Recenze/review - CENTENARY - Death…The Final Frontier (2021)

DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

neděle 8. srpna 2021

Home » » PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh tří stý jedenáctý - Kateřina třetí

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh tří stý jedenáctý - Kateřina třetí


Příběh tří stý jedenáctý - Kateřina třetí

"Když mi slíbíš, že se staneš policajtem, tak mě můžeš dnes večer ošukat": pošeptá mi Markéta do ucha na rauchpauze. Komplex na zeleném trojúhelníku má několik kuřáren. Chodíme tam o přestávkách. Sice jsme trnem v oku všem slušňákům, ale na to si začínám pomalu zvykat. Na strojárnu ten rok přijali skoro tři sta lidí. Půlka už odpadla. Po dvou měsících. Chtěl jsem to taky zabalit, nic moc mě tady nedrželo, neměl jsem moc kamarádů. Kromě George a Karlose jsem nikoho neznal. Markéty byly vlastně dvě. Jedna z Domažlic, druhá z Tábora. Ta z Domažlic byla vysoká skoro jako já, měla velký prsa a vůbec byla tak nějak smyslná. Poděkoval jsem za nabídku a nasadil si sluchátka. Policajtem fakt nechci bejt. Nabídky ale využil jeden kolega ze staršího ročníku. Aneb v ženských se fakt nevyznáte. 

Vše se posunulo do stereotypu. To jsem tenkrát fakt nemusel. Škola od pondělí do čtvrtka, v pátek jsem zdrhal dřív ze cvičení. Abych to stihl do Boleslavi. Za Esterkou, se kterou jsme se sice jako rozešli, ale touha byla pořád silnější než já a vlastně i ona. Cestou jsem přečetl hroznou spoustu knih z boleslavské knihovny. Pořád tam pracovala Klára, můj dávný erotický sen. Copak o to, trošku zestárla nebo lépeji, dozrála v překrásnou dospělou ženskou. Pro mě ale bylo nejdůležitější, že na mě počkala, nezavřela ještě a nechala mě vybrat knihy na další týden. Večer mě čekala brigáda, ráno v sobotu divočení s ještě rozespalou Ester, spánek spravedlivých a v noci zase továrna. Peníze byly, copak o to, ale byl jsem stahanej jak starej kůň. V neděli jsem padal na hubu, ale stejně zavítal v Plzni do nějakýho pajzlu, vyndal se a spal u někoho v Plzni. Většinou na podnájmu u George.

Pamatuji si to přesně. Byl to šok, blesk z nebe. Možná zázrak? Nebo pomsta? Měl jsem v diskmanu Krabathor, to si pamatuji přesně. Švihl jsem sebou přímo na chodbě. Šla proti mě. Kateřina třetí. Vypadala úplně stejně jako Kačenka. Pohyby, chůze, vlasy, oči, všechno. Nejdřív jsem si myslel, že vidím přízrak, že jsem se už úplně zbláznil, ale byla to pravda. Dal jsem si do hlavy, byl to šok. Vůbec si mě nevšimla. Byla to vůbec pravda? Čtenáři mých vzpomínek si pamatuji na první Kateřinu, tu jsme tak nějak ještě dětsky milovali všichni úplně na začátku naší party. Zabil ji blázen, co utekl z Kosmonos, bylo to tenkrát šílený. O druhé Kačence nemusím nic psát, byla mojí první láskou, krásnou dívkou, miloval jsem ji a opustila mě v autě, které jsem naboural já. Pořád se mi občas vracely vzpomínky. Tak se mi nedivte, že jsem sebou švihl, to by zamávalo s každým.

Na nohy mi pomohla Markéta z Tábora. Koupila mi v bufetu vodu, pivo tam neměli a ptala se mě, co se mi stalo. Byla přítulná, hodně přítulná. Jako nejdřív na mě všichni koukají jako na vyvrhele a dneska po mě vyjedou dvě holky a potkám zjevení? Co se to děje? Spustila se mi krev z nosu, táborská slečna doběhne s kapesníčkem na záchod, namočit jej. Zakloním hlavu a ptám se Boha, Satana i všech démonů, co se děje. Proč mě trápíte? Špatný bylo, že se nejednalo o žádný přelud, ale o reálnou dívku. Prostě by mohla mojí Kačence dělat dvojnici. Tedy co do vizáže. Šel jsem do hospody a děsně se ožral. Ze žalu. Všechno se mi vrátilo a šíleně to bolelo. Bral jsem Kateřinu třetí jako osud, znamení. Byl jsem hrozně hloupej. Naivní a mladej. Bohužel.

Začal jsem ji hledat a nikde nebyla. Šílel jsem. Vysnil jsem si, jak spolu budeme, jako nějakej magor. Uvnitř mě to vřelo. Trápil jsem se. Až najednou, více méně náhodou...i když, kdo ví. Jsem se ocitl na jednou cvičení a ona seděla úplně vzadu. Klepaly se mi ruce, podlamovaly nohy. Bože ta podoba, ty pohyby. Zjevení. Sedl jsem si ob jedno sedadlo k ní a o přestávce ji oslovil. Blekotal jsem zmateně něco o tom, co jsem zažil, cítil, myslel si. Podívala se na mě a v tom pohledu nebyla žádná laskavost, ani nebyl krásně kaštánkový, jako kdysi u mé milé, ale by v něm chlad a zlo. Velmi jedovatě, ošklivě, hnusně mě poslala do příslušných mezí. Nehodlá se zahazovat, natož bavit s někým, kdo má dlouhý vlasy, džísku, kdo smrdí cigárama a očividně není z dobré rodiny. Byl jsem v dalším šoku. Nečekal jsem to, vysnil jsem si něco jiného, hezkého. 

Kateřina třetí byla zlá. Nevím jestli ze své podstaty nebo výchovou, ale byla typem ženy, která si jde tvrdě za svým, neohlíží se napravo ani nalevo. Žádná vřelost, empatie, dobro, ano, nic takového. Byl jsem jako prokletý. Metal jsem najednou poslouchal pouze smutný, knihy četl filozofické, hodně o smrti a utrpení. Krmil jsem se tmou. Navenek jsem vypadal jako samotář, který když už něco řekne, tak všichni kolem padají smíchy, ale uvnitř jsem byl rozervanej, až to bolelo. Začal jsem blbnout, ztratil jsem díky ní hrdost. Nadbíhal jsem jí, asi se i vtíral. A ona si se mnou hrála. Jako kočka s myší. Využívala mě a já bláhově pořád věřil tomu, že se jednoho dne promění v moji Kačenku. Stačilo by tak málo. Bylo to děsivé, hrozné, chvílemi jsem si připadal, že se zblázním. Nemyslel jsem na nic jiného. 

Mozek je dosud neprobádaný, lidská mysl dokáže věci, o kterých dodnes nevíme. Ocitl jsem se v temném snu. Upnul se na Kateřinu třetí. Chodil jsem za ní jako pejsek. Kupoval ji pivo, snažil se s ní mluvit jako s kdysi mojí milou. Obě Markéty si toho všimly. Měl jsem jít za nimi, normálně zdravě si zašukat a nic neřešit, třeba by z toho časem něco vzniklo. Přemlouvaly mě, mluvily do duše. Ty se trápíš, říkal i George a usmíval se, až do chvíle, kdy si se mnou a Kateřinou třetí vyšel do hospody. Pak mi nadával. A nebral si servítky. Jakube, nebuď blbej, tohle není ženská pro tebe. To je sucubus, vysaje tě, zničí a zahodí jako špinavej hadr. Jenže znáte mě, nedám si nic říct, jsem hlava dubová, musím si všechno osahat, narazit, ochutnat. Jdu do toho po hlavě, všechno nebo nic.

Jestliže jsem měl do té doby samé štěstí na ženský, tak už to neplatilo. Nová zkušenost, dalo by se říct, ale hrozně nerad na to vzpomínám. Bylo to hodně ošklivý. Bavilo jí svádět mě, třeba políbit, svíjet se přede mnou a pak vyhodit na ulici. Spal jsem několikrát mezi bezďákama na nádraží. Řekla mi třeba, že je doma sama, abych v pátek nikam nejezdil. Odvolal jsem brigádu, vyfikl se jako elegán, utratil spoustu peněz za večeři a myslel si, že se spolu vyspíme. Moc jsem chtěl, hrozně moc. V jejích pokoji, kde byly na stěnách děsiví obrázky masek a panenky jak z hororů se mi najednou vysmála. Všechno jsem si nechal líbit. Mladej, blbej, zamilovanej. Orala se mnou jak chtěla. Taková byla moje poslední noční můra. Kateřina třetí.

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):
Share this games :

TWITTER