U death metalu to platí obzvlášť. Musí vyniknout jednotlivé nástroje, zároveň doslova nesnáším „moderní“ umělý plastový zvuk. „Where the Blood Flows Down the Mountains“ zní surově, old schoolově, temně, chladně. Kdo je podepsán po masteringem a mixem? Kde jste nahrávali?

Serge: Nejsem příznivcem moderního zvuku. Pro mě zní příliš uměle. Spousta kapel používá na svých deskách stejné samply bicích a stejné emulátory zesilovačů, což je jeden z důvodů toho umělého zvuku, jak ho popisuješ. My pořád používáme zesilovače s lampami a reálné bicí. Jediné, co spouštíme, je basový buben, ale to je věc, kterou dnes dělá hodně deathmetalových bubeníků. Jako zvukař pracuju už něco přes dvacet let a nahrál a smíchal jsem všechny naše předchozí desky, kromě té úplně první. Pro tuhle jsme opět nahrávali v naší zkušebně, ale rozhodli jsme se svěřit mix Raphaelu Boveymu (MyRoom Studio) a mastering Ladovi Agabekovovi (Caduseus Studios). Tentokrát šlo o to, abychom náš zvuk přenechali někomu jinému a vnesli do něj nový pohled. Myslím, že je to dobrý mix mezi oldschoolovým a moderním zvukem. S výsledkem, kterého jsme s těmito lidmi dosáhli, jsme velmi spokojeni.

Říká se, že dobrý obal prodává a ten na „Where the Blood Flows Down the Mountains“ je skvělý. Nemůžu si pomoc, ale připadá mi, že je inspirovaný starými katolickými knihami? Co má přesně vyjadřovat a jak souvisí s hudbou?

Ramon: Ve skutečnosti jsi velmi blízko. Původcem je Dante Alighieri, Božská Komedie. Kolem roku 1880 se jí chopil Gustave Dore a vytvořil vlastní verzi. Objevil jsem to náhodou a navrhl jsem to kapele s názvem, všem to dávalo smysl. Vyrostli jsme v katolické víře, ale tu jsme zavrhli. Naše vlast se vyznačuje vysokými, drsnými horami, kde je obzor vidět jen na vrcholcích hor, takže Doreho obrazy jsou velmi blízké naší realitě.


Texty jsou u mnohých death metalových kapel velmi podceňovanou disciplínou. Ono je taky velmi těžké napsat text na muziku, alespoň já si to myslím. Musí sednout do frázování, zároveň být srozumitelný a vyjadřovat nějaké emoce. Kdo je autorem textů pro „Where the Blood Flows Down the Mountains“ a kde pro ně bral inspiraci?

Serge: Moje texty jsou většinou inspirovány naším každodenním životem, tím, co se děje s naším okolím, a také psychologickými aspekty, temnými stránkami lidství. Všechny texty pro naše předchozí desky jsem zatím napsal já, kromě „Plaguelord“ na poslední desce a „Thoughtseize“ na předchozí desce, které napsal náš baskytarista Thomas, který v těchto dvou skladbách také zpívá hlavní vokály. Hlavní témata na "Where the Blood Flows Down the Mountains": "Burning Beneath the Surface" je o lidech, kteří spáchají sebevraždu, a o tom, že většinou to člověk opravdu nečeká. Zasáhne vás to a zůstane vám tolik otázek, proč to udělali. "Digital Dependency" je o naší závislosti na technologiích, zejména na počítačích, chytrých telefonech atd. Uvidíme, jak to půjde s nadcházející energetickou krizí, mohlo by to být vtipné. "Plaguelord" je o moru, jak říká název. Nechtěli jsme napsat skladbu o nedávné pandemii a tak si Thomas, náš basák vybral jako téma mor. Je to taky připomínka všem těm uplakánkům, kteří si stěžují na Covid 19, na omezení a opatření, která se musela přijmout atd. Lidstvo už zažilo mnohem horší věci. Zamyslete se nad tím! "Among the Braindead" vypadá jako skladba o zombících, ale je spíš o úpadku lidí a hlavně naší inteligence. Vždycky mě překvapí, jak dokážeme být někdy hloupí. "Break the Cycle" je o novém začátku, o tom, jak nechat minulost za sebou a dívat se dopředu. "Timebomb" je o tom, že jste pod tlakem a chcete prostě explodovat. "Blooddrill" je o velkých mezinárodních korporacích využívajících zdroje naší planety a o tom, kam až můžeme zajít. Jako metaforu používá krev. Jak dlouho můžeme vrtat do země, než z ní začne téct krev a všichni se v ní začneme topit?


Projíždím si vaši diskografii a zjistil jsem, že je na vás spolehnutí. Nikdy jste nevydali vyloženě slabou desku. Každé album je něčím trošku odlišné, ale zároveň si držíte svůj směr a člověk vás pozná po několika tónech. To je v dnešní době nadprodukce velký dar a schopnost. Jací jsou ale CREMATION jako lidé? Já zastávám názor, že z muziky je cítit chemie mezi muzikanty. Chodíte spolu na pivo, setkáváte se i mimo koncerty? Podle fotek působíte jako parta sympatických chlápků, které bych rád pozval na panáka:)

Ramon: Stejně jako v reálném životě, i v hudbě se člověk vyvíjí a je to proces, který od každého vyžaduje hodně. Udržet kontinuitu je náročné, ale myslím, že se nám podařilo zůstat autentickými. Po třiceti letech se člověk pozná, respektuje a váží si jeden druhého! To nepřestává a to je moc dobře. S námi si rozhodně můžete dát panáka, povídat si o hudbě a prostě si užívat okamžik!

Co CREMATION a koncerty? Hrajete rádi a často? Hrozně rád bych vás viděl někde v klubu! Třeba vy a MESSIAH, to by byl splněný sen!

Serge: Určitě se budeme snažit hrát v budoucnu více koncertů a to i mimo Švýcarsko. Naším cílem pro příští rok je odehrát v průměru alespoň jeden nebo dva koncerty měsíčně. Rádi bychom si znovu zahráli s MESSIAH. Jsou to skvělí kluci, kteří se drží při zemi. Sdíleli jsme s nimi pódium v Luzernu, když měli jeden ze svých reunionových koncertů a byl to skvělý zážitek. Měl jsem to štěstí, že jsem tyhle kluky viděl asi třikrát nebo čtyřikrát, než se rozpadli a jsem moc rád, že se dali zase dohromady.


U nás v Čechách má Švýcarsko velmi dobrý zvuk. Většinou ale přes vaši zemi jenom projíždíme, když jedeme někam k moři nebo na hory. Jaké je to u vás s death metalem, s koncerty, fanoušky? Jaký je švýcarský underground?

Ramon: Bohužel jsme byli v České republice jen jednou a to v Mostě. Náš dojem byl velmi pozitivní! Neviděli jsme toho v zemi moc, ale publikum bylo velmi otevřené a připravené aktivně poslouchat kapely. Ať už jde o underground, nebo o vyšší třídu, tady můžete jít na koncert skutečně každý víkend. Děje se toho hodně, je tu spousta dobrých kapel, které přinášejí kvalitu. Jsou tu velmi dobré kluby a pořadatelé, kteří pracují velmi profesionálně! Celkově vzato, kdo má zájem, má ve Švýcarsku velmi dobré podmínky.


Které kapely ovlivnily CREMATION, když jste začínali? Měli jste nějaké vzory, které jste uctívali? Zavzpomínej pro nás, prosím, jaké byly začátky kapely a proveď nás vaší historií.

Serge: Když jsme začínali, ovlivňoval nás hlavně mix amerického, švédského, holandského a britského death metalu. Poslouchali jsme kapely jako Cannibal Corpse, Deicide, Morbid Angel, Suffocation, Pestilence, Sinister, Gorefest, Dismember, Grave, Entombed, Carcass, Napalm Death, Benediction a Messiah. Později jsme objevili kapely jako Nile, Dying Fetus, Cephalic Carnage, Exhumed, Misery Index a Aborted a mnoho dalších. Také jsme vzhlíželi k místním kapelám, které v té době, kdy jsme začínali, hrály death metal, jako Exhumanator, Malevolence a Damnatory. S Exhumanator jsme poprvé vystoupili v roce 1995 v místním klubu. Druhý koncert už byl mimo oblast našeho domovského města, ve francouzsky mluvící části regionu, kde žijeme. Poté jsme poměrně rychle odehráli další koncerty v různých oblastech. Hraní koncertů po celém Švýcarsku s dalšími undergroundovými kapelami a sdílení pódia s některými většími kapelami, které jsem zmínil na začátku, bylo důležitou součástí našeho vývoje. Dostal jsem se do kontaktu s kapelami z francouzsky mluvící části Švýcarska, kde jsme také nějakou dobu žili. Kontakty s francouzsky a německy mluvícími kapelami nám hodně pomohly najít a odehrát více koncertů.


Když se řekne death metal, tak si každý představí trošku něco jiného. Co znamená pro tebe? Jak tuhle hudbu vnímáš ty, jako autor a co s ní chceš vyjádřit? Je to vztek, temnota, chlad? Jiné emoce?

Ramon: Vyrůstali jsme na death metalu, to nás formovalo. Každý z nás doma poslouchá jiné metalové žánry. Pravděpodobně směs různých emocí, vlivů a impresí je to, co nakonec tvoří naši kapelu. V závislosti na náladě se mohou dostat do popředí i vámi zmíněné emoce. Ale nedokážu ti přesně říct, které to jsou. Dělat hudbu je privilegium, takže do hry vstupují všechny pozitivní emoce. A tak možná vzniká takové album, jako je tohle.

Co chystají CREMATION v nejbližších měsících? Chceš něco vzkázat fanouškům?

Serge: Naše plány na příští měsíce jsou odehrát co nejvíce koncertů na podporu naší nové desky, pít pivo, vypalovat pódia a dobře se bavit. Také bychom mohli začít pracovat na novém materiálu. Našim fanouškům: Poslechněte si novou desku, ale i ty starší! Pokud hrajeme poblíž vašeho města, přijďte se na nás podívat. Podporujte dál undergroundové kapely a užívejte si života!

Děkuji moc za rozhovor, opravdu si vážím tvého času. Udělám teď jednu věc. Pustím si „Where the Blood Flows Down the Mountains“ pořádně nahlas! Je to totiž opravdu skvělé album, které se mi pěkně zadřelo pod kůži. Díky moc i za něj. Přeji mu skvělé prodeje. Ať se vám daří i v soukromí!

Ramon & Serge: Děkujeme Jakube za slova chvály a jsme moc rádi, že ve vás naše album zanechalo stopu! Děkujeme také za to, že jste si našli čas se jím zabývat! Všechno nejlepší tobě i tvé rodině! Mějte se hezky!

úterý 17. ledna 2023

Recenze/review - ABYSMAL LORD - Bestiary of Immortal Hunger (2022)


ABYSMAL LORD - Bestiary of Immortal Hunger
CD 2022, Hells Headbangers Records

for english please scroll down

Shnilá, smradlavá těla, ztrácející se v bahně. Vypoulené oči utopenců. Cesta lemovaná bílými kostrami. Každý si představuje peklo trošku jinak, ale já vím dávno své. Už jsem tu několikrát byl. Probuzen uprostřed noci mě pozvali na další ze svých pradávných obřadů. Cítím v kostech chlad a nebývalou sílu. Poslouchám novinku démonů ABYSMAL LORD a dívám se do tmy.

Jsou kapely, které dokáží vytvořit děsivou a prašivou atmosféru. Američané hrají antikřesťanský, neskutečně uvěřitelný black death metal, který smrdí sírou. Pokud jste byli jako já kdysi dávno prokleti a vaše hudební historie sahá až do devadesátých let minulého století, neváhejte ani chvilku. Hraje se zde pro všechny fanoušky totálního hudebního zla.


Základem je samozřejmě stále "primitivní" načernalý smrtící kov v podobě, v jaké jej hrají kapely typu ARCHGOAT, MORBOSIDAD, GRAVE RITUAL, BLASPHEMY, BEHERIT. Pánové navíc přidávají svoje vlastní rituály pro vyvolávání Satana. Oltář je připraven, svíce hoří jasným plamenem. Odříkáváme zvrácené modlitby, pouštíme si nahrávku stále dokola. Patří sem do podzemí, do dávno opuštěných katakomb již od svého vydání. Má skvělý prašivý zvuk, obsahuje spoustu zvrácených nápadů. Jedná se o extrém, který musí dělat dobře na duši všem zavrženým, pohřbeným za hřbitovní zdí. "Bestiary of Immortal Hunger" jsem si pouštěl nejraději, když byla tma, když bylo město zahalené do nepropustné mlhy. Cítil jsem z hudby neskutečný chlad a absolutní zlo. Viděl jsem protáhlé stíny démonů, tančil jsem na hrobech svých předků. Ležíme navěky v dřevěných rakvích, rozpadáme se v prach. Už nikdy nespatříme světlo. Touláme se záhrobím. Posloucháme jenom muziku, která je nasákla zkaženou krví. A ABYSMAL LORD jsou již dlouhé roky řádnými členy našeho řádu. Smrt má, jak je všeobecně známo, mnoho podob. V podání těchto tmářů je velmi krutá, reálná, uvěřitelná. Nezbývá, než nahrávku doporučit. Shnilá, smradlavá těla, ztrácející se v bahně. Vypoulené oči utopenců. Cesta lemovaná bílými kostrami. Jsem tu správně, v hořícím pekle. A poslouchám "Bestiary of Immortal Hunger". Bestiální, ďábelský black death metalový rituál smrti!


Asphyx says:

Rotten, stinking bodies, lost in the mud. The bulging eyes of drowning men. The road lined with white skeletons. Everyone's idea of hell is a little different, but I know mine. I've been here a few times. Waking up in the middle of the night, they invited me to another of their ancient rites. I feel a chill in my bones and an unprecedented power. I listen to the news of the demons of ABYSMAL LORD and stare into the darkness.

There are some bands that can create an eerie and dusty atmosphere. The Americans play anti-Christian, incredibly believable black death metal that reeks of sulfur. If, like me, you were cursed once upon a time and your musical history goes back to the 1990s, don't hesitate a moment. Playing here for all fans of total musical evil.


The basis is of course still "primitive" blackened death metal in the form in which bands like ARCHGOAT, MORBOSIDAD, GRAVE RITUAL, BLASPHEMY, BEHERIT play it. Moreover, the gentlemen add their own rituals for summoning Satan. The altar is ready, the candle burns brightly. We recite perverse prayers, play the recording over and over. It has belonged here underground, in the long-abandoned catacombs since its release. It's got a great dusty sound, it's got a lot of twisted ideas. It is an extreme that must do good to the soul of all the reprobates buried behind the cemetery wall. My favorite time to play "Bestiary of Immortal Hunger" was when it was dark, when the city was shrouded in an impenetrable fog. The music gave me a feeling of unreal coldness and absolute evil. I saw the elongated shadows of demons dancing on the graves of my ancestors. We lie forever in wooden coffins, crumbling into dust. We will never see the light again. We wander the beyond. We listen only to music that's soaked in corrupted blood. And ABYSMAL LORD have been full members of our order for many years. Death, as is well known, takes many forms. In the performance of these obscurantists it is very cruel, real, believable. There is nothing to do but to recommend the recording. Rotten, stinking bodies, lost in the mud. The bulging eyes of the drowned. The road lined with white skeletons. I'm right here, in a burning hell. And I'm listening to the "Bestiary of Immortal Hunger". A bestial, diabolical black death metal ritual!


about ABYSMAL LORD on DEADLY STORM ZINE:

Recenze/review - ABYSMAL LORD - Exaltation of the Infernal Cabal (2019)


Tracklist:
01. Starvation Mass (ortni)
02. Satanic Return
03. Glowing Baphomet
04. Medo da Morte (yrasor)
05. Bestiary of Immortal Hunger
06. Obscure Grottos of Hell
07. Carcass of the Living God
08. Ultra Expulser (04:13)
09. Antisemen of Ceremonial Pseudochrist (02:51)
10. Towering Leviathan
11. Deny the Paradise



Info - Häxenzijrkell, Můra a Otras v Modré Vopici v Praze - čtvrtek 23. února 2023



Häxenzijrkell, Můra a Otras v Modré Vopici v Praze

čtvrtek 23. února 2023
Modrá Vopice, Praha


HÄXENZIJRKELL (black metal, Německo) - poprvé v ČR



MŮRA (black doom, Praha)


OTRAS (black punk, Slovensko)


Häxenzijrkell

Německé blackmetalové duo Häxenzijrkell se poprvé ukáže v Praze. Vlastně se bude jednat o jejich úplně první koncert v České republice a teprve druhé vystoupení mimo německy mluvící zemi. Häxenzijrkell hrají špinavý back metal, který se primárně drží v pomalejších, úderných tempech a má neuvěřitelně silnou atmosféru. Představte si ten nejryzejší extrakt nejstarších alb Urfaust se silnými riffy a blackmetalovou esencí kapel jako Sortilegia nebo Mare. Už od roku 2016 všechny jejich nahrávky vycházejí u Amor Fati Productions (kteří vydávají kapely jako Nawaharjan, Mylingar a komplet Prava Kollektiv) a kromě dvou řadových alb a EPček mají na kontě také splity s LVTHN a Brånd. A i když jsou jejich nahrávky skvělé, v živém provedení za svitu svíček a s intenzivním zvukem jsou Häxenzijrkell ještě silnější. Můžete se těšit na opravdu hypnotický rituál s atmosférou čarodějnického sabatu.



Můra

Můra se představila svým dvacetiminutovým EP Doom Invocations and Narcotic Rituals, o jehož vydání se postaral americký label Caligari Records. Temný death doom metal této pražské bandy mezi další kapely tohoto UG vydavatele skvěle zapadl, nahrávka začala okamžitě sbírat nadšené ohlasy a rychle se vyprodala. Dokonce i známý webzine CVLT Nation označil Doom Invocations and Narcotic Rituals jako pátou nejlepší death doom nahrávku roku 2021. Ani jinde ale chválou a přirovnáním ke kapelám jako Encoffination, Grave Upheaval nebo Temple Nightside nešetří. A přestože Můra hrála v ČR zatím jen pětkrát, má už za sebou koncerty na Brutal Assaultu, elitním deathmetalovém festivalu Tones of Decay nebo také uhrančivé vystoupení v Soulkostele během loňského Soulbönding Tripu. Kapela v současné době dokončuje materiál na svou řadovou desku, takže je jasné, že ve Vopici kromě již nahraných songů zazní i nová zhouba. Bude se zároveň jednat o první nefestivalový koncert Můry v Praze.



Otras

Slovenští Otras hrají hodně nasranej black punk. Punkové elementy v jejich hudbě však neznačí stupiditu, nýbrž přímočarou agresi. Hodně syrové blackmetalové riffy pohání nakopnutými bicími a doplňují zuřivým řevem. Otras bylo možné v Praze již párkrát vidět, například na turné se spřízněnými Pakosteň, s kterými nedávno vydali split. A kdo je viděl, jistě potvrdí, že umí kopat prdele skoro tak dobře jako Bone Awl. Tentokrát však Otras vystoupí s posilou z prominentní pražské kapely, s kterou od nich lze očekávat ještě větší zběsilost. Schválně si poslechněte jejich letošní EP Cintorín Blues vydané u Stoned to Death Records nebo zmíněný split, ať víte, že si třeba na jejich koncert nachystat zaťaté pěsti.


------------------------------------------------------------------------------------------------------

pondělí 16. ledna 2023

Recenze/review - DEAD VOID - Volatile Forms (2022)


DEAD VOID - Volatile Forms
CD 2022, Me Saco un Ojo Records, Dark Descent Records

for english please scroll down

Stíny tě pronásledovaly již nějaký čas. Bál ses ohlédnout dozadu. Osamocený, uprostřed davu jsi cítil chlad. Jakoby město přikryl černý mrak. Z nebe pršela krev a v kostech ti praskal mráz. Démoni temnoty šeptali svá jedovatá slova a lákali tě na druhou stranu. Vezmi do rukou žiletku a sedni si do studené vody. Rozdrásán, zničen a bez duše se potácíš mezi naším a oním světem již nějakou dobu. Kdy bude konec? Ptáš se stále dokola. Odpověď ale nepřichází. 

Dánští doom death metalisté DEAD VOID ale některé nezodpovězené otázky přetvořili v hudbu. Jedná se o první dlouhohrající album kapely, která jej musela nahrávat na nějakém starém opuštěném hřbitově. Jinak si nedovedu vysvětlit chlad a absolutní tmu, kterou ze skladeb slyším. Konečně jsem nalezl cestu. Do záhrobí, na onen svět.


Hudba DEAD VOID vznikala na stejných pohřebištích, jako tvorba smeček typu INCANTATION, CIANIDE, WINTER, GRAVE MIASMA, ATARAXIE. Novinka má velmi pochmurnou, prašivou atmosféru. Doslova stvořenou pro posluchače, kteří se rádi a často ztrácejí v mlze, toulají se po opuštěných prokletých místech a rádi nasávají smutné a zákeřné nálady. Oceňuji uvěřitelný, čitelný a zároveň plesnivý zvuk. Sestupuji spolu s kapelou do hlubokého sklepa. Tady je někde vchod do jiné, šílené dimenze. Dívám se na svět z jiné perspektivy. Ano, v těchto chvílích vynikne "Volatile Forms" nejlépe. Prosévám mezi prsty prach svých předků, podávám ruku nemrtvým. Kdysi na tom byli jako já. Samotní a opuštění. Konečně jsme našli klid. Díky muzice, díky pradávným rituálům. Dánové hrají od srdce, mrazivě a s velkou energií v riffech. Otevíráme stará těla a nacházíme uvnitř jenom zkažené orgány. Záhadné choroby, zlem nasáklé vnitřnosti. Nedokážu být zavřený doma, musím si nasadit sluchátka a uprostřed noci vyhledat místa, na kterých nahrávka vynikne nejlépe. Skladby zní do noci, v tichých ulicích, nebo daleko za městem, kde ze tmy září oči bestií. Troufám si tvrdit, že se deska povedla po všech stránkách. Je skvěle napsána, má v sobě pradávnou sílu a drive. Hoří černým plamenem. Takhle zní ozvěny ze záhrobí! Death doom metalový nářek nemrtvých!


Asphyx says:

The shadows have been following you for some time. You were afraid to look back. Alone, in the midst of the crowd, you felt cold. It was as if a black cloud covered the city. Blood rained from the sky and chills raced through your bones. The demons of darkness whispered their poisonous words, beckoning you to the other side. Take a razor blade in your hand and sit in the cold water. Torn, destroyed and soulless, you have been staggering between this world and the next for some time. When will the end come? You ask over and over again. But the answer never comes.

But Danish doom death metallers DEAD VOID have turned some unanswered questions into music. This is the first full-length album from a band that had to record it in an old abandoned cemetery. Otherwise, I can't explain the coldness and absolute darkness I hear from the songs. I finally found my way. To the beyond, to the other world.


DEAD VOID's music was created in the same burial grounds as the work of bands like INCANTATION, CIANIDE, WINTER, GRAVE MIASMA, ATARAXIE. The new album has a very gloomy, dusty atmosphere. Literally made for listeners who like and often get lost in the fog, wander around abandoned cursed places and like to soak up sad and insidious moods. I appreciate the believable, legible yet mouldy sound. I descend with the band into the deep basement. Somewhere in here is the entrance to another, crazy dimension. I'm looking at the world from a different perspective. Yes, it's in these moments that "Volatile Forms" stands out best. I sift the dust of my ancestors through my fingers, shake hands with the undead. They were once like me. Alone and abandoned. We've finally found peace. Through music, through ancient rituals. The Danes play from the heart, chilling and with great energy in the riffs. We open old bodies and find only rotten organs inside. Mysterious diseases, evil-soaked entrails. I can't be locked up at home, I have to put on my headphones and in the middle of the night find the places where the record stands out the best. The tracks sound into the night, in quiet streets, or far outside the city, where the eyes of beasts glow from the darkness. I dare to say that the record succeeds in every aspect. It is well written, has an ancient power and drive. It burns with a black flame. This is what echoes from beyond the grave sound like! The death doom metal wail of the undead!


Tracklist:
01. Atrophy
02. Entrails Of Chaos
03. Sadistic Mind
04. The Reptilian Drive
05. Perpetually Circling The Void



Info - HELLFUCK (Pol), BRUTALLY DECEASED (Cz), SEE YOU IN HELL (Cz) - 27. ledna 2023, Plzeň - Divadlo Pod Lampou, 28. ledna 2023, Brno - Kabinet Múz

 



Hellfuck (Pol)

Brutally Deceased (Cz)

See You In Hell (Cz)

27. ledna 2023, Plzeň – Divadlo Pod Lampou
28. ledna 2023, Brno – Kabinet Múz


Čerstvá thrash metalová drtička Hellfuck z Polska se představí poprvé v ČR spolu s Brutally Deceased a See You In Hell. V pátek 27. 1. 2023 v Plzni v divadle Pod Lampou a v sobotu 28. 1. 2023 v Brněnském Kabinetu Múz, kde zahrají navíc No God Rhetoric.

Hellfuck přijedou na konci ledna zahrát své premiérové koncerty do Čech, aby podpořili svojí aktuální desku Diabolic Slaughter, která patří k tomu nejlepšímu, co v rámci stylu za poslední roky v Evropě vyšlo. V Polsku byla vždycky silná metalová scéna a tahle smečka, v které aktuálně hrají členové takových kapel, jako jsou Embrional, Azarath, nebo Squash Bowels to jenom potvrzuje. Nekompromisní smršť kvalitních thrashových riffů, u kterých by i Hanneman zaplesal, podpořena skvělou rytmikou, slibuje thrash metalovou jízdu jako řemen. Žádná další verze veselého thrash metalu pro pubertální skejťáky, ale kurva dobře udělanej Slayer z Polska, který chceš slyšet naživo!

Další kapelou, která se na těchto lednových koncertech představí, jsou See You In Hell z Brna. Kapela, která už přes 20 let drtí poctiví crust/hardcore s temnými texty. O kvalitě SYIH v tomhle stylu nemůže být pochyb, se svojí muzikou objeli celý svět a po x letech se vrací do Plzně. Navíc mají čerstvě nahranou desku, kterou v rámci setu představí, a tak nezbývá než se těšit na nihil crust as fuck!

Brutally Deceased již tradičně po roce přivezou do divadla Pod Lampou poctivý smrtí nasáklý death metal nejvyšší kvality se švédským zvukem. Tentokrát s aktualizovaným playlistem, který kromě klasických skladeb obsahuje novinky, které se objeví na další desce.


Recenze/review - HELLFUCK - Diabolic Slaughter (2022):

INTERVIEW:

ROZHOVOR:

------------------------------------------------------------------------------------------------------

neděle 15. ledna 2023

Recenze/review - HADÍ MORD - Smute​č​ní slavnost (2022)


HADÍ MORD - Smute​č​ní slavnost
CD 2022, Bizarre Leprous Production

for english please scroll down

Občas dostanu kladivem mezi oči, aniž to čekám. Tentokrát se mi to stalo s debutovou deskou moravské kapely HADÍ MORD. Dlouho jsem s recenzí otálel, jsem přeci jen nedůvěřivý a promo materiály mě příliš nepřesvědčily. Kapela zpívá česky a s tím mívám většinou dost velký problém. Jsem na texty, pokud je jim rozumět, dost citlivý. Ve světě navíc existuje poměrně hodně skupin (ACID WITCH, REVOLTING, HEADS FOR THE DEAD), které také skvěle kombinují death metal s filmovou tématikou. 

Jenže to se jedná převážně o horory. HADÍ MORD na to šel přeci jen trošku jinak, originálněji. Tematicky se zaobírá zlatou érou české kinematografie. Ano, šedesátými léty minulého století. Je sice pravdou, že v některých momentech textová stránka trošku skřípe a nezasvěcený posluchač, který filmy nezná, bude hodně tápat, ale vše je zase vykoupeno velmi podmanivou atmosférou. A ta se, jak je všeobecně známo, počítá. Vsuvky, ani úryvky většinou neruší. Naopak, krásně doplňují temnou atmosféru celé desky. 

 

Po hudební stránce se nejedná o nic nového, ani převratného. Zaslechnout lze vlivy od PESTILENCE, DEATH, DISMEMBER, až po MASSACRE, MORGOTH, OBITUARY nebo EDGE OF SANITY, kterým byla ve skladbě Temný den složena pocta v podobě coveru. Skvělý je vokální projev, zpěvy jsou pestré, propracované. Co se týká zvuku, tak tady uříznutý palec nahoru. Je to plesnivina, ale čitelná a zřetelná. Lépe pak vyniknou jednotlivé nuance. Zazní (nebo já ji tam alespoň slyším) i typická moravská melodika (ROOT). Není divu, pánové jsou řádnými členy podsvětí a působí v kapelách jako KANDAR, PIGSTY, FORGOTTEN SILENCE, HIGH PURITY. Po řemeslné stránce je vše v nejlepším pořádku, na to vezměte jed. Mě jde ale u hudby hlavně o emoce, o přenesené nálady, o stopy, které ve mě nahrávky zanechávají. Mám rád prašivý smrtící kov i zmiňované filmy. Byly pro mě zakázaným ovocem a mládeži nevhodné. Možná právě proto pro mě mají chuť něčeho hříšného, co je i mojí součástí. Netuším, jak to budou mít nastavené "běžní" fanoušci, ale za mě osobně se "Smute​č​ní slavnost" opravdu povedla. Má v sobě vše potřebné pro poslech v temném pokoji, nejlépe po shlédnutí jednoho z filmů. HADÍ MORD se mi zadřel po nějakém čase pod kůži. Rád jsem se k jejich debutu vracel. je svým způsobem intelektuální i primitivní zároveň. Útočí na ty nejnižší lidské pudy, ohlodán až na kost. Jak píšu v úvodu, dostal jsem zase jednou kladivem mezi oči. Jsem jednou z obětí pohozenou u cesty. A moje smrt je natočena černobíle. Krvavé filmové death metalové příběhy!


Asphyx says:

Sometimes I get a hammer between the eyes without expecting it. This time it happened to me with the debut album of the Moravian band HADÍ MORD. I delayed the review for a long time, I am after all distrustful and the promo materials didn't convince me much. Moreover, the band sings in Czech and I usually have a big problem with that. I'm quite sensitive to lyrics, if they can be understood. Moreover, there are quite a lot of bands in the world (ACID WITCH, REVOLTING, HEADS FOR THE DEAD) that also combine death metal with movie themes.

It's just that these are mostly horror movies. HADÍ MORD did it a bit differently, more original. Thematically it deals with the golden era of Czech cinema. Yes, the 1960s. It's true that in some moments the lyrics are a bit creaky and the uninitiated listener, who doesn't know the films, will be very confused, but everything is redeemed by a very captivating atmosphere. And that, as is well known, counts. The interludes, even the excerpts, are mostly not distracting. On the contrary, they beautifully complement the dark atmosphere of the whole album.


Musically, it is nothing new or groundbreaking. Influences ranging from PESTILENCE, DEATH, DISMEMBER, to MASSACRE, MORGOTH, OBITUARY or EDGE OF SANITY can be heard, to which a tribute was composed in the form of a cover in the song Dark Day. The vocal performance is great, the vocals are varied and sophisticated. As for the sound, thumbs up here. It's mouldy, but clear and distinct. It makes the individual nuances stand out better. The typical Moravian melodies (ROOT) can be heard (or at least I can hear them). No wonder, the gentlemen are regular members of the underworld and are active in bands like KANDAR, PIGSTY, FORGOTTEN SILENCE, HIGH PURITY. Craft-wise, everything is in the best order, you can be sure. But for me, music is all about emotions, about transferred moods, about the traces that recordings leave in me. I like the dusty death metal and the aforementioned films. They were forbidden fruit for me and unsuitable for young people. Maybe that's why they have a taste of something sinful for me that is also a part of me. I have no idea how "casual" fans will be set up, but for me personally, "Smuteční Slavnost" was a real success. It has everything you need to listen to it in a dark room, preferably after watching one of the movies. HADÍ MORD got under my skin after some time. I enjoyed revisiting their debut. It's intellectual and primitive at the same time, in a way. It attacks the lowest human instincts, gnawing at the bone. As I wrote in the introduction, I got hit between the eyes with a hammer once again. I'm one of the victims dumped by the roadside. And my death is filmed in black and white. Bloody cinematic death metal stories!


Tracklist:
01. Smuteční Slavnost
02. Čest A Sláva
03. Podezření
04. Temný Den
05. Den Sedmý, Osmá Noc
06. Peklo Hoří (Svatá Noc)
07. Adelheid

band:
Babihněv - zpěv
Spititel - kytary
Conan - basa
Kantör - bicí



PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh tří stý osmdesátý šestý - V močálech (nejen) českého doom metalu


Příběh tří stý osmdesátý šestý - V močálech (nejen) českého doom metalu

Seděl jsem v hospodě U Ševců a čekal, až přijde blondýnka. Popíjel jsem pivo a sledoval, jak se stoly plní metalovými triky. Bylo to ale jiné, než obvykle. Příliš džínových vest tu nebylo. Ty už skoro nikdo nenosil. Spíše mikiny s nápisy oblíbenců. Dost často jsem zahlédl PARADISE LOST, MY DYING BRIDE  a jeden chlápek, co měl dokonce SATURNUS, kteří v té době měli jen několik demonahrávek. Vůbec nevím, kde k nim přišel a kde se tu vzal. Když něco vykládal u stolu svým kolegům, rozhodně nemluvil typickou kdákající plzenštinou. Pil jsem pivko v rohu, jako vždycky. S knihou. Měl jsem rád svůj klid. Tak trošku jsem se, v rámci možností, usadil. Tak už to kluci, co žijí s holkama, co si je chtějí jednou vzít, mají. Konečně je tady. Celý výčep rozzářila. Nenosila totiž vůbec temné metalové oblečení, ale šaty a kabát. Moc ji to slušelo.

Povídáme si a vůbec nevíme, na co vlastně jdeme. Nápisy na plakátu, který jsem objevil na jednom rohu, jsem neznal. Ale měl jsem zrovna období, kdy jsem chtěl objevovat. Pamatuji si, že mě zaujala poměrně neuměle namalovaná vrána nebo havran. Ale asi to tak mělo být. Dnešní retro metalisti by mi za něj utrhali ruce, ale pravdou je, že stál za nic. Názvy kapel se slévaly ve stejných odstínech. Nechápal jsem, jak chtějí někoho nalákat. Copak my, studenti, my si uděláme čas vždycky, ale uvědomme si, že většina metalistů dávno maká někde u ponku. Ale co už, jsem tu se svoji holkou, piju pivo a tak si kapely poslechnu a když to bude stát za nic, tak půjdeme na bar na koleje. Najednou se, jako jeden muž celá metalová hospoda (rozuměj tak třicet kousků zachmuřených tváří) zvedla a šla pod Lampu. My si dali ještě dvě. Já velký a žena malý. Bývalo to zvykem. 

Je ještě poměrně zima. Počátek jara připomíná spíše listopad. Ani jsem netušil, jak se bude sychravé počasí tento večer hodit. Vlezeme dovnitř, poděkujeme, ne my si věci do šatny nedáme. Jdu rovnou k distru. A koupím všechno, u čeho se mi líbí obal. IMMORTALLITY, DECAY, NEMO ANTE MORTEM BEATUS, R.E.T. a kapelu s nejlepším názvem večera - TISÍC LET OD RÁJE.  Něco jsou jen kazety, které vypadají, že je někdo nakopíroval doma. Nevadí mi to, jsem zvyklý na ledacos, i když je fakt, že moje sbírka CD nabírá obřích rozměrů. Ale pásky jedu také hodně. Usadíme se u stolu a dáme si pivo. Jak jinak. Kecáme o škole a pořád nevíme, kdo vlastně dneska bude hrát. Když si to vezmu kolem a kolem, tak život v Plzni měl obrovskou výhodu. Na konci devadesátých let zde hrála velká spousta kapel a bylo stále co objevovat. Už jsem byl daleko od tehdy poměrně skomírajícího thrashe. Já byl hodně deathovej, ale nepohrdl jsem čímkoliv, co mě zaujalo. Je to jednoduchý -  baví vs nebaví. Můj vkus znáte. 

První skupinu si vůbec nepamatuji. Vím jen, že to byl sice doom metal, ale pán se snažil zpívat jako v CANDLEMASS, myslím, že měli i nějakej cover, ale vůbec mu to nešlo. Tahalo mě to za uši, museli jsme na chodbu. Ale místní pupkáči byli spokojení. Tuším, myslím si, že v klubu byla i spousta starých mániček. On totiž ten doom sahá až někam k BLACK SABBATH, k SAINT VITUS, CATHEDRAL. Druzí šli na řadu nějací mladí kluci a asi jsem měl ještě málo piva, protože mi připadali jako děsní uspávači hadů. Zase jsem šel na chodbu a kroutil hlavou, kam jsem to zase vlezl. Nedávno jsem zažil podobný black metal, tam mě zase neskutečně štvali lidi. Byla s nima nuda a tvářili se děsně vážně. A ani jsem si z nich nemohl dělat legraci, protože by mě ušpinili make upem. No, co vám budu povídat, ještě, že jsme vydrželi. A může za to moje blondýnka. Sám už bych si četl někde na koleji nebo klábosil s intoušema na baru. 

DISSOLVING OF PROGIDY. Dnes obrovský pojem, doom metalová modla. Tehdy měli na kontě teprve demo z roku 1993 a "Lamentations of Innocents". Propadl jsem kráse smutku a musel jsem od své milé odvracet tvář, protože mi chvílemi tekly slzy. Síla hudby, chcete-li. Vnímal jsem jednotlivé riffy, vokál, praskaly mi kosti v těle. Často se se ženou dohadujeme o přesném datu, ale to vlastně není vůbec důležité. Všechno sedlo krásně dohromady. Měl jsem po boku blondýnku, která se ke mě tulila. Kývali jsme se do rytmu, jako jedno tělo. Bylo v tom něco živočišného, divokého, syrového. Připomínalo to trouchnivějící listí, které zůstalo po zimě v ulicích. Hlavou se mi míhaly myšlenky, vracely se mi ošklivé noční můry. Musel jsem si dát pivo, musel jsem jít za kapelou a každému osobně poděkovat. Dříve to bývalo dobrým zvykem. Vyběhli jsme ven na vzduch a celou noc se snažili vyjádřit slovy, co jsme zažili. Milovali jsme se až k ránu, jemně, hedvábně, křehce.

Myslím, že to bylo v pátek ráno. Nešel jsem do školy. Místo suchých technických výpočtů jsem rozložil CD a kazety na stůl a začal je postupně přehrávat. Troufám si tvrdit, že tehdejší české doom metalové kapely byly hodně silné. Určitě se neztratily ani mezi těmi světovými. Některé přežily, jiné se ztratily. Musel jsem o nich tak trošku napsat. Podrobný popis ode mě nečekejte. Podobná hudba se poslouchá hlavně srdcem a mám s ní spojenou spoustu vzpomínek. Tenhle pomalý styl mám moc rád. Jako kulisu k praskajícímu ohni, ke knize, ve které se zrovna toulám. Nebo jen jak, na cestu do práce, když je ještě tma a stíny se míhají jako čerti. Vracím se každý podzim i jaro. Mám jej spojený s počasím a také s mojí ženou. Hele, poslouchej, to je skvělý. Křičel jsem do skladeb a ona mi dávala na pusu dlaň, abych nerušil, abych neničil atmosféru, která je u hudby tolik důležitá.

Zrovna vyklízím a třídím všechna CD. Už jich je hodně. A nacházím spoustu pokladů. Asi fakt stárnu. Tohle už dnes moc lidí nepochopí. To není žádný fetiš, ale spousta zážitků. Pokusil jsem se vám jeden sepsat. Znovu jsem se ztrácel v močálech (nejen) českého doomu a neustále dokola opakoval, jak je skvělé být fanouškem, takovým tím obyčejným poctivým. Milujeme hudbu. Každý děláme něco jiného, pracujeme, jsme vysocí, malí, tlustí i hubení. A pak se sejdeme pod pódiem a jsme jeden dav, masa, smečka, která věří a uctívá rifffy, bicí, řev. A teď už se omlouvám, mám před sebou spoustu starých zaprášených dobrot. Lahev piva, knihu, která mě baví. No, řekněte mi, není krásné žít, být stále v tom? 

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 14. ledna 2023

Interview - HELLFUCK - Black thrash metal assault from beyond the grave!


Interview with thrash metal band from Poland - HELLFUCK.

Translated Duzl, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

HELLFUCK - Diabolic Slaughter (2022):
https://www.deadlystormzine.com/2022/09/recenzereview-hellfuck-diabolic.html

Ave HELLFUCK! On September 9, 2022, you released your new album „ Diabolic Slaughter“ with Godz ov War Productions. As the title suggests, it is a ride full of real black, thrash metal. When you left the studio, how did you feel? Please tell us, the fans, something about the new album.

AVE! When we recorded “Diabolic Slaughter” we knew this album sounds exactly how we wanted it to sound like - 100% pure old school Thrash/Speed metal. Plan was to record songs that we all would like to listen to, and we achieved that. We’re really satisfied with the final shape of our debut album.

+You are a band composed of all experienced musicians who play mostly death metal. How did HELLFUCK come into being? I'm guessing a good pub and a lot of beer. Who first came up with the idea to play thrash/black metal?

Lots and lots of beer (haha). It was during one of the parties in our rehearsal space. Our drummer and guitarist came up with a crazy idea to create some thrash metal songs with screamed vocals. More beer drunk, more ideas for old school songs. This is how Hellfuck was founded (haha).


+I'll admit, your news has me on my ass. What I really like about you guys is that you are not only orthodox and real, but you don't forget the cold and dark melodies. Who is the author of the music and how do you compose and create new HELLFUCK songs?

Most of the riffs were written by Marcin (Embrional/Azarath), drums were arranged by Dariusz (FAM/Embrional/Stillborn). Since we all live in different parts of Poland, most of our music is made at our homes. We’re exchanging ideas remotely and when we have a raw version of a song, we meet and work on an arrangement until we feel that this is the final version we all accept.

+What I enjoy about the new album is the sound which is raw and “dusty”. Where did you record the album, mixed and who did the production?

All instruments and vocals were recorded in our drummer’s Panzer Studio. This is also our rehearsal space. Glad to hear you like the sound of the new album. We used our amps that we’re using live so we can recreate guitar sound during concerts. The post-production (mix and mastering) was made by Haldor Grunberg - Satanic Audio

+I was intrigued by the album cover too. If I understand correctly, it's got skulls from a tombstone on it. The cover is simple, a bit mysterious, but it fits the music perfectly. What is this theme supposed to express? And who made it?

Album cover was drawn by Maciej Kamuda, a young and promising Polish artist. We didn’t give him any suggestions, he was given carte blanche to create art influenced by our music. The result exceeded our expectations. It was supposed to be oldschool and evil, and absolutely is (haha).


+In your lyrics you sing about blasphemy, satanism, occultism, antichristianity, death. What are the lyrics on the new album about? What is the main topic and idea of “Diabolic Slaughter”?

You have already answered this question (haha). Our lyrics are about people (real or imaginary) who have done a lot of bad things to our world. We disagree with some aspects of the current situation in our country, and we sing about that.

+I cannot help myself and I have to ask. You play metal style which is strongly against Christianity. You live in Poland which is considered a strong catholic country. Do you have any problems there? Can you be promoted on TV or in the newspapers? How is the life in Italy affected by Christianity?

Although Poland has a very strong metal scene, metal music is not very popular here. You can barely hear/watch it on mainstream radio or TV. Fortunately we have a lot of good gigs, with many good metal bands. Sometimes some groups of people try to impose their will on us and put pressure on cancelling a concert, but we don’t care. Not too much to say about life in Italy, but they have a lot of great metal bands too. (haha)

+HELLFUCK have only been on the scene for a while. How far do you want to go? Big festivals, long tours? Are you just a project or a regular band that will work classically? After all, each of you have a lot of commitments in other bands.

We are a regular band. We’ve already played a couple of shows, and have a few more scheduled for 2023. They will be either club concerts or festivals. Since all of us have regular jobs we mostly play Friday/Saturday shows. There is also an idea of going for a longer tour next year. We will see what the future holds. Even if we are involved in a lot of other bands we want to find some spare time to rehearse and play gigs with Hellfuck.


+Looking back in history, how do you perceive the differences between now and your beginnings (as musicians)? Everything has changed - technology, sound, recording studios, we have the internet, downloading music. How have these changes affected the way the band operates? Have you had to adapt a lot?

All of us have been in the metal music industry for more than 20 years. When we started our first bands as teenagers we only had some second-hand guitars. Nobody could even dream about professional drums or amps. We didn’t know how to play metal, but we had a passion to do it. Today, after so many years our hairs are turning grey here and there, but the passion remains. Obviously nowdays we have families and jobs, but we still try to find some spare time and meet in our rehearsal room to play together. We’re not afraid of new technologies, we're adopting them. Each one of us have their own mini studio at home, where we can record our riffs and ideas and easily send them to other band members.

+I follow your Facebook and I am informed about your concerts and I know that next year in January you will play in Czech Republic. What can fans look forward to? Where exactly will the concerts be?

Yes, we’re going to play two shows in Pilsen and Brno on the 27th and 28th of January. We’re going to play whole “Diabolic Slaughter” album so fans can expect some oldschool speed/thrash carnage! We have also one show scheduled for September - United in Brutality festival in Srbská Kamenice. We’re excited and looking forward to playing for Czech fans. We’ve been visiting this country quite often since they have a huge metal community with good bands and fantastic festivals. We are at home there!


+I feel that extreme styles are very popular in Poland. Especially death and black metal bands there are amazing! I receive a lot of new albums for reviews, I do many interviews and I feel that your scene is very strong. But that is my point of view of a person who does not live in Poland. How do you feel about that? What about concerts, promoters, clubs, shops with extreme metal music?

Polish Death/Black metal scene is very strong. We do have a lot of concerts, a few big festivals (like Mystic Festival) and small festivals (like Injure Grind Attack). There is definitely a shortage of venues where you can play metal concerts. As I’ve mentioned earlier metal music is not very popular in Poland in general, so club owners prefer to run disco or hip hop concerts rather than a metal gig - obviously from a financial point of view. There some stationary stores with extreme music (i.e. Metal Shop in Cracow), and quite a few webshops.

+Thank you so much for the interview and I wish your album great selling, your concerts to be sold out. I am looking forward to see you at some concert. I wish you also luck in your personal life. Let the force guide you! HELLFUCK FOREVER!

Thank you very much for your support. Keep supporting extreme metal. You’re doing a great job! Hope to see you at some concert. “Peace is a lie. There is only Passion…” (haha). Until next time!


Rozhovor - HELLFUCK - Black thrash metalový útok ze záhrobí!


Rozhovor s thrash metalovou skupinou z Polska - HELLFUCK.

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

HELLFUCK - Diabolic Slaughter (2022):

Ave HELLFUCK! 9. září 2022 vám vyšlo u Godz ov War Productions vaše nové album „Diabolic Slaughter“. Jak už sám název napovídá, jedná se o smršť poctivého blacku, thrashe metalu. Když jste šli ze studia, jaké jste měli pocity? Představ prosím fanouškům trošku nové album.

AVE! Když jsme nahrávali "Diabolic Slaughter", věděli jsme, že tohle album zní přesně tak, jak jsme chtěli, aby znělo - 100% čistý old school thrash/speed metal. Plánem bylo nahrát skladby, které bychom všichni rádi poslouchali a to se nám podařilo. S výslednou podobou našeho debutového alba jsme opravdu spokojeni.

Jste kapela, složená ze samých zkušených muzikantů, kteří hrají převážně death metal. Jak vlastně vznikli HELLFUCK? Tipuji si nějakou dobrou hospodu a spoustu piva. Kdo přišel jako první s nápadem hrát thrash/black metal?

Hodně a hodně piva (haha). Bylo to během jednoho z večírků v naší zkušebně. Náš bubeník a kytarista přišli s bláznivým nápadem vytvořit nějaké thrashmetalové skladby s vyřvanými vokály. Víc vypitého piva, víc nápadů na oldschoolové songy. Tak vznikl HELLFUCK (haha).


Přiznám se, že mě vaše novinka posadila na zadek. Mně se na vás hrozně líbí, že jste nejen ortodoxní a opravdoví, ale nezapomínáte ani na studené a temné melodie. Kdo je autorem hudby a jak skládají a tvoří nové skladby HELLFUCK?

Většinu riffů napsal Marcin (Embrional/Azarath), bicí aranžoval Dariusz (FAM/Embrional/Stillborn). Protože každý z nás žije v jiné části Polska, většina naší hudby vzniká u nás doma. Nápady si vyměňujeme na dálku, a když máme k dispozici syrovou verzi skladby, scházíme se a pracujeme na aranžmá, dokud nemáme pocit, že je to finální verze, kterou všichni akceptujeme.

Na novince mě zaujal opravdu hodně syrový a „prašivý“ zvuk. Kde jste desku nahrávali, mixovali, kdo je podepsán pod produkcí?

Všechny nástroje a vokály byly nahrány ve studiu Panzer našeho bubeníka. To je také naše zkušebna. Jsem rád, že se ti zvuk nového alba líbí. Použili jsme naše zesilovače, které používáme naživo, abychom mohli napodobit zvuk kytar během koncertů. O postprodukci (mix a mastering) se postaral Haldor Grunberg - Satanic Audio.

Zaujal mě i obal desky. Jestli to dobře chápu, tak jsou na něm lebky z nějakého náhrobku. Cover je jednoduchý, trošku tajemný, ale perfektně se hodí k hudbě. Co má tento námět vyjadřovat? A kdo jej vytvořil?

Obal alba nakreslil Maciej Kamuda, mladý a nadějný polský umělec. Nedávali jsme mu žádné podněty, dostal jen volnou ruku k tomu, aby vytvořil dílo ovlivněné naší hudbou. Výsledek předčil naše očekávání. Mělo to být oldschoolové a ďábelské, a naprosto to tak je (haha).


Jako kapela se ve svých textech zaobíráte satanismem, okultismem, antikřesťanstvím, smrtí. O čem jsou na nové nahrávce? Jaké je hlavní téma a myšlenka „Diabolic Slaughter“?

Na tuto otázku jsme již odpověděli (haha). Naše texty jsou o lidech (skutečných nebo smyšlených), kteří našemu světu způsobili spoustu špatných věcí. Nesouhlasíme s některými aspekty současné situace v naší zemi a zpíváme o tom.

Nedá mi to a musím se zeptat. Hrajete metalový styl, který se silně vyhrazuje proti křesťanství. Žijete v Polsku, které je považováno za silně katolickou zemi. Nemáte s tím nějaké problémy? Dostanete prostor třeba v televizi, v novinách? Jak je vůbec život ve vaší zemi ovlivněn křesťanstvím?

Ačkoli je v Polsku velmi silná metalová scéna, metalová hudba zde není příliš populární. V mainstreamových rádiích nebo televizi ji téměř neslyšíte. Naštěstí máme spoustu dobrých koncertů, na kterých vystupuje mnoho skvělých metalových kapel. Občas se nám některé skupiny lidí snaží vnutit svou vůli a vyvíjejí nátlak na zrušení koncertu, ale nám je to jedno. 

HELLFUCK jsou na scéně teprve chvíli. Kam až se chcete posunout? Na velké festivaly, na dlouhé turné? Jste jenom projektem nebo regulérní kapelou, která bude klasicky fungovat? Přeci jen, každý z vás má spoustu závazků i v jiných skupinách.

Jsme regulérní kapela. Už jsme odehráli několik koncertů a několik dalších máme naplánovaných na rok 2023. Budou to buď klubové koncerty, nebo festivaly. Protože všichni máme stálé zaměstnání, hrajeme většinou páteční/sobotní koncerty. Existuje také myšlenka, že bychom příští rok vyrazili na delší turné. Uvidíme, co přinese budoucnost. I když jsme zapojeni do spousty dalších kapel, chceme si najít nějaký volný čas na zkoušení a hraní koncertů s Hellfuck.


Když se podíváme do historie, jak vnímáte rozdíly mezi současností a vašimi začátky (jako muzikanti)? Změnilo se všechno – technologie, zvuk, nahrávací studia, máme internet, stahování hudby. Jak se tyto změny promítly do fungování kapely? Museli jste se hodně přizpůsobit?

Všichni se v metalovém hudebním průmyslu pohybujeme více než 20 let. Když jsme jako teenageři zakládali naše první kapely, měli jsme jen kytary z druhé ruky. O profesionálních bicích nebo zesilovačích se nikomu ani nesnilo. Neuměli jsme hrát metal, ale měli jsme pro to vášeň. Dnes, po tolika letech, nám tu a tam šediví vlasy, ale vášeň zůstává. Samozřejmě dnes máme rodiny a práci, ale pořád se snažíme najít si nějaký volný čas a scházet se v naší zkušebně, abychom si společně zahráli. Nebojíme se nových technologií, osvojujeme si je. Každý z nás má doma vlastní ministudio, kde můžeme nahrávat své riffy a nápady a snadno je posílat ostatním členům kapely.

Sleduji váš facebook a jsem informován o vašich koncertech a vím, že příští rok v lednu zahrajte i u nás v Čechách. Na co se můžou fanoušci těšit? Kde přesně koncerty budou?

Ano, 27. a 28. ledna odehrajeme dva koncerty v Plzni a Brně. Budeme hrát celé album "Diabolic Slaughter", takže fanoušci mohou očekávat oldschoolový speed/thrash masakr! Jeden koncert máme naplánovaný i na září - festival United in Brutality v Srbské Kamenici. Jsme nadšení a těšíme se, až si zahrajeme pro české fanoušky. Tuto zemi navštěvujeme poměrně často, protože mají obrovskou metalovou komunitu s dobrými kapelami a fantastickými festivaly. Jsme tam jako doma!


Mám poslední dobou pocit, že co se týká extrémních stylů, tak to u vás v Polsku opravdu žije. Obzvlášť death a black metalové kapely jsou skvělé! Chodí mi na recenzi nové desky, dělám rozhovory a mám pocit, že je vaše scéna velmi silná. To je ale můj pohled člověka, který žije mimo Polsko. Jaký je váš názor? Co třeba koncerty, promotéři, kluby, obchody s extrémní metalovou hudbou?

Polská death/black metalová scéna je velmi silná. Máme hodně koncertů, několik velkých festivalů (např. Mystic Festival) a malých festivalů (např. Injure Grind Attack). Rozhodně je dostatek míst, kde se dají odehrát metalové koncerty. Jak už jsem zmínil, metalová hudba není v Polsku obecně příliš populární, takže majitelé klubů raději provozují diskotéky nebo hiphopové koncerty než metalové akce - samozřejmě z finančního hlediska. Existuje několik kamenných obchodů s extrémní hudbou (např. Metal Shop v Krakově) a poměrně dost internetových obchodů.

Děkuji moc za rozhovor a přeji nejen novému albu skvělou prodejnost. Ať jsou vaše koncerty vyprodané. Budu se na některém z nich moc těšit. Přeji vám vše dobré i v osobních životech. Ať vás provází síla! HELLFUCK FOREVER!

Díky za podporu. Podporujte extrémní metal i nadále. Děláte skvělou práci! Doufám, že se uvidíme na nějakém koncertě. "Mír je lež. Existuje jen vášeň..." (haha)!

TWITTER