Recenze/review - GENOCIDE PACT - Genocide Pact (2021) ~ DEADLY STORM zine

GENOCIDE PACT - Genocide Pact

CD 2021, Relapse Records

for english please scroll down

Zpřelámané staré kosti. Lebky, puklé, prostřelené, proražené ostrými předměty. Komu asi patřily? A jak zemřel? Stojím nad obrovskou jámou, která kdysi bývala hromadným hrobem. Ano, pravý death metal byl a vždy je o ošklivých věcech. Dnešek není výjimkou. Nakládáme ostatky a drtíme vše na prach. Koneckonců, prach si a v prach se obrátíš. Zbytek je pomíjivý. Dívám se na starý rezavý buldozer. Má na boku nápis GENOCIDE PACT. Jméno kapely, která přesně pochopila ducha konce osmdesátých a devadesátých let.

Ostré, mrazivé melodie, chorobný vokál, prašivina, pachuť smrti. Tohle vše zde naleznete v míře větší než malé. Je mi velkou ctí o kapele zase napsat a jejich novinka se mi jako nějaký jed na dlouhou dobu usadila v žilách. Je ostrá, valivá, masivní, jako exhumace dávno opuštěných hrobů.

Já i GENOCIDE PACT jsme samozřejmě velcí ctitelé tradic a klasických motivů. Můj hudební vkus se také utvářel za dob největší slávy OBITUARY, ASPHYX, BOLT THROWER, BENEDICTION, PESTILENCE. Američané uchopili i mé vzpomínky a znovu je předkládají s vlastním výrazem a výkladem. A dělají to elegantně, s přehledem, nadšením a pověstnou černou jiskrou, bez které se samozřejmě smrtící kov nikdy neobejde. Jsem při poslechu opravdu na starém hřbitově, kde se ještě pohřbívalo jenom do země. A cítím se zde, ve společnosti "Genocide Pact", velmi dobře. Nasávám pach rozkládajících se těl a skladby si neskutečně užívám. Je jasné, že pánové nepřinášejí nic nového a fanoušci progresivních metod budou zklamáni, ale já jsem starý pes, který se čím dál tím častěji vrací do časů, kdy byl svět ještě v pořádku. Album ubíhá kupředu a nebere s sebou žádné zajatce, je opravdu jako oživlý stroj z dávných dob, po kterém zůstává jen spálená země. Líbí se mi vlastně vše - zvuk, obal, jednotlivé motivy, celková produkce. Jako starý hrobník nemám žádných námitek. Navíc mě deska fakt baví. Rezavý death metalový buldozer, hrnoucí před sebou staré kosti!

Asphyx says:

Broken old bones. Skulls, cracked, shot, pierced by sharp objects. Who do you think they belonged to? And how did he die? I'm standing over a huge pit that was once a mass grave. Yes, true death metal was and always is about ugly things. Today is no exception. We're loading up the remains and crushing everything to dust. After all, dust thyself and dust thyself. The rest is ephemeral. I'm looking at a rusty old bulldozer. It's got a GENOCIDE PACT sign on the side. The name of a band that understood the spirit of the late eighties and nineties.

Sharp, chilling melodies, sick vocals, dirt, the aftertaste of death. You'll find all of that here in more than small measure. It's a great honour to write about the band again and their novelty has settled in my veins like some kind of poison for a long time. It's sharp, rolling, massive, like the exhumation of long- abandoned graves.

I and GENOCIDE PACT are of course great admirers of tradition and classical motifs. My musical tastes were also shaped during the glory days of OBITUARY, ASPHYX, BOLT THROWER, BENEDICTION, PESTILENCE. The Americans have also captured my memories and are re-presenting them with their own expression and interpretation. And they do it with elegance, clarity, enthusiasm and the proverbial black spark, which of course death metal can never do without. I am really in an old cemetery when I listen to this, where they still buried only in the ground. And I feel very comfortable here, in the company of "Genocide Pact". I'm absorbing the smell of decomposing bodies and enjoying the songs immensely. It is clear that the gentlemen bring nothing new and fans of progressive methods will be disappointed, but I am an old dog who more and more often returns to the times when the world was still fine. The album moves forward and takes no prisoners with it, it really is like a revived machine from a bygone era that leaves nothing but scorched earth. I actually like everything - the sound, the cover, the individual themes, the overall production. As an old undertaker, I have no objections. Plus, I really enjoy the record. Rusty death metal bulldozer, throwing old bones in front of me!