DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 16. prosince 2017

Recenze/review - DESOLATE SHRINE - Deliverance from the Godless Void (2017)


DESOLATE SHRINE - Deliverance from the Godless Void
CD 2017, Dark Descent Records

 for english please scroll down

 Zkažená krev, marně proudící tepnami. Výkřiky plné nesrozumitelných slov. Stigmata, zaříkávání. Všichni jsme prokletí a odsouzení k nekonečnému utrpení v křečích. Zlo nás prostoupilo, pohltilo, zničilo. Obracím oči v sloup a pokouším se modlit. Z úst mi vytékají jen rudě černé pramínky hnisu. Tahle hudba je definicí samotné smrti, Satana a podzemí.

Již od prvního setkání s novou deskou "Deliverance from the Godless Void" si připadám jako pohřbený zaživa. Drtí mě, pálí, rozmělňuje na malé částice prachu. 



Album "Deliverance from the Godless Void" se pohybuje ve stejných oblastech, jako desky třeba takových ABYSSAL, DEMOGOD, CONVULSE, ale i INCANTATION, IMPRECATION, PORTAL, GRAVE MIASMA, AOSOTH, SULPHUR AEON. Novinka vyznívá možná ještě víc chorobněji, než předchozí počiny. Je nechutnou zprávou o ošklivých zákoutích lidské mysli. Je výpovědí o nihilismu, negativismu a okultismu. Je obřadem plným trpících obětí a hlavně hudbou, ze které odkapává zkažená krev. Dávno neexistuje žádné dobro a svět byl zahalen nenávistí. DESOLATE SHRINE jsou zde, aby o tom podali výpověď. Daří se jim to na výbornou. Tohle album vámi prostoupí jako čepel rezavého nože. Užijte si ten pocit beznaděje, smutku a nekonečného rouhání. Prašivý, devastující death metal, který je až po okraj narvaný tmou! Vynikající záležitost!



Asphyx says:

Bad blood vainly flows in veins. Screams full of unfamiliar words. Stigmas, chanting. We all are cursed and sentenced to the endless suffering in cramps. The evil has permeated us, swallowed and destroyed. I turn my eyes to the sky and try to pray. Red and black pours of pus are pouring out of my mouth. This music is the definition of the death itself, of the Satan in the underground.

From the first listening of the album “Deliverance from the Godless Void” I feel like being buried alive. It crushed me, burns and breaks me into small pieces of ash. 

The album “Deliverance from the Godless Void” is in the same fields as albums by ABYSSAL, DEMOGOD, CONVULSE but also INCANTATION, IMPRECATION, PORTAL, GRAVE MIASMA, AOSOTH, SULPHUR EAON. The new album sounds even sicker than the previous ones. It is like a disgusting message of dirt corners of human mind. It is a testimony of nihilism, negativity and occultism. It is like a ceremony full of suffering victims and most importantly there is the music which makes my body leak bad blood. There is no longer any good at this world anymore and the world has been covered in hate. DESOLATE SHRINE are here to tell us about that. And they do a great job. This album will go through you like a blade of a rusty knife. Enjoy the feeling of hopelessness, sadness and endless blasphemy. Ashy, destroying death metal which is filled with darkness! Excellent album!


Line-up:

L.L. - All instruments
M.T. - Vocals, lyrics
R.S. - Vocals

pátek 15. prosince 2017

Recenze/review - AOSOTH - V: The Inside Scriptures (2017)


AOSOTH - V: The Inside Scriptures
CD 2017, Agonia Records

 for english please scroll down

 Prolévám mezi prsty chladivou vodu. Příjemně mrazí a evokuje ve mě poslední zážitky před smrtí. Náhle se mění v krev. Hutnou, s hnisavými částečky krystalů. Proč mám poslední dobou pocit, že kolem mě je jen samá smrt, temnota a nenávist?

 Francouzští AOSOTH mezi nás nehodné letos vyvrhli další ze svých kusů shnilého masa. Představte si odpadní kanál, za vaším městem, který ústí přímo do samého pekla. Máte za úkol rozdělit malé zlo od velkého. Jste zmazaní krví a beznaděj zcela prostoupila vaše tělo i mysl. "V: The Inside Scriptures" není ze své podstaty lehkým albem k poslechu. Mnohé odradí, zničí, nepochopí jej. Tahle smrt přichází pomalu, zákeřně, jako nějaká zlá choroba. Postupně si vás podmaní a uhrane. 


"V: The Inside Scriptures" může na někoho působit jako změť nesrozumitelných riffů, různě chaoticky poskládaných nálad. Album, opět zahrané ve stylu DEATHSPELL OMEGA, ANTAEUS, VI, GEVURAH, FUNERAL MIST, ABYSSAL, TEMPLE OF BAAL, připomíná spíše hlukovou neproniknutelnou stěnu, než klasickou desku. Jde se na samou hranu a pochopit všechnu zrůdnost najednou vlastně ani nelze. Na podobné rouhavé a bolestivé záležitosti je nutný čas, nálada a vnímavost k ozvěnám ze záhrobí. Nezastírám, některé momenty jsou mi až nepříjemné. Hudba má ale přece vyvolávat hlavně emoce. A těch je na novince nepřeberné množství. Jsou všechny temné, ošklivé a krvavé. Až půjdete v neděli kolem kostela, tak vězte, že pokud budete touto nahrávkou stále nasáklí, svěcená voda bude opravdu zbarvena krví. Black metal, Satan, smrt, temnota! Vše smíchané v šílený celek. Vynikající pocta stínům!


Asphyx says:

I shed cool water between my fingers. It froze and evokes my last experiences before death. Suddenly it turns into blood. Dense, with purulent particles of crystals. Why am I lately feeling that there is only death, darkness and hatred around me?

French AOSOTH has cast out another of his pieces of rotten meat this year. Imagine a waste channel behind your city, which flows directly into hell itself. You are tasked to divide a small evil from the big one. You are blotted out of blood, and hopelessness completely penetrates your body and mind. "V: The Inside Scriptures" is not light album to listen to. Many peoples are discourage, destroy, and not understand. This death is coming slowly, mischievously, like some evil disease. Gradually, you will get caught and burned.

"Inside the Scriptures" can act as a clutter of incomprehensible riffs, variously chaotic composing moods. The album, again played in the style of DEATHSPELL OMEGA, ANTAEUS, VI, GEVURAH, FUNERAL MIST, ABYSSAL, THE TEMPLE OF BAAL, reminds more of a sound impenetrable wall than a classic record. It is at the very edge and understand all the monstrosity at the same time is impossible. Such bloody and painful affairs require time, mood, and responsiveness to the echoes of the tombs. I do not dislike, some moments are unpleasant. Music, however, has to give rise to emotions. And there's a lot of new stuff on the news. They are all dark, ugly and bloody. When you go on Sunday around the church, know that if you keep getting soaked, the holy water will really be stained with blood. Black metal, Satan, death, darkness! All mixed in a mad whole. Excellent tribute to shadows!


Tracklist:
01. A Heart to Judge
02. Her Feet upon the Earth, Blooming the Fruits of Blood
03. The Inside Scriptures
04. Premises of a Miracle
05. Contaminating All Tongues
06. Silver Dagger and the Breathless Smile 

čtvrtek 14. prosince 2017

Recenze/review - MALOKARPATAN - Nordkarpatenland (2017)


MALOKARPATAN - Nordkarpatenland
CD 2017, Invictus Productions / The Ajna Offensive

 for english please scroll down

 Obloha je rozmazaná krví. Už se scházejí, lidé z horské vesnice. Právě přišli z kostela a konečně mohou začít provádět staré okultní rituály. Zvony zvoní na poplach, nahé ženy tančí kolem ohně, okolím se prochází temnota. Faráře už dávno popravili, zvítězil zase jednou rozum nad šíleností.

 MALOKARPATAN jsou velmi originálním tělesem. I na své druhé desce umně kombinují black metal s folklórními prvky, rockem, ctí tradice, jejich hudba je protkána východními motivy. Výsledkem je velmi pestré album, u kterého doslova shoříte.


Líbí se mi, když ve mě umí kapela vyvolat emoce. Je něčím zajímavá, jiná, nebojí se lehce a s talentem experimentovat. A všechno tohle na "Nordkarpatenland" naleznete. Nemá cenu hudbu ke komukoliv přirovnávat, raději si poslechněte ukázky a uslyšíte sami. Důležitější je nakonec stejně nálada, atmosféra a ty jsou na novince chladně přitažlivé, syrové, člověk má opravdu pocit, že je v zapadlé horské vesnici, kde se právě odehrávají starodávné rituály plné temných sil, sexu, uctívání přírody. Základem je pak klasický black metal, zahraný s dokonalou přesností a umem. Je tma, venku fouká vítr a svíce pomalu dohořívá. Vezměte si novou desku do lesa a naslouchejte stínům! Pak pochopíte. Black metal s folklórními prvky, který jde až k samým kořenům života a smrti!


Asphyx says:

The sky is blurred with blood. They are coming, people from a mountain village. They have just come from church and finally they can do their occult rituals. Bells are ringing for alarm, naked women are dancing around the fire, there is darkness passing. The priest have been executed, the mind has once again won over madness.

MALOKARPATAN are very original. On their second album they know how to combine black metal with folk elements, rock, they honour traditions, and their music is filled with eastern motives. The result is very colourful album which will make you burn. 

I like that the band know how to evokes emotions in my. They are interesting, different and they are not afraid to experiment with their talent. You can find all of this on the album “Nordkarpatenland”. There is no point in comparing the band to any other band, just listen to the samples and you will see. But in the end the most important thing is the mood and the atmosphere and those are freezing attractive and raw on this album. You will feel like there is a village where ancient rituals are happening full of dark forces, sex and worship of nature. The base of this music is the classic black metal played with excellent precision and art. It is dark, windy outside and the candle is slowly burning up. Take the new album to the forest and listen to the shadows! Then you will understand. Black metal with folklore elements which goes to the old roots of life and death!


FULL TRACKISTING
1. Nordkarpatenland
2. V okresném rybníku hastrman už po stárocá vycína (In the provincial pond, a water goblin has been raging for centuries)
3. Ked starého Bartolína ze šenku na táckach zvážali (When old Bartolín was driven back home from the tavern on a wheelbarrow)
4. Ked svetlonosi zapocnú v mocariskách nazeleno svícit (When will-o'-the-wisps begin to shine green in the bogs)
5. Nedlho po púlnoci opacha sa doplazila z dzíry (Not long after midnight, the abomination has crawled out of the hole)
6. V hustej hore na stracích nohách striga chalupu svoju ukrýva (Within the dense woods, the witch is hiding her hut on magpie legs)
7. Ked gazdovi upeleší sa v chyži nezdoba zmok (When a bugger kobold settles down in the farmer's household)
8. V rujnovej samote pocichu dumá lovecký zámek zvlcilého grófa (In October's solitude, silently the hunting chateau of the wolfish count is brooding)
9. Na horárni ve folvarku šafári rohatý jáger (A horned jaeger governs the gamekeeper's lodge in the uplands)

Recenze/review - DEATHCULT - Cult Of The Goat (2017)


DEATHCULT - Cult Of The Goat
CD 2017, Soulseller Records

Nechápali jsme, jak se to mohlo stát. Vždyť pokaždé, když jsme provedli naši tradiční lidskou oběť, tak se bohové usmířili. Tentokrát ne. Nepomáhalo nic. Ani zaříkávání, ani obličeje pomazané krví, ani tanec plný ohně, sexu a šílenství. Zlo obestřelo náš kraj. Lidé umírali po desítkách, jejich těla zahnívala kolem domů. Nebylo cesty zpět.

 Úplně stejné pocity mám i z nové desky norských black metalistů DEATHCULT. Je temná, zdrcující a chladná zároveň. S maniakálním výrazem, s anti-humánním posláním. Opravdu připomíná okultní seanci k odehnání zlých duchů. Jen s tím rozdílem, že zlo zvítězí a zůstane pouze spálená země.


"Cult Of The Goat" je takovou velmi zdařilou poctou první vlně dnes již tradičního black metalu. Má v sobě až "punkový" punkový feeling, tu správnou porci pravé nenávisti a hlavně chlad, který tuhle hudbu proslavil po celém světě. Kapela je složena ze slavných a zkušených válečníků, kteří se s tím rozhodně nemazlí. Cítím zde lehké odkazy na CELTIC FROST, DARKTHRONE, ale hlavně upřímnost a takovou tu správnou "nedokonalost", kvůli které stojí za to pořád podobné spolky poslouchat. V dnešní době, kdy si každá druhá black metalová smečka hraje na umění, jsou DEATHCULT skvělým, černě krvavým osvěžením. Osvěžující jsou "orientálně" laděné vsuvky i zvuk, který vám vytrhne nehty s takovou silou, že si toho ani nevšimnete. Pravý, syrový black metal! Krvavý rituál!


sumarizace:

Okultní black metalisté DEATHCULT na svém novém albu jasně pochopili základní myšlenku zla. Album je napěchované tmou, špínou, hnisem. Připomíná nekonečnou bažinu, plnou hnijících utopenců. Každým dalším poslechem vás stahuje do svého nitra a vy máte sto chutí podlehnout nihilismu. Líbí se mi smutné vrstvy kytar i syrová nálada celé nahrávky. "Cult Of The Goat" je jako četba ze starých spirituálních knih. Plazí se pomalu jako had, čekající na svoji oběť. Během společných setkání jsem jako uhranutý, prokletý, vyhoštěný z tohoto světa. Procházím se záhrobím, nasávám šedivou atmosféru a těším se na každý další song. Black metal v tomto provedení bude dělat dobře všem, kdo mají rádi onen svět. Smrt je opravdu hodně blízko! Podává vám ruku a vy přijímáte. Tahle okultní seance se určitě povedla! Temná, black metalová nahrávka, která vyvolává duše dávno zemřelých. Skvěle!

Asphyx says:


Occult black metallers DEATHCULT clearly get the basic idea of ​​evil on their new album. The album is full of darkness, dirt and pus. it recalls the endless swamp full of rotting drowned bodies. It pull you down into its mind with each next listening and you want to go down the nihilism. I like sad sounds of guitars and raw mood of the record. "Cult Of The Goat" is like reading from the old spiritual books. It is crawling slowly like a snake waiting for its victim. During the common meetings I'm bewitched, cursed, expelled from this world. I'm walking in the beyond, I'm soaking up the grey atmosphere and I'm looking forward to the next song. Black metal in this way will do well to all who loves the other world. Death is really close! It gives you its hand and you take up. This occult seance was succeeded! Dark, black metal record, which invokes souls of long dead. Great!


TRACKLIST
1. Climax Of The Unclean  (8:24)
2. Bloodstained Ritual  (6:31)
3. Ascension Rite  (7:56)
4. Man Versus Beast  (6:21)
5. The Oath  (5:34)
6. Devilgoat  (10:10)
7. Laudate Hircum  (4:16)

LINE-UP
Skagg – Vocals / Guitar
Hoest - Bass
Thurzur – Drums

Additional Henchmen:
Dirge Rep: Lyrics
Attila “the beast” Csihar: Vocals
Lava: Guitar
Gjermund Fredheim: Guitar/Sitar/Baroque Guitar and Bow
Carmen Boveda: Cello
Gøril Skeie Sunde: Cello

https://www.facebook.com/Deathcult-1871964126457651
http://www.soulsellerrecords.com
https://www.facebook.com/SOULSELLERRECORDS

IMMORTAL SOULS 29 – death metal zine je venku!


promotion:

 Štýl: death metal

Priatelia, je to konečne tu a ja držím v rukách výsledný formát nového čísla zinu IMMORTAL SOULS 29. Neviem, či má čím prekvapiť, ale osobne si myslím, že ani nie. Je to underground, je to detah metal, je to papier a je to proste stará dobrá klasika. Opäť nebude k dispozícii na nete, ale len v papierovej forme /44 strán/. Koľko sa ich nakoniec rozoberie zatiaľ neviem, uvidím podľa záujmu. Keďže už nejde o pilotné číslo, tak nahadzujem aj reálnu cenu a síce 2,50€ za kus + pošta, budem však rád, ak nabehnete na e-shop a objednáte si k tomu aj nejaké cedlo. No a čo sa týka obsahu, tak priestor dostali samé skvelé formácie a okrem nich aj skvelá, poctivá a priateľská postava zo scény Jakub Rezler, alias Jakub Asphyx, ktorý prevádzkuje namakaný webzine DEADLY STORM. No a kapely : URSINNE /SWE/, AUTOPSY /USA/, DEHYDRATED, WARDER /RUS/, GRAVEBOMB /SWE/, SOUL MASSACRE /CZE/, KILLCHAIN, ANASARCA /GER/, MELANCHOLY PESSIMISM /CZE/, THE PSALM /GRE/, UERBEROS /POL/ a HELSLAVE /ITA/. Nuž, ak máte záujem objednávajte, opäť však všetkých vyzývam, aby v žiadnom prípade tento zin neskenovali a nehádzali na net. Svojvoľne kopírovať ho môžete podľa chuti. Tak nech sa páči!

objednávejte zde/order here:

středa 13. prosince 2017

Recenze/review - MOONSPELL - 1755 (2017)


MOONSPELL - 1755
CD 2017, Napalm Records

 for english please scroll down

 Určitě znáte ten pocit, když slyšíte nějaké album poprvé v životě a hned nějak podvědomě víte, že jste si souzeni. Vnímám hudbu hlavně srdcem a portugalští MOONSPELL mě doslova uhranuli. Vím, poslední vývoj a směr některým fanouškům zase tolik nevoní, ale to rozhodně není můj případ. Portugalci totiž složili doslova metalový opus.

 Album "1755" pojednává o zemětřesení v Lisabonu.

 Již předešlé album "Extinct" dávalo tušit mnohé. Příklon k větší atmosféričnosti, k širšímu využití kláves, to vše je letos zúročeno a výsledkem je nahrávka, která je až po okraj narvaná emocemi.





Nečekejte syrovost prvních desek, ani žádnou černotu. MOONSPELL dospěli v hudební těleso, které jinde nepotkáte. Vždy byli originální, ale na "1755" z nich doslova sálá energie. Skvělé nápady, perfektní práce s vokály, neotřelé a zajímavé klávesové plochy. Líbí se mi občasné folklórní prvky, v podstatě dokonalá hra s náladami. Portugalci působí jako padlí básníci, kteří vyprávějí neuvěřitelné příběhy plné temné a chladné poezie. Staří fanoušci asi nebudou příliš spokojeni, ale přátelé, hudba je jen jedna. A tu kterou hrají MOONSPELL, je jedním slovem dokonalá. Po všech stránkách - vynikající produkce, zvuk, zapamatovatelnost a hlavně rukopis. Věřím absolutně všemu, co ke mě z "1755" plyne. Mám pocit, že mi někdo do ruky hodil kus žhavého železa. Pálí a zároveň chladí. Málokdo dovede spojit v jeden celek doom metal, gotické harmonie, Wágnerovskou klasiku a úžasnou orchestraci. MOONSPELL se to povedlo. Na výbornou!




Asphyx says:

Surely, you know the feeling when you listen to an album for the first time and immediately you somehow know that you are supposed to be together. I feel music with my heart and those Portuguese MOONSPELL cursed me, literally. I know, the last development and direction of this band is not suitable for some fans but not for me. Those Portuguese guys composed the real metal opus. 

The album "1755" is about a earthquake in Lisbon.

Their previous album “Extincs” gave many hints. The band was leaning to the more atmospheric moods, wider use of keyboards and all of this resulted in an album which is filled with emotions this year. 



Do not expect rawness of first albums or even any darkness. MOONSPELL aged into a music art which is very original. They have always been original and on the album “1755” the energy is just shining through them. Great ideas, perfect vocal work, fresh and interesting keyboards parts. I like that sometimes there are folk elements and they amazingly play with moods. Those Portuguese feel like fallen poets who tell unbelievable stories full of dark and cold poetry. Old fans might not be satisfied, but friends, there is only one music. And MOONSPELL´s music is just perfect. In all aspects – excellent production, sound, it is memorable and they even have their own signature to the music. I believe in everything what comes from “1755”. I feel that someone just put a hot iron in my hand. It burns but freeze at the same time. Only a few can combine doom metal, gothic harmonies, Wagner´s classic and amazing orchestra into one album. MOOSNPELL did. And it is excellent!


Tracklist: 
01. Em Nome Do Medo
02. 1755
03. In Tremor Dei
04. Desastre
05. Abanão
06. Evento
07. 1 De Novembro
08. Ruínas
09. Todos Os Santos
10. Lanternas Dos Afogados
11. Desastre (Spanish Version)

 band:
Fernando Ribeiro,
Ricardo Amorim,
Pedro Paixão,
Aires Pereira,
Mike Gaspar

 https://www.facebook.com/moonspellband
http://label.napalmrecords.com/

Recenze/review - HAEMORRHAGE - We Are the Gore (2017)


HAEMORRHAGE - We Are the Gore
CD 2017, Relapse Records

 for english please scroll down

 Šedivá postava s nožem v ruce, kterou jste potkali hned ráno cestou do práce. Postranní ulička s odpadky všude kolem. Jakoby toho  na vás nebylo už tak moc, vždyť jdete jako každý den do práce, s hlavou plnou starostí. Bodne vás jemně, aby vám neporušil základní životní funkce. To pravé peklo se bude odehrávat až daleko na městem, v opuštěném domě beznaděje. Den a noc plné gore grindu začínají.

 Otupěn chemickými látkami, přesto vnímavý k bolesti, ležím na kamenném stole. Parta šílených patologů HAEMORRHAGE se chvíli dohaduje, kde začít. Skalpely se lesknou do svitu blikajících světel. První řez je veden hezky od krku, až někam dolů, do centra vší bolesti. Syrový návrat ve velkém stylu, tak na mě novinka "We Are the Gore" působí. Španělští maniaci opět pitvají s elegancí starých mistrů.



Na "We Are the Gore" se mi asi nejvíc líbí, že je zahrané s velkou chutí. Nadsázka, přesto dobré řemeslo, parádní zvuk, k tomu nezbytné krvavé propriety. Stylově se samozřejmě jedná o souputníky CARCASS, GENERAL SURGERY, EXHUMED, DEAD INFECTION, IMPETIGO. Ale slyšet jsou i lehké ozvěny třeba takových CANNIBAL CORPSE, ABORTED, BROKEN HOPE. Těch vlivů je samozřejmě spousta, ale hlavní je, že kapelu poznáte během prvních pár tónů. Novinku považuji za velmi povedené album, občas se sice nevyhne určitému stereotypu, ale to bych přikládal spíše na vrub stylu jako takovému. Pokud máte rádi obličej zalitý imaginární krví a milujete operace bez narkózy, tak neváhejte. Jedná se o velmi solidní gore grindovou záležitost. Poctivá, zabijácká deska!

 Asphyx says:

A grey figure with a knife in its hand which you met while walking to job. A side street with a garbage all around. As if everything was not too much for you already – you are walking to work as usual with your head full of worries. The figure stabs you gently so your life functions are still working. The real hell will happen soon behind the city in an abandoned hopelessness house. Day and night full of gore grind begin. 

I am rubbed with chemicals yet I perceive the pain, laying on a stone table. A bunch of crazy pathologists, HAEMORRHAGE, are arguing for a while about where they want to start. The scalpels are shining in the flashing lights. The first cut goes from the neck, down somewhere to the centre of all pain. Raw return in a big style – this is how I feel about the album “We Are the Gore”. The Spanish maniacs are dissecting with the elegance of old masters.


What I like the most about “We Are the Gore” is that it is played with such passion. Exaggeration but still a good craft, great sound and the necessary bloody properties. In case of style this album honours CARCASS, GENERAL SURGERY, EXHUMED, DEAD INFECTION, IMPETIGO. But you can also hear the echoes of CANNIBAL CORPSE, ABORTED, BROKEN HOPE. Obviously there is a lot of influence but the most important is that you can recognize this band within a few tones. This new album is very good for me there are some stereotypes but I would say that it is because of the style itself. If you like a face full of imaginary blood and you love operations without any anaesthesia, do not hesitate. It is a very solid gore grind thing. Real and killing album!


Tracklist:


01. Nauseating Employments
02. Gore Gourmet
03. We Are the Gore
04. Transporting Cadavers
05. Bathed in Bile
06. The Cremator’s Song
07. Medical Maniacs
08. Forensick Squad
09. Gynecrologist
10. Miss Phlebotomy
11. C.S.C. (Crime Scene Cleaners)
12. Prosector’s Revenge
13. Organ Trader
14. Intravenous Molestation of the Obstructionist Arteries (O-Pus VII)
15. Artifacts of the Autopsy 



band:


* Luisma—guitar, vocals
* Ana----guitar.
* Lugubrious—vocals
* Ramon-----bass
* Erik—drums




Asphyxovy zápisky - Můj milý, metalový Ježíšku...


Můj milý, metalový Ježíšku...

Můj milý, metalový Ježíšku,
už ani moje děti na tebe nevěří. Je zatím dobrý, že připouštějí aspoň stromeček a dárky, protože co já vím, tak různě na světě už jezdí pouze fousatej ošklivej pán v červeným oblečku i kamionu a jako dárky dává jen coca-colu.

Víš, já na tebe ale chci věřit!
A to i přesto, že obden mi vycházejí recenze, kde na tebe házím špínu, jsem tvým velkým kritikem a do budov, kde visíš na kříži, nevstupuji nikdy jako věřící, ale jen jako turista. Musíš ale existovat, jinak by o tobě přece všichni pořád nemluvili, neválčili kvůli tobě a tvým kamarádům a vůbec se nedělo tolik ošklivých věcí.

Říkali mi, abych ti napsal dopis, co si přeji k vánocům.
Někde jsem četl, že hitem těch letošních je poník. Trička s poníkem, kryty na telefon s poníkem, lahve na pití s poníkem, povlečení s poníkem. Tak já chci taky poníka. Budu ho krmit, dávat mu otruby a seno a na Tři krále si ho opečeme, ano?

Jinak nechci nic. Jen zdraví pro svoji rodinu, kamarády a blízké. A taky aby byli lidi na sebe hodnější - hloupost co, to přece říkají Miss světa a ne já, obyčejný malinký český bloger. Jo, vlastně, ještě jsem ti psal email, v příloze tam máš napsaný na třech A4, jaký bych si přál CD. Nojo, ale nemusí to bejt hned, já si počkám, vím, že toho máš hodně.

A kdyby bylo to tričko s Batmanem, tak bych byl na vrcholu blaha - nikdy jsem ho jako malej neměl, víš - kamarádi jo a taky komiksy, achjo. Možná ještě trošku toho spánku by bodlo, ale to už bych chtěl asi moc, co?

Já už se na Štědrý den hrozně těším, nechápu ty lidi okolo, jak jsou schvácený, utahaný a nervní. Asi kvůli tomu, že je málo světla a musí se jim přisvítit umělým, aby víc snášeli (jako slepice) - honili se za penězi, žrádlem a měli stres, který je úplně zbytečný a vytvořili si ho sami.

Přitom můžou být jako ty, můj milý Ježucho (vím, že to takhle dneska děláš, mě neoblafneš). Máme internet v kapse a dodávku do domu. Ušetřený čas můžeme pak věnovat třeba běžkám na Šumavě - už se těším, až vás některé potkám ve stopě! Nebo ještě lépe, dáme ho víc své rodině. 

Už se vidím, jak mě ráno na tvůj den dcerka a synátor nedočkaví vytáhnou z postele. Stromek bude koupený u lesáků, za pár stovek - s rybáři, kteří budou popíjet rum a nadávat na Babiše. Kapra jsem minulý rok znal, plavali jsme často spolu v rybníce. Tak jen doufám, že ho picnu letos jemněji, aby princezna neplakala. 

Připravíme všechno ráno, venku bude asi zase bahno. Zasním se, rozehraji kanonádu příběhů a povídek z dětství a dětství mých babiček a dědů. Předám tu informaci, dnes již hodně pozměněnou a krásně přibarvenou dál. Děti mi budou viset na rtech a půjdeme do lesa. A potom hlavně na pivo, grog, teplý džus a koníky. Protože si pořád myslím, že je lepší, aby si ti mí dárečkové pamatovali víc vůni hnoje, než smrad supermarketu.

Doma se večer zavřeme do pokoje, zhasneme a děti mě budou přemlouvat na strašidelné pohádky. Nenechám se dlouho, protože tohle je dar, štěstí, které když se vám stane, tak si ho musíte vážit. Stejně jako prskání omastku v kuchyni nebo své ženy, které to bude zase slušet. Kde se to ve vás bere dámy, schopnost vytvořit takovou pohodu? My chlapi bychom sami asi jedli jen u televize vlašák z papíru...

Otevřu si pivo a až bude vše přichystáno, tak budeme svítit všichni radostí. Často se můj milý Ježíšku, píše o rozzářených dětských očích. V těchto momentech na tebe věříme všichni, neboj. A je úplně jedno, jestli si z tebe děláme celý rok srandu. 

Protože umíš vykouzlit světlo v protějším domě. Protože u sousedů už cinkají zvonky. Protože moje skořápka se zase potopí jako první, protože si popálím ruku od olova. Budu naschvál tajemný a když pak vpustíme tu naši zvěř do pokoje ke stromku, usadím se bokem. Tiše, spokojeně. S ženou už na sebe jen pohlédneme. Nemusíme mluvit. Víme své.

Už několik týdnů kolem mě všichni nadávají, že Vánoce nechtějí slavit, že je vytáčí chaos v ulicích, nervozita. Nějak nevím, o čem mluví. Je lepší vypadnout ven, užívat si zimu, setkat se s příbuznými. (moje letošní akce, podej ruku babičce, vezmi ji na pivo a obejmi ji až ji skoro rozmačkáš, měla velký úspěch, doporučuji!)

Tento rok byl pro mě zvláštní v tom, že mi matka příroda dala hodně hlasitě najevo, že už mi není dvacet. Nojo, já se tomu pořád bráním, ale tak jo, já se tedy budu víc opatrovat. 

Opatrujte se také! Zdraví máme jen jedno a jak říká jedno moudré přísloví...Zbytek přijde sám, stačí jen popostrčit. 

Přeji vám všem krásné Vánoce, abyste potkávali jen samé slušné a hodné lidi. 

Píšu na těchto místech často o ošklivých věcech, o zlosti. Zničte je metalem!

Nevím Ježíšku, jestli ti nebudu dělat do zelí a jaký máš vztahy s Budhhou, ale zrovna k tvému narození se hodí jeden citát:

„Hněv překonávej srdečností, zlé oplácej dobrým,lakomého překonávej dary, pravdou překonávej lháře.“

„Hlásám, aby se nekonaly zlé skutky, aby se nemluvila zlá slova, aby nebylo zlých myšlenek.“



Alespoň o Vánocích, co vy na to? To přece není proti ničemu, ne?
Ať vaše kroky provází síla, držte se přátelé a děkuji všem za dlouhodobou přízeň! 

-----------------------
Dodatek:

Na nedávnou otázku, kterou jsem dostal od jednoho svého příbuzného: 

"Jakube, co teď o adventu posloucháš nejvíc za vánoční muziku?"

Jsem odpověděl jednoznačně a bez přemýšlení: "Moonspell - 1755 (2017)." Pořád dokola...

 a taky Ramones...hezké Vánoce, přátelé!

úterý 12. prosince 2017

Recenze/review - CANNIBAL CORPSE - Red Before Black (2017)


CANNIBAL CORPSE - Red Before Black
CD 2017, Metal Blade Records

 for english please scroll down

 Smrt nám všem sluší. Je pokaždé jiná. Jednou temná, zákeřná. Jindy poklidná a osvobozující. Je také mnohdy bolestivá, krvavá, brutální. Jako ta od amerických CANNIBAL CORPSE.

 Mohou v dnešní době podobné kapely vlastně vůbec něčím překvapit? Chceme od nich stylové kotrmelce nebo vyžadujeme zachování stylu a jen lehké odlišnosti? To nechám na každém z vás. Nová deska "Red Before Black" má oproti předchozímu počinu "A Skeletal Domain" (2014) odlišnou produkci i celkový zvuk. Zastaralejší, zemitější, syrovější.




Na "Red Before Black" mě mrzí jedna zásadní věc. Každý song má v sobě zajímavý, dobrý (mnohdy vynikající) nápad, který je ale po čase rozmělněn v takovém zvláštním chaosu. Nové album často odkazuje na thrash metal osmdesátých a devadesátých let. Jedná se o přímočarou jízdu, která dělá CANNIBAL CORPSE bezesporu velmi dobré jméno, ale také postrádá nějaký výraznější hit. Zkrátka a jednoduše, pokud máte tyhle morbidní šílence rádi, zklamáni rozhodně nebudete. Jen mám pořád pocit, že deska dohraje a já si z ní nic moc nepamatuji. Pořád je to masakr, stále kapela jede jako dobře promazaný stroj na zabíjení. Líbí se mi, že se snaží pánové v rámci svého žánru o určitý (i když velmi pozvolný) vývoj, lehké změny v mezích krvavého zákona, akorát bych jich snesl klidně víc. Berte to ale jen jako lehké povzdechnutí zmlsaného posluchače. Jinak se jedná samozřejmě o pravé, nefalšované syrové a surové vyhlazení. Tak to má být a tak je to správně. Nic jiného vlastně ani všichni nechceme. Solidní nahrávka.


Asphyx says:

The death fits all of us. It is different all the time. Once it is dark and insidious. Then peaceful and feels free. It might be also painful, bloody and brutal. Just like the one from American band CANNIBAL CORPSE.

Can similar bands nowadays even surprise us? Do we want stylish tumbling or just the require of the style with some slight differences? I will let you decide. The new album “Red Before Black” has a different production and sound from the previous one “A Skeletal Domain” (2014). It is older, calmer and rawer.



There is one thing on the album “Red Before Black” that I do not like. Each song has an interesting and good (sometimes even great) idea but after a while it is smashed in a weird chaos. The new album refers to the 80s and 90s thrash metal. It is a straightforward ride that makes the band CANNIBAL CORPSE a band with a really good name. But they do not have any significant hit. In short, if you like those morbid madmen, you will not be disappointed. I just feel that when this album stops playing I do not remember much of it. It is a massacre, the band goes like a heavy killing machine. I like that those gentlemen try to make some progress (although it is slow), slight changes in the limits of the bloody law, but I would like to have even more of it. But this is just a slight comment of a picky listener. It is definitely real and raw extermination. And this is how it should be. This is all we want. A solid album.

Tracklist:
01. Only One Will Die
02. Red Before Black
03. Code of the Slashers
04. Shedding My Human Skin
05. Remaimed
06. Firestorm Vengeance
07. Heads Shoveled Off
08. Corpus Delicti
09. Scavenger Consuming Death
10. In the Midst of Ruin
11. Destroyed Without a Trace
12. Hideous Ichor 

Disc 2 (CD) - Blood Covered
01. Sacrifice (Sacrifice cover)
02. Confessions (Possessed cover)
03. No Remorse (Metallica cover)
04. Demon's Night (Accept cover)
05. Bethany Home (A Place to Die) (The Accused cover)
06. Endless Pain (Kreator cover)
07. Behind Bars (Razor cover) 

 band:
Alex Webster: Bass
Paul Mazurkiewicz: Drums
Pat O'Brien: Guitar
George "Corpsegrinder" Fisher: Vocals
Rob Barrett: Guitar

 http://www.metalblade.com/cannibalcorpse/
http://www.cannibalcorpse.net/
https://cannibalcorpse.bandcamp.com/
https://www.facebook.com/cannibalcorpse

Recenze/review - SAVAGE MESSIAH - Hands of Fate (2017)


SAVAGE MESSIAH - Hands of Fate
CD 2017, Century Media Records

 for english please scroll down

 Je to jako droga, kterou nemůžete mít. Trápím se, pálí to. Už dva dny jsem bez hudby a začínají se na mě projevovat abstinenční příznaky. Když posloucháte metal celý život, stane se vaší součástí. Konečně dorazím domů a narvu si pod tlakem do hlavy nové album britských SAVAGE MESSIAH.

 Není zase tolik thrash power heavy metalových kapel, které bych si dnes poslechl s takovou chutí, jako novinku "Hands of Fate". Je totiž náležitě klasická, zároveň moderní, se skvělým zvukem a perfektně zpracovanými melodiemi. Pro chvíle odpočinku vyloženě návyková záležitost. 




"Hands of Fate" není albem, které by nějak vybočovalo z tvorby SAVAGE MESSIAH. Pro poslech je samozřejmě nutná chuť nechat se unášet heavy thrash metalovými melodiemi, přistoupit na zpěvný hlas. Britové opět čerpají z tradičních zdrojů (JUDAS PRIEST, DEF LEPPARD, TESTAMENT, MYSTIC PROPHECY a spousty dalších). Přidávají navíc kus sebe, jsou svým způsobem rozpoznatelní a originální. Velkou devizou je hlas Dava Silvera, který vládne krásným (ne uječeným) vokálem. SAVAGE MESSIAH nepřinášejí nic nového, ale díky tomu, že jsou to skvělí muzikanti a nepouštějí se zbytečně do neznámých oblastí, je jejich nové album doslova povinností pro všechny fanoušky. Nahrávka se neskutečně dobře poslouchá, je melodická, zároveň řeže. Vyzdvihl bych ještě skvělou produkci, ze které by si spousta kapel měla vzít příklad. Jsem hrozně rád, že podobné desky v dnešní době vznikají, protože jak známo, dobrá klasika nikdy neurazí. A SAVAGE MESSIAH se letos povedlo rozproudit krev v mých žilách. Velmi dobře!


Asphyx says:
It's like a drug you can not have. I suffer, it burns. I've been without music for two days, and I'm starting to have withdrawal symptoms. When you listen to metal for life, it will become your part. Finally, I'm coming home and pushing into my head the new album of British band SAVAGE MESSIAH.



There is not so much thrash power heavy metal bands that I would like today with a taste like the novelty "Hands of Fate". It is well-classical, modern, with great sound and perfectly tuned melodies. For a moment of relaxation, a very addictive release. "Hands of Fate" is not an album that would make any difference from the creation of SAVAGE MESSIAH. For listening, it is necessary of course, taste heavy thrash metal melodies and accept a singing voice. The British are again drawing from traditional sources (JUDAS PRIEST, DEF LEPPARD, TESTAMENT, MYSTIC PROPHECY and many others). They additionally add a piece of themselves, in a way recognizable and original. The big difference is the voice of Daw Silver, who reigns with a beautiful (not spit) vocal.

SAVAGE MESSIAH bring nothing new, but because they are great musicians and do not go unnecessarily into unfamiliar areas, their new album is literally a duty for all fans. The recording is incredibly listening-friendly, it is melodic, it also cuts. I would also highlight a great production from which many bands should take an example. I'm so glad that similar recordings are happening today because, as you know, good classics will never hurt. And SAVAGE MESSIAH has managed to wake up blood in my veins this year. Very good!


Tracklist:
1. Hands Of Fate
2. Wing And A Prayer
3. Blood Red Road
4. Lay Down Your Arms
5. Solar Corona
6. Eat Your Heart Out
7. Fearless
8. The Last Confession
9. The Crucible
10. Out Of Time

Lineup:
Dave Silver - Vocals / Guitars
Sam S Junior - Lead Guitars
Mira Slama - Bass
Andrea Gorio - Drums

pondělí 11. prosince 2017

Recenze/review - GÖTTERDÄMMERUNG - Projekt Riese (2017)


GÖTTERDÄMMERUNG - Projekt Riese
CD 2017, vlastní vydání

 for english please scroll down

 Když 14. až 16. března roku 1939 proběhlo obsazení Československa německou armádou a následné vytvoření Protektorátu Čechy a Morava, vkradl se spoustě lidem do srdcí strach. Pamětníci dodnes hovoří o studené a mrtvolné atmosféře, která se vznášela ulicemi. Historii bychom si měli stále připomínat, poučit se z ní a následně neopakovat chyby. Bohužel, lidský rod se zdá nepoučitelný.

 Ještě že jsou zde kapely, jako thrashoví maniaci z Moravy - GÖTTERDÄMMERUNG, kteří letos přicházejí se svoji prvotinou (a připomínkou válečného utrpení). Jedná se přesně o ten druh desky, kterou si pustíte a ona vám urve hlavu i s páteří. Starý, zahnívající thrash metal jak vystřižený z osmdesátých let je velmi dobře zvukově ošetřen, má v sobě tu správnou temnou jiskru. Člověk má opravdu pocit, že ho právě válcuje tank Tiger II - Königstiger. GÖTTERDÄMMERUNG neznají slitování, jedou stále dopředu, mocně, krutě, studeně. Album připomíná válku!


"Projekt Riese" v mnohých momentech evokuje staré dobré KREATOR, SODOM, SLAYER. Navíc je přidána obrovská porce nadšení, odhodlání a šílenství. GÖTTERDÄMMERUNG masakruje hlavně svojí ryzostí, má v sobě velký kus patiny osmdesátých let. Kapela navíc perfektně zvládá své nástroje - skladby mají jasný smysl, cíl, jsou čitelné a devastující. Přiznám se, že pro mě osobně se jedná o jedno z největších thrash metalových překvapení roku. Na hřbitovech leží tisíce nevinných vojáků, kteří zahynuli zcela zbytečně. Při poslechu "Projekt Riese" se cítím, jako bych  se procházel mezi jejich hroby. Do šera se tyčí vyčítavé kříže náhrobků. Tenhle boj nejde vyhrát, ale můžeme místo toho poslouchat pořádnou starou kovovou hudbu! Rezavý funeral thrash metal pro pravověrné fanoušky stylu! 


Asphyx says:

On 14th and 16th of March 1939 there was the occupation of Czechoslovakia by the German army and then the Protectorate of Bohemia and Moravia was created. And while this time many people got scared. People still talk about the cold and dead atmosphere which was passing through the streets. We should remember the history and remind it to us all the time, we should learn from it and not copy the mistakes. Sadly, the human race is unconceivable. 

Thank God there are still some bands, like thrash madmen from Moravia – GÖTTERDÄMMERUNG, who came up this year with their first album (and it is a reminder of the wartime). It is the kind of an album which you play and it will go through your spine. Old, mouldy thrash metal which sounds like from the 80s and it has a great sound. It just has the good dark sparkle. You will feel like being just crashed by a tank Tiger II – Königstiger. GÖTTERDÄMMERUNG do not know any mercy, they go further and further, powerfully, cruelly and cold. This album feels like war!

“The Riese Project” evokes (in many parts) the good old bands like KREATOR, SODOM, SLAYER. And here is a great portion of enthusiasm, determination and insanity. GÖTTERDÄMMERUNG massacre us with their finesse, they have a great piece of the 80s patina in them. In addition, this band knows how to work their instruments – their songs have clear sense, purpose and are readable and devastating. I have to say that for me this is one of the biggest thrash metal surprises of this year. There are thousands of innocent soldiers laying in the cemeteries whose death was unnecessary. When I listen to “Projekt Riese” I feel like walking next to their graves. There are accusing crosses looking up the sky. You cannot win this battle, but you can listen to a great old metal music! Rusty funeral thrash metal for the real fans of this style!


tracklist:
1. Haudegen
2. Soumrak bohů
3. Der Fliegende Metzger
4. Danzig
5.Šedí vlci
6.V_2
7. Polarnacht
8. Riese / Adler



band:
Blondi – 1. Zpěv a 5 strun
Teufel – 6 strun
Brummbär – 6 strun
Titan – kotle, plechy a roh z pratura


TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine