GRABUNHOLD - Frostheim
CD 2026, Iron Bonehead Productions
for english please scroll down
Sedávám několik metrů v podzemí, mezi starými spisy a čtu si o lidském strachu, o bolesti, o utrpení, ale také o hrdinství, o velkých činech, o zbabělství. Jako druh jsme se po staletí příliš nezměnili, pořád se zabíjíme, stále jsme na vrcholu potravního řetězce hlavně díky tomu, že neznáme slitování. Black metal, který hrají němečtí GRABUNHOLD je od prvního setkání zvláštně neklidný. Jakoby se kolem mě procházeli démoni, do kostí mi pomalu pronikal chlad a smrt si dávala rande se Satanem. Myslím si, že se jedná o album, které je rozhodně lepší poslouchat, než o něm psát.
Slova totiž nestačí, novinka je o hodně větším prožitkem. Vydáte se na dlouhé výlety bez konce, zažijete melancholické stavy, budete si číst a najednou nebudete ve svém sklepě, ale budete se vznášet, létat, padat dolů, z vysoké hory, do hlubiny a roztříštíte se na tisíc kousků, abyste nakonec povstali z popela, silnější než kdy dřív.
Některé melodie jsou vznešené, majestátní a připomínají let dravce, sledujícího svoji kořist. Jiné jsou zase zemité, plazící se, jedovaté a zasáhnou vás hluboko pod kůži i do podvědomí. Zahalíte své tváře do kápí a sepnete ruce v nekonečné zvrácené modlitbě. Mráz, ano to je to správné slovo, které mě napadá při poslechu nejčastěji. Venku je momentálně neskutečné vedro, ale mě je přesto zima. Jakoby mě někdo zavřel do starých katakomb. V jednotlivých kobkách jsou pochováni prokletí, rozmlouvám s nimi. Oceňujeme zvuk celé nahrávky, užíváme si jednotlivé motivy, pasáže, užíváme si pochmurně záhadnou atmosféru. Je to jako návštěva starého hřbitova, je to jako vánek v korunách stromů, které pamatují ještě krutější smrt. Hudbu vnímám pokaždé trošku jinak, tohle album není výjimkou. Někdy je pro mě kulisou, jindy se od ní nemohu odtrhnout a vnímám každou melodii, riff, úder bicích, výkřik do tmy. GRABUNHOLD se pohybují v oblastech, ve kterých je už jenom mráz, bolest, strach, plíživá bolest. Skladby jsou velmi dobře napsány, mají v sobě potřebný drive, sílu, pradávnou energii, posbíranou v záhrobí, za řekou Styx. Jakoby mě kapela pokaždé zahalila do krvavé mlhy a nechala mě, abych zmrzl až na kost. Pokud máte tuhle odrůdu černého kovu, vyrobeného z těch nejkvalitnějších surovin, rádi, neváhejte ani chvilku. Dostanete hudbu, která vás rozdrásá zevnitř. A teď už mě prosím nechte, musím jít dál, čekají mě další staré spisy. Je vám asi jasné, že album "Frostheim" si vezmu s sebou. Je totiž vynikající po všech stránkách. Pochmurný, mrazivý, melancholický black metal, který vás zahalí do krvavé mlhy!
Asphyx says:
I sit a few meters underground, surrounded by old manuscripts, reading about human fear, pain, and suffering, but also about heroism, great deeds, and cowardice. As a species, we haven’t changed much over the centuries; we’re still killing each other, and we remain at the top of the food chain mainly because we know no mercy. The black metal played by the German band GRABUNHOLD has been strangely unsettling from the very first listen. It’s as if demons were walking around me, a chill was slowly seeping into my bones, and death was making a date with Satan. I think this is an album that’s definitely better to listen to than to write about.
Words simply aren’t enough; this new release is a much greater experience. You’ll embark on long, endless journeys, experience moments of melancholy, and find yourself reading only to suddenly realize you’re no longer in your basement, but instead floating, flying, and falling from a high mountain into the depths, shattering into a thousand pieces, only to rise from the ashes stronger than ever before.
Some melodies are noble, majestic, and reminiscent of a bird of prey in flight, tracking its prey. Others, on the other hand, are earthy, creeping, and venomous they penetrate deep beneath your skin and into your subconscious. You’ll wrap your faces in hoods and clasp your hands in an endless, twisted prayer. Chills yes, that’s the right word that comes to mind most often when I listen. It’s incredibly hot outside right now, but I’m still cold. It’s as if someone had locked me in ancient catacombs. The damned are buried in individual cells, and I converse with them. We appreciate the sound of the entire recording; we savor the individual motifs and passages, and we revel in the gloomy, mysterious atmosphere. It’s like visiting an old cemetery; it’s like a breeze rustling through the treetops that remember even more brutal deaths. I perceive the music a little differently each time, and this album is no exception. Sometimes it serves as a backdrop for me; other times, I can’t tear myself away from it and I take in every melody, riff, drum beat, and cry into the darkness. GRABUNHOLD operate in realms where there is nothing but frost, pain, fear, and creeping agony. The songs are very well written; they possess the necessary drive, power, and ancient energy gathered from the afterlife, beyond the River Styx. It’s as if the band envelops me in a bloody fog every time and leaves me to freeze to the bone. If you enjoy this variety of black metal, crafted from the finest ingredients, don’t hesitate for a moment. You’ll get music that tears you apart from the inside. And now, please excuse me I must move on; more ancient texts await me. You can probably guess that I’ll be taking the album "Frostheim" with me. It’s simply outstanding in every way. Gloomy, chilling, melancholic black metal that will envelop you in a blood-red fog!
Tracklisting
1. Der Tod wohnt in Carn Dûm
2. Grambergs Fluch
3. Der Mondturm
4. Rerirs blauer Schatten
5. Über Grat und kalten Gipfel
6. Schreckenszauber
7. In Mordor, wo die Schatten drohn
8. Eärnurs Verderben
band:
rrwycht - Guitars & Vocals
Morgoth - Bass
Olog Hai - Drums
