Fotoreport - KRABATHOR, BRUTALLY DECEASED, MORTIFILIA – Café klub Slavie – České Budějovice - 16.3.2015

author of photos - Michal Radoš

- for original size click on photos

- pro zvětšení klikněte na fotky

MORTIFILIA

BRUTALLY DECEASED

KRABATHOR

FANS

REPORT

Recenze/review - MÖRKHIMMEL – Ostří černé kosy zní (2015)

MÖRKHIMMEL – Ostří černé kosy zní

CD 2015, L`inphantile Collective

O definici pekla se pokoušelo, pokouší a bude pokoušet celá řada umělců. Způsoby vyjádření jsou různé. Někdo se chopí štětce a namaluje inferno, jiný popíše Belzebuba takovým způsobem, že vás bude mrazit v zádech a další vezme do ruky hudební nástroj s úmyslem přivolat na zem veškeré nečisté síly. Pražští black/crust/thrash death metalisté MÖRKHIMMEL se o to pokusili pomocí zákeřné a zlé muziky. Bohužel, nutno hned zpočátku zmínit, že se jim to příliš nedaří. Pokud se drží svého „punkového“ přístupu a na dřívějších deskách vytyčeného směru, zdá se být vše v pořádku. Jestliže se ale pustí (a že tak letos činí) na pole smrtícího kovu, nezdají se být příliš uvěřitelní. Celá deska mi přijde jako taková „marná“ snaha o to vrátit nejlepší časy ENTOMBED, NIHILIST a GRAVE. Ta bohužel vyznívá povětšinou poměrně do ztracena. Album je tak spíš takovým pokusem alespoň trošku pootevřít dveře do pekla. Pražané ale zůstávají celou dobu jen obyčejnými vrátnými, vpuštěni do Hádovi říše nejsou a jen tak nebudou.

Pro to, aby byli uvedeni před oltář všemohoucího Satana, jim ještě chybí několik kroků. Největší slabinou celé téhle akvizice je bubeník. Chápu, že v crustu a punku netřeba přílišné techniky, ale bicí nástroje jsou zde značně nevýrazné, obyčejné a vyznívají na smrt příliš jednoduše. Zajímavý, pro mě ale poměrně nepříjemný, je i vokál. Nevyžaduji „dokonalé“ a mocné hlasivky, ale oceňuji a chci alespoň nějaký „dynamit“ v hrdle. Mr. Slávek sice zní chorobně, ale nemůžu si pomoct, také značně slabě. Můj pohled je ale samozřejmě hodně ovlivněn dlouhými léty poslechu death metalu, pokud bych uvažoval převážně v rytmu black/crust/thrashe, byl bych asi spokojen. Zmínit a pochválit musím texty. Není zase tolik českých kapel, které by vládly rodným jazykem natolik, aby nevyzníval trapně. Tady jsem si vyloženě početl a některé si dokonce velmi dobře zapamatoval. Velmi příjemný, i když jednoduchý je obal (autor Andy). Nikdy bych nevěřil, že „obyčejná“ kosa ve mně zanechá tolik nálad a obrazů.

Nejdůležitější u každé desky je ale muzika a ta na mě působí značně rozporuplným dojmem. Jako pravověrný death metalista nějak nemůžu přenést přes srdce, že se zde můj oblíbený styl tolik ničí. Někdy je pro mě poměrně bolestivé celou desku doposlouchat až do konce. Jindy zase, naladěn na thrash, punk a black, si společná setkání docela užívám. Chybí mi ale, pokud se oprostím od všech škatulek a hudebních směrů, tlak, energie, síla i obyčejné rockové koule. MÖRKHIMMEL sice chrlí tu svoji nenávist s nasazením a velkým kusem srdce, ale strach se u mě jednoduše nedostavuje. Ani mi tak nevadí jednoduché motivy, ani stylizace do devadesátých death metalových severských let (to naopak oceňuji), ale místo srážky s náklaďákem naloženým po okraj kostmi se zde setkávám jen s multikárou, která mi způsobí pár pohmožděnin. Pražanům se bohužel nepodařilo vymanit z našeho malého českého rybníku. A to i přesto, že podobnou cestou se u nás příliš kapel zrovna nevydává.

„Ostří černé kosy zní“ je určitě deskou, která si získá příznivce z řad špinavějších metalových stylů. Obávám se ale, že jejích sláva a věhlas nepřesáhne lokální úroveň. Pro to, aby se MÖRKHIMMEL dostali o level výše alespoň mezi evropskou šlechtu, jim ještě chybí velký kus smrti. Té práce, odříkání a hlavně nekonečného cvičení ve zkušebně před sebou mají pražští rouhači ještě hodně moc. Pokud ale vydrží a neopustí je jasně slyšitelné nadšení, troufám si tvrdit, že mohou v budoucnu překvapit. Nejsem z těch, kdo by chtěl kapelám mluvit do jejich tvorby, ale zrovna téhle smečce bych doporučil, aby opustila hájemství smrti a soustředila se na styly, ve kterých se cítí silná v kramflecích. Koneckonců, proč hrát death metal, když mi jde black, thrash i crust? Peklo takhle rozhodně nezní, ale to neznamená, že byste se neměli o kapelu zajímat. Naopak, na naší scéně se jedná o takové příjemné undergroundové zpestření. Černá kosa by potřebovala ale ještě pořádně nabrousit.

Asphyx says:

„Ostří černé kosy zní“ is definitely an album that will get fans from dirtier metal styles. However, I think that their glory and fame won't overrun the local level. To get higher level, to be among European nobility, they miss a bit of death. Gentlemen are spouting their hatred with a large piece of heart, but fear doesn't come. Hell doesn't sound like that, but it doesn't mean you shouldn't take interest in the band. Black scythe needs to be sharpened.

Seznam skladeb:

1. Co je mrtvé, nechám hnít

2. Z cizího krev poteče
3. Na věky věků
4. Nepřítomný nepřítel

5. První při konci světa
6. Den dni jako vejce vejci se podobá
7. Zima
8. Uprostřed prázdnoty

Čas: 32:11

Sestava/band:

Slávek - voice

David - guitar

Andy - bass

Hawran – drums

and Honza Kapák - guitar

http://www.morkhimmel.cz/

http://morkhimmel666.bandcamp.com/

http://bandzone.cz/morkhimmel

http://cs-cz.facebook.com/pages/MÖRKHIMMEL/244047232287427

Minirecenze/minireview - INCARNATED - Try Before Die (2014)

INCARNATED - Try Before Die 
CD 2014, Selfmadegod Records

Polští šílenci INCARNATED se pohybují na undergroundové scéně už nějakou dobu (přesněji od roku 1992) a tak je na ně spolehnutí. Jejich nátlakový death metal, plný odkazů jak na SINISTER, VADER, GRAVE, DISMEMBER, NIHILIST, VOMITORY je krutý, šílený, plný masakrujících riffů, nekompromisního vokálu a hniloby. Pokud máte rádi podobný, do krvavého masa zahalený smrtící kov, budete určitě spokojeni i letos. Jeden blast beat střídá druhý, krkolomné kytarové motivy se proplétají v nekonečných smyčkách a vám nezbývá nic jiného, než stát jako opaření. Pokud se tedy nenecháte do toho mlýnku na maso strhnout. To pak musíte pařit jako o život, skáčete, trháte si vlasy a zarýváte nehty do dlaní. Podobně laděné nahrávky nejsou určeny pro slabší povahy, ani pro technicky náročné posluchače. Tady se hraje pro absolutní výmaz vašich mozků, pro rozřezání mrtvých těl. INCARNATED mohou klidně dělat kulisu všem amatérským patologům při jejich oblíbených "živých pitvách". Maso létá vzduchem, střeva se plazí po zemi jako neklidná háďata a mozek s plesknutím dopadl opět na podlahu. 

Svět je někdy šílené místo pro život a ještě horší pro smrt. Poláci vzali všechen představitelný hnus, špínu a krvavou tmu a napěchovali ji do loňského CD. Album asi nebude vyhovovat úplně každému, ale moje každotýdenní páteční odchody z práce s "Try Before Die" na uších jsou již pověstné (smích). Domů jsem přicházel očištěn od marastu všedních dní, spokojený a s úsměvem. Tak to má být a tak je to správné. Brutalita se zde střídá s nářezem. Za mě spokojenost a deset uříznutých prstů k tomu. Nezkutečný masakr!

Asphyx says:

INCARNATED can easily do a backdrop for all amateur pathologists during their popular "live autopsies." Meat is flying through the air, intestines are crawling along the ground like restless cubs and brain is slaping down the floor again. The world is sometimes crazy place to life and  worse for death. Poles took all imaginable disgust, filth and bloody darkness and rammed it into the last CD. The brutality take turns the cuts. Satisfaction for me and ten cut fingers. Incredible carnage!

https://www.facebook.com/INCARNATED.poland
http://www.myspace.com/incarnatedband
http://selfmadegod.com/

Report, foto, video - KRABATHOR, BRUTALLY DECEASED, MORTIFILIA – Café klub Slavie – České Budějovice - 16.3.2015

Jsem zase mladý, krásný, dlouhovlasý metalový hrdina. Mám džínovou bundu, holky mi leží rády u nohou a pivo můžu pít po hektolitrech. Tělem mi cloumá testosteron a touha být rebelem. Trávím nekonečné hodiny debatami s kamarády nad kazetami, deskami a CD. Je to krásné období a mám pocit, že nikdy neskončí. Tak už to u mládí bývá. Jenže všechno se jednou uzavře v kruhu. Ať chceme nebo ne, stárneme, svrašťujeme se, jsme víc unavení, utahaní, zavaleni prací, rodinou a povinnostmi. Nakonec nám zůstanou jen vzpomínky. Ty mé, metalové, se často datují přesně do doby, kdy KRABATHOR zažívali období své největší slávy.

my collection

KRABATHOR u mě byli ve své nejlepší formě (období alb „Only Our Death is Welcome..“, „Cool Mortification“, „Lies“ a Orthodox“) modla, ikona, polobozi. Ovlivnili moje hudební směřování, byli tenkrát jako nějaké prokletí. Něco tak tvrdého, drsného a šíleného jsem do té doby v Čechách neslyšel. Oni mě, spolu s VADER, přivedli na další death metalové kapely a nepřímo tak určili na dlouhé roky cestu, kterou jsem se vydal. Jsem věrným fanouškem, poctivým a můj pohled na pondělní večer tím bude samozřejmě hodně ovlivněn.

Čas utíkal, muzika a celý death metal se ubíral trošku jiným směrem. Vzpomínky, zážitky, nekonečné pitky spolu s dávnými koncerty KRABATHOR v hlavě zůstanou už navždy. Už se vidím jako stařec na kolečkovém křesle, jak rozmáchle vyprávím pravnoučatům, že tenkrát v pravěku, se ještě chodilo na koncerty, pilo se u toho pivo a dělala se rotyka. Hergot, já jsem ale starej, uff! Dost historických vsuvek, těch si přečtete všude hromady. Píše se rok 2015 a KRABATHOR jsou znovu zpět:). Minulý rok na BRUTAL ASSAULTU jsem neměl díky povinnostem možnost navštívit, ale letos už mi nemohli uniknout. Pro mě se kruh uzavřel teprve až 16.3.2015.

ticket

Pánové zestárli, stejně jako já a o jejich loňském vystoupení jsem slyšel jak slova chvály, tak nebetyčné nadávání. Bylo, je a bude mi to jedno. Usedl jsem v Plzni ke svému osobnímu řidiči Michalovi rád a nadšený, že KRABATHOR ještě aspoň jednou uvidím (zajímavé, stejně přistupuji k očekávanému plzeňskému koncertu MOTORHEAD). Víc nechci, neočekávám a můžu být vlastně jen mile překvapen.

Mortifilia

Chtěl jsem vyrazit původně do Prahy, dokonce jsem měl koupený lístek, ale nakonec díky nabídce odvozu a vytížení v zaměstnání zvítězily Budějovice. Jednak jsem v tamním kulturním zařízení ještě nikdy nebyl a hlavně mě druhý den čekal náklad povinností v práci. Michal (thank you brother, again!) tedy osedlal svého oře, vyzvedl mě tradičně u kostela všech nesvatých a tentokrát nás paní z navigace směřovala na jih. Jen mimochodem, trošku nechápu, proč se promotér nerozhoupal a neuspořádal koncert i v Plzni. Že by u nás a v okolí opravdu lidi nechodili?

Krabathor

Nakládáme cestou pozounistu Štembuse z BRUTALLY DECEASED a s vědomím, že bez nás nezačnou hrát, pelášíme na Budějovice.

Dřív byli KRABATHOR první, koho jste v tomhle ranku mohli vidět a tak byli vlastně nejlepší. Dnes je to jiné. Kapel, i světových, můžete slyšet, třeba obden, kolik chcete. Porovnání s ostatními, slavnými jmény, je samozřejmě v současnosti položené hodně do osobní roviny. Dovedu pochopit mladší posluchače, kteří tu dávnou dobu nezažili a dneska vehementně tvrdí něco o vyčpělé legendě, o nedokonalosti, divném zvuku starých nahrávek. Připomínek by se jistě našla spousta, ale takhle to my, starý páky jednoduše nevidíme. My máme ještě ke kapelám osobní vztah, nezapomenutelné zážitky, které možná mohou už dnes působit lehce pateticky. Neberte nám to prosím, budete jednou úplně stejní jako my. Věřte tomu!

Brutally Deceased

Na své si tak v pondělí v budějovickém klubu Slavie přišli spíš postarší, nostalgičtí pamětníci a co jsem tak koukal, tak už asi i začínající prostatici :)). Bylo zajímavé sledovat, jak si někteří, kdo ještě nevyrostli ze starých trik, hrdě honosili dávnými nápisy na prsou. Už jsem zase jak stará bába. Dost! Jde se na muziku.

Jako první se pokusila místní kulturní dům zbourat sušická MORTIFILIA. Pro jihočeský koncert byla velmi dobrou volbou. Švédský, občas melodičtější, chvílemi old schoolovější death metal místní dobře znají a lepší smečku si představit ani nedovedu. Pánové předvedli svůj set s hlavou hrdě vztyčenou, s velkou energií a odhodláním. Ukázali nám, jak se v podhůří Šumavy hraje pravý severský smrtící kov a já měl co dělat, abych si neukýval hlavu až k úplnému upadnutí. Bylo to studené, kruté a zároveň natolik protkané chladnými melodiemi, že jejich set nedokázal ani na chvilku nudit. Naživo má zkrátka MORTIFILIA odpich, stejně jako je tomu u vysokých pecí. Z pódia se na mě také vyplavila žhavá tavenina i špinavá struska. Jen s tím rozdílem, že mě nespálila na popel, ale zchladila někam až na bod mrazu. Železo se, stejně jako riffy, kulo, dokud bylo žhavé. Opět po několika týdnech společné setkání s kapelou a zase parádní vystoupení!  

BRUTALLY DECEASED jedou s KRABATHOR celé turné a stejně jako jejich slavnější kolegové, i oni v Budějovicích šňůru začínali. Jestliže pak byla MORTIFILIA velmi dobrým předkrmem, tak „švédští“ Češi byli pořádně ostrou polévkou. Při požití se jejich pravý a nefalšovaný old school death metal skandinávského střihu vařil přímo ve chřtánu. Kořeněné, studeným chilli nasáklé melodie se střídaly s absolutním výmazem a flambováním našich nebohých mozků. Jihočeský klub se otřásal v základech, v tamních kostelech ožívaly ostatky všech svatých a na místní diecézi museli mít pořádně krušný večer. Pánové sázeli jeden riff za druhým, zároveň představili i nového basistu Miroslava Ubiase (CONTRASTIC, PIGSTY, OPITZ), který myslím skvěle nahradil svého předchůdce „Buráka“ a doplnil celý „švédský“ synkopický orchestr. BRUTALLY DECEASED už dávno kopou nejen českou první death metalovou ligu a i když lze jejich předlohy vystopovat v dávných devadesátých letech okolo měst Stockholm, Visby, Malmö a podobně, set působil hodně energicky a svěže. Stačilo, aby na začátku zavelel svým hrdelním řevem frontman Žlababa k útoku a naši nebohou zemi zase napadli Švédové. Pro mě za mě, ať nás obléhají zase spoustu let. Když budou hrát stejně, zlobit se rozhodně nebudu. Skvělá hrobnická práce!

KRABATHOR uzavřeli můj pomyslný kruh metalového života se ctí. Během jejich setu jsem samozřejmě vzpomínal, porovnával, promítal si na sítnici svého oka pradávné koncerty. Napíšu to asi takhle. Oheň sice zase hořel, ale tentokrát už to nebyla tryskající láva, jako spíš poctivý a spalující žár. Mr. Pegas i Mr. Bruno jsou na tom díky své aktivní hudební činnosti pořád dobře, ale nad některými momenty u páně Christophera bylo nutné již trošku přimhuřovat oči. Obzvlášť v sólech to nebylo úplně ono (o vokálech nemluvě). Tentokrát na mě vše fungovalo, ale je nutné si uvědomit, že jsem byl notně ovlivněný nostalgií. Bylo velmi příjemné, nebál bych se odhalit svoji duší a napsat i dojímavé, zase vidět po tolika letech své oblíbence živé a s nástroji v rukou. 

Zazněly všechny notoricky známé songy a tak jsme si spolu s kolegy zase po dlouhé době z plných plic zařvali. Opět jsem si potvrdil, že Bruno je natolik výraznou postavou, že na sebe až démonicky přitahuje skoro veškerou pozornost. Celkově sice byla v některých momentech kapela trošku nesourodá, ale vše vyvážila všeobjímající a nakažlivá radost, „že se zase všichni vidíme“. Smrt si po letech opět dala se mnou a kapelou rendez-vous a po chvilce nejistoty jsem tomu dávnému šílenství znovu podlehl. Připadal jsem si, jakoby se mi zase otevřely všechny staré rány a začala z nich prýštit dlouho hnijící krev. Death metal v tomto podání byl jako stigmata, která se objevují znenadání a bez varování. Ten večer, na tom místě jsem byl znovu proklán hřeby, ukřižován a ponechán na pospas temnotě. Do kůže na zádech mi byla vepsána krvavá slova v hlavě dlouho uložených skladeb a když vše došlo ke zdárnému finiši, nějak jsem nechtěl, aby to celé smrtící monstrum skončilo. Klidně bych ještě v tom kotli a ve vzpomínkách chvíli vydržel. Kult je kult a kultem navždy zůstane! Bylo to mocné!

Klub byl krásně zaplněn, zvuk byl také v pořádku a tak jedinou svoji výtku bych směřoval ke světlům. Opravdu je nutné, aby se na death metalové kapely blikalo jako při diskotéce v osmdesátých letech? Pivo značky Budvar jsem raději ani jako správný „Plzeňák“ nekoštoval a stejně jsem musel druhý den do práce. Chválím konec v 11 hodin! Pro nás pracující a vstávající tak akorát.

Krabathor 

Následoval přesun do Plzně, krátká noc, dlouhý pracovní den a popraskané žilky v očích způsobené nespavostí. O to ale nejde, důležité je, že se naše misie tentokrát opět vydařila a já si splnil další ze svých snů. Viděl jsem KRABATHOR znovu naživo. Teď už mi v mém seznamu zbývají snad jen ty AUTOPSY:)) Skvělý, jihočesko-krabathorovský večer. KRABATHOR, KRABATHOR, KRABATHOR!!!

FOTOGALLERY

Don Carlos and Mr. Asphyx

Minirecenze/minireview - ENSLAVED - In Times (2015)

ENSLAVED - In Times

CD 2015, Nuclear Blast

ENSLAVED se postupem času stali přesně tou kapelou, která se motá v nekonečném kruhu. Kdysi smečka, která svými alby dovedla rozdmýchat doutnající nejen black metalovou scénu, najednou seká navzájem si velmi podobná alba. Zajímavé je, že u některých dávných legend mi podobný přístup vůbec nevadí. Jenže to jsou staré kapely, od kterých nic nového ani neočekávám. Jsou silné v kramflecích a dokáží ještě překvapit. S ENSLAVED to mám bohužel trošku jinak. Letošní deska je pro mě takovým malým zklamáním. Přijde mi, že jsme všechno tohle už u Norů slyšeli. Sem tam sice na povrch vyleze nějaký zajímavější motiv, melodie, ale ta je ihned stržena do obyčejnosti a tentokrát bych se nebál ani slova průměrnosti (na ENSLAVED). Bez tří minut hodina je na mě už příliš. Chtělo by to asi příště nějakého jiného producenta nebo alespoň opustit dnes již tradiční plastový zvuk, který mají snad všechna alba z poslední doby od Nuclear Blast. Netvrdím, že ortodoxní fanoušci kapely nebudou spokojeni, ale já si raději pustím nějaké jejich starší album. Zajímavé je, že předchozí počin mě bavil a to přímo hodně. 

Novinka je už ale i na mě, který jsem poměrně tolerantní, příliš vylouhovaným čajem. Chybí mi víc energie, postrádám nějakou pecku, odjištěný riff, něco, co by mě nějakým způsobem k přehrávači připoutalo. Takhle si CD jen tak v pozadí hraje a klidně by mohlo dělat kulisu v nějaké čajovně. Po gaučích by polehávaly komíhající se postavy, všude by voněla jedna slavná rostlina a děvčata by měla vlasy jen ze samých dredů. "In Times" je jako takové pohlazení, jemný dotek. Divný mi přijde i zpěv, který je nevýrazný a stále stejný. Nějak moc nevím, co si s deskou počít. A tak ji raději nebudu poslouchat a vlastně ani doporučovat. Kdyby po mě někdo chtěl dvě slova, která vyjadřují novinku nejvýrazněji, zvolil bych - teplá a monotónní. Škoda, snad příště. Pokud tedy ještě budu mít chuť.

Asphyx says:

ENSLAVED become exactly the band that is spinning in an endless circle. The news is for me, a quite tolerant man, stale tea. I miss more energy I miss some stunner, armed riff, something that will bind me to the CD player. I don't like the singing, it is dull and still the same. I don't really know what to do with the album. Unfortunately, maybe next time. If I'll still have a fancy for.

http://www.enslaved.no/

http://www.facebook.com/enslaved

https://www.youtube.com/user/enslavedofficial

http://www.nuclearblast.de/de/

Již tuto sobotu vypukne v Plzni extrémní festival DEADLY STORM IN BOŽKOV 9!

Již deváté pokračování smrtelné bouře vypukne v Plzni 21.3.2015 v 16 hodin. Kdo už tento tradiční festival navštívil, moc dobře ví, že se odehrává v pohodovém prostředí Hospody pod Kopcem v Plzni. Dobré pivo, tradičně skvělý zvuk a příjemná obsluha dodává této extrémní seanci až rodinnou atmosféru. Jedná se o jednu z nejlepších metalových akcí, která se v plzeňském undergroundu odehrává a tak by na ní neměl chybět žádný poctivý fanoušek pořádného rachotu v muzice. Na DEADLY STORM se letos představí tito umělci:

Majster Kat (Slovensko) – thrash metal

Radiation (Slovensko) – violence/thrash metal

Trollech (Plzeň) – lesní black metal

Cuttered Flesh (Karlovy Vary) – death metal

Mallephyr (Rokycany) – black/death metal

1000 Bombs (Plzeň) – thrash

Antigod (Havířov) – thrash /death

Smashing Dumplings (Ústí nad Labem) – grind

Averze (Žďár nad Sázavou) – thrash punk

info:

kdy:  21.3.2015 v 16 hodin

kde: Hospoda pod Kopcem, Plzeň

vstupné: 250,- kč

http://deadly-storm.blogspot.cz/p/deadly.html

Recenze/review - INSEPULTO – The Necrodex (2015)

INSEPULTO – The Necrodex

CD 2015, Memento Mori

Vroucí kotel, plný vody. V něm několik nebožáků, kteří se prý něčím provinili. Asi věřili v něco jiného, než co se zrovna nosí. Odpadávající kusy jejich masa jsou jasným důkazem toho, že většina řečí o humanitě a lidskosti dostává zase na frak. „Středověk?“, ptáte se. Ale kdepak. Píše se rok 2015 a zrovna si tuhle kratochvíli nenechalo ujít pár lékařů pod Hippokratovou přísahou. Ptali se jich, jak je to vlastně možné, že se stali takovými zrůdami. „Věřili v jiného boha“: zněla odpověď. Odcházel jsem od zpravodajské relace znechucený, šokovaný. Byl to asi účel autorů reportáže, protože v dnešní době už je většina diváků natolik otrlá, že je jen tak něco nerozhodí. Seděl jsem vedle v pokoji, přemýšlel a i když vím, že absolutně nic nevyřeším, říkal jsem si, že se lidé za ty dlouhé roky na téhle planetě zase tolik nezměnili. Potřeboval jsem relax, odpočinek, dostat veškeré tohle svinstvo z hlavy. Kostaričtí death metalisté INSEPULTO se zdáli hned od počátku velmi dobrou volbou.

Jejich smrtící kov sice vedle kruté reality dneška zpočátku vypadal jako lehký odvar, ale i tak se jedná o zajímavé dílo. INSEPULTO hrají velmi tradičně, odvolávají se jak na klasickou americkou, tak evropskou školu. Trojice nadšených šílenců se rozhodla provést nás po místním podzemí a i když se nejedná o nic převratného, moderního a nového, celá nahrávka působí velmi příjemně. Obsahuje jak drsné sypačky, vhodné k headbangingu, tak pomalejší pasáže, houpavé a rozvážně přemýšlivé. Nechybí ani „zmatená“ sóla a poctivý growl. Troufám si tvrdit, že na Kostarice patří pánové k absolutní špičce. V řekněme, evropském měřítku je to už trošku horší, ale i tak dám ruku do ohně za to, že příznivcům starších pořádků v metalu budou rozhodně po chuti. Pánové mají na svém kontě ještě desku z roku 2012 („Morbid Spawn of Ressurrection“) a jedno demo z léta páně 2010. Zajímavé je, že na první poslech se zdála letošní deska poměrně nenápadnou, dokonce jsem ji chtěl odložit se slovy o tuctech podobných počinů. Jenže pak mi po tom zvěrstvu v televizi přišli najednou více než k duhu.

„The Necrodex“ není rozhodně albem, které stačí jen zběžně prolétnout na nějakém internetovém portále. Celá deska, včetně obalu, produkce, textů a vlastně i všeho ostatního, je velmi propracovaná. Je slyšet, že si kapela dala se vším neskutečnou práci. To by ještě nic neznamenalo, na tohle mnohdy stačí dobrý producent. Jenže tady je přidán jako bonus obrovský kus černého srdce. Dovedu si živě představit, že Korsičany podpořím někde na koncertě. Jsem moc rád ve společném kotli (tentokrát zaplať Satan v imaginárním), kde se vařím spolu s kapelou ve změti šílených riffů, krutých bicích a nekompromisního vokálu. To, co se mi zdálo zpočátku obyčejné a mnohokrát jen znovu omleté, po nějaké době dozrálo v pořádně rozzuřenou hydru. Není to sice dnes tolik protěžovaný technický testosteronový death metal, ale v rámci old schoolu se jedná o velmi povedenou, nakopávající šílenost. Nikde žádná křeč. Skladby jsou pečlivě vystavěny, postupně gradují, mají dobré, zapamatovatelné refrény. Já, jako příslušník spíše staršího smrtícího kovu, jsem nadmíru spokojen.

Jednou se mi zdál šílený sen, kdy jsem byl na vlastním pohřbu. Nad otevřenou rakví stála nekonečná fronta kapel, které jsem měl rád a které jsem se snažil podpořit. Každá mi dala do hrobu svoje CD a zahrála mi na improvizovaném pódiu jednu skladbu. Šílený sen, co říkáte? Na 99,9% to takhle rozhodně nedopadne, ale INSEPULTO by se klidně do řady mých fanoušků klidně mohli zařadit. Já bych v té jejich rozhodně stál. „The Necrodex“ mě baví poslouchat, rád si ho dávám znovu a znovu do hlavy a plně si ho vychutnávám. Je totiž plné poctivého smrtícího kovu s odkazy na thrash a to mi vždycky dělalo dobře na mé černé duši. Zpočátku nenápadné death metalové album, které časem dozrálo v neskutečnou běsnící hydru!

Asphyx says:

"The Necrodex" isn't definitely an album that you can give brief survey on some internet portal. It needs time and patience. After there you will be rewarded. The board, including cover, production, lyrics and in fact everything else is very sophisticated. I like to listen to "The Necrodex", I like to give it time and ram again in the head. It is full of honest deadly metal with references to thrash and it is always good for my black soul. At beginning inconspicuous death metal album, that rises over time into a surreal raging hydra!

Seznam skladeb:

01. The Return Of The Impious
02. Cremated Alive (Together We Will Forever Be)
03. Glorious And Grotesque
04. Ars Magna In Evisceratus
05. Apocalyptic Godless Intervention
06. Grand Black Messiah
07. Shadows In Disgraceful Portrait
08. Requiem Aeternae
09. The Chaos The Ancients Spoke Of
10. The Morbid Spawn Of Resurrection
11. Odor Mortis

Čas: 49:55

Sestava/band:

A.P - guitars/drum programming

R.J "The Master Butcher" – vocals

U.X.H - bass

https://www.facebook.com/pages/Insepulto/314871011905018

http://memento-mori.es/