DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 29. srpna 2018

Home » » Recenze/review - FAAL - Desolate Grief (2018)

Recenze/review - FAAL - Desolate Grief (2018)


FAAL - Desolate Grief
CD 2018, Ván Records

Občas se mi stává, že se vypařím. Má tělesná skořápka zůstane, ale duše se vznáší, sleduje okolní chaos a zmatek. Klid a ticho. Jen občas se rozezní nějaká hudba. Láká mě, vábí, následuji ji jako návnadu. Šerý hřbitov, otevřené hroby, nálady podobné smrti. Jsem opatrným návštěvníkem, našlapuji na ostré hrany střepů s lehkostí a snažím se nerušit. Kolem se válí chuchvalce mlhy a vzduch je studený a čistý. 

Hudba je úžasná v tom, jaké ve mě dokáže vyvolat obrazy. Poslouchám novinku holandských FAAL a před očima se mi odehrávají staré černobílé filmy. Umírá se v nich, trpí, lidé jsou mučeni rozžhaveným železem. Funeral doom metal má obrovskou výhodu v tom, že má člověk čas přemýšlet. Být pozorovatelem, nedýchat, vnímat, nasávat, být smutný a zasněný. 



"Desolate Grief" je pro mě velmi zajímavým albem s neopakovatelnou atmosférou. Dotýká se mě, nutí se zastavit, vydat se na další procházku na hřbitov. Slyším z něj odkazy HOODED MENACE, EVOKEN, ESOTERIC, ale i třeba DISEMBOWELMENT. Vlivy ale nejsou tolik důležité, hudba se přeci má poslouchat hlavně srdcem. FAAL vzali letos obrovský kus ledu, vybrousili jej do ostré čepele a probodli mě jím. Ležím tu teď sám, opuštěný a zavržený. Přesto se lehce usmívám. Vím totiž, že funeral doom death metal je stylem, který příliš lidí nevnímá zrovna příznivě. Nevadí mi to, stačí mi, že se mé nebohé tělo vznáší na vlnách smutné řeky beznaděje. Jedná se o vynikající záležitost po všech stránkách. Nebožtík opět zajíždí pomalu do hlubokého hrobu, svým způsobem je krásné být u toho. Skončil jeden život, něco nového začíná. Ledově smutná deska plná přitažlivých stínů!


sumarizace:

Doom deathové poselství o bolesti bylo předáno. FAAL umí pomocí své muziky krásně zhudebnit smutek, strach, umírající podzim i krásu smrti. Pomalé, dlouhé songy se vám pomalu zaryjí až někam do mozku, nahlodají ho a rozloží na malé kousky. Album se opravdu povedlo, je hodně nakažlivé, ošklivé, vytažené odněkud z toho nejhlubšího hrobu. Fascinuje mě atmosféra, klid a rozvaha, s jakou jednotlivé songy zní. Zima letos stále nepřichází, ale je ji možno s klidem nahradit novou deskou "Desolate Grief". Mrazivé pasáže jsou protkány vokálem ze samotného pekla a vy jste pomalu ukolébáni k nekonečné smrti. Přijdu si jako na nějaké černé mši, na spirituální seanci, kde se všichni společně pokoušíme vyvolat duchy nemrtvých. Nálada celé nahrávky je pochmurná, zlá, přesto velmi přitažlivá. Doporučuji všem, kdo rádi večer uléhají do své oblíbené rakve. Death doomové CD, které vás zmrazí navěky!

Asphyx says:

Doom death metal message of pain was passed. FAAL can set to music with their songs sadness, fear, dying autumn and the beauty of death. Slow, long songs dig up somewhere in the brain, erode and split it into small pieces. The album is really good, it is very contagious, nasty, pulled from the deepest grave. I'm fascinated by the atmosphere, calm and balance, sounding in each song. The winter isn't still coming this year, but it can be easily replaced with the new album "Desolate Grief". Frozen passages are weaved with vocals from hell and you are slowly lulled to endless death. I feel like on the Black Mass, on a spiritual session, where we all together tryi to invoke the spirits of the undead. The mood of the record is grim, evil, but also very appealing. I recommend to all who likes to lie down in the favorite coffin in the evening. Death doom CD, which will freeze forever!


Tracklist:
1. Intro 2:11 
2. Grief 10:17 
3. No Silence In Between 9:39 
4. Evoking Emotions 9:48 
5. The Horizon 11:52

band:
William Nijhof - Vocals,
Gerben van der Aa - Guitars,
Pascal Vervest – Guitars,
Remco Verhees - Drums,
Vic van der Steen - Bass,
Cátia Uiterwijk Winkel-André Almeida - Synths

Share this games :

TWITTER