Recenze/review - INTOXICUM - ...of Reign and Demise (2017)

INTOXICUM - ...of Reign and Demise

CD 2017, vlastní vydání

Spadla na mě lavina ze starých plesnivých lebek. Procházel jsem zrovna okolo, na své pravidelné obchůzce kostnicí a odněkud ze záhrobí ke mě zavanul zkažený vzduch. Vyhrabu se z hromady běloskvoucích hlav, opráším ze své džínové bundy pavučiny a s odhodláním jdu za zvukem pradávného death metalu kombinovaného s thrashem.

Němečtí INTOXICUM jsou vyznavači stejných kovových postupů jako já. Jejich novinka "...of Reign and Demise" je po okraj narvaná odhodláním rozdrtit kosti tlakem a chladem. Pokud máte rádi v metalu devadesátá léta s přihlédnutím ke švédské škole, myslím, že byste mohli být navýsost spokojeni. 

Kombinace utíkajícího thrashe, obestřeného smrtí a takovým tím poctivým rock´n´rollovým feellingem, mi dělá velmi dobře na mé zkažené duši. Dovedl bych si sice představit hutnější a plnější zvuk, ale jinak novinka s přehledem obstojí v mé sbírce morbidních CD. INTOXICUM jsou nekompromisní, odhodlaní a šílení ze své podstaty. Tahle kapela patří do zaplivaného klubu, kde vás rozsekají na masokostní moučku. Ne, skupina není vlastně ničím originální a převratná, ale skladby odsýpají se samozřejmostí valícího se kamení. "...of Reign and Demise" je velmi dobrým albem, doslova narvaným energií a temnou silou. Mám chuť si jít otevřít další hrob! Starý poctivý thrash death metal, který řeže jako rezavý nůž. Co si přát víc?

sumarizace:

 INTOXICUM a jejich novinka útočí na ty nejskrytější noční můry všech fanoušků old school death/thrash metalu. Album je odpovědí na všechny ozvěny ze záhrobí, které je možno vůbec slyšet. Klasický, plesnivý death/thrash metal se zde potkává s thrashem z osmdesátých let a na své si přijdou snad všichni milovníci hřbitovů. Obraťte všechny kříže, zapalte svíce, dnes se bude konat jedna velmi krutá seance. Vystupovat na ní budou death metalisté  INTOXICUM. V Německu moc dobře vědí, jak se dělá pravé a nefalšované smrtící řemeslo! "...of Reign and Demise" je plné špíny, pavučin i ozvěn ze starých rakví. Death metal je zde exhumovaný odněkud z devadesátých let a je krásnou vzpomínkou na časy, kde se ještě zabíjelo poctivě, rezavým nožem. Death/thrash metalová deska, která vás pokryje plesnivinou!

Asphyx says:

The new album by the  INTOXICUM attacks the deepest nightmare of every single old school death/thrash metal fan. This album is the answer for all of the calls from the beyond you can hear. The classic, moldy death metal meets thrash of the 80s. And I think that every lover of graveyards is going to be satisfied. Turn down all the crosses, light up the candles because today the big cruel séance is happening. There are going to be death metal guys  INTOXICUM. They really know how to do the right deathful job in Germany. The album "...of Reign and Demise" is full of dirt, spider webs and echo from old coffins. The death metal is exhumed from the 90s and it is a beautiful flashback from the times when the killing was dinkum and was done by a carroty knife. This is the death/thrash metal album which covers you with a fungus.

Tracklist:
01. The Spanish Eye Ripper
02. Homunculus (A Lesson in Logic)
03. 2000 Years
04. Crowned Donkeys
05. Lurching Through Debris
06. Diogenes
07. Same Shit, Different Century
08. Self-Oppression
09. Mind Swamp
10. Acoustic Emetic

band:

Dschaddsch - Rhythm Guitar
Deathan - Lead Guitar
Pete - Bass Guitar/Vocals
Kai - Drums

https://www.facebook.com/intoxicum/

https://intoxicum.bandcamp.com/album/of-reign-and-demise

Few questions – interview with thrash/death metal band from Germany - INTOXICUM.

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play , etc.?

Hi, we’re Intoxicum. Thank you very much for your support! 

Our band was founded in 2006, so we’re in business for a pretty long time. After some line up changes we’re in this constellation for years. The band consists of Pete (vocals, bass), Deathan (guitar), Dschaddsch (guitar) and Kai (drums). Roughly spoken, we play a mix of thrash and death metal, as well as rock’n’roll. But there’s no perfectly fitting classification for our music and we don’t give a fuck about that. We play the music that sounds the most fun to all of us. It is a combination of all our influences that produces a very unique sound. At least we like to believe that :D

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

We recorded the album within five days at ZK studios in Herrnhut / Saxony with our good friend Alexander Meier. He also did the mixing and mastering, which took some time, since we’re kind of difficult to satisfy in some cases. 

How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

At the moment, we have 300 physical copies of the album in stock, but it’s also available for digital download and streaming. The sales went pretty good so far for a small band like us. We would love to release it on vinyl, maybe we will do that in the future. 

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with ? 

All lyrics from the new album were written by Pete. The songs are mostly questioning human rationality, religion and science and criticize their hubris. Sometimes they describe remarkable historical persons or happenings, like the philosopher Diogenes or the weird practics of some Visigothic kings, who pulled out the eyes of their enemies before sending them to a monastery. Pete also uses quotes from philosophers or medieval texts, since this is stuff he is interested in. 

Basically he is trying to write lyrics that are not too much stereotype, which is pretty difficult in Metal. It is alway a balancing act.

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important? 

Social networks are very important these days, but there is a flipside to the coin. On the one hand, bands can promote themselves at no or few cost and thus reach more people with less effort. On the other side, facebook and all the other social media are very crowded with bands and there‘re so many of them, that no one can oversee even a fraction of it. Anyway, you kind of have to care for social media to get recognized by promoters and fans. 

We changed our band logo for the new record to have a more individual one. It is done by a friend of ours named Robert. He also did other awesome artworks for bands and you should check him out at ILLUSTRIOUS on facebook! 

The whole cover artwork and booklet for the album was done by Zippi, who also did quite a lot of quality stuff for bands. We’re very happy with the way it turned out. Unfortunately, she doesn’t have an artist website or facebook page at the moment, but you can find her at Deviantart, when you search for Zippi44.

Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

We do not have a label at the moment, so we had to do it all on our own. This is one of the reasons, why the release of the album took that long. The other reason is, that we live pretty spreaded over Germany and even Austria by now. We have to be very organised, to achieve something like a record release and everything that goes with it. 

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

There are too many bands to list here and as you can hear we mix different styles of music in our songs. In addition to that, musical taste changes over the years, so it’s hard to pinpoint, where our influences exactly are. But classic Swedish and melodic death metal, rock’n’roll, stoner rock and some thrash bands were and always will be important to us. Besides that, every band member has his special taste, that he brings into the band. 

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

Not yet but we are all about to do that. We sent the album to some magazines and blogs like yours and the reviews went out pretty good so far.

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best? 

We have played numerous gigs in our band history and enjoyed all of them. We like very small gigs in clubs, where you can really get in touch with the fans. Festival shows with a bigger stage are great as well. Playing live is very important to us and we hope we can do that more often with the new album. 

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

First of all we want to play as many shows as we can in- and outside of Germany, as well as promote the album. Besides that, we will create some new stuff for the next record, that is hopefully not taking as long as the last one – we will see. So we did not set big goals at the moment. I think the most important thing is to get some people say to you: „That was amazing“ after a gig and have fun on your own, too.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

The best way is to talk to us when we are on the road ;-) Otherwise you can find us on facebook, bandcamp and write us e-mails to booking@intoxicum.com or contact@intoxicum.com We love the feedback from fans or get in touch with promoters. We appreciate nude pics of pretty girls, too ;-) 

Thanx for the interview.

https://www.facebook.com/intoxicum/

https://intoxicum.bandcamp.com/album/of-reign-and-demise

Asphyxovy zápisky - Ty jako furt sbíráš CD? To seš fakt už dost starej!

obrázek je pouze ilustrační, má sbírka je přeci jen už dávno o dost větší

Úvod:

Asphyxovy zápisky jsou krátkými povídkami, nad kterými jsem přemýšlel již dlouho. Občas mě něco napadne. Sem tam mám chuť sepsat pár postřehů ze současnosti. Jen tak si chodím, pozoruji život a pak najednou nadejde čas a musím usednout k počítači. Snad se budou líbit.

-------------------------------------

Ty jako furt sbíráš CD? To seš fakt už dost starej!

"Ty jako furt sbíráš CD? To seš fakt už dost starej": nechápavě kroutil hlavou jeden můj kamarád. Pak proběhla klasická unavující debata, kdy mi bylo vysvětlováno, že dnes stačí mít vše na hard disku a nic víc nepotřebuješ. Dokonce na mě machroval, že má něco přes 80 GB metalu různě v MP3.

"Nedělej ze mě blbce, já pracoval s počítačema, když ještě tvůj táta nevěděl, jestli je na holky": pokusil jsem se kontrovat, ale pořád jsem nějak věděl, že takhle ho asi nepřesvědčím. 

A tak mě napadlo zajet v rámci brigády k nám na chalupu do Jizerek, pak se stavit u mámy v Mladé Boleslavi na oběd a zakončit to svačinou u nás doma v Plzni. No a pak pivo a bude dobře.

Nutno říct, že kamarád je velký dříč a se dřevem mi pomohl jako nikdo jiný. Až jsem chvílemi koukal, kde se v něm bere ta urputnost a síla. Dali jsme po obědě lahváče a já ho zavedl nahoru na půdu. Otevřel jsem dveře, pustil na nás zatuchlinu a pak mi zase luplo v hlavě.

Byl jsem ve svém živlu, ke každému vinylu, ke každému CD, kazetě jsem měl svůj příběh, zážitek, kus hmatatelné historie. Kolem se prášilo, kluk jeden nešťastná mi zlomil jednu jehlu na gramci, ale bylo na něm vidět, že pomalu začíná chápat. Jasně, je to svým způsobem sběratelská úchylka, ale také kus mě samého, propojení s kapelami, s hudbou jako takovou. Moderní formáty samozřejmě používám také, vyhovuje mi si poslechnout nahrávky dlouho dopředu a hlavně dostávám skoro všechno na recenze kolikrát několik měsíců před vydáním - ale není to ono.

Není to ani o kvalitě zvuku, ani o obalu a textech, ale spíš o tom vzájemném rozjímání, když se ženete domů z obchodu nebo čím dál častěji z pošty a marně se pokoušíte rozlepit ten hnusnej plastovej igelit. Tohle mi nikdy nešlo a vlastně celý život jsem kvůli tomu terčem posměchu. Ale když se dostanu dovnitř, tak mám o to větší radost. Kupuji samozřejmě mnohdy s ročním zpožděním, už jen CD ověřená časem. 

Hezký je zvyk mnohých kapel, který ani nevím, jak vznikl, obdarovávání mé maličkosti kazetami. Ty mají pro mě pořád takové zvláštní kouzlo, asi usazené někde uvnitř mé osoby od mých počátků. Vždyť je to taky už třicet let, s pár přestávkami, ale pořád si jedu na té své, sběratelské vlně.  

"Tedy, to je taková krása, vždyť v tom máš šílený prachy": kochá se kamarád a já se jen hrdě usmívám. "Já vím, já vím...tady vidíš, že se to mé staromilství vlastně nedá vysvětlit, ono se musí zažít. Každý nosič má svůj příběh, který mi pokaždé vytane na paměti, když jej beru do ruky": pokračuji ve své obhajobě.

"Třeba tyhle starý Dismember jsem si koupil v Praze na koncertě, byl jsem tenkrát tak šíleně opilej, že jsem vlastně ani nevěděl, co si přesně kupuju": zasním se. "A tuhle kazetu jsem poslouchal se svoji první holkou pořád dokola, takže když si ji teď pustím, tak je to pro mě hrozně intimní záležitost...": mumlám a na mém kamarádovi je vidět, že na mě kouká jako na starého muže, co vypráví černobílé příběhy z války.

Jedeme do Boleslavi, kde nás přivítá máma a já vytahuji ze sklepa další kazety a CD. Vyslechnu si již po 1854 té, že si mám všechno odvézt. Ne, nechci. Já se musím vracet a přál bych si, aby bylo všechno tak, jak jsem to před mnoha lety opustil. Tak je to správně, odmítavě škádlím ženu, co mě porodila.

Jedu jako ďas a v autě mi zní několik nových CD. Kolega kouká do bookletů, čte si cestou texty. Najednou zjišťuje, že začíná tu kterou kapelu vnímat jako celek, ne jen jako pár souborů, které můžete kdykoliv smazat. Za každým CD, vinylem i kazetou je také kus práce, předané energie, jsou také artefaktem, mým oceněním, jako prostého fanouška, že se mi ta která hudba líbí.

Člověk by chtěl podporovat, kupovat víc, ale každý máme rodiny, starosti a ne všichni nad tím přemýšlí. Lidi mají tendenci si vše ulehčovat. Je jednoduší třikrát kliknout a máte ZADARMO doma novou hudbu, mnohdy kolik měsíců před vydáním. Mě to ale nebaví, jsem na to už moc starý, poctivý a hlavně, já hudbu miluju! Dává mi totiž radost, sílu a kolikrát mě dostala i z takových stavů, které bych vám nikomu nepřál zažít.

Dáme v Plzni pivo a kamarád si jde po víkendu zkompletovat první diskografii svojí oblíbené kapely, kterou má rád. Asi už je taky starej.:)

Recenze/review - HELL:ON - Once Upon A Chaos… (2015)

HELL:ON - Once Upon A Chaos…

CD 2015, Ferrrum

Věděl jsem dávno, že pálení mé kůže rozžhaveným železem bude hodně bolet. Ale nemohl jsem si pomoct. Potřeboval jsem všechno zažívat znovu a znovu. Musel jsem mít na těle další cejch.

Ukrajinští death/thrash metalisté HELL:ON vydali v roce 2015 album s názvem "Once Upon A Chaos…" a přiznám se, že zcela proklouzlo mé pozornosti. Kapela se ale sama ozvala a zajímal je můj názor na jejich desku. Zde je...

"Once Upon A Chaos…" je hodně atmosférickým albem, plným temných melodií. Pánové se nebojí použít různé exotičtější nástroje, ale základem pořád zůstává klasický smrtící kov. Vzpomeňme třeba takové VADER, HATE, BEHEMOTH, ale i MORBID ANGEL a sem tam lze zaslechnout i kousky SLAYER. Jako celek je nahrávka zajímavá, troufám si tvrdit, že si ji mezi ostatními určitě všimnete. Z desky doslova čiší dobré nápady, ale také ne příliš silný hlas a zapracovat by to chtělo i na zvuku. A některé motivy zase trošku zkrátit.

Songy jsou převážně ve středním tempu a občas by nějaká ta rychlejší pasáž určitě neškodila. To jsou ale jen připomínky zhýčkaného posluchače, který je podobné hudby už lehce přejedený. Album je jinak velmi chladné, odtažité, rozmáchlé, mocné a možná trošku moc dlouhé. Chápu snahy o gradaci, o "příběh", ale v některých momentech se přistihuji, že se má mysl vznáší někde daleko. "Once Upon A Chaos…" je ukázkou toho, že jsou HELL:ON na dobré cestě. Budu doufat, že příště přitlačí víc na pilu, aby mi opravdu vypálili cejch na tělo. Slušná práce. 

sumarizace:

HELL:ON letos vydali velmi zajímavou a chytlavou desku. Je plná melodického thrash/death metalu, záhrobních orgií a smrti. Album se musí poslouchat v kuse, nejlépe za tmy a se zmrzlým srdcem. Velmi oceňuji zvuk a zajímavé, nakažlivé nápady. Při společných seancích zažívám pocity smutku, nenávisti a čistého zla. Pokud bych měl novinku k něčemu přirovnat, byla by to asi nějaká hodně stará, plesnivá kobka, ve které se kdysi děly neskutečné věci. Pokud máte rádi naléhavá alba, myslím, že budete spokojeni. HELL:ON nahráli hodně jedovatou a temnou desku! Velmi dobře.

Asphyx says:

HELL:ON released a very interesting and catchy album this year. It's full of melodic thrash/death, orgies from the other world and death. Listen to this album in the row, best in the dark and with frozen heart. I appreciate the sound and interesting, catching ideas very much. I experience feelings of sadness, hate and pure evil by joint sessions. If I would compare, it would be probably very old, moldy vauld, that remembers impossible things. If you like urgent  albums, I think you will be satisfied. HELL:ON recorded very poisonous and dark album! Very well.

Tracklist: 

1. Filth

2. Delirium

3. Curse of Flesh

4. Self-Destruction

5. Obliteration

6. Lustration

7. Salvation in Death (feat. Andreas Kisser)

8. I’m God

Lineup: 

Alexander Baev - Vocals

Anton Vorozhtsov - Guitars

Alexey Pasko - Guitars

Alexander Sitalo - Bass

Oleg Talanov - Drums

http://www.hell-on.net/

http://www.facebook.com/HellonOfficial

http://www.reverbnation.com/hellon

http://vk.com/hellon_official

http://www.youtube.com/hellionUA

http://www.ferrrum.com/
https://hellonband.bandcamp.com/album/once-upon-a-chaos-2015

Recenze/review - ENTRAILS - World Inferno (2017)

ENTRAILS - World Inferno

CD 2017, Metal Blade Records

Porcuji mrtvá zmrzlá těla a pořád přemýšlím, proč mi na mé staré motorové pile přeskakuje rezavý řetěz. Sundávám kusy masa z háků, nasávám nasládlý pach smrti a usmívám se. Beru do ruky sekyru, půlím stehenní kosti, otírám čelo od krůpějí zkažené krve. Vypadá to, že dnešní noc bude dlouhá. Ještě že mám spoustu nemrtvých pomocníků. Svět je už dávno v plamenech!

Nová deska švédské legendy ENTRAILS je povinností pro všechny fanoušky chřestivého death metalu. Ocení ji asi jen příznivci žánru, ale pokud vám pronikne do žil, už nebudete chtít nikdy jinak. Švédové opravdu připomínají rezavý přeskakující řetěz na motorové pile z devadesátých let.

"World Inferno" je albem, které se pohybuje někde na pomezí DISMEMBER ("Massive Killing Capacity") a ENTOMBED ("Wolverine Blues"). Samozřejmě s dnešním, modernizovaným zvukem. Ten bych si sice dovedl představit, stejně jako zpěváka, více špinavější, ošklivější, ale doba je už dávno jinde a ENTRAILS jsou řemeslníci, kteří moc dobře víc, co dělat, aby byla těla řádně naporcována. Nejvíc se mi líbí v melodičtějších, studenějších pasážích. To krásně vynikne jejich morbidní vkus a cit pro záhrobní rituály. Jsem starý fanoušek kapely a jako takový jsem navýsost spokojený, i když chápu, že spoustě dnešních posluchačů bude nahrávka připadat příliš obyčejná. Jenže jak známo, krev jen tak nevyměníte a já rád a znovu beru do ruky motorovou pilu, abych si užil tu plesnivou náladu prašivých motivů. Novinka mi proniká až do morku kostí, zanáší tam chlad a já nemohu jinak, než desku přehrávat stále dokola. Rezavý, poctivý, reálný a studený švédský death metal, zahraný s přehledem a nadhledem legendy! Kult!

sumarizace:

Když jsem si pustil "World Inferno" poprvé, měl jsem pocit, že mi zamrzlo moje srdce. Poslouchal jsem nahrávku stále častěji a mé pocity se pořád opakovaly. ENTRAILS letos vydali album, které mě přesvědčilo znovu o tom, že smrt dokáže být hodně blízko. Ledové melodie, pestré riffy a vokál plný hniloby. Celková atmosféra je pak podobná té, kterou můžeme potkat v márnicích u opuštěných hřbitovů. Na tomto CD by mělo být napsáno varování: „Pozor, obsahuje studené kousky zla!“ Letošní počin severských bojovníků mi přijde velmi ostrý, se spoustou morbidních nápadů, se současným zvukem i produkcí. Povolávám do zbraně všechny fanoušky old school švédského death metalu! Onen svět opět hoří! Smrt už je stará a nepotřebná. Máme místo ní ENTRAILS. Death metalová nahrávka, která je plná utrpení! Vynikající album plné špíny, hnisu a nálady temných kobek. Kult!

Asphyx says:

When I was listening to "World Inferno" for the first time, I felt that my heart was frozen. I listened to the recordings more often and my feelings were the same. ENTRAILS released this year an album that convinced me again that the death can be very close. Icy melodies, colourful riffs and vocal full of rot. The overall atmosphere is similar to the mood we can meet at morgues in abandoned cemeteries. On this CD this warning should be written: "It contains cold pieces of evil!" This act of Nordic warriors is very sharp, with lots of morbid ideas, excellent sound and production. I call to arms all fans of old school Swedish death metal! The next world is again on fire! Death is already old and useless. We've got  ENTRAILS instead. Death metal record, which is full of suffering! Excellent album full of dirt, pus and mood of dark dungeon. Cult!

Tracklist:
1. World Inferno
2. Condemned to the Grave
3. Serial Murder (Death Squad)
4. The Soul Collector
5. Dead and Buried
6. Insane Slaughter
7. Into Eternal Fire
8. Suffer
9. The Hour of the Casket
10. The Blood Breed

band:

Jimmy Lundqvist: Guitars
Tommy Carlsson: Vocals/Bass
Pontus Samuelsson: Guitars
Martin Michaelsson: Drums

https://www.facebook.com/Entrails666/

https://entrails666.bandcamp.com/

https://www.youtube.com/user/entrailsswe

http://www.metalblade.com/us/ 

Recenze/review - ASHCLOUD - Kingdom of the Damned (2017)

ASHCLOUD - Kingdom of the Damned

CD 2017, Xtreem Music

Sedím tu sám, svázaný a opuštěný. Zapomněli na mě. Tady, v domě plném šílenství. Povede se mi dostat záhadným způsobem z provazů a toulám se po temných chodbách. Na stěnách obrazy od pacientů, v podlaze otisknutý bolestivý nářek. Po stolech se válejí obaly od léků, které z mužů dělají hadrové panenky. Zbyl jsem tu v prázdnotě. Nemůžu ven, bojím se překročit práh mezi touhle šedivou budovou a zlým ošklivým světem. Potom zazní výbuch a já jsem na věky věků zasypán v troskách.

Poslouchám novinku šílenců ASHCLOUD a i když je venku něco přes třicet stupňů Celsia, do mého těla vstupuje podivný chlad. Můžou za to studené melodie, atmosféra plná strachu, beznaděje, smrti. Jako bych před sebou viděl zástupy týraných, jejich uplakané obličeje a nemohl s tím nic dělat. Nahrávka mě rozkládá, přetváří k obrazu svému a bývám v její přítomnosti zachmuřený.

"Kingdom of the Damned" je deskou ve stylu VOMITORY, CARNAGE, ENTOMBED, DISMEMBER, CONVULSE, BOLT THROWER. Je také odlitou sádrovou stopou po samotné smrti. Doslova mě pohltila smutná nálada celého alba. Melancholické chvilky se zde střídají s nářezy přesně v tom krásně ošklivém poměru, který mám nejraději. Oproti předchozí nahrávce je novinka vzdušnější, propracovanější, éteričtější. Připadá mi, že musela být opravdu nahrána ve starém opuštěném domě plném šílenství. Kdo ví? Kdo vlastně dokáže uchopit a popsat hudbu? Kdo nám dal právo hodnotit? Vždyť se nakonec jedná hlavně o předané emoce a těch mi letos ASHCLOUD napěchovali do hlavy opravdu velké množství. Ploužím se dál svým životem, pořád ještě dokážu stát na nohou a tak je to dobré. Death metal, který vás zahalí temnotou, chladem a smrtí! 

sumarizace:

ASHCLOUD letos přišli s hudbou, která splňuje všechny moje požadavky na poctivý, reálný old school death metal. Jejich nahrávka je plná neskutečné černé energie. Hroby se otvírají, zvony zvoní umíráček. "Kingdom of the Damned" může být klidně soundrackem pro vaší poslední cestu. Podzemí opět ožilo a vyslalo na náš svět posly apokalypsy. Mrtví mi jdou po krku a zlo je cítit všude kolem. Death metal je zde starý a plesnivý a nepostrádá obrovskou dávku naléhavosti. Připadám si, jako bych ležel při okultním obřadu na oltáři smrti a byl navěky obětován. Člověk se při poslechu stává morbidním básníkem, tulákem po záhrobí. Přiznávám se bez mučení. Album mě neskutečně rozsekalo a stalo se mým průvodcem na onom světě. Zapalte svíce, exhumujte starý poctivý death metal! Vynikající temný old school death metal! Absolutní kult!

Asphyx says:

ASHCLOUD come this year with music fulfilling all my requirements for honest, real old school death metal. Their record is full of unreal black energy. The tombs were opened, bells ringing the death knell. "Kingdom of the Damned" may be the soundtrack to your last trip. Underground came alive again and sent messengers of apocalypse to our world . Deads are hunting me and the evil is everywhere. Death metal here is old and moldy and doesn't miss a huge amount of urgency. I feel like I was lying at an occult ritual on the altar of death and I was forever offered. When listening it becomes a morbid poet, a wanderer on the other world. The album cut me up and it became my guide on the other world. Light a candle, exhume old fair death metal! Excellent dark old school death metal! Absolute cult!

ASHCLOUD members

Jonny Pettersson – vocals/guitar (Wombbath, Henry Kane, Pale King, Gods Forsaken)

Gareth Nash – vocals/guitar (Body Harvest, Ageless Oblivion)

Bryan Berger – session drums (Virvum)

BAND INFO:
www.facebook.com/Ashcloud666

LABEL INFO:
www.xtreemmusic.com
www.facebook.com/xtreemmusic666
www.xtreemmusic.bandcamp.com
www.youtube.com/xtreemmusic
www.twitter.com/xtreemmusic666
www.soundcloud.com/xtreemmusic

Recenze/review - CENOTAPH - Perverse Dehumanized Dysfunctions (2017)

CENOTAPH - Perverse Dehumanized Dysfunctions

CD 2017, Hammer Müzik

Ušil si kabát z lidských kůží. Bylo to pro jeho proměnu hrozně důležité. Dlouhá léta sháněl čerstvá pevná těla, splétal svá úchylná přání úplně stejným způsobem, jako nit od krve. Konečně dosáhl svého, už brzy se promění. Stane se věčným.

Poslouchat novinku tureckých brutálních death metalistů CENOTAPH je svým způsobem hodně podobné, jako si číst o zvrácených činech sériových vrahů. Kapela se pohybuje na tenké linii mezi normálem a šílenstvím. Novinka vás očistí stejně, jako kdybyste si prohnali kyselinu zažívacím traktem. Jedná se přesně o ten druh surového masakru, který bude dělat dobře všem, kdo vyhledávají v hudbě extrémismus na samé hraně snesitelnosti.

CENOTAPH na to jdou podobným stylem jako DISGORGE, DECIMATION, DECAYING PURITY, PUTRIDITY, GORGASM, DEFEATED SANITY, SUFFOCATION. Pro poslech to chce fyzickou i duševní odolnost. Nečekejte žádné slitování, jen neskutečnou guturální smršť toho nejjadrnějšího brutálního death metalu. Syrový zvuk, obrovský náklad spletitých riffů, maniakální zpěvákův výraz, tohle všechno dělá z alba záležitost pro všechny milovníky opuštěných piteven. Občas je nahrávka už trošku stereotypní, ale jsou to jen některé momenty, tak přivírám svůj krvavý pohled. Máte chuť na pořádné utrpení? Chcete si nechat ušní bubínky propíchnout ostrým motivem? Tak neváhejte, CENOTAPH a jejich nová deska "Perverse Dehumanized Dysfunctions" jsou zde jen a jen pro vás. Jen si dejte pozor, abyste to celé přežili. Perverzní brutální death metal, který vás vyvrhne zaživa.

sumarizace:

Novinka tureckých CENOTAPH je krutá, zlá a ošklivá. Morbidní melodie se střídají s ještě nechutnějšími motivy. Tohle je brutální death metal v jeho klasické podobě. Syrový, masakrující. Z desky cítím obrovský tlak a energii. Možná se občas Turci nevyhnou určité monotónnosti, ale to tak nějak k tomuto stylu patří, jako k hrobníkovi lopata. Užívám si houpavé melodie, chrlím spolu se zpěvákem chorobné texty. Jsem u poslechu po lokty ponořen v krvi a spolu s CENOTAPH provádím pořádně nechutnou pitvu. Pokud se potřebujete odreagovat od dnešního ošklivého světa, neznám nic lepšího, než si narvat do hlavy "Perverse Dehumanized Dysfunctions". Co na tom, že zde ožívají mrtvoly a pánům chirurgům všichni na operačním sále zemřou? Tak to má být a tak je tomu v brutálním death metalu správně. Letošní album vás smete jako tsunami. Berte a nebo nechte být! Skvělá řeznická práce!

Asphyx says:

The new album by Turkish CENOTAPH is cruel, bad and ugly. Morbid melodies are changed by more disgusting motives. This is a brutal death metal in its classic form. Raw, cruel. I feel the huge pressure and energy from this album. There is some monotonous passages, however this is something typical for this style like a shovel for a grave digger. I enjoy their melodies and I have to sing the lyrics with the singer. During the listening of this album I´m lying in the blood and with the CENOTAPH I´m doing a disgusting necroscopy. If you have to clean yourself from today´s ugly world I don´t know better way how to do it than listen to the "Perverse Dehumanized Dysfunctions". Who cares that death bodies are coming back to live and every person who is being operated by surgeon will die? This is how it´s supposed to be in the real brutal death metal. This album is going to take you like a tsunami. Take it or leave it! Amazing butcher work! 

Tracklist:
1. Rancid Gluttonous Morbid Obesity
2. Asphyxiated Embryonic Abnormalities
3. Parasitic Worms & Prenatal Cranial Deformation
4. Syndromes Of Deadly Endogenous Intoxication
5. Antagony Of Embriotomia
6. Multi-organ Failure Epidemie
7. Dismembered Unborn Species
8. Perverse Dehumanized Dysfunctions

band:

-BATU CETİN (vocals)
-ALİCAN ERBAŞ(drums)
-ERKİN ÖZTÜRK (guitars)
-CİHAN AKÜN (guitars)

https://www.facebook.com/cenotaphtur/

https://cenotaph666.bandcamp.com/

http://www.hammermuzik.com/

Recenze/review - PURGATORIUM - Still in Search (2017)

PURGATORIUM - Still in Search

CD 2017 (Compilation Album), Discouraged Records

Málokdy se mi stává, abych o nějaké kapele vůbec nevěděl, že existuje. Jenže švédská melodic death metalová skupina PURGATORIUM vydala pouze dvě demonahrávky v letech 1992 ("Enter the Gate") a 1994 ("Travels") a pak se uložila k ledu až do loňského roku, kdy oprášila nástroje, aby letos vydala kompilaci starých skladeb. A vy teď máte možnost si do svých sbírek pořídit album, které dokáže zmrazit vaše nebohá srdce.

Kapela se pohybovala ve stejně mrazivých oblastech jako ve své době DARK TRANQUILLITY, IN FLAMES, DISSECTION, ale napadají mě třeba i takoví HYPOCRISY, AT THE GATES. Oni byli těmi, kteří kdysi stáli přímo u vzniku tohoto stylu jako takového a člověka při jejich hudbě napadá často stará dobrá poučka - proč poslouchat následovníky, když můžete do svých uší narvat otce zakladatele. Je hrozná škoda, že zrovna tahle skupina nepokračovala, při jejich tvorbě mi totiž opravdu tuhne krev v žilách. 

sumarizace:

Death metalová kompilace od severských PURGATORIUM je ozvěnou, znějící ze samotného záhrobí. Album je to poctivé, reálné, zahnívající a plné pravého a poctivého smrtícího kovu. Jednotlivé skladby jsou smutné, studeně návykové a skvěle se hodí k návštěvám hřbitovů. Doporučuji nahrávku poslouchat po zhlédnutí nějakého dobrého hororu, atmosféra opuštěných hrobů pak vynikne o mnoho lépe. Kapele se povedlo přesně vystihnout náladu starých kobek, čerstvě otevřených rakví i všude přítomné smrti. Zlo zase jednou zvítězilo nad dobrem a nakopalo nám všem zadky. Reálný death metal, který exhumuje staré rozpadající se kosti! Krutě, ostře a studeně! 

Asphyx says:

Death metal compilation from Nordic PURGATORIUM is an echo, sounding from beyond itself. The album is honest, realistic, rotten and full of real and honest deadly metal. Individual songs are sad, cold addictive and they're great for visits of cemeteries. I recommend to listen to the recording after watching some good horror movie, the atmosphere of abandoned graves will be much better. The band managed to express the mood of the old tombs, freshly opened coffins and ever-present death. Evil has triumphed once again over the good and it kicked our ass. The real death metal, that exhumes old decaying bones! Cruel, sharp and cold!

Track - List:
01. Still In Search
02. Miklagård
03. Never Dance
04. Intro
05. Is This My Homeland
06. Incoming
07. Outro

Members:
Lead Vocals, Guitar: David Israelsson
Drums: Daniel Israelsson
Lead Guitar: Mikael Lindberg
Bass, Backing Vocals: Jens Karlsson

Facebook: https://www.facebook.com/purgatoriumOfficial/
Instagram: https://www.instagram.com/purgatoriumofficial/
SoundCloud: https://soundcloud.com/purgatoriumofficial

Homepage: www.discouragedrecords.com
Facebook: www.facebook.com/DiscouragedRecords
Bandcamp: www.discouraged.bandcamp.com

Recenze/review - MAVRADOXA - Lethean Lament (2017)

MAVRADOXA - Lethean Lament

CD 2017, Hypnotic Dirge Records

Nebývá častým zvykem, abych se opájel atmosférickým black metalem, ale když mi přišla na recenzi nová deska amerických MAVRADOXA, ztratil jsem se v nekonečnu. Bylo to jako pohlazení drsným smirkovým papírem po obličeji. Vznášel jsem se na chmurných motivech jako můra kolem lampy. Shořel jsem, několikrát, sám v sobě. Musel jsem ven, protože tahle hudba je určena na dlouhé procházky po lesních pěšinách. Doporučím vám tedy tentokrát vypnout počítač, mobilní telefon a zahalit se do stínů starých stromů. 

"Lethean Lament" je albem nebývale pestrým, rozechvělým, posmutnělým, kousajícím, drásajícím. MAVRADOXA si hraje s náladami podobným způsobem, jako třeba AGALLOCH, ALDA, FALLS OF AUROS, FEN, ULVER, ALCEST. Sází se hlavně na temnotu, věčnost a smutek. Tahle dvojice opravdu ví, jak se zachytit drápem v mé mysli. Postupně, polehoučku. Člověk našlapuje na loňské jehličí, mžourá do šerosvitu, houpe se do rytmu bicích a větru. Nasává vše celým tělem. Je najednou součástí přírody, všehomíra a vnímá všechnu tu pomíjivost a pinožení lidského druhu. Šeptám slova textů spolu s kapelou a říkám si, že tohle album se opravdu povedlo. Je v něm spousta emocí, jiskření, čirého zoufalství a hlavně - vynikající hudby. Atmosférický black metal, který musel vzniknout uprostřed hlubokých lesů. Skvostná záležitost pro všechny potemníky.

sumarizace:

Nové CD "Lethean Lament" amerických MAVRADOXA mi připomíná zběsilý tanec na ledovém ostří. Našlapujete bosýma nohama a pálí vás chodidla. Krev pomalu houstne a do žil se vkrádá chlad. Američtí maniaci nahráli další temnou studenou black metalovou desku. Líbí se mi určitý pach smutku, kterou ze skladeb cítím. Pokud máte rádi black metal v jeho klidnější podobě, potom je pro vás novinka povinností. Nahrávka se velmi dobře poslouchá a stává se postupně jedem, pronikajícím přímo vaší mysli. Pronásledují mě vlci a já se snažím marně uniknout. Nakonec umírám roztrhaný a zmrzlý v zasněžené krajině. Black metal, zahraný s ledem v srdci! 

Asphyx says:

The new CD "Lethean Lament" from American MAVRADOXA reminds me some frantic dance on the ice edge. you are stepping on bare feet and your soles are burning. The blood get thick and the cold is creeping slowly into your veins. American maniacs recorded next  dark cold black album.  I like a smell of sadness, that I feel from these songs. If you like black metal in its  calm form, then this news is  responsibility for you. The recording is very well for listening and it turns to poison, penetrating your mind. Wolves are hunting me and I try to escape in vain. I'm dying torn and frozen in a snowy landscape. Black metal played with ice in the heart! 

- Mavradoxa -
Facebook: https://www.facebook.com/Mavradoxa
Bandcamp: https://mavradoxa.bandcamp.com
Metal Archives: http://www.metal-archives.com/bands/M...

- Hypnotic Dirge Records -
Website: http://www.hypnoticdirgerecords.com
Facebook: https://www.facebook.com/hypnoticdirg...
Bandcamp: https://hypnoticdirgerecords.bandcamp...
Youtube: http://www.youtube.com/hypnoticdirger...