DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemsupport underground. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemsupport underground. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 19. března 2024

Interview - BOMBARDER - Ancient, honest and pure speed thrash metal that makes coffin lids crack!


Interview with speed thrash metal band from Bosnia and Herzegovina - BOMBARDER.

Answered Nešo (vocals), thank you!

Recenze/review - BOMBARDER - Sa dna groba (2024):

Ave BOMBARDER! Greetings, my friends. When I got my first metal album on cassette from my cousin in 1988, you guys had already been playing for two years. I'm sorry to start from the beginning, but I think we have a lot in common. We both grew up in former socialist countries, we both started metal in times that were very turbulent. I was wondering what band did you first hear and how did the idea of starting BOMBARDER come about?

Hello there! Yes, we started middle 80’s and it was great time here back then. Yugoslavia wasn’t into CCCCP so we were something in between East and West. We had all official LP licenses of metal, rock releases etc. There were many bands back then and scene was huge. We liked then of course Motorhead, Exciter, Rave. Many old demos circulated here so listened many of these oldschool speed thrash bands.


You probably had a similar musical development to me. For me personally, the encounter with SODOM music was absolutely crucial. It was the speed, the rawness, the power, the fury. We were walking around the estate with cassette players on our shoulders. We were hanging out in the tenements. You know, pretty girls, lots of beer and metal. It was a good time. But then the revolution came. It was pretty peaceful here, but you started the war on March 31st. How did it affect you? I read somewhere (I hope I'm not mistaken) that you had to leave Bosnia and Herzegovina for Serbia? It must have been terrible.

Sodom were killer, yes we liked them as well. Sure, split up of Yugoslavia wasn’t peaceful as Czechoslovakia. Here everything ended in bloody war for many years and caused many pain and devastation. War is shit, I hate war and I hate politicians and big wordwide guns who make profits on wars and start them all around the globe! I wish them sure and painful death! Since middle 90’s I live in Belgrade, Serbia and Bombarder is active here until nowadays.

We had a friend in our group who was from Croatia. Both his parents died in the war and a couple in our town adopted him. So we had all the first-hand information. I remember tapes of bands like HELLER, EVIL BLOOD. It was a beautiful time, albeit a wild one. Lots of memories. Anyway, what bands influenced you in your early days? What about the gigs at that time? In our country, it was mainly in community centres.

Old Yugoslavian bands as Heller, Evil Blood, Sarcasm, Annathema, Ludilo, Epidemic Zone.... many bands played extreme speed thrash back then. Also lather death metal as Bloodbath, Mortuary, Necrophobia... We had many shows and big metal festivals in big halls with couple of thousands of visitors as Balkan Horror Opera, YU Metal Attack etc.


In our country, it was always said that if a band was good, they played with their hearts. Somehow that attitude has stayed with me to this day. I have to believe in the music and the new BOMBARDER album is exactly the kind of raw ride to hell that I love. I listen to more death metal nowadays, but when I heard "Sa dna dna graba" for the first time, I knew - fuck, this is it! How was the album made? Was the approach different than last time? I find the record more raw, faster.

Yes, Sa dna groba is more brutal and raw. It is inspiration we got from the world around us. Look at what’s happening at many places in this rotten planet? Just pain and missery, death and evil...We feel all this, we can’t be calm and positive when so many are suffering around. Sa dna groba is oda to nowadays!

Are you singing in Bosnian or Serbian, Croatian? The translator shows me a different language every time. As a Czech, I understand the content of the lyrics, but I don't understand everything. Can you please tell us where did you get the inspiration for the lyrics? Who is the author and how were they created?

Back in Yugoslavia we all spoke Serbocroatian. Nowadays this is the same language but everybody is calling this different... Stupid people with stupid rules... As I said in previous answer, inspiration is everywhere around us.


The sound is excellent! No doubt about it. Old school, raw, rough, animalistic. It really reminds me of the 90's recordings. Where did you record? Who's responsible for the mastering and mixing? Look, let's face it, this is a massacre!

Thank you for your words! We all like the final result and it’s great. We recorded as previous time in Citadela Studio and our guitarist Luka Matkovic is producer. Many domestic bands record their albums in his studio. It is like center of Serbian metal scene.

I used to go to the former Yugoslavia for holidays. You know, the sea, beer (of course Karlovačko, Ožujsko, and Rakije in the evening), I love it here. I have beautiful memories from my childhood, but even today, when I go to the sea, I always relax. You have beautiful nature and women, but to be honest I don't meet many metalheads here. Maybe they are hidden in the hinterland, but what is it like with extreme metal in your country? Recently I interviewed METUZALEM from Croatia and they told me that it is a terrible problem to organize a concert, to find musicians? What do you think?

Heh probably metalheads don’t like sea side and hot weather:)). Here in Serbia there are several centers of good scene as Belgrade, Novi Sad, Kragujevac and there it’s not problem to organize shows. Also there are many, many young bands and they all ;play very often on single shows or small local festivals. But also big festivals as Exit festival in Novi Sad.


You are rightly considered a legend. You have a long history. Is there anything else you would like to achieve? To play a big festival? Or go on tour? I'd love to see you somewhere, have a beer and get my head bashed in.

Thank you. I don’t consider myself as a legend but younger meatlheads think that. I like to support all of them and when ever I can I do this. For me personally it’s important to push the band further, play good shows and some nice festivals. No, tours are not so into my plans. I’m older and it’s not so easy. But I prefer to concentrate on quality single shows and festival shows. I’d like to play in Czech, that’s for sure!

In Bombarder III you have a guest appearance by Per "Hellbutcher" Gustavsson from NIFELHEIM, NECROCURSE. How did you guys get together in the first place?

Hellbutcher is a huge fan of Bombarder. He with his band recorded cover version of Speed Metal song for Hail to Bombarder tribute and since then we are in touch. When we invited him to be guest on our new song he immediately agreed and he did a great work there. I’m very proud on this cooperation. Also we recorded Sodomizer cover as paying our respect to almighty Nifelheim!

Everybody started somehow. Who was your musical role model in the 90s? I remember it was quite difficult to find instruments, tablature, everything. What was your first gig as a fan? And what was your first one on stage? Please reminisce.

Sure, it wasn’t so easy to organize everything for the band back in 80’s but we made it with help of other older rock and metal musicians from the scene who were already in big heavy metal bands etc. Some of first shows were big concerts of Yugoslavian heavy rock bands from early 80’s as Divlje Jagode, Atomsko Skloniste etc.... I can’t remember exactly our first show but it was in Sarajevo. Crazy and wild meatl energy it was!


I think you'll agree with me that metal is a curse. People around me don't get it, even after all these years. It's still worth buying new records, T-shirts, going to shows. For me personally, this music is a relaxation, a way to survive. How do you feel about metal? What does this music give you and why do you listen to it?

Metal is my life 100% and thanx to metal I stayed normal and survived all these hellish war years back in 90’s. Bombarder is my power and my life energy.

Necessary question at the end. What is BOMBARDER going to do in the next few months? If you want to say something to the fans, here is the space.

This year we will dedicate to promotion of Sa dna groba album. Soon CD and cassette will be released and then later LP as well. We will play selected promotional shows and make hell on the stage!

Thank you very much for your answers. I really appreciate them. It was a great honor! I hope to see you live sometime and if so, have a beer with me. Thank you actually for all the great music you make as well. May you have the best of luck! BOMBARDER rules!

Many thanx metal brother! I appreciate your support and nice words for our music. Stay yourself, do the things with opet heart, never neal in front of anyone, fuck the system, fuck authorities and just stay rebellious and metal forever. Life is short, live it with full power! RAZVALJUJ!!!!!

Nešo – BOMBARDER

February 2024, Beograd, Serbia

Recenze/review - BOMBARDER - Sa dna groba (2024):




---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - BOMBARDER - Starodávný, poctivý a ryzí speed thrash metal, u kterého praskají víka od rakví!


Rozhovor se speed thrash metalovou skupinou z Bosny a Herzegoviny - BOMBARDER.

Odpovídal Nešo (zpěv), děkujeme!

Recenze/review - BOMBARDER - Sa dna groba (2024):

Ave BOMBARDER! Zdravím vás přátelé. Když jsem v roce 1988 dostal od svého bratrance své první metalové album na kazetě, vy už jste dva roky hráli. Nezlob se, že začínám takhle od začátku, ale myslím si, že nás mnohé spojuje. Oba jsme vyrůstali v bývalých socialistických zemích, oba jsme začínali s metalem v dobách, které byly hodně neklidné. Zajímalo by mě, jakou kapelu si slyšel poprvé ty a jak vlastně vznikl nápad, založit BOMBARDER?

Dobrý den! Ano, začínali jsme v polovině 80. let a tehdy to tu bylo skvělé. Jugoslávie nebyla v Sovětském svazu, takže jsme byli něco mezi východem a západem. Měli jsme všechny oficiální licence LP metalových, rockových desek atd. Tehdy tu bylo hodně kapel a scéna byla obrovská. Měli jsme tehdy rádi samozřejmě Motorhead, Exciter, Rave. Kolovalo tu hodně starých demáčů, takže jsme poslouchali hodně těchto oldschoolových speed thrashových kapel.


Asi si měl podobný hudební vývoj jako já. Pro mě osobně bylo absolutně zásadní setkání s hudbou SODOM. To byla rychlost, dravost, síla, vztek. Chodili jsme po sídlišti s přehrávači na kazety na ramenou. Poflakovali jsme se mezi paneláky. Znáš to, hezký holky, spousta piva a metalu. Byly to krásný doby. Do toho ale přišla revoluce. U nás probíhala vcelku klidně, ale u vás začala 31. března válka. Jak vás ovlivnila? Někde jsem četl (snad se nepletu), že jste museli odejít z Bosny a Hercegoviny do Srbska? Muselo to být hrozné.

Sodom byli zabijáci, ano, také jsme je měli rádi. Jistě, rozdělení Jugoslávie nebylo mírumilovné jako v Československu. Zde vše skončilo krvavou válkou na mnoho let a způsobilo mnoho bolesti a devastace. Válka je svinstvo, nenávidím válku a nenávidím politiky a velké světové společnosti, které na válkách vydělávají a rozpoutávají je po celé zeměkouli! Přeji jim jistou a bolestivou smrt! Od poloviny 90. let žiji v Bělehradě v Srbsku a Bombarder zde působí dodnes.

Měli jsme v partě právě jednoho kamaráda, který byl z Chorvatska. Umřeli mu ve válce oba rodiče a jedna dvojice u nás ve městě jej adoptovala. Měli jsme tak všechny informace z první ruky. Pamatuji si na kazety s kapelami jako HELLER, EVIL BLOOD. Byla to krásná doba, i když divoká. Spousta vzpomínek. Nicméně, jaké smečky vás ovlivnily ve vašich začátcích? Co koncerty v té době? U nás se hrálo hlavně v kulturních domech.

Staré jugoslávské kapely jako Heller, Evil Blood, Sarcasm, Annathema, Ludilo, Epidemic Zone.... tehdy hrály extrémní speed thrash. Také death metal jako Bloodbath, Mortuary, Necrophobia... Měli jsme mnoho koncertů a velkých metalových festivalů ve velkých halách s několika tisíci návštěvníky jako Balkan Horror Opera, YU Metal Attack atd.


U nás se vždycky říkalo, když byla nějaká kapela dobrá, že hraje srdcem. Nějak mi tenhle přístup zůstal dodnes. Musím hudbě věřit a nové album BOMBARDER je přesně takovou tou syrovou jízdou do pekla, kterou mám moc rád. Poslouchám už dnes spíš death metal, ale když jsem slyšel „Sa dna groba“ poprvé, věděl jsem – kurva, to je přesně ono! Jak album vznikalo? Byl přístup jiný, než minule? Mě připadá nahrávka syrovější, rychlejší.

Ano, Sa dna groba je brutálnější a syrovější. Je to inspirace, kterou jsme získali ze světa kolem nás. Podívejte se, co se děje na mnoha místech této prohnilé planety? Jen bolest a neštěstí, smrt a zlo... To všechno cítíme, nemůžeme být klidní a pozitivní, když kolem nás tolik lidí trpí. Sa dna groba je óda na dnešní dobu!

Zpíváte bosensky, nebo srbsky, chorvatsky? Překladač mi pokaždé ukazuje jiný jazyk. Jako Čech chápu obsah textů, ale nerozumím všemu. Můžeš nám prosím prozradit, kde jste brali pro texty inspiraci? Kdo je jejich autorem a jakým způsobem vznikaly?

V Jugoslávii jsme všichni mluvili srbochorvatsky. Dnes je to stejný jazyk, ale každý mu říká jinak... Hloupí lidé s hloupými pravidly... Jak už jsem řekl v předchozí odpovědi, inspirace je všude kolem nás.


Zvuk je vynikající! Bez debat. Old schoolový, syrový, drsný, živočišný. Opravdu mi připomíná nahrávky z devadesátých letech. Kde jste nahrávali? Kdo je podepsán pod masteringem a mixem? Hele, na rovinu, to je masakr!

Děkujeme za vaše slova! Konečný výsledek se nám všem líbí a je skvělý. Nahrávali jsme stejně jako minule ve studiu Citadela a producentem je náš kytarista Luka Matkovič. V jeho studiu nahrává svá alba řada tuzemských kapel. Je to takové centrum srbské metalové scény.

Jezdil jsem ještě do bývalé Jugoslávie na dovolenou. Znáš to, moře, pivo (jasně že Karlovačko, Ožujsko, a večer pak Rakije), miluji to u vás. Mám krásné vzpomínky z dětství, ale i dnes, když vyrazím k moři, tak si vždycky odpočinu. Máte nádhernou přírodu i ženy, ale abych pravdu přiznal, tak metalistů u vás moc nepotkávám. Možná jsou ukryti ve vnitrozemí, ale jaké to vlastně u vás je s extrémním metalem? Nedávno jsem dělal rozhovor s kapelou METUZALEM z Chorvatska a ti mi říkali, že je hrozný problém vůbec nějaký koncert zorganizovat, najít muzikanty? Jaký máš názor ty?

Heh, metalisté asi nemají rádi moře a horko:)). Tady v Srbsku je několik center dobré scény jako Bělehrad, Novi Sad, Kragujevac a tam není problém pořádat koncerty. Taky je tam hodně, hodně mladých kapel a všechny hrají velmi často na samostatných koncertech nebo malých místních festivalech. Ale také na velkých festivalech, jako je Exit festival v Novém Sadu.


Jste právem považováni za legendu. Máte za sebou dlouhou historii. Je ještě něco, čeho byste chtěli dosáhnout? Zahrát si třeba na nějakém velkém festivalu? Nebo vyrazit na turné? Hrozně rád bych vás někde viděl, dal si pivo a pořádně si vymlátil hlavu.

Děkujeme. Nepovažuji se za legendu, ale mladší masožravci si to myslí. Rád je všechny podpořím, a když můžu, tak to udělám. Pro mě osobně je důležité posouvat kapelu dál, hrát dobré koncerty a nějaké pěkné festivaly. Ne, turné do mých plánů až tak nezapadá. Jsem starší a není to tak jednoduché. Ale raději se soustředím na kvalitní samostatné koncerty a festivalová vystoupení. Rád bych si zahrál v Česku, to je jasné!

Ve skladbě Bombarder III vám hostuje Per "Hellbutcher" Gustavsson z NIFELHEIM, NECROCURSE. Jak jste se dali vůbec dohromady?

Hellbutcher je velkým fanouškem Bombardéru. Se svou kapelou nahrál coververzi speedmetalové písně pro Hail to Bombarder tribute a od té doby jsme v kontaktu. Když jsme ho pozvali jako hosta do naší nové písně, okamžitě souhlasil a odvedl tam skvělou práci. Jsem na tuto spolupráci velmi hrdý. Také jsme nahráli cover Sodomizer jako vyjádření úcty všemocnému Nifelheimu!

Každý nějak začínal. Kdo byl tvým hudebním vzorem v devadesátých letech? Pamatuji si, že bývalo docela těžké vůbec sehnat nástroje, tabulatury, vlastně všechno. Jaký byl tvůj první koncert jako fanouška? A jaký první na pódiu? Zavzpomínej prosím.

Jistě, v osmdesátých letech nebylo tak snadné všechno zorganizovat, ale zvládli jsme to s pomocí dalších starších rockových a metalových muzikantů z té doby, kteří už působili ve velkých heavymetalových kapelách atd. Jedny z prvních koncertů byly velké koncerty jugoslávských heavy rockových kapel z počátku 80. let jako Divlje Jagode, Atomsko Skloniste atd...... Nepamatuji si přesně náš první koncert, ale bylo to v Sarajevu. Šílená a divoká metalová energie to byla!


Asi se mnou budeš souhlasit, že metal je prokletí. Lidé okolo mě nechápou, ani po všech těch letech. Pořád mi stojí za to kupovat nové desky, trička, chodit na koncerty. Pro mě osobně je tahle hudba relaxem, způsobem, jak přežít. Jak vnímáš metal ty? Co ti tahle muzika dává a proč ji posloucháš?

Metal je můj život na 100 % a díky němu jsem zůstal normální a přežil všechna ta pekelná válečná léta v 90. letech. Bombarder je moje síla a životní energie.

Nezbytná otázka na konec. Co chystají BOMBARDER v nejbližších měsících? Pokud chceš něco vzkázat fanouškům, zde je prostor.

Letošní rok věnujeme propagaci alba Sa dna groba. Brzy vyjde CD a kazeta a později i LP. Budeme hrát na vybraných promo koncertech a dělat peklo na pódiu!

Děkuji moc za tvé odpovědi. Opravdu si jich vážím. Bylo mi velkou ctí! Doufám, že vás uvidím někdy naživo a pokud ano, tak u mě máte pivo. Děkuji vám vlastně i za všechnu tu skvělou hudbu, kterou děláte. Ať se vám daří co nejlépe! BOMBARDER rules!

Mnohokrát děkuji metalový bratře! Vážím si tvé podpory a pěkných slov pro naši hudbu. Zůstaň sám sebou, dělej věci s otevřeným srdcem, nikdy se před nikým nepředváděj, kašli na systém, kašli na autority a prostě zůstaň navždy rebel a metalista. Život je krátký, žij ho naplno! RAZVALJUJ!!!!!

Nešo - BOMBARDER

Únor 2024, Beograd, Srbsko

Recenze/review - BOMBARDER - Sa dna groba (2024):




---------------------------------------------------------------------------------------------------

pondělí 18. března 2024

Recenze/review - NECROPHOBIC - In the Twilight Grey (2024)


NECROPHOBIC - In the Twilight Grey
CD 2024, Century Media Records

for english please scroll down

Plačící duchové lesa. Vyjící andělé. Vlci na lovu. Běžíš tmou a větve tě šlehají do tváře. Zmrzlé nohy se boří do sněhu. Nevíš, jestli si oběť nebo lovec. Jsi si jistý jedinou věcí. Bílou děsivou smrtí, několika okamžiky v temnotě. Krev všude kolem. Naříkající les, přecházíš pomalu na druhou stranu, do země nekonečných stínů. Mraky jsou nízko a vzduch je těžký a nestravitelný. Padáš do hlubin. Vznešené pocity z létání, i tělo, polámané, zničené. Mysl roztrhaná na kusy. Takové byly moje první dojmy z nové desky "In the Twilight Grey".

Vlastně jsem nikdy nedokázal novinku poslouchat v klidu. Pokaždé do mě zasekla svůj dráp a nepustila mě, dokud jsem ji nevypnul. Ne, neseděl jsem doma u přehrávače, ale pokaždé jsem běžel tmou. Někde daleko, na severu, v mrazu a sněhu. Cíl byl vždy stejný. Zemřel jsem, abych se znovu pokaždé narodil. Silný a nabitý zvláštní energií, kterou má tahle kapela již od svých počátků. 


Spousta fanoušků nedá dopustit na klasické nahrávky z devadesátých let, které si již dávno získaly doslova legendární status. Jsem stejného názoru. Sleduji ale celou cestu téhle originální smečky a vždy se k jejich albům velice rád vracím. Nová deska se mezi ostatními rozhodně neztratí. NECROPHOBIC se sice již asi nikdy nevymaní ze svého stínu, ale na rovinu, on to po nich ani nikdo nechce. Jsou pro mě pevným záchytným bodem ve vesmíru. Za ty dlouhé roky, co nám přinášejí další a další ozvěny ze záhrobí, si vybrousili svůj originální styl k dokonalosti. Chlad a tma, ledový vítr v korunách stoletých stromů. To je pro mě definice celé tvorby, nový počin nevyjímaje. Fredrik Folkare opatřil album majestátním a velmi dobře čitelným i živelným zvukem. Mrazí mě v kostech! Obal, na němž je možná démon, kterého zmiňuji i v úvodu dnešního článku, nahání strach, je tajemný a zlověstný. Autorem je Jens Rydén. Také velmi povedená práce. Byli jste někdy sami v lese uprostřed noci? Nebo brzy ráno, když padne k zemi chlad a vy se probudíte do zdánlivého klidu. Je to samozřejmě omyl, přízraky nikdy nespí. Pokud budete poslouchat "In the Twilight Grey" stále dokola jako já, určitě vás přijdou navštívit. Ucítíte jejich přítomnost a krve by se ve vás nedořezal. Líbí se mi poctivost, samozřejmost, spousta nápadů, které doslova tryskají na všechny strany. To vše zamotané ve starých pavučinách, držící pevně pohromadě. Jako skála, jako láva, prýštící pomocí riffů, melodií ven, z nitra země. Letos jsou Švédi opět jako přírodní živel. Neuchopitelní, mocní, tajemní. Nelze jinak, než doporučit všem, kteří je mají rádi. Dostanete k dokonalosti vytesaný amulet ze starých kostí. Vzduchem se budou vznášet pradávné legendy a vy se budete usmívat. Plačící duchové lesa. Vyjící andělé. Vlci na lovu. Běžíš tmou a větve tě šlehají do tváře. Zmrzlé nohy se boří do sněhu. Nevíš, jestli si oběť nebo lovec. Jsi si jistý jedinou věcí. Bílou děsivou smrtí, několika okamžiky v temnotě. Krev všude kolem. Démonický, syrový a chladný vichr ze severu! Black death metalová mlha plná děsivých stínů a zkažené krve!


Asphyx says:

Weeping spirits of the forest. Howling angels. Wolves on the prowl. You run through the darkness and the branches whip you in the face. Frozen feet sinking into the snow. You don't know if you're the victim or the hunter. You're sure of one thing. A white, terrifying death, a few moments in the dark. Blood all around. The wailing forest, you cross slowly to the other side, into the land of endless shadows. The clouds are low and the air is heavy and indigestible. You fall into the depths. The sublime sensation of flying, and the body, broken, destroyed. The mind torn to pieces. These were my first impressions of the new album "In the Twilight Grey".

Actually, I've never been able to listen to a new album in peace. Every time it stuck its claw into me and wouldn't let go until I turned it off. No, I wasn't sitting at home with the player, but I was running in the dark every time. Somewhere far away, up north, in the cold and snow. The destination was always the same. I died to be born again every time. Strong and charged with the special energy that this band has had since its beginnings.


A lot of fans can't get enough of the classic recordings from the nineties, which have long since gained a legendary status. I am of the same opinion. But I've been following the whole journey of this original pack and I always love to come back to their albums. The new album will definitely not get lost among the others. NECROPHOBIC will probably never come out of their shadow, but frankly, nobody wants them to. They are a solid clue in the universe for me. Over the many years they have brought us more and more echoes from beyond the grave, they have honed their original style to perfection. The cold and dark, the icy wind in the tops of the centuries-old trees. This is for me the definition of the whole work, not excluding the new one. Fredrik Folkare has equipped the album with a majestic and very well read and elemental sound. It chills my bones! The cover art, which may feature the demon I mention in the introduction of today's article, is haunting, mysterious and ominous. The author is Jens Rydén. Also a very hilarious work. Have you ever been alone in the woods in the middle of the night? Or early in the morning, when the cold falls to the ground and you wake up to apparent peace. It's a mistake of course, ghosts never sleep. If you listen to "In the Twilight Grey" over and over like I do, they'll definitely come visit you. You'll feel their presence, and you won't get any blood in you. I like the honesty, the obviousness, the many ideas that literally gush out in all directions. All tangled in old cobwebs, held tightly together. Like a rock, like lava, gushing out through riffs, melodies, from the heart of the earth. This year the Swedes are again like a natural element. Elusive, powerful, mysterious. I can't help but recommend them to everyone who likes them. You get an amulet carved to perfection from old bones. Ancient legends will float through the air and make you smile. Weeping spirits of the forest. Howling angels. Wolves on the prowl. You run through the darkness and the branches whip you in the face. Frozen feet sinking into the snow. You don't know if you're the victim or the hunter. You're sure of one thing. A white, terrifying death, a few moments in the dark. Blood all around. A demonic, raw and cold wind from the north! Black death metal fog full of horrible shadows and corrupted blood!



about NECROPHOBIC on DEADLY STORM ZINE:







Tracklist:
1. Grace of the Past
2. Clavis Inferni
3. As Stars Collide
4. Stormcrow
5. Shadows of the Brightest Night
6. Blackened the Horizon
7. Mirrors of a Thousand Lakes
8. Cast in Stone
9. Nordanvind
10. In the Twilight Grey
11. The Torture Never Stops
12. 10. Ascension (Episode Four)

band:
Anders Strokirk - Vocals
Sebastian Ramstedt - Lead guitar
Johan Bergebäck - Rhythm guitar
Tobias Cristiansson - Bass
Joakim Sterner - Drums



pátek 8. března 2024

Recenze/review - SVITOGOR - The Howling Void (2024)


SVITOGOR - The Howling Void
CD 2024, InsArt Records

for english please scroll down

Říká se, že svědomí vás vždycky nakonec dostihne. Nemyslím si to. Čím jsem starší, tím víc vidím kolem sebe lidí, kteří jej vůbec nemají. Možná jsem citlivější na projevy zla, ale pokaždé, když jdu kolem kostela, ztrácím víru v náš druh. Někteří jsou jen prázdné nádoby bez názoru, jsou ovcemi pochodujícími na porážku. Můžeš udělat jakýkoliv hnusný čin, ale když odříkáš několik Otčenášů, dostaneš odpuštění. Jak jednoduché. Oběti mezitím umírají utrápení neskutečnou bolestí. Raději se vracím k přírodě a hudbě, která mě dokáže oslovit, zaujmout. SVITOGOR jsem dosud neznal. Jenže stačilo několik prvních poslechů a rozhodl jsem se, že by bylo dobré se s vámi podělit o pár svých dojmů.

A to i přesto, že epický black metal nebývá zrovna častým hostem v mém přehrávači. Přesvědčila mě naléhavost, způsob, jakým Dalibor Franjkić (Insanus) přistupuje k hudbě jako takové. Kapela je projektem jednoho muže, který je podepsán pod vším. Insanus je zkušený muzikant, který má za sebou velké množství skvělé práce (BLACK CULT, CZAAR, HIBERNUM, ZVIJER). Nezbývalo mi nic jiného, než si nasadit sluchátka a opustit civilizaci. Uprostřed zmrzlých lesů vynikla debutová deska "The Howling Void" nejvíce. 


Sledoval jsem stromy, jak se pomalu ukládají ke spánku. Měl jsem pocit, že šeptají. Pod nohama mi křupal čerstvý sníh a cesta mě zavedla na staré pohřebiště. Bývaly tu kdysi domy, které za jedné z válek, které přešly přes naše území, byly srovnány se zemí. Do mozku se mi otiskl nářek. Nevím proč, možná ve mě hudba probudila jinou dimenzi. Je to neklidné, avantgardní album, neortodoxní. Má dobrý zvuk i obal. Ale hlavně je napsáno originálním způsobem. Je jako bolest trpících, je jako pomalá smrt, u které se postupně rozpadnete v prach. V některých momentech je album až "nepříjemné", nebál bych se napsat až divné. Zrovna tyto pasáže si ale nejvíc pamatuji. Nebude to asi hudba pro každého, je nutný soustředěný poslech, spousta času a nejlépe i absolutní tma, ale když vydržíte prvotní setkání, budete odměněni vskutku neotřelým zážitkem. Napříč celým albem se potom vznáší určitý druh melancholie a neklidu. Žijeme v divném, pokřiveném světě a SVITOGOR vám nastaví zrcadlo. Alespoň tak jsem nahrávku vnímal já. Určitě znáte pohřební zpěvy starých národů. Připadá mi, že na ně v určitém směru Insanus navazuje. Pochází z Chorvatska, které je známé v hudbě svojí melodičností. Troufám si tvrdit, že se promítla i do jeho tvorby. Alespoň v případě "The Howling Void" to tak vnímám. Pokud vás někdy štve čilý ruch v ulicích, působí na vás stres, mohu vám tuhle desku jenom doporučit. Zklidní a rozdrásá vás zároveň, přivede na jiné myšlenky. Ohlodá vaše svědomí až na kost. Misantropický, antihumánní, epický black metal po okraj narvaný neklidem! Strhněte všechny modly a nechte se pohltit pradávnou temnotou!


Asphyx says:

They say your conscience always catches up with you eventually. I don't think so. The older I get, the more I see people around me who don't have one. Maybe I'm more sensitive to evil, but every time I walk past a church, I lose faith in our species. Some are just empty vessels with no opinion, sheep marching to the slaughter. You can do any ugly act, but if you say a few Our Fathers, you will be forgiven. How simple. Meanwhile, the victims are dying in excruciating pain. I prefer to return to nature and music, which can reach me, captivate me. I've never known SVITOGOR before. But after a few first listens, I decided it would be a good idea to share some of my impressions.

And this despite the fact that epic black metal is not a frequent guest in my player. What convinced me was the urgency, the way Dalibor Franjkić (Insanus) approaches music as such. The band is a one-man project that is signed under everything. Insanus is an experienced musician who has done a lot of great work (BLACK CULT, CZAAR, HIBERNUM, ZVIJER). I had no choice but to put on my headphones and leave civilization. Amidst the frozen forests, the debut album "The Howling Void" stood out the most.


I watched the trees as they slowly went to sleep. I felt like they were whispering. Fresh snow crunched under my feet and the path led me to an old burial ground. There used to be houses here that had been razed during one of the wars that had crossed our territory. A wail imprinted itself on my brain. I don't know why, maybe the music awakened another dimension in me. It's a restless, avant-garde album, unorthodox. It has a good sound and cover. But above all, it's written in an original way. It's like the pain of the suffering, it's like a slow death where you gradually crumble into dust. In some moments the album is even "unpleasant", I wouldn't be afraid to write weird. But these are the passages I remember the most. It's probably not going to be music for everyone, it requires concentrated listening, a lot of time and preferably absolute darkness, but if you can endure the initial encounter you will be rewarded with a truly novel experience. A kind of melancholy and restlessness hovers throughout the album. We live in a strange, distorted world and SVITOGOR holds up a mirror to you. At least that's how I perceived the record. I'm sure you're familiar with the funeral chants of ancient peoples. It seems to me that Insanus follows them in some ways. He comes from Croatia, which is known in music for its melodicism. I dare say that it is also reflected in his work. At least in the case of "The Howling Void" I feel that way. If you are ever annoyed by the hustle and bustle of the streets, the stress, I can only recommend this album to you. It will calm you down and tear you up at the same time, it will make you think different thoughts. It'll bite your conscience to the bone. Misanthropic, anti-human, epic black metal filled to the brim with unease! Tear down all your idols and let the ancient darkness consume you!


Tracklist:
01. Frequencies 
02. Delusion
03. Times
04. The Great Deceiver
05. Without the Sun
06. Spider Knows Its Craft
07. Ascending the Astral Nightmares
08. Before the Dawn
09. Deor
10. The Existence



pondělí 4. března 2024

Recenze/review - NIGHT SLASHER - Night Slasher (2024)


NIGHT SLASHER - Night Slasher
CD 2024, Sliptrick Records

for english please scroll down

Sraz jsme měli už kolem páté hodiny. Vyzvedly mě holky a hned se pochlubily, jaké mají nové nášivky na džínových vestách. Máme pro tebe překvapení, řekly mi a dali jsme si pivo. Na periferii našeho města, na sídlišti, kde je jenom beton, šeď a asfalt. Když dorazíme na místo, jsou tu už všichni. Těšíme se, dnes se nám má představit nová kapela z Litvy. Říkají si NIGHT SLASHER a hrají black speed metal. Vypneme kazeťák, který jsme měli celé odpoledne na ramenou a sejdeme do sklepa. Kapela je už na pódiu. 

Zazní první ostrý riff a mě obejmou jako nějaké prašivé pavučiny staré vzpomínky. Vyrůstal jsem v socialismu a tenkrát byly metalové akce trošku jako spiknutí. Znali jsme se všichni. Psal se konec osmdesátých let a podobné smečky, jako jsou NIGHT SLASHER, jsme tenkrát milovali. 


Dalo by se říci, že novou vlnu thrashe, blacku a speedu chápu. Dovedu si představit, že bych byl zase mladý a podobné skupiny uctíval. Jenže už mladý nejsem a mám za sebou dlouhou historii. Litevci nejsou nijak originální, ani nepřinášejí nic nového. Nicméně, myslím si, že to vůbec nevadí. Dnes už stejně nikdo nic stylotvorného nevymyslí a poslouchat stále dokola mnohdy již unavené legendy mi nedává moc smysl. Jsem vždy moc rád za novou krev. Pánové hrají odhodlaně, ostře, nezapomínají ani na temné melodie. Mají velmi dobrý zvuk, obal, dodržují všechny důležité náležitosti stylu. Není to ale jenom dobré řemeslo. Stejnojmenný debut má v sobě totiž ještě něco navíc, takový ten must have efekt. Já vím, všechno tu už bylo, ale přesto, rád jsem se k desce vracel. Je svým způsobem jedovatá a myslím si, že kdyby hráli u nás ve městě, třeba jako předkapela někoho slavnějšího, rozhodně bych na koncert zašel. Už bych na sobě sice neměl džínovou bundu a šel bych jen s pár dalšími starými psy, jako jsem já, ale myslím si, že bych si jejich vystoupení určitě užil. Je to nářez? Je! Má to ty správný metalový koule? Má! Pokud nepotřebujete řešit nic jiného, přidejte hlasitost, otevřete si pivo a pak uslyšíte sami. Za mě dobrý a jsem rád, že jsem si zase jednou trošku rozšířil obzory. Pokud máte rádi HELLRIPER, MIDNIGHT a podobné tmáře, neváhejte ani chvilku. Zazní první ostrý riff a mě obejmou jako nějaké prašivé pavučiny staré vzpomínky. Plamen byl zapálen! Black thrash speed metalová jízda přímo do pekla!


Asphyx says:

We were supposed to meet around five o'clock. The girls picked me up and immediately showed off the new patches on their denim vests. We have a surprise for you, they told me, and we had a beer. On the outskirts of our town, on a housing estate with nothing but concrete, grey and asphalt. When we get there, they're all here. We're excited, today we're going to see a new band from Lithuania. They call themselves NIGHT SLASHER and they play black speed metal. We turn off the tape recorder we've had on our shoulders all afternoon and go down to the basement. The band is already on stage. 

The first sharp riff is played and I am embraced like some dusty cobwebs of old memories. I grew up in socialism, and back then, metal events were a bit of a conspiracy. We all knew each other. It was the late 80s and we loved bands like NIGHT SLASHER back then.


You could say that I understand the new wave of thrash, black rock and speed. I can imagine being young again and worshipping bands like that. But I'm not young anymore and I have a long history. The Lithuanians are not original, nor do they bring anything new. However, I don't think it matters at all. Nobody can come up with anything stylish nowadays anyway, and listening over and over again to often tired legends doesn't make much sense to me. I am always very happy for new blood. Gentlemen play with determination, sharpness, they don't forget about dark melodies either. They have a very good sound, cover, they follow all the important elements of style. But it's not just good craftsmanship. In fact, the eponymous debut has something extra, a kind of must have effect. I know, it's all been there before, but still, I liked coming back to the record. It's poisonous in a way, and I think if they were playing in my town, maybe as an opening act for someone more famous, I would definitely go to the concert. I mean, I wouldn't be wearing a denim jacket anymore and I'd just go with a few other old dogs like me, but I think I'd definitely enjoy their performance. Is it a blast? It is! Does it have the right metal balls? It does! If you don't need to deal with anything else, turn up the volume, crack open a beer and then hear for yourself. Good for me, and I'm glad to have expanded my horizons a little bit again. If you like HELLRIPER, MIDNIGHT and similar darkies, don't hesitate a moment. The first sharp riff hits and I'm embraced like some dusty cobwebs by old memories. The flame has been lit! Black thrash speed metal ride straight to hell!


Tracklist:
01. Ice | 02. Black Trip | 03. Clyster Lizard | 04. Liver Ripper | 05. Pit Of Hate | 06. Ablaze | 07. Towers | 08. Satan In The Hall

Night Slasher | Released February 6th, 2024 via Sliptrick Records

Night Slasher is:
Laurynas Karka – Vocals | Juozapas Bočkus – Guitar/Backing Vocals | Tomas Ivanovas – Bass/Backing Vocals | Dmitrijus Matvejevas – Drums



středa 28. února 2024

Recenze/review - NOCTURNAL SORCERY - Captive in the Breath of Life (2024)


NOCTURNAL SORCERY - Captive in the Breath of Life
CD 2024, Kvlt

for english please scroll down

Chodil za tebou každý den. Neustále dokola opakoval stejná slova. O víře, o rozhřešení, o pochopení. Byl jako slizký had, jako našeptávač, jehož jedovaté sliny tě nakazí těžkou nemocí. Říkal ti, že si prokletý, že shoříš jednou v pekle. Pokaždé, když tě potkal, tak se začal modlit za tvoji zkaženou duši. Už si to nemohl vydržet. Raději si obrátil kříže směrem dolů a zapálil je. Začaly hořet černým plamenem. Otevřel sis pivo a začal poslouchat novou desku finských black metalistů NOCTURNAL SORCERY. Ihned si věděl, že tohle je jediná pravá víra. Black metal nesmí nikdy zemřít. Pokud budou hrát podobné smečky, strach o to rozhodně nemám.

Druhé dlouhohrající album je poctivým návratem do starých katakomb. Chlad, absolutní tma a nahrubo nasekané zlo. Tohle vše zde naleznete a ještě něco navíc. Ostré, mrazivé riffy, chorobný vokál a bicí, které vám vyrvou vnitřnosti z těla. Zapalte další ohně!


Základem je tradiční black metal z devadesátých let minulého století. Pokud máte rádi kapely jako MARDUK, DARK FUNERAL, IMMORTAL, hraje se zde i pro vás. Nahrávka možná působí zpočátku lehce monotónně a genericky, ale nenechte se mýlit. Opak je pravdou. Na povrch postupně vylezou motivy, které se vám dostanou do hlavy jako ostny z trnové koruny. Poslouchat "Captive in the Breath of Life" je jako se dívat na řeku plnou utopenců, jako na alej ve které se na stromech kývají těla oběšenců. Když novinku poslouchám, připadám si jako nemrtvý, který jde navštívit své kamarády na kopec, na kterém se prováděly popravy. Setnout hlavu, lámat v kole, pověsit na háky. Jednotlivé skladby jsou velmi jedovaté, zákeřné a neklidné. Jedná se spíše o starodávný obřad, než jen o obyčejnou desku. Ponuré a chladné atmosféře je podřízeno úplně vše. Zvuk, obal, produkce. Všechno je syrové a ošklivé, jako ruka mrtvoly, kterou přijmete. Čerstvý hrob, ve kterém byl kdysi pohřbený padlý mnich. NOCTURNAL SORCERY hrají uvěřitelně, opravdově, syrově a nekompromisně. Často jsem si u poslechu vzpomněl na svoje začátky, když jsme sedávali před repráky a stále dokola přehrávali staré kazety. Do téhle doby tahle smečka patří. Chodil za tebou každý den. Neustále dokola opakoval stejná slova. O víře, o rozhřešení, o pochopení. Byl jako slizký had, jako našeptávač, jehož jedovaté sliny tě nakazí těžkou nemocí. Říkal ti, že si prokletý, že shoříš jednou v pekle. Nezbývalo nic jiného, než jej ukřižovat pomocí hudby. Antihumánní, ryzí, syrový black metal! Zapalte ohně! Tohle album vás spálí na popel ledovým plamenem!



Asphyx says:

He came to you every day. He kept saying the same words over and over again. About faith, about absolution, about understanding. He was like a slimy snake, a whisperer whose poisonous saliva would infect you with a serious disease. He told you that you were cursed, that you would burn in hell one day. Every time he met you, he'd start praying for your corrupted soul. You couldn't take it anymore. You turned the crosses upside down and set them on fire. They burned with a black flame. You opened a beer and started listening to the new album by Finnish black metallers NOCTURNAL SORCERY. You knew immediately that this was the only true faith. Black metal must never die. If they play similar bands, I'm not worried about it.

The second full-length album is an honest return to the old catacombs. Cold, absolute darkness and roughly chopped evil. All that and more can be found here. Sharp, chilling riffs, sick vocals and drums that will rip the guts out of your body. Light more fires!

The basis is traditional black metal from the 90s of the last century. If you like bands like MARDUK, DARK FUNERAL, IMMORTAL, this is the band for you. The record may seem a bit monotonous and generic at first, but don't be fooled. The opposite is true. Motifs will gradually come to the surface, which will get into your head like thorns from a crown of thorns. Listening to "Captive in the Breath of Life" is like looking at a river full of drowned people, like an alley in which the bodies of hanged men are swinging from the trees. Listening to the news, I feel like an undead going to visit his friends on the hill where the executions were carried out. Beheaded, broken in a wheel, hung from hooks. The individual tracks are very venomous, insidious and unsettling. This is more of an ancient ceremony than a simple slab. Everything is subordinated to the gloomy and cold atmosphere. The sound, the cover, the production. Everything is raw and ugly, like the hand of a corpse you accept. A fresh grave where a fallen monk was once buried. NOCTURNAL SORCERY play believable, real, raw and uncompromising. Often while listening to them, I thought back to my early days when we used to sit in front of the speakers and play old tapes over and over again. That's where this pack belongs. He came to you every day. He kept saying the same words over and over again. About faith, about absolution, about understanding. He was like a slimy snake, a whisperer whose poisonous saliva would give you a bad disease. He told you that you were cursed, that you would burn in hell one day. There was nothing to do but crucify him with music. Anti-human, pure, raw black metal! Light the fires! This album will burn you to ashes with an icy flame!


tracklist:
1. The Dark Secret 01:47
2. Oath at Mt. Hermon 04:44
3. Cry of the Wounded Heaven 04:19
4. Captive in the Breath of Life 08:08
5. Spectral Force 02:35
6. Beyond Salvation 03:27
7. Joyless Dance in the Shadow 02:55
8. Redemption at Daybreak 05:04
9. Damned by the Law of the Stars 05:47
10. Lucifer's Shade 08:04
11. Along the Path of Fire 01:34


pátek 23. února 2024

Recenze/review - BOMBARDER - Sa dna groba (2024)


BOMBARDER - Sa dna groba
CD 2024, Grom Records, Death & Thrash Metal Promotion

for english please scroll down

Občas si už připadám jako starý prašivý pes. Moje džínová bunda je už dávno uložená ve skříni. Polehávám na studené podlaze a zvednu se jenom v případě, když slyším nějakou dobrou hudbu.  Nezajímají mě umělé kapely s lesklými fotkami v časopisech. O tom metal u mě nikdy nebýval. Já musím skladbám věřit. Musí mě rozsekat, nakopat mi zadek. To se potom znovu obléknu do křiváka a jsem silný, jako když jsem byl mladý. Možná v tom je kus nostalgie, možná pradávná síla, která je i mým životem, ale když hrají BOMBARDER, jsem stále schopný skočit do mosh-pitu.

Thrash metal, speed metal (s punkovým nádechem), ale hlavně poctivé chlupaté metalové koule. Tohle všechno zde najdete. Pánové zpívají v srbštině, které jako Čech rozumím jen trošku, ale to mi vůbec nevadí. Důležitá je předaná energie a tlak, poctivá síla, která mě pokaždé nabije na dlouhé dny dopředu. BOMBARDER jsou zpět a roztrhají vás na kusy!


Jsem starý pes, který nepotřebuje drahé léky, ani psychoanalytika. Mě stačí hudba, abych se v dnešním divném světě nezbláznil. Hergot přátelé, nové album "Sa dna groba" je plné špíny, vzteku a pradávného metalu, který se hrával od konce osmdesátých let. Kdo tuhle dobu pamatujete, tak asi víte o čem píšu. BOMBARDER do těchto časů datují svůj vznik (1986) a je to znát. Postupy jsou jak vystřižené z archivních knih. Jedovatý vokál, smrtící bicí, riffy, u kterých vám bude odpadávat maso od kostí. Už nejsem starý prašivý pes, ale šelma, která umí stále kousnout. Kapela na mě působí stejným dojmem. Hraje nekompromisně, ostře, má parádní zvuk, s ničím se nepáře. Mám to takhle rád. Dám si několik piv a protože je pátek, tak vyrazím do ulic. Je mi líto, že dnes u nás ve městě tihle šílenci nehrají. Zašel bych rád do nějakého klubu, skočil si po zádech do davu a propařil celou noc. Druhý den by mě sice bolelo celé tělo a připadal bych si zcela zničený, ale stačilo by pár dalších setkání s tímhle albem a byl bych zpět. Vše je opravdové, ryzí, uvěřitelné. Máte rádi staré SODOM, KAT? Líbí se vám teutonic thrash metal, punk, speed? Potom jste zde správně. Nikde nic nepřebývá, nikde nic nechybí. Líbí se mi živelnost a živočišnost, se kterou tahle kapela hraje. Mimochodem, ty housle ve skladbě "Na svoju vagu život stavi" jsou vynikající! Songy utíkají kupředu ve zběsilém tempu a připomínají vlak naložený po okraj vzpomínkami i rozdrcenými kostmi. Směřuje samozřejmě, jak jinak, než přímo do pekla. Občas si už připadám jako starý prašivý pes. Moje džínová bunda je už dávno uložená ve skříni. Polehávám na studené podlaze a zvednu se jenom v případě, když slyším nějakou dobrou hudbu. Starodávný, poctivý a ryzí speed thrash metal, u kterého praskají víka od rakví! Nikdy nekončící headbanging! Opravdový metal pro všechny staré prašivé psy!


Asphyx says:

Sometimes I feel like a mangy old dog. My denim jacket has been in the closet for a long time. I lie on the cold floor and only get up when I hear some good music.  I don't care about the fake bands with glossy pictures in magazines. That's not what metal has ever been about for me. I have to believe in the songs. They have to chop me up, kick my ass. Then I'll dress up in curvy again and be strong like I was when I was young. Maybe there's a bit of nostalgia in there, maybe there's an ancient power that's my life too, but when BOMBARDER plays, I'm still able to jump into a mosh pit.

Thrash metal, speed metal (with a punk twist), but mostly honest hairball metal. You can find all that here. The gentlemen sing in Serbian, which as a Czech I understand only a little, but that doesn't bother me at all. The important thing is the energy and pressure transmitted, the honest power that recharges me every time for long days ahead. BOMBARDER are back and they will tear you apart!


I'm an old dog who doesn't need expensive drugs or psychoanalysts. I just need music to keep me from going crazy in today's weird world. Damn friends, the new album "Sa dna dna graba" is full of filth, anger and ancient metal that has been played since the late 80s. If you remember that era, you know what I'm writing about. BOMBARDER date their formation to these times (1986) and it shows. The routines are straight out of the archive books. Venomous vocals, deadly drums, riffs that will make your flesh fall off your bones. I'm no longer a mangy old dog, but a beast that can still bite. The band gives me the same impression. It's uncompromising, it's sharp, it has a great sound, it doesn't fight with anything. I like it that way. I'm gonna have a few beers, and since it's Friday, I'm gonna hit the streets. I'm sorry these lunatics aren't playing in our town today. I'd like to go to a club, jump on the back of the crowd and party the night away. The next day I'd be sore all over and feel completely wrecked, but a few more encounters with this album and I'd be back. Everything is real, pure, believable. Do you like the old SODOM, KAT? Do you like teutonic thrash metal, punk, speed? Then you are right here. Nothing is missing, nothing is missing. I like the liveliness and animalism with which this band plays. By the way, the violin in the song "Na svoj vagu život stavi" is excellent! The songs run forward at a frantic pace, reminiscent of a train loaded to the brim with memories and crushed bones. It is, of course, heading straight to hell. Sometimes I feel like a mangy old dog. My denim jacket has long since been stored in the closet. I lie on the cold floor and only get up when I hear some good music. Ancient, honest and pure speed thrash metal that makes coffin lids crack! Never ending headbanging! Real metal for all the old mangy dogs!



Tracklist:
01. Sa dna groba
02. Bombarder III
03. Bezubi osmijeh
04. Unutrašnji vapaj
05. Aveti iz sjenke
06. Goli strah
07. Na svoju vagu život stavi
08. Mrtva straža
09. Zima
10. Flag of Hate (Kreator Cover)

band:
Igor - Songwriter (track 8)
Nešo - Vocals, Lyrics
Luka - Guitars, Bass, Drum programming

Per "Hellbutcher" Gustavsson - Vocals (track 2)
Mesko Lika - Drums
Andrej Antohin - Guitars
Leona - Violin (track 7)

Jovana Uzelac - cover art
Luka Matković - Recording, Producer, Mixing, Mastering




čtvrtek 8. února 2024

Recenze/review - FUNERAL WINDS - 333 (2024)


FUNERAL WINDS - 333
CD 2024, Osmose Productions

for english please scroll down

Stoupni si do magického kruhu a čekej. Můžeš šeptat tiché modlitby, můžeš se rouhat, ale on si nakonec stejně vezme všechno. Choronzon je poslední překážkou mezi adeptem a osvícením. Namaluj pentagram a poslouchej novou desku holandských FUNERAL WINDS. Také cítíš tu pradávnou, špinavou a temnou sílu? Tak ta byla načerpána v hlubokém podzemí. Primitivní black metal, zahraný s krvavou jiskrou v oku. Už to nebude trvat dlouho a tvoji duši obestře nekonečný chlad. Najdou tě zmrzlého, uprostřed kruhu a tvoje vnitřnosti budou spálené na popel.

Jiná cesta neexistuje. Jenom tradiční, ortodoxní černý kov. To si myslí a koná tak Hellchrist Xul, který táhne káru špinavých kostí již od roku 1991. Kdysi propadl šílenství a proklet navěky se rozhodl, že bude hrát a skládat tuhle hnusnou a shnilou muziku. Nové album si klidně můžete pustit jako kulisu, až budete popíjet svůj oblíbený jed. Poslouchat novinku je jako se dívat na čerstvě rozříznutou ránu, ze které teče zkažená krev. 


Album muselo vznikat mezi démony, za zřetelné účasti samotného Satana. Jinak si to nedovedu vysvětlit. Na počátku byl chaos, alespoň to mnozí tvrdí. Potom přišli FUNERAL WINDS a začali hrát black metal. Vše je barbarské, hnilobně emotivní a připomíná mi to první setkání s touto odrůdou hudby. Bylo mi myslím devatenáct let a na kazetách se začaly objevovat obrácené kříže. Tehdy jsem propadl peklu. Novinka je jak vystřižená z té doby. A je to moc dobře. Hellchrist Xul hraje tak jak to má rád, jak je to vlastní jeho naturelu. Žádné předstírání, ani pózy, ale přímý útok na vaše podvědomí. Vše je ohlodáno na kost. Mám pocit, že při každém setkání sestoupím několik pater do podzemí. Je tu zima a po stěnách teče špína smíchaná s krví. Sem, do míst, kde kdysi byly prováděny divoké a šílené rituály, deska "333" patří a zde musela být i stvořena. Mezi starými, plesnivými rakvemi, hned vedle kobek, ve kterých jsou pochováni padlí kněží. Nezbývá nic jiného, než ocenit starodávný zvuk, spoustu morbidních nápadů a hlavně celkovou atmosféru, která si vás ihned získá na svoji stranu. Album je jako obrácená, zvrácená a děsivá modlitba, směřovaná směrem dolů, do pekla. Stoupni si do magického kruhu a čekej. Můžeš šeptat tiché modlitby, můžeš se rouhat, ale on si nakonec stejně vezme všechno. Choronzon je poslední překážkou mezi adeptem a osvícením. Namaluj pentagram a poslouchej novou desku holandských FUNERAL WINDS. Bestiální, smrtící, nenávistný, temný a krutý black metal! Plamen byl zapálen!



Asphyx says:

Stand in the magic circle and wait. You can whisper silent prayers, you can blaspheme, but in the end, he'll still take everything. The Choronzon is the last barrier between the adept and enlightenment. Paint a pentagram and listen to the new album by the Dutch FUNERAL WINDS. Do you also feel that ancient, dirty and dark power? Well, it's been pumped deep underground. Primitive black metal, played with a bloody sparkle in the eye. It won't be long now before your soul is enveloped in an endless chill. They'll find you frozen, in the middle of the circle, your insides burnt to ashes.

There is no other way. Only traditional, orthodox black metal. That's what Hellchrist Xul, who's been pulling the cart of dirty bones since 1991, thinks and does. Once cursed with madness and cursed forever, he decided to play and compose this filthy and rotten music. Feel free to listen to the new album as a backdrop while you sip your favorite poison. Listening to the new stuff is like looking at a freshly slit wound oozing rotten blood.

The album must have been made among demons, with the clear participation of Satan himself. I can't explain it any other way. There was chaos in the beginning, or so many say. Then FUNERAL WINDS came along and started playing black metal. Everything is barbaric, rottenly emotional and reminds me of my first encounter with this variety of music. I was nineteen years old, I think, and inverted crosses started appearing on cassettes. That's when I went to hell. The novelty is like a cut from that time. And it's very good. Hellchrist Xul plays the way he likes it, the way it's inherent in his nature. No pretense, no posturing, but a direct assault on your subconscious. Everything is gnawed to the bone. I feel like I descend several floors underground every time I see him. It's cold and there's dirt mixed with blood running down the walls. This is where "333" belongs, where wild and crazy rituals were once performed, and this is where it must have been created. Among the old, moldy coffins, next to the dungeons where the fallen priests are buried. There's nothing to do but appreciate the ancient sound, the many morbid ideas and, most importantly, the overall atmosphere, which immediately wins you over. The album is like an inverted, twisted and terrifying prayer, directed downwards, to hell. Stand in the magic circle and wait. You can whisper silent prayers, you can blaspheme, but he'll take everything in the end. The Choronzon is the last barrier between the adept and enlightenment. Paint a pentagram and listen to the new album by the Dutch FUNERAL WINDS. Bestial, deadly, hateful, dark and cruel black metal! The flame has been lit!


Tracklisting:
1. Sovereign of Shadows (4:01)
2. Eternal Nightmare (6:02)
3. Cast the Gauntlet of Doom (4:01)
4. Ancient Wrath Unleashed (4:53)
5. The Damned Ones Shall Rise (3:52)
6. Forever Cursed and Bound (4:07)
7. Birthed By Pure Malevolence (4:23)
8. Conjuration of the Blind One (7:11)



TWITTER