DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemconcert. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemconcert. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 20. února 2022

Report, photos - HYPNOS, FLESHLESS, PIKODEATH - Death Metal Forever Tour 2022 - Teplice, club HVJEZDA - 19. 2. 2022


Author of photos - Jakub Asphyx.


Když je vám tolik jako mě, tak máte v podstatě dvě možnosti. Buď se z vás postupně stanou starý zakyslý dědci, kteří nadávají na všechno kolem a nebo si budete i přes nelehké věci, které střední věk přináší (mládí v prdeli, do důchodu daleko), život užívat a dívat se na svět z té lepší stránky. Mám skvělou ženu i děti, dobrou práci, přesto mám občas pocit, že mi něco chybí. Začnu se ošívat a moje toulavé nohy o sobě dávají vědět. V Teplicích mám kamaráda Bohouše a to bych nebyl já, abych návštěvu nespojil s nějakým dobrým koncertem. 

Už dlouhé roky mám raději komornější záležitosti. Pár kapel, jen fanoušci, kteří opravdu jdou na muziku. Nezbývalo než vstát brzy, sednout na vlak a vydat se na dlouhou cestu z Plzně. S novým albem Voivod na uších (Recenze/review - VOIVOD - Synchro Anarchy (2022)), s povídkami od pana Kinga na očích. Tak jedu k vám na sever, death metalový ambasador na výletě. Přemýšlím o tom, jak bylo moje metalové srdce ukováno kdysi na konci osmdesátých let. Příliš se toho u mě v tomto směru nezměnilo. Pořád se snažím bojovat proti většinové představě o zachmuřených metalistech trávících celý svůj život v temnotě.


Naopak přátelé. Ze všeobjímajících sítí se může zdát, že je mezi námi (stejně jako mezi všemi) spousta žluče, ale nenechte se mýlit. Úsměvy, pohoda, klídek, relax a spousta skvělých lidí, to jsou pro mě pořád ty největší důvody, proč na koncerty jezdím. Vymlátím si palici, vypiju nějaké to pivo, pak se z toho půl týdne léčím, ale moje mysl je čistá jako hladina horského jezera. Voivod dohráli, kapitola je dočtena. Je čas vystupovat. Teplice jsou z v některých částech fakt hezké město, v jiných ale smrdí jak kůže prašivého psa. Asi jako všude. Je to v závěru o lidech.



Je o mě velmi dobře postaráno. U Bohoušovců je fajn, díky moc! Kecáme o starých i nových časech. Pryč z nostalgie, vzpomínky jsou hezké, ale jako správný čtenář sci-fi se dívám raději dopředu. Usmívám se, užívám si nové technologie, ano, tlemím se, protože jsem vše zvládl a jsem tu. Jdeme do hospody, skvěle pokecáme, jak to jen my umíme. Budiž pochváleny podobné chvíle, o tomhle je život přátelé. Doporučuji všem, kteří raději leští obrazovky, než aby vyrazili do špinavých ulic. Odložte internet a jděte ven, fakt, je to skvělý:))). 



Klub HVJEZDA mě přesunul po časové ose zpět do mého mládí. V podobných klubech a hospodách se kdysi utvářel můj pohled na svět. Díváme na na sebe zase přes sklenice půllitrů a těšíme se na metal. Přijel jsem na HYPNOS a FLESHLESS. Tak tedy hurá na to. Zase jsem stál dole pod pódiem a neskutečně se těšil, až se mi do uší zaříznou první riffy. Určitě znáte ten krásný pocit očekávání. Pořád je vše ve mě a nedá se to přenést ani popsat. Možná napětí, chvění, těšení. Pojďme do plnejch, metal bude!

PIKODEATH - o rozcvičku se postarala kapela, kterou jsem už párkrát tady na severu viděl. Jsou na scéně tuším skoro 25 let a bylo to znát. Death a brutal metal, thrash, ale i grind. Zajímavá směs s třeskavým účinkem, říkal jsem si po několika skladbách. Kapela se toho nebála, vařila co to šlo, ale uměla se poprat i s melodiemi. Vystoupení bylo divoké, šílené, ale zároveň propracované a hlavně dobře zahrané. Extrémní metal s devastujícím účinkem!




FLESHLESS - s novým bubeníkem bylo na veteránech vidět, že mají hroznou chuť nás roztrhat na kusy. Death metal, grind, ale hlavně pořádná porce nadšení. Jednou jsem viděl krásný horor o člověku, který házel své nepřátele do obrovské drtičky na kosti. FLESHLESS na mě působili hodně podobně. Pánové jsou už dlouhé roky ve velmi dobré formě a znovu ji v Teplicích potvrdili. Stejně, mě se na starých pardálech nejvíc líbí to, že jsou opravdoví, na nic si nehrají. Bylo to mocné, masivní, nasypané jako sůl do čerstvé rány. Masakr!





HYPNOS - když jsem v nejhlubším a nejpřísnějším lock downu jezdil z práce a v prázdných ulicích Plzně se vznášel strach, poslouchal jsem velmi často album "The Blackcrow". Ten zvláštní pocit smíchaný z temnoty, chladu a tajemna se mi vrátil i při koncertu této legendy. Znám skladby nazpaměť, jsem starý věrný fanoušek a celý set jsem si neskutečně užil. Netřeba se bavit o provedení, pánové zvládají své černé řemeslo s elegancí i zručností starých mistrů. Mě se ale nejvíc líbila energie, která ke mě z pódia proudila. Jako bych měl do hlavy zatlučený obrovský trychtýř se smrtícím koktejlem uvnitř. Byl jsem mimo, v jiné, mrazivé dimenzi. Perfektní, dokonalé a zároveň divoké a živočišné vystoupení. Magický death metalový rituál!









V klubu se mi moc líbilo. Chutné pivo, pohoda, klídek. Vypíchnout musím i velmi dobrý zvuk. Kapely bylo vyloženě radost poslouchat. Přišlo opravdu hodně lidí. Netipnu si množství, ale pod pódiem bylo náležitě živo. 

Musím opět poděkovat jak organizátorům, tak všem, kdo se za mnou stavili, pokecali a třeba i pochválili moji mravenčí práci, kterou se snažím pro ten náš underground odvádět. Víte, jsou to právě podobné drobnosti, které mě vždy nakopnou do dalších dní. Díky moc přátelé, opravdu od srdce si toho vážím!

Postupně mi dochází, že už mi není dvacet. Únava ale není na pořadu dne. Když už jsem se vydal na tak dlouhou cestu, chci si to užít. Pivo. Pokec a zase úsměvy. Jak stárneme, tak si nemusíme nic dokazovat. Koncerty bývají většinou pohodovým setkáním osobností, které mají rádi muziku, ševel klubů, trika vyskládaná a vyvěšená v rohu, LP a CD, holky, který jsou pořád krásný. Je to náš svět a jsem v něm hrozně rád. V žádném jiném prostředí jsem nepotkal tolik milých a vstřícných lidí. Jasně, neplatí to o všech, ale jak říká jeden můj kamarád, na metalu pořád potkáš víc těch skvělejch kousků, než zmrdů. Pevně věřím, že tomu tak bude i nadále. Ale teď jsem už fakt unavenej, jakobych zestárl o deset let. Jde se spát.

To se vám to odpočívá, když můžete, co? Mě čeká ještě půl neděle na cestách. Studený vlak, tentokrát noví SAXON na uších, ale pořád Stephen King. Dívám se z okna a sleduji, jak se rozkousaná krajina severu pomalu mění v krásné lesy a chmelnice Žatecka. Asi chvilku usnu, protože se mi začne v hlavě přehrávat celý včerejšek. Vzpomínám na hlášky a je mi i přes únavu tak nějak děsně fajn. Vím, že mě bolí záda, koleno a spal bych až bych brečel, ale to jsou drobnosti. 

Doma mě vítají a musím vyprávět. "Hele, ty tam na ty koncerty stejně jezdíš hlavně čerpat energii, co?". Má skvělá žena má pravdu. Jako vždycky. Vždyť mě dobře zná. Jdu udělat fotky, sepsat pár řádek a jsem hrozně rád, že jsem nezahořkl, že se dívám na svět pozitivně. Buďte dobří! Poslouchejte metal a choďte na koncerty! Tam je totiž svět ještě v pořádku. Děkuji za pozornost. 

Author of photos - Jakub Asphyx.


about HYPNOS on DEADLY STORM ZINE:










about FLESHLESS on DEADLY STORM ZINE:






---------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 3. února 2022

Report, photos - CATASTROFY, EXORCIZPHOBIA, LAID TO WASTE, DEVIANCE - club Underdogs, Prague - 5. 2. 2022



Author of photos and videos - Jakub Asphyx.


Milý Michale Kafe (alias Kakao),
předem mého dopisu bych ti chtěl poděkovat. Byl jsem v Praze na tý tvý akci. Vaří v hospodách dobře. Počasí bylo zimní a pana prezidenta jsem neviděl. Ale máte víc vousatých dřevorubců, než u nás na chalupě v Jizerkách. Náplavku jsem vynechal, podle seriálů, na který koukají naše babičky, se na ní moooc vraždí a to já se bojím. Inu stověžatá, tam to žije. Taky jsem koukal, že u vás ještě Movember neskončil, kníračů jsem potkal taky požehnaně.


U nás na vsi v Plzni je to jiný. Tedy, co se týká metalu. Moc se tady nehraje. Nebo alespoň ne ten, který mám rád. A tak musím do hlavního města. Přes to vlak nejede. Vlastně, co to pletu, jede, autem mě to nebaví a nemohl bych pít. Bez toho není metal, ale spíš nuda. Mám to takhle nastavený, beru koncerty hlavně jako relax, jako setkání s kámošema. V pracovním procesu i na silnicích Pražáky moc nemusím, ale co se týká hudby, tak se u vás aspoň něco děje. I díky tobě, protože jen nekecáš, ale činíš, odříkáš si, snažíš se. Děláš to srdcem, to já poznám. A fakt si toho vážím. Některý naše zážitky nikdy nezapomenu do smrti smrťoucí (pamatuješ výlet do Ostravy na POSSESSED?). To byla jízda!



Nezbývalo mi v sobotu nic jiného, než vyrazit, už jsem tě i ostatní dlouho neviděl. Cesta je dlouhá a Kafest už jsem jednou, jak dobře víš, navštívil. Ten letní, hlavní, velký. Tohle byl zimní, malý. On si kluk ušatá fakt nedá pokoj, říkám si, pořád se snaží, bojuje s větrnými mlýny. Nedbá na pomluvy tupců (a že se jich poslední roky vyrojilo!) a je pevný jako skála. Je to on. Michal Kafe. Pořadatel tělem i duší. Óóóó, mocný, ani nevíš, jak jsem tě rád viděl! I všechny ostatní. A to považ, na thrash metalu jsem sice vyrůstal, ale dnes se v mém přehrávači ohřívá málokdy. Nevadí, šlo mi hlavně o lidi, o pohodu, o klídek. A to ty kurva umíš, kamaráde!


Ráno jsem vstal a těšil se. Je důležité se mít na co těšit. Člověk by neměl sedět jen doma u mobilu a kroutit hlavou nad jedovatýma kecama hlupců na sociálních sítích. Jo, udělal jsem tu chybu, že jsem tam zase vlezl a rychle utekl pryč (uff!). Do vlaku, s pivem v ruce, jak se na starého metalového mamuta sluší a patří. Rovnou na Smíchov, do hospody U Perónu. Tam bylo moc fajn, přišla totiž samá vybraná společnost a Dáša mezi námi zase zářila. Inu, co dodat, To vám byla nádhera, já se cítil táák dobře. Jako když si uděláte něco oblíbeného k jídlu nebo vychutnáte žejdlík kvalitního ležáku. Všeho bylo vrchovatě a já měl v hlavě i bříšku jako v pokojíčku. Epesní chvilky, které jsem si ihned zakonzervoval na horší časy! Prostě, pilo se mocně, halasilo se, vtipy lítaly vzduchem jako další mutace viru covid. 

Teď se fakt musím omluvit všem profesionálním kritikům, co všechno ví a všemu rozumí. Nejel jsem jen na muziku, jel jsem hlavně za známými, hlavně pokecat a podpořit. Byl jsem víc u piva nebo v družném rozhovoru, než pod pódiem. Spíš jsem fotil, než poslouchal. Tak se omlouvám, jel jsem se bavit (ale co bych se vlastně omlouval, to už mi hrabe? Že mi jako bylo fajn? Proč bych to vlastně dělal?). Určitě jste tam taky byli, tak můžete sepsat svůj pohled. Můj byl tento...

Pohledem starého death metalisty a koncertního mohykána.


DEVIANCE (Brno) - Brizolit a Tatrofka nepřijeli a tak místo nich nastoupili heavy thrashoví Brňáci. O kapele jsem nevěděl vůbec nic, ale když zaznělo několik skladeb a já uslyšel motivy inspirované mojí oblíbenou americkou školou (DEATH ANGEL, HEATHEN, ANTHRAX, METALLICA), zbystřil jsem. Kapela totiž  v dnešní nekonečné záplavě mladých smeček, snažících se zapadnout do nové vlny thrash metalu, přeci jen trošku vyniká. A to se počítá. Mít na to technicky, k tomu skladby různě vrstvit, hrát si s náladami a emocemi (a konečně umět i heavy metal!), to se u nás v česko-moravském rybníčku moc nenosí. Chtělo by to ale trošku doladit angličtinu, že jsem tak smělý. Jinak cajk.




LAID TO WASTE - nahradili UNITED CORPSES. Už jsem je dlouho neviděl. Bylo na čase si užít poctivý thrash metal s heavy metalovými prvky. Na téhle smečce se mi vždy líbil hlavně tlak a energie, které z nich doslova cákají na všechny strany. Žádné kompromisy, jenom nakumulovaný vztek. Jakoby mi někdo znenadání hodil do ruky kus rozžhaveného železa. Tentokrát ukovaného z velmi kvalitní, surové a poctivé metalové oceli. Vystoupení mělo opět drive, sílu, spoustu nahrubo nasekaných melodií. Jedovatý vokál, bicí, u kterých se vám rozskočí lebka. Za moji maličkost dávám opět razítko vysoké kvality. Byla to pořádná řežba!




EXORCIZPHOBIA - jméno téhle skupiny stačí jen vyslovit a člověku se v hlavě vynoří - mosh-pit. Ano, jsou to dříči, kteří si svůj úspěch bezezbytku zaslouží. Bylo to opět energické, divoké, neučesané, přesto dobře zahrané, jedovaté, náležitě syrové. Každý o nich píše jako o kapele z Krkonoš a já mohu s klidem dodat, že kdyby kdysi měli jejich thrash a crossover ve sluchátkách na uších Hanče a Vrbata, ve vánici by určitě nezahynuli. Doběhli by do cíle, dali si pivo, objali své milé a užili si jejich vystoupení jako já. Nevím jak to kluci dělají, jsem přeci jen úplně jiné hudební krevní skupiny, ale opět mě jejich set bavil. Možná stačilo napsat - thrash jak hovado!






CATASTROFY - jsou na světě (rozuměj na Slovensku), kapely, od kterých zní hudba tak nějak samozřejmě, automaticky. Je za tím samozřejmě velká dřina a práce, ale zrovna tahle parta šohajů působí neskutečně přirozeně. Člověk jim všechny ty kurvy, píče, kokoty prostě věří, žere. U jiných by to asi tak nevyznělo, jenže pánové nejen že mají nadhled a dokáží bavit, ale oni ještě navíc umějí hrát. Thrash metal, punkový přístup. Připadal jsem si jako na horské dráze. Podupával jsem si nohou, smál se od ucha k uchu a některé známější songy si i zařval. Byla to sranda, ale i zamyšlení. Myslím, že takhle nějak by to mělo vypadat. CATASTROFY jednoduše přijeli, rozsekali nás valaškama a odešli středem. Super!





Proti zvuku nemám žádných námitek. Hodně ale záleželo, kde člověk stál. Organizace skvělá, jen to pivo mi tam moc nejelo. Bylo plno. Přišlo opravdu hodně lidí. Potkal jsem spoustu kamarádů. Já zase korzoval, přátelé. A bylo mi moc dobře. 







Hele Michale, asi víš, že na koncerty jezdím od 14 let celý život. Doba je dávno jinde. Z metalu je pro někoho kšeft jak prase a každej je chytrej po pár akcích, který uspořádal nebo navštívil. Taky vlastně začínáš, ale děláš to moc dobře. Je z tebe cítit pokora, to se dneska jen tak nevidí. Machýrků je kolem mrtě. Co si budem. Děláš to pro lidi a kapely. Pro metal, ať to zní jakkoliv pateticky. Jsem fakt rád, že jsem vyrazil. Underground nebude už nikdy takový, jako v devadesátkách, ani to nejde. Ale atmosférou, pohodou, přístupem, si se k tomu hodně přiblížil. Kdyby mi něco vadilo, nějaká drobnost, jako třeba hrubší hajzláč na záchodech, tak ti to řeknu osobně, jo? (nedělám si prdel, někteří dnes opravdu tohle u metalu řeší!) Jinak ale bylo vše v nejlepším pořádku. Fakt, znáš mě, jsem ze starý školy, moje slovo platí. Já se nebudu vytahovat, kolik jsem ušetřil (a koho ochcal, vstupenku jsem si řádně koupil, pivo pil). Hovno, utratil jsem všechno, co jsem mohl a ještě něco navíc, abych podpořil. 

Měl jsem sice lístek domů na poslední vlak, ale zakecal jsem se tak mocně, že jsme  skončili v Hells Bells. Bylo to úžasné, rozevláté a všechny jsem vás hrozně rád viděl.

Co dodat? Cesta domů do Plzně, vlak ve tmě, bolavá hlava. Dehydratace, nohy na vodě. Ranní tramvaj v Plzni. Opilci ze stepí v ulicích. Konečně spánek. Podružné věci, které my fotři bereme jako samozřejmost. Vyrážím už jen tam, kde je mi dobře. Asi jako každej. A to pak nejsem línej se bavit i opít. O to jde především, kamaráde. Měl jsem a mám na hubě pořád rohlík od smíchu jako prase. Bavili jsme se o tom mnohokrát, pamatuješ? Opět se ti povedlo rozjasnit moji tvář, máš u mě pivo, Mistře Kakao! Ochraňuj tě Manitou!

Děkuji ti moc za akci, zážitek, pokec, hudbu a doufám, že se zase brzy potkáme
tvůj věrný druh z mokré čtvrti - toho času ještě pod vlivem - Jakubsson


Author of photos and videos - Jakub Asphyx.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

twitter:

instagram:

facebook:

sobota 29. ledna 2022

Report, photos - ANCST, BRUTALLY DECEASED, DECULTIVATE - Divadlo pod Lampou, Plzeň - 28. 1. 2022


Author of photos and videos - Jakub Asphyx.
VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound


Tedy řeknu vám, paní Vomáčková, v dnešní době to nemá vobyčejnej metalista vůbec lehký. Třeba ty koncerty, jak tam lidi choděj vopilý a dívaj se na vopilý muzikanty a musej u toho vážně kývat hlavou, že tomu jako rozuměj, protože dneska je každej vodborník na všechno. To nejni žádnej med, to vám povím. Pak někde něco napíšete a tihleti internetový diskutéééři, ty vás rozcupujou jak lasička slepici. Jeden aby se bál, že se mu něco třeba nelíbí, všecko, ale úplně všecičko musí bejt sluníčkový jak pokakaný gatě Tomáše Fluse. Praschprostý stránky vo muzice, vo tý poctivý, na ty vám sere bílej tesák, musíte na asociální sítě. Bez nich se dneska nikdo ani nevysere. Kolikrát vám, si představte, lidi ani neví, že ňáký stránky vůbec jsou.


Uděláte kapele, co na ní nechcete nadávat, aspoň pár fotek, protože jinak byste vo ni ani nezavadili a ještě vám vyčtou ...no to je vlastně jedno, kdo chce psa bíti, klacek si dycky najde. My s klukama, co spolu chodíme na metal, na tyhlety věci normálně sereme. Většina mých opravdových kamarádů ani ksichtoknihy nemají, jsem jedinej a protože jsem slabej, tak sem to ještě nezrušil. Mohl sem ale v hospodě U Dvou Ševců machrovat, protože mám tyhlety zaručený informace, jak to v tom našem českým smradlavým undergroundu funguje. Povídám jim, vašnosto, pořád tam bojujou všichni za nějaký práva, řešej problémy, co nejsou a hlavně nadávají jeden druhýmu a vo muziku tam skoro nezavadíte. Tuhle třeba cyklisti vyhlásili válku frutariánům. Nebo to bylo vobráceně, teď nevím. Jo, už si vzpomínám, nějakej jakože nepravej cyklista (měl motóorek) rozjel někomu záhonek. Ihned mu řekli, že je kokot. 

No nic, s tím nic neuděláte, můžete si jen dělat legrandu a psinu a lízt tam co nejmíň, protože jinak i o svých "přátelích" zjistíte věci, co byste radši nevěděli. Pojďme k píívu. Tam je fajn. Měli jsme všechna potvrzení o očkování jak starý feny, certifikáty, odčervení, dokonce i peníze a tak pijeme, je nám fajn, protože si nikdo nedělá selfie a nemusí se u toho přetvařovat. Sem tam někdo na něco zanadává, ale tak nějak zdravě, ve vtipu. Jinak je to jeden velkej cajk. Pokec o knihách, jo, poslední dobou se bavíme hlavně o knížkách, o muzice méně, protože metal je už roky nějakej divnej. Nevím, co se stalo, kam se ztratila nadsázka a vtip, kvůlivá kterejm jsem měl tenhle styl tak rád? Proč se všichni tolik prožívají? Zeptám se svého spolubojovníka s půllitry na stole a odpoví mi - je to jednoduché, mrdej na to příteli. Metal nejsou socky. Uleví se mi, jsem tu správně. Vše pokračuje s elegancí nám vlastní. A nemusíme u toho hned žrát placentu jak Flusova žena, žejo. Dokážeme se bavit po svým.


Za poslední půlrok mi přesunuli tolik koncertů, že mi z toho jde hlava kolem. V pátek jsem znal dopředu jen mé oblíbené BRUTALLY DECEASED. Jinak nikoho. Ale když von je vám člověk tak nadrženej na živou muziku, že by snad snesl i nějakej ten post black metal, tedy co se týká mě, nechytejte mě zase za slovo. Tak jo, jdeme na to, vy volové (nedávno mě vyčetla jedna sledující čtenářka, že jí vadí, že oslovuji na svém blogu jen muže - tak jo...vy....., sama sis o to řekla).

Divadlo pod Lampou - co ještě po těch letech dodat? Pivo dobré, zvuk taktéž, nemám proti ničemu námitek, tenhle klub mám prostě rád. O certifikátech, opatřeních apod. si přečtěte na Novinkách, můžete se tam i vyjádřit. Platila všechna momentálně nutná opatření. Oficiálně. 

Děláme si nekorektně protimenšinové i protivětšinové vtípky, bžundu, užíváme si, že nás nikdo nesleduje, nehlídáme se. Hele, jako fakt, poslední dobou dost často vzpomínám na časy, kdy byl metal hlavně prdel a ne věda a póza. My vám třeba jsme trošku hovada a normálně nám nevadí, že někdo poslouchá něco jinýho nebo nedej Bože (Flus!) se mu to nelíbí. Cítíme hladinku, jsme utahaní z pracovního týdne a máme všechno fakt úplně na háku. Mimo muziky, tu jsme si přišli užít.  

Tak jo, já vám řeknu i něco vo kapelách a uskupeních, který ten večír v Plzni hráli. I když, sto chutí, tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, do jámy padá a není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem (abyste věděli, že to píše vzdělanej člověk).

DECULTIVATE - hele a už vám někdo někdy brousil ksicht rozbrušovačkou? Že ne? Tak to si na tuhle smečku skočte někam do klubu. Hrají špinavej, zasmrádlej hardcore s crustem a powerviolence, tedy styly, který osobně vůbec nevyhledávám, nelíbí se mi a bojím se jich jako čert kříže. Jenže, znáte to. Pivko v ruce, dobrá nálada, tak proč si nerozšířit obzory a nepopustit uzdu fantazii. Kluci jdou na věc podobně jako třeba takoví TRAP THEM, FULL OF HELL, CURSED, SECT, něco málo z NAPALM DEATH. Ale to je jedno. Tahle hudba je o totální nenávisti, o sebevražedných sklonech, o bolesti, o strachu. Ke konci to na mě bylo už monotónní, ale jako takový večerní hnisavý zákusek, proč ne. Navíc musím ocenit, že byl set velmi dobře zahraný. Za mě teda asi takhle. Byl to prostě masakr. A šmitec.






DECULTIVATE played full of madness in Pilsen. Sharp riffs, morbid vocals and furious pace. It is made for cleaning of your brain! The music here is like the world after the apocalypse. It has left only a few devoted. The rest died in endless cramps. Brutality, hard core, powerviolence, crust passages and absolute chaos. This is DECULTIVATE. Massacre!

BRUTALLY DECEASED - už jsem je neviděl fakt dlouho. Pražskou nebo teď už víc západočeskou smečku, kterou sleduji od jejich začátků. Totálně překopaná sestava. Ale směr je nastaven stejný. Do temnoty, do záhrobí, mezi starý plesnivý zombie. Původně čistě chřestící švédský pytel plný kostí, postupně čím dál tím víc i s vlivy od Chicaga až po Floridu (se zastávkou v New Yorku). Opět bez kompromisů, s pověstnou krvavou jiskrou v oku. Nebylo si na co stěžovat. Pokud totiž k smrti milujete poctivý death metal, u nás v Čechách zase tolik možností nemáte. V Plzni se opět mým oblíbeným démonům povedlo přikovat mé nebohé tělo na zeď, vytahat ze mě střeva a vystřelit mi mozek z hlavy (jak jinak, než brokovnicí a skvělým výkonem!). Kývám se do rytmu jak starej Brůna a hledám svoji sekyru. Kurva fix, to bylo zase žrádlo! Poklona!





















I admire the old, dusty death metal where the bones burst under the pressure. The undead really comes to life and coffin slowly is runs out of air. I'm right here. While listening my tissues are gradually disintegrate and I feel I want to destroy and tear my face into the blood. Excellent grave death metal performance which bring undead back to life! Death!

ANCST - když se o nějaké kapele píše, že hraje black metal crust dark drone ambient a taky hard core (naživo jsem slyšel že i melodický death metal), přiznám se, že bývám zmatený a raději se soustředím na to, co mě fakt baví (třeba na pivo, holky a tak, ale o tom raději pššt, doba je zlá). Neznal jsem dopředu ani notu, ale bylo to velmi dobré. Některé momenty sice nebyly úplně pro moji maličkost, ale jako celek se mi vystoupení líbilo. Obzvláště ve chvílích, kdy se kapela soustředila na crust. Byla to taková zajímavá prašivá jednohubka, kus zahnívajícího masa, které jsem si opravdu užil. Bylo velmi příjemné, i přes moji notnou opilost a únavu, si stoupnout pod pódium a nechat na sebe působit tsunami zvané ANCST. 





The combination of death metal, crust and dirt reminds me of a crash with a truck full of pus. This is a hammer blowing directly into your brains! Absolute whirlwind! Words enought, I'm going to party! The concert, which was pull out your teeth with the roots! Excellent stuff!

Abych to shrnul. Šel jsem na jednu kapelu, dostal jsem tři, což je na to, že nejsem žádnej vodborník, celkem úspěšnost. Jsem teda fakt spokojenej s hudbou i celkovým průběhem večíra. Příště by to chtělo trošku (a teď vopravdu nemyslím náš národní poklad, pana režisíra Trošku) ještě víc deathu nebo mýho voblíbenýho thrashe, ale člověk v dnešní situaci nemůže chtít všechno, žejo? Všimnul jsem si, že bývá dobrý v těch reportech napsat nějakej postřeh, jako aby bylo vidět, že ten co to psal, tam vopravdicky byl a neseděl celou dobu na baru. Tak tedy - na hajzlech jsem zjistil, jak vypadá Satan. Jmenuje se Zuckerberg a musí to bejt fakt von, protože některý lidi místo toho, aby chcali nebo nedejbože srali, tak čuměj do mobilu na modrobílou obrazovku a scrollují u keramiky i pod pódiem a proto jsou tam pak takový hovna. 

Návštěvnost čítala velmi hrubým odhadem nějakých 80 zbloudilých duší. Rozuměj lidí, co se na to ještě nevybodli a chodí doopravdy podpořit.

Vono na rovinu. Jsme starý. Už nevydržíme kalit v pátek po práci tak dlouho. Děláme jako že ne, ale je na nás vidět, že se nám klíží víka, někteří už víc posedávají, odcházejí častěji močit a naše diskuze je čím dál tím unavenější. Omlouvám se všem, že nejsem kritik, který hodnotí kvalitu jídla na koncertech, lepkavost podlahy, likotavost světel, jestli je klub nebo není hate free, tutti frutti free, zombie free nebo já nevím, nesleduji, nestíhám sledovat všechny moderní informace a trendy nutné pro psaní reportu. Nechci. Jsem ouplně vobyčejný metalista a nestydím se za to. Mám rád muziku, pivo a hezký holky. Tak sorry všem hňupům. A v pátek to bylo právě skvělý v tom, že si nikdo na nic nehrál, nepřetvařoval se. Nevyčítal mi, že nejsem jako Tomáš Flus. Odešli jsme bez jediné selfie do svých domovů. 




To vám byla zase jízda, paní Vomáčková. Trošku jsem se v noční Plzni bál, nepopírám, kolem kebabů se to dycinky serve na nože. Chodím raději obloukem a jsem rád, že jsem v posteli. Koncert, ale hlavně pokec - všechno se mi líbilo. Někdy nám stačí málo nebo to je moc? To si asi musí každý přebrat sám. Za mě, vidím a zažil jsem velký dobrý! Himmel hergot, krucajz element, Kristova noho, ježkovy voči, Budhhovo břicho, fousy toho, o němž se nemluví, mě vám bylo táák dobře! Díky všem, kteří se o to zasloužili. Lovískuju:)))!

Author of photos and videos - Jakub Asphyx.
VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound

----------------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

twitter:

instagram:

facebook:

TWITTER