DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pátek 26. června 2015

Rozhovor/interview - AVULSED - Většina fanoušků, co chodí na naše koncerty, jsou staří srdcaři! / Most of the people attending to our gigs are die hard fans!



FOR ENGLISH PLEASE SCROLL DOWN

Přeložila Duzl/translate by Duzl

czech version

Odpovídal basák Tana.

Ave AVULSED! Zrovna sedím, poslouchám zatím vaše poslední album „Ritual Zombie“ a říkám si, kde berete všechnu tu inspiraci? Zombie témata jsou v death metalu poměrně oblíbená, zeptám se tedy rovnou na začátek. Proč zrovna zombie? Nebáli jste se toho, že tahle oblast je už poměrně vyčerpaná?

Nazdar! Je pravda, že texty AVULSED byly vždy obskurní a gore. V průběhu těchto let jsme nikdy neměli žádný text o zombie, takže proč ne? Všichni jsme milovníci hororových filmů a zombie je něco, co všichni dobře známe. Fajn, aktuálně je tu spousta zombie filmů, seriálů a jiných věcí, ale koho to zajímá?

Trošku mi přijde, že jste na posledním albu lehce zvolnili. Deska je samozřejmě pořád tvrdá, ale jiným způsobem. Jako byste se lehce vrátili do old school death metalu. Hodně tomu přispívá „starý“ zvuk (Moontower Studio – Barcelona). Byl to od začátku účel? Chtěli jste takhle znít? Osobně se mi to hodně líbí, ale zaslechl jsem i názory, že minulá alba byla „větší nářez“.

Rozhodli jsme se na „Ritual Zombi“ vrátit trochu zpátky k našim počátkům. Takže v průběhu skládání jsme se zaměřili na vytvoření něčeho víc old schoolového. AVULSED se s každou nahrávkou trochu mění. Bez diskuzí je jediným bodem fakt, že naše muzika musí být death metal. Snažíme se ale psát pro naše fanoušky pokaždé něco jiného, aniž bychom se sami změnili.

Tana
Velmi se mi líbí obal od Juanja Castellana. Jen si říkám, že pro vás je poměrně netypický. Býval jsem zvyklý na různá „gore“ témata a najednou vidím klasicky pojatý cover. Proč ta změna?

Ritual není koncepční album, ale koncept tu zpětně je. Tentokrát jsme nechtěli obal z photoshopu jako jsme to udělali v minulosti. V tomhle počinu je atmosféra staré školy, takže jsme chtěli i staroškolský obal. Juanjo je výborný umělec a nápad dostal poměrně rychle. Je to náš nejlepší obal vůbec, o tom není pochyb. Hlavní myšlenkou alba jsou zombie, takže se to na obalu muselo projevit.

Od roku 2014 máte nového bubeníka. Je jím Erik Raya. Proč jste se vlastně rozešli s Ricardo Menou (ten byl s vámi dlouhých deset let)? Poslední desku pak s vámi nahrál Oscar Bravo (mimochodem, jeho práce se mi hodně líbila). Je těžké sehnat ve Španělsku dobrého bubeníka? Alespoň u nás je to hodně nedostatkové zboží (smích).

Chcete-li být členem kapely, a u AVULSED tomu není jinak, má to co dočinění s tím být opravdu součástí. To znamená zkoušet a hodně cestovat, podle toho, jak kapela potřebuje. Někdy prostě život odvane někoho někam jinam. Na tom není vůbec nic špatného. Momentálně s námi hraje Erik a díky jeho věku (21let) se všichni cítíme mladší a máme v plánu tolik věcí, kolik jen bude možných. Je to něco jako dostat chuť dělat zase naši práci, když se k nám připojil někdo nový a my si to užíváme!

Dave Rotten
Jakým způsobem vznikají nové skladby AVULSED? Zajímá mě ten samotný postup. Kde berete inspiraci? Skládáte dohromady ve zkušebně nebo každý doma zvlášť a pak vše řešíte spolu? Využíváte pro komunikaci, výměnu nápadů internet? Spousta muzikantů se v některých kapelách vidí jen na koncertech. Chodíte spolu třeba na pivo?

Hudbu skládáme doma. Někdo pak přijde do zkušebny s nápadem na novou skladbu, pak o tom debatujeme, učíme se a hrajeme. Své nápady samozřejmě sdílíme na internetu, to je skvělý nástroj, ale nikdy jsme se nepřestali scházet ve zkušebně, ani na měsíc, od počátku naší kapely. Jasně, že spolu chodíme na pivo, koncerty, scházíme se, slavíme spolu například i narozeniny. Jsme přátelé…

Ještě v roce 2005 jste vydali desku u slovenských Metal Age Productions. Pak už jste byli jen u Xtreem Music, které patří Davemu. Je to vcelku pochopitelné, ale pořád si říkám, že se jedná o malý, undergroundový label. Neuvažovali jste (nechtěli) zakotvit u nějaké větší firmy? AVULSED je kapela, která má už dlouhá léta velmi dobré jméno a tak mi neříkej, že nabídky nebyly?

Mnohokrát jsme se snažili dostat k velkému vydavatelství. Někdy nebyly dobré podmínky, někdy se o nás nezajímali. Dáváme přednost 100% kontrole nad naší prací a extrémní hudba je pro nás přirozená. Dave odvádí skvělou práci a zbytek z nás je rád, že máme tuto možnost.


Ve vašich textech jsou často zmiňována samá „nechutná“ gore témata, máte hodně krvavé obaly a i klipy nejsou zrovna moc romantické (smích). Měli jste s tím někdy potíže? Zakazovali třeba v nějaké zemi prodej vašich desek nebo byl problém s nějakým koncertem?

AVULSED byl zakázaný, to je pravda. Dokonce i v metalových časopisech. Naše obaly byly předělány na černé a zůstalo jen logo. Ale to bylo něco, o co jsme se nestarali. Hrajeme death metal a ten není mainstream. Není to hudba, není to obal.

U nás máme pořád zafixované Španělsko jako hodně katolickou zemi. Je to pořád pravda? Bojuje církev nějakým způsobem proti metalu? U nás v Čechách jsme spíše ateisté a jen občas se objeví před nějakým koncertem pár pomatenců s protestními plakáty, ale v sousedním Slovensky by mohli vyprávět.

Španělsko není úplně katolickou zemí, ale církev má velkou moc. Ovládá mysl lidí, politiku a finance. Většina jejich žalob proti metalu nejsou proti samotnému žánru, ale proti jednotlivým kapelám, kvůli jejich politickému obsahu. AVULSED nemá nic společného s politikou, proto nemáme žádné problémy.

Cabra
Jak to vůbec v současnosti vypadá s death metalem ve Španělsku? U nás občas přijde na koncert jen pár lidí. Různých akcí je velká spousta a nejvíc stejně táhnou jen velká jména. Jaká bývá návštěvnost u vás? Podporují lidé underground? Kupují CD?

Situace je víceméně stejná v celé Evropě. Jen opravdu velké kapely přilákají davy. Existuje tady spousta výborných kapel, na které přijde jen pár lidí. Underground stárne a jen málo mladých jej podporuje. Prodeje CD jsou rok od roku nižší. To je něco, s čím se holt musíme smířit. Ve srovnání s jinými koncerty máme štěstí, že ve Španělsku naše akce fungují opravdu dobře. Je to škoda, že jsou tady koncerty, na které přijde jen pár lidí. Znamení doby...

A co mladé kapely? K nám do České republiky občas nějaké jméno od vás pronikne, ale abych pravdu řekl, tak je to spíš díky tomu, že si ji sám „vyhledám“, než aby se o něm „vědělo“. Z poslední doby mě zaujali DOMAINS, MORBID FLESH, GRAVEYARD, DECAPITATED FLESH. Máš pro nás nějaké další tipy?

Ve Španělsku je mnoho skvělých kapel, na rozdíl od těch, které jsi zmínil. Abych jmenoval zástupce různých žánrů, tak například LOOKING FOR AN ANSWER, WORMED, AUTUMNAL… a taky se vrací některé staré kapely jako APOSENTO, REINCARNATION.

Jaké desky z poslední doby tě zaujaly? Jsi sběratelem muziky?

Jasně, pořád sbírám a poslouchám muziku. Zdá se, že nová deska Paradise Lost se vrátila na správnou cestu. Poslední album Warlord UK, Amputory, Prion (s nimi jsme v září na turné).

Juancar
Spousta kapel má poměrně vyhraněné názory na stahování muziky z internetu. Co vy a nelegální stahování? Většinou každé album unikne v den vydání. Pro někoho je to reklama, někdo proti tomu bojuje. Co si o tom myslíš?

Nezajímá nás to. Pokud se prostřednictvím stahování dostaneme k více lidem, tak fajn. Našim hlavním cílem je hrát živě jak jen to bude v našich silách. Stejně tak jsme se nikdy nesnažili uživit či vydělávat peníze jen z AVULSED a pokud můžeme vyrazit na turné do té či oné země jen díky tomu, že se o nás někdo nebo nějaký šílený promotér dozvěděl tím, že si stáhl naši desku, tak je to v pořádku.

V dnešní době spousta kapel v undergroundu už od vydání CD ustupuje, případně vydá nové songy jen na vinylu nebo limitované edici pro fanoušky. Jak se k tomu stavíte vy? A co vinyl? Jsi příznivcem tohoto formátu?

Všichni milujeme vinyly, ve skutečnosti probíhá postupně „dolis“ všech našich alb. Pořád vydáváme CD a budeme vydávat i nadále. A vinyly taky, i přesto, že v nějaké zemi je licence na vydávání kazet! Smích…

Erik
V současné době spousta mladších posluchačů u nás v České republice znovu objevuje staré dobré desky/kapely. Přijde mi, že spousta lidí se vrací k „metalovým kořenům“. Pozoruješ tento „trend“ i u vás ve Španělsku? Když třeba hrajete v nějakém klubu u vás, kdo na vás chodí? Jsou to spíše „pamětníci“ nebo mladí?

Většina fanoušků, co chodí na naše koncerty, jsou staří srdcaři. Samozřejmě jsou tady i nějací mladší posluchači, ale pokaždé, když hrajeme ve Španělsku, potkáváme spíše staré přátelé a fanoušky, které známe už dlouhou dobu. Mladí se objevují také, ale je jich málo.

Které kapely/desky na tebe měly v počátcích tvé hudební kariéry největší vliv? Každý muzikant se podle někoho učil. Kdo byl tvým vzorem?

Pokud se budeme bavit o Avulsed, tak nás ovlivnil old school death metal, kapely jako Demilich, Demigod, Napalm Death, Bolt Thrower, starý Sinister… ale nenazýval bych je idoly, inspirovali nás, potkali jsme se s mnohými z nich, ale nemůžu říct, že by to byly idoly, oni ani nikdo jiný.


Co si vůbec jako kapela myslíte o recenzích, reportech z koncertů apod.  Jsou pro vás tyto názory důležité? Čtete a vyhledáváte si „názory“ na vaši muziku na internetu? Máte u vás ve Španělsku nějaký web, časopis, kde se propaguje dobrý death metal?

Samozřejmě, recenze, ziny, webziny mají hodně co dočinění se scénou. Objevili jsme touto cestou mnoho kapel. A taky pořád milujeme tištěné ziny. „Bloody Zine“ a „Pitch Line Zine“ jsou dva nejlepší místní ziny.

Znáte a posloucháte nějaké kapely z České republiky?

Krabathor, Fleshless, hráli jsme s Malignant tumour (to jsou šílenci, smích!)


Vím, že se u nás v České republice občas zastavíte a zahrajete, ale jestli se nepletu, tak naposledy jste u nás hráli v roce 2010 na festivalu Obscene Extreme. Co třeba nějaký koncert v klubu, nechystáte v nejbližší době? Už by to chtělo (smích)!

V září budeme mít turné po Evropě s naším albem „Ritual Zombi“ a v Praze zahrajeme 24. září v ModréVopici.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho prodaných CD a spousty šílených a věrných fanoušků!

Díky za rozhovor a na viděnou v září!!!


logo
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------



Přeložila Duzl/translate by Duzl

english version

Answered bassist Mr. Tana.

Ave AVULSED! I was just sitting and listening to your latest album "RItual Zombie" and I ask myself, where do you get all your inspiration from? Zombie themes are really quite common in death metal, so let me ask directly: Why zombies? Are you not afraid that this area is already quite exhausted?

Hi there!! Well, AVULSED lyrics have always been obscure and gore-based. And, during all these years, we had not even a song about zombies. So, why not? We all are horror movies lovers, and zombies are something we all know about. Ok, right now there are many zombie movies, serals and so, but, who cares??

It seems to me that you have slowed down a little on this last album. The record is still hard of course but in a different way. As if you returned to old school death metal. Surely the „old“ sound (Moontower Studio - Barcelona) contributes to this impression. Was that the purpose from the beginning? Do you want to sound like this? Personally I like it a lot, but I've heard the opinions that the previous albums were "kicking more".

We decided to turn a little back to our origins for Ritual Zombi (yes, zombi, in Spanish, haha). So, during the composing, we focused on doing something more old school oriented. AVULSED is always changing a little bit from record to record. The only point that has no discussion is that our music has to be Death Metal. But we try to write something different each time to our fans, without changing ourselves.

Tana
I really like the cover from Juanjo Castellana. I just think that it is quite unusual for you. I was accustomed to various "gore" themes and all of a sudden you have a classically conceived cover. Why this change?

Ritual... Is not a concept album, but there´s a concept behind it. So, this time we didn´t want a photoshop cover like we did in the past. There´s an old school vibe in this work, so we wanted an old school cover too. Juanjo is a great artist, and got the ideas pretty fast. It´s our best cover ever, no doubt about it. The main objet of the album were zombies, so, the cover had to do something with it.

Since 2014 you have a new drummer Erik Raya.  Why did you split up with Ricardo Mena? (He was with you ten long years). The last album featured Oscar Bravo (whose work I really enjoyed, by the way). Is it hard to find a good drummer in Spain? I know that good drummers are a very  "rare commodity" where I come from (laughs).

To be a part of a band, and AVULSED is not different, has something to do with really be a part of it. That means to rehearse, to travel a lot, apart from playing what the band needs. Sometimes life gets some member to another place. No hard feelings at all. Right now Erik is with us , and due to his age (he´s only 21 years old), we all feel younger, and want to do as many things as possible. There´s something like a need mood to do all the work when someone new joins the band, and we are enjoyining it!!

Dave Rotten
How do you write for AVULSED? I mean the actual creative procedure. Where do you find inspiration? Do you jam together at rehearsals or does every one of you rather work on their own? Do you use the Internet for communication and exchange ideas? Musicians in some bands only see each other in the concerts. Do you go for a beer together?

Our way to write is at home. Someone gets to the rehearsal room with ideas for a new song, and then, we discuss it, we learn and rehearse it. We use internet to share ideas, of course, it´s a great tool, but we have never stop playing together in our place, not even a month, since the beginning. And, of course, we go together to get some beers, concerts, meet each other and celebrate our birthdays, for example, together. We are friends.

In 2005 you released a record through the Slovak Metal Age Production label. Then you switched to Xtreem Music, owned by Dave, where you stayed to this day. It is quite understandable but, anyway, it is still a small underground label. Have you not thought about going to a larger company? AVULSED is a well-established band, so don't tell me that you didn't have any offers?

We have tried many times to get to a major label. Sometimes the conditions were not good, sometimes they didn´t care about us. So, we prefer to be 100% in control of our work. And Xtreem Music is natural for us. Dave does a great work, and the rest of us are happy to be so lucky to have this option.


Your lyrics often have „disgusting“ gore topics, your album covers drown in blood and your videos are not exactly romantic either (laughs).Did you have any problems with that? Were your albums ever banned in some countries or were you ever forbidden to tour some countries?

AVULSED has been banned. That´s true, even in Metal catalogues. Sometimes our covers have been re-covered (you know, all black except the logo). But that´s something we don´t worry about. We play Death Metal, and Death Metal is not mainstream. It´s not the music, it´s not the cover.

We still imagine Spain as a Catholic country. Is Church somehow protesting against metal? In the Czech Republic, we are more atheists and there are rarely a few mislead people protesting with billboards at concert venues, but our neighbours from Slovakia could give many more examples.

Spain is not a completelly catolic country, but Church has a lot of power. Mind power over the people, politic and financial power. Most of their actions against Metal are not against the genre itself, but only against some particular bands because of their political content. AVULSED has nothing to do with politics, so, so far, we have no problems with it.

Cabra
What is the current spanish death metal scene like? Here we sometimes have concerts attended by only a dozen people. There are quite a lot of events and only the big names drag a lot of people to attend. How big are the concerts in Spain, usually? Are people supporting the underground? Are they buying the CDs?

The situation is more or less the same in the whole Europe. Only the big names get a real audience. There are many great bands, that only get a few people. The underground is getting old, and only a few young people really supports it. Cd selling is lower and lower every year. But that´s something we have to deal with.

We are lucky that our gigs in Spain work really well comparing with usual gigs. It´s a shame but there are many gigs with only a few people attending. Sign of the times...

What about young bands? We sometimes hear about a spanish band but most times I only learn about the bands that I pro-actively search for myself. From the recent time, I found interest in DOMAINS, MORBID FLESH, GRAVEYARD, DECAPITATED FLESH. Do you have any more tips for us?

There are many great bands in Spain, apart from the ones you wrote. Looking For An Answer, Wormed, Autumnal, to name a few from different styles, and some of the old bands are coming back, like Aposento, or Reincarnation.

Juancar
Which albums attracted you recently? Do you collect music?

Of course I still collect and listen to music. Last Paradise Lost album seems to get them back to the good way. Last works from Warlord UK, Amputory, Prion (we are touring with them next sept)...

Many bands have a strong opinion on downloading music from the Internet. What do you think about illegal downloading? Usually every album escapes during the first day of release. Some regard it as an advertisement, others try to fight it. What about you?

We really don´t care. If we get to more people through downloads, ok. Our main goal is to play alive as much as we can, we never tried to live and get big money from AVULSED, and if we can tour this or that country thanks to some people and some crazy promoter that knew about us downloading our cds, that´s ok.

Erik
Some bands turn away from releasing Cds these days, or they only release a few songs on a vinyl or as a limited edition disk for the fans. What is your attitude? And do you personally like vinyl?

We all like vinyl!! In fact, we are re-releasing in vinyl, little by little, all our cds. We still release cds, and we will. And we release vinyl too. Even, sometimes there´s a licenced cassette in some country!! Haha!!

Many of the younger fans here in the Czech Republic rediscover good old bands and albums. As if people were going back to the "roots of metal". Do you see the same trend in Spain as well? When you play in a local club, are there mostly die hard fans or newcommers in the audience?

Most of the people attending to our gigs are die hard fans. There are newcomers, of course. But each time we play in Spain, we meet old friends, and know a lot of people from a long time ago. Young people are there too, of course, but they are only a few.


Which bands or albums influenced you the most at the beginning of your musical career? Each musician learned from some idol. Who was your idol?

Talking about AVULSED, our main influences were old school Death Metal bands, like Demilich, Demigod, Napalm Death, Bolt Thrower, old Sinister... I should not call them idols. They inspired us, and we have meet many of them, but I should not call them, or any other idols.

As a band, what do you think about reviews, reports from concerts etc. Are these opinions important to you? Do you search for reviews of your music on the Internet? Do you have a webzine in Spain that would promote good death metal?

Of course, reviews, zines, webzines, have a lot to do with the scene. We discovered many of the bands we like through these ways. And we still love paper zines.

Bloody Zine and Pitch Line Zine are two great zines here.

Do you know and listen to any Czech bands?

Krabathor, Fleshless, we have played with Malignant Tumour too (they are crazy, haha!)


I know that you have stopped by us here in the Czech Republic and played a couple of times but as far as I remember, your last appearance was at the 2010 Obscene Extreme festival, which is already quite a long time ago. Do you have any plans to do some club shows in the near future? I think it would be about time (laughs)!

We will be touring Europe next sept at our Ritual Zombi Over Europe tour, and we will be playing at Prague on 24thsept at Modra Vopice.

Thank you for the interview and I wish you high record sales and many crazy and loyal fans.

Thanks for the interview, see you next sept!!!



logo

čtvrtek 25. června 2015

Recenze/review - BONE GNAWER – Cannibal Crematorium (2015)


BONE GNAWER – Cannibal Crematortium
CD 2015, Pulverised Records

Usekané kousky končetin se povalují všude kolem. Připomínají polámané loutky, jen s tím rozdílem, že dřevěné hračky nemají žádnou krev. Už dávno vím, co znamená slovo tratoliště. Nenechávám se tím unést, snažím se přemýšlet. Kdo mohl napáchat takové zlo? Bývala to poklidná vesnička, uprostřed hor. Teď se tu válí lebky, s mozkem vydlabaným obyčejnou polévkovou lžící. Kanibalové opět udeřili. Mám co dělat, abych v sobě udržel včerejší večeři. Celá osada je náhle tichá, žalující. Najednou se z rozhlasu ozve morbidní death metal klasického střihu. Utíkám k vysílači a jako již po několikáté nacházím vedle ovladače hlasitosti ručně psaný text. Je plný receptů na přípravu lidského masa. BONE GNAWER, podruhé na dlouhohrající desce a opět podepsaní krví nebožáků.

Zasvěcení zajisté vědí, že kapela je složena z nestorů smrtícího kovu. Mikrofonu se uchopil samotný Kam Lee (ex-DENIAL FIEND, ex-DEATH, ex-MASSACRE). Skupina je doplněna o Roggu Johanssona (PAGANIZER, REVOLTING a mnoho dalších). Máme tak před sebou sestavu, lehce připomínající THE GROTESQUERY. Jen s tím rozdílem, že zde drtí švédský nezmar baskytaru. U kytary stojí Ronnie Bjornstrom, chlapík s rychlými prsty a nezdolnou silou. Témata textů jsou jasná z prvního odstavce a pokud bychom se snažili hudbu BONE GNAWER přirovnat k ostatním kapelám, můžeme s klidem sáhnout do jakékoliv současné i minulé Roggovy smečky. Nic nového, dalo by se říct. Píšu tuhle větu již po několikáté a pokaždé doplňuji o to, že mě to stejně baví. Zde to mám opět podobné. Riffy jsou ostré jako čepel švédské oceli, bicí bolí a Kam Lee zpívá jako nikdy. Samozřejmě, všechno tohle snažení lze odsoudit pár slovy o tom, že všechno už tady bylo, ale řekněte mi upřímně, co ne?


Mezi songy častokrát zazní obligátní motorová pila, na nářek obětí se nehledí a různé šumy a šepot dodávají skladbám na ještě větší uvěřitelnosti. Osobně se mi nejvíc líbí propojení rychlých pasáží (vhodným pro totální mosh-pit) a chladných, táhlých melodií. Příběhy o ochutnávání lidského masa ožívají až realisticky, opravdu cítím ten strach, nenávist a zběsilost. Jestli má být jedním ze základních stavebních kamenů death metalu uvěřitelnost, tak tady bych na ni přísahal. Pro old schoolové nadšence, hudební archeology a maniaky vyznávající devadesátá léta je album jako stvořené. Vražda střídá vraždu, zem je prosáklá krví, smrt sedí zase jednou na svém trůnu a připomíná se tichým upřímným smíchem. Představte si poklidný večer, předcházející před vlahou nocí a pak už jen náhlý střih, jak v hloupém hororu. Všude se, až neuvěřitelně hlasitě, začnou ozývat výkřiky. Sousedy vám naporcují na několik částí a zlý sen pokračuje až do ranního kuropění. Nakonec nezbude vůbec nikdo, jenom ticho, strach a nasládlý pach rozkládajících se mrtvol. Přijde vám to tupé, ošklivé a nechutné? A víte, že mě také? Jen s tím rozdílem, že vím, že zde je to nadsázka, umělecké vyjádření. Realita bývá o hodně horší, stačí zmáčknout knoflík na vaší televizi.


BONE GNAWER se ke své krvavé práci postavili opět nadšeně a se zkušenostmi v rukách. Nová deska je krutá, melodická, plná mrtvol a šílenství. Líbí se mi propojení rychlých pasáží a pomalejších motivů. Kam Lee zpívá jako o život a celé album vyznívá velmi kompaktně. Nemám proti podobnému death metalu v tradičním pojetí žádných námitek. Nahrávku si užívám stejně, jako si kanibalové užívají čerstvé maso. Je nám zde předkládán klasický, tradiční death metal devadesátých let. Pro všechny old schoolové fanoušky povinnost. Riffy jsou ostré jako čepel švédské oceli, bicí bolí a melodie jsou studené jako pořádně stará mrtvola. Velmi dobře!


Asphyx says:

BONE GNAWER stand to their bloody work again with enthusiasm and experience in their hands. The new CD is brutal, melodic, full of corpses and madness. I like the combination of fast passages and slower motives. Kam Lee sings about life and the whole album sounds very compactly. I'm not against a similar death metal in the traditional sense. I enjoy the recording as well as cannibals can use fresh meat. the classical, traditional death metal of 90th is presented here. Duty for all old school fans. Riffs sharp like the blade of Swedish steel, drums hurts and melodies are really as cool as old corpse. Very well!


Seznam skladeb:

1. Anthropophagist Inferno
2. Modern Day Cannibal
3. Chainsaw Carnage
4. Horrors In The House Of Human Remains
5. Chewed, Mauled & Gnawed
6. Il Sesso Bizzarro Di Cannibali
7. Chrome Skull
8. Below A Murder Of Carrion Crows
9. Carnivore Beneath
10. Untold Story: Human Pork Bun
11. Cannibal Crematorium



Čas: 40:55


Sestava/band:



Kam Lee - Vocals
Ronnie Bjornstrom - Guitars
Morgan Lie - Drums
Rogga Johansson - Bass


středa 24. června 2015

Recenze/review - DEFLORATION – Created to Kill (2015)


DEFLORATION – Created to Kill
CD 2015, Remission Records

Byl pro mě vždycky synonymem velkého a nezničitelného chlapa. Měl silnou tělesnou konstituci, krásnou ženu, úžasné děti a práci, kterou by mu mohl každý závidět. Jen jsem z něj měl neustále pocit, jako by byl neklidný, nespokojený, jakoby mu něco chybělo. Žil rychle, zvládal spoustu věcí najednou a všichni, kdo ho znali, pořád kroutili hlavou, jak to může stihnout. Pak si šel k večeru zaběhat a uprostřed borového lesa, na pěšině, kde jinak chodívají jen srny pít, se zastavil a zemřel. Otočil oči k nebi, dvakrát popadl dech a puklo mu z toho všeho srdce. Teď tam leží, houbaři ho překračují, děti do něj dloubají klacíkem a pokaždé, když okolojdoucí zjistí, že ten pán v drahých běžeckých botách není živý, fotí si ho, natáčí se s ním a záznamy ihned uveřejňují na sociálních sítích. Svět se zase jednou zhroutil sám do sebe a jediný, kdo se v téhle situaci snad chová normálně, tak jsou mouchy, které konají svoji práci, tak jako po staletí. Je podvečer a všichni tak nějak tuší, že tělo stráví v náručí lesa celou noc.

Lidská otupělost nezná poslední dobou meze. Vždycky si říkám, jak jsou ty brutálně death metalové kapely vlastně na nás ještě hodné, protože ty jejich kruté obrazy o společnosti někdy vypadají vedle reality jako taková legrace. Vezměte si třeba takové německé DEFLORATION. To jsou klasici v tom nejlepším slova smyslu. Zpívají o násilí, gore tématech, smrti. A to velmi sugestivně, uvěřitelně. Přesto vypadají vedle zpráv z internetu jen jako slabý odvar. Letos přicházejí už se svým pátým řadovým albem, a abych pravdu řekl, sedli mi v nastalé situaci a nastavení vesmíru jako velmi chutná krmě. Byl jsem při prvním poslechu jako ten známý, nalezený na lesní pěšině, jen jsem ještě po pracovním týdnu lehce dýchal a jediné, na co jsem měl chuť, tak bylo absolutní ticho. Jenže pak jsem přeci jen usedl k počítači, nastartoval bílou stránku wordu s tím, že zkusím napsat jen pár vět. Najednou se mi, s prvním tónem znějícím z hi-fi věže, začala do žil vlévat nové energie. Bylo to jako droga, zlatá šleha, která ze mě vykřesala poslední zbytky sil a já nakonec strávil jeden krásně morbidní večer ve společnosti DEFLORATION.


Pánové ctí základní náležitosti stylu, hrají poctivě, upřímně, uvěřitelně. Jejich tvorba je notně poznamenaná CANNIBAL CORPSE, DYING FETUS, SUFFOCATION, HATE ETERNAL, NILE. Nevadí to, fanoušci si přijdou určitě na své a já s povděkem kvituji, že nedochází k nějakým „zbytečným“ technickým ekvilibristikám. Mám takhle brutalitu v death metalu stejně nejraději, je vlastní mému naturelu a tak si poslech užívám stejně jako steak při večerní grilovačce. Velkou devizou je pro mě zpěvák Erik Oßwald (ROGASH), který vládne opravdu mocným growlem. Ostatní samozřejmě vůbec nezaostávají a tak si můžete v poklidu užít další ze smrtících rubanic. Líbí se mi i syrový, přesto dynamický zvuk. Na vymletí mozku, očistu těla a celkový restart organismu jako dělané. Raději budu stokrát (klidně tisíckrát) znovu a znovu řvát v pokoji nechutné texty a tančit nekonečné šamanské tance, než abych se z toho všeho, co dnešní „nervózní“ doba přináší, zhroutil. Lidé zapomínají odpočívat, neumí se zastavit, oddat se jen sami sobě. Brutal death metal mi v relaxaci, očistě, meditaci pomáhá. Nepotřebuji zdravou výživu, ani adrenalinové sporty, dokonce ani nekonečné internetové chaty o ničem. Stačí mi koutek s přehrávačem a hlasité volume.


Asociace, které ve mně některé desky vzbuzují, jsou mnohdy hodně divoké. Mám pak alba zapsaná navěky v hlavě, doplněná o příběh, o určitý vjem a jsou pro mě tím víc důležitá. DEFLORATION letos rozsekali, co mohli. Moji hlavu, uši, i nejskrytější mozkové závity. Na první pohled obyčejná nahrávka, která časem přerostla v šílené monstrum. Německý brutální death metal té nejvyšší kvality, perfektně odvedené řemeslo s černou duší. Klasika, tradice a krutost. Po zemi se válí kusy syrového masa, krev teče proudem a muzika je ostrá jako břitva. Co víc si přát? Skvělé album!


Asphyx says:

Some albums awaken associations by me, that are sometimes very violent. These records I've got forever in my head, completed with a story and this is for me very important. DEFLORATION hacked this year what they could. My head, my ears and my brain. From the first point of view an ordinary record, growing up into a crazy monster. German brutal death metal of the highest quality, perfect done job with a black soul. Classic, tradition and cruelty. There are pieces of raw meat rolling on the floor, blood is flowing and the music is sharp like a razor. What could you want more? Great album!



Seznam skladeb:


01. By Brutal Hate
02. Crystal City
03. Family Gore
04. Brutal Stalking
05. Devouring Flesh
06. Inner Fight
07. Pure Pork Party
08. Exorcism
09. Necromantic Lunch
10. Game of Gods



Čas: 44:39


Sestava/band:




DRUMS: Christian Förster
BASS: Maik Petzold
GUI: Bertram Tischendorf
GUI: Sebastian Lau
VOC: Erik Oßwald

úterý 23. června 2015

Minirecenze/minireview - GRAVEYARD - The Coffin Years (2015)


GRAVEYARD - The Coffin Years
CD 2015 (kompilace), BlackSeed Productions

Taky máte někdy ten neodbytný pocit, že se na vás všechno valí? Já tedy rozhodně. V dnešní době je všechno tak přetechnizované, že jsou z některých lidí spíš stroje. Napojeni na sítě, obdařeni dráty i bezdráty, žijí ve virtuální realitě. Bezmezně věří kdejakým kecům na facebooku, diskutují vášnivě a dravě o věcech, které v životě neviděli naživo a ženu či muže poznali jen v dokonalé porno podobě. Je to divnej svět, neosobní. Pod pozlátkem a tunami reklamy se po dokrytí nachází spousta špíny a hnusu. Existuje na to vůbec nějaké řešení? Mě pomáhá jedině to, že se odstřihnu od všeho závislého na elektřině, uteču do lesů a snažím se být neviditelný. Najednou jdu po opuštěné pěšině a vůbec mi mobily, facebooky, reklamy, televize, navigace ani různá nesmyslná nařízení a předpisy nechybí. Nejsem hippie, abych se svlékal na louce a vzýval nekonečnou lásku, ale nic podstatného najednou vůbec nepostrádám. Podobné pocity mívám i při poslechu některých old schoolových death metalových kapel. Třeba takoví Španělé GRAVEYARD, spojeni se mnou pupeční šňůrou díky několika recenzím a rozhovoru, ti také hrají tak, jako by ještě neznali digitální stahování. Hezky poctivě, s řemeslnou zručností, s radostí ze hry samotné. 

Letos se kupříkladu rozhodli vydat kompilaci. Nachází se na ní spousta písní staršího data a také mnoho coverů (jmenujme třeba od CELTIC FROST, SODOM, BOLT THROWER, CARCASS, DARKTHRONE apod.). To vše je proloženo třemi záznamy ze živého vystoupení. Vyloženě sběratelská záležitost, dalo by se říci. Pro mě osobně ale také odpočinek, zastavení se a očista od přemíry informací, které týrají můj mozek. Mám rád jejich řadová alba, kde předvádějí neskutečně energický, starý smrtící kov. Podobné souhrny songů jsou pro mě většinou dost roztříštěné, díky zvuku i často nesourodé, ale všem pravým fanouškům bych letošní počin s klidem doporučil. Hraje se tady na pohodu, hroby se otvírají s grácií a zručností starých protřelých strážců hřbitovů. Žádný stres, ani panika, "jen" temnota a mocné zlo. Pokud tedy také máte rádi chvilky, kdy se zastavil čas někde v devadesátých letech a máte plné zuby nekonečně "přechytralých internetových hrdinů", buďte vítání. Totální hrubý underground! GRAVEYARD RULES!



Asphyx says:

This year GRAVEYARD decided to release a compilation. There is a good deal of their older songs and also many original songs (let me mention from CELTIC FROST, SODOM, BOLT THROWER, CARCASS, DARKTHRONE, etc..). And like a bonus three recordings of live performances. Absolutely a collector's issue, I can say. For me personally it's a rest, stop time and purification of my brain. So if you like the moments when the time stopped somewhere in the 90th , welcome. They are playing relaxed, the graves will be opened with grace and skill of the old guardians on the cemetery. No stress, no panic, "only" dark and powerful evil. Total gross underground! GRAVEYARD RULES!

pondělí 22. června 2015

Recenze/review - FERAL – Where Dead Dreams Dwell (2015)


FERAL – Where Dead Dreams Dwell
CD 2015, Cyclone Empire

Hypnóza je změněný stav vědomí, který je možné terapeuticky využít. Používá se převážně k léčení neuróz, poruch spánku, závislostí a řešení dalších psychosomatických obtíží. Není pravda, že si člověk z hypnózy nikdy nic nepamatuje, že neslyší hlas hypnotizéra, že je zcela v jeho vlivu a může být donucen k čemukoli. Taktéž není možno zůstat "zaseknut v hypnóze".

Jednou jsem to zkusil, jen tak pro pobavení. Nešlo to. Nedokázal jsem se uvolnit. Mám nad sebou rád kontrolu a nerad bych na sebe řekl něco, co by mě mohlo mrzet. Moc na hypnózu nevěřím. Jsem skeptik. Tedy až na jednu věc. Když mám puštěnou muziku, do toho v hlavě nějaký ten žejdlík piva, tak může dojít k určitému rauši. Umím se naplno oddat utíkajícím rytmům, vcítit se do pohybu prstů po pražcích kytar i přesně odezírat z úderů bubeníka. Jsem jako šaman, tanečník z onoho světa, posel tmy ze záhrobí. Stačí mi dobrá aparatura a deska, která mě strhne do víru smrti. Neposuzuji pak kapelu jako „pan kritik“, ale snažím se popsat své pocity. Když se potom stane to, že ucítím mezi mnou a smečkou pradávné pokrevní death metalové bratrství, jsem ztracen. Švédské FERAL jsem viděl kdysi na turné s DEMONICAL. Po koncertě jsem si ihned běžel koupit jejich CD „Dragged to the Altar“ (2011). Jejich chrastící smrtící kov jsem jim věřil vlastně od začátku. Letos zůstávám pevný ve své víře.

FERAL jsou ve své tvorbě velmi tradiční, klasičtí. Čerpají ze starých dobrých devadesátek, přidávají modernější a čitelnější zvuk i produkci. Na albu tak můžeme najít odkazy na GRAVE, DISMEMBER, ENTRAILS, ENTOMBED, BLOODBATH. To by nebylo zase tolik zajímavé, podobných kapel je dneska deset na každém prstě, jenže pánové mě zaujali svým přístupem. Nesnaží se jen „kopírovat“ své vzory, ale ještě přidávají kus sebe samotných. Rozeznají to asi jen ti nejšílenější fanoušci, ale na nikoho jiného stejně tahle muzika není zacílena. Líbí se mi ten tlak, je to jako by na mě padala obrovská stěna z kostí. Určitě znáte staré francouzské komedie, kde se ve skladu začnou řetězovou reakcí kácet regály. Tady je to hodně podobné. První song navnadí, druhý rozproudí krev v žilách, třetí vás zvedne ze židle a u třetího jste už mimo tenhle svět. Je to, jako by byla deska uložena v nějaké staré truhle dlouhých 25 let a letos ji někdo vyvrhnul na světlo boží. Tady se hraje muzika pro starý fotry, pro poctivce sbírající ještě CD a vinyly, pro maniaky, usínající se starými death metalovými hymnami na rtech.


Ležím na téhle dřevěné lafetě už pěkně dlouho. Přehrabuji se ve starých demonahrávkách, vinylech i CD přes 30 let. Občas je toho na mě už moc, jsem zahlcen, hledám raději ticho. Jenže pak přijde podobná kapela jako FERAL a já poskakuji kolem přehrávače jako pacient psychiatrické léčebny. Kdo nezažil, nepochopí. Pro mě je podobná hudba soukromou hypnózou, vyvolaným stavem radosti, někdy smutkem, strachem a jindy z ní čerpám energii, jako to dělávají členové různých sekt z vesmíru. Nepotřebuji nic, neznám hlad, spánek mi netřeba. Stačí volume doprava, čerstvý vzduch v pokoji a přijde to samo. Kývám se na bosých nohou, vnímám lehké otřesy podlahy, stydím se, když mě v mém věku někdo zahlédne takhle „blbnout“. Cítím se povznesený, zažívám euforii a nadšení. Vycházím pak do reality očištěn, vyrovnán a nechápu, kde se bere v lidech tolik nervozity. Vždyť stačí otevřít pár imaginárních hrobů, nahlédnout za černou oponu našeho bytí a garantuji vám, že se zase rádi vrátíte zpět mezi nehodné. Díky FERAL si přinesete ve své hlavě spoustu vzpomínek. Před očima se vám jako černobílý film budou míhat zástupy zombie, protáhlých obličejů nemrtvých i hromady dubových rakví. Tak je to správně a takhle zní švédský death metal stejně nejlépe. Tradice je nutné ctít a nadále je zprostředkovávat pro další generace. A pánové z Švédska to umí stejně nejlépe. Přeci jen, je to jejich rodný death metalový jazyk.


Where Dead Dreams Dwell“ je poctivou vzpomínkou na devadesátá léta minulého století. FERAL se zhlédli v těch nejlepších kapelách doby a přinášejí nám spoustu ostrých a krutých pozdravů ze záhrobí. Při poslechu mě napadají slova jako energie, chlad, smrt a utrpení. Líbí se mi zvuk i produkce. Podobných kapel je dnes sice spousta, ale jen některé umí přenést ducha doby do současnosti. FERAL se to povedlo. Pokud jste příznivci klasického švédského death metalu, je pro vás tohle album povinnost. Hroby se otvírají, zombie vylézají ven. Masakr může začít! Perfektní severské album!


Asphyx says:

Where Dead Dreams Dwell“ is a fair memory of the 90th. FERAL fell for the best bands that time and they bring us lots of sharp and cruel greetings from the next world. It occurs to me words like energy, cold, death and suffering. I like the sound and production. There are many similar groups this time, but only a few can bring the spirit of this era back to today. FERAL have it done. If you like classic Swedish death metal, this album is duty for you. The graves are opening, zombies are greeping out. Massacre can start. A perfect Nordic album!



Seznam skladeb:

1. Swallowed By Darkness
2. Creatures Among The Coffins
3. As The Feast Begins
4. Suffering Torment
5. Carving The Blood Eagle
6. Inhumation Ceremony
7. The Crawler
8. Overwhelmed
9. Mass Resurrection
10. Succumb To Terror



Čas: 43:49


Sestava/band:



David Nilsson - Vocals
Viktor Eriksson - Bass
Markus Lindahl - Guitar
Roger Markström – Drums


TWITTER