Recenze/review - NEOLITH – Izi.Im.Kurnu-ki (2015)

NEOLITH – Izi.Im.Kurnu-ki

CD 2015, Non Serviam Records

Sunu se pomalu kupředu. Jedna noha šouravě střídá druhou. Na zádech nesu batoh plný utrpení, bolesti, špíny a lidského hnusu. Jde se mi těžko, bolí mě hlava a konec se zdá být v nedohlednu. Bájný Sisyfos byl kdysi podobně potrestán. Cítím se hodně podobně. Nejhorší je ta beznaděj, pohaslá jiskra v očích a nebetyčný smutek v duši. Mám pocit, že vše okolo, včetně mne hoří v šílených plamenech. Zmítám se na hranici svých sil a přemýšlím, jestli by nebylo lepší všechno jednou a rázně ukončit. Jenže mi není dopřáno. Můj pán, můj vládce, můj Satan mi nedopřeje nikdy spočinout. Přitom vypadá tak krásně, navenek je milý, působí spořádaným dojmem. Vlastně ani nevím, proč si vybral zrovna mě. Na tom ale už nezáleží. Ještě, že ke mně, do podzemní zamřížované místnosti v podsvětí, propadlo CD polské kapely NEOLITH. Jen pohled na obal mi dodal takovou sílu, že jsem roztrhl řetězy, vyrazil dveře a šel se za všechnu tu bolest pomstít.

Není divu, NEOLITH jsou opravdovou legendou, která moc dobře ví, jak způsobit svým death metalem pořádnou apokalypsu. Patří do staré, poctivé školy a spousta dnešních rádoby slavných smeček by jim mohla tak maximálně nosit odpolední kávu. Zkušenosti a jakási neklidná síla, jsou jejich jasným poznávacím znamením. Stejně jako klávesy, které sice v metalu zrovna nemusím, ale tady jsou dávkovány s citem. Tvoří spíš jen doplněk k dotvoření celkové atmosféry, než jako nástroj, na který byste se celou dobu soustředili. Riffy i vokál jsou mocné, nasáklé černotou, jak už jsme na to z polské death metalové větve zvyklí. Při poslechu si připadám, jakoby mi do žil proudila nějaká životodárná tekutina, která mě neskutečně nabíjí. Mám chuť vylézt na nejvyšší horu v okolí a vyřvat tam do větru všechna příkoří, která jsem poslední dobou viděl nebo přímo zažil. Deska má jasný koncept, hezky a pomalu graduje, je velmi členitá a pestrá. Hodně působivé jsou i různé mezihry, vsuvky, preludia, při kterých opravdu mrazí v zádech.

Kapela datuje svůj vznik do roku 1991 a bezesporu už dnes patří k těm, které by mohly fungovat jen ze své podstaty. Není tomu tak. NEOLITH stvořili opět šílené a neklidné dílo, které strčí do kapsy hravě některá CD jejich o hodně „slavnějších“ kolegů. Oceňuji hlavně neotřelý přístup, odvahu nebýt stejní jako ostatní i lehké koketování s modernějšími styly. Není to žádná „přetechnizovaná“ snaha o to být za každou cenu zajímaví, ale jasně daný koncept zla. Bylo, je a bude pro mě velmi příjemné se znovu a znovu ponořit do toho šíleného marastu špíny a beznaděje. Opět rád pokleknu na kamennou podlahu, skloním svoji tvář před monumentálními melodiemi. Spokojeně přijmu zkaženou a plesnivou hostii. Budu se modlit do skonání světa, i když dávno vím, že zlo nelze zničit. Přesto se spolu s kapelou pokusím ho usměrnit a napěchovat jen do těch dvou reproduktorů, ze kterých mi prýští do pokoje.

Psaní „recenzí“ a příběhů je mým soukromým vyrovnáním se s kapelou. Většinou jím uzavírám svůj názor, snažím se popsat své pocity a dojmy. Tentokrát je to trošku jiné. Deska „Izi.Im.Kurnu-ki“ na mě totiž stále působí až zvláštním kouzlem. Je natolik mnohovrstevnatá a svým způsobem náročná, že se k ní budu vracet znovu a řekněme třeba za rok bych určitě doplnil pár dalších slov. Nakonec jsem se rozhodl jít s kůží na trh už nyní, ale jsem tentokrát velmi pokorným posluchačem. Nemívám rozhodně submisivní sklony, ale tady se cítím jako bych byl opravdu někde zavřený, mučený a nucený dělat samé hnusné věci. Není další naděje, světlo již dávno neexistuje. Nad krajinou svá křídla roztáhla černočerná mračna. Krkavci, hyeny a zlí lidé budou mít zase svoje žně. Je jen jediná jistota. Smrt, tma a nová deska NEOLITH. Vítejte v království nicoty. Kult!

Asphyx says:

The band was created in 1991 and today they are among these groups, that could act only from their nature. It isn't so. Neolith made crazy and restless work again, that is much better than Cds of their more “famous” colleagues. The album has a clear concept, it escalates nice and slowly, it is very complex and varied. It was, it is and it will be very pleasant for me again and again plunge into the mad morass of filth and despair. The blackest clouds spread their clouds over the landscape. Ravens, hyenas and evil people will have their harvest. There is one certainty only. Death, darkness and a new album of NEOLITH. Welcome to the kingdom of nothingness. Kult!

Seznam skladeb:

1. Hear Our Calling
2. Of The Angel And His Orison
3. Chariots Of The Gods
4. E.A. Firebringer
5. Enlil
6. Ire Thru Fire
7. Inferludium
8. One In The Truth And The Truth Is One
9. Are We The Lost Ones?
10. Khufu Arise!

Čas: 39:02

Sestava:

Irek “Beast” Gawlik – drums

Krzysiek “Kriss” Dybaś – bass, vocals

Bartek “Bolus” Wierzbicki – guitars

Konrad “Conrad” Białas – guitars

Grzegorz “Levi” Łukowski – vocals

Jurek “Ю” Głód - electronics

http://www.neolith.pl/

https://www.facebook.com/neolith

http://www.non-serviam-records.com/

Minirecenze/minireview - DR. LIVING DEAD! - Crush the Sublime Gods (2015)

DR. LIVING DEAD! - Crush the Sublime Gods 

CD 2015, Century Media Records

Tahle partička mladíků s nezbytnými maskami na obličejích vždycky byla a asi už navždy bude zárukou dobré zábavy. Mám jejich hudbu zafixovanou pro restart celého svého mozku. Už kdysi jsem si je zařadil k pivu, k pařbám. Nejedná se o nic nového, ani světoborného, ale jejich thrash protknutý hard corem, crossoverem, punkem a já nevím čím zkrátka funguje. Rozdíl mezi poklidným poslechem ve "střízlivém" stavu a po několika pivech na koncertě je sice obrovský, ale na tom pořádně se pobavit u muziky nevidím nic špatného. Základy hraného stylu sice kdysi dávno položili jiní (ANTHRAX, SUICIDAL TENDENCIES, D.R.I, MUNICIPAL WASTE), ale myslím, že to nikomu asi moc vadit nebude. Osobně mám sice problém trošku s vokály, které mi nejsou zrovna příjemné, ale jinak se jedná rozhodně o dobrou a vstřebatelnou desku. Ve svém věku už asi nebudu řádit na skateboardu na rampě, ani skákat z pódia, ale nějaký ten menší mosh-pit si ještě střihnu. Jsem sice pak k nezastavení a stejně jako kapela "legrační", ale to k pořádnému koncertu přece patří. Abych pravdu řekl, tak letos mi trošku přijde, že se víckrát vaří už z mnohokrát ohřáté vody, ale to by se dneska dalo vyčítat skoro každé kapele. Pokud tedy máte chuť, si pořádně zaskákat a alespoň na chvíli totálně vypnout, jsou zde noví DR. LIVING DEAD! Vetřelci se opět pokusili o útok. Sice naši nebohou Zemi opět nedobyli, ale alespoň nás dobře pobavili. Víc nečekejte a ani nechtějte.

Asphyx says:

So if you have fancy for jumping and being at least for a while totally off, here are the new DR. LIVING DEAD! Intruders attempted to attack again. They didn't conquer our Earth, but they entertained us well. This is nothing new, but their thrash with hardcore, crossover, punk, and I don't really know how does it work? This bunch of youngsters with the necessary masks on their faces always was and probably will forever be guarantee of good entertainment. Don't wait  and want more.

http://www.deathfuckingthrash.se/

http://drlivingdead.bandcamp.com/

http://www.facebook.com/drlivingdeadofficial

http://www.centurymedia.com/

Minirecenze/minireview - DEATH KARMA - The History of Death and Burial Rituals Part I (2015)

DEATH KARMA - The History of Death and Burial Rituals Part I (2015)
12" vinyl, Iron Bonehead Productions

Tak jsme se konečně dočkali a slovenští neortodoxní death blackeři DEATH KARMA přišli s dlouhohrajícím albem. Pánové jsou okultní, neotřelí, jiní než ostatní. To se samozřejmě v dnešní době počítá. Riffy jsou zde mocné, skladby velmi pečlivě vystavěné a atmosféra napovídá, že se už nejedná ani tak o hudbu, jako spíš o ozvěny, vhodné k večernímu okultnímu obřadu. Jednotlivé songy jsou pojmenovány podle různých zemí a jejich pohřebních rituálů, mají neskutečnou atmosféru a i když zvuk z vinylu se mi příliš nelíbí, celkově si tu tmu užívám dosytosti. Obal, zpracování a celkový dojem je samozřejmě u tohoto média (gramodesky) parádní, ale když mi kamarád tuhle desku pustil poprvé, musel jsem si hodně dlouho zvykat (proč je zase všechno tolik nahlas?). Když se ale soustředíme jen na samotnou muziku, převládá u mě převážně spokojenost. Sice mi občas vadí některé mezihry a různé šumy, ale album rozhodně patří mezi to lepší, co bylo u našich sousedů za poslední roky vydáno. Veškeré rituály jsou velmi propracované, nenudil jsem se, ale zase na druhou stranu, že bych míval na všechno chuť pokaždé, to zase ne. Atmosféra je sice temná jako kýbl plný tmy, ale trošku mi chybí větší odpich, grády, energie. Deska asi bude vyhovovat víc posluchačům, kteří vyhledávají pomalejší dlouhé kousky, hodně načichlé chladem. Každopádně, DEATH KARMA obětují různým bohům vznešeně, s jasnou vizí a skvělými nápady. Jen to chce všechno ještě trošku dotáhnout do konce. 

Asphyx says:

All the rituals are prepared very carefully, I wasn't boring, but on the other hand, I didn't have fancy for it every time. Although the atmosphere is dark like a bucket full of darkness, I miss a little more tapping, gradation, and energy. The CD will probably satisfy more listeners who are looking for slower long pieces, influenced more by black metal. DEATH KARMA sacrifice to different gods nobly, with a clear vision and great ideas. It wants just to make it up to the end.

http://www.ironbonehead.de/

Interview (czech and english) - ROGGA JOHANSSON - Johansson and Speckmann - part II!

PRO ČEŠTINU LISTUJTE NA STRÁNCE DOLŮ!
FOR CZECH PLEASE SCROLL DOWN

přeložila Duzl/ translate by Duzl

english version

Rogga Ave! This year along with Paul Speckmann and Brynjar Helgetunem you have released a second album under the name JOHANSSON and Speckmann. How did the collaboration occur? When and where did the idea of composing the tracks together happen?

Paul did vocals for a song on the first Megascavenger album I did, and it turned out great so we thought that we should keep woking together on something more, and it turned into Johansson and Speckmann.

You're from Sweden and Paul lives in the Czech Republic and Brynjar resides in Norway. How did you do the recording? Did you guys meet in a common rehearsal room or are you using today's modern technology and sending your ideas via the internet?

The technology today makes these sorts of collaborations so easy, so you are right there, we did it all by sending songs back and forth to each other for recording our parts.

Rogga Johansson

You're the author of music for countless variety of bands and projects.  How do you distinguish which riff will be used from where? It means that you think, for example:  "Yeah, this sounds like "Old school" so we put it on a new album with Paul? "

That’s a good question haha… I don't know really. To me many of the riffs sound like different of my projects, but I can understand that other people might think it all sounds the same. Often I choose to sit down and write to a certain project, and then the riffs that come is naturally for that project. Other times I just come up with a riff, and later I feel that maybe this or that project is the best place to use it.

How did the collaboration with Paul happen? I want to know because you guys are separated by a twelve-year age gap. Paul is undoubtedly an icon and a legend. Who had the final word during the making of the tracks? Did you have any disputes regarding the music being composed? For example, you wanted something that sounded fresher, more modern and Paul advocated a "more old school" style? Did such a thing happen with you during the song writing process?

Actually I didn't think we had any differences at all regarding the music. Maybe that paul asked for a part to be shorter or longer or so, but nothing about the riffs or so. I think when I write music with pauls vocals in plan for it, that I somehow try to make it a bit more like Master, as I really love Masters music. I don’t know if it sounds like that or not, its just a feeling I have when I write the stuff. And it seems paul is liking it too haha, as he hasn't complained on anything yet.

Paul Speckmann

Is JOHANSSON and SPECKMANN only a project or is it also a "live" band? Can we expect some live performances in the future? I wonder how these songs would sound at a live concert. Or will you or Paul use some of these songs as an example in the repertoire for PAGANIZER or MASTER?

So far its only a project, we talked about doing a tour and there was plans for it and an offer, but as usual when it comes to me it didn’t happen haha. Im lazy and mostly just play live with Paganizer wich is my main band. But there are plans of corpse, that sometime along the road maybe paganizer can rehearse these songs and take them on the road and Paul will do the vocals and not the bass. So it might happen in a few years actually, but not right now. Prorbably its something we will try to get done in a couple of years when we have a third album out.

What about you and concerts and live performances? Do you prefer to play at festivals or do you like to play in rather smaller clubs? I think that only with PAGANIZER you played in our country (Czech Republic). Will you bring down to show us my favorite bands REVOLTING or THE GROTESQUERY some day? I know that your bands are in many cases international and would be problematic to put up together quickly but I think that a lot of fans would like to see you.

I like both actually, but spring and summer festivals is ofcorpse something special and really cool to do. There have beejn plans for Revolting too for the future, but Grotesquery I think will remain a studio project only, just like Demiurg was. Its too much work really to get it all rolling, and no one would pay for it all to happen regarding travels and flights and such. Revolting however is a band that I would love to play live with one day.

Brynjar Helgetun

When I listen to your riffs, I like the fact that it's not just "ordinary whacking" but that you do create a cold and frosty melodies. Just like every musician you've got some musical patterns and influences. Who have you admired and still continue to admire as a musician? According to who have you learned to play the guitar?

Thanx, that’s good to hear! I like both groove and melody to be part of the music and not just the aggressive stuff. As for musicians I love, there are many of corpse like Dan Swanö and Rick Rozz style of riffing is something Ive learned from.

You have revolved in your entire music career in the underground. You have recorded lot of albums in the past and I was wondering if you still can make a living out of music these days? Like for example….CDs are not sold, fans are getting older and have other priorities. Do you notice any changes in recent times, maybe thanks to Internet downloads? Is the underground scene changing? For us in the Czech Republic, we have only a few enthusiasts left. The rest have grown old and so now underground keeps only a few individuals.

No I cant make a living from this, maybe if I was out playing live all year it would work but not on just doing albums. Like ten fifteen years ago it was better, but internet has made so much easier but also made it harder to make any money. It is what it is though, and I just love doing music even if it isn’t something that you can make a living from.

Everyone considers Sweden as a country where death metal thrives. How is it with regards to the attendance of concerts in your country? Here sometimes only a few people turn up for concerts of even the well known bands. In other various events, it is an awful lot. How does it happen in Sweden? Do you attend the concerts on a regular basis? Are you supporting the bands? Are you buying their CDs and merchandise?

It’s the same here, sometimes there´s almost no people at all, even for larger bands. And sometimes there can be loads of people. Its strange, maybe it depends on if its in time for the paycheck or not haha. Sweden is very built on weekends, so gigs in the middle of the week I think is far less visited, that’s what I think at least. I live on the countryside and don’t visit shows really if Im not playing myself, but when we do we listen to other bands if we have time and trade stuff sometimes too.

I guess we both agree on old bands that we all like. But what about the new and young bands? Do you prefer watching them live? Did you like some band in recent times, so much that you said: "Ohh this band is really something! " ?.

I thinks it´s often like you grow up with some stuff and after maybe 20 or 25 years of age you steadily stop listening to so much music, new music. Maybe not for fans, but if you play music yourself maybe its like you spend more time on your own stuff really, and don’t have the time or energy to discover so much else. But I love music and now and then I hear new stuff that I love too ofcorpse. I try to check out new interesting releases every now and then, and sometimes you can stumble on really good new stuff. I cant really remember anything right now though haha… Sorry! Oh yes, Mordbrand are great! Not new guys but the band itself is rather new-ish I think, awesome album out, Imago, wich everyone should check if they love dirty death metal done with feeling.

cover

Do you know of or do you listen to some band from the Czech Republic?

One of my fave bands are Krabathor, and I like Hypnos too. Besides that Im terrible at knowing often what country bands are from, so Im not sure really if there´s more Czech bands that I listen to these days.

With Paul you have recorded a second album. To be honest, I cannot decide which is better for me (laughs). But maybe I would have preferred a novelty. It is more "moldy" and I remember the melodic stances more. Do you have any plans for the future? Do you continuously compose new material?

For me the second album is much better, but that’s how it is I guess when you write something new haha. I love both album myself too. Well the plan for the future is that we should definitely do a third album in a year or so, atleast if you ask me. Or sooner, a mini CD or something like a EP would be cool too if it is doable. And I don’t have any riffs for it now, but if I sit down Im sure there will be a few songs dones within just a few hours if you get me a few beers haha.

Thank you for the interview and wish you lots of good ideas and utmost CD sales.

Thanx!

REVIEW

http://www.facebook.com/pages/Johansson-Speckmann/225899484206206
http://vicrecords.com/

logo

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

czech version

Ave Rogga! Letos jste spolu s Paulem Speckmannem a Brynjarem Helgetunem vydali druhé album pod názvem JOHANSSON and SPECKMANN. Jak vlastně ke spolupráci došlo, kdy a kde vznikl ten nápad, složit spolu nějaké skladby?

Paul nazpíval vokál ke skladbě z prvního alba Megascavenger, které jsem napsal a dopadlo to skvěle, tak jsme si mysleli, že bychom měli spolupracovat na něčem dalším a vzniklo z toho "Johansson and Speckmann".

Ty jsi ze Švédska, Paul bydlí v České republice a Brynjar v Norsku. Jak probíhalo nahrávání? Sešli jste se ve společné zkušebně nebo využíváte dnešní moderní techniku a posíláte si nápady přes internet?

Dnešní technologie usnadňuje tenhle druh spolupráce, takže máš pravdu, všechno vzniklo vzájemným přeposíláním skladeb sem a tam a každý si nahrál své party.

Rogga Johansson

Jsi autorem hudby pro nespočetnou řadu kapel, projektů. Jak vůbec rozlišuješ, pro koho který riff použiješ? Znamená to, že si třeba řekneš: „Jo, tak tohle zní „old schoolově“, to dáme na novu desku s Paulem?“

To je dobrá otázka, haha... fakt nevím. Mnohé z rifů mi zní odlišně, tak, jako jsou odlišné moje projekty, ale chápu, že někdo si může myslet, že všechno zní stejně. Často si sednu a rozhodnu se psát určitý projekt a pak rify, které mě napadají, jsou přirozeně pro tento projekt. Jindy jsem přišel s nějakým rifem a později jsem měl pocit, že by možná ten či onen projekt byl lepší místo, kde jej použít.

Jak probíhala spolupráce s Paulem? Ptám se, protože vás od sebe přeci jenom dělí dvanáctiletý věkový rozdíl. Paul je bezesporu ikonou, legendou. Kdo měl nad skladbami konečné slovo? Měli jste třeba spolu nějaké spory kvůli hudbě? Ty jsi třeba chtěl, aby něco znělo svěžeji, moderněji a Paul prosazoval „větší old school“? Stávalo se vám to?

Nemyslím si, že by mezi námi byli nějaké spory, co se týče hudby. Možná, že Paul občas chtěl, aby některá část byla kratší nebo delší, ale nic o rifech, nebo tak… Když píšu skladby s Paulovými vokály, myslím, že se snažím, aby to bylo trochu víc jako Master, opravdu mám rád jejich hudbu. Nevím, jestli to tak zní nebo ne, je to jen pocit který mám, když píšu tyhle věci. A zdá se, že Paulovi se to taky líbí, protože si zatím na nic nestěžoval.

Paul Speckmann

Jsou JOHANSSON and SPECKMANN jen projektem nebo i „živou“ kapelou? Dočkáme se někdy vystoupení? Docela by mě zajímalo, jak by skladby vyzněly na koncertě. Nebo jinak. Zařadíš ty nebo Paul některé skladby třeba do repertoáru kupříkladu PAGANIZER nebo MASTER?

Zatím je to jen projekt, bavili jsme se o tour a byly i plány a nabídka, ale jako obvykle, když to dojde ke mně, nic se nestane, hahaha. Jsem líný a většinou hraju živě jen s Paganizer, což je moje hlavní kapela. Ale jsou tady samozřejmě plány, že někdy vyrazíme společně na tour, možná Paganizer nazkouší tyhle skladby a Paul se ujme zpěvu a ne basy. K tomu může dojít za pár let, ale určitě ne teď. Je to něco, čeho se budeme snažit dosáhnout, až budeme mít venku třetí desku.

Jak je to vůbec s tebou a živými vystoupeními. Hraješ rád raději na festivalech nebo jsou ti bližší menší kluby? U nás v Čechách jste vystupovali myslím jen s PAGANIZER. Přivezeš nám ukázat i třeba mé oblíbené REVOLTING nebo THE GROTESQUERY? Vím, že mnohdy jsou tvé kapely mezinárodní a byl by problém vás dát všechny dohromady, ale myslím, že spousta fanoušků by vás ráda viděla.

Samozřejmě mám rád obojí, ale jarní a letní festivaly jsou něco zvláštního a je super na nich hrát. Byly tady nějaké plány pro Revolting, ale myslím, že Grotesquery zůstane pouze studiovým projektem tak, jako byl Demiurg. Je příliš pracné dát všechno dohromady a nikdo to nezaplatí…cestu, letenky a vše kolem. Každopádně Revolting je kapela, se kterou bych si jednoho dne rád živě zahrál.

Brynjar Helgetun

Když poslouchám tvoje riffy, líbí se mi, že to není jen „obyčejný nářez“, ale že dokážeš vytvořit studené, chladné melodie. Stejně jako každý muzikant asi máš nějaké vzory. Koho jsi obdivoval a obdivuješ jako muzikanta? Podle koho ses učil hrát na kytaru?

Díky, je fajn to slyšet. Libí se mi, když nejen agrese, ale i groove a melodie jsou součástí hudby. Pokud jde o hudebníky, které mám rád, je jich samozřejmě mnoho, jako třeba Dan Swanö a Rick Ross, od těch jsem se naučil techniku hry.

Pohybuješ se celou svoji hudební kariéru v undergroundu. Nahrál jsi spoustu alb a mě by zajímalo, jestli se dá ještě dneska touto hudbou vůbec uživit? CD se moc neprodávají, fanoušci stárnou a mají jiné priority. Pozoruješ nějakou změnu, třeba díky internetovému stahování? Mění se undergroundová scéna? U nás v Čechách už zbylo jen pár nadšenců, zbytek zestárl a tak to drží jen několik jedinců.

Neuživím se tím, možná kdybych jezdil ven a hrál živě celý rok, tak by to šlo, ale jen vydáváním alb to nejde. Před deseti až patnácti lety to bylo lepší, internet sice vše usnadnil, ale zároveň dělá těžším vydělat si nějaké peníze. Je to, jak to je a já prostě jen rád dělám muziku a to i přesto, že to není něco, čím bych se mohl uživit.

Švédsko všichni vnímají jako zemi, kde se death metalu daří. Jak je to u vás s návštěvností koncertů? U nás přijde někdy i na slavnou kapelu pár lidí. Různých akcí je hrozně moc. Jak je tomu u vás? Chodíš ty na koncerty? Podporuješ kapely? Kupuješ CD, merchandise?

Tady je to stejné, někdy nepřijde nikdo a to ani na velké kapely a někdy je narváno. Je to zvláštní, možná to záleží na tom, jestli je zrovna výplata, nebo ne, hahaha. Švédsko si zakládá na víkendech, takže na koncertech v půlce týdne je daleko menší návštěvnost, alespoň si to teda myslím. Bydlím na venkově a nechodím na koncerty, pokud na nich sám nehraju, ale pokud už hrajeme a máme čas, poslechneme si i ostatní kapely a občas i něco nakoupíme.

Oba bychom se asi shodli na starých kapelách, které máme všichni rádi. Co ale nové, mladé? Sleduješ je? Zaujala tě některá natolik, že sis řekl: „Na téhle smečce něco je!“.

Myslím, že s některými věcmi jakoby rosteš a možná že po nějakých 20 - 25ti letech přestaneš poslouchat tolik muziky, nové muziky. Nejspíš ne jako fanoušek, ale pokud sám děláš hudbu, trávíš víc času nad svými vlastními věcmi a nemáš tolik času nebo energie objevovat nové věci.  Hudbu mám rád a slyšel jsem i nějaké nové nahrávky, které se mi samozřejmě líbí. Snažím se sledovat co vyšlo nového, občas můžeš narazit na opravdu dobré věci.  Ale zrovna teď si nemůžu na nic vzpomenout, haha..sorry! Ach ano....Mordbrand jsou skvělí! Žádní nováčci, ale myslím, že kapela sama o sobě je poměrně nová. Mají venku výborné album Imago a každý, kdo má rád špinavý death metal, by si je měl poslechnout.

cover

Znáš, posloucháš nějakou kapelu z České republiky?

Jedna z mých oblíbených kapel je Krabathor a taky mám rád Hypnos. Na druhou stranu  často nevím, ze které země kapely pochází, takže si opravdu nejsem jistý, jestli je víc českých kapel, které jsem v poslední době slyšel.

S Paulem jste nahráli druhé album. Abych pravdu řekl, nějak se nedokážu rozhodnout, které je pro mě lepší (smích). Možná bych ale dal přednost novince. Je víc „plesnivá“ a melodie si víc pamatuji. Máte už nějaké plány do budoucna? Skládáš průběžně nový materiál?

Pro mě je druhé album mnohem lepší, ale myslím, že tak to bývá, když napíšeš něco nového, hahaha. Každopádně mám rád obě alba. Když už se ptáš, tak plán do budoucna je takový, že bychom chtěli během roku určitě nahrát třetí album, nebo možná ještě předtím vydáme nějaké mini cd, nebo něco jako EP by bylo taky v pohodě. Momentálně ještě nemám žádné riffy, ale pokud si k tomu sednu a dám si pár piv, jsem si jistý, že během několika hodin budu mít pár skladem, hahaha.

Děkuji za rozhovor, přeji co nejvíc dobrých nápadů a spoustu prodaných CD.

Díky!

RECENZE

http://www.facebook.com/pages/Johansson-Speckmann/225899484206206

http://vicrecords.com/

logo

Recenze/review - ARCHGOAT – The Apocalyptic Triumphator (2015)

ARCHGOAT – The Apocalyptic Triumphator

CD 2015, Debemur Morti Productions

Stál jsem v dlouhé frontě před kostelem. Byla neděle, sváteční den všech věřících. Přede mnou se křižovaly postarší dámy, diskutovaly o slevách v supermarketech a pár mladých mělo divně zakalené oči. Slepé ovce jdoucí na porážku, napadlo mě. Pomalu jsme postupovali dál. Nechtělo se mi. V zádech jsem cítil podivné mrazení. Napřáhl jsem ruce do svěcené vody a ucukl. Náhle byla nádoba, stojící po desetiletí u vchodových dveří, naplněna po okraj krví a hnisem.  Za mnou se ozvaly výkřiky a všem přítomným se začaly měnit tváře. Nebyla náhle neděle, nebyl svátek, byl to sabat. Pan farář měl náhle na tváři nekonečný škleb a z ochozu se začaly ozývat šílené zvuky. K nekonečnému tanci, k rouhačským orgiím nám hráli finští black death metalisté ARCHGOAT. Kapela, hrající od roku 1989, legenda, která znesvětila nejeden kostel. Usedl jsem na dřevěnou lavici, sepnul jako jediný ruce k modlitbě a pak mě spálil žhavý oheň. Opět jsem propadl na nějakou dobu okultismu.

Desku zdobí krásný, nebál bych se použít tentokrát i slovo dokonalý obal od mistra Chrise Moyena. Plně vystihuje veškeré zlo a rouhačství, které se na desce odehrává. Pánové jsou si ve svých okovaných botách velmi jistí. Bez jakýchkoliv kompromisů drtí svými podrážkami veškeré pochybnosti všech, kteří jim přestali věřit. Kapela je takovým malým zjevením. Jede si ten svůj mocný, nátlakový black/death, neohlíží se do stran. Kritici budou hovořit o klapkách na očích, o sveřeposti a o tom, že by to už chtělo nějakou změnu. Věřte mi, že nechtělo. Je to to samé, jako byste chtěli po vlkovi, aby přestal lovit, po orlovi, aby přestal létat a po death metalistovi, aby začal mít rád růžové jednorožce. Takhle to jednoduše nefunguje. Buď máte kapelu, která hraje hudbu, které věříte nebo chcete oslovit zástupy komerčních posluchačů. ARCHGOAT jsou sví, někdy možná moc monotónní, ale věrní a poctiví.

Na oltář, plný rouhačských symbolů, je položeno totální hudební zlo. Hodně se mi líbí různé mezihry, smuteční chorály, které krásně doplňují celkový obraz zmaru. Správný death metal (naroubovaný na tmu) má alespoň trošku bolet, být nepříjemný, drsný a syrový. Všechny tyto atributy na „The Apocalyptic Triumphator“ nalezneme. Občas bych sice ocenil narušení některých lehce stereotypních hlukových stěn, ale ty jsou vždy po chvilce zpestřeny zvolněním. A tak album rozhodně nenudí, dokáže opět strhnout a je nakažlivé jako prokleté hostie, rozdávané při „našich“ mších. Vše je rozmáchlé, jako křídla hejn krkavců, kroužících ve spirálách nad kostelem. Mraky jsou nízko, světlo daleko. Ortodoxní přístup může být někdy spíše výhodou. Tedy, v tomto případě rozhodně. Muzika mi připomíná pomalé, zvyšující se výkřiky při obrácených modlitbách. Utíkám do stínu, aby mě nesežehl oheň, tryskající z Hádovy říše. Nezastírám, že mi na desce ne vše úplně vyhovuje, ale musím uznat, že svoje řemeslo dělají Finové velmi dobře.

Mezi lidmi se už nějakou dobou šíří zvěsti o konci světa, o epicentru zla v jejich městě. My víme své. Příchod rohatého bude asi ještě nějakou dobu trvat, ale podle večerních zpráv si troufám tvrdit, že jsme na velmi dobré cestě. Kdybyste viděli ty davy, vměstnané mezi kostelní zdi, nedivili byste se. Stačí se někdy rozhlédnout, třeba v ranní tramvaji. U některých lidí už je dávno jasné, že jsou již nějakou dobu jednou nohou za řekou Styx. Z nebe zase začíná padat hustý déšť. Voda je tradičně kyselá a čím dál tím víc smíchaná s hnisem. Ten zasahuje naše duše, stejně jako novinka ACHGOAT. Prokletí, uhranutí, ztracení se motáme v nekonečném kruhu. Jediná cesta ven je na lafetě v dubové rakvi. Vlastně, svět je krásný, nádherný, plný samých rozumných a hodných lidí. Jen nesmíte poslouchat „The Apocalyptic Triumphator“. Jinak se vše dobré ve špatné obrátí. Temná, někdy lehce monotónní deska, ve které si dává rande peklo s tmou.

Asphyx says:

Finnish black death metallers ARCHGOAT play for the endless dance, for the blasphemous orgy us. The CD reminds me slowly, raising shout by occult prayers. Curse, bewitch,  lost in an endless circle. I like different interludes, funeral chants that beautifully complete the overall picture of doom. Correct death metal should hurt at least, be unpleasant raw and rugged. We find all these attributes on "The Apocalyptic Triumphator" . A dark, sometimes slightly monotonous album, where the darkness meets the hell.

  

Seznam skladeb:

1. Intro (Left Hand Path)
2. Nuns, Cunts and Darkness
3. The Apocalyptic Triumphator
4. Phallic Desecrator of Sacred Gates
5. Grand Luciferian Theophany
6. Those Below (Who Dwell in Hell)
7. Intro (Right Hand Path)
8. Congregation of Circumcised
9. Sado-Magical Portal
10. Light of Phosphorus
11. Profanator of the 1st Commandment
12. Funeral Pyre of Trinity

Čas: 41:17

Sestava/band:

Lord Angelslayer - Bass, vocals

Ritual Butcherer - Guitars

Sinisterror - Drums

http://www.archgoat.com/

https://www.facebook.com/archgoat.official?fref=ts

http://www.debemur-morti.com/