DEADLY STORM zine

pátek 15. října 2021

Recenze/review - MORBID MESSIAH - Disgorged in the Coffin (2021)

MORBID MESSIAH - Disgorged in the Coffin

EP 2021, Chaos Records

for english please scroll down

Někdy jsem stále šokován. Nechápu, kde se vlastně zlo bere? Proč jsou někteří jedinci zrozeni k zabíjení? Možná v sobě pořád máme kus šelmy, u které se probudí dávné pudy. Chuť na syrové maso, touha vidět u druhého bolest. Když jsou lidé ve stresu, dokáží hnusné věci. O těch vždy býval i death metal. Některé kapely to pochopily správně a mexičtí MORBID MESSIAH patří rozhodně mezi ně.

Surovost, bestialita, brutalita ukrytá ve starých prašivých riffech. Ten pocit, když se díval na srdce vytržené z těla, je k nezaplacení. A netvrď mi tady, že se to neděje. Ve večerních zprávách vědí své. Ta naše slušnost je jen přetvářka, uvnitř je spousta z našeho druhu zkažená, jako riffy na "Disgorged in the Coffin". Vítejte v pekle, kterému se říká svět.

Ani mě se nechce občas vůbec přemýšlet. Právě pro podobné momenty zde máme kapely jako MORBID MESSIAH. Bestii, jejíž historie sahá do roku 2015. Osobně se mi deska opravdu líbí. Stačí se podívat na obal, přidat zvuk a jsem v jiné dimenzi. Vyčistím si hlavu od zbytečností. Jestli máte rádi kapely jako BRUJERIA, CENTOPATH, MORTUARY, myslím, že byste mohli být také spokojeni. Tam, kde jiné smečky potřebují deset výrazových prostředků, vás mexičtí maniaci pohřbí zaživa. Nahrávka má takovou zvláštní náladu, morbidní odér a smrad, který se podle mého ani moc nelze naučit. Musíte jej mít v sobě, stejně jako vášeň a touhu zabíjet hudbou. Všechno je ortodoxní, true a na rozdíl od mnohých jiných, uvěřitelné. Ne, dneska se mi už nechce dělat nic jiného. Co takhle nějaký dobrý horor a pak knihu? V podobném stavu pak potřebuji něco dobrého do uší. "Disgorged in the Coffin" je pro mě vždy velmi dobrou volbou. Má v sobě totiž feeling a drive a spoustu staré energie. Prokleté pohřebiště vydalo další svědectví o krutosti a špíně. Pure bestial death metal inferno!

sumarizace:

"Disgorged in the Coffin" je pořádně syrovým kouskem hudby. Během poslechu se ocitneme spolu s MORBID MESSIAH na hodně morbidních místech. Hnus, špína, litry krve a neskutečný tlak. Tak by se dala nová desky těchto Mexikánců charakterizovat asi nejlépe. Po hudební stránce se jedná o klasický death metal, který vás doslova ukřižuje. Syrové, mocné, zákeřné a ostré jako břitva. Takové jsou songy z nového alba mexických maniaků. Pokud si vedle sebe vyskládám deset posledních alb z tohoto stylu, sahám po MORBID MESSIAH nejčastěji. Muzika zde totiž obsahuje jakousi nechutnou přitažlivost a já si musím dávat tyhle ostré skladby do hlavy čím dál tím častěji. Po poslechu jsem očištěn jako věřící po zpovědi. Exhumujte všechno mrtvé a slyšte slova mocné hydry! Smrtící metalové album, které vás rozdrtí obrovskou silou! Pure bestial death metal inferno!

Asphyx says:

"Disgorged in the Coffin" is a raw piece of music. When you listen to this album you feel that you are with MORBID MESSIAH on really morbid places. Dirt, filth, gallons of blood and unbelievable pressure. That´s the best way how to describe this album by Mexicans maniacs. Musically speaking this is a classic death metal which would crucify you immediately. Raw, powerful, felonious and sharp as a blade. This is how new songs feel like. When I think about their last ten album I would say that MORBID MESSIAH is my favorite one and I listen to it the most. This music just has something disgustingly attractive and it makes me listen to it over and over again. After this I´m purged like a Christian after a confession. Exhume everything which is death and hear the words of the powerful hydra. Deadly metal album which would kill you with its amazing strength! Pure bestial death metal inferno!

Tracklist:

01. Disgorged In The Coffin

02. Rupturing Into Madness

03. Grinded For The Carnage

04. Dungeon Of Vermin

05. The Maniacal

06. Angel Of Disembowelment

band:

Roberto Trejo - Guitars

José Rivas - Vocals

G-Phager - Bass

Saúl Anzaldo - Drums

https://chaos-records.bandcamp.com/album/disgorged-in-the-coffin

https://morbidmessiah.bandcamp.com/

https://www.facebook.com/morbidmessiahofficial

https://www.reverbnation.com/morbidmessiah

https://www.youtube.com/channel/UCDT83hX3FWJfgS2knvjovuw

https://www.chaos-records.com/

KNIŽNÍ TIPY - Germania - Harald Gilbers (2013)

Germania - Harald Gilbers

2016 (2013), Garamond

Když jsem kdysi dávno chodil na civilní službu, tak jsem míval často sny, jako bych byl přímo ve válce. Zdávalo se mi o tom, že jsem voják a bojuju na východní frontě. Vše bylo neskutečně živé a já přemýšlel, jak se to vlastně stalo. Pátral jsem v paměti, zda jsem neviděl nějaký film, něco, co by mi mé sny vyvolalo. Nikdy jsem na nic nepřišel. Je ale prostým faktem, že mě téma První i Druhé světové války zajímá. Nejsem šílenec v maskáčích, co si po práci hraje na vojáčka, ani nestavím modely lodí a letadel, ale co se týká knih, tak ty si přečtu vždy rád.

Líbí se mi ale i detektivky, obzvlášť ty chladné, syrové. Asi jako každý čtenář mám rád napětí, zápletky, sympatického hlavního hrdinu. Tak a teď si tohle všechno představte dohromady a zasaďte do Berlína ke konci války. Židovský vyšetřovatel, kterého povolají do služby (ano, zde to trošku hapruje, ale máme fantazii, přátelé) Richard Oppenheimer zažívá všechna možná příkoří, jako všichni z jeho národa. Zůstal (i když degradovaný a totálně nasazený) jen díky tomu, že má za manželku Němku. Vraždy jsou šílené, jejich objasnění velmi těžké, náročné. Každý den (někdy i několikrát) je Berlín bombardován. Příběh se mi moc líbil, bylo osvěžující zase po delší době číst něco jiného.

V některých momentech mi kniha připomínala svým tématem skvělého Strašáka: https://www.deadlystormzine.com/2021/04/knizni-tipy-strasak-frank-goldammer-2021.html z Drážďan.

Mrazilo mě, válka musela být hrozná. Pokud jsme ji nezažili, nedovedeme si ji představit a Harald Gilbers si dal za úkol nám vše vykreslit ve velmi reálných barvách. Za sebe mohu s klidným svědomím napsat, že se mu to povedlo na výbornou. Reálie trošku připomínají i vynikající seriál Babylon Berlín, který vám také doporučuji. Je skvěle natočený, stejně jako je perfektně napsána Germania.

Už vím, teď mi to došlo. Možná jsem si vše spojil s vyprávěním svého strýce, který zažil koncentrák v Rumunsku nebo mých drahých tet, které byly jako dvojčata přímo v Osvětimi. Hodně často jsem knížku odkládal a přemýšlel jsem. Jak bylo vlastně možné tolik lidí zblbnout a nechat je páchat taková zvěrstva? Zasadit vraždění sériového (tady bych měl snad jedinou připomínku k překladu - vrah opravdu není masovým, to je jiný termín) do bombardovaného Berlína je samo o sobě skvělý nápad. Už dlouho jsem nečetl příběh, který by byl pro mě tak silný a zajímavý. Dokonce mi někdo říkal, že prý díky přesně popsanému Berlínu, situaci i stavu za války, se uvažuje o zařazení do povinné četby v Německu. Nedivím se, u nás bych to udělal taky. Ono totiž ty vraždy jsou v kontextu doby spíše dalším hnusem v řadě.

Na základní škole se nás vždycky paní učitelka ptávala, jaké ponaučení z knížky máme. Já si jedno odnáším - jak říkal kdysi pan Švejk - proboha nestřílejte, vždyť tu jsou lidi!

Germanii jsem dočetl už před 14 dny. Občas se mi zase začaly zdát sny z války. Zvláštní. Možná opravdu převtělení existuje. Ještě, že jsou to jen představy. O knížce ale pořád přemýšlím, stále se mi určité (spíše takové menší, ale o to víc zajímavé) pasáže vrací. Jsou to momentky, drobnosti, černé a chmurné, které z vyšetřování pana Oppenheimera udělaly vskutku mocný čtenářský zážitek.

Děkuji za pozornost, za kladné reakce, zachovejte si zdravý rozum a opatrujte se! Tak zase za týden.

-----------------------------------------------------------------------------------------

V rozbombardovaném hlavní městě Říše dochází k sérii vražd žen, jejichž zohavené mrtvoly pachatel aranžuje k válečným pomníkům, přičemž všechny oběti mají nějaký vztah k NSDAP. Podle znalce však vrahem není odpůrce režimu, ale naopak oddaný nacista.

Židovský komisař Richard Oppenheimer, kdysi nejúspěšnější vyšetřovatel berlínské kriminálky, je Gestapem znovu povolán do služby. Oppenheimerovi nyní nejde jen o přežití jiných, ale i o své vlastní. Co by následovalo, pokud by případ vyřešil?

https://www.databazeknih.cz/knihy/richard-oppenheimer-germania-319399

-----------------------------------------------------------------------------------------

sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

twitter:

https://twitter.com/deadlystormzine

instagram:

https://www.instagram.com/deadlystormzine/

facebook:

https://cs-cz.facebook.com/deadlstormzine

https://cs-cz.facebook.com/JakubAsphyx

https://www.facebook.com/groups/DEADLY.STORM.PROMOTION/

čtvrtek 14. října 2021

Recenze/review - SCEPTICISM - Companion (2021)

SCEPTICISM - Companion

CD 2021, Svart Records

for english please scroll down

Schoulený v davu, uprostřed hlasitého města si přijdu klidný. Moje fantazie létá někde v lesích, na mýtinách a kolem blyštivých řek. Těkavé informace, které normální jedinec dávno nedokáže vstřebat. Honíme se za penězi, za úspěchem a zapomínáme na své kořeny. Moudří jsou označováni a zesměšňováni. Přesto se, v dnešní divné době, cítím silný. Na ulici, v práci, ve smutku i radosti. Když poslouchám podobné desky, jako je "Companion", mám pocit, že jsem stále živý. A je vcelku jedno, jestli sním uzavřen do sebe s knihou a sklenicí něčeho dobrého nebo stojím v dlouhé řadě v davu.

Jsou na světě kapely, které zkrátka nemají slabá alba. SCEPTICISM patří mezi vyvolené. I letos pilují svůj funerální doom metal k ještě větší dokonalosti. Slyším velký talent, schopnost napsat skladby, které se posluchačům zadřou pod kůži. Poslední roky jsem za podobnou hudbu nesmírně vděčný. Opravdu mi dodává velkou sílu. Je přemýšlivá, inteligentní, smutná a vznešená, majestátní a zároveň má v sobě takové to vnitřní pnutí, které vás nenechá v klidu. I tentokrát je hrozně příjemné podlehnout.

Jako byste vzali obrovskou nádobu a v ní smíchali od každé emoce něco. Pomalé riffy, smutek, temný a pochmurný vokál. Ale i radost z podzimního lesa, zmrzlé země a samoty. Stejně si myslím, že hudba SCEPTICISM není jen poskládanými notami, ale spíše stavem duše. Když novinku poslouchám, pryč jsou falešné úsměvy, tupý dav, hloupé výroky jedinců bez mozku. Cítím pod nohami listí ze stromů, jsem v jiné dimenzi. Možná působím odtažitě, ale stejně jako v "Companion" to ve mě vře a žhne. Nenechte se mýlit, novinka sice působí zpočátku studeným a chladným dojmem, ale uvnitř je nakumulováno obrovské množství energie. O zvuku, obalu a formálních záležitostech netřeba psát, Finové jsou profesionálové každým kusem svého těla. Znáte ten krásný pocit euforie, když vystoupáte na nějakou horu? Díváte se dolů, udýchaní a přemýšlíte, jaké by to bylo letět. Jen tak se vznášet, padat dolů, do temné hlubiny. Netřeba hned skákat, stejný zážitek vám umožní i tato deska. Získal jsem si k hudbě SCEPTICISM osobní vztah, jsme navzájem propojeni. Přesně vím, myslím si to, co mi chtěli pánové svojí nahrávkou sdělit. Slova jsou vlastně zbytečná, hudba je přeci neuchopitelná. Funeral doom metal, u kterého vám zmrzne krev v žilách!

Asphyx says:

Crouched in the crowd, in the middle of the loud city I feel calm. My imagination flies somewhere in the woods, in the clearings and around the glistening rivers. Volatile information that a normal individual cannot absorb for a long time. We chase money, we succeed and we forget our roots. The wise are labeled and ridiculed. Yet, in today's strange times, I feel strong. On the street, at work, in sadness and joy. When I listen to similar records like "Companion", I feel like I'm still alive. And it doesn't matter if I'm dreaming with a book and a glass of something good, or I'm standing in a long line in a crowd.

There are bands in the world that simply do not have weak albums. SCEPTICISM is one of the chosen ones. Even this year, they are polish their funeral doom metal to even greater perfection. I hear great talent, the ability to write songs that get stuck under the listeners skin. In recent years, I have been extremely grateful for such music. It really gives me a lot of strength. This music is thoughtful, intelligent, sad and noble, majestic and at the same time has such an inner tension in it that this music will not leave you alone. Even this time, it is very pleasant to succumb.

It's like taking a huge container and mixing something of every emotion in it. Slow riffs, sadness, dark and gloomy vocals. But also the joy of the autumn forest, frozen land and solitude. I still think that the music of SCEPTICISM is not just a composed note, but rather a state of the soul. When I listen this novelty, the fake smiles, the dull crowd, the stupid statements of individuals without brains are gone. I feel the leaves of the trees under my feet, I am in another dimension. I may be withdrawn, but like in "Companion" it boils and glows in me. Make no mistake, the novelty gives a cold impression at first, but a huge amount of energy is accumulated inside. No need to write about sound, cover and formalities, Finns are professionals with every part of their body. Do you know the beautiful feeling of euphoria when you climb a mountain? You look down, breathing and wondering what it would be like to fly. Just float, fall down, into the dark depths. No need to jump right away, this album will give you the same experience. I gained a personal relationship with SCEPTICISM music, we are connected. I know exactly, I think what the gentlemen wanted to tell me with their recording. The lyrics are actually useless, the music is incomprehensible. Funeral doom metal, your blood freezes!