Recenze/review - CROMLECH - Of Owls and Eels (2025) ~ DEADLY STORM zine

CROMLECH - Of Owls and Eels

CD 2025, Darkness Shall Rise

for english please scroll down

Probudím se to tmy. Do absolutní tmy. Slyším jenom dech bestie. Bojím se vlastních démonů. Co je pravda, co sen a co jenom halucinace? Přemýšlím o tom, když sedím v dřevěné lavici a ptám se Boha na otázky života a smrti. Nikdy mi neodpověděl. Raději zůstávám ve tmě a poslouchám black metal. CROMLECH jsou kapelou, jejíž historie sahá až do roku 1994. Jedná se o dílo, pod kterým je podepsán maniak Impurus, kterého můžete znát z kapel jako Dies Ater, Cryogenic a Albez Duz.

Letos přichází se svým druhým dlouhohrajícím albem, které je po okraj narvané špínou, strachem, chladem i dlouhými stíny bez tváře. Základem je klasický black metal staré školy, nad kterým jsou pečlivě vystavění konstrukce, plné mrazivých a děsivých nálad. Rovnou napíšu, že se mi líbí reálný, opravdový, uvěřitelný a autentický Impurusovův přístup. Tohle album rozdrásá vaši tvář do krve.

Jako bych byl po celý poslech zahalen do těžké, husté mlhy. Děsivé vize se zde potkávají s až doomovou atmosférou. Platí zde více než kde jinde, že je lepší nahrávku poslouchat, nechat se jí unášet, než psát nějaká slova. Sedím na vratké loďce, potácím se mezi naším a oním světem. v Mé hlavě se prolíná svět fantazie, snů, nočních můr s neméně krutou realitou. Na stromě naproti našemu domu usedl krkavec. Drží v zobáku oko a naklání hlavu na stranu. Láká mě, abych šel za ním. Přidávám postupně hlasitost, kývám se spokojeně do rytmu, jsem nemrtvý, jsem svým vlastním duchem, stínem věčnosti. Mrazí mě až v morku kostí, přesto se nechávám každý den, když se setmí, zlákat k dalšímu poslechu. Jedná se o velmi propracovanou nahrávku, která si ale zachovala takovou tu přirozenou živočišnost, jestli mi rozumíte. CROMLECH jsou letos ve vynikající formě a závidím fanouškům, kteří se zúčastní koncertu A Night of the Ancient Spells DARKNESS SHALL RISE v listopadu spolu s GEHENNA a PENTHOS. Naživo musí tahle hudba získat další rozměr. Je v ní totiž velká neklidná síla, takový ten poctivý pradávný základ, přístup, získaný snad v tom nejhlubším podzemí. "Of Owls and Eels" je přesně tím druhem alba, které si vás získá postupně, dostane se do vaší krve, do podvědomí. Probudím se to tmy. Do absolutní tmy. Slyším jenom dech bestie. Bojím se vlastních démonů. Co je pravda, co sen a co jenom halucinace? Přemýšlím o tom, když sedím v dřevěné lavici a ptám se Boha na otázky života a smrti. Nikdy mi neodpověděl. Raději zůstávám ve tmě a poslouchám tuhle nahrávku. Mrazivý, temný a chladný black metal, plný děsivých stínů! Co je sen a co krutá realita?

Asphyx says:

I wake up in darkness. In absolute darkness. All I can hear is the beast's breathing. I am afraid of my own demons. What is truth, what is dream, and what is mere hallucination? I ponder this as I sit on a wooden bench and ask God questions about life and death. He never answered me. I prefer to stay in the dark and listen to black metal. CROMLECH is a band whose history dates back to 1994. It is the work of the maniac Impurus, whom you may know from bands such as Dies Ater, Cryogenic, and Albez Duz.

This year, they are releasing their second full-length album, which is filled to the brim with filth, fear, coldness, and long, faceless shadows. The foundation is classic old-school black metal, carefully constructed with chilling and terrifying moods. I'll say right away that I like Impurus's realistic, genuine, believable, and authentic approach. This album will tear your face to shreds.

It's as if I were shrouded in a heavy, thick fog throughout the entire listening experience. Terrifying visions meet an almost doom-like atmosphere here. More than anywhere else, it's better to listen to the recording and let yourself be carried away by it than to write any words. I sit in a rickety boat, teetering between our world and the other world. In my head, the world of fantasy, dreams, and nightmares blends with the no less cruel reality. A raven has settled on the tree opposite our house. It holds an eye in its beak and tilts its head to one side. It beckons me to follow it. I gradually turn up the volume, swaying contentedly to the rhythm. I am undead, I am my own spirit, the shadow of eternity. I feel a chill to the bone, yet every day when darkness falls, I allow myself to be tempted to listen again. It is a very sophisticated recording, but it has retained a natural animalistic quality, if you know what I mean. CROMLECH are in excellent form this year, and I envy the fans who will attend the A Night of the Ancient Spells DARKNESS SHALL RISE concert in November with GEHENNA and PENTHOS. Live, this music must take on another dimension. There is a great restless power in it, a kind of honest ancient foundation, an approach gained perhaps in the deepest underground. "Of Owls and Eels" is exactly the kind of album that will gradually win you over, get into your blood, into your subconscious. I wake up in the dark. In absolute darkness. All I can hear is the beast's breath. I am afraid of my own demons. What is truth, what is dream, and what is mere hallucination? I think about this as I sit on a wooden bench and ask God questions about life and death. He never answered me. I prefer to stay in the dark and listen to this recording. Frosty, dark, and cold black metal, full of terrifying shadows! What is a dream and what is cruel reality?